NEPRŮCHODNOST V NOZE je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Neprůchodnost střev neboli Ileus je velmi vážný, život ohrožující stav, který se může týkat jak tenkého, tak i tlustého střeva. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit na chirurgickém oddělení.
Neprůchodnost střev u dětí
Jako střevní neprůchodnost u dětí označujeme částečné nebo úplné zablokování tenkého nebo tlustého střeva. Tento stav brání průchodu potravy a stolice a může ohrozit i život dítěte. Patří sem pylorostenóza, atrézie střeva, stenóza střev, střevní srůsty, nádory či zauzlení střev neboli volvulus. Střevní neprůchodnost se projeví křečemi, bolestmi břicha, nevolností a zvracením, průjmy, nechutí k jídlu a horečkou. Příznaky střevní neprůchodnosti se liší podle místa neprůchodnosti a podle toho, zda jde o neprůchodnost částečnou nebo úplnou. Postižení tenkého střeva se projeví křečemi a bolestí břicha. Bolest může být ostrá a rozšířená, trvalá nebo přicházející a odcházející. Může být doprovázena žaludeční nevolností a zvracením. Zvratky často obsahují žluč (což je zelená tekutina vylučovaná játry). Mohou rovněž obsahovat krev nebo stolici.
Dítě může mít i horečku.
Bolest a zvětšení břicha ukazují na neprůchodnost tlustého střeva. Dítě se nemůže vyprázdnit, ani mu neodcházejí plyny. Průjem může být příznakem částečné neprůchodnosti. Dítě bývá rozmrzelé, neklidné, nemá chuť k jídlu, je dehydratované a ubývá na váze. Je nutné okamžitě zahájit léčbu. Dokud není neprůchodnost odstraněna, dítě není schopné normálně jíst: proto musí zůstat v nemocnici a dostávat nitrožilní výživu. Nejprve zavede lékař dítěti nosem do žaludku hadičku, kterou se mechanicky odstraní plyny a obsah žaludku a střev. K odstranění neprůchodnosti je nutná operace. Po operaci lze očekávat, že se dítě úplně uzdraví. Do týdne je zpravidla z nemocnice propuštěno.
V naší poradně s názvem BOLEST UCHA PO POUZITI SLUCHATEK MP3, SILNÝ OTOK,NEPRUCHODNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel René Klimeš.
Na dovolené u moře .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S největší pravděpodobností máte zánět zevního zvukovodu. Nejrychlejší a také nejbezpečnější způsob léčby je roztok s antibiotiky. Zkuste zajít do tamní lékárny a požádejte lékárníka o pomoc. Ptejte se na směs - roztok těchto dvou účinných látek: gentamicinum 3 mg/ml a dexamethasoni natrii phosphas 1 mg/ml. Pak to užívejte 3 krát denně tři kapky do bolavého ucha. Při kapání vytáhněte ucho za lalůček, aby se roztok dostal co nejhlouběji do zvukovodu. Když se vám nepodaří sehnat antibiotika, tak si kupte APO-Ibuprofen 400 mg a užívejte jednu tabletu po 5 hodinách. To pomůže zmírnit bolest a zastaví to rozvoj zánětu. Po návratu do ČR si nechte ucho zkontrolovat na oddělení ORL.
Příčinou zauzlení střev u dětí může být řada poruch trávicího ústrojí.
Pylorostenóza: Tato vrozená porucha způsobuje blokádu vrátníku (trubice vedoucí ze žaludku do tenkého střeva). Sval kolem vrátníku slábne a neumožňuje průchod stravy do tenkého střeva. Porucha postihuje především chlapce a projevuje se ve 2. až 8. týdnu života. Příznaky zahrnují zvracení, dehydrataci, nerovnováhu chemických látek v těle a podvýživu. Léčba spočívá v chirurgickém otevření vrátníku.
Atrézie střeva: Děti, které se narodí s atrézií, mají neprůchodná střeva, neboť jim část tenkého nebo tlustého střeva chybí nebo je nedostatečně vyvinutá.
Stenóza střev: Částečná blokáda střev, která je následkem vrozeného zúžení části tenkého nebo tlustého střeva.
Pooperační střevní srůsty: Po operaci břicha dochází někdy v břiše ke srůstům zjizvených tkání, které způsobí neprůchodnost střev.
