Otoky kotníků znamenají nadměrné shromažďování tekutiny uvnitř měkkých tkání. Kromě otoků kotníků se mohou objevovat také další příznaky, jako je pocit těžkých nohou, křeče do lýtek, celková únava kotníků, mravenčení nebo svědění, objevuje se také bolest kotníku. Vždy záleží na tom, o jak rozsáhlý otok se jedná. Otoky se objevují spíše u dospělých, u dětí jen výjimečně.
Možné příčiny otoků kotníků:
Vymknutý kotník – natažení vazů v kotníku. Často vzniká při špatném došlapu. Otoky vznikají i při zlomenině kotníku.
Žilní nedostatečnost – jedná se o nedostatečnost žilního systému. Řadíme sem nejen křečové žíly, ale i bércové vředy.
Dlouhé stání – krátkodobé otoky se mohou objevit po dlouhém stání, u někoho také po velmi dlouhém sezení.
Nadměrný příjem soli – někdy jsou otoky kotníků způsobeny nadměrnou konzumací soli.
Hormony – viníkem jsou často i hormonální změny během menstruace a těhotenství.
Potíže s ledvinami – otoky mohou někdy značit problémy s ledvinami (přečtete si náš článek o onemocněních ledvin).
Vysoký krevní tlak – nadměrný tlak krve může také způsobovat otoky.
Lymfedém – jedná se o hromadění lymfy, což je způsobeno špatně fungujícím lymfatickým systémem.
Žilní trombóza – vytvoření krevních sraženin v dolních končetinách.
Onemocnění jater – například jaterní cirhóza.
Špatná funkce štítné žlázy – přečtěte si náš článek o štítné žláze a jejích příznacích.
Diuretika – použití diuretik rovněž může způsobit otékání kotníků.
Nejprve je nutné přijít na příčinu otékání kotníku, teprve pak může být zahájena léčba, která se tedy může hodně lišit podle samotné příčiny. Určitě ale pomáhá omezit solení. Vyhýbejte se také dlouhému stání a dlouhému sezení. Dělejte průběžné zdravotní přestávky. Dávejte nohy do vyvýšených poloh. Pomáhá rovněž pravidelná chůze, tedy pokud je to možné. Jako podpůrná léčba je vhodná konzumace přírodních produktů, jako je například právě Ginkgo biloba.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonová léčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonová léčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Postačí jedno špatné šlápnutí a hned je na světě nepříjemné podvrtnutí kotníku. Toto zranění je nejčastějším úrazem kotníku a přijít k němu je opravdu snadné. Často se objeví při sportování, ale můžete třeba jen nešťastně sklouznout po obrubníku chodníku nebo šlápnout na výmol v cestě.
Co je vlastně kotník? Kosti jsou s kloubem spojeny mnoha malými vazy, které zajišťují správný pohyb a celistvost kotníku. Při špatném došlápnutí a vyvrácení nohy dovnitř nebo ven se tyto malé vazyv kotníku natáhnou a přetrhnout. Častější je vyvrácení dovnitř, to se poraní vazy na vnější straně nohy. Následuje bolest a během krátké chvíle také otok, bolestivé je poraněné místo při pohybu i na dotek. Brzy se také začne objevovat probarvení postiženého místa, od modré až po černou barvu. I když se vám zdají otok a bolest malé, měli byste vždy s takovým zraněním navštívit lékaře. Jen díky rentgenu je totiž možné vyloučit případnou zlomeninu.
Ve svém příspěvku FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor P.
Měl jsem výron v kotníku (asi přetržené vazy).
Nejprve jsem Frax. aplikoval denně, pak ob den, teď po 6 týdnech mi to dr. stále nutí pod hrozbou smrti (otok tam stále je).
Nicméně dělají se mi velké tvrdé modřiny a proto už jsem to vysadil. Tak snad neumřu, ale řeknu vám, je to blbý pocit. Nejen z léku, ale i z některých doktorů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mírné podvrtnutí znamená jen malý otok a bolest. V kotníku se pouze natáhl nebo trochu natrhl některý z vazů a takové poranění se poměrně rychle zhojí. Návrat k běžné zátěži je možný už po několika dnech.
