Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Pokud lékař objeví trhliny a díry v sítnici i ještě před vznikem odchlípnutí, musí je léčit, obvykle se k tomu využív
Ve svém příspěvku OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina jelínková.
Prosím o radu,,při trhání zubů dle Dr mě došlo k odchlípnutí sklivce.....řekla mě že to nejde léčit,,,,,čeká mě operace,,??nebo se to spraví ,,létají mě v oku blesky ,hlavně ve tmě?????je mě 65,,,co by jjste mě poradili,,prosím na imeil Děkuji Jelíková
Na jiné vyšetření jsem nebyla poslána,,,,pouze ambulantně....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den,
už asi rok mám odchlípení sklivce. Prý je to věkem, ale večer před tím, než jsem ráno viděla na pravém oku jakoby černé vlasy a skvrnku, jsem se do oka šťouchla.
Lékaři, dva na sobě nezávislí očaři, mi ale řekli, že je to věkem /63 let/ a že se s tím v podstatě nedá nic dělat. Nemám tahat těžké věci, aby nedošlo následně k odchlípení rohovky. To by pak hrozila slepota.
Operaci sklivce mi oční lékaři nedoporučovali, že by mohlo dojít k většímu narušení této křehké blanky. Když večer, ve tmě, zavřu oči, vidím periferně jakoby záblesky. Onu tečku - jakoby mušku už vnímám jen občas, ale je na oku stále. Někdy se to trochu zhorší, obzvláště při studeném, větrném počasí a námaze. Jde o zvyk, zpočátku mě to nervovalo, teď, i když je vada stejná, ji někdy ani nevnímám.
Musím dát pozor, pokud bych opět měla v zorném poli znovu jakoby černé čmouhy a skvrnku větší, jít okamžitě na oční, aby náhodou nešlo o odchlípení rohovky, protože to je pak průšvih, který, pokud se neřeší ihned operativně, vede ke slepotě.
Uklidnil mě můj soused, který má tuto "mušku", ve svám zorném poli, od svých 30 let. Teď mu je asi 70 a tato vada se mu za ta léta nezhoršila.
Podle Wikipedie je sklivec (latinsky corpus vitreum) průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem (řasnatým tělískem, corpus ciliare). Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. Tam, kde na sklivec naléhá čočka, se nachází jamka pro čočku (fossa hyaloidea).
Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku. A. hyaloidea vycházela z papily zrakového nervu (discus nervi optici), oblasti sítnice oka, kde vzniká zrakový nerv, takzvaná slepá skvrna.
Stroma vitreum je tvořeno trámčinou z velice jemných vláken – (fibril), které jsou při povrchu hustší, takže tvoří pevnější povrch sklivce (membrana vitrea).
Obsah sklivce:
voda (98 %);
chlorid sodný;
stopy bílkovin;
kyselina hyaluronová (díky ní má sklivec gelovitou konzistenci).
Hlavní funkce:
udržování nitroočního tlaku a udržení hladkého povrchu sítnice;
sklivec je rosolovitá, průhledná tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici – poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a k poruchám vidění.
Důvodů pro odchlípnutí nehtu od ploténky může být několik. Patří sem již zmíněné plísňové onemocnění nehtů, ale i další:
Paronychium je výraz pro zánět nehtového lůžka a jeho okolí. Může probíhat jak akutně, tak chronicky. Obvykle je způsoben bakteriální či plísňovou infekcí. Projevuje se bolestí, otokem, zarudnutím a trofickými změnami okolí nehtu. Rizikovými faktory jsou poruchy prokrvení periferie (častěji u žen), chronické dráždění či drobné trauma. Podobné onemocnění je panaricium – hnisavý zánět měkkých tkání prstu.
Léčba
Chirurgické řešení (fenestrace nehtu nad ložiskem, snesení nehtu ve svodné anestezii, odstranění nekrózy), užití antiseptik, antibiotik, koupele prstu v heřmánku či řapíku, sterilní krytí a obvazy.
