NAUZEA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Existuje několik tisíc antibiotik, ale v medicíně se jich využívá asi jen 70. Tato část obsahuje přehled antibiotik, jejich název, účinné látky, které antibiotikum obsahuje, na jaká onemocnění se dané antibiotikum užívá a jaké je doporučené dávkování (dávkování je jen orientační, přesné dávkování musí stanovit lékař, protože je individuální).
JINÁ ANTIBIOTIKA
Účinná antibiotická látka: FENOXYMETYLPENICILIN
Obchodní název antibiotik: Ospen, Penbene
Indikace antibiotik: Používají se na léčbu běžných infekcí, erysipelu a tonsilitidy.
Dávkování antibiotik: Ospen + Penbene: perorálně 0,75 – 1,5 mil za 4 - 6 hodin pro dospělou osobu
Indikace antibiotik: Používá se na léčbu klostridiové kolitidy.
Dávkování antibiotik: Dificlir: perorálně 200 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolesti břicha, krvácení ze zažívacího traktu, nauzea, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: FOSFOMYCIN
Obchodní název antibiotik: Rapidnorm, Urifos
Indikace antibiotik: Používají se na léčbu močových cest.
Dávkování antibiotik: Rapidnorm + Urifos: perorálně 3 g jednorázově pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest břicha, bolest hlavy, bolest krku, bolest zad, nevolnost, rýma, slabost, závratě, vyrážka, zažívací potíže
Účinná antibiotická látka: LINEZOLID
Obchodní název antibiotik: Dilizolen, Gramposimide, Lineza, Linezolid, Natlinez, Zyvoxid
Indikace antibiotik: Používají se na těžké infekce, na léčbu pneumonie, onemocnění MRSA, na katétrovou sepsi, na léčbu komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání.
Dávkování antibiotik: Dilizolen + Gramposimide + Natlinez: nitrožilně 600 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Lineza + Linezolid + Zyvoxid: nitrožilně nebo perorálně 600 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Ve svém příspěvku BOLESTI PO OPERACI MOZKOVÉ VÝDUTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šustková.
Dobrý den.
Prosím o váš názor. Dcera 33 let, je měsíc po akutní operaci prasklého mozkového aneurismatu. Při všem tom štěstí, že přežila a je zachována hybnost, trvají velké bolesti hlavy s tlakem v operované, levé části hlavy. Trvají závratě, nechutenství, nauzea, zrakové omezení. Přála bych si vědět, zda je to v této fázi rekonvalescence ještě normální. Hodně ji to limituje v pohybu a přála by si větší pokroky.
Děkuji za odpověď, jsem matka, zdravotní sestra, ale vůbec se v této problematice
nevyznám, proto se obracím s prosbou na vás.
Jana Šustková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
V naší poradně s názvem JAK ČASTO VYUŽÍT KŮRU Z LAPACHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Slívová.
Dobrý den!
S kůrou z lapacha mám velice dobré zkušenosti. Na jaře mě pomohla zbavit se pískových zrnek z ledvin a močovodů. Potvrdili dva lékaři. Pila jsem půl litru denně 3 týdny, týden pauza a znovu 3 týdny. (První příznaky, že se něco děje právě v týdenní pauze.)
Jen bych se chtěla zeptat, jak často je bezpečně kůru z lapacha absolvovat, protože jsem zjistila, že mě i snižuje krevní tlak a já mám tlak v normě. (120-130 na 70-80).
Děkuji za radu!
Helena Slívová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Lapačo je velmi užitečné, ale zároveň má své vedlejší účinky. Například ztekucuje krev a při vyšších dávkách může hrozit zvýšené riziko krvácení a tvorba modřin. Z toho plyne, že při společném užívání lapača a warfarinu je třeba pravidelně každý měsíc kontrolovat srážlivost krve a případně upravit dávkování warfarinu. Žaludeční potíže jako je nauzea, zvracení a průjem jsou další časté vedlejší účinky lapača. U každého jedince se tyto účinky budou projevovat jinak a nelze určit přesnou dávku denní spotřeby. Je třeba se pravidelně diagnostikovat dostupnými domácími prostředky a podle výsledků přizpůsobit dávkování lapača. Ve vašem případě si pravidelně měřte krevní tlak a upravte množství čaje, aby tlak neklesal pod 10% běžných hodnot.
