Ženská neplodnost je způsobena řadou faktorů, včetně následujících:
Poškození vejcovodů, jimiž se dostává vajíčko z vaječníků do dělohy – toto poškození může zabránit kontaktu mezi vajíčkem a spermií. Častou příčinou poškození vejcovodů bývají pánevní infekce nebo endometrióza, které způsobují tvorbu jizev.
Hormonální příčiny – některé ženy mají problémy s ovulací. Dochází k narušení synchronizace hormonálních změn, které řídí uvolnění vajíčka z vaječníku a zahuštění endometria (sliznice dělohy) v případě, že nedojde k oplodnění vajíčka. Tyto problémy mohou být detekovány pomocí bazálního grafu tělesné teploty a krevních testů, které zjistí hladiny hormonů.
Problém v děložním hrdle (děložním krčku) – u malé skupiny žen je příčinou neplodnosti to, že spermie nemohou proniknout do cervikálního kanálu, a to z důvodu abnormální produkce hlenu, nebo po předchozím chirurgickém zákroku. Tento problém může být vyřešen nitroděložní inseminací.
Problém v děloze – abnormální anatomie dělohy, přítomnost polypů a myomů.
Nevysvětlitelná neplodnost – příčinu neplodnosti není možné zjistit aktuálně dostupnými metodami u 20 % párů.
V naší poradně s názvem POTRAVINY NA ZVÝŠENÍ HLADINY TESTOSTERONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin U.
A existuje nějaké přírodní řešení na zvýšení testosteronu? Nebo ne přímo zvýšení ale spíš zpomalení nebo zastavení jeho úbytku? Už je mi přes 50 a takové ty typické projevy nižšího testosteronu na sobě začínám pociťovat. Tak jenom jestli je nějaká domácí alternativa abych nemusel hned běhat k doktorovi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšení produkce testosteronu a nebo zastavení jeho úbytku pomocí stravy nebo doplňků stravy neexistuje. Počínaje 30. až 40. rokem věku může hladina testosteronu začít pomalu klesat. K tomu dochází zcela přirozeně u většiny mužů. Testosteron je hormon produkovaný varlaty, která postupem věku ztrácí svůj výkon a nelze je takzvaně nakopnout k vyšší produkci.
Řešením je substituce testosteronu pomocí medikamentů. Váš lékař vám pravděpodobně nechá udělat krevní test, aby zkontroloval hladinu testosteronu. Budete také vyšetřen na jiné příčiny případného nízkého testosteronu. Patří mezi ně vedlejší účinky léků, problémy se štítnou žlázou nebo deprese.
Pokud máte nízký testosteron, může vám pomoci hormonální terapie. Používaným lékem je umělý testosteron. Tato léčba se nazývá testosteronová substituční terapie. Lze ji podávat jako pilulku, gel, náplast, injekci nebo implantát.
Testosteronová substituční terapie může u některých mužů zmírnit nebo zlepšit příznaky nízkého testosteronu. Zejména může pomoci udržet silné kosti a svaly. Testosteronová substituční terapie je účinnější u mladých mužů s velmi nízkou hladinou testosteronu, ale může být užitečná i pro starší muže po padesátce.
Testosteronová substituční terapie má svá rizika:
- Neplodnost
- Zvětšená prostata vedoucí k potížím s močením
- Krevní sraženiny
- Zhoršující se srdeční selhání
- Problémy se spánkem
- Problémy s cholesterolem
- Srdeční infarkt, mrtvice nebo rakovina prostaty.
Nízký testosteron může léčit lékař sexuolog, urolog a nebo také praktický lékař. Promluvte si s některým z nich o tom, zda je testosteronová substituční terapie pro vás to pravé. Pokud po léčbě, která trvala 3 měsíce nezaznamenáte žádnou změnu příznaků, je méně pravděpodobné, že pro vás bude tato léčba přínosem.
Pokud se rozhodnete zahájit testosteronovou substituční terapii, nezapomeňte docházet na pravidelné kontroly ke svému lékaři.
Vyrážka či ekzém jsou definovány jako zánět kůže, který není vyvolán mikroorganismy napadajícími kůži. Tělo tímto způsobem spíše dává najevo problém v celém organismu, takovým problémem může být například infekce v těle, nedostatek nějaké živiny, problém imunity nebo onemocnění nějakého orgánu.
Příčiny svědění kůže, vyrážky, ekzému
atopický ekzém, alergie;
snížená imunita a přítomnost infekce (například plané neštovice, spála, pásový opar);
překyselení organismu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, nervové poruchy);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči);
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a dutiny ústní, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
Ve svém příspěvku ŠPATNÉ DNA SPERMATU A MOŽNÉ TĚHOTENSTVÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Plurová.
jak může sperma skláře ovlivnit neplodnost
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivo.
