Léky na žlučník uleví od nepříjemných bolestí v podžebří a pomohou odstranit chronickou zácpu způsobenou nedostatkem žluči ve střevě. Choleretikum také podporuje tvorbu vylučování žluče, čímž uvolňuje bolestivé křeče hladkého svalstva žlučníku. Pokud však pociťujete výrazné obtíže doprovázené nechutenstvím či brzkým pocitem plnosti, doporučuje se užívání choleretik spojit s vhodnou úpravou stravy (vynechání mastného, smaženého, příliš sladkého) a celkovou očistou organismu, která podrážděný žlučník zklidní. Kapky jsou jednou z nejoblíbenějších forem léků na žlučník u lidí, kteří neradi polykají tablety. Vyzkoušejte například Cholagol, který povzbuzuje tvorbu a vylučování žluči a zmírňuje křeče hladkého střeva a žlučových cest, má mírně projímavý účinek. Klasické obalené tablety, které rovněž podporují tvorbu žluči, uvolňují křeče a odstraňují chronickou zácpu. Zástupcem těchto tablet je Isochol. Tobolky se užívají o poznání lépe než tablety, výborný je Essentiale Forte pro prevenci tvorby žlučových kamenů.
Zde je seznam léků na žlučník, které lze volně koupit: léky na žlučník cena. Na tlumení bolesti žlučníku se používají analgetika - léky proti bolesti, například Valetol, Atalargin, APO-Ibuprofen Rapid, atd.
Jako doplněk k těmto lékům se doporučuje pití dostatečného množství žlučníkového čaje, především odvaru ze šalvěje či řepíku lékařského. Uvedené bylinky a čaje na žlučník však slouží spíše jako podpůrný prostředek při lehkých žlučníkových obtížích. V případě, že bolesti neustoupí do 5 dnů, je nutné léčbu konzultovat s lékařem, neboť se může jednat o závažný zánět žlučníku.
Ve svém příspěvku OTEKLU JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mara.
Dobry den chtel jsem se zeptat co to muze byt byl jsem mesich nemocny ze se me vratila anigyna jenim ze leva strana jazyka je lechce otekla vic asi jak 14dni prava jen tak decente byl jsem stym u zubarky ta mi rekla ze jazyk vypada uplne normalni jak mam byt ue ani mandle nic natekliho nemam jenim na prave strane mam mali aft ..nevite co to muze byt ...? Rad bych se stoho zbavil a vystridal jsme dost prasku kdyz sem byl nemocny
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Projevy bolesti žlučníku jsou různé, záleží na příčině. Nejčastější bolesti vznikají na základě podráždění (podrážděný žlučník), dále kvůli přítomnosti písku ve žlučníku (písek ve žlučníku), zánětu či kaménků nebo ze stresu. Toto vše může také vyvolat bolest zad. Choroby žlučových cest a žlučníku jsou poměrně časté, avšak úmrtnost následkem jejich výskytu je poměrně nízká. Pokud je při výskytu některého z těchto onemocnění potřeba žlučník odstranit, je možné se poměrně uspokojivě obejít i bez něj, neboť vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. To je pro trávení za běžných okolností dostačující, zažívací potíže nastávají jen v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování je potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Žlučníkové kameny: Projevují se pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivostí tučné stravy, nevolností a nadýmáním. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
Zánět žlučníku: Projevuje se silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je spíše nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nebývají přítomny. Obvykle si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Karcinom žlučníku: Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stadiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stadiích je charakteristická trvalá bolest v oblasti vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Ve svém příspěvku ZVĚTŠENÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adéla Hejdová.
Dobrý den je mi 17let a začátkem září jsem měla bolesti břicha a zvracení.
Poté jsem jela do Karlovarské nemocnice a tam mi řekli že mám zvětšený žlučník a předepsali mi dietu č.4.
Chtěla bych se zeptat za jak dlouho cca by se ten žlučník mohl zmenšit???
