NEMOCNÝ JÍCEN

Jícen v cizím jazyce

• latinsky se jícen nazývá oesophagus;
• slovensky se jícnu říká pažerák;
• anglicky je jícen esophagus.

Zdroj: Funkce jícnu

Poradna

V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Reflux jícnu - dieta

Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

• pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
• pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
• pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.

Zdroj: Funkce jícnu

Příběh

V příběhu JAK SE VAŘÍ ČAJ ZE ŠALVĚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Myšovka.

je to velmi dobra rada .muj kamarad byl nemocný a když sem se podivala na internet tak sem hned věděla

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Jak se vaří čaj ze šalvěje

Jícen – obrázek

Pro představu, jak vypadá jícen, je zde fotogalerie obrázků jícnu.

Zdroj: Zánět jícnu

Příběh

V příběhu JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Dušková.

Dobrý den,

prosím o zaslání celého jídelníčku na 28 dní. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Lohrová.

Dobrý den,
mám zúžený jícen a reflux jícnu. Léčím se na Gastroeterologii.
prosím o zaslání jídelníčku.

Děkuji a přeji krásný den

S úctou Jiřina Lohrová

775117331

Zdroj: Příběh Jídelníček

Zahlenění při refluxu

Kyselinou navíc nemusí být poškozen jen jícen, ale i další orgány, například hrtan, hltan i dýchací cesty, přičemž dochází k zahlenění.

Zdroj: Reflux jícnu

Příběh

V příběhu LÉK NA PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Johana.

To je vážně nechutné - opravdu chudák pes !

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.

Sobče - chudák pes. Vy máte nožičky jako z alabastru a on může být nemocný z toho vašeho nožního sajrajtu......

Zdroj: Příběh Lék na plíseň nehtů

Jak se projevuje podrážděný jícen

Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.

Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).

Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.

Zdroj: Podrážděný jícen

Příběh

V příběhu REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.

Dobrý den,

chci se zeptat, zda má někdo zkušenost s refluxem jícnu a s Barrettovým jícnem. Jakou dietu. Případně, zda si někdo Barrettův jícen vyléčil. Lékařské zprávy píšou o nevratnem procesu. Děkuji. PJ

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katarina.

Dobry den Pavle, taky mam tu stejnou diagnozu jako vy... Bohuzel je to nezvratny stav, bunky jicnu se zmenili v bunky tenkeho streva, tohle ctu na vsech forech (ve 3 jazycich). Take hledam nejakou kucharku a nikde tu specifikovanou na Barretuv syndrom nenachazim jen porad dokola vynechat ostre, tucne, studene, teple a neprejidat se... nekde doporucuji jablecny ocet s citronem redeny ve vlazne vode nalacno, jinde zakazuji... Vypada to ze si to musi kazdy vysledovat sam co mu sedi a co ne.. Taky bych se nejradeji udrzovala bylinkami ale vypada to na Protonove pumpy do konce zivota.... kdybych na neco narazila zkusim sem znovu napsat. Diagnozu mam teprve tyden tak zatim hledam... Opatrujte se.

Zdroj: Příběh Reflux jícnu - dieta

Jak poznat Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.

Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.

Příznaky:

• pálení žáhy,
• pálení nebo bolest na hrudi,
• ztížené polykání.

Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).

Zdroj: Podrážděný jícen

Poradna

V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.

Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.

Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.

Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.

Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).

- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.

Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.

- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.

Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení často závislé na specifické léčbě.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Nateklé uzliny na jedné straně krku

Akutní bronchitida příznaky

Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
 

Zdroj: Akutní bronchitida

Poradna

V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .

Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohacek.

Bohužel tohle víme, navíc nás trápí dráždivý kašel. Problém je v tom, že nejde jen o jednu bioléčbu, ale o doživotní sérii. Byly jsme i na endoskopii , jícen je spálen. Doporučen panthenol, rakytníkový a měsíčkový olej. Nakonec manželka musela bioléčbu vysadit .

