NESCHOPNOST PO VYSKRABU

Poradna

V naší poradně s názvem PROBLÉM S EREKCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heřmanová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Problém s erekcí

Otevřená vs. endoskopická operace karpálního tunelu

Základní rozdíly mezi operačními metodami

Při léčbě syndromu karpálního tunelu se používají dvě hlavní metody – otevřená operace a endoskopická operace. Obě techniky mají stejný cíl, tedy uvolnění tlaku na středový nerv. Liší se však přístupem, velikostí řezu a následnou rekonvalescencí. Otevřená operace je tradiční metoda, která se provádí malým řezem v oblasti dlaně. Endoskopická metoda využívá menší řezy a speciální nástroje. Z pohledu pacienta je často klíčová otázka, jaký vliv má zvolený postup na návrat do práce po operaci karpálního tunelu. Právě zde se rozdíly nejvíce projevují. Každá metoda má své výhody i omezení. Výběr by měl vždy vycházet z doporučení lékaře.

Vliv typu operace na pracovní neschopnost

Pacienti po otevřené operaci karpálního tunelu často popisují delší citlivost jizvy a pomalejší návrat plné síly v ruce. To může znamenat delší pracovní neschopnost, zejména u manuální práce. Naopak endoskopická operace karpálního tunelu bývá spojována s rychlejším hojením a menším omezením pohybu. Někteří pacienti se po této metodě vracejí k lehké práci dříve. Rozdíl však není u všech stejný. U administrativních profesí bývá rozdíl v délce neschopenky menší. U fyzicky náročných zaměstnání může být rozdíl výraznější. Lékaři upozorňují, že ani endoskopická metoda neznamená okamžitý návrat k plné zátěži. Nerv potřebuje čas na regeneraci bez ohledu na techniku.

Srovnání metod z pohledu návratu do práce

Zdroj: článek Operace karpálního tunelu – pracovní neschopnost

Poradna

V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Vyhrizle plotenky

Zkušenosti pacientů z praxe po operaci karpálního tunelu

Jak pacienti popisují průběh pracovní neschopnosti

Zkušenosti pacientů ukazují, že pracovní neschopnost po operaci karpálního tunelu je velmi individuální a často se liší od původních očekávání. Mnoho lidí uvádí, že první dny po operaci jsou překvapivě snesitelné, ale skutečné omezení přichází při běžných činnostech, jako je psaní na klávesnici, uchopení předmětů nebo delší práce rukou. Pacienti často zmiňují, že bolest nebývá hlavním problémem, spíše jde o slabost ruky a nejistotu při jemné motorice. U administrativních profesí se lidé vracejí do práce dříve, ale pouze s omezeným tempem. Manuálně pracující pacienti naopak popisují obavy z předčasného návratu. Častým tématem je i strach z opětovného zhoršení obtíží. Právě proto většina pacientů hodnotí pracovní neschopnost jako důležitou součást léčby. Shodují se, že uspěchaný návrat se nevyplácí.

Co pacientům návrat do práce usnadnilo

V praxi se opakují podobné zkušenosti ohledně toho, co návrat do práce urychlilo nebo naopak zpomalilo. Karpální tunel – rekonvalescence a práce spolu úzce souvisí s tím, zda pacient dodržoval doporučení lékaře. Ti, kteří poctivě rehabilitovali a šetřili ruku, popisují rychlejší zlepšení. Pozitivně je hodnocena také vstřícnost zaměstnavatele. Možnost práce z domova nebo úprava pracovní náplně hrály významnou roli. Pacienti často zmiňují, že psychická pohoda měla na hojení větší vliv, než čekali. Stres a tlak na výkon naopak rekonvalescenci prodlužovaly. Praktické zkušenosti potvrzují, že návrat do práce by měl být postupný.

• dodržování klidového režimu v prvních týdnech
• pravidelná rehabilitace ruky
• postupné zvyšování pracovní zátěže
• ergonomická úprava pracoviště
• otevřená komunikace se zaměstnavatelem

Zdroj: článek Operace karpálního tunelu – pracovní neschopnost

Poradna

V naší poradně s názvem ZVÝŠENÝ FERITIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nadbytek železa a zelenina

Co je operace karpálního tunelu

Proč je operace nutná

Operace karpálního tunelu se provádí ve chvíli, kdy konzervativní léčba selhává a dochází k dlouhodobému útlaku středového nervu v oblasti zápěstí. Typickými příznaky jsou brnění prstů, bolest ruky, snížená citlivost a oslabení úchopu. Pokud se stav neléčí, může dojít k trvalému poškození nervu. Právě proto lékaři často doporučují chirurgické řešení. Zákrok spočívá v uvolnění karpálního tunelu přetnutím vazivového pruhu. Tím se sníží tlak na nerv a umožní se jeho regenerace. Operace je většinou krátká a provádí se ambulantně. Přesto je nutné počítat s rekonvalescencí. Ta má přímý vliv na pracovní neschopnost.

Jak operace probíhá

Zákrok se nejčastěji provádí v lokální anestezii. Existují dvě základní metody – klasická otevřená operace a endoskopická technika. Obě mají podobný cíl, ale mohou se lišit délkou hojení. Po operaci je ruka obvykle zabandážovaná a doporučuje se její šetření. Rekonvalescence po operaci karpálního tunelu není otázkou dnů, ale spíše týdnů. Právě v této době je často vystavena pracovní neschopnost. Je důležité dodržovat doporučení lékaře. Předčasná zátěž může hojení výrazně zpomalit.

Zdroj: článek Operace karpálního tunelu – pracovní neschopnost

Poradna

V naší poradně s názvem TRESIBA INZULÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Tresiba inzulín

Příznaky

Příznaky dyslexie bývá před nástupem do školy obtížné rozpoznat, ale existují určité symptomy, které mohou naznačit možnou dyslexii. Jakmile dítě dosáhne školního věku, bývá učitel první, kdo si povšimne problému. Specifická vývojová porucha se totiž často projeví při čtení a učení.

Předškolní věk

Známky a symptomy upozorňující na možný problém:

• pozdní mluvení;
• pomalé učení nových slov;
• neschopnost najít rým.

Školní věk

Jakmile je dítě ve škole, mohou být příznaky dyslexie zřetelnější:

• čtení hluboko pod očekávanou úrovní vzhledem k věku dítěte;
• problémy zpracování a pochopení toho, co slyší;
• obtížnost pochopení rychlých pokynů;
• problém s příkazy;
• problém s pamatováním si pořadí věcí;
• obtíže vidět (občas slyšet) podobnosti a rozdíly v písmenech a slovech;
• neschopnost vyslovit neznámé slovo;
• vidění písmena nebo slova opačně. Je to běžné u malých dětí, ale může být výraznější u dětí s dyslexií;
• problémy s pravopisem;
• problémy s učením cizího jazyka.

Dospívající a dospělý

Příznaky dyslexie dospívajících a dospělých jsou podobné těm, které jsou popsány u dětí. Ačkoli je lepší pracovat s dyslexií již v raném věku, nemusí se ani dospívající či dospělý bát požádat o pomoc. Mezi některé běžné příznaky dyslexie dospívajících a dospělých patří:

• obtížné čtení;
• potíže s pochopením vtipů nebo idiomů;
• čtení nahlas;
• potíže s časovým managementem;
• problém se sdělením stručného obsahu příběhu;
• problém naučit se cizí jazyk;
• neschopnost memorování.

Pro dyslexii je typické, že dítě začíná číst později než jiné děti. Většina dětí se učí číst v mateřské škole nebo v první třídě, ale děti s dyslexií nedokážou v tomto věku pochopit základy čtení. Poraďte se tedy s odborníkem, pokud si povšimnete něčeho takového. Když je dyslexie diagnostikována a není s ní pracováno, potíže se čtením pokračují až do dospělosti.

Zdroj: článek Dyslexie

Poradna

V naší poradně s názvem CO DNES DOSTANEME U ZUBAŘE ZDVARMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Kolik zaplatím za vytržení zubu

Komplikace po operaci žlučníku

Ačkoli průjem, který přetrvává několik měsíců, je běžný po odstranění žlučníku, měli byste jej projednat se svým lékařem, pokud přetrvává déle než 3 dny po operaci. Kromě toho, pokud máte některý z následujících příznaků, měli byste si o nich promluvit se svým lékařem:

• Těžká nevolnost nebo zvracení.
• Žloutenka.
• Bolest břicha, která neustupuje nebo se zhoršuje.
• Neschopnost odvádět plyny déle než tři dny po operaci.
• Neschopnost mít stolici déle než tři dny po operaci.

V případě průjmu vám lékař může doporučit lék na zpomalení střevních pohybů, jako je loperamid (Imodium AD), který volně koupíte v lékárně. Pomoci mohou také léky, které snižují laxativní účinek žluči, jako je lék obsahující pryskyřice (iontoměniče, cholestyramin - Vasosan P). Lékař vám také může navrhnout, abyste si vzali multivitamin. Multivitamin může vašemu tělu pomoci získat vitamíny, které se vám nedostávají vlivem průjmu.

Zdroj: článek Dieta po operaci žlučníku

Poradna

V naší poradně s názvem CIPRALEX ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Cipralex zkušenosti

FAQ – Často kladené otázky

Je ozařování patní ostruhy bolestivé?

Ne, samotné ozařování je zcela bezbolestné a pacient nic necítí.

Jak rychle se dostaví úleva od bolesti?

Úleva se obvykle objevuje postupně během několika týdnů po ukončení série.

Může se patní ostruha po ozařování vrátit?

Kostní výrůstek zůstává, ale bolest se často dlouhodobě nevrací.

Je ozařování lepší než rázová vlna?

Záleží na konkrétním pacientovi. Ozařování se často volí po neúspěchu rázové vlny.

Kolik ozařování patní ostruhy stojí?

V některých případech je hrazeno pojišťovnou, jinde si pacient léčbu hradí sám.

Je nutná pracovní neschopnost?

Většina pacientů může normálně fungovat i během léčby.

Pro koho není ozařování vhodné?

Nedoporučuje se u těhotných žen a mladých pacientů bez vyčerpání jiných možností.

Lze ozařování kombinovat s další léčbou?

Ano, nejlepších výsledků se dosahuje při kombinaci s rehabilitací a režimovými opatřeními.

Je ozařování patní ostruhy bezpečné i ve vyšším věku?

Ano, právě u starších pacientů je metoda často velmi dobře tolerovaná.

Mohu po ozařování normálně chodit?

Ano, není nutné žádné omezení chůze ani pracovní neschopnost.

Pomůže ozařování i při plantární fascitidě bez viditelné ostruhy?

Ano, radioterapie se používá i u chronické plantární fascitidy.

Lze ozařování kombinovat s infralampou?

Infralampa může pomoci ulevit od svalového napětí, ale nenahrazuje protizánětlivý efekt ozařování.

Jak poznám, že je čas zvažovat ozařování?

Pokud bolest trvá déle než několik měsíců a nereaguje na běžnou léčbu, je vhodné se poradit s ortopedem.

Existují dlouhodobá rizika ozařování paty?

Při nízkých dávkách používaných v této indikaci nejsou popisována významná dlouhodobá rizika.

Musím mít doporučení od lékaře?

Ve většině případů ano, indikaci stanovuje ortoped nebo radiolog.

Je možné ozařování absolvovat opakovaně?

Ano, při návratu obtíží lze léčbu po čase zopakovat.

Zdroj: článek Ozařování patní ostruhy: účinná léčba bolesti paty bez operace –

Poradna

V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Horáčková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Voda na plicích

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouho budu na neschopence po operaci karpálního tunelu?

Nejčastěji 3 až 6 týdnů, podle typu práce a průběhu hojení.

Mohu se vrátit do práce dříve?

Ano, u lehké práce a bez komplikací je to možné po dohodě s lékařem.

Co když mě ruka po návratu do práce bolí?

Je vhodné zátěž snížit a kontaktovat lékaře, aby nedošlo ke zhoršení stavu.

Je pracovní neschopnost vždy nutná?

Ve většině případů ano, protože ruka potřebuje čas na zahojení.

Může se karpální tunel po operaci vrátit?

Opakování obtíží je možné, ale při správné rehabilitaci méně časté.

Zdroj: článek Operace karpálního tunelu – pracovní neschopnost

Poradna

V naší poradně s názvem LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE - SEZNAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MUDr. Eduard (Cmunt).

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Léky na ředění krve - seznam

Operace

Tříselná kýla (a i ostatní typy kýly) se dají léčit v podstatě jen jediným způsobem, a to operací. Samozřejmě existují lidé, u nichž operace kýly není možná (například těhotné ženy, osoby trpící rakovinou, malé děti, u nichž se čeká, že pupeční kýla sama zmizí). Stejně tak existují ale případy, kdy je operace kýly také jediným a nutným řešením. To je v případě, kdy je kýla uskřinutá. V některých případech lékaři předepisují nošení kýlního pásu (kýlní pás ale kýlu nijak nevyřeší), obvykle se k tomuto řešení uchylují, když pacient odmítá operaci.

Operace tříselné kýly probíhá obvykle pod narkózou a můžou ji provádět všechny nemocnice, které se zaměřují na břišní chirurgii. Dnes ale vznikají i specializovaná pracoviště (= centra pro kýly), které nabízejí nejen provedení operace, ale i stanovení léčebního plánu, vyšetření, ale i pooperační péči. Tato centra se snaží, aby se pobyt v nemocnici po operaci zkrátil na minimum.

Při operaci kýly může lékař zvolit buď klasickou metodu, při níž lékař rozřízne kůži v místě, kde se kýla nachází, pomocí síťky pak zpevní oslabenou břišní stěnu, zkontroluje obsah kýly a kůži zašije. Síťka, která je při operaci vložená do těla pacienta, se po čase rozpadne. Během této operace se tedy místo s oslabenou břišní stěnou uzavře a zpevní.

Druhou možnou metodou je laparoskopická operace, která se vždy provádí v úplné narkóze (klasická operace se mohla provádět jen s místním znecitlivěním). V tomto případě se kůže na břiše nařízne v několika místech (jen drobné řezy asi o velikosti 1 cm), do břicha je také zavedena kamera, která lékaři ukáže, kde je třeba břišní stěnu zpevnit. Defekt břišní stěny se tedy nesešívá k sobě, ale zevnitř se dá na toto oslabené místo síťka. Tato operace probíhá zevnitř na rozdíl od té klasické, která probíhá zepředu. Výhodou této operace je, že břicho pacienta nehyzdí velká jizva, ale jen drobné jizvičky, které se při správné péči mohou krásně zatáhnout. Po této operaci také následuje kratší pracovní neschopnost (zhruba 3 týdny), na rozdíl od klasické operace, kde pracovní neschopnost trvá zhruba 6 týdnů.

Zdroj: článek Tříselná kýla

Jak dlouho trvá neschopenost po operaci menisku?

Pracovní neschopnost po operaci menisku se obvykle pohybuje v rozmezí od 2 týdnů do 3 měsíců. Rozhodující je typ operace, rozsah poškození menisku, způsob šití či odstranění jeho části, věk pacienta a typ jeho povolání.

Zdroj: článek Jak dlouho trvá neschopnost po operaci menisku

Vypuštění silikonového oleje z oka

Nutnost předoperačního vyšetření záleží na celkovém stavu a zvyklosti pracoviště, kde bude operace provedena. Zákrok je menšího rozsahu, dle zvyklosti pracoviště se provede anestezie, častěji nyní už jen lokální, za pomocí parabulbární injekce. Samotné vypuštění silikonového oleje trvá přibližně 30 minut a je bezbolestné. Do oka se zavedou vstupy, vypustí se olej, dutina se vypláchne, zkontroluje se stav sítnice a případně se ošetří nějaká část sítnice, pokud je to třeba. Operace je ukončena vyplněním oka tekutinou z infuze. Pracovní neschopnost se odvíjí od profese a diagnózy, kvůli níž byl do oka olej dáván. U pracujících jedinců je většinou pracovní neschopnost vhodná přibližně na týden. Fyzickou zátěž je nutné omezit po dobu 7 dnů, pak již dle pokynů ošetřujícího lékaře podle stavu hojení oka.

Zdroj: článek Rekonvalescence po operaci sítnice

Vysazení Cipralexu

Pokud se cítíte lépe po dobu 6 měsíců nebo déle, může vám lékař doporučit vysazení Cipralexu.

Pokud užíváte Cipralex delší dobu, tak lékař pravděpodobně doporučí snižovat dávku postupně během několika týdnů nebo i déle. To má pomoci předejít jakýmkoli nežádoucím účinkům z vysazení, které byste mohli mít jako reakce na vysazení léku. Mohou zahrnovat:

• závrať (nestabilita nebo neschopnost udržet rovnováhu);
• pocity brnění (mravenčení);
• pocity pálení a pocity elektrických výbojů (méně často), které se mohou objevit i v hlavě;
• poruchy spánku (živé sny, noční můry, neschopnost usnout);
• pocity úzkosti;
• bolesti hlavy;
• necítíte se dobře (pocit nevolnosti);
• pocení (včetně nočního pocení);
• pocity neklidu nebo agitovanosti;
• třes (chvění);
• pocity zmatenosti a dezorientovanosti;
• pocity rozrušení a podrážděnosti;
• průjem (řídká stolice);
• zrakové poruchy;
• třepetání nebo bušení srdce (palpitace).

Důležité

Nikdy nepřestávejte užívat Cipralex náhle nebo bez předchozí konzultace se svým lékařem. Pokud ukončujete léčebnou kúru, doporučuje se vysazovat Cipralex postupným snižováním dávky v období několika týdnů. Při náhlém přerušení léčby se mohou vyskytnou příznaky z vysazení. Tyto příznaky se vyskytují často, pokud ukončujete léčbu přípravkem Cipralex. Riziko výskytu je vyšší, pokud léčba přípravkem Cipralex byla dlouhodobá, užívaná dávka vysoká nebo vysazení proběhlo příliš rychle. Mnozí pacienti zjistí, že tyto příznaky jsou mírné a spontánně odezní během dvou týdnů. U některých pacientů ale mohou být těžší a trvat delší dobu (2 i 3 měsíce nebo déle). Pokud se u vás vyskytnou těžké příznaky z vysazení během ukončování léčby přípravku Cipralex, navštivte svého lékaře. Váš lékař vám může doporučit začít tablety opět užívat a poté je vysazovat mnohem pomaleji.

Zdroj: článek Cipralex - informace pro pacienty

Příznaky mírného autismu

Některé z běžných souborů symptomů, které jsou pozorovány u jedinců trpících mírnou formou autismu.

• Neschopnost zahájení konverzace s ostatními dětmi nebo navázání přátelství. V případě, kdy již dítě zahájí rozhovor, nemusí být schopno udržet interakci na delší dobu.
• Dítě se často zabývá jednoduchou činností, ignoruje lidi nebo jednotlivce kolem sebe. Ve většině případů dítě pokračuje v činnosti hraní se stejnou hračkou dlouhou dobu.
• Komunikuje za dlouhou dobu nebo diskutuje o zcela nesouvisejících věcech.
• Děti obtížně udržují oční kontakt po dlouhou dobu.
• Časté jsou změny nálad, nedostatek ohledu k pocitům ostatních atd.
• Opakované chování. Děti mohou stále dokola opakovat stejné řádky knihy nebo sledovat stejnou věc, dokonce mohou opakovat předchozí rozhovor.
• Mezi další příznaky spojené s mírným autismem patří horší motorika, neschopnost přijít na to, co chtěly jiné osoby, řeč těla a nesmírný zájem o nejmenší podrobnosti z netriviálních témat nebo věcí.

Zdroj: článek Známky a příznaky mírného autismu u dětí

Brnění levé ruky a nohy

Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.

Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:

• Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
• Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.

Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.

Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!

Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!

Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.

Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.

Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Brnění levé ruky: kdy jde o varovný signál a kdy vyčkat