Druhý stupeň je charakteristický přetržením jednoho a více vazů, který se projevuje větší bolestí. Při léčbě je potřeba kotník na nějakou dobu znehybnit a celkově se bude hojit minimálně dva až tři měsíce.
Třetí stupeň představuje přetržení kompletně všech vazů a kloub se tak naprosto uvolní. Zranění se projeví velmi silnou bolestí, která ale brzy odezní, protože se přerušila i nervová zakončení. Otok kotníku může být hodně výrazný. Než vazy opět srostou, trvá to nejméně čtyři měsíce, na několik týdnů je potřeba kotník zafixovat sádrou nebo pevnou ortézou. A poté ještě musí následovat rehabilitace, která vrátí kotníku jeho hybnost a sílu. Chirurgické řešení zranění bývá naštěstí nutné jen zřídka.
U podvrtnutí kotníku nejdůležitější snažit se zmenšit otok a bolest. Je potřeba držet nohu v naprostém klidu, ve stabilní pozici pomocí bandáže nebo ortézy, nejlépe ve vyvýšené poloze a pravidelně ji také ledovat, pokud tedy nemáte sádru nebo trvalou ortézu. Na zmírnění bolesti můžete užívat běžně dostupné léky a vhodné je i natírání postiženého místa gely nebo mastmi proti bolesti. Jakmile otok a bolest ustoupí, je třeba začít kotník mírně procvičovat, aby se znovu vrátil do pořádku krevní oběh a vazy dobře zesílily. K plnému zatížení by mělo dojít až po době, kterou určil lékař.
Prevence:
Noste vhodné a stabilní boty, dávejte pozor, kam šlapete, snažte se vyhýbat nerovnostem na cestách. Při sportování si obzvlášť pečlivě vybírejte kvalitní obuv, která bude vaše nohy chránit, a při náročnějších sportech můžete jako preventivní opatření rovnou nasadit ortézu. Ovšem i při sebevětší opatrnosti se může taková nehoda stát.
Samozřejmě za otokem kotníku levé nohy mohou být i jiné příčiny a proto byste měli navštívit ošetřujícího lékaře, pokud se u vás vyskytne tento projev.
Ve svém příspěvku KOTNÍK - PÍŠTĚL PO OPERACI - VYNDÁNÍ OSTEOSYNT.MATERIÁLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.
Zdravím, po operaci - odstranění osteosyntetického materiálu z vnějšího i vnitřního kotníku se mi na vnějším kotníku v pooperační ráně udělala tzv. píštěl. Naštěstí mi zabral inadine, kterým mi docela dobrá doktorka na Fifejdách při kontrole a převazu, kotník převázala. Přestalo to bolet, nemusím brát tuny panadolu/ibalgin bych nebrala, je to žíravina na žaludek, nechápu proč to furt nabízejí v tv reklamách ti podvodníci/
takže v úterý snad vyndají i stehy z rány. Na vnitřním kotníku v pohodě, stehy vyndány, zhojeno OK.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na oteklý podvrtnutý kotník okamžitě přiložte ledové obklady. Je dobré si dávat při chůzi pozor, často se příčinou úrazu stává špatné našlápnutí v botách, které mají vysoký podpatek. Pokud trpíte na časté výrony kotníku, preventivně s sebou noste stahovací obinadlo. Chcete-li zmírnit bolest výronu kotníku, zkuste použít speciální mast proti bolestem. Výron kotníku se při nesprávné léčbě může vymstít. Někdy je nutná i operace. Pokud se podvrtnutí špatně zahojilo, mohou se úrazy opakovat anebo dochází k častému návratu bolesti a otoků.
