Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek
V naší poradně s názvem CO NA PRŮDUŠKY A KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den uz asi pul roku s prestavkou kaslu jako tuberak, jsem nekurak. A sem tam i smrkam. Na pruduskach pry nic a rentgen take.To bylo v kvetnu.A porad se to tak nejak tahne. Muzu byt treba na neco alergicka? Uz jsem se objednala.
Spim vsede abych poradne dychala.Diky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nechte si laboratorně vyšetřit sputum. Sputum je lidově řečeno chrchel, hlen, který vykašláváte z plic. O tento laboratorní test požádejte svého praktického nebo plicního lékaře. V případě, že laboratorní vyšetření nic neprokáže, tak zkuste ozdravný pobyt v lázních Luhačovice. O nároku na lázně se dohodněte s plicním lékařem.
Dvě hlavní průdušky, pravý a levý primární bronchus, vznikají zdvojením průdušnice. Postupně se dělí do takzvaného bronchiálního stromu – do sítě menších průdušek. Pravý primární bronchus se dělí na tři, levý na dva lobární bronchy, označované také jako sekundární nebo II. řádu. Lobární bronchy se pak větví vpravo na deset, vlevo na osm terciárních bronchů. Ty se pak dále větví na menší bronchy, až se nakonec mění v průdušinky, tak se označují větve s průměrem menším než 1 mm. Celkově se průdušky takto dělí přibližně 25x.
Nejlepší léky na astma? Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek, pro něž je typické, že po různých vyvolávajících podnětech dochází k záchvatům dušnosti nebo kašle na podkladě zúžení dýchacích cest. Jedná se o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10–15 %). Závažná je skutečnost, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá.
Na vzniku astmatu se podílí několik faktorů. Jednak jsou to alergie na různé látky; hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Podpůrnými vlivy rozvoje tohoto onemocnění jsou znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota, námaha, stres nebo kouření. Velkou roli hraje i vrozená dispozice – dědičnost.
Léčba je založena na několika principech. Nejdříve je třeba odstranit vyvolávající faktory, což není vždy zcela jednoduché. Podávané léky a jejich kombinace se volí podle závažnosti obtíží; většina užívaných léků se podává ve formě sprejů na vdechování. Pomoc v akutním stavu poskytují takzvané úlevové léky, které mají schopnost roztáhnout průdušky a odstranit dušnost. Pro každého jsou optimální jiné léky na astma či léky na zlepšení dýchání.
„Udržovací léky“ přicházejí na řadu po ústupu nejzávažnějších obtíží a jejich úkolem je co nejdéle tlumit zánět průdušek a maximálně prodloužit klidové období. Patří mezi ně kortikoidy, léky proti alergii a také další látky, které roztahují průdušky. Při prokázané alergii je vhodné podávání vakcín.
Významný léčebný přínos mívá psychoterapie, včetně hypnózy, v některých případech pomáhá akupunktura, jóga nebo takzvaná speleoterapie – rehabilitace v jeskyních, kde je příznivé vlhko a teplota.
Na astma není v naší republice volně prodejný žádný úlevový ani jiný lék.
Jako podpůrnou léčbu můžete vyzkoušet bylinky. Zde je 10 bylinek, které vám mohou pomoci jak při léčbě astmatu, tak při prevenci astmatických záchvatů.
Oregano: Oregano je velmi silná bylina pro léčbu astmatu. Má protizánětlivé účinky, obsahuje karvakrol, flavonoidy a terpeny, které čistí plíce. Tato rostlina může snížit zánět dýchacích cest a průdušek, čímž zajišťuje úlevu od příznaků astmatu. Pokud trpíte astmatem, pijte 2 až 3 šálky čaje s oreganem denně. Čaj připravíte svařením 3 lžiček oregana v šálku horké vody po dobu 5 až 10 minut. Čaj na astma z oregana můžete osladit medem. Používat můžete i šťávu získanou z čerstvého oregana. Jedna polévková lžíce šťávy denně vám uleví od příznaků astmatu a chronického kašle.
