Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ JÍDLO PŘI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Javůrková.
Koukala jsem na nevhodné jídlo při warfarinu. Nejdříve jsem si přečetla co se všechno nesmí jíst a teď na konci článku je jídelníček. Překvapilo mě, že se tam píše např. k svačině kiwi (vždyť je zakázané) a různé druhy potravin. Nevím tedy co manžel může jíst a nesmí. Děkuji za radu Javůrková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To jste to špatně pochopila. U Warfarinu není žádná potravina zakázaná. Co je u Warfarinu důležité, je udržet každý den stejný příjem vitamínu K. Proto mohou být v jídelníčku i potraviny s vyšším obsahem vitamínu K, ale jsou zde jen v malém množství. Potraviny s vysokým obsahem vitamínu K jsou označeny jako nevhodné, ale ne zakázané.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN S PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Mader.
Ahoj, chtěl bych vědět, jak je na tom krůtí maso.
Stéjně jako kuřecí?
J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že krůtí maso bude podobně naplněno puriny jako kuřecí, není tomu tak. Krůtí maso, i když je libové, tak obsahuje mnohem více purinů, než maso z kuřete. Pro nemocné dnou je krůtí maso stejně nevhodné, jako maso vepřové nebo hovězí. Konzumovat krůtí maso při dně můžete, ale jen jednu malou porci. Pokaždé, když sníte potravinu s vyšším obsahem purinů, tak v příštích osmi hodinách si naplánujte zvýšený příjem tekutin doplněný šálkem kávy. To pomůže ledvinám vyplavit metabolity z purinů. Z toho důvodu je také nevhodné konzumovat potraviny s vysokým obsahem purinů k večeři nebo před spaním.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
V naší poradně s názvem MNOŽSTVÍ PUPINŮ U KRŮTÍHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paclíková.
Prosím nikde jsem nenašla množství purinů u piva a červeného vína, i když se toto nedoporučuje. Dále jsem nenašla množství purinů u krůtího masa.
Děkuji za odpověď
Blanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krůtí maso s kůží má obsah purinů kolem 150 mg na 100 gramů, takže v malém množství je vhodné.
Pivo obsahuje 14 mg purinů na 100 ml, zároveň má tu vlastnost, že v těle zadržuje kyselinu močovou a tím zhoršuje dnu. Proto je pivo při dně absolutně nevhodné.
Červené víno neobsahuje žádné puriny, ale díky obsahu alkoholu, je ve větší míře nevhodné, protože odvodňuje a zvyšuje koncentrace kyseliny močové.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
V naší poradně s názvem TERFIMED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den. Mohu uzivat Terfimed a Atraven na cholesterol .Dekuji za odpoved . B
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Terfimed i Atraven jsou léky na lékařský předpis, takže jste určitě předepisujícího lékaře informovala o všech lécích, které užíváte. Odpověď na otázku, jestli je bezpečné užívat tyto dva léky společně vám může dát jen ošetřující lékař. Aby jeho odpověď byla přesná, tak mu musíte říci o všem, co užíváte, ať už to jsou léky nebo potravinové doplňky, či bylinky. Oba léky mají širokou nesnášenlivost s jinými léky, ale kombinace Terfimedu a Atravenu není označena jako škodlivá ani u jednoho z nich.
Předpokládám, že Atraven užíváte dlouhodobě a nyní jste dostala Terfimed od kožního lékaře. Během léčby Terfimedem si dejte pozor, abyste neužila tyto léky:
- antidepresiva – včetně tricyklických antidepresiv, jako je desipramin, SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), nebo IMAO (inhibitory monoaminooxidázy)
- perorální antikoncepce (z důvodu možného výskytu nepravidelností cyklu nebo krvácení z průniku u některých žen)
- antifungicida – používají se k léčbě plísňových infekcí, např. flukonazol nebo ketokonazol
- beta-blokátory nebo antiarytmika – používané k léčbě srdečních problémů, např. metoprolol, propafenon nebo amiodaron
- dextromethorfan – v některých lécích proti kašli
- kofein – v některých lécích proti bolesti nebo nachlazení, v kávě.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, již jsem jednou psala, děkuji Vám za překlad, je naprosto neskutečné, jak jste vystihl otcové problémy. Ještě bych, Vás chtěla poprosit o přeložení závěru lék. zprávy mého otce, z magnetické rezonance .
Závěr:
Drobná ventrolistéza L5 při oboustranné spondylolýze.
Kombinované degenerativní změny bederní páteře.
V et. L3/L4 asymetrická prominence disku vpravo s descendentní hernií, mírné sekundární omezení páteřního kanálu (Schizas A4), imprese odstupu kořene L4 dx.
Omezení pravostr. neuroforamina L3/L4 s mírnou impresi vystup. kořene L3 dx.
Jinak v rozsahu vyš. bez známek útlaku nervových struktur.
Zapomněla jsem poznamenat, že již léčbu absolvoval: obstřiky-Dolmina, B12 inj., Mesocain 1% inj, poté: Diclofenac duo, zaldiar, mydocalm. Bohužel bez úspěchu, jako doplněk ještě bere Milgamu N.Bere tolik léků (celkem 14denně), na hypertenzi, Diabetes mel. II. na PADpo úspěšné KRP (20min) kvůli srdeční zástavě - pro fibrilaci síní, impl. ICD-def.(2020). Ale nejvíce ho tíží, momentálně ukrutná bolest PDK, žádné prášky na bolest nezabírají, snad jen aulin na malou chvíli, na rovnici ,je bolest 10/10. Každou noc, ho bolest budí, je prostě stále přítomna. Není schopen vůbec ničeho. Je objednán na neurochirurgii 12/2024, ale nevím jestli to, takovout dobu vydrží, bolesti má od září. Myslíte, že to může dojít tak daleko, že mu nohu mohou amputovat?. Nebo bude nutná operace páteře?. U diabetiků je rekonvalescence (říkali..) dost špatná. Popřípadě, co..? mohu udělat, respektive on, aby tu ještě mohl nějaký rok zůstat?.
Omlouvám se za zdlouhavý příběh, Děkuji za případnou odpověď.
Přeji krásný zbytek večera. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš otec má bolesti v noze, které vznikají drážděním nervů vycházejících z páteře. Na jeho páteři sesedají obratle, které se dotýkají nervů, což je v mozku vyhodnoceno jako bolest v pravé dolní končetině. Návštěva u neurologa bude velmi dobrým posunem v řešení této nepříjemnosti. Do té doby buďte v kontaktu s praktickým lékařem, který má možnost použít léky na tlumení bolesti vzniklé drážděním nervů. Ke zmírnění bolesti nervů lze ke konvenčním lékům proti bolesti přidat různé další léky. Přidáním některého z těchto léků proti bolesti nervů zcela nezmizí bolest, ale může to pomoci lépe zvládnout tento stav.
Antikonvulziva: Jde o léčivé látky karbamazepin, gabapentin, lamotrigin a pregabalin. Tyto léky byly vyvinuty pro kontrolu záchvatů, ale také pomáhají otupit signály bolesti v nervech. Některé z nich jsou široce používány pro chronickou bolest. Trvá asi tři až čtyři týdny, než se nastartuje plný účinek. Lékař obvykle nasadí nízkou dávku a postupně ji bude zvyšovat. To snižuje vedlejší účinky, kterými jsou hlavně ospalost, závratě a nevolnost.
Antidepresiva: Některé typy antidepresiv také pomáhají tlumit bolest nervů. Mohou mít synergický účinek u lidí, kteří trpí depresí spolu s chronickou bolestí. Chronická bolest často způsobuje depresi a deprese může zesílit citlivost člověka na bolest některá antidepresiva řeší obojí. Existují tři možnosti:
- Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, doxepin a nortriptylin. Tyto léky se předepisují proti bolesti v dávkách nižších, než jsou účinné při depresi.
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), jako je duloxetin a venlafaxin. SNRI mají méně vedlejších účinků než tricyklické, i když některé výzkumy naznačují, že mohou být méně účinné.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, jsou nejčastěji předepisovanými léky na depresi. Někteří lékaři je mohou vyzkoušet i pro léčbu bolesti nervů, ale důkazy o účinné úlevě od bolesti jsou smíšené.
Lékař obvykle vyzkouší jeden nebo druhý typ (antidepresiva nebo antikonvulziva), i když je lze kombinovat. Mohou být užívány denně kromě běžných léků proti bolesti podle potřeby. Proberte to s praktickým lékařem, aby použil některé antikonvulzivum v kombinaci s tricyklickým antidepresivem, než se otec dostane k neurologovi.
Co můžete udělat doma a hned, je vyzkoušet různé polohy ležení při spánku, které uvolní tlak mezi obratli. Například leh na břiše bez polštáře pod hlavou s různě vysoko podloženým břichem. Totéž opatrně zkoušet i v leže na boku, kdy se podložka umísťuje pod kyčle. Z volně prodejných přípravků můžete okamžitě použít kyselinu alfa lipoovou ALA v dávce 500 mg denně. Kyselina alfa lipoová je přirozeně se vyskytující antioxidant s prokázaným analgetickým potenciálem při léčbě bolesti nervů.
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
V naší poradně s názvem VARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý večer chci se zeptat jestli můžu betakaroten když jim varfarin.dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Beta-karoten může zvyšovat riziko krvácení při užívání s léky, které samy o sobě zvýšují riziko krvácení. Mezi tyto léky patří aspirin, antikoagulancia (léky na ředění krve), jako je warfarin nebo heparin, protidestičkové léky, jako je klopidogrel a nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen nebo naproxen. Beta-karoten raději doplňujte přírodními zdroji, především mrkví.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt
V naší poradně s názvem DOTAZ K PRÁŠKU ROSUMOP 20. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pelesny.
Prosím o radu zda mohu prášek Rosumop 20 užívat vždy ráno každý den s ostatními léky? Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rosumop se používá na snížení vysokého cholesterolu. Při používání léku Rosumop je nutné vždy informovat předepisujícího lékaře o všech lécích, které užíváte, protože může mít závažné interakce s některými léky.
Jedná se o tyto léčivé látky:
- cyklosporin (užívaný např. po transplantaci orgánů);
- warfarin nebo klopidogrel (TROMBEX, ZYLLT) nebo jiná léčiva používaná ke snížení srážlivosti krve;
- fibráty nebo jiné léky ke snížení hladiny lipidů v krvi (např. gemfibrozil, fenofibrát);
- jiné léky ke snížení hladiny cholesterolu v krvi (např. ezetimib);
- léky k léčbě poruch trávení (antacida k neutralizaci kyselin v žaludku);
- erytromycin (antibiotikum);
- kyselina fusidová (antibiotikum);
- perorální antikoncepce nebo hormonální substituční léčby;
- regorafenib (užívá se k léčbě nádorů);
- kterýkoli z následujících léčivých přípravků k léčbě virových infekcí, včetně HIV infekce nebo infekčního zánětu jater typu C, samotný nebo v kombinaci: ritonavir, lopinavir, atazanavir, simeprevir, ombitasvir, paritaprevir, dasabuvir, velpatasvir, grazoprevir, elbasvir, glekaprevir, pibrentasvir.
Ve vašem dotazu neuvádíte léky, které užíváte, ale píšete, že máte nejasnosti v tom, kdy užívat lék Rosumop. Proto bude nejlepší, když si sepíšete seznam všech léků a doplňků stravy a bylin, které užíváte a obrátíte se na svého lékaře, který vede léčbu lékem Rosumop. Lékař vám pak jasně sdělí postup v užívání vašich léků, aby pro vás byla léčba bezpečná.
Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.
Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.
Tři režimy ozařování:
Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.
V naší poradně s názvem NITROFURANTOIN – RATIOPHARM NA MOČOVÉ CESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel R. Stará.
Dobrý den,
Dlouhodobě se léčím s močovými cestami. Nyní mám akutní problém a můj specialista má dovolenou, tudíž jsem byla nucena jít k praktickému lékaři, alespoň na vystavení receptu na léky Nitrofurantoin – Ratiopharm. Bohužel i moje praktická lékařka měla dovolenou a zastupovala ji kolegyně, s kterou jsem telefonicky mluvila den předtím a ta mi řekla, že není problém. Nakonec to ale nebylo vůbec jednoduché, jak to znělo. Ani mě neprohlédla, prý jen vážně akutní případy – já jsem se očividně dostatečně akutní nezdála. Nakonec mi tedy vystavila recept na léky, co mám již z dřívějska od urologa. Léky jsou bez doplatku, já však v lékárně doplácela celou cenu, což jsem nechápala. Jsem v plném invalidním důchodu, takže doplatků na léky mám víc než dost. Lékárník mi řekl, že mám na receptu zaškrtnuto, že si pacient hradí léky sám. Nevím, proč mi paní doktorka takový recept vystavila. Zůstává mi rozum stát. Nikdo mě neprohlédne, jen mi vystaví recept, který ještě ke všemu musím plně zaplatit. Lékárny mě odkazují na lékařku, nikdo mi toto nedokáže vysvětlit. Prosím Vás, jestli byste mi to mohl vysvětlit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Situace, kdy si léky pacient hradí sám, ačkoliv jsou jinak bez doplatku, nastává v případech, kdy je lék předepsán na žádost pacienta, bez předchozího vyšetření stavu pacienta. Lékař je totiž za léčbu a předepsané léčivé přípravky odpovědný nejen vůči pacientovi, ale i vůči zdravotní pojišťovně. Měl by tedy předepisovat jen ty léky, s nimiž je dostatečně seznámen, zná jejich indikace, kontraindikace, dávkování, vedlejší účinky, interakce s dalšími léky atd. Rovněž musí být také schopen diagnostikovat chorobu a stupeň její závažnosti. Vyhodnotit aktuální zdravotní stav pacienta ve vztahu k dané chorobě, aby mohl stanovit, že předepisovaný lék bude nezbytný pro příznivý vývoj zdravotního stavu pacienta.
Podle Vašeho popisu je jasné, že žádné vyšetření neproběhlo a tedy nebylo možné splnit podmínky preskripce s úhradou ze zdravotního pojištění a proto lékař volil podmínku "hradí pacient". V takovém případě máte na výběr, zda-li uplatníte recept a doplatek zaplatíte, protože léky potřebujete a nikdo z Vašich lékařů není k dispozici, aby Vám je předepsal, a nebo recept neuplatníte a počkáte na svého ošetřujícího lékaře, až Vám léky předepíše s úhradou ze zdravotního pojištění.
Rozdíly mezi Warfarinem a novými antikoagulancii NOAK
Warfarin
Nevýhody: Řada léků, i běžně předepisovaných, může ovlivňovat účinek Warfarinu, buď jej mohou zesilovat, nebo naopak zeslabovat. Jsou to například některá antibiotika, antidepresiva, léky na spaní, na uklidnění, na bolest a podobně. Proto je nutné ihned hlásit změnu v medikaci lékaři, ten zjistí, zda předepsaný lék ovlivňuje účinek Warfarinu, nebo ne. Také řada potravin s vysokým obsahem vitaminu K zeslabuje účinek tohoto léku, mezi tyto potraviny patří listová zelenina – kapusta, zelí, špenát, dále brokolice, hrášek, pažitka, petržel, ale i kiwi, avokádo, řepkový olej, olivový olej, sójový olej, sójové plody, slupka z okurek, potom jiné méně užívané potraviny jako pistácie a další. Není potřeba zcela tyto potraviny zcela vysazovat (ani se to nedoporučuje), je vhodné pouze omezit jejich příjem a důležitá je určitá pravidelnost v jejich konzumaci, například 2x do týdne konzumace menšího množství listové zeleniny nebo jiné této potraviny. Podle tohoto vašeho jídelníčku se pak nastaví dávkování Warfarinu. Absolutně nevhodné je větší a nepravidelná konzumace těchto potravin.
Výkyvy mohou být způsobeny také nepravidelným užíváním například léků na spaní, na uklidnění a dalších léků mající vliv na účinek Warfarinu. Tato nepravidelnost jak v příjmu daných potravin, tak v užívaní těchto léků způsobuje, že hodnoty INR mohou i značně kolísat a potom je nutné provádět opakovaně odběr krve. Doporučuje se tedy jíst vyváženou stravu obsahující omezeně rizikové potraviny, a pokud jsou vám předepsány léky na spaní či na uklidnění, tak je užívejte pravidelně, protože jejich nepravidelné užívání způsobuje kolísání hodnot INR. Tyto léky pacienti často užívají jako SOS medikaci, tedy podle toho, jak se momentálně cítí. Opět je důležité upozornit na to, že při užívání Warfarinu nelze takto tyto léky užívat. Rovněž nepravidelná konzumace většího množství alkoholu může způsobovat kolísání hodnot INR. Dále při průjmech, febrilních stavech, hubnutí či požití nadměrného množství alkoholu, může dojít ke změnám hodnot INR – hlaste to svému lékaři, který vám musí včas zkontrolovat INR.
Účinek Warfarinu nastupuje pozvolna při jeho nasazení a na druhou stranu, pokud se vysadí, tak jeho účinek opět postupně odeznívá v řádu 3 až 5 dnů. Někdy je toto určitá výhoda, například když si pacient omylem nevezme jeden den tento lék (zapomene), tak nehrozí ještě takové nebezpečí, jako je tomu u moderních léků.
Výhody: Pomocí INR se dá přesně stanovit dávka a hlavně je znám protilék – antidotum, který se může podat v případě akutní operace nebo v případě závažného krvácení.
Skupina nových antikoagulancií NOAK – Pradaxa, Xarelto, Eliquis a dal
Ve svém příspěvku SVĚDĚNÍ A PÁLENÍ V TŘÍSLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Dobrý en,
no, abych pravdu řekl, tak mi léčba stoprocentně taky nezabírá, hlavně v létě je to horší, ale když si léky vysadím, je to mnohem horší a opravdu poznám, že se blíží šestá hodina, kdy léky beru. No a vlastně to ani není léčba, jen potlačování projevů svědění.. Rád bych se mýlil, ale někdy mám takový dojem, že jsem si už za ty asi tři roky, vytvořil i závislost, ale jsem za léky vděčný, protože to svědění bez těch léků mě opravdu úplně vyřadilo z běžného života. Nejhorší na tom je, že většině lékařů je to úplně, ale úplně jedno, já jsem si musel všechna vyšetření zařizovat sám, několikrát jsem měnil i kožní lékařku, ta první mi stále celý rok cpala nějaké masti. Ani neurolog nejevil moc velký zájem o moji léčbu a to mě docala mrzí, nebo spíš mi to dost vadí, vždyť si doktory platíme, tak proč je platit ještě jednou??
Asi vás bude zajímat, jaké léky teď beru. Tak je to kombinace Tutus, nebo jim podobné (Zaldiar), s Babakirem.Ráno užívám 1 krát Zaldiar a 1 krát Babakir 150mg.
Večer pak zase 1krát Zaldiar(ten mi teď doktor napsal místo Tutusu, ale je to jen jiný výrobce, složení je stejné jako u Tutusu)a pokud možno tak 1krát Babakir jen 75 mg.
Ale je docela možné, že složení léků je individuální, mně se doktor na Amb. bolesti trefil do tohoto složení napoprvé. Zpočátku jsem asi tři měsíce do tohoto složení bral i nějaká antidepresiva od psychiatra, až tam mě to svědění dohnalo. Začalo to u mě vlastně krátký čas po tom, co jsem přestal kouřit a samozřejmě začal přibírat na váze.V březnu to byli dva roky, co beru léky, které alespoň trochu pomáhají.
Tak doufám a přeji vám, aby vám váš doktor na Amb. bolesti našel nějakou vhodnou a hlavně účinnou léčbu co nejdřív, protože vím, že je to svědění opravdu k zbláznění a jen těžko vám to uvěří někdo, kdo to nezažil. Tak hodně štěstí, hlavně teda zdraví.....
Zdenek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jakub.
Dobry den,
Dekuji za vasi odpoved. Je mozne s vámi komunikovat emailem na přímo? Mel bych par otazek a diskuze tu neni zrovna vhodne reseni.
Stejně jako po operaci i po běžném fotonovém ozařování se u pacientů vyskytuje riziko, že se u nich objeví problémy s dosažením a udržením erekce. U běžného ozařování se jedná až o 40 % pacientů. Trvalá impotence – potíže s udržením erekce jako následek běžného ozařování – je pro pacienty výrazně psychicky vyčerpávající situace. Z pohledu mužů jde o jednu z nejobávanějších věcí, která může v jejich životě nastat v oblasti sexuálního a partnerského života. Běžné fotonové ozařování způsobuje u pacientů bolest v ozařované oblasti až v 30 % případů. Kromě bolesti se vyskytují další komplikace, jako je výrazné pálení při močení, zeslabení močového proudu, časté nucení na stolici, případně i průjem a bolesti břicha. To je způsobeno dávkou fotonového záření, které kromě samotného nádoru zasáhlo ještě okolí nádoru, tedy orgány dutiny břišní nebo konečník. Běžná léčba trvá u fotonového ozařování průměrně 33 dní a je často provázena únavou a nevolností.
Dlouhodobá inkontinence (únik moči) postihuje až 30 % operovaných mužů. Nekontrolovaný únik moči je pro pacienty stresující, společensky zatěžující a značně je znevýhodňuje při snaze zařadit se po léčbě zpět do aktivního života, ať už se jedná o návrat do zaměstnání nebo do společenského života.
Po operaci musí až 30 % operovaných mužů navíc podstoupit pooperační ozáření. Hlavním důvodem je většinou to, že nemohlo být odstraněno celé nádorové ložisko nebo že hrozilo riziko bezprostředního návratu onemocnění. Jestliže je pacient nucen podstoupit ještě pooperační ozáření, přidávají se k riziku komplikací způsobených operací ještě rizika nežádoucích účinků a komplikací spojených s ozařováním.
Po operaci rakoviny prostaty dochází až u 10 % pacientů k návratu rakoviny (relapsu). Návrat onemocnění je vždy závažný problém. V tomto případě je nutné přistoupit k jiné léčbě. Pacientům je doporučena hormonální terapie nebo ozařování. Další léčba s sebou samozřejmě přináší další případná rizika a komplikace.
Po běžném ozařování se návrat rakoviny prostaty vyskytuje až u 8 % pacientů, a to po několika letech od terapie. I v tomto případě je situaci nutné řešit jiným způsobem léčby. Využívá se například hormonální terapie nebo operace. Každá další léčba je zdrojem možných rizik a komplikací.
V naší poradně s názvem OPAKOVANÁ PÍŠTĚL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dand.
Jsem po zákroku více než rok a stane se,že v okollí řit.otvoru se tvoří opět píštěl,ale za dva dny se uklidní.Je na to prosím nějaká mast,která by pomohla při uklidnění (pokud jsem mimo republiku a nemám možnost navštívit lékaře)Děkuji za odpověď.Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zmírnit bolest nebo symptomy řitní píštěle při vyprazdňování můžete tím, že budete konzumovat stravu s vysokým obsahem vlákniny pocházející především z velkého množství ovoce, zeleniny a polévek. Je třeba se vyhnout silně pikantním potravinám, nevhodné jsou také hamburgery, pizzy, červené maso a mastná jídla. Aby se fistula úplně vyléčila, bude zapotřebí lékařské řešení. Jedním z důvodů, proč vznikají fistule, je nesprávný životní styl a nezdravé jídlo. Mnoho lidí má ve zvyku pravidelně jíst potraviny, které jsou připraveny z mouky, se spoustou cukru, koření a oleje, které jsou velmi škodlivé pro vaše zdraví. Pokud chcete léčit píštěl, tak v první řadě proveďte jednoduché změny životního stylu ve svém každodenním režimu. Vaším hlavním zájmem by mělo být pojídání potravin, které pomohou při změkčení stolice, což omezí namáhání postiženého místa při průchodu stolice. Pro tyto účely je vhodná strava s vysokým obsahem vlákniny, ovoce a zelenina. Spíše než bílý chléb, volte raději zdravější pečivo ze směsi několika druhů obilovin. Pijte teplou vodu, teplé mléko, podmáslí nebo ovocné džusy, místo čaje a kávy. Smíchejte med v teplé vodě a každé ráno vypijte v množství podle aktuální chuti. Kromě toho můžete na snídani použít papáju, ředkvičky a švestky, které jsou také užitečné pro lidi, kteří trpí píštělemi. Pro další jídla dne jsou vhodné různé saláty, ale je třeba se vyhnout jogurtům a rýži a to kvůli tomu, že zvyšují riziko kvašení a tvorby plynu, které mohou způsobit probuzení zánětlivého místa. U průchozí fistuly jogurt způsobuje zablokování kanálu, a proto se nedoporučuje.
Prvořadé je vyhnout se zácpě za každou cenu, protože jinak hrozí rozvinutí fistuly a její následná léčba za použití antibiotik nebo protizánětlivých léků na delší dobu. Účinky proti zácpě jsou prokázány u těchto potravin: polévky, strava s vysokým obsahem vlákniny a bylinné produkty z Ájurvédské medicíny, jako jsou Triphala kapsle, Trifla guggulu a na podporu trávení olej Nirgundi 2 krát denně. Součástí domácí léčby řitní píštěle je pečlivé odstraňování tvořícího se hnisu, předcházení zácpě a zabránění vzniku infekce v této oblasti. Se svým lékařem se poraďte o používání volně prodejných léků, jako je Neosporin nebo peroxid vodíku, které by mohly pomoci při akutních problémech. Při akutních stavech pomůže sedací koupel prováděná každý večer. Je to dobrý způsob, jak dostat infekci ven. Sedací koupel připravíte tak, že přidáte trochu soli nebo i kurkumu (pro její antiseptické a antibakteriální účinky) do teplé vody. Dále vám může pomoci kostival lékařský, což je léčivá bylina hojně používaná při léčbě řitního píštěle, protože rychle zavírá rány. Čínští lékaři používají kostival pro léčbu mnoha druhů kožních chorob po více než 2000 let. Allantoin, který je obsažen v kostivalu, napomáhá rychlému hojení buněk. Z kostivalu se k léčebným účelům používají listy a stonek, přičemž použit může být v různých formách, jako jsou masti, pasty, nebo také jako obklad. Obklad se připraví z práš
Jak již bylo zmíněno výše, mezi léky na dnu bez předpisu patří nesteroidní protizánětlivé léky. Jsou to jedny z nejpředepisovanějších a nejužívanějších léčiv. Nenajde se snad člověk, který by je za rok vícekrát neužil, takže se jejich spotřeba celoročně jen v ČR počítá na tuny. Kromě nesporného přínosu však mají tyto léky řadu vedlejších účinků, v některých případech smrtelných. Většina těchto léků se užívá k úlevě při akutní bolesti, jedná se o účinná analgetika.
Nejpředepisovanější léky:
kyselina acetylsalicylová – léky Aspirin, Aggrenox, Godasal, Acylpyrin a další
diclofenac – léky Almiral, Diclofenac, Dolmina, Monoflam, Veral, Voltaren a další
ibuprofen – léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen a další
indometacin – lék Indometacin a jiné
ketoprofen – lék Fastum gel a jiné
meloxikam – léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam a další
metamizol – lék Novalgin a jiné
nimesulid – léky Nimesil, Aulin, Coxtral a další
piroxicam – lék Flamexin a jiné
kyselina thiaprofenová – lék Surgam a jiné
dexketoprofen – lék Dexoket a Ketesse
Tyto léky mají velké množství nežádoucích účinků, které se objevují při jejich nadměrném užívání. Typické jsou nejrůznější trávicí obtíže včetně zvýšení rizika krvácení do trávicí trubice, žaludečních zánětů a žaludečních vředů. Léky mohou narušit funkci ledvin, vyvolat zvýšení jaterních testů, způsobit bolesti hlavy a alergické reakce. Některé mohou způsobit onemocnění jater a poškození sluchu, jiné výrazně zvyšují riziko krvácivých stavů v kombinaci s jinými léky na ředění krve.
Proto je nutné si uvědomit, že tato léčiva by měla být využívána v co nejmenší míře a ideálně dle doporučení lékaře (jsou-li na předpis).
Mějte na paměti, že účinná látka paracetamol (léky Paralen, Paracetamol, Panadol a podobně) sice vykazuje vlastnosti obdobné nesteroidním protizánětlivým lékům, ale do této skupiny se neřadí, protože je zde téměř nulový protizánětlivý efekt. Efekt tohoto léčiva spočívá především ve snížení horečky a částečně i bolesti.
Přípravek Eliquis obsahuje léčivou látku apixaban a patří do skupiny léků, které se nazývají antikoagulancia. Tento lék pomáhá zabraňovat tvorbě krevních sraženin tím, že blokuje faktor X, který je důležitou složkou krevní srážlivosti.
Indikace léku Eliquis u dospělých
Eliquis se u dospělých využívá:
k zabránění tvorby krevních sraženin v srdci u pacientů/pacientek s nepravidelným srdečním rytmem (fibrilací síní) a nejméně jedním dalším rizikovým faktorem. Krevní sraženina se může uvolnit, cestovat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu, nebo se dostat do jiných orgánů a tam zablokovat normální průtok krve (známé též jako systémová embolie). Cévní mozková příhoda může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
k léčbě krevních sraženin v žilách dolních končetin (hluboká žilní trombóza) a v cévách v plicích (plicní embolie) a k zabránění opakovanému tvoření krevních sraženin v cévách dolních končetin a/nebo plic.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eliquis užívat
Neužívejte přípravek Eliquis:
jestliže jste alergický(á) na apixaban nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
jestliže příliš krvácíte;
jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (jako aktivní nebo nedávný vřed žaludku nebo střeva, nedávné mozkové krvácení);
jestliže máte onemocnění jater, které vede ke zvýšenému riziku krvácení (jaterní koagulopatie);
jestliže užíváte léky k zabránění srážení krve (například warfarin, rivaroxaban, dabigatran nebo heparin), kromě případů, kdy měníte antikoagulační léčbu, nebo jestliže máte do žíly nebo tepny zavedenou hadičku, kterou dostáváte heparin, aby zůstala otevřená.
Upozornění a opatření
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru před zahájením užívání tohoto léku, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících stavů:
zvýšené riziko krvácení jako krvácivá porucha, včetně stavů vedoucích ke snížené aktivitě krevních destiček;
velmi vysoký krevní tlak, nekontrolovaný farmakologickou léčbou;
věk nad75 let;
váha 60 kg nebo méně;
závažné onemocnění ledvin, dialýza;
jaterní potíže v současné době nebo v anamnéze (v minulosti);
příznaky změněné jaterní funkce;
umělá srdeční chlopeň;
plánovaná další léčba nebo chirurgický zákrok k odstranění krevní sraženiny z plic.
Jestliže potřebujete podstoupit operaci nebo výkon, který by mohl způsobit krvácení, může vás lékař požádat, abyste dočasně na krátkou dobu přestali brát tento lék. Jestliže si nejste jistí, zda může výkon způsobit krvácení, zeptejte se svého lékaře.