Každopádně je nutný rentgen kotníku, zafixování a následně další léčebný postup. Poškození vazů určuje stupeň poranění, přičemž u nejhoršího, třetího stupně dochází k vážnému narušení kotníkové funkce. Hojení kotníku mohou urychlit injekční aplikace kyseliny hyaluronové, které se vpravují rovnou do místa, kde byly vazy postiženy. Pokud dojde k natržení nebo přetržení vazů, musí se přistoupit ke znehybnění pomocí sádry. Sádra se aplikuje asi na dobu tří až šesti týdnů. Jakmile se sádra sundá, bývá nutná rehabilitace. Plná zátěž kotníku je možná až za deset týdnů od zranění. Pokud došlo k úplnému přetržení vazů, je na řadě operace.
Ve svém příspěvku OTOKY KOLEM KOTNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Vyzkoušej kompresní punčochy na oblast kotníku. Spi na zádech s nohama výš než tělo. Častá masáž od kotníků ke kolenům také pomůže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To jsem také zkoušela a žádná změna Mobivenal jsem našla ještě na internetu tak jestli o tom něco víte díky za info nebo doporučte nějaký přípravek klidně i na recept.
Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.
Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.
Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.
Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již kře
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí al
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Ve svém příspěvku JAK UCHOVAT ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Jak uchovat česnek přes zimu? Nejlepší je česneku po sklizni seříznout stonek a nechat na suchém a temném místě paličky vyschnout, až začnou šustit a zbělají. Poté máme několik možností jak dál česnek uchovat. První nejjednodušší je nechat česnek vcelku po paličkách ve sklepě, kde je teplota okolo 10*C a temno, zde česnek vklidu přečká celou zimu bez ztráty svěžesti. Jen je třeba kontrolovat plíseň, aby jej nezničila. Další možností je česnek rozdělit na stroužky, které oloupeme a dáme do skleničky, kterou pak až po okraj zalejeme dobrým olejem - všechny stroužky musí být ponořeny a bez vzduchových bublin. Skleničku s česnekem a olejem uzavřeme a dáme na chladné a temné místo. Další možnost je česnek rozmačkat, přidat trochu soli a tuto pastu dát zmrazit.
Špatná řešení:
Necháme li česnek při běžné pokojové teplotě, tak po měsíci změkne a začne vysychat a do dvou měsíců bude na vyhození. Taktéž, když jej necháme volně v lednici, tak nejspíše do měsíce splesniví a tím se také znehodnotí. Proto si česneku kupujte jen tolik, kolik ho spotřebujete v následujících dvou týdnech nebo ho skladujte jak je výše uvedeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Mám vyzkoušený tento recept jsk uchovat česnek.Po sklizni zakrátím stonek česneku na 25cm a nechám ho uschnout.Po uschnutí částečně odstřihnu kořínky.Takto připravený česnek
nastrkám do sklenice jako do vázy/paličky koukají ze sklenice/
Uchovávám v panelákovém sklepě,vydrží do nového,pokud ho nesníme.Běžně mám takto jednu sklenici s 5 paličkami doma na poličce.
Při výronu kotníku se poruší cévy a z nich se vyhrne krev a vznikne následně krevní výron – modřina. Pro podvrtnutý kotník je charakteristický otok a došlápnutí je velmi těžké. Ze zkušeností (zkušenosti) se doporučuje co nejdříve zaujmout klidovou polohu a kotník zajistit stahovacím obvazem. Tato forma pomoci se uplatňuje při mírnějších formách podvrtnutého kotníku.
Ve svém příspěvku BOLEST KOLEN PŘI TRÉNINKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vanda.
Já trpěla hodně na bolest kolen při svém milovaném fittness. Pak mi kamarád doporučil koupit Colavital. Což je přírodní produkt, který obsahuje kolagen a růži šípkovou a pomáhá nejen na klouby, ale i vazy a šlachy. Překvapilo mne jak rychle bolest odezněla. Koukněte na http://www.colavital.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otok kotníku může mít mnoho příčin, a to úraz, může se vyskytnout otok kotníku bez úrazu. Ovšem nejčastější příčinou je úraz a otok jedné nohy je na světě.