Ginkgo biloba: Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) obsahuje antihistaminika a má protizánětlivé vlastnosti, které pomáhají při léčbě astmatu. Studie z roku 2007 zveřejněná v&nb
Ve svém příspěvku KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janan.
Budeš s ním určitě spokojená, nám pomohl se doma odhlenit po nachlazení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Zapletalová.
Dobrý den.Čtyři měsíce neustále kašlu a vykašlávám hustý hlen,zrána hnisavý.Léčila mě napřed praktická lékařka,Měla jsem vysokýCRP a tak mě léčila antibiotiky.Nepomohlo to a tak jsem využívala druhou dávku antibiotik.Ihned ze začátku jsem měla test na covid který byl negativníPak mě odeslala na rentgen,napsali pozor covid.Tak jsem byla odeslána na plicní,kde mi udělali další test,opět negativní.Vyšetřili mě sputum.Bylo pozitivní na stretococ na jeden+ a candidu.Po třech týdnech opět vyšetření sputa.Volala jsem na plicní pro výsledek a bylo mi sděleno,že sputum je negativní a p.doktorka má poznačeno kontrola na podzim.Užívám-euphylin,enerzarzair,nasofan,bronchipret,antrovenN.Kromě toho léky které užívám dlouhodobě-Tarka 180/2,Eligius5mg1,0,1,dále Letrox50mg 1,Lozeprazol 1.Condrasulf,Detralex 2,0,0,Furon obden.Navíc jsem asi před 14dny z kašle dostala pupeční kýlu.Na chirurgii jsem dostala kýlní pás a mám navštívit poradnu kýlní pro objednání na operaci,což asi nebude možné s neustálým kašlem.Pokud by jste mi mohl něco poradit co by mě pomohlo,byla bych moc ráda,protože už jsem z toho zpufalá.Děkuji předem moc.
Průdušky patří k dolním cestám dýchacím a účastní se dýchacího procesu. Dvě hlavní průdušky (bronchy) vycházejí z průdušnice a vnikají do plic, kde se rozvětvují v takzvaný bronchiální strom, to znamená ve stále menší průdušinky (bronchioly). Na konečné průdušinky navazují plicní sklípky, ve kterých dochází k výměně plynů (kyslík, oxid uhličitý) při dýchání. Vnitřní výstelka průdušek (epitel) je řasinkovitá. Řasinky svým pohybem napomáhají dýchacím cestám zbavovat se prachu a mikroorganismů. Pokud dojde k zánětu, sliznice zduří, hromadí se hlen, který pokrývá epitel a brání řasinkám v jejich užitečné práci. Dýchací cesty se proti vzniklému stavu brání dráždivým kašlem, aby se zbavily nahromaděného hlenu (sputa).
Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.
Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.
Při potížích s průduškami musíme shánět bylinky, které usnadňují odkašlávání, zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest a posilují imunitní systém. Využití léčivé síly bylin představuje možnost, jak se vyhnout používání léků, které občas mívají i vedlejší účinky. Je nutné mít na paměti, že léčba bylinami je sice mírná, nenásilná, ale také dlouhodobá. Mezi bylinky, které pomáhají při onemocnění průdušek, patří mateřídouška, truskavec, fenykl, máta, jitrocel, divizna, prvosenka nebo lékořice.
Do hrnku vložíme kolečko citronu bez kůry, lžičku kandovaného cukru a 4–5 minut zahříváme až do varu. Přisypeme lžičku směsi z jitrocele kopinatého a mateřídoušky, smíchané ve stejném poměru, a odstavíme na půl hodiny na vylouhování. Během nemoci pijeme 4–5 těchto horkých čajů denně. Pokaždé připravujeme čerstvý. Čaj pomáhá na zahlenění a kašel. Při zánětu průdušek také bylinkáři doporučují výtažky z echinacey a kozince, rostlin, které posilují imunitu a mají antibakteriální a antivirové účinky. Při nemocech průdušek se doporučuje užívat med s teplým mlékem (cca 40 °C) nebo med s citronovou šťávou, použije se šťáva z 1 citronu na 100 g medu, případně jeden šálek komonicového čaje s 1 polévkovou lžící medu.