Glomus tumor je bolestivý nezhoubný tumor prosvítající pod nehtovou ploténkou jako červená skvrna, vyskytuje se zejména u žen, bolestivé příznaky se projevují hlavně v chladu. Buňky glomus tumoru vznikají z přeměněných buněk hladké svaloviny takzvaného Sucquet-Hoyerova kanálu, což je jakási arteriovenózní anastomóza na konečcích prstů s termoregulační funkcí. Histologicky se odlišují tři typy glomus tumorů: glomangiom (nejčastější), solidní glomus tumor a glomangiomyom. Pro jejich odlišení je nutná biopsie. Definitivní diagnózu potvrdí magnetická rezonance (MRI).
Vyřešit tento problém lze v lokální anestezii, kdy se snese část nehtu, odstraní nádor a po čase nehet opět zaroste.
Zde můžete vidět, jak vypadá onemocnění glomus tumor.
V naší poradně s názvem OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šindelářová.
Prosím o sdělení, zda je možnost bezrizikové operace sklivce. Vidím jakoby tmavou skvrnku a při přechodu ze světla do tmy, periferní záblesky. Jedná se o pravé oko. Je mi 63 let a tato vada mi byla diagnostikována v červnu tohoto roku dvěma různými lékaři s tím, že se s tím nedá nic dělat, že je to způsobeno věkem. U mne ale došlo těsně před tím, než mi problém začal, ke šťouchnutí vatovým tamponem právě do tohoto oka.
Dále mám silný astigmatsmus. Brýle na blízkost a na dálku: 1,5. Brýle však nosím jen večer na čtení, jinak je nepotřebuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žádná operace není bez rizika. Ablace sklivce je poměrně časté onemocnění a existuje několik vyzkoušených postupů, jak omezit nepříjemné projevy. Nápravou těchto očních vad se zabývá například Evropská oční klinika Lexum: https://www.lexum.cz/kontakt
Tříska pod nehtem: Cizí tělísko (nejčastěji tříska nebo částečka olupujícího se laku) se může dostat pod nehet, kde pevně uvízne. Takové poranění je v okamžiku úrazu velmi bolestivé, bolest však po chvíli ustoupí. Rána většinou nekrvácí, proto bývá léčení zanedbáváno. S třískou se však pod nehet dostávají mikroorganismy.
Možnosti dalšího vývoje neošetřeného úrazu podle reakce organismu na cizí tělísko:
Tříska odrůstá spolu s nehtem a postupně se jí organismus zbaví. Infekce nemusí vůbec vzniknout.
Tříska zůstává (pevně lpí) v nehtovém lůžku, nad ní odrůstá nehet. Teprve po delší době dochází k postupnému uvolňování třísky a rozvoji zánětlivé reakce (s odstupem týdnů).
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis vytéká původní rankou zpod nehtu.
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis se pod nehtem hromadí. Nehet je hnisem odtlačován a postupně se celý odloučí. V tomto případě nastává největší bolest druhý den po úrazu. Je velká pravděpodobnost, že se prst zhojí, ale nově narůstající nehet bude zdeformovaný nebo jinak neplnohodnotný.
Pacient je ohrožen rozvojem tetanu a v souvislosti s vývojem zánětu trpí bolestí. Vyhledání lékařského ošetření je nejvhodnější následující pracovní den dopoledne. V případě trvající bolesti ihned.
Léčba
Lékař prst znecitliví (místním umrtvením) a tělísko odstraní – většinou je třeba snést nehet (laicky strhnout nehet). Snesení nehtu po znecitlivění prstu nebolí. Pak je nehtové lůžko ošetřeno a pacient je přeočkován (nebo je mu zkontrolováno očkování) proti tetanu. Po odborném odstranění nehtu vyroste nový plnohodnotný (nezdeformovaný) nehet. Snesení nehtu po znecitlivění prstu je skutečně nebolestivý zákrok. Pacient, který se o zákroku dozví až dodatečně (po zakrytí prstu obvazem), nechce této informaci ani uvěřit, protože stržení nehtu vůbec nevnímal.
