NORMA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Nemoci spojené s poruchami štítné žlázy postihují více ženy ve středním a vyšším věku. Ve většině případů onemocnění jde o nesprávnou funkci štítné žlázy, přičemž se může jednat o zvýšenou nebo naopak sníženou funkci štítné žlázy. U menšího množství pacientů se může jednat o strumu, což je viditelné zvětšení štítné žlázy (lidově vole), nebo o nádory štítné žlázy.
Hodnoty v krvi
T3 a T4 jsou základní formy hormonů štítné žlázy a vyšetřují se z krve.
T3 norma: 3,5–6,5 pmol/l
T4 norma: 12–22 pmol/l
TSH: tyreotropin hormon, vylučuje ho adenohypofýza, vyšetřuje se z krve. Podporuje růst a dělení buněk štítné žlázy – zvýšená tvorba hormonů.
TSH norma: 0,5–5 mlU/l
TSH pod normou = hypotyreóza
TSH nad normou = hypotyreóza
AntiTPO protilátky: při autoimunitním onemocnění produkuje vlastní imunitní systém protilátky, které poškozují enzymy štítné žlázy nezbytné pro tvorbu hormonů – tyreoidální peroxidáza (TPO) – vyšetřují se z krve.
AntiTPO protilátky norma: 5–34 klU/l
Tyreoglobuliny: bílkoviny vylučované štítnou žlázou se používají při sledování rakoviny štítné žlázy. Zvýšení hodnot po léčbě znamená návrat onemocnění. Vyšetřují se z krve.
Ve svém příspěvku NORMA KYSELINY MOČOVÉ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana K..
Včera jsem byla na revmatologii v Ostravě, hodnoty v krvi jsem měla oproti únoru skoro ve všem zvýšené, kys. močovou 316, letos mi bude 60. Ty ruce každé ráno - to je úžas, oteklé, lupavé prsty, bolí mě. Nehledě na všechny moje pohybovky - páteř,vyměněné koleno, druhé po ATS, kotník pravý po operaci před 17cti lety + artroza všude, asi před měsícem mně začala bolet pravá kyčel. Teď čtu, co mám vynechat, no nazdar,všechno to, co mám ráda a co často s manželem vaříme a jíme.Asi začnu tou čokoládou - vynechat, naštěstí není to moje výroba, jen ji koupím :). I když hodnoty kys.moč. nemám až moc vysoké, říkala doktorka, že v těch rukách mám počáteční revmatoidní artritidu. Takže cvičím urputně s rukama už od rána ještě než vstanu z postele. No jo, holt, už mi není dvacet, jsem už na důchodě, tak musím něco udělat pro zdraví. A dost něco. Takže revoluce ve stravě. Ještě mám dotaz a co rajčata, ty můžu baštit? Děkuji za odpověď. Dana K.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavním nálezem v případě infekce močových cest je přítomnost bakterií v kultuře moči. Obecně udávaná norma je menší nebo rovna 105 bakteriím na mililitr moči. Tato norma byla původně zvolena proto, aby došlo k rozlišení mezi infekcí močového měchýře a možnou kontaminací při odběru metodou středního proudu. Takzvaný urikult představuje nejspolehlivější metodu určení přítomnosti bakterií a jejich množství v moči. Výsledek je udáván v množství bakterií na mililitr moči.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELENINA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat. Jestliže beru warfarin 5mg ale jen 3/4 tablety a naměřeno při
kontrole mám většinou 2,6- 2,9 ale někdy to ulítne spíše nahoru. Konkretně teď třeba na 3,61. Podle mne je to známka že jsem jedl méně zeleniny ale den před tím jsem si po čase popřál knedlo, zelo a vepřo a hovězí polévku kde bylo dostatek kořenové zeleniny a i růžičková kapusta ale druhý den při kontrole mi to vyběhlo na těch 3,61.
Mám na den či dva si popřát více zeleniny aby to kleslo?
Děkuji za odpověď.
Karel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ideální hodnoty INR pro velkou část pacientů jsou v rozmezí od 2 do 3. V některých případech má význam ředit krev ještě více a norma se zvýší na 3,5. Vašich 3,61 je hodnota zvýšená a může souviset s nepřesností při dělení tablety a nebo v příliš velkém omezení potravin s vitamínem K. Obecně platí, že více potravin s vitamínem K způsobí nižší INR. Zkuste v jídelníčku trochu přidat zeleného a nechte si do týdne změřit INR, ať víte, jak se to projeví.
Ve svém příspěvku SEX PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sexchtíč.
Dobrý den,
Je možné ještě souložit po operaci prostaty
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlastimil Žilka MUDr. s.r.o..