Na suchý kašel platí také silná bujonová polévka. Obsahuje velké množství solí, které zvyšují vazkost hlenu a usnadňují tak odkašlávání. Na stejném principu je založeno i užívání tradičního dvou- až pětiprocentního jodidu draselného. Nejúčinnější je pít minimálně dva litry čaje denně.
Výborné jsou obklady na průdušky. Napřed pokožku namažte sádlem, poté přiložte navlhčený kus vaty nebo plátna na průdušky, nahoru položte suchý ručník.
Velmi účinný může být trochu zvláštní nápoj, který vytvoříme smícháním teplého mléka s malým vymačkaným stroužkem česneku. Tekutinu přecedíme a pak k ní ještě přidáme lžíci medu. Silné nátury mohou lžičkou vyjídat i ten vymačkaný česnek.
Pomoci mohou také slané inhalace (jen pozor, nedoporučují se, pokud kašel doprovází i zánět dutin). Do dvou litrů vařící vody vmícháme čtyři lžíce mořské soli, rozmícháme a pak horkou páru vdechujeme pod ručníkem, ideální je doba mezi pěti až deseti minutami, ale ne každý takový nával horka vydrží.
Pomáhají rovněž bylinkové čaje, lze mezi nimi najít i ty, které jsou vhodné pro děti. Nejenže mají příjemnou chuť, ale i usnadňují odkašlávání. Smíchejte hrst květů lípy, hrst listů jitrocele, hrst květů černého bezu, hrst drcených sušených šípků (vše zakoupíte v bylinkářství, na internetu nebo v lékárnách). 2 lžíce této směsi zalijte litrem vroucí vody a nechte 15 minut louhovat. Po mírném vychladnutí sceďte, výluh oslaďte dvěma lžícemi medu a můžete začít popíjet.
Cibulový čaj je známý recept, který funguje na kdeco. Dvě oloupané cibule pokrájejte, zalijte půllitrem vody a přiveďte k varu. Na mírném plameni vařte zhruba 15 minut. Sceďte a doslaďte medem. Vývar můžete zjemnit přidáním kapky mléka nebo lžičkou másla. Další varianta „čaje“ je bez mléka či másla, zato se skořicí, hřebíčkem, zázvorem, které přidejte již do vaření. Na závěr můžete nápoj dochutit ještě citronem. Měli byste jej užívat dvakrát až třikrát denně, uleví vašemu dýchání, zlepší odkašlávání.
Ořechový vývar se doporučuje na dráždivý suchý kašel. Vyloupejte 12 vlašských ořechů, namočte je do půl litru vody, nechte louhovat 4 hodiny, potom je 30 minut vařte a dolévejte, abyste měli pořád půl litru vývaru. Pijte slazené medem. Po dvou dnech byste měli začít odkašlávat.
Kapky z česneku medvědího výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (ateroskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech provázených plynatostí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeč střev, nebo při chorobách střev. Škrkavky a hlísty se po určité době používání česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná. Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavě, úzkost. Vysoký krevní tlak pomalu klesá. Kapky (tinktura) jsou také označovány jako kapky naděje.
Tip: Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce při „zastaralém“ kašli se zahlenění průdušek uvolňuje, a tak mizí i dušnost. Také se doporučuje při tuberkulóze a vodnatelnosti (městnání v malém oběhu), na které často trpí staří lidé.
Postup: Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 I bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme.
Na silně znečištěné ovzduší reagují plíce neléčeného astmatika nepřiměřeně silným zánětem. Dnešní léky mu dokáží úspěšně předejít, a v tom to mají současní pacienti jednodušší, nežli to měla generace jejich rodičů.
Současná léčba tuto složitou chorobu sice stále zcela nevymýtí, ale neustále kvalitnější medikamenty, většinou kortikosteroidy, umí udržet astma