Odchlípnutí nehtu: K odchlípnutí (odtržení) části nehtu může dojít působením přímého násilí na nehet ve směru od nehtového lůžka. Nedojde-li ke znečištění (kontaminaci) nehtového lůžka, bolest po zklidnění pomine. V takovém případě je možné nechat nehtové lůžko samovolně zhojit a odrůstající nehet pouze odstřihovat.
Lékařské ošetření je dobré vyhledat jen v případě trvající bolesti a zarudnutí prstu (které jsou známkami zánětu).
Uhození do nehtu bez poranění nehtového lůžka: Běžné uhození do nehtu (nejčastěji kladivem) je prosté odloučení nehtu od (jinak nepoškozeného) lůžka. To může vést ke vzniku krevního výronu pod nehtem (modřina). Krev je pod nehtem viditelná a působí přetlak – celý poslední článek prstu bolí a škube v něm. Rána navenek
Jde o chirurgický zákrok, při kterém oční lékař odstraní sklivec se zákalkou malým řezem (vitrektomie) a nahradí jej roztokem, který pomůže oku udržovat tvar. Při tomto zákroku se nemusí povést vždy odstranit všechny zákalky a po operaci se mohou vyvinout nové. Rizika vitrektomie zahrnují krvácení do sítnice a její odchlípnutí.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Ve svém příspěvku ZÁKALKY VE SKLIVCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
mám ablaci zadní membrány sklivce na obou očích již 1,5 roku a zákaly mě velice obtěžují a vidím jako přes igelit. co by se dalo dělat kromě operativní metody. Nevím, zda příčina není v laserové operaci krátkozrakosti před 14 lety -8 dioptrií.
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Laserové operace očí: Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky. Tímto typem operace je možné odstranit krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus (cylindry).
Nitrooční operace dioptrických vad: Některé z dioptrických vad není možné úspěšně korigovat laserovou operací. V těchto případech se většinou jedná o pacienty s vyššími dioptrickými vadami, nebo o pacienty starší 45 let. Může se to týkat i varianty, kdy nastal souběh více očních vad. Pro tyto případy je vhodnou metodou implantace nitrooční čočky, pomocí které se dosáhne optimálních výsledků.
Operace šedého zákalu: Jako první v ČR zavedla oční klinika DuoVize operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem LenSx. K operaci není potřeba doporučení od lékaře. Na klinice se zákroky provádějí bez čekání a všechny probíhají v krátkých termínech.
Léčba presbyopie (rozmazané vidění) – PRELEX a Raindrop: Jde o zákrok, při jehož výkonu není potřeba laseru. Spočívá ve výměně původní lidské čočky za umělou, tzv. multifokální nitrooční čočku.
Léčba onemocnění keratokonus: Keratokonus je onemocnění rohovky, při kterém se rohovka pomalu ztenčuje a vyklenuje. Hlavním cílem léčby je toto onemocnění pozastavit, a oddálit tak transplantaci rohovky. Pro léčbu se používají nejmodernější osvědčené metody: Collagen Cross Linking (CXL, CCL, C3-R) a Intrastromální prstence Keraring.
Léčba onemocnění sítnice a sklivce: Řadu chorob sítnice a sklivce lze řešit chirurgickým zákrokem. Všechny operace probíhají ambulantně. Při diagnostikované makulární degeneraci se s úspěchem využívá biologické léčby bevacizumabem. Při léčbě onemocnění sítnice se také používají sítnicové lasery.
Dětská oční péče: Specializovaná vyšetření jsou u dětí prováděna přístrojem PlusOptix S09, a to špičkovým ortoptistou – včetně vyhodnocení výsledku.
Ve svém příspěvku OČNÍ LÉKY NA SKLIVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
trpim zakalem na pravem oku a kolegine mi poradila pouzit lek granulky kostivalu lekarskeho/symphytum lekarsky , sdelte mi laskave zda je tento lek vhodny na leceni tohoto zakalu sklivce ocniho
Email na odpoved: Z.Chvala-ISI@atlas.cz
dekuji za vasi radu, Zdenek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
V naší poradně s názvem BYLINKY NA SKLIVCOVÉ ZÁKALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindrich.