Pokud je zánět zubu rozsáhlý, mohou se podávat antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Phenoxymethylpenicillin je penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Amoxicilin/klavulonát je kombinace širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Klindamycin je linkosamidové bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová atb, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
Ve svém příspěvku RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Mám kožní vyrážku už skoro půl roku, kožní lékař si s tím nevi řady ,zkoušela jsem mnoho mastí, Beloderm,ekzelup, psorikalis,koupele v mořské soli, soda, epsomska sůl a bez efektu, na kůži mám červené fleky, z některého se mě udělá pupínek , který když praskne ,tak s něho vyteče čirá tekutina. Jsem zoufalá , vyrážka mě svědí , nejvíce v noci. Tak jsem se rozhodla ,že zkusím infectocab, nemůžu si ublížit ? Prosím o radu . Byla jsem i u specialisty v brněnské nemocnici ,ale ani ta mě nepomohla.
Děkuji Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Infectoscab je na lekársky predpíš čo onem nevíte ako sem zde spomenul že nie moc učine kožna vám može dat i na predpis sirovu mast ale aj máte silne tak vám hold nepože ale vratime se Infectoscab :Spôsob použitia
Iba na dermálne použitie. Krém sa nanáša rovnomerne na celé telo. Pri aplikovaní sa majú zvlášť pozorne ošetriť oblasti medzi prstami a palcami na nohách (a tiež pod nechtami prstov a palcov), zápästí, lakťov, podpazuší, vonkajších genitálií a bedier. Liek sa nemá aplikovať do očí, na sliznice alebo na otvorené rany.
Krém sa musí ponechať na pokožke najmenej počas 8 hodín, napr. cez noc. Ak by sa výnimočne museli počas tejto 8 hodinovej lehoty umyť ruky a iné časti ošetrenej plochy pokožky (bedrá, vonkajšie genitálie), musí sa krém znovu aplikovať na umytú plochu pokožky. Deťom sa nesmie dovoliť oblizovať si krém z rúk. V prípade potreby musia deti nosiť rukavice. Zvyšky krému musia byť odstránené najmenej po 8 hodinách osprchovaním alebo umytím mydlom a vodou.
nežiaduce učinky leku:
4. Možné vedľajšie účinky
Tak ako všetky lieky, aj tento liek môže spôsobovať vedľajšie účinky, hoci sa neprejavia u každého.
Ak sa objavia vážne alergické reakcie, okamžite vyhľadajte lekára. V takomto prípade nesmiete Infectoscab viac používať.
Časté (môžu postihovať menej ako 1 z 10 osôb)
Medzi časté vedľajšie účinky patria svrbenie (pruritus), začervenanie kože, suchá koža alebo nezvyčajné kožné vnemy (parestézia), napr. brnenie, pichanie, pálenie. Tieto príznaky však môžu byť dôsledkom samotného ochorenia. Na doplnkovú liečbu suchej pokožky sa odporúčajú zvlhčovače a olejové kúpele. Svrbenie a kožné vyrážky (posvrabový ekzém) môžu pretrvávať až štyri týždne po skončení liečby. Je to spôsobené reakciou na mŕtvu zákožku svrabovú. Ak máte po použití Infectoscabu pocit, že ochorenie naďalej pretrváva, pred ďalším použitím lieku sa poraďte so svojím lekárom.
Zriedkavé (môžu postihovať menej ako 1 z 1 000 osôb)
Zriedkavo sa môžu objaviť bolesti hlavy.
Veľmi zriedkavé (môžu postihovať menej ako 1 z 10 000 osôb)
Počas používania Infectoscabu boli vo veľmi zriedkavých prípadoch hlásené kožné poškodenia (odreniny), zápaly vlasových folikulov (folikulitída) a znížená pigmentácia kože.
U citlivých/alergických pacientov sa vo veľmi zriedkavých prípadoch počas užívania jednotlivých zložiek pyretrínovej skupiny vyskytli problémy s dýchaním.
