OCT PAPILY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Jazyk je svalový orgán krytý sliznicí. Pomocí svalů je spojen s dolní čelistí, jazylkou, měkkým patrem a se stěnou hltanu. Sliznice přechází ze spodní plochy jazyka ve sliznici spodiny úst. Jazyk obsahuje mnoho chuťových receptorů, zvaných chuťové pohárky. Obvykle se rozlišují čtyři základní chutě: sladká, slaná, kyselá a hořká. V dnešní době je však uznávána i pátá chuť označovaná umami a hovoří se o dalších.
Co je to papila
Sliznice jazyka je tvořena vícevrstevným dlaždicovým epitelem. Jazykové papily, které jsou normálním nálezem na jazyku, jsou výběžky povrchového epitelu jazyka. Tyto papily jsou různého druhu, více či méně vystouplé a mohou se vnímat jako zvětšené a citlivé na některé potraviny z důvodu podráždění sliznice dutiny, jako jsou citrusy a rajčata, která jsou kyselá.
Epitel hřbetu a hrotu jazyka vybíhá v papillae linguales (jejich epitel na povrchu rohovatí).
Papillae filiformes (papily nitkovité) – jsou nejčastěji zastoupené a nejvíce početné, štíhlé, na konci roztřepené, epitel na povrchu podléhá keratinizaci, důležité při rozmělňování sousta během pohybu jazyka oproti tvrdému patru.
Papillae conicae (kuželovité) – ostré, u člověka jich je málo, časté u šelem (drsný jazyk koček a jiné).
Papillae fungiformes (houbovité) – kyjovitého tvaru, jednotlivě mezi papillae filiformes, červené (přes tenčí epitel prosvítají kapiláry ve vazivu).
Papillae foliatae (listovité) – po stranách sulcus terminalis; obsahují chuťové pohárky.
Papillae vallatae (hrazené) – největší, ve stěnách chuťové pohárky (caliculi gustatorii), hluboká brázda kolem každé papily, v počtu 7 sestaveny do tvaru „V“ těsně před sulcus terminalis, obsahují též chuťové pohárky – jsou nejvýznamnějším centrem chuti.
Na kořenu jazyka nejsou papily, nýbrž tonsilla lingualis (jde o soubor lymfatických folikulů).
Ve svém příspěvku RÝHY NA JAZYKU, BOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,
synovi se opakovaně tvoří na jazyku různé boláky, eroze a vředy.
Byl i na chirurgickém zákroku, ale nějak nic nepomáhá. Tak nejí a
jen vyplachuje, cumlá léčivé bonbony a různé spreje a masti používá,
ovšem bez výsledku... Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jura.
Dobrý den.vyzkoušej arnikovou tinkturu já ji použil na opary afty a už se neobjevily. Namočit pouze vatu a přiložit ono to sice štípe, ale má to svůj účinek. Ještě jedna připomínka arnikovou tinkturu vyzkoušet někde jinde třeba na ruce jestli na ni není alergie.
Jedná se o vyšetření v oční ambulanci na moderním přístroji OCT 3 – Stratus (OCT – Optical Coherence Tomography). Optická koherentní tomografie je neinvazivní, nekontaktní, transpupilární zobrazovací diagnostická metoda, která umožňuje provést a znázornit řezy sítnicí s vysokou rozlišovací schopností. Používá se především při poruchách sítnice a diagnostice makulárních chorob. Tedy u pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, závažným dědičným očním onemocněním, věkem podmíněnou makulární degenerací. Za posledních pár let se stala nepostradatelnou součástí moderních diagnostických postupů v oblasti zadního očního segmentu. Z pohledu pacienta se tedy jedná o nebolestivé, komfortní a rychlé vyšetření, jehož výsledky jsou takřka okamžitě k dispozici. Toto vyšetření není bohužel hrazeno zdravotními pojišťovnami.
Jazykové papily jsou normálním nálezem na jazyku, jsou to výběžky povrchového epitelu jazyka. Tyto papily zduří v případě, že se jim něco „nelíbí“. Někdy to bývá nesprávná strava, hodně kořeněná, aromatická, jindy nikotin při kouření, alergie nebo cizí těleso v jazyce. Při nesprávné životosprávě zduřelé papily zůstanou natrvalo, léčba neexistuje.
Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a k atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců. První známkou zrakové poruchy u atrofie terče po městnání je zvolna postupující, stranově často asymetrické, koncentrické zužování zorného pole s následným poklesem centrální zrakové ostrosti. Atrofie terče po městnání je nepřesně ohraničená, šedavě bílá papila s bělavě opouzdřenými, užšími a napřímenými retinálními cévami. Pokud je včas proveden dekompresní neurochirurgický zákrok, odezní edém terče obvykle během 1 až 2 měsíců. Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců.