Zdroj: Příběh Sliznice jícnu obnova

Co je Crohnova choroba?

Crohnova choroba zvaná také jako regionální enteritida je chronickým onemocněním, které je spojené s trávicím ústrojím. V trávicím ústrojí vzniká zánět (nejčastěji se jedná o zánět tenkého a tlustého střeva). Tento zánět může v lidském těle vyvolat zúžení střeva, a tedy i jeho neprůchodnost (úplnou i částečnou), nebo může naopak střevo spojit s ostatními orgány (fistule), případně nemusí dojít ani k zúžení střeva ani ke vzniku fistulí.

Toto onemocnění může tedy postihnout tenké i tlusté střevo (50 % případů), případně jen tlusté střevo (30 % případů), kyčelník, konečník a řitní otvor, v některých případech ale může zasáhnout i třeba žaludek, jícen a dutinu ústní (5 % případů).

Zdroj: Crohnova nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.

Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Barretův jícen

Co je to fundoplikace

Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.

Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.

Zdroj: Fundoplikace

Příběh

V příběhu ALAVIS MSM NA KLOUBY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Františka.

Já mám taky nemocný srdíčko s aritmií a na klouby mám od vnuka Geloren. Je to taky pro koně a já si ty kapsle krajim nožem. Nemám s tím žádný problém ani se srdcem ani se žaludkem.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.

dekuji za info super

Zdroj: Příběh Alavis msm na klouby diskuze

Jak se pozná rakovina jícnu

Rakovina jícnu, přesněji řečeno adenokarcinom, je zhoubný nádor ze žlázových buněk. Příznaky mohou být stále ještě podobné jako u refluxu, ale polykání je pořád obtížnější. Pacient ztrácí na váze a po čase už nemůže polykat ani tekutiny, tedy ani sliny.

Příznaky:

• slinění,
• výrazná bolest na hrudi,
• neúmyslné hubnutí.

Standardní vyšetření je endoskopické. Pokud je potvrzena přítomnost novotvaru v jícnu, provádí se vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí k určení pokročilosti a šíření nádoru. Podle toho pak probíhá léčba.

U nejlehčích případů stačí endoskopické ošetření. Pokud je stále možný radikální výkon, pak je provedena operace a doplněna o chemoterapii a ozařování. Pokud již radikální léčba možná není, nabízí se různé výkony ke zpomalení progrese tumoru (a tedy i prodloužení života pacienta) nebo ke zmírnění příznaků.

Zdroj: Podrážděný jícen

Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.

Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.

Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.

Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.

Zdroj: Funkce jícnu

Jak poznám nemocný žlučník

Příznaky u žlučníku mohou být neurčité, nespecifické trávicí potíže, jako jsou nevolnosti, zvracení, hubnutí, nadýmání, říhání, nesnášenlivost tučných a smažených jídel. Charakteristická je bolest pod pravým obloukem žeberním v souvislosti s pohybem kamenů nebo stažením vývodů. Bolesti mají kolikovitý charakter, to znamená náhle vzniklou až nesnesitelnou bolest v pravém podžebří, která se střídavě zesiluje a mírně zeslabuje, vystřeluje pod pravou lopatku a do zad, je doprovázena nevolností až zvracením žlutozelených hořkých šťáv.

Zdroj: Podrážděný žlučník

Příčiny

Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.

Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.

Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.

Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.

Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.

Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.

