OCAS a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Ondatra s nutrií jsou velmi často zaměňovány, ač je mezi nimi již na první pohled patrný rozdíl. Oba druhy však spojuje životní prostředí, kterým je voda.
Zajímavosti o ondatře
Ondatra pižmová žije v současné době téměř ve všech vodách střední a východní Evropy, vyskytuje se také v některých oblastech Skandinávie a západní Evropy. Svým rozšířením zasahuje až daleko na Sibiř. Ondatra pižmová pochází ze Severní Ameriky. Zdomácněla v oblastech bývalého Sovětského svazu a v Evropě.
Hlava s tělem měří u ondatry 26 až 40 cm, ocas je ze stran poněkud zploštělý, dlouhý 20 až 27 cm a poměrně silný. Ondatra váží 1 až 2 kg. Srst má tmavohnědou, na spodní straně těla poněkud světlejší. Některé chlupy jsou silnější až štětinovité, a proto pokryv těla působí jakoby zježeným dojmem. Mezi prsty zadních nohou jsou krátké plovací blány. Celá vrchní část těla ondatry při plavání zpravidla vyčnívá z vody, přičemž se ocas hadovitě pohybuje ze strany na stranu. Na zemi působí ondatra pižmová nemotorně, používá však velmi šikovně přední tlapy pro přidržování potravy. Velikostí těla převyšuje všechny ostatní druhy hrabošů, lze si ji ale někdy splést s mladou nutrií anebo s mladým bobrem. Bobři však mají široký plochý ocas a nutrie má ocas silný a na průřezu kulatý.
Ondatru pižmovou, vysoce ceněnou jako kožešinové zvíře, vysadil v roce 1905 v Čechách kníže Colloredo-Mansfeld na svém panství v Dobříši, přibližně 40 km od Prahy. Zvířata si rychle zvykla a začala se rozmnožovat takovým tempem, že už v roce 1915 pronikla do Bavorska, v roce 1917 do Saska a v roce 1927 se objevila ve Virtembersku. Ve stejnou dobu se ondatry rozšířily podél Dunaje daleko za Vídeň a pronikly rychle jak směrem na Balkán, tak i na severozápad. Přes okamžitá opatření k omezení jejich počtu, jakými byla povinnost okamžitého hlášení výskytu ondater a vypsání prémií za jejich odchyt, se nepodařilo jejich šíření zabránit. Lokální akce, které měly místa vyčistit od ondater, měly pouze krátkodobý účinek a nebylo možné je neustále opakovat. Později bylo i na různých vhodných místech na území tehdejšího Sovětského svazu vysazeno na 80 000 těchto zvířat za účelem zvýšení množství zpracovávaných kožešin. Tak se ondatra pižmová rozšířila i na Sibiři a ve Střední Asii, kde rozlohou svého výskytu daleko převyšuje obývané oblasti v Evropě. Ondatra pižmová tam nebyla považována za škodnou, protože řeky v Sovětském svazu nebyly většinou regulovány, a proto nemohly vzniknout ani žádné škody na přehradách a hrázích. Naproti tomu ve střední a západní Evropě, kde byly téměř všechny střední a větší vodní toky už dávno regulovány a eventuálně dokonce převedeny do umělých řečišť, vznikaly značné problémy. Ty se však nepodařilo vyřešit ani tím nejintenzivnějším lovení
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Ondatra vs. nutrie
Zajímavosti o nutrii
Nutrie pochází původně z jižní poloviny Jižní Ameriky, kvůli kožešině a masu je chována téměř na všech kontinentech, v mnoha zemích však nutrie z kožešinových chovů unikly a založily divoké populace. V současné době divoce žijící nutrie obývají kromě Antarktidy a Austrálie všechny kontinenty. Přesné údaje o aktuálním rozšíření snad ani neexistují. Téměř všude je nutrie považována za nežádoucí invazivní druh (ačkoli se ji podařilo někde vymýtit). Jediné, co její stavy jakž takž redukuje, jsou kruté zimy.
Nutrie, zvaná též vodní krysa, řekomyš nebo z angličtiny koypu, je velký hlodavec, který vypadá jako kříženec obří krysy a bobra. Je to výborný plavec – má na nohou plovací blány a nozdry posunuty nahoru a dopředu. Má nápadně oranžové hlodáky a dlouhý, téměř lysý ocas. Původní přírodní barva je tmavě hnědá, ale vyšlechtěno bylo mnoho dalších variant (bílá, zlatá, moravská stříbrná, černá, greenland, safírová, pastelová, perlová nebo vícebarevná přeštická nutrie). Nutrie se dožívají až 6 let, obvykle však jen 3 roky.
Délka těla je 40–70 cm + 30–45 cm ocas, váha obvykle 4–6 kg, ale dobře živený samec může mít i 10 kg (v zajetí i 12 kg). Zajímavostí je, že ocas nutrie se po úmrtí po několika hodinách samovolně oddělí od těla.