Neznáme (častosť výskytu sa nadá odhadnúť z dostupných údajov)
Na pokožke sa môžu objaviť reakcie neznášanlivosti lieku (kontaktná alergia) reprezentované svrbením, začervenaním, pľuzgiermi alebo žihľavkou (urtikária). Tieto reakcie sa môžu rozšíriť mimo oblasti ošetrovanej kože. Môže sa vyskytnúť nutkanie na vracanie (nauzea). Neboli hlásené žiadne prípady vracania po použití Infectoscabu, ale sú známe v spojitosti s inými liekmi obsahujúcimi permetrín. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Moderní medicína nabízí skrze zubního lékaře zákrok s cílem vyčistit dřeň zubu. Pokud je nutné léčbu podpořit antibiotiky, tak se v zubním lékařství využívají níže uvedená antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Jedná se o penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexátu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Jde o kombinaci širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexátu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Je to linkosamidové vzácné bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová antibiotika, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
Jestliže pacient užil příliš mnoho tablet Citalonu, tak je nezbytné ihned se obrátit na svého lékaře nebo jít do nemocnice a ukázat jim balení tablet. Nejpravděpodobnějšími příznaky předávkování Citalonem, při užití příliš velkého množství tablet, jsou: pocit točení hlavy nebo malátnosti, záchvat křečí, pocit nevolnosti (nauzea), zrychlený srdeční tep, zrychlený dech a pocení.
Nevzal jsem si Citalon, co teď?
Jestliže pacient zapomněl užít dávku tohoto léku, prostě pokračuje příští dávkou jako obvykle. Nesmí se zdvojovat následující dávka, aby se nahradily vynechané jednotlivé vynechané dávky.
Přestal jsem na delší dobu užívat Citalon, co dál?
Není vhodné bez předchozí porady se svým lékařem přestávat tento lék užívat, ani když se třeba pacient cítí lépe. Protože, když pacient po dlouhodobém užívání tento lék náhle vysadí, tak může mít tak zvané abstinenční příznaky, které se projevují jako pocit točení hlavy, poruchy smyslového vnímání (necitlivost nebo mravenčení, nazývané parestézie), pocit nevolnosti (nauzea), bolest hlavy, pocit úzkosti. Tyto abstinenční příznaky jsou u Citalonu obecně mírné až středně silné a během dvou týdnů samy vymizí. U některých pacientů však mohou být závažnější anebo mohou trvat i déle. Obvykle se vyskytnou v prvních několika dnech po vysazení léku. Při vysazování přípravku Citalon lékař pacientovi pomůže pomalu snižovat dávku v průběhu týdnů či měsíců. To by mělo napomoci snížit možnost vzniku příznaků z vysazení. Pokud se i při řízeném vysazování u pacienta přesto objeví závažné abstinenční příznaky z vysazení, je nutné navštívit svého lékaře. Lékař může pacienta požádat, aby znovu začal tablety užívat a vysazoval je pomaleji.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.
POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!
Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).
Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.
Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých
První fáze:
nechutenství
pocení
ospalost
nauzea (nevolnost) a zvracení
Druhá fáze:
typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití
Třetí fáze:
pět zhoršení celkového klinického stavu
nechutenství
nauzea (nevolnost) a zvracení
bolesti břicha v pravém podžebří
někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)
Čtvrtá fáze:
nastává 5–10 dní po požití
stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
ikterus (žluté zabarvení kůže)
encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování
Příznaky otravy paracetamolem u dětí
První fáze:
U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.
Druhá fáze:
Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od p
Pomoc se specializuje na léčbu bolesti a jiných nepříjemných pocitů, jako je brnění a pálení. Základem je udržování stabilní, stabilizované a přijatelné hladiny glukózy v krvi. To napomáhá zdržení rozvinutí nemoci do těžších stadií a v některých případech může ještě napravit už projevené příznaky. Užívají se perorální antidiabetika a někdy i injekčně inzulin, často také transdermální náplasti na potlačení nepříjemných projevů. U někoho může intenzivní kontrola a regulace glykemie snížit riziko vývinu této neuropatie o více než 60 %.