Paralytický ileus: Střevo dítěte může být paralyzováno po infekci nebo po operaci a ztratí schopnost posunovat potravu a stolici do konečníku. Paralyzované střevo se zvětšuje, neboť se plní tekutinou, potravou a vzduchem.
Volvulus („zauzlení střev“): Střevo dítěte se otočí kolem své osy a stane se neprůchodným. Příčinou může být vrozená malformace střev, zánět Meckelova divertiklu nebo střevní srůsty.
Nádory: Střevní neprůchodnost může vyvolat rakovinný nebo nerakovinný nádor, který roste ve střevní stěně nebo na ní.
Jiné poruchy: Příčinou střevní neprůchodnosti mohou být i některé nemoci nebo poruchy, například Crohnova nemoc, Hirschsprungova nemoc, neprůchodná řiť nebo kýly (kýla brániční a kýla tříselná).
Příznaky: Příznaky střevní neprůchodnosti se liší podle místa neprůchodnosti a podle toho, zda jde o neprůchodnost částečnou, nebo úplnou. Postižení tenkého střeva se projeví křečemi a bolestí břicha. Bolest může být ostrá a rozšířená, trvalá nebo přicházející a odcházející. Může být doprovázena žaludeční nevolností a zvracením. Zvratky často obsahují žluč (zelená tekutina vylučovaná játry). Mohou rovněž obsahovat krev nebo stolici. Dítě může mít horečku. Bolest a zvětšení (otok) břicha ukazují na neprůchodnost tlustého střeva. Dítě se nemůže vyprázdnit, ani mu neodcházejí plyny. Průjem může být příznakem částečné neprůchodnosti. Dítě bývá rozmrzelé, neklidné, nemá chuť k jídlu, je dehydratované a ztrácí na váze. Má-li dítě některý z uvedených příznaků, okamžitě vyhledejte lékaře. Lékař určí diagnózu na základě informací, které mu dáte, a na základě fyzického vyšetření. K potvrzení diagnózy a k lokalizování místa neprůchodnosti je obvykle nutný rentgen břicha a krevní testy.
Léčba: Dokud není neprůchodnost odstraněna, dítě není schopné normálně jíst, proto musí zůstat
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Neprůchodnost střev u novorozenců může nastat na základě vrozené dispozice.
Patří sem pylorostenóza, což je vrozená porucha, která způsobuje blokádu vrátníku. Vrátník je trubice vedoucí ze žaludku do tenkého střeva. Sval kolem vrátníku slábne a neumožňuje průchod stravy do tenkého střeva. Porucha postihuje především chlapce a projevuje se ve 2. až 8. týdnu života. Příznaky zahrnují zvracení, dehydrataci, nerovnováhu chemických látek v těle a podvýživu. Léčba spočívá v chirurgickém otevření vrátníku.
Dále atrézie střeva. Děti, které se narodí s atrézií, mají neprůchodná střeva, neboť jim část tenkého nebo tlustého střeva chybí, nebo je nedostatečně vyvinutá.
Stenóza střev je částečná blokáda střev, která je následkem vrozeného zúžení části tenkého nebo tlustého střeva.
Příčinou střevní neprůchodnosti mohou být některé nemoci nebo poruchy, například Crohnova nemoc, Hirschsprungova nemoc, neprůchodná řiť, anebo některé kýly, jako je kýla brániční a kýla tříselná. Možnou příčinou je i vsunutí jedné části střeva do jeho následné části.
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází k lymfostázi, což je hromadění tekutiny, a ke vzniku otoku. Příčinou bývá například chirurgický zákrok, kdy dojde k odstranění většího množství lymfatických uzlin s následným ozařováním, například při nádorovém onemocnění. Další příčinou mohou být úrazy se silným zhmožděním (pod
Onemocnění periferních cév na horní končetině většinou vzniká v důsledku zúžení cév na základě aterosklerotického procesu. Příznaky mohou zahrnovat bolest, chladné končetiny a namodralé zabarvení kůže, pocit necitlivosti nebo mravenčení. Odhalování problému a správná léčba jsou velmi důležité. Zanedbání léčby může vést k poškození postižených končetin. Neprůchodnost cév na rukou vede k nevratným změnám.