Příznaky:
bilaterální otok, zpočátku může být asymetrický;
mírně navalitá hranice papily;
vyhlazená exkavace (vyhloubenina);
ojedinělé plaménkovité hemoragie;
zornicové reakce jsou normální;
zrakové funkce jsou dlouho neporušeny, první známkou je rozšíření slepé skvrny.
V naší poradně s názvem VÝRŮSTEK VZADU V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Parůžková.
Dobrý den, mam menší vyrustky vzadu v krku, polikaní jde trošku stěží, a mam trosku červený krk, bojím se ze to bude rakovina?? Přikládám ještě fotku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto zduřelé papily vzadu na jazyku jsou běžnou reakcí na mírnou infekci v oblasti nosohltanu. Rozhodně se nemusíte bát, že jde o rakovinu. Potvrdit vám to může lékař stomatolog (zubař) a nebo otorinolaryngolog (ORL). Jak si můžete pomoci? Kupte si kloktadlo s názvem Stopangin a třikrát denně po jídle kloktejte alespoň dvě minuty. Do dvou tří dnů vše zmizí.
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
V naší poradně s názvem VAROVNÉ PŘÍZNAKY RAKOVINY JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza S.
Dobrý den objevil jsem na jazyku takovýto útvar nevíte o co se jedna ? Viz přiložené foto.
Krev je od kartáčku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To se vám zduřely papily vzadu na jazyku. Příčin je mnoho, od virové infekce až po alergickou reakci na nějaké jídlo. Teď je to určitě nepříjemné, ale obvykle se to samo zklidní do tří dnů.
Zvětšené papily na jazyku mohou být vrozené nebo mohou signalizovat nějaké onemocnění.
Příčiny
Zvětšené papily na jazyku mohou být vyvolány bakteriemi nebo třeba mechanickým drážděním.
Léčba
Pokud budete užívat antibiotika, je vždy potřeba následně upravit střevní mikroflóru. Při zatížení jater je vhodná detoxikace, dietní opatření a jaterní čaj. Na podporu imunity je vhodná například echinacea, dostatek vitamínů skupiny B a C, nejlépe ve vyvážené stravě, dále pak odpočinek a na krátkou dobu užívání selenu, zinku a hořčíku.
Rizika
Dlouhodobým mechanickým drážděním papil za určitých okolností může vzniknout rakovina jazyka.
Ve svém příspěvku ZVĚTŠENÉ PAPILY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Dobrý den,mám vyrustek na spicce jazyku asi měsíc,teď pozoruji zvětšení a změna na bílou barvu,kam s tím? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lingvální papilitida je označení pro zánět papily na jazyku.
Zvětšené papily na jazyku
Papily na jazyku jsou fyziologické, někdy však může dojít k jejich zvětšení na základě podráždění potravou či alergickou reakcí.
Puchýřky vzadu na jazyku
Pupínky u kořene jazyka (kořen jazyka pupínky) mohou signalizovat banální, ale i závažná onemocnění, která byla popsána výše v článku. Pokud si nejste jistí příčinou svých zdravotních potíží, je dobré vyhledat lékaře.
Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.
Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.
Papiledém je otok papily zrakového nervu způsobený vzestupem nitrolebního tlaku. Kolem optického nervu je prostor, který se nazývá subarachnoidální. Tento nitrolební tlak způsobený především tumorem, krvácením, případně infekcí, zvýší tlak i kolem hlavovému nervu č. II (nervus opticus), v jehož středu probíhá centrální retinální žíla, která asi po 8 mm opouští nerv, kříží meningy a je zranitelná. Ukazuje se, že hlavní podíl na otoku papily má otok axonů daný mechanickým útlakem v lamina cribrosa sclerae (porušený ortográdní axoplasmatický transport). Axon neboli neurit je dlouhý výběžek na neuronu (nervové buňce). Je obalen myelinovou pochvou s Ranvierovými zářezy, mezi nimiž probíhá přenos nervového vzruchu skokem. Myelinová pochva je tvořena Schwannovými buňkami, které svou membránou omotají axon.
Výrůstky na jazyku jsou chuťové papily, které se mohou zvětšit na hořkou chuť, těchto se zbavit nelze. U hrany jazyka se může objevit mapovitý jazyk, který vzniká na základě dráždění zuby, většinou tento problém zmizí sám, léčba tedy není zapotřebí.