Léčba neuropatické bolesti je nedílnou součástí léčby každého nemocného. Bolesti často nemocným vadí víc než vlastní motorický nebo i senzitivní deficit. Nejde ale o léčbu jednoduchou a ke každému nemocnému je nutné přistupovat naprosto individuálně.
Neuropatická bolest bývá rezistentní na klasická analgetika (antipyretika, nesteroidní antirevmatika i opioidy) a příznivě reaguje na jiné léky, které je nutno při léčbě použít nebo přidat ke klasickým analgetikům.
Lze použít například ibuprofen (v dávkách až 2 400 mg/d), naproxen (Naprosyn, Napsyn) (až 1 500 mg/d) nebo indometacin (150–200 mg/d). Tyto léky působí nejen analgeticky, ale příznivě mohou ovlivnit i určitou zánětlivou složku, která bývá u některých polyneuropatií přítomna. Při jejich indikaci je nutno respektovat uváděné kontraindikace a možné vedlejší účinky. Po jejich užití může dojít k žaludečním erozím až ulceracím, projevům antiagregačních účinků a bronchospasmům. Výhodou těchto léčiv ale je, že jsou nenávyková. Pro krátkodobou léčbu neuropatických bolestí je možno použít i opioidy. V tomto případě bývá lékem první volby tramadol.
Tricyklická antidepresiva patří k nejčastější skupině léků používaných u neuropatické bolesti. Mechanismus jejich efektu spočívá v blokádě zpětného vychytávání norepinefrinu a serotoninu, dvou neurotransmiterů, které inhibují nociceptivní neurony. Hlavními nežádoucími účinky antidepresiv jsou sucho v ústech, somnolence, zácpa, poruchy paměti, někdy i stavy zmatenosti, přírůstek na váze, mezi méně časté patří retence moči, ortostatická hypotenze, srdeční arytmie a rozmazané vidění.
Léčba začíná obvykle amitriptylinem, a to vždy malými dávkami (10–25 mg) na noc, čímž se překlene počáteční tlumivý efekt. Dávky se pomalu postupně zvyšují podle tolerance, obvykle v týdenních intervalech. Amitriptylin způsobuje často nežádoucí projevy. Zejména u nemocných s poruchou kardiovaskulárního systému může vyvolat převodní poruchy, ortostatickou hypotenzi, někdy i zmatenost a poruchy paměti. V těchto případech bývá lépe tolerován nortriptylin. U nemocných s anamnézou retence moči, glaukomu s uzavřeným
V doporučených dávkách je Biseptol 480 obvykle dobře snášen. Nejčastěji se vyskytují gastrointestinální obtíže (nauzea, zvracení, nechutenství) a kožní změny (rash, kopřivka).
Níže uvedené nežádoucí účinky jsou rozděleny podle následujících kritérií:
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10);
méně časté (≥1/1000 až <1/100);
vzácné (≥1/10000 až <1/1000);
velmi vzácné (<1/10000);
není známo (výskyt nelze na základě dostupných údajů určit).
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: většina pozorovaných hematologických změn probíhá mírně, bez příznaků a ustupuje po vysazení léku. Nejčastěji pozorovanými změnami byly leukopenie, neutropenie, trombocytopenie.
Velmi vzácné: agranulocytóza, anémie aplastická, hemolytická nebo megaloblastická, methemoglobinemie, eozinofilie
Není známo: hypoprotrombinemie
Poruchy imunitního systému
Časté: alergické vyrážky
Velmi vzácné: syndrom sérové nemoci, anafylaktické reakce, léková horečka, angioneurotický edém, alergická myokarditida, Henoch-Schoenleinova purpura, periarteriitis nodosa, syndrom podobný lupusu, projevy hypersenzitivity s postižením dýchacího ústrojí
Není známo: třesavka, překrvení spojivky a skléry
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: kožní reakce, jejichž projevy jsou v celku nevelké intenzity a rychle ustupují po vysazení léku (např. vyrážka, kopřivka, svědění kůže)
Velmi vzácné: fotosenzitivita, seborhoická dermatitida, multiformní erytém, závažné kožní nežádoucí účinky Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN) (viz bod 4.4)
Není známo: akutní febrilní neutrofilní dermatóza (Sweetův syndrom)
Poruchy metabolizmu a výživy
Velmi vzácné: hyperkalemie, hyponatremie, hypoglykemie, nechutenství
Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Citalon nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Pokud pacient zaznamená některý z následujících nežádoucích účinků, ihned se musí obrátit na svého lékaře:
Citalon a jeho vzácné nežádoucí účinky (postihují méně než 1 člověka z 1 000):
Při léčbě Citalonem se může vyskytnout neobvyklá tvorba modřin nebo neobvyklé krvácení, včetně zvracení krve nebo krve ve stolici.