Onemocnění periferních tepen je častý a chronický problém, který nelze zcela vyléčit. Ale léčba může velmi pomoci, aby se zabránilo dalšímu poškození krevních cév a snížilo se riziko rozvoje komplikací.
Léčba může pomoci zabránit dalšímu poškození oběhového systému. Podávají se léky na zlepšení průtoku krve, snížení hladiny cholesterolu a jako prevence vzniku krevních sraženin v zúžených cévách. Účinným lékem je Crestor, který dokáže pročistit ucpané cévy. Právě jejich neprůchodnost vede k trvalým a nezvratným změnám na rukou. Lék Crestor je prvním medikamentem, který dokáže uvolnit již ucpané cévy, zatímco ostatní léky působí pouze preventivně. Jeho vyšší dávky rozpouští v cévách tuk. Pokud je stav závažnější, nastupuje chirurgické otevření ucpané cévy a obnovení průtoku a bypass.
V naší poradně s názvem NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obstarejte si výsledky posledního vyšetření CT břicha a obraťte se na jiného gastroenterologa. O pomoc s nalezením gastroenterologa můžete taktéž požádat svého praktického lékaře.
Zauzlení střev u dospělých se dělí na tři typy: mechanické, neurogenní a vaskulární. Další dělení popisuje místo, kde neprůchodnost vznikla, tedy zauzlení vysoké (oblast mezi žaludkem a tenkým střevem, nebo v začátku tenkého střeva) a nízké (druhá polovina tenkého střeva a tlusté střevo).
Příznaky: Charakteristickými příznaky rozvoje onemocnění jsou zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě dochází k jejich hromadění, což způsobí roztažení střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož se potrava kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne, a znovu zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U strangulačního ileu (nejvíce nebezpečného) se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku, tedy neklid, nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.
Léčba: Léčba neprůchodnosti střev je ve většině případů chirurgická, okamžitá operace může pacientovi zachránit život. Jenom ve výjimečných případech se volí takzvaná konzervativní léčba, tedy nechirurgická terapie. V tom případě se přes nos zavede do žaludku pacienta sonda, kterou je krmen, musí mít také zavedenou infuzi v žíle a močovou cévku, kterou se vyvádí moč do sběrného pytlíku, čímž se kontroluje jeho výdej tekutin. Lékař také předepíše šetrné projímadlo, které dostane stagnující střevní obsah z organismu ven.
Rizika: Neprůchodnost střev je velmi vážný, život ohrožující stav, který se může týkat jak tenkého, tak tlustého střeva. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit na chirurgickém oddělení.
Neprůchodnost střev je spojena se zácpou, těžkými křečemi, břišní distenzí a zvracením, stejně jako s průchodností hlenu. Neprůchodnost střev může být způsobena například nárazem stolice, srůsty (jizvy), kýlou, žlučovými kameny, nádorem nebo požitím nepotravinářských výrobků. Překážky musí být ošetřeny/odstraněny v nemocnici chirurgickým zákrokem.
Hlen ve stolici nemusí být vždy způsoben syndromem dráždivého tračníku nebo ulcerózní kolitidou, proto nepodléhejte panice, ale jestli jsou změny ve stolici častější nebo dlouhodobější, navštivte lékaře.
Ve svém příspěvku NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
děkuji za odpověď, jen bych chtěla upřesnit,synovi je 42 roků. Z vaší odpovědi vyplývá, že se jedná oneprůchodnost tlustého střeva-zvětšené břicho, neodchází plyny, stolice- ale kam se ještě obrátit, když mu v nemocnici v Boskovicích loni v dubnu, kde byl hospitalizován, diagnostikovali divertikulózu,v Brně letos v lednu těžkou divertikulózu a gastroenterolog , který mezi oběma vyšetřeními provedl kolonoskopii ,gastroskopii, tvrdí, že je zdráv?? J á jsem přesvědčená, že při vyprázdnění a vyčištění střeva a úplném splasknutí ty divertikly mohl přehlédnout? Mám o něj strach, vždyť v prosinci to vypadalo, že ty bolesti už nevydrží a nikdo nepomohl- doporučili mu bezlepkovou dietu alergii na lepek nemá!
Neprůchodnost střev se může v závislosti na příčině jejího vzniku projevovat různě. Typickými varovnými příznaky rozvoje onemocnění jsou ale: zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě tak dochází k jejich hromadění, což způsobí roztažení střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož potrava se kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne, a znovu zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U strangulačního ileu (nejvíce nebezpečného) se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku – tedy neklid, nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Ve svém příspěvku XARELTO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Najman.
Internista mi předepsal Xarelto 20 mg.Je mi 78 let , mám vysoký tlak a cukrovku 2.typu.Na recept uvedl , že si lék hradí pacient.Cena léku je vysoká , mám nárok na úhradu léku ze zdravotního pojištění ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den,
je mi 78 let, kardiak a před 10 lety CMP. Celé roky jsem užívala Warfarin. Nyní po návratu z nemocnice (plicní -hamartomy na plicích a zánět plic,chirurgie- zánět a neprůchodnost střev) mi lékař změnil Warfarin na CLEXANE Forte. Lze tyto každodenní injekce, po kterých mám modro-fialové celé břicho (už ani nevím, kam je píchnout) nahradit lékem XARELTO?
Děkuji za odpověď.
Ganglion na noze je pseudocysta vyplněná hustou rosolovitou tekutinou. Příčina vzniku ganglionu není zcela známa, ale může jít o dlouhodobé přetěžování okolních vazivových struktur či infekci. Infekce může vzniknout buď samotným dlouhodobým přetěžováním, nebo úrazem šlachy či kloubu.
Pro snížení bolestivosti lékař obvykle předepisuje analgetické masti, magnetoterapii, terapeutický ultrazvuk a laser. Fyzioterapeut může na hodinách provádět mobilizace kloubů a uvolňování jednotlivých vrstev měkkých tkání (šlachy, svaly, vazy, kloubní pouzdra). Pokud bolestivost neustupuje nebo je útvar natolik velký, že omezuje hybnost v kloubu či samotné šlachy svalu, přistupuje lékař většinou k operačnímu řešení. Lékař má na výběr ze dvou metod. Může provést prosté odsátí obsahu ganglionu, jehož nevýhodou je, že stačí, aby v prostoru zůstala jedna jediná buňka, a ganglion může znovu narůst. Jako prevence vzniku zánětu v operované tkáni lze do místa aplikovat kortikoidy, které však mají velkou nevýhodu v tom, že vysušují měkké tkáně (šlachy, vazy, kloubní chrupavku) v místě aplikace a činí je tak křehčími a náchylnějšími k prasknutí či vzniku artrózy. Další chirurgickou metodou je vyříznutí ganglionu a důkladné vyčištění okolí šlach a kloubu, proto se odstraňují i tkáně z okolí ganglionu včetně šlachové pochvy a kloubního pouzdra. Po operaci je nutné nosit několik týdnů znehybňující dlahu, aby mohlo dojít ke srůstu operovaných šlach. Vzniklá jizva často vyvolává nové bolesti, otok a lehké omezení hybnosti operovaného segmentu. Bohužel i přes nepochybnou účinnost takovéto operační léčby není vyloučeno, že se ganglion v budoucnu znovu neobjeví.
Ve svém příspěvku HERNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škvárová.
Dobrý den,
manžel (1952), zdravý, silný člověk byl v uznávané nemocnici v r.2019 na operaci nezhoubných polypů v tl.střevu. Při anestezii vniknutí 4l obsahu žaludku do plic,napojen na plicní ventilaci, umělý spánek,tracheostomie,zánět plic,zánět pobřišnice-39dnů bojovali lékaři na ICU o jeho život. V břiše stále záněty, skončilo ileostomií, nechali pouze 20cm tl.střeva.Slíbili, že ileostomii zanoří a kýlu "opraví",což se nestalo.Propuštěn s antibiotiky, bakterií Klebsiellou, trombózou v obou nohách v zuboženém stavu, zhubl 25kg, doma stále hubnul, zvracel, vysoké teploty,kolaboval. Prof.který manžela operoval pomoc odmítl, musela jsem zařídit sama.Život mu zachránili ve zdejší okresní nemocnici, 8x hospitalizován-selhání ledvin, neprůchodnost střeva.
Od operace má pooperační kýlu, která se stále ohromně zvětšuje (Neupozornili od počátku na možnost kýlního pásu, koupila jsem sama). Nefrolog, kde je kontrolován říká, že ledviny by operaci zvládly.
Při kontaktování profesora(+foto kýly), který manžela operoval mi řekl, že vzhledem k jeho znalostem v dutině břišní je stav definitivní a operace by byla velice riskantní s nejistým výsledkem. Nemohu se smířit, že zdravý, silný člověk skončí invalidní těžce závislý na péči 3.stupně.
Ráda bych se zeptala, zda existuje naděje pro zkvalitnění manželova života nebo uznávané pracoviště se špičkovými lékaři, kde bychom mohli konzultovat manželovu kýlu a celkový stav.
Děkuji mockrát za radu a odpověď.
Vše dobré, hlavně pevné zdraví
přeje Jana Škvárová Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Diabetici a i další lidé náchylní k mikrozraněním na nohou by se měli snažit snížit riziko defektů. U diabetiků platí, že je nutná dobrá kompenzace diabetu. Je tedy důležité hlídat správné hodnoty hemoglobinu. Pokud totiž dojde k u pacienta s cukrovkou k diabetické noze je obvykle nutná léčba inzulínem (a to i u těch, kteří do té doby byli léčení tabletami). Důležité je i každodenně dbát o správnou hygienu nohou. Výhodou této péče je, že si pacient tak každý den zároveň nohy zkontroluje, jestli se stav otlaků nezhoršuje (je dobré kontrolovat nejen chodidla ale i místo mezi prsty, ke kontrole se dá použít třeba zrcátko). V rámci péče o nohy je potřeba udržovat kůži vláčnou pomocí buď pleťového mléka, nebo krémů určených na nohy (nemažou se ale místa mezi prsty, krém v těchto místech má dost často vliv na vznik plísně). Nedoporučuje se také chodit na boso, důležitý je i správný výběr ponožek (bez gumiček, podvazků) a jejich natažení (nesmí být záhyby). Zkontrolovat se musí i boty (že se neshrnula vložka, nebo že v nich není nějaký drobný předmět, který by mohl způsobit ony mikrozranění). Nedoporučuje se ani chodit po rozpáleném písku, nebo po kamenech. I při koupeli je potřeba dát pozor na teplotu vody, pokud bude příliš horká, může opět způsobit problémy.
Doporučuje se také zajistit lepší cirkulaci krve v noze, toho se dá dosáhnout tím, že i při sezení se občas nohy protáhnou a zhruba každých pět minut se procvičí kotník (propínání nohy). Pozornost je potřeba věnovat i nehtům, hlídá se u nich jak plíseň, tak i defekty, ostatně jako na celém chodidle.
Při prevenci před poraněním nohou je důležité také dbát na výběr správné obuvi (při diabetické noze je vhodné to konzultovat s diabetologem, ortopedem nebo pediatrem). Opravdu pořádnou pozornost botám musí věnovat pacient trpící neuropatií, ischemickou chorobou dolních končetin, mající na nohách deformity / defekty / otlaky.
Mezi obecné požadavky správného výběru patří například:
Dbát nejen na dostatečnou délku obuvi, ale i šířku a hloubku (noha nesmí být v botě stísněná, ale zároveň se nesmí ani volně pohybovat).
Na podpatku by měla být vždy tvrdá (zabrání deformacím a náhodným proniknutím ostrých předmět a správná tloušťka podrážky navíc pomáhá tlumit nárazy) podrážka a podpatek by neměl být vyšší než 2,5 cm.
Boty by měly mít měkký svršek beze švů (švy mohou způsobit otlaky), což umožňuje, aby se bota vytvarovala podle nohy.
Vršek boty by měl být na šněrování (umožňuje přizpůsobit šíři boty podle aktuální velikosti nohy, velikost se může totiž lišit podle množství otoku) nebo na suchý zip.
Vnitřek boty by měl být také beze švů, různých výstupů a měl by mít měkké polštářování.
Dobrá je také odolná a vyměnitelná vložka (ideální je investovat do vložek na míru).
Rozhodně není vhodná pásková obuv.
Po koupi nové obuvi se nedoporučuje nosit obuv déle než dvě hodiny, pak je potřeba pro jistotu zkontrolovat nohu, jestli na ní nejsou otlaky.
V naší poradně s názvem GANGLION NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Mareš.
chtěla bych se zepta, mám ganglion na noze u achilovky, mám jít na zákrok a zajímalo by mě jak dlouho trvá pooperační léčba,mám práci kde celý den stojím za jak dlouho budu moct jít do práce,děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po excizi ganglionu nebývá dlouhá. Zpravidla se 12. den vytahují stehy a po dvou týdnech od zákroku můžete zase běžně fungovat. Mohou však nastat komplikace v podobě pooperačního zánětu a nebo v případě hlubšího zásahu do tkání trvá zhojení a obnova funkčnosti déle. Pro rychlejší hojení můžete užívat preventivně Wobenzym 5 tablet 3 krát denně.
Poranění prstů na noze, jako jsou výrony a zlomeniny, mohou způsobit bolest a otok v kloubu prstu. Zlomenina nebo podvrtnutí mohou být při chůzi zvláště bolestivé.
Podvrtnutí může snížit rozsah pohybu nebo způsobit bolest v kloubu, když se testuje rozsah pohybu. K podvrtnutí dochází, když se vazy na palci utrhnou nebo natáhnou. To může být způsobeno běžným sportovním zraněním, ke kterému dochází v důsledku nadměrného nebo opakovaného tlaku na ohnutý prst.
Zlomeniny mohou být chronické nebo akutní. Chronická zlomenina bolesti může přicházet a odcházet a zhoršuje se s aktivitou. Akutní zlomenina je okamžitá v době poranění.
Stresová zlomenina je malá trhlina v kosti, která se vyvíjí v důsledku opakované síly, což je příklad chronického poranění. Zlomenina prstu na noze může také pocházet z jediného intenzivního úderu do oblasti, což by bylo akutní zranění.
Zlomeniny mohou ovlivnit i oblasti přesahující samotný kloub prstu a bolestivě zasahovat do blízkých částí nohy.
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdalena.
dobrý den.v červenci 2015 jsem se dostala k hospitalizaci z bolestmi bederní páteře.měsíc mi dávaly infuse,kde mi odcházel nerv na pravé noze.přestala jsem cítit palec a druhý prst na noze.noha mi otýkala a já nemohla ani došlápnout.až po třiceti dnech mi udělaly mr,kde jsem podstoupila operaci vyhřezlé ploténky.ted jsem po operaci necelých půl roku,ale noha mi nepracuje pořád.navíc mám bolesti,silné pálení,otýkání až k lýtku.lékaři si s tím už neví rady a píšou mi léky,které mi nepomáhají.když došlapuji na celou nohu dostávám eletriku do spodní části nohy i přesto,že tu nohu nezatěžuji.tímto se obracím na vás,zda by jste mi neporadily co s tím dál.na rehabilitaci jsem byla také,ale výsledek byl stejný.moc vás prosím o radu co dál.lékaři mi nedávají velkou naději na zlepšení nebo uzdravení.děkuji moc z pozdravem mannová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nehet je zrohovatělý kožní derivát, který vyrůstá z nehtového lůžka na hřbetní straně posledního článku prstu na ruce i na noze. Primární funkcí nehtu je ochrana prstu před tlakem a poraněním, má však i další významy. Nehet díky své stavbě na jedné straně umožňuje citlivou manipulaci při jemných úkonech, na druhou stranu může sloužit také jako účinná zbraň. Nehty prozradí zdravotní stav i mnohé o osobnosti daného člověka. Na nehty se upírá všeobecně velká pozornost, proto bychom se měli snažit o své nehty správně pečovat, aby pro nás podání ruky nebylo nepříjemnou situací.
Samotný nehet je tvořený třemi nebo čtyřmi vrstvami zrohovatělých buněk, které vznikají v nehtovém kořenu, leží na nehtovém lůžku a posouvají se po něm k volnému okraji prstu. Pokud necháme nehet růst, začne se po dosažení určité délky ulamovat, proto si většina lidí nehty zastřihává či zkracuje pilováním.
Vývoj nehtů začíná již ve třetím měsíci nitroděložního života. V průběhu lidského života se mohou nehty dostat na tloušťku 0,5 až 1 mm. Kořen nehtu je vložen pod kůží asi 5 mm. Nehty rostou rychlostí zhruba 1 mm týdně. U některých kožních onemocnění rostou nehty rychleji, například u lupénky. Tvar a tloušťka nehtů jsou velmi individuální, podílí se na nich dědičnost, věk, ale také různá onemocnění.
Pokud se vám lámou nehty, je tady jednoduché vysvětlení. Tělo má zkrátka nedostatek vitamínů (jedná se zejména o vitamín A) a potřebuje ho doplnit. Důležitý je také přísun vápníku. Chybějící látky musíte tělu pravidelně dodávat a občas je nezbytné promastit nehty výživným krémem. O vhodném doplnění vitamínů a látek pro své nehty se můžete poradit v kterékoliv lékárně.
Prevence onemocnění nehtů je dána správným postupem stříhání:
Udržujte okraje nehtové ploténky hladké – nejlépe pilníčkem.
Zkracujte nehty alespoň jednou týdně.
Stříhejte nehty do obloučku.
Nehty pilujte pilníkem s jemným smirkovacím papírem.
Nehty stříhejte od strany k jejich středu.
Pilujte každou stranu nehtů směrem ke středu.
Kůžičku nehtů pouze zastrkávejte směrem k lůžku použitím měkkého nástroje.
Jedná se o abscesy, které jsou uloženy v dutině břišní, podle jejich umístění se rozlišuje na abscesy: intraperitoneální (uvnitř dutiny břišní), retroperitoneální (vzadu za pobřišnicí), orgánové. V případě intraperitoneálních abscesů dochází k hromadění zánětlivých látek v oblasti pod bránicí (potíže: horečka, nechutenství, úbytek váhy, kašel, bolest na hrudníku, dušnost, bolest ramene, bolest břicha, problémy s vyprazdňováním), v pánvi v důsledku akutní apendicitidy, zánětu v malé pánvi, v důsledku akutního zánětu tlustého střeva (potíže horečka, bolest v podbřišku, průjmy, potíže při močení, zvýšený počet bílých krvinek), ale i inframesokolické abscesy: důsledek akutní apendicitidy (potíže: horečka, bolest v pravém podbřišku, uzávěr tenkého střeva), problémy s tlustým střevem (potíže: bolest v levém podbřišku, nechutenství, horečka, pocity na zvracení, útvar v levém podbřišku), mezikličkové abcesy (potíže: horečka, zvýšený počet bílých krvinek, bolestivost, vzedmutí břicha). Retroperitoneální abscesy vznikají v důsledku zánětlivých onemocnění orgánů břišní dutiny, hlavními příznaky jsou horečka, bolesti břicha, bolest v třísle, zvracení, úbytek hmotnosti, bolest v noze (kyčli, koleni), zvýšený počet bílých krvinek. Orgánové abscesy postihují slezinu, slinivku břišní a játra. Absces slinivky bývá v důsledku neléčení kteréhokoliv abscesu kdekoliv v těle, v takovém případě se ale neprojeví téměř žádné příznaky, pokud ale k abscesu slinivky došlo v důsledku poranění sleziny a zavlečení sem infekce krví, pak příznaky jsou horečka, bolest v levém boku, levé části hrudníku, v levém rameni, pohmatová citlivost pod levými žebry, na pohmat zvětšená slezina. K abscesu slinivky břišní dochází v důsledku komplikace akutního zánětu (akutní pankreatitidy), bakterie se sem dostávají krví. Příznaky jsou horečka, bolest břicha, zvracení, problémy s vyprazdňováním, na pohmat zvětšená slinivka, vyšší počet bílých krvinek. K abscesům na játrech obvykle dochází v důsledku bakteriální (zánět žlučovodů, záněty zažívacího traktu, poranění jater atd.), nebo parazitární infekce. Mezi příznaky patří horečka, nechutenství, pocit slabosti, úbytek hmotnosti, někdy jsou hmatatelná zvětšená játra, chudokrevnost, zvýšený počet bílých krvinek, zvýšená sedimentace, nevzdušná dolní část pravé plíce, zápal plic, zvýšen poloha pravé bránice.
Příčiny
Většina nitrobřišních abscesů vzniká v důsledku poranění nebo zánětu břišních orgánů, jejichž následkem bývá proděravění trávicí roury. Obvykle tyto abscesy způsobují bakterie pocházející ze střev (bakterie escherichia coli, bacteroides atd.) mezi projevy nitrobřišních abscesů patří horečka, větší množství bílých krvinek v krvi, zvýšená sedimentace, lokalizovaná bol