Přátelé, znáte nějaké kůry, byliny či jiné postupy, jak se zbavit, aspoň trochu, sklivcových zákalků? Stačilo by zastavir progresi jejich tvorby. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Se zákalkami je to svízel. Každý je máme a každému vadí. Jelikož se vyskytují uvnitř oka ve sklivci, což je uzavřená struktura bez možnosti ji ovlivnit zvenčí, tak neexistuje žádný přírodní postup, jak se jich zbavit nebo alespoň zastavit jejich progresi.
Zákalky se postupem věku zhmotňují a někdy mohou zastínit zorné pole tak, že je třeba je odstranit. To se dá provést jedině oční operací a to odsátím sklivce i se zákalkami a nahrazením jinou vhodnou tekutinou. Účinná je také terapie laserem, kdy se zákalky rozbijí na menší kousky, které nejsou tak rušivé, ovšem dále zůstávají v oku.
Pokud vás trápí zákalky, určitě si o tom promluvte se svým očním lékařem, který se na ně může podívat a zhodnotit, co s s nimi dá dělat. Na výběr máte: zvyknout si na ně, odsát je a nebo je rozbít laserem.
Vitrektomie je invazivní chirurgický zákrok, který dokáže odstranit oční zákalky z vašeho zorného pole. V rámci tohoto postupu oční lékař odstraní části sklivce skrze malý řez. Sklivec je čirá, gelovitá látka, která udržuje tvar vašeho oka kulatý.
Váš lékař nahradí sklivec roztokem, který udržuje tvar vašeho oka. Vaše tělo pak bude produkovat více sklivce, který nakonec nahradí toto nové řešení.
Přestože je vitrektomie účinná, nemusí vždy odstranit všechny oční zákalky. Stále je možné, aby se znovu vytvořily, konkrétně pokud tento postup způsobí jakékoli krvácení nebo trauma. Tato oční operace se používá jen pro závažné příznaky zákalek.
V naší poradně s názvem SKLIVCOVÉ ZÁKALKY, JAK SE JICH ZBAVIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mária Benková.
Začal sa mi v zornom poli objavovať čierny útvar,ako U,prišlo to odrazu,mala som štyri roky dozadu laserový operáciu Prelex.
Ako sa zbaviť tohoto útvaru,vo svetle mi prekáža viac.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o shluk bílkovin ve sklivci oka, které přibývají postupem věku. Dají se buď rozbít laserem na menší kousky, takže pak tolik nevadí, ale v oku dále zůstávají. Další možnost je odsátí sklivce i s těmito shluky a nahrazení sklivcem umělým. A poslední možnost je si na to zvyknout. Co je nejlepší ve vašem konkrétním případě, vám sdělí oční lékař po vyšetření.
Nejdůležitější je udržovat nohy v suchu a chladu a nosit vhodnou obuv, která větrá a netlačí ve špičce. Noha v botě by měla mít dostatečné místo ve špičce, pokud je bota malá a prsty jsou pevně vpředu, tak to může způsobit podráždění a poranění, které pak způsobí odchlípnutí nehtu a zvýší možnost nákazy plísní nehtů. Také každodenní výměna ponožek a umytí nohou nedělá plísni dobře. Pokud víte, že vás přechodně nemine zvýšené riziko, například po návštěvě bazénu nebo sauny, tak můžete preventivně použít vnější antimykotika, jako jsou krémy a roztoky.
Barevné změny nehtu, který se při plísni mění z mléčně bílé a neprůhledné barvy na žlutou, hnědou, zelenou ale může dojít i k začernění.
Zesílení nehtu vlivem plísně, při kterém může dojít k zahuštění nehtové ploténky. Zdravé nehty mají tloušťku 0,5 – 0,75 mm u rukou, a u nohou je to do 1 mm.
Plíseň také způsobuje křehké nehty.
Při plísni dochází ke kompletnímu odchlípnutí nehtu.
Po operaci odchlípnuté sítnice oka obvykle zůstává pacient nějakou dobu pod dohledem v nemocnici, ale ani po návratu domů není možné, aby se okamžitě zapojil do pracovního procesu, je třeba klidový režim i po dobu několika měsíců.