Při léčbě Citalonem se může vyskytnout pocit únavy, slabosti nebo zmatenosti a pocit, že svaly jsou ztuhlé nebo těžkopádné (nekoordinované). To může být způsobeno nedostatkem sodíku v krvi.
Citalon a jeho velmi vzácné nežádoucí účinky (postihují méně než 1 člověka z 10 000) nebo není dobře známo, kolik lidí je postiženo:
Citalon může způsobit návaly (záchvaty či křeče).
Citalon může způsobit alergické reakce, například otok víček, otok celého obličeje, otok rtů, otok úst nebo otok jazyka, svědění nebo potíže s dechem nebo polykáním, může jít o alergickou reakci na Citalon.
Citalon může způsobit pocit neklidu a pocit, že nemůžete zůstat vsedě či stát na místě, což je stav nazývaný akatisie. Přičemž zvyšováním dávky přípravku Citalon se tyto stavy mohou zhoršit.
Citalon může způsobit serotoninový syndrom s těmito příznaky: pocit zmatenosti, pocit neklidu, pocení, třes, rozechvělost, halucinace (zvláštní zrakové či sluchové vjemy), náhlé svalové stahy či zrychlený tlukot srdce.
Během léčby citalopramem nebo krátce po ní byly hlášeny případy lidí, u kterých se vyvinuly myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu nebo kteří takové jednání vykazovali.
Nežádoucí vedlejší účinky během léčby Citalonem.
Velmi časté nežádoucí účinky (postihují více než 1 člověka z 10):
Citalon velmi často způsobuje nespavost (insomnie) nebo pocit ospalosti.
Citalon velmi často způsobuje bušící nebo pádící srdce (palpitace).
Citalon velmi často způsobuje pocit nevolnosti (nauzea), sucho v ústech.
Citalon velmi často způsobuje bolesti hlavy.
Citalon velmi často způsobuje zesílené pocení.
Citalon velmi často způsobuje abnormální akomodace oka.
Citalon velmi často způsobuje pocit slabosti (asténie).
Časté nežádoucí účinky (postihují méně než 1 člověka z 10):
Citalon často způsobuje neklid a nervozitu.
Citalon často způsobuje nesoustředěnost, ztrátu paměti, noční můry, živé sny a pocit úzkosti.
Při léčbě Citalonem se často dostavuje nedostatek motivace nebo zájmu, pocit zmatenosti a také anorexie.
Při léčbě Citalonem se často objevuje migréna, necitlivost nebo mravenčení, což je tak zvaná parestézie.
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s as
Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.
Poruchy metabolismu a výživy:
Není známo: hypoglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.
Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.
Velmi vzácné: zmatenost.
Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: hučení v uších.
Srdeční poruchy:
Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Cévní poruchy:
Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.
Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Není známo: vaskulitida.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: kašel, dyspnoe.
Méně časté: bronchospasmus.
Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.
Méně časté: sucho v ústech.
Velmi vzácné: pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: svalové křeče.
Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: renální insuficience.
Velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: asténie.
Méně časté: pocení.
Zkreslení vyšetření:
Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.
Pokud se u vás objeví hrudky (bulky) na jednom nebo obou varlatech, měli byste zajít za svým lékařem. Ve většině případů nejsou tyto objekty rakovinného původu, ale vždy by měly být zkontrolovány lékařem.