Za měsíc mi bude 68 roků. Zhruba před rokem a půl jsem si nechal vzít krev na PSA.Hladina byla vyšší než norma.Žádné potíže jsem neměl-močení i sex bez problémů.Po konsultaci s urologem jsem se rozhodl pro robotickou operaci. Nyní to bude už skoro rok co jsem po zákroku. Přes den nemám žádné pomočování ani potřebu plen, v noci mám 1 plenu někdy s močí,někdy ne.Sex ale skutečně 0. O této možnosti jsem samozřejmě věděl.Co je ale důležité,je nutné cvičit,dodržovat pitný režim a hlavně žít. Nechat si po půl roce odebrat krev na PSA. Tento zákrok vede k prodloužení života-pozdní realizace odtranění prostay pak může vést k velkým zdravotním problémům a ke zkrácení života.
Nástup i vymizení účinků Warfarinu jsou pomalé. Když se Warfarin začne pravidelně podávat, začne účinkovat až za 3–5 dnů od první dávky. Během této doby je nutné podávat injekčně nízkomolekulární hepariny. Jakmile začne Warfarin účinkovat, nízkomolekulární heparin se vysadí. Před jakýmikoliv operačním výkonem se musí Warfarin naopak s dostatečným předstihem vysadit. Jinak by samozřejmě hrozilo, že člověk u operace vykrvácí. Pacient by si měl pamatovat hlavně to, že musí před každým plánovaným zákrokem o užívání Warfarinu lékaři říci.
Warfarin je silně teratogenní. To znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí Warfarin dostávat. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
Kvůli celkově zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat Warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou.
Warfarin působí proti vitamínu K a stejně tak vitamín K působí proti Warfarinu. Pokud pacient užívající Warfarin přijímá velké množství vitamínu K v potravě, může to vést ke snížení účinků Warfarinu. Hodně vitamínu K je v brokolici, tuřínu, zelí, špenátu a salátu.
Warfarin rád reaguje s řadou běžně užívaných léků (jako jsou některá antibiotika), které různě mění jeho účinnost. Pokud se lékař chystá předepsat nějaký lék, měl by od vás být informován o tom, že Warfarin užíváte.
Warfarin podaný samotný může způsobit takzvané warfarinové kožní nekrózy, kdy dojde k odumírání částí kůže. Důvodem je fakt, že krátce po podání může Warfarin paradoxně srážlivost krve dočasně zvýšit. Z toho důvodu by při zahájení terapie měl být podáván několik dnů ještě jiný lék na ředění krve, většinou nízkomolekulární heparin.
Kontrola účinnosti Warfarinu je relativně snadná. Pacient užívající tento lék chodí pravidelně na kontroly, odebírá se mu krev a hodnotí se srážecí schopnost pomocí Quickova testu neboli INR testu. Jeho hodnota udává, kolikrát déle trvá, než se krev dotyčného člověka srazí oproti normálu.
INR 1: je norma, krev se při testu sráží za normální dobu.
INR 2: znamená, že krev se srazí za 2x delší dobu, než je norma.
INR 3: znamená 3x delší dobu atd.
Pro lékařské účely se INR udržuje na hodnotách 2–3. Při menším INR se dávka léku zvýší a naopak. Vyšetření INR nám může ukázat i předávkování – hodnoty INR 4 a více už rozhodně normální nejsou.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.
dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaterní testy, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.
děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bilirubin (mezi lidmi jsem postřehla název bílý rubín) je látka ve vodě nerozpustná, rozpouští se však dobře v lipoidních substancích. V buňkách působí toxicky, pravděpodobně rozpojením oxidativní fosforylace. Metabolismus bilirubinu lze rozdělit na několik úseků: vznik, transport v krvi, vychytávání v játrech, intrahepatocytový transport, konjugace s kyselinou glukuronovou, sekrece žlučovým pólem, gastrointestinální metabolismus a vyloučení metabolitů z organismu.
Aby mohl být bilirubin z organismu vyloučen, musí být dopraven z míst svého vzniku do hepatocytů. V krevním oběhu se nespecificky váže na albumin (možnost kompetitivní vazby mastných kyselin, lipofilních léků a podobně). Bilirubin-albuminový komplex neproniká nepoškozenou hematoencefalickou bariérou jako volný bilirubin. Záchyt tohoto komplexu se děje na sinusoidální membráně hepatocytů (aktivním nosičem zprostředkovaný transport volného bilirubinu do cytosolu). V jaterní buňce se bilirubin naváže na dva druhy transportních proteinů: ligandin (glutahion-S-transferáza) nebo protein Z, které ho přenesou do hladkého endoplazmatického retikula. Mikrosomální bilirubin UDP-glukuronyltransferáza v membránách retikula katalyzuje konjugaci bilirubinu s kyselinou glukuronovou na bilirubin mono-a diglukuronid (90 %). Tak vzniká takzvaný přímý, konjugovaný bilirubin. Konjugovaný bilirubin se dostává aktivním transportem přes kanalikulární membránu hepatocytu do žlučových kapilár a je vylučován žlučí do duodena. Ve střevě je působením beta-glukuronidázy (z bakteriální flóry, jater a sliznice střevní) dekonjugován a částečně vstřebáván zpět do portálního oběhu a znovu zachycen hepatocyty (enterohepatální oběh). Další část je střevní mikrobiální flórou hydrogenována na tři bezbarvé tetrapyroly společně nazývané urobilinogeny. Asi 20 % uribilinogenů je zpětně vstřebáváno do jater, asi 2–5 % se dostává do periferní cirkulace a je vylučováno ledvinami do moči. Nevstřebané urobilinogeny se v tlustém střevě samovolně oxidují na hnědě zbarvené pigmenty: sterkobilin, mesobilin a urobilin. Vyloučené množství činí 70–470 µmol/den.