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dnes víme, že bolest není jenom signál toho, že se děje něco špatného, ale že bolest sama o sobě může být nemoc. Nejdůležitějším zdrojem informací o samotné bolesti je pro lékaře samozřejmě ten, kdo jí trpí. Nemocný by se proto měl pokaždé snažit o nejvěrohodnější a nejpřesnější popis bolesti. Na lékaři pak je, aby podrobně zjistil místo bolesti, kdy a za jakých okolností bolest vzniká, při čem se nemocnému uleví, jak bolest kolísá během dne a noci, jaký má vliv na spánek a na příjem potravy a podobně.
V určování intenzity bolesti mohou napomoci nejrůznější pomůcky a zjednodušení, nejznámější je takzvaná vizuální analogová stupnice. Pacient na stupnici 1 až 10 označí, kam by sám svou bolest zařadil z hlediska síly, kdyby 0 znamenala žádnou bolest a 10 nejhorší možnou, nesnesitelnou. Hlavní zásadou musí být, že pacient sám ví nejlépe, jak ho to bolí, a zdravotnický personál musí nemocnému vždy při jeho výpovědi o bolesti věřit.
Dělení bolesti
Podle trvání bolest můžeme dělit na akutní a chronickou.
Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, úzkost a podobně. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, to znamená, že bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno.
Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk.
Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá déle než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně
V naší poradně s názvem MENINGOKOK PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luisa.
Dobrý den,mám strach jestli jsme se nenakazili meningokokem na navsteve,prosim lze z krve zjistit nakazu,dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, meningokok jde zjistit z krve. Meningokok způsobuje život ohrožující onemocnění, při kterém jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38°C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šiji a vyrážku. Právě tato vyrážka může pomoci rozpoznat meningokoka v domácím prostředí. Vyrážka na kůži totiž nezmizí, když se na ní přitlačí průhledná sklenice. To je jasný signál, že jde o meningokokovou infekci a je třeba okamžitě zavolat rychlou záchranou pomoc. Dalším domácím testem na meningokokovou infekci se provádí tak, že se nemocný uloží na rovnou podložku, například na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed se mu zatlačí brada směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
V naší poradně s názvem NEMOCNÝ NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Mám už skoro ulomený nehet na palci u nohy,zalepila jsem ho náplastí a nevím co dál,v létě jsem si nehet otlačila na tůře,zmodral a bolel,je ulomený až u lůžka.Poradte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě je vhodné nehet zcela opilovat až k místu, kde pevně drží na ploténce. Obnažená ploténka je už zacelená a snese otěr bez nehtu. Také se vám bude okolí dorůstajícího nehtu lépe udržovat, než když tam je teď odfouklý nehet. Preventivně, než nehet znovu překryje celou ploténku, doporučuji občas zastříknout sprejem proti plísni s názvem Clotrimazol, který je volně prodejný v lékárně.
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se
Ve svém příspěvku ČERVENÉ FLEKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den,
mám dotaz, vnouček, kterému je 6 let má problém... jakmile je nachlazený, nebo nemocný vyhází se mu po celém těle červené fleky - skvrny a ještě k tomu mu začnou opuchat šlapky nohou. Podáváme klasické léky pro děti.
Prošli jsme všemi vyšetřeními od alergologie, kožní - dokonce v Brně na imunologii nic nenašli.
Tento týden opět byl spavý, že ho bolí v krku a hned hrůzostrašné fleky, opuchlé nohy.
Setkal se s tímto problémem prosím někdo, uvítáme každou radu.
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro Crohnovu nemoc je typické, že v některém období nemá pacient žádné zdravotní problémy a naopak v jiném období se u něj vyskytuje řada projevů tohoto onemocnění. Tato dvě období se nepravidelně střídají (některé z nich může trvat i řadu let). Crohnova choroba má celou řadu příznaků a ne všechny jsou spojené s trávicím ústrojím. Patří sem bolesti v podbřišku (nebo v jiné části břicha), hubnutí (to je dáno tím, že obvykle nemocný člověk sníží příjem potravy, protože se cítí lépe, když není najedený; v některých případech se ale může jednat o problém se vstřebáváním živin), problémy se žaludkem (zvracení, bolest břicha, ale i bolest při polykání), únava, vleklé průjmy, nadýmání, zvracení, křeče, mírné teploty, chudokrevnost, vyrážka (v dutině ústní mohou vznikat afty), záněty, ledvinové a žlučové kameny, zánět duhovky, bolesti kloubů, ale i porucha růstu (hlavně u mladých lidí v období puberty). Bolesti břicha mohou zmizet potom, co se nemocný člověk vyprázdní. Pokud nemoc ale provází i zvracení, může se jednat o situaci, kdy už jsou střeva neprůchodná.
U Crohnovy choroby bývají velmi obtěžující právě průjmy, které často nemoc doprovázejí. Nejhorší situace bývá v okamžiku, kdy je nemocí postižený konečník a řitní otvor, v takovém případě, obvykle nemocný člověk není schopný sám průjem zadržet.
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU MOUDROSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mara.
Dobry den ja sem se chtel zeptat co pomuze na bolest zubu moudrosti ten zub je uz trohu prorizli ven jenom tak z pulky a druha pulka jeste ne a jeste mam na teklou dasen okolo zubu a boli me i ucho stoho ja mel jit na trhani ale ja byl nemocny a obednali me az za naky tri mesice tak nevim co stym mam ted delat...dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zuby moudrosti rostou pomalu a ve vlnách. Vždycky, když trošku povyroste, tak nadzvedne dáseň nad ním a ta se pak vlivem kousání naruší a zanítí. Nejúčinnější pomocí je odříznutí této dásně zubařem. Sám si můžete pomoci aplikací spreje Tantum Verde nebo Jox a vyčištěním zubů po každém jídle a počkat, než se dostanete na objednané trhání.
Pálení očních víček může signalizovat počáteční formu blefaritidy.
Příčiny
Blefaritida je zánětlivé onemocnění, které má příznaky typické pro zánět – otok, zarudnutí, místní zvýšení teploty, pálení a bolesti. Typicky tedy můžeme vidět zarudnutí okrajů víček, jejich otok, víčka jsou velmi podrážděná a citlivá na dotek. Nemocný si stěžuje na zvýšené slzení, zarudnutí povrchu očí, jejich řezání, pálení. Typický je také pocit cizího tělesa nebo zrnka písku. Oční víčka mohou na první pohled vypadat mastně a víčka svědí. Kůže v okolí očí se může olupovat a cévy na okraji víček jsou zduřelé a zarudlé. Vyskytuje se větší množství ranních ospalků, což je vlastně žlutý zaschlý sekret, který ulpívá na okraji víček a na řasách. Oční víčka tak mohou být velmi lepivá a může být obtížné oči otevřít. Nemocný je nucen častěji mrkat. Oči jsou velmi citlivé na světlo. Růst řas je narušen a mohou v určitých oblastech chybět, často se vytvářejí velké mezery mezi jednotlivými řasami. Typická je také nesprávná orientace řas, které mohou růst dovnitř a dráždit tak povrch oka ještě více. Blefaritida může proběhnout pouze jednorázově akutně, ale mnohem častěji jde o dlouhodobé chronické postižení očních víček.
Léčba
Neléčená blefaritida může také vést k řadě komplikací. Jak již bylo zmíněno, blefaritida může způsobit částečnou nebo úplnou ztrátu očních řas. Řasy plní ochrannou funkci, ale v dnešní době také estetickou. Ženy si řasy ztmavují a prodlužují a jejich ztráta tak může vést k pocitům méněcennosti až psychickým poruchám. Další komplikací může být syndrom suchého oka. Povrch očí je suchý, ale oko reaguje zvýšeným slzením. Nemocný má pocit, že si musí oči neustále otírat, ale oči pálí a jsou suché.