Zdroj: Knedlík v krku

Příznaky Crohnovy choroby

Pro Crohnovu nemoc je typické, že v některém období nemá pacient žádné zdravotní problémy a naopak v jiném období se u něj vyskytuje řada projevů tohoto onemocnění. Tato dvě období se nepravidelně střídají (některé z nich může trvat i řadu let). Crohnova choroba má celou řadu příznaků a ne všechny jsou spojené s trávicím ústrojím. Patří sem bolesti v podbřišku (nebo v jiné části břicha), hubnutí (to je dáno tím, že obvykle nemocný člověk sníží příjem potravy, protože se cítí lépe, když není najedený; v některých případech se ale může jednat o problém se vstřebáváním živin), problémy se žaludkem (zvracení, bolest břicha, ale i bolest při polykání), únava, vleklé průjmy, nadýmání, zvracení, křeče, mírné teploty, chudokrevnost, vyrážka (v dutině ústní mohou vznikat afty), záněty, ledvinové a žlučové kameny, zánět duhovky, bolesti kloubů, ale i porucha růstu (hlavně u mladých lidí v období puberty). Bolesti břicha mohou zmizet potom, co se nemocný člověk vyprázdní. Pokud nemoc ale provází i zvracení, může se jednat o situaci, kdy už jsou střeva neprůchodná.

U Crohnovy choroby bývají velmi obtěžující právě průjmy, které často nemoc doprovázejí. Nejhorší situace bývá v okamžiku, kdy je nemocí postižený konečník a řitní otvor, v takovém případě, obvykle nemocný člověk není schopný sám průjem zadržet.

Zdroj: Crohnova nemoc

Dávkování

Dospělí

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace

Pokud lékař zjistil, že máte mírně poškozený jícen, je obvyklá dávka 20 mg jednou denně po dobu 4–8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, je obvyklá pokračovací dávka 10 mg jednou denně. Pokud jícen není poškozen, je obvyklá dávka 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed)

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba žaludečních vředů

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů

Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky)

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs

Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu

Obvyklá dávka je 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař vám rovněž předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison)

Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař vám může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.

Děti

Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace

Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu

Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.

Způsob užívání tohoto přípravku

Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno. Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte.

Tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látka rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.

Co dělat v případě, že máte vy nebo vaše dítě potíže s polykáním tobolek

Jestliže máte vy nebo vaše dítě potíže s polykáním tobolek, tak tobolku otevřete, její obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody, nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou prostou oxidu uhličitého (neperlivá voda), kyselým ovocným džusem (například jablečný, pomerančový nebo ananasový) nebo jablečnou šťávou. Před vypitím vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Směs hned vypijte nebo nejpozději do 30 minut. Abyste vypili veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku, nekousejte je ani nedrťte.

Zdroj: Rizika při užívání Omeprazolu

Jak může poznat dnu sám nemocný

Typický pacient trpící dnou je obézní, léčí se s vysokým krevním tlakem, má cukrovku, zvýšený cholesterol a ostatní tuky. Dna se vyskytuje dvakrát častěji u mužů než u žen, pravděpodobnost výskytu onemocnění stoupá s věkem. První záchvat se u muže obvykle objeví mezi 40.–50. rokem života, u ženy až po menopauze. Výskyt dny v populaci se neustále zvyšuje, což může mít souvislost s nevhodnými stravovacími návyky a zvýšenou spotřebou alkoholu. Právě proto byla v minulosti nazývána nemoc králů či bohatých.

Příznaky onemocnění se liší podle jednotlivých fází onemocnění:

• Asymptomatická hyperurikémie – v této fázi nemoci nepociťuje nemocný žádné potíže. Hodnoty kyseliny močové v krvi jsou však zvýšené.
• Akutní záchvat dny – jeho nástup je velmi rychlý. Většinou se projeví na palci u nohy. Ten je napuchlý, červený a velmi bolestivý. Kůže na něm je lesklá a napjatá. Pacient často trpí zimnicemi a zvýšenou teplotou.
• Interkritické období – tato fáze následuje po akutním záchvatu dny. Pacient nepozoruje žádné obtíže a cítí se vyléčen. Toto období může trvat 6 měsíců až dva roky.
• Chronická tofózní dna – projevuje se ukládáním krystalů kyseliny močové (takzvaných tofů) do kloubní chrupavky. Postupně dochází k degeneraci kloubu, pacient trpí bolestmi.

Zdroj: Jak se pozná dna