Zde prikladam pomerne uzitecny clanek pro muze, kteri by radi zvetsili objem ejakulatu. Samotny objem sice plodnost neovlivnuje, ale zarazenim tech zdravych navyku lze prispet i lepsi produkci spermii. Urcite se proto inspirujte https://www.proerecta.cz/ja…
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a úst, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
rakovina žlučníku a žlučových cest (únava, noční pocení, teplota, nechutenství, popřípadě hubnutí, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, pocit plnosti, zvracení);
selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní: až ztráta vědomí; u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí);
nadbytek vitamínu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku);
dna, pakostnice (nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže, nadýmání, průjem, pálení konečníku, vyrážka);
Neplodnost mužů se zjišťuje analýzou spermatu; test hodnotí kvantitu a kvalitu spermatu. Krevní test se používá na kontrolu hladiny testosteronu a dalších mužských hormonů. Pokud se jedná o ženskou neplodnost, lékař vás může odeslat k několika testům, včetně:
Hysterosalpingografie – jde o ultrazvukové nebo rentgenové vyšetření, které poskytne lékaři informace o stavu reprodukčních orgánů. Barva nebo fyziologický roztok bývají vstřikovány do děložního čípku a sleduje se jejich cesta k vejcovodům, ultrazvuk nebo rentgen odhalí, zda jsou vejcovody průchozí nebo blokované.
Laparoskopie – při této metodě je laparoskop (štíhlá trubička opatřená fiberoptickou kamerou) vložen do břicha přes malý řez v pupíku. Laparoskop umožňuje lékaři prohlédnout si dělohu, vaječníky a vejcovody, aby byly detekovány abnormální výrůstky (endometrióza). Lékař rovněž může zjistit, zda se vejcovody otevírají ve stejnou dobu.
Někteří muži sami produkují abnormální protilátky proti vlastním spermiím. Tyto protilátky pak brání v cestě k vajíčku a znemožňují tak oplodnění. U jiných mužů nejsou problémem spermie, mají ve varlatech normální spermie, ale přesto pak spermie ve spermatu chybí, nebo je jich jen velmi málo, nebo jsou abnormální. Existuje několik důvodů, proč je ve spermatu nízký počet spermií, i když jich muž produkuje dost:
Retrográdní ejakulace – v tomto případě ejakulují spermie dozadu, do močového měchýře; obvykle je retrográdní ejakulace způsobená předchozí operací.
Absence hlavní spermiové trubice (chámovodu) – tento genetický problém mají někteří muži, kteří se narodí bez chámovodu.
Obstrukce, která se objeví mezi varlaty a penisem.
Protilátky proti spermiím – dochází k napadání vlastního sperma při cestě k vajíčku.
Varikokély jsou nejčastější příčinou odstranitelné mužské neplodnosti. Tato abnormální rozšíření žil nad varletem mohou být odstraněna chirurgicky. Až 20 % infertilních mužů má abnormální nebo nízký počet spermií, které způsobují jejich neplodnost, a to bez identifikovatelných důvodů. Tento jev se nazývá idiopatická neplodnost. Díky důkladnému testování obou partnerů však může být u 85 % párů odhalena příčina neplodnosti. Mnoho párů tak může otěhotnět již po prvním roce léčby.
Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.
Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.
Poruch menstruace je celá řada: menstruační cyklus může trvat déle než 28 dní (oligomenorea), menstruační krvácení může být slabé a trvat jen 2 dny (hypomenorea), nebo bývá naopak silné a trvající více než 8 dní (hypermenorea), žena může krvácet častěji než jednou za cyklus (například uprostřed cyklu – ovulační krvácení), menstruace se nedostaví (amenorea), menstruaci mohou předcházet nebo ji doprovázet silné bolesti.
Důvodů a příčin menstruační poruchy může být mnoho. Zjednodušeně můžeme říci, že problematická může být hormonální nerovnováha, počátek těhotenství (například i mimoděložní) nebo přítomnost něčeho, co v pohlavních orgánech nemá být (záněty, polypy, myomy, nádory).