Invazivní populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí – je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
V přírodě nutrie žijí v sociálních polygamních skupinách, jimž vládne alfa samice, jen v době říje se vedení dočasně ujímá alfa samec. Mladé samice ve skupině zůstávají, zatímco samci jsou vyhnáni. Vyhrabávají v břehu až 15 m dlouhé chodby. Nejaktivnější jsou za šera, přičemž se obvykle nevzdalují od své nory dále než 150–200 m, podstatnou část dne tráví ve vodě.
Jako typičtí hlodavci jsou nutrie velmi plodné. Pohlavní dospělosti mohou dosáhnout samci již ve 4 měsících, samice dokonce ve třech, většinou je to déle (někdy až v 9 měsících). Mláďata se rodí v průběhu celého roku. Samice je březí asi 130 dní a znovu zabřeznout může ihned po porodu. Jedna samice může mít do roka třeba 15 mláďat, ovšem ty se ještě týž rok množí a množit se můžou i jejich potomci a potomci potomků. Je to taková pyramida, že z jedné samice mohou být stovky mláďat ročně. Teoreticky se mohou množit až 4 generace nutrií v tomtéž roce, ve skutečnosti však mnohem více, jelikož tento příklad je počítaný od matky, přičemž se ale stále množí i její rodiče a několik generací prarodičů.
Samice mívá obvykle 5–6 potomků v každém vrhu
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Ondatra vs. nutrie
Jaký je rozdíl mezi ondatrou a nutrií
Někdo rozlišuje ondatru od nutrie podle ocasu, ale pro mnohé z nás to nebude to nejlepší vodítko, protože ocas těchto dvou druhů se zas tak moc neliší. Ondatra jej má v průřezu spíše oválný, po stranách mírně zploštělý a nutrie spíše kulatý. Nejmarkantnější rozdíl mezi těmito hlodavci je asi v jejich celkové velikosti. Ondatra dorůstá maximálně do 1,5 kg, takže vypadá trochu jako větší potkan, kdežto nutrie je pořádný hlodavec, který může vážit 6–12 kg.
Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý a jeho délka bývá delší než tělo samotné.
Zdroj: článek Ondatra vs. nutrie
Výhody cvičení
Cvičení zmírňuje příznaky deprese v mnoha různých podobách, uvolňuje endorfiny, díky kterým se budete cítit šťastní, a dojde tak ke zmírnění deprese a beznaděje. Cvičení snižuje chemické látky působící na imunitní systém. Zároveň dochází ke zvýšení tělesné teploty, což má za následek uklidnění. Také se vám zvýší sebevědomí, protože cvičení ovlivňuje vaši postavu a zlepšuje váš vzhled. Jedná se o vynikající rozptýlení, které odstraňuje pesimistické myšlenky. Taktéž zvyšuje náladu.
Bylo dokázáno, že díky cvičení mozek vykazuje menší stres na nový podnět. V laboratorních podmínkách jím bylo například vhození myší do studené vody nebo pověšení za ocas. S takovým typem stresu se člověk nesetká, ale v jeho případě mozek reagoval klidněji v nečekaných, i když v potenciálně neškodných situacích, jako je například zapomenutí schůzky nebo problém s parkováním.
Zdroj: článek Cvičením proti depresi
Co je varle či nadvarle?
Varlata jsou párový orgán, jedná se o mužskou pohlavní žlázu. Varlata se vyvíjejí v břiše jedince a následně sestupují do šourku. Šourek je kožovitý vak, který se nachází pod penisem muže. Při sestupu varlat dochází k jejich obalení vrstvami břišní stěny. Uložení varlat v šourku při porodu je jednou ze známek zralosti plodu. Uložení varlat v šourku má své praktické důvody. Je zde o něco nižší teplota než ve zbytku organismu, což je důležité pro správný vývoj spermií. Spermie jsou mužské pohlavní buňky, které po splynutí s ženskou pohlavní buňkou, vajíčkem, umožňují vznik nového jedince. Vedle spermií je ve varlatech tvořen také testosteron, tedy mužský pohlavní hormon. Varlata však může postihnout řada nemocí.
Nadvarle patří mezi rozmnožovací orgány muže. Nachází se na horní straně varlete a zčásti naléhá i na zadní stranu. Na dolní straně varlete se stáčí dozadu a plynule přechází do chámovodu (ductus deferens). V přední části nadvarlete (hlava) můžeme pozorovat několik (cca 8–12) vývodných stočených kanálků, které se následně spojí v jeden mnohonásobně stočený vývod nadvarlete (ductus epididymidis), který tvoří tělo a ocas nadvarlete. Nadvarle slouží přibližně po dobu 14 dní jako zásobárna spermií, v této době dochází k dozrávání, získávání schopnosti pohybu a oplodnění vajíčka. Dochází zde i ke vzniku takzvaného hlenovitého sekretu, který slouží k látkové výměně spermií. Mezi onemocnění nadvarlete patří zánět nadvarlat, který je bolestivý, nepříjemný, často vzniká v souvislosti s infekcí močových cest. Projevuje se zarudnutím, zvýšenou teplotou, zvětšením, pocity na zvracení.
Zdroj: článek Nemoci varlete