Varikokéla
Varikokéla nezpůsobuje žádné příznaky, ale jeden z deseti mužů může trpět nepříjemnými pocity nebo bolestmi. Zejména se jedná o bolest šourku a třísel. Varikokély se obvykle tvoří na levé straně. Jejich velikost se může lišit, některé mohou být zřejmé, až když se jich dotknete, zatímco jiné mohou být větší a snadno viditelné. Strana šourku obsahující varikokély může viset mírně níž než druhá strana. Varikokély mohou ovlivňovat plodnost. Není však potvrzeno, že chirurgické odstranění varikokél plodnost obnoví.
Hydrokéla
Hydrokéla se obvykle objevuje u novorozenců. Téměř ve všech případech je jeden symptom, a to otok jednoho nebo obou varlat. Hydrokéla může trápit i starší chlapce nebo muže, kteří pak cítí tlak v břiše.
Epididymální cysty
Epididymální cysty tvoří trochu hladké kapaliny v infikovaných hrudkách. Odstranění tekutiny z cysty stlačením se nedoporučuje, protože může dojít ke zjizvení nebo infekci. Příznaky infekce mohou zahrnovat:
červené, oteklé a bolestivé cysty;
zapáchající žlutou tekutiny, která vytéká z cyst.
Testikulární torze
Na rozdíl od jiných typů benigních hrudek na varlatech vyžaduje testikulární torze lékařskou pohotovost. V případě testikulární torze se provádí okamžitá operace, aby se zabránilo ztrátě varlete. Příznaky testikulární torze obvykle začínají těžkou bolestí v jednom z varlat. Další možné příznaky jsou:
otok šourku;
pocit nevolnosti (nauzea);
zvracení;
bolest břicha;
vysoká horečka (38°C a více);
časté močení.
Někteří muži s testikulární torzí mohli mít testikulární bolest a otok již v minulosti.
Příčiny
Existuje mnoho různých příčin otoků a hrudek na varlatech. Možnou příčinou je i testikulární rakovina. Hlavní typy shluků a jejich příčiny jsou vysvětleny níže.
Varikokély
Přesná příčina varikokél je neznámá, většina odborníků je přesvědčena, že jsou způsobeny abnormalitami, které ovlivňují žíly ve varlatech. Může dojít k zablokování žil nebo k problémům s chlopněmi (ventily) v žilách, které brání proudění krve ve špatném směru. Abnormální žíly necirkulují krev tak efektivně jako normální žíly, což vede k hromadění nadměrného množství krve v žilách, které následně bobtnají. Během puberty, kdy tělo zraje, se zvyšuje průtok krve ve varlatech, což může způsobit výraznější varikokély.
Hydrokéla
Během těhotenství se mužská varlata vyvíjejí uvnitř břicha plodu. Poté, co se vytvoří, přesouvají se&n
Stejně jako všechny léky může i InfektoScab 5% krém mít vedlejší účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Při výskytu závažné přecitlivělosti okamžitě informujte svého lékaře. V tomto případě nesmíte InfektoScab 5% krém dále používat.
Běžné
Svědění, zarudnutí kůže, suchá kůže nebo neobvyklé pocity na kůži, jako jsou pocity mravenčení, svrbění, pálení, jsou pozorovány běžně. Avšak takovéto příznaky mohou být rovněž následkem samotného onemocnění. Hydratační krémy a olejové koupele jsou doporučovány jako následná léčba pro suchou pokožku. Svědění a kožní vyrážka (posvrabový ekzém) mohou přetrvávat až čtyři týdny po ukončení léčby. To je způsobeno reakcí na usmrcené původce svrabu. Pokud máte pocit, že po použití InfektoScab 5% krému nemoc přetrvává, informujte o tom před jeho další aplikací svého lékaře.
Vzácné
Vzácně se objevují bolesti hlavy.
Velmi vzácné
Velmi vzácně byly v souvislosti s používáním InfektoScab 5% krému hlášeny kožní léze (exkoriace), záněty vlasových váčků (folikulitida) a snížená kožní pigmentace.
Citlivé/alergické osoby hlásily potíže s dýcháním v souvislosti s užíváním látek pyrethrinové skupiny.