Ve svém příspěvku ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libuše.
Dobrý den,mám trombozu kterou jsem dostala po úrazu na lyžích přetrhané vazy v koleně,chtěla by jsem vědět které potraviny nesmím jíst aby se mi to ne zhoršilo.Děkuji
Otok jednoho kotníku (otok pravého kotníku) může být způsoben úrazem nebo poúrazovým stavem, zánětem či trombózou. Vždy je důležité, zvláště pokud jsou obtíže dlouhodobějšího rázu, zjistit příčinu, proč se objevil otok právě daného kotníku.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den. myslíte že pomůže tejpování?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Horáková.
Je možné při seskakování z kola - vykloubení kolene. Nebolí mě kloub kolenní ale postranní úpony kolene a to hlavně vnitřní úpon. Po 4 měsících kdy mě tady ortoped nedal nic ani ortezu, cvičení, mazání, jenom stále mluvil o operaci kolena. Tak jsem požádala o magnetickou resonanci. Na internetu jsem se něco málo dočetla o posilování úponů kolenního kloubu a tak jsem začala. Chodím na bazén a cvičím ve vodě, na suchu každý den, jezdím na kole. Toto vše dělám už roky a přestože je mi 65 jsem aktivní a bez cvičení, plavání/neplavu prsa pouze kraul,znak/ a jízdy na kole si neumím život představit. Koupila jsem si Colafit-masážní krém s kolagenem,Flexiseq a nevím jestli to dělám správně. Nevím zda cvičím správně, zda mažu správně ale cítím se lépe a lépe a ne na operaci. Jenom nemáte možnost mě poradit nějaké ty cviky do vody a na sucho.
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. V
V naší poradně s názvem BOLAVÉ KYČLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nada Hlavsova.
Už asi rok mě bolí pravá kyčel při delší chůzí,ale co mě vadí víc,je bolest při spánku na boku.Dělali mi rentgen kyčlí a lékař řekl, že kyčel je v pořádku,že by to mohly být vazy.Léčím se s řídnutím kostí,co s tím? Pohyb mám ,nejsem tlustá,vážím 67 kg, měřím 168 cm,je mi 71 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Spánek na boku není zrovna ideální, jenže co dělat, když na zádech neusnete. Pro spáče na boku je vhodné používat polštář mezi kolena. Ideální tvar je válec 150×50 cm a nebo úplná špička je polštář ve tvaru číslice 7. Jak takové polštáře vypadají a kolik stojí můžete vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Také cvičte pilates. Návod je zde https://www.youtube.com/res…
Choďte plavat.
Vyzkoušejte návštěvu ještě nějakého dalšího ortopeda. Více hlav, více ví. Dle pravidel úhrad z veřejného zdravotního pojištění máte nárok na vyšetření u druhého lékaře.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
Chrapot vzniká porušením funkce hlasivek, což jsou vlastně dva vazy napnuté skrz hrtan, jímž prochází vzduch. Tento vzduch při výdechu (i vdechu) rozvibruje hlasivkové vazy a tím vzniká zvuk. Pokud nedojde ke vzniku zvuku, a tedy hlasu charakteristického pro daného člověka, ale vzniká pouze chrapot, je to známka toho, že s hlasivkami není něco v pořádku.
Mezi nejčastější příčiny chrapotu patří:
Zánět hrtanu – laryngitida – jde o vcelku běžné infekční onemocnění, které postihuje hrtan, tedy právě oblast, kde se nacházejí hlasivkové vazy. Nejčastější příčinou je nákaza viry, které v těle vyvolávají zánětlivou odpověď, jež se projeví jak místně (otok sliznice i hlasivkových vazů, bolest v krku, chrapot, při závažnějším průběhu i zúžení dýchacích cest s obtížným dýcháním), tak i celkově v podobě takzvaných chřipkových příznaků, jako je horečka, únava, bolesti kloubů a svalů. Chrapot většinou odezní do týdne až dvou.