I po operaci oka postiženého makulární degenerací je nutné strávit nějaký čas v nemocnici pod dohledem, obvykle pacienta navíc čeká trávení tohoto času v poloze na břiše, či v předklonu s pohledem dolů. I doma je poté nutné zachovat po nějakou dobu klidový režim.
V některých případech je ale u těchto chorob možné provést daný zákrok ambulantně pod lokální anestezií, využívají se k tomu prostředky vnitřní tamponády, které pomáhají k tomu, aby se sítnice správně zahojila při odchlípení sítnice a při edému. Lékař k zákroku může využít expanzní plyn, nebo silikonový olej. Expanzní plyn se vstřebává postupně asi měsíc, po celou dobu ale brání správnému vidění. Silikonový olej se vstřebat nedokáže a je nutné ho z oka po půl roce vypustit. V rámci pooperačního režimu si musí pacient pravidelně kapat oční kapky, udržovat tělo v poloze, kterou mu stanoví lékař a rozhodně nechodit do zakouřeného a prašného prostředí, ani do bazénu a sauny.
Odchlípení dásně vede k tvorbě parodontálního chobotu. Parodontální chobot (kapsa) je projevem onemocnění parodontu a může se vyskytovat pouze u jednoho zubu. Obvykle se nachází vícečetně v důsledku chronické parodontitidy, která je nejčastější příčinou vzniku chobotů. Je charakterizován prohloubením gingiválního sulku podmíněním ztrátou attachmentu v oblasti krčku a kořene zubu, v důsledku čehož se rozšiřuje štěrbinovitý prostor mezi dásní a zubem.
Sondovatelná hloubka chobotu je fyziologická do 3,5 mm. Je-li chobot hlubší, je patologický.
Povrch kořene v oblasti parodontálního chobotu je pokryt bakteriemi, toxiny a pozměněným infikovaným cementem. Gingivální stěna chobotu je pokryta nerohovějícím dlaždicobuněčným epitelem, subepiteliální vrstva je infiltrována leukocyty. Dno chobotu je tvořeno zúženou vrstvou spojovacího epitelu (oproti zdravému). Obsahem chobotu je subgingivální kámen, subgingivální plak, odloučené epitelie, mikroby, leukocyty, hnis, granulační tkáň.
Příčiny
Chobot je místo, kde žijí bakterie produkující toxiny, čímž způsobují odchlípnutí parodontu a následný zánět.
Obnova
Ošetřuje se v rámci léčby parodontitidy konzervativně výplachy, masážemi nebo chirurgicky kyretáží chobotu a kořene, excisí změněných tkání, nejdůležitější je však prevence odstranění zevních příčin, to je zubního kamene, špatných výplní a protetických prací, dokonalá ústní hygiena, poučení a motivace pacienta. Zubní kámen je zmineralizovaný zubní povlak, který jako rezervoár infekce udržuje parodontózu v aktivitě. Vyskytuje se jak nad okrajem, tak i pod okrajem dásně, v parodontálních kapsách. Zubní kámen je odstranitelný pouze speciálními nástroji a ultrazvukem, nikoliv zubním kartáčkem. K chirurgické terapii se přistupuje tehdy, nemá-li konzervativní léčba potřebný efekt, tedy zejména v pokročilých stadiích onemocnění. Chirurgický postup umožňuje například odstranit zubní kámen z míst, která jsou jinak nepřístupná – hluboké parodontální choboty nereagující na konzervativní léčbu.
V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.
vrozená slepota
chybí prvky vizuálního orgánu;
chybí spojení mezi okem a mozkem;
rané dětství vývojová slepota
nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
juvenilní glaukom;
genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
získané slepota
věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
odchlípení sítnice;
důsledek mrtvice;
embolie nebo trombóza cév;
zranění;
infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
nádory, například uveální melanom
nemoci sklivce
Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.
Oční klinika DuoVize se specializuje na laserové operace femtosekundovým laserem, nitrooční operace dioptrických vad, ambulantní operace šedého zákalu, léčbu keratokonu, zeleného zákalu, léčbu onemocnění sítnice či sklivce a dalších onemocnění.