Pupínky na jazyku jsou většinou malé velikosti. Mohou se objevovat téměř po celém jazyku, často zasahují špičku jazyka nebo kořen jazyka, jsou buď bílé, nebo červené, mezi nimi může být povlak. V některých případech může mít postižený i teplotu. Pupínky mohou být bolestivé nebo naopak nebolestivé.
Příčiny:
afty;
podráždění papily jazyka – například příliš kořeněným jídlem;
rakovina jazyka – objevuje se však spíše u lidí nad 50 let;
únava a vyčerpání.
Ve většině případů zmizí pupínky na jazyku do 5 dní samy od sebe. Pokud nezmizí asi po 14 dnech, tak byste měli navštívit lékaře. Lékař najde příčinu pupínků a zároveň stanoví správnou léčbu.
Oční oddělení Thomayerovy nemocnice se zaměřuje na mikrochirurgické postupy v oblasti předního segmentu oka, dále ve specializovaných poradnách na péči o nemocné s chorobami očí – konkrétně s diabetickou retinopatií, glaukomem, makulárními degeneracemi, další skupinu představují nemocní s alergickými chorobami, záněty duhovek a záněty ostatní uveální tkáně. Dětskou problematikou se zabývá Dětská poradna.
Z očních operací jsou zde rutinně prováděny operace šedého zákalu s použitím měkkých nitroočních čoček. Operace se provádí pomocí moderního ultrazvukového přístroje. Podrobné předoperační vyšetření umožňuje plánování pooperační korekce. Dále se zde provádí operace zeleného zákalu a operace rohovky. Velmi časté zákroky představují laserové výkony na sítnici Argon laserem a operace následného šedého zákalu YAG laserem.
Glaukomová poradna provádí vyšetření vrstvy nervových vláken laserovým paprskem pomocí nového přístroje GDX. Sítnici vyšetřujeme také pomocí přístroje OCT.
Oční oddělení provádí také plastické výkony víček a spojivky. Výkony hrazené ze zdravotního pojištění se provádí bezplatně. Do všech poraden je možné se objednat telefonicky.
Pod glaukom patří onemocnění očí, které – zpravidla zvýšeným nitroočním tlakem – poškozuje zrakový nerv a při nedostatečné terapii může vést k výpadku zorného pole a k oslepnutí. Zmíněným neduhem trpí přibližně 1 % obyvatelstva, přičemž riziko se značně zvyšuje se stoupajícím věkem. Zejména nebezpečné je, že se onemocnění zpočátku vyvíjí pomalu a nepozorovaně. Od 40. roku života se doporučují pravidelná vyšetření kvůli včasnému odhalení glaukomu. Nejčastější je primární glaukom s otevřeným úhlem, jenž dlouho nezpůsobuje žádné potíže. Zjistí-li se včas, dá se velmi dobře léčit očními kapkami. Dalšími formami jsou akutní glaukom, jenž představuje naléhavý případ, který může velmi rychle vést i k oslepnutí, a také vrozený glaukom a sekundární glaukom coby důsledek jiného onemocnění očí. Pokud oční kapky nestačí, následuje léčba laserem či operace.
Glaukom (= zelený zákal) je souhrnným pojmenováním pro různá onemocnění oka, která mají zpravidla společné tři faktory:
zvýšený nitrooční tlak
výpadek zorného pole
exkavace papily a ztráta hmoty (atrofie) zrakového nervu
Ve většině případů je závažnou příčinou vzniku glaukomu zvýšení nitroočního tlaku. Poruchami odtoku komorového moku do takzvaného komorového úhlu oka dochází k nerovnováze mezi ustavičnou produkcí v ciliárním tělese a odtékání. Tekutina se hromadí v oku, tlak se zvyšuje. Zvýšený nitrooční tlak poškozuje hlavně citlivé zrakové nervy. Poškozené nervové tkanivo už nedokáže mozku dodávat všechny informace a dochází k výpadkům zorného pole, což je u glaukomu typické.
Jelikož jsou také pacienti s glaukomem, kteří mají normální nitrooční tlak, hovoří se i o dalších faktorech, příčinách jeho vzniku. Určitou roli například mohou sehrávat poruchy prokrvení zrakových nervů a sítnice. V úvahu by potom přicházela cévní onemocnění a příliš vysoký, anebo příliš nízký krevní tlak.
Zpravidla rozeznáváme čtyři formy glaukomu:
primární glaukom s otevřeným úhlem
primární glaukom s uzavřeným úhlem (= akutní glaukom/glaukomový záchvat)
sekundární glaukom, zvýšení nitroočního tlaku jako důsledek jiného onemocnění oka či celkového onemocnění