Přetížení hlasivek – k časté příčině řadíme i pracovní vytížení hlasivek. Projevuje se u lidí, kteří se živí mluvením (učitelé, hlasatelé v TV, rádiu) či zpíváním. K přetížení hlasivek a ke vzniku chrapotu může dojít i jednorázovým přetížením, například fanděním na zápase, zpíváním na koncertě a podobně, a to zejména u jedinců, kteří na namáhání hlasivek nejsou zvyklí.
Rakovina hrtanu – jde o velmi závažné onemocnění. Rakovina hrtanu může vznikat v jeho různých částech, častěji však v oblastech, kde nezpůsobuje chrapot ani se jinak typicky neprojevuje, což je příčinou toho, že pacienti bohužel přicházejí pozdě. Pokud se však projeví chrapotem, který nepřestává ani po několika týdnech, pacient má šanci přijít k lékaři dostatečně včas, protože si chrapotu všimne. Proto by dlouhotrvající chrapot neměl být nikdy podceňován.
Iatrogenní chrapot – jde o chrapot způsobený lékaři. Například chrapot, který vznikl po operaci štítné žlázy – ve velmi těsném okolí štítné žlázy probíhá nerv inervující hlasivky a odpovídající za jejich funkci (nervus laryngeus reccurens). Pokud je při operaci poškozen, dochází ke vzniku chrapotu. Bohužel je tento nerv velmi citlivý, a proto může k této komplikaci dojít i při sebepečlivějším výkonu.
V naší poradně s názvem TINKTURA NEBO MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Mitrusová.
Dobrý den
Mám dotaz Prodělala jsem jiiž 3x trombozu, mám křečové žíly, natékají mi nohy.Mohu použít pouze kaštanovou tikturu,nebo je lepší kaštanová mast.
Děkuji Mitrsová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mast se v tomto případě bude lépe a šetrněji nanášet. V rámci mazání se kaštanovou mastí také provádějte masáž lítek od kotníků směrem ke kolenům. Nejdříve namasírujte lýtka a pak stehna od kolen k hýždím. Tuto masáž provádějte tak, že obejmete dlaněmi svoji nuhu a pomalu s ostatečným tlakem posunujte ruce od kotníků nahoru. Nejlépe se to dělá v sedě s pokrčenýma nohama.
Trombóza může nastat jako komplikace při přetržení či silném natržení vazu, kdy je nutná i sádrová fixace. Tento stav vždy patří do rukou lékaře. Délka doby léčení je individuální, pokud jde o kombinaci podvrtnutého kotníku a trombózy, je samozřejmě prodloužená.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ VIŠNĚVSKÉHO BALZÁMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.D..
Může mi prosím někdo pomoci,nevím zda je v pořádku když mi lékař na ránu po složité ortopedické operaci ,po které jsem měl 10 dní starou,asi 20cm ránu (sahající dovnitř až k holení a lýtkové kosti a kloubu kotníku,velikostí od spodní strany kotníku do dolní 1/3 lýtka) které mírně hnisala-přesněji z ní vycházel nejprv krvavý a v posledních dnech žlutý výtok,ne v nějak velkém množství a lékař mi nechal na ránu přiložit velkou dávku "Višněvského masti" a poslal mně na 72h domů.Přitom jsem si přečtl,že se tento přípravek nemá aplikovat tam,kde by se mohl dostat do oběhu-čehož se v případě poměrně čerstvé velké rány po churgicko-ortopedickém výkonu ,mírně řečeno obávám.Má s tím někdo zkušenosti,nebo je zde nějaký lékař,který by mně mohl poradit či vysvětlit o co jde?Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aplikace višněvského balzámu na 10 dní starou ránu je zcela v pořádku neboť prospívá rychlejšímu hojení a rychlému vyhnisání. Po 10 dnech je rána již zacelená a není tedy riziko, že by se složky višněvského balzámu dostaly do krevního oběhu. Váš lékař vás léčil správně.
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází