NÍZKÁ MAXIMÁLNÍ TEPOVÁ FREKVENCE a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. V současné době se lidé zajímají o svůj zdravotní stav a o to, co ho ovlivňuje. Čím dál tím více lidí čte informace na obalu potravin, zjišťuje, jaké látky jejich jídlo obsahuje a jestli jim nemůže nějak uškodit.
Tabulka
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Tepováfrekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepováfrekvence prudce stoupá.
Maximálnítepováfrekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximálnítepováfrekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximálnítepováfrekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepováfrekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepováfrekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
Ve svém příspěvku TEPOVÁ FREKVENCE V MENOPAUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SimKA.
Díky za článek, je opravdu detailní a člověk se tady dozví hodně informací. Hledala jsem tyto informace ve spojení s tepovou frekvenci v období menopauzy, kdy to pěkně kolísá. Dobré info a vysvětlení. Už se těším, až to přejde.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klidová tepováfrekvence se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů za minutu, ovšem jako aktivní sportovec můžete mít hodnoty výrazně nižší. Zjistíte ji snadno – měříte se ráno po probuzení několik dnů za sebou a hodnoty pak zprůměrujete. Nižší hodnoty mívají trénovaní lidé a vyšší naopak lidé se slabou fyzickou kondicí. Například vrcholoví sportovci mohou mít jen 30 úderů za minutu. Pokud ale nesportujete, budou vaše hodnoty vyšší a i při slabém zatížení vaše tepováfrekvence rychle stoupne.
Maximálnítepováfrekvence značí nejvyšší možnou tepovou frekvenci, jaké člověk může při fyzické námaze dosáhnout. Maximální tepové frekvence (MaxTF) dosáhnete při maximálním zatížení a dokážete ji udržet jen krátkodobě. Nelze ji příliš ovlivnit. Je stejná jak u aktivních sportovců, tak i u netrénovaných osob a její hodnoty se pohybují mezi 170 až 210 údery za minutu.
U klidové tepové frekvence je důležité, abyste sledovali, jak se u vás vyvíjí. Neměli byste se s nikým srovnávat. Důvodem je skutečnost, že hodnoty klidové tepové frekvence se u různých lidí mohou lišit. Maximálnítepováfrekvence podle věku se dá snadno vypočítat:
MaxTF = ženy 226 (muži 220) – věk
A rozhodně se vyplatí ji znát.
Wikipedie uvádí, že průměrný srdeční pulz má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulzu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.
U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký pulz signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulzu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční pulz pod 60 úderů za minutu, mluvíme o takzvané bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční pulz nad 95 úderů za minutu) mluvíme o takzvané tachykardii.[1]
V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.
je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepováfrekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximálnítepováfrekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximálnítepováfrekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepováfrekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepováfrekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepováfrekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
tepováfrekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximálnítepováfrekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
Při sportu dosahujeme různé maximální tepové frekvence. Určité maximální tepové frekvence dosáhneme při běhu, nižší hodnoty pak dosáhneme při aerobiku či při cvičení podobného druhu a o trochu nižší pravděpodobně při jízdě na kole, plavání či chůzi.
Podstata je v tom, že pokud cvičíme na procentuální výpočet maximální tepové frekvence (MTF), je nutné brát jako 100% hodnotu maximální srdeční frekvenci dosaženou při tom konkrétním druhu sportu. Obecně řečeno, pokud bychom v bazénu chtěli dosáhnout maximální tepovky, které jsme dosáhli při běhu, tak by se mohla voda vařit, a stejně maximální tepovky z běhu nedosáhneme.
K budování rychlostní vytrvalosti musíme běhat s jinou srdeční frekvencí, než když chceme během pohybové aktivity hlavně hubnout.
K výpočtu můžeme použít vzoreček MTF = 220 – věk, což platí asi pro 50 % populace.
V naší poradně s názvem NIZKA HLADINA BILIRUBINU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DANIELA.
mám nizku hladinu bilirubinu t.j. 3,48 ked som bola na krvnom obraze čo to znamená.Začala som pit štavu z cvikle jablka a mrkvy každy den cca nepretržite 3 mesiace
neni to s tým spojené. Som anemicka mám malo železa. Ďakujem za odpoveď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nárazově nízká hladina bilirubinu v krvi není nic vážného a u většiny lidí není třeba žádných lékařských zásahů k jejímu zvýšení. Hladinu bilirubinu v krvi snižuje vitamín C podávaný ve vysokých dávkách. Váš pokles bilirubinu tedy může způsobit nepřetržité pití šťávy z červené řepy, jablka a mrkve, o kterém píšete. Z lékařského hlediska by bylo vhodné hladinu sledovat jednou za půl roku a pak teprve učinit nějaká opatření k jejímu zvýšení, jako například: snížení příjmu kofeinu a udržování příjmu vitaminu C na doporučených denních dávkách 60 mg za den. Dlouhodobě nízký bilirubin může signalizovat selhání ledvin a nebo přispět k rozvoji ischemické choroby srdeční.
Při anémii je vhodné doplňovat železo pomocí doplňků stravy. Je to efektivnější a lépe se odhadne potřebné množství.
Tento tep naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70 až 80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepováfrekvence prudce stoupá.
Během samotného cvičení bychom se měli snažit udržovat tepovou frekvenci v rozmezí 60–75 % změřeného/vypočítaného tepového maxima, když pomineme úvodní rozcvičení a protahování a závěrečné vyklusávání.
Aerobní tepováfrekvence, která zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje i metabolismus, a to i na několik hodin, protože svaly musí spalovat kalorie při své regeneraci. Čím více svalů člověk má, tím větší je jeho bazální metabolický výdej a lépe se hubne. Nezapomínejte, že na hubnutí má ze 70 procent vliv stravovací režim! I když budete cvičit každý den jako blázen a udržovat zónu pro spalování, tak nezhubnete, pokud nezačnete zdravě a vyváženě jíst.
V naší poradně s názvem JEDLÁ SODA – POUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Mareš.
Dobrý dem.
Rád bych se zeptal , zda se dá použít soda v bazénu.
Čerpám vodu ze studně . Je hodně tvrdá.
Kolega mi poradil sodu na změkčení vody , ale nevím kolik sody použít.
Kolik sody je potřeba použít na 1 m2.
Dá se potom tato voda použít k zalévání.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všichni víme, že chlór je důležitou chemikálií, která udržuje bazénovou vodu bezpečnou pro plavání. Přidání příliš velkého množství chlóru však může snížit pH bazénu i celkovou alkalitu. Když alkalita klesne, je obtížnější udržovat stabilní pH. Navíc nižší pH a alkalita vody v bazénu způsobují několik negativních účinků, od svědění kůže a štípání očí až po korozi žebříků bazénu, vložky nebo jiných součástí.
Naštěstí existuje jednoduchý a relativně levný efektivní způsob, jak udržet alkalitu a pH bazénu. Tento užitečný nástroj pro bazény není nic jiného, než soda na pečení, i když na to budete potřebovat kila.
Postupujte podle těchto kroků a zvyšte alkalitu a pH bazénu pomocí jedlé sody.
Měřte zásaditost bazénu každý den.
V ideálním případě má být vaše pH mezi 7,2 a 7,8 a alkalita je mezi 110 a 150 ppm (díly na milion). Pokud je úroveň alkality nižší, a zejména pokud je nižší než 80 ppm, musíte zvýšit alkalitu vody v bazénu.
Kupujte sodu na pečení ve velkém
Jedlá soda je k dispozici v pytlích po 5 kg. Potřebné množství může být i celých 5 kg v závislosti na tom, jak nízká je alkalita. Zde je vidět cena jedlé sody ve velkých baleních: https://www.zbozi.cz/hledan…
Určete množství, které musíte použít.
Budete muset zjistit, kolik jedlé sody je třeba přidat do bazénu. Měření chemie bazénu je založeno na objemu bazénu cca 4 m3. Pokud je váš bazén větší nebo menší, budete muset upravit svou matematiku. Pravidlo je, že 700 gramů jedlé sody na 4 m3 vody zvýší alkalitu asi o 10 ppm. Pokud je pH vašeho bazénu testováno pod 7,2, přidejte 1,5 kg jedlé sody. Pokud jste v přidávání bazénových chemikálií nováčkem, začněte přidáním pouze jedné poloviny nebo tří čtvrtin doporučeného množství. Po opakovaném měření můžete vždy přidat další, pokud je úroveň stále nízká. V opačném případě byste se mohli v rovnováze pH pohybovat příliš vysoko a bylo by třeba přidat kyselinu.
Přidejte do bazénu jedlou sodu.
Hydrogenuhličitan sodný je dodáván v práškové formě a může být nasypán přímo do vody v bazénu. Dávku rozložte a rozházejte ji v širokých obloucích po povrchu bazénu, abyste se vyhnuli usazení na jednom místě. Vyhněte se přidávání sody do bazenu během větrných dnů, protože soda pak může zůstat ve vzduchu a spálit okolní vegetaci a blízké organismy.
Počkejte alespoň šest hodin.
Nechte jedlou sodu rozpustit ve vodě. Zapněte oběhový systém vašeho bazénu a pomozte sodě rozptýlit se.
Podle potřeby opakujte a opakujte.
Mezi 6 a 24 hodinami po přidání jedlé sody znovu změřte pH a celkovou alkalitu bazénu. Pokud je pH pod 7,2 a alkalita pod 110 ppm, opakujte tyto kroky.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepováfrekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Tepováfrekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Tepováfrekvence je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při pohybové aktivitě. Každý, i rekreační sportovec, by měl vědět, jaká je jeho maximálnítepováfrekvence, a z té si potom odvodí, jaké jsou jeho hodnoty tepové frekvence při lehkém, středním či těžším zatížení.
Ano, je. Při menší zátěži se tuky spalují méně, při přehnané zátěži dokonce vůbec. Jak tedy správně a efektivně cvičit? Vhodným ukazatelem pro vás může být měření tepové frekvence.
Markéta Brodová, cvičitelka aerobiku radí: „Při spalování tuků by se měla tepováfrekvence pohybovat v tak zvané „fat-burning zóně“, což znamená, že cvičíme s takovou intenzitou, při které mají buňky dostatek kyslíku.“ Sval tedy potřebuje dostatek kyslíku, aby se tuk mohl spalovat. Jak to ale poznáte? „Já osobně používám „talk test“, kdy cvičící musí subjektivně pociťovat dostatečnost dechu a nesmí dojít k jeho popadání“, říká cvičitelka Markéta Brodová.
Svou zónu zjistíte jednoduchým výpočtem: (226 - věk) x 0.7 nebo 0.8. Vyjde vám nejnižší a nejvyšší tepováfrekvence, při jejímž dosažení bude zachována aerobní zóna cvičení.
Pro osoby středního věku se hrubá orientační hodnota pohybuje kolem 120 tepů za minutu (80% úrovně maximální intenzity).
Ve svém příspěvku MUSTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Haráčová Eva.
Zdravim..chtela bych se zeptat kolik asi stoji vyndávací zubní protéza..mám mustek na pevno keramika ktera mi v puse po dvou letech praskla..zubarka mi zuby udelala na tri samostatne dily ne jeden celictvy.. stolicky na obou stranach se mi zacaly kyvat..musim jist opatrne bojim se at si je nevylomim..vim ze ted uz mi pomuze asi jen jedna moznost .. zuby do sklenice,mam dotaz jestli je to opravdu takovy problem s takovymi zuby zit,je mi 48 let a uz jsem s tim tak trochu smirena..cena mustku neni nizka a na dva roky co jsem ji mnela se to ani nevyplatilo...dekuji za odpoved Eva .H.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tato metoda výpočtu cílových tréninkových zón při zátěži je označována jako jedna z nejúčinnějších. Pro většinu amatérských sportovců je tato metoda dostačující, nicméně chcete-li získat přesný údaj, měli byste absolvovat speciální laboratorní vyšetření.
Zjistěte si klidovou tepovou frekvenci (KTF) po probuzení. Předtím než vstanete z postele, si změřte tep, a to nejlépe na zapěstí, popřípadě na krční tepně. Měřte počet tepů během šedesáti sekund. Abyste vyrovnali náhodné výkyvy tepové frekvence, proveďte měření tři dny po sobě a spočítejte průměr.
Podle tepové frekvence zjistíte, v jakém pásmu zatížení se pohybujete. Hodnoty jsou individuální a závisí na stupni vaší trénovanosti. Běží-li například dva rekreační běžci stejným tempem, pro jednoho je výkon středním (klidným) zatížením, druhý, méně trénovaný se už může dostávat do pásma vysokého zatížení.
Stupně intenzity zatížení:
nízký stupeň zatížení: 50–60 % (z maximální tep. frekvence MTF);
Aerobní a anaerobní práh představují různé body v intenzitě cvičení, kde se energetické systémy těla mění. Aerobní práh je bod, kdy se tělo začíná více spoléhat na anaerobní produkci energie, přičemž stále primárně využívá aerobní dráhy. Anaerobní práh je bod, kdy produkce laktátu převyšuje schopnost těla jej vyloučit, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi a únavě.
Aerobní práh (AeT)
Definice: Úroveň intenzity, kdy tělo přechází ze spoléhání se výhradně na aerobní produkci energie na začlenění určité anaerobní produkce energie.
Laktát: Hladina laktátu v krvi začíná stoupat nad klidovou úroveň, ale zůstává relativně nízká a stabilní.
Zdroje energie: Převážně využívá aerobní metabolismus (spalování tuků a sacharidů s kyslíkem), ale začínají přispívat i anaerobní dráhy (jako je glykolýza).
Zaměření tréninku: Zlepšení aerobní kapacity a vytrvalosti tréninkem na této nebo nižší intenzitě.
Tepováfrekvence: Zhruba 65–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Můžete vést konverzaci, ale dýchání bude mírně zvýšené.
Příklad: Dlouhý, pomalý běh nebo jízda na kole.
Anaerobní práh (AnT)
Definice: Bod, kdy produkce laktátu výrazně převyšuje jeho clearance, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi.
Laktát: Hladina laktátu v krvi prudce stoupá a stává se nestabilní.
Zdroje energie: Produkce energie se primárně spoléhá na anaerobní metabolismus, zejména glykolýzu.
Zaměření tréninku: Zlepšení anaerobní kapacity a rychlosti tréninkem na této nebo vyšší intenzitě.
Tepováfrekvence: Přibližně 80–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Dýchání je namáhavé a můžete říct jen několik slov najednou.
Příklad: Vysokointenzivní intervalový trénink (HIIT) nebo rychlý běh.
Pochopení prahových hodnot
Tréninkové zóny
Znalost vašich prahových hodnot vám umožňuje vytvářet personalizované tréninkové zóny pro optimální zlepšení výkonu.
Optimalizace výkonu
Trénink se správnou intenzitou pro vaše cíle může zlepšit jak vytrvalost, tak rychlost.
Zvládání únavy
Pochopení přechodu mezi aerobním a anaerobním energetickým systémem vám může pomoci zvládat únavu během delšího cvičení.
Individualizovaný přístup
Sportovci mají různé prahové hodnoty a znalost těch vašich umožňuje vytvořit si přizpůsobenější tréninkový plán.
Ve svém příspěvku VITAMINY NA PRIBRANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar bockova.
dobry den muzete my poradit nemuzu pribrat jim hodne i sladke i pangamin jsem mela a vaha je stale nizka a kdyz priberu to kilo tak na bricho nohy a ruce mam hubene i zadek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Stačí stisknout prstem velkou tepnu, která se nachází na zápěstí, krku a zadní části chodidla. Poté byste měli cítit rytmické pulzování krve. Nyní musíte počítat puls po dobu 10 sekund a vynásobit toto číslo šesti. Výsledná hodnota je ukazatelem frekvence srdečního svalu během jedné minuty. Normální puls by měl být pravidelný, rytmický a musí splňovat věkovou normou.
Tepováfrekvence se zjišťuje ve stavu absolutního klidu ve stejné poloze dítě.
Tepováfrekvence plodu je 120–160 tepů za minutu a jakékoli známky zpomalení nebo nepravidelnosti mohou znamenat ohrožení dítěte.