Základem je hygiena očí, kdy je důležité obě oči řádně omýt teplou vodou každé ráno. Během dne se doporučuje namočit ručník nebo žínku do teplé vody a ručník pak položit na obě zavřené oči na několik minut. Tyto obklady je vhodné opakovat několikrát denně. Blefaritida vede také k pocitu suchosti očí, proto je možné tyto obklady doplnit lubrikujícími kapkami.
Pokud tento postup nevede k úlevě a vyléčení, je nutno se přiklonit k medikamentózní léčbě. Je pravděpodobné, že je zánět způsoben bakteriemi, které je nutno zlikvidovat antibiotiky. Antibiotika se podávají v několika formách, a to v podobě kapek či masti. Pokud místní antibiotika neúčinkují, je možné užívat antibiotika systémově v tabletách nebo kapslích. Výhodou kapek je, že působí přímo na místě určení a nemají systémové nežádoucí účinky (průjem). Kapky lze používat několikrát denně, většinou se doporučuje čtyřikrát denně po dobu sedmi dní. Mast se podává také lokálně. Její výhodou je, že ulpívá na víčkách mnohem déle než
V naší poradně s názvem ZANET NA RTU OTOK RTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona Gluchova.
Dobry den,syn minuly tyden byl nemocny,vysoke teploty,mel streptokoka,dostal antibiotika Azitromicin Sandoz 500mg,je to antibiotika na 3dny,snedl dva prasky po 24hodinach jak urcil lekar a na treti den citil ze ho boli horni ret,byl to patek a pres vikend se to zhorsovalo az mu natekl horni ret a boli ho.Byl u lekare ale nic moc mu neporadili ani nedali,ze ma jeste zkusit zubare,muzete mi prosim poradit jsem uz zneho zoufala,nemuze spat jak ho to boli.dekuji za odpoved Leona
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Otok rtu může být reakce na Azitromicin. Zkuste přikládat ledové obklady. Zůstaňte v péči lékaře a konzultujte s ním další postup.
Bolest nebo citlivost nohou může být způsobená ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK). Toto onemocnění má různé projevy v závislosti na stadiu a lokalizaci zúžení.
Podle pokročilosti se onemocnění dělí do čtyř fází:
V první fázi nemocný nepociťuje žádné potíže, ale postižená končetina (a zvláště její okrajová část) bývá chladná.
Ve druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak a tím je intermitentní klaudikace – přerušované kulhání. Při námaze nejčastěji v chůzi vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Po odpočinku může nemocný pokračovat v chůzi.
Ve třetí fázi je už bolest trvalá, objevuje se přes den a v noci budí nemocného ze spánku. Úleva se dostaví při spuštění nohy z postele, kdy dojde k lepšímu prokrvení končetiny.
V poslední, čtvrté fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na prstech. Potom při sebemenším poranění dojde ke špatnému hojení a vznikají rozsáhlé defekty. Tato fáze může končit až amputací.
Rizikové faktory jsou stejné jako při vzniku aterosklerózy. Hlavním rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost výskytu 100 : 1. Další rizika jsou nedostatek pohybu, vyšší věk, psychický stres a hlavně vysoký krevní tlak (hypertenze). Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu cukrů a tuků. Toto onemocnění se často objevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).
V naší poradně s názvem RAKOVINA DUTINY ÚSTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
Od dětství mám na jazyku samou ryhu, jak porezany, i kraje jazyka,nikdy mi nikdo nedokázal vysvetlit proč a z čeho to mám,samozřejmě čím sem starší je to o něco horší.Děkuji za odpověď .