Nejčastější příčiny menstruačních poruch:
začátek menstruačního cyklu při dospívání nebo menopauza, klimakterium
rakovina dělohy a děložního čípku (zakrvácený výtok, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest břicha, podbřišku, bolesti, poruchy menstruace, krvácení mimo menstruaci, bolest při a po sexuálním styku)
rakovina vaječníků (zpočátku bez příznaků, bolest břicha, poruchy menstruace, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, potíže s trávením, nadýmání, pocit plnosti, výtok z pochvy, zvracení)
Další možné příčiny:
zvýšená funkce štítné žlázy (snadná unavitelnost, průjmy, návaly horka, noční pocení, nadměrná aktivita až nervozita, bušení srdce, nespavost, zrychlená řeč, třes rukou, vystouplé lesklé oči, zvýšená chuť k jídlu, ale hubnutí)
snížená funkce štítné žlázy (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vl
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
Kapavka (gonorrhoea) patří mezi klasické pohlavní nemoci podléhající zákonným opatřením. Kapavka je působená bakterií Neisseria gonorrhoea (gonokok). Tento gonokok infikuje sliznici močopohlavního ústrojí člověka (močová trubice u obou pohlaví, u žen čípek), dále sliznici nosohltanu, konečníku a oční spojivku (extragenitální kapavka). Vzácně může postihnout i klouby (takzvaná metastatická kapavka). U neléčené nebo nedostatečně laicky léčené kapavky pak může být průběh onemocnění komplikován postižením dalších orgánů s možnými trvalými následky (například poruchy plodnosti a podobně).
Příznaky
Jde o místní, akutní, hnisavé, zánětlivé onemocnění přenášené hlavně intimním kontaktem a postihující prvotně sliznici močopohlavního ústrojí, to znamená u mužů především močovou trubici a prostatu a u ženy močovou trubici a děložní čípek. Podle charakteru pohlavního styku může být však i mimo tuto lokalizaci – v konečníku, ústech, krku. Infekce se může z močové trubice a děložního čípku postupně šířit do vnitřních pohlavních orgánů – podle jejich anatomického uspořádání, kde vzniká zánět často chronického charakteru. Infekce se může šířit i na pobřišnici.
Příznaky u mužů:
zánět nadvarlete s možným negativním vlivem na plodnost;
Diagnostika protilátek není věc jednoduchá, ale především neexistuje standardizovaný postup pro všechny laboratoře. Proto se může stát, že se výsledky jednotlivých laboratoří mohou zásadně lišit, což může zkreslit výslednou diagnózu. Ve hře je samozřejmě i fakt odlišné interpretace výsledků, která od praktického lékaře (či jiného odborníka) vyžaduje jisté (dlouhodobé) zkušenosti na tomto poli. Vyšetřit je třeba specifické protilátky v různých třídách (IgA, IgG, IgM). Protilátky mohou (bez klinického obrazu) přetrvávat v organismu i více než půl roku či rok, aniž by nám něco bylo.
Pro vyšetření krve (sérologické metody jsou založeny na detekci rodově a druhově specifických protilátek) se využívá rodově specifický test ELISA a druhově specifický mikroimunofluorescenční test.
Veroval Chlamydie – domácí test: Je rychlý domácí test na zjištění nákazy bakterií Chlamydia trachomatis. Ta se přenáší především sexuálním stykem, ale rizikem je i používání společných ručníků, povlečení nebo toalety. Bakterie Chlamydia trachomatis vyvolává infekce urogenitálního traktu. Infekce chlamydiemi probíhají většinou bez příznaků, mohou však vyvolat záněty očí, močových cest a artritidu. Neléčené infekce mají často za následek neplodnost a zvyšují riziko mimoděložního těhotenství a předčasných porodů.
70 až 80 % nakažených žen nemá žádné příznaky. I u nich ale při neléčení hrozí neplodnost, mimoděložní těhotenství nebo předčasný porod.
Test Veroval Chlamydie si udělá každý diskrétně v pohodlí domova a výsledek se dozvíte již za 15 minut.
Aby mohla být diagnostikována neplodnost mužů, je nutná návštěva u urologa. Urolog bude pravděpodobně postupovat následujícím způsobem:
Nejprve se musí seznámit nejen s vaší osobní, ale i rodinnou anamnézou, zjistit váš zdravotní stav a historii týkající se reprodukce (prodělané operace, užívání léků).
Zeptá se vás rovněž na vás životní styl (cvičení, kouření a užívání drog).
Provede fyzickou zkoušku.
Bude chtít znát podrobnosti z vašeho sexuálního života (jakékoli problémy se sexem nebo pohlavně přenosnými chorobami).
Specialisté na mužskou neplodnost se liší ve svých přístupech a postupech, ale níže předkládáme některé z testů, které můžete očekávat.