Frekvence výskytu je neznámá (nelze určit z dostupných údajů). Na kůži se může projevit reakce nesnášenlivosti (kontaktní alergie), která se projevuje svěděním, zarudnutím, puchýři nebo kopřivkou (urtikarií). Tyto reakce se mohou projevit i na místech, která nebyla ošetřována.
Může se objevit pocit nutkání ke zvracení (nauzea). Nebyly hlášeny žádné případy zvracení po použití InfektoScab 5%, ovšem jsou známy ve spojitosti s jinými přípravky obsahujícími permethrin.
Pokud jsou některé z těchto příznaků vážné nebo pokud zaznamenáte jakýkoli vedlejší účinek zde neuvedený, oznamte tuto skutečnost lékaři nebo lékárníkovi.
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Těžké poruchy krevní srážlivosti.
Těžké srdeční selhání.
Těžká porucha renálních funkcí.
Porucha jaterních funkcí.
Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.
Děti do 12 let.
Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).
MYDOCALM 50 MG (MYDOCALM 150 MG) obsahuje tolperisoni hydrochloridum 50 mg (150 mg) v 1 potahované tabletě.
MYDOCALM 50 mg: bílé nebo téměř bílé kulaté bikonvexní potahované tablety, z jedné strany označené „50“.
MYDOCALM 150 mg: Tmavě hnědé potahované tablety čočkovitého tvaru, téměř bez zápachu, označené „150“.
Terapeutické indikace
Akutní, případně dlouhodobé léčení zvýšeného tonu kosterních svalů, vyvolaného organickými neurologickými poruchami (spastickou monoparézou a hemiparézou po cerebrovaskulární příhodě, roztroušenou sklerózou, myelopathií, zraněním míchy). Jako adjuvantní dlouhodobé léčení při rehabilitaci pacientů se spastickou parézou, aby se usnadnila léčebná gymnastika. Speciální pediatrické indikace jsou Littleova choroba (spastická paralýza) a jiné encefalopatie provázené dystonií. Léčení zvýšeného tonu kosterních svalů, vyvolaného degenerativními chorobami pohybového systému, například artrózou velkých kloubů, spondylózou, spondylartrózou, diskopatií. Mimoto se nezávisle na předchozích indikacích používá i k léčení obliterujících cévních chorob (obliterující arteriosklerózy, diabetické angiopatie, obliterující trombangiitidy, Raynaudovy choroby) a poruch vyvolaných postižením cévní inervace (akrocyanózy, intermitentní angioneurotické dysbazie). Přípravek je určen pro dospělé a mladistvé, MYDOCALM 50 MG i pro děti od 3 let.
Dávkování a způsob podání
Dospělí a mladiství: MYDOCALM potahované tablety mají vysoký terapeutický index. Užívají se per os. Doporučená denní dávka je 150–450 mg, rozděleno do tří jednotlivých dávek podle individuálních potřeb a tolerance pacienta. Tyto dávky je možné užívat i dlouhodobě (několik měsíců i let) bez redukce dávkování. U starších lidí není nutná redukce ani modifikace dávkování, i pacienti vyššího věku dobře snášejí uvedené doporučené dávky. Podle dostupných údajů není třeba žádná úprava dávkování při snížené funkci jater nebo ledvin. Ačkoli potrava podle klinických zkušeností neovlivňuje účinnost MYDOCALMU, doporučuje se jako obecné pravidlo užívat tablety před jídlem.
Děti: MYDOCALM 50 MG potahované tablety nepředstavují vhodnou lékovou formu pro zahájení léčby u dětí. U dětí od 3 do 6 let se na začátku léčby podává celodenní dávka 5 mg/kg tělesné hmotnosti a od 6 do 14 let celodenní dávka 2–4 mg/kg tělesné hmotnosti, obvykle rozděleně do tří jednotlivých dávek. U dětí při Littleově chorobě je obzvlášť důležité individuálně upravené dávkování, protože děti mohou tolerovat i celkové denní dávky 100–600 mg MYDOCALMU, tedy mnohem více, než je obecně doporučovaná denní dávka. MYDOCALM se také může dětem podávat jako dlouhodobá terapie po měsíce anebo i léta.