Vyšetření bilirubinu se indikuje při diagnostice a diferenciální diagnostice ikteru. K vyšetření je potřeba pouze vzorek krve, který odebírá sestra tenkým vpichem nejčastěji do loketní žíly, jedná se o naprosto rutinní a téměř bezbolestný zákrok. Vyšetřuje se, jestliže je podezření na hemolytickou anémii, onemocnění jater (cirhóza, hepatitida), při nadměrném požívání alkoholu, při metabolických poruchách se vztahem k játrům a při podezření na uzávěr vývodných cest žlučových (kameny, nádor). Jedná se o parametr, který rozhodně není radno podceňovat. Může totiž poukázat na závažné nemoci.
Pokud se vyskytne bilirubin v moči, je potřeba navštívit lékaře, neboť tento nález může signalizovat onemocnění jater nebo žlučníku.
Denní tvorba bilirubinu:
dospělí 250–350 mg
novorozenec i několikanásobně více (novorozenecká žloutenka – zcela v normě)
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KREATININ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav štoček.
co pít a kolik mam li 24O kre. děkuji v.š
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Norma pro kreatinin u mužů je 64 až 104 μmol/l. Hladina kreatininu 240 μmol/l je vysoká a vypovídá o tom, že vaše ledviny nefungují správně. Existuje několik ledvinových onemocnění, které zvyšují kreatinin:
- Infekce v ledvinách.
- Glomerulonefritida – Jde o stav, při kterém jsou zanícené struktury ledvin používané k filtraci krve.
- Ledvinové kameny.
- Selhání ledvin.
Kromě ledvin přispívá k vysokým hladinám kreatininu mnoho dalších faktorů:
- Dehydratace.
- Nadměrný příjem bílkovin buď prostřednictvím potravinových zdrojů nebo prostřednictvím doplňků.
- Cvičení s vysokou intenzitou.
Některé léky mohou způsobit poškození ledvin a mohou narušit jejich schopnost fungovat. Mezi tyto drogy patří:
- Antibiotika jako aminoglykosidy, vankomycin atd.
- Inhibitory ACE (angiotensin-konvertující enzym).
- Inhibitory protonové pumpy (Omeprazol).
- Diuretika.
- Některé léky na chemoterapii.
- Lithium.
Některé zdravotní stavy mohou vést k vysokým hladinám kreatininu, jako jsou:
- Diabetes.
- Vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
Co dělat s vysokým kreatininem?
Léčba vysokých hladin kreatininu závisí na základní příčině. Před léčbou vysokých hladin kreatininu je třeba najít a léčit příčinu.
Pokud jsou vysoké hladiny kreatininu způsobeny infekcí ledvin, lze ji léčit antibiotiky.
Pokud jsou vysoké hladiny kreatininu způsobeny vysokým krevním tlakem, pak by měla být k léčbě příčiny předepsána antihypertenziva.
Existují určité změny životního stylu, které mohou lékaři doporučit spolu s léčbou příčiny. Jako:
Snížení příjmu bílkovin, zejména vařeného červeného masa.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Pití velkého množství vody, protože dehydratace může zvýšit hladinu kreatininu.
Snížení příjmu soli.
Přestat kouřit.
Vyhýbání se nadměrné konzumaci alkoholu.
Vyhněte se nadměrnému užívání NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky: diklofenak, etodolak, ibuprofen, indomethacin, ketoprofen, ketorolak, meloxikam, nabumeton, naproxen, nimesulid and piroxicam.).
Správná léčba může snížit riziko jakéhokoli poškození ledvin a pravděpodobněji urychlí zotavení. Proto buďte v kontaktu se svým lékařem a spolupracujte s ním na snížení vaší vysoké hladiny kreatininu.