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná medicína zatím nezná příčinu vytvoření hlubokých rýh na jazyku a proto vám to ani nemohl nikdo vysvětlit. Popraskaný jazyk je to genetická varianta lidského vývoje, která je z lékařského hlediska neškodná a takto vytvarovaný jazyk není nijak nemocný. Občas se může vyskytnout problém se zápachem z úst, což vyřeší důkladnější čištění povrchu jazyka zubním kartáčkem. Zde jsou fotografie, abychom se ujistili, že se bavíme o stejné věci https://www.google.cz/image…
Většina lidí vůbec neřeší, co jí, a jedí prostě to, co jim chutná. Ať to je sladké, slané nebo dělané na tuku. Přemíra tuku v naší stravě však způsobuje podráždění žlučníku. Podrážděný žlučník je nepříjemnou zdravotní komplikací, která může potkat každého člověka. Jenže mnoho postižených často ani netuší, že jejich problémy souvisí s podrážděným žlučníkem. Často příznaky přiřazují žaludečním obtížím nebo jen tomu, že se přejedli nebo něco špatného snědli. Pokud se však problémy se žlučníkem neodhalí včas, budou se většinou zhoršovat. Podrážděný žlučník se musí zklidnit přísnou dietou s omezením tuků.
Ve svém příspěvku ALAVIS MSM NA KLOUBY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Františka.
Já mám taky nemocný srdíčko s aritmií a na klouby mám od vnuka Geloren. Je to taky pro koně a já si ty kapsle krajim nožem. Nemám s tím žádný problém ani se srdcem ani se žaludkem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Octan jako takový má stahující, svíravý a lehce chladivý účinek, tlumí pocení. Působí také protisvědivě a má mírné dezinfekční účinky. Takto ovšem působí jen na místě aplikace a není zde jistota, zda by celkově snížil horečku. Dříve se octanový zábal používal při otoku kotníku. Octan hlinitý nelze nahradit octem.
Když má nemocný studené končetiny, zimnici nebo studenou, takzvanou „husí“ kůži obecně.
Při různých kožních nemocech – infekcích, ekzémech, lupénce a podobně.
Starší lidé obecně by měli zábal konzultovat s lékařem.
Nevhodný je také například pro kardiaky nebo epileptiky.
Doporučení
Pokud máte horečku, nemusíte se shánět po ručnících ani houbě, ale budete potřebovat o to více vody. Horečka se dá dobře snížit koupelí. Do vany se napustí voda o dva stupně chladnější, než má pacient teplotu – studenější voda by byla nepříjemná. Postupně pak můžeme připouštět chladnou vodu tak, aby měla teplotu kolem třiceti stupňů. Nepoužíváme ale nikdy vodu studenou!
Neochlazujte tělo déle než pět až deset minut. Dospělý nemocný se do ní může ponořit na deset až patnáct minut. U dětí má být ve vaně přibližně maximálně pět centimetrů vody a dítěti se vodou polévají trup a končetiny.
Jestli máte raději sprchu než koupele, vsaďte na ni i při nemoci. Dospělému je sprcha obvykle i příjemnější než jakýkoliv zábal. Teplotu vody si nemocný může stejně jako při koupeli sám regulovat podle toho, jak studenou vodu ještě zvládne. Délka sprchování by ale podle odborníka neměla přesáhnout čtvrt hodiny. U dětí od čtyř let stačí maximálně čtyři minuty.
Ve svém příspěvku BRNĚNÍ RAMEN,LOKTŮ,NOHOU , NADMĚRNÉ POCENÍ KRK A RAMENA, UBÝVÁNÍ NA VÁZE BEZ DIETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Luňáčková.
Od mládí mám problémy s krční páteří, celý život jsem jedla a jím hořčík. Jsem ročník 1952. Před 2 měsíci jsem stoupla ve vlaku, udělalo se mi nevolno, při vchodu do domu
mě to zatáhlo na pravý bok a upadla jsem na zem.
Od té doby mám silné brnění v ramenou, loktech, nohou, hlavně v noci, v noci se silně
potím hlavně kolem krku, na který je mi stále zima, Jsem ve všem pomalejší.
Léčím se na vysoký krevní tlak, mám krátkozrakost silnou, ke které se přidal zelený zákal. Na krk a záda mi dělá dobře teplo.
Jsem více nervozní,protože manžel je nemocný a nechce poslouchat lékaře. Děkuji
za jakoukoli radu či informaci. Jezdím do Slatinic do lázní, vyhledávám suchou uhličitou
koupel a na kolena magnety, Na ruce a záda parafín.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močové trubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močové trubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
Kde je žlučník v těle, ví asi každý z nás. Žlučník je hruškovitý orgán, jehož umístění je těsně pod játry. Žlučník, latinsky vesica fellea či vesica biliaris, je tvořen čtyřmi částmi: dnem, tělem, nálevkou a krčkem. Jeho stěna se skládá z několika vrstev. Nejvnitřnější z nich je sliznice, kterou tvoří jedna řada cylindrických buněk (epitel), jež na svém povrchu vytváří řasy, zřetelně viditelné především ve vyprázdněném žlučníku. Dále je ve stěně tenká svalová vrstva, kterou tvoří spirálovitě uspořádané buňky hladké svaloviny. Povrch váčku je pak krytý lesklou blánou (serózou). Na krček navazuje vývod žlučníku, který se spojuje s jaterním žlučovodem a vytváří s ním společný žlučovod, jenž ústí do dvanáctníku. Během 30 minut po konzumaci potravy, zejména té hojnější na tuky, dojde k předání signálů žlučníku. Ten se stáhne, čímž dojde k vypuzení určitého množství žluči, která doputuje žlučovodem do střeva a v něm se smísí s potravou. Místo vyústění žlučovodu do dvanáctníku se nazývá Vaterova papila. Ta je obklopená několika snopci hladké svaloviny (Oddiho svěračem), jehož hlavním úkolem je papilu v případě potřeby uzavírat a otevírat. Toto je tedy stručná anatomie žlučníku a žlučových cest.
Na žlučník pomáhají také klid a vyhýbání se stresu. Jde však spíše jen o preventivní opatření. Jako prevence se dají použít rovněž známé švédské kapky, bylinky, šťávy, lázeň.
Mátový čaj s meduňkou: Smíchejte dohromady cca 30 g máty a meduňkových listů. Do směsi se přidává také koriandr, drcený kmín, květy prvosenky a kořeny anděliky lékařské. Vše promíchejte a přelijte horkou, ne však zcela vroucí vodou. Nechte po dobu asi 10 minut vylouhovat, následně sceďte a nalijte do hrníčku. Denně stačí vypít jen jeden klasický čajový šálek.
Mátový čaj: Na žlučníkový záchvat pomáhá i obyčejný silný mátový čaj. Na 1 litr nápoje si připravte čajovou lžíci mátových listů. Ty pak zalijte vroucí vodou a nechte opět 10 minut vylouhovat, než bude nápoj připravený ke konzumaci. Mátový čaj si můžete dopřát i vícekrát za den.
Heřmánkový čaj s citronem: Zhruba jednu polévkovou lžíci sušeného heřmánku zalijte do šálku horké vody. Nechte 5–10 minut vylouhovat, poté sceďte a přidejte pár kapek čerstvě vymačkané šťávy z citronu.
Kromě těchto receptů na žlučník pomáhají i jiné varianty, například čaj z čekanky.
Šťáva z ovoce a zeleniny: Na žlučník je šťáva, kterou si připravíte z ředkvičky, jablka a rajčat. Všechny ingredience dávejte zhruba ve stejném poměru. Vymačkejte a vylisujte z nich šťávy, ty pak smíchejte dohromady do jednoho šálku a vypijte. Pokud chcete nápoji dodat výraznější aroma, aby vám chutnal, doporučuje se přidat pár kapek citronové šťávy.
Speciální lázeň: Vhodná je lázeň z odvaru z ovesné slámy. Tu nechte povařit zhruba 20 minut ve vodě. Vzniklý odvar sceďte a nechte vychladit na teplotu kolem 30 stupňů Celsia. Pak jej nalijte do vany či lavoru a ponořte se do něj. V lázni vytrvejte minimálně čtvrt hodiny.