Analýza spermií a spermatu
Vyškolený odborník hodnotí počet spermií, jejich tvar, pohyb a další proměnné. Obecně platí, že vyšší počet normálních tvarů spermií znamená vyšší plodnost. Ale výjimky jsou běžné. Mnoho mužů s nízkým počtem spermií nebo s abnormálními spermiemi je přesto plodných, a asi 15 % neplodných mužů má sperma normální.
Pokud je první analýza spermatu v normě, může lékař nařídit druhý test pro potvrzení výsledků. Když jsou oba testy v normě, je muž pokládán za plodného. Pokud se však něco ve výsledcích odklání od normálu, může lékař nařídit další vyšetření, aby byl zjištěn přesný problém.
Pokud je sperma v pořádku, ale nemůže projít trubicí (chámovodem), je to pravděpodobně způsobeno fyzickým zablokováním trubice, což lze upravit pomocí operace.
Fyzická zkouška
Kvalitní fyzické prohlídky mohou odhalit například varikokély (rozšíření žil v šourku) nebo hormonální problémy. Zjišťují i testikulární velikost. Fyzické zkoušky by měly být prováděny urologem.
Hormonální hodnocení
Tvorbu spermií zabezpečuje testosteron a další hormony. Hormony však nejsou hlavním problémem neplodnosti u 97 % neplodných mužů. Odborníci se tedy neshodují v tom, jestli je důležité zabývat se hledáním hormonálních příčin neplodnosti.
Genetické testování
Genetické testy mohou identifikovat specifické překážky fertility (plodnosti) a problémy se spermiemi. Experti se však neshodují v tom, kdy by měly být tyto genetické testy provedeny.
Ženy se rodí s konečným počtem vajíček. S přibývajícím věkem se tedy zmenšuje počet a kvalita vajíček. Po dosažení 30 let klesá šance na otěhotnění o 3–5 % za rok. Toto snížení plodnosti se mnohem více projeví po 40. roce života.
Špatné osobní hygienické návyky jsou jednou z nejčastějších příčin vaginálního zápachu. Aby se mu zabránilo, musí být genitální část umývána mírně teplou vodou a neparfémovaným mýdlem. Doporučuje se také časté holení genitálií, protože bakterie se nejčastěji množí v hustém ochlupení. Další příčinou vaginálního zápachu je vaginální kvasinková infekce, která se projevuje extrémním svěděním, silným zápachem, pálením a hustým vaginálním výtokem. K léčbě kvasinkové infekce lze použít krémy a antimykotické vaginální vložky.
Někdy může být vaginální zápach způsoben zánětlivým onemocněním. Toto onemocnění by mělo být vyléčeno, jinak může způsobit těhotenské problémy a neplodnost. Další možnou příčinou zápachu je rakovina děložního čípku, která se mimo tento zápach projevuje bolestí, neobvyklým krvácením, bolestivým močením a neobvyklým vaginálním výtokem. Jestliže zaznamenáte některé z těchto příznaků, měla byste ihned vyhledat lékaře, aby nedošlo k dalšímu vývojovému stadiu tohoto onemocnění.
Vaginální zápach může být způsoben i některými mastmi a antimykotickými krémy, které se používají k léčbě kvasinkových infekcí, nebo některými léčivými přípravky (fluconazone), které ničí bakterie.
Některé z dalších příčin vaginálního zápachu zahrnují nošení těsného oblečení, antibakteriální mýdla a voňavé sprchové gely, nadměrné mytí. Tyto faktory dráždí pochvu a způsobují vaginální zápach. Další možnou příčinou vaginálního zápachu je nadměrná konzumace kořeněných jídel.
Sexuálně přenosné nemoci jako kapavka, chlamydie, genitální herpes a trichomoniáza mohou způsobit zánět pochvy a vést k vaginálnímu zápachu. Použití kondomu pomáhá v prevenci šíření chlamydií a kapavky. Pokud si všimnete jakýchkoli známek pohlavně přenosných chorob, měla byste navštívit lékaře a zahájit léčbu.
Neléčená kapavka způsobuje vážné komplikace u obou pohlaví. U žen způsobuje zánětlivé pánevní onemocnění, které vede k poškození vejcovodů (trubice spojující vaječníky s dělohou) nebo má za následek neplodnost. Zároveň dochází ke zvýšenému riziku mimoděložního těhotenství. Naopak u mužů způsobuje zánět nadvarlete, což je velmi bolestivý stav, který může vést i k neplodnosti. Bez rychlé léčby může způsobit kapavku prostaty, která vede k zjizvení vnitřní části močové trubice, takže dochází k problematickému močení.
Kapavka se může šířit do krve nebo kloubů, což může být životu nebezpečné. Zároveň mohou lidé s kapavkou snadněji získat virus HIV (virus způsobující AIDS).