U odebrané krve se hodnotí její srážlivá schopnost pomocí Quickova testu neboli testu INR. Jeho hodnota, velmi zjednodušeně řečeno, udává, kolikrát déle trvá, než se krev dotyčného člověka srazí oproti normálu:
INR 1 je norma – krev se při testu sráží za normální dobu;
INR 2 znamená, že krev se srazí za 2x delší dobu, než je norma;
INR 3 znamená 3x delší dobu atd.;
INR 4 a více rozhodně nejsou normální hodnoty, pokud bylo INR 5, znamená to, že se krev srážela 5x pomaleji, než je obvyklé.
Pro lékařské účely se INR udržuje na hodnotách 2–3. Při menším INR se dávka léku zvýší a naopak. Vyšetření INR může ukázat i předávkování.
Krevní tlak klesá ve chvíli, kdy srdce odpočívá, to je tedy ta přestávka mezi jednotlivými údery. Když srdce bije, krevní tlak stoupá. Z toho lze usoudit, že krevní tlak se mění každou minutu v závislosti na postavení, na stresu, spánku a na pohybové aktivitě. Pro dospělé jedince ve věku dvacet a více let je normální krevní tlak nižší než 120/80 mm Hg.
Orientační hodnoty krevního tlaku u seniorů:
věk 55–59 let: minimum 118/82, norma 131/86, maximum 144/90;
věk 60 a výše: minimum 121/83, norma 134/87, maximum 147/91.
Pokud je hodnota ASLO zvýšená (fyziologická norma je do 200), někde v organismu se nachází pravděpodobně streptokoky ve vysoké koncentraci a je nutné skutečnost řešit s praktickým lékařem nebo jiným specialistou, který zajistí adekvátní přeléčení antibiotiky.
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a&
Norma soli je 1 až 3 g na osobu a den, při vysokém krevním tlaku asi 1 g denně. Pro srovnání: jedna kávová lžička kuchyňské soli obsahuje přibližně dva gramy sodíku.
Sodík se podílí na přenosu nervových impulsů. Je přítomen ve všech potravinách jako přírodní součást nebo jako ingredience přidávaná v průběhu jejich zpracování. Hlavním zdrojem je pro nás kuchyňská sůl, zpracované potraviny, sýr, chleba a výrobky z obilné mouky, uzené, nakládané a konzervované maso a ryby. Velké množství sodíku se také nachází v nakládané zelenině, bramborových lupíncích a olivách. Také je obsažen ve změkčené vodě. Norma soli je 5 až 15 g na osobu a den, při vysokém krevním tlaku asi 1 g denně. V létě a při značném pocení je potřeba větší, protože například při velkém fyzickém zatížení je ztráta potu až několik litrů, a tudíž se ztráta NaCl, ovšem i jiných stopových prvků, výrazně zvýší. Sodík se z těla vylučuje především močí (asi 90 %) a potem. Hodně soli se ztrácí také silnými průjmy, krvácením, při horečkách se současným pocením, při nemocích srdce a tak dále. Nedostatek soli může být nebezpečný. Velký nadbytek soli v potravě zase přispívá k vysokému krevnímu tlaku, k některým chorobám srdce, k nemocím ledvin, k rakovině žaludku a podobně. Zvýšený obsah soli ve stravě kojenců dokonce už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění. Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle.
Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.
Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).
Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.
APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40 s.
Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.
D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.
Hyperglykemie (i hyperglykemie) je definována jako zvýšení glykemie nad normu. Za normální hodnoty u zdravých osob nalačno je považováno rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. U diabetiků se za optimální hladinu glykemie (ke které směřuje terapeutická intervence) nalačno považuje rozmezí 4–6 mmol/l, rozmezí 6–7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a nad 7 mmol/l je neuspokojivá hladina glykemie. Hodnoty glykemie po jídle rostou u zdravých osob i u diabetiků a norma pro stavy po jídle je tedy vyšší. U diabetiků je většinou často zvýšená glykemie jak nalačno, tak po jídle a po jídle trvá zvýšení glykemie déle než u nediabetiků. Výrazná hyperglykemie může diabetika ohrozit porušením acidobazické rovnováhy organismu (ketoacidóza), mírnější, ale dlouhotrvající hyperglykemie zvyšuje riziko rozvoje pozdních komplikací diabetu.
Mezi klinické projevy hyperglykemie patří:
žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení;
někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně;
močí tělo spolu s vodou ztrácí minerální látky;
dlouhotrvající hyperglykemie přispívá k narušení funkce tělesných struktur, které mají za příčinu vznik chronických pozdních komplikací diabetu – sem se řadí diabetická retinopatie (poškození cév vyživujících sítnici oka), diabetická nefropatie (poškození cév obalujících glomeruly ledvin), diabetická neuropatie (poškození funkce autonomní nebo senzorických nervů), diabetická makroangiopatie (poškození velkých cév) a syndrom diabetické nohy.
Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).
Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.
Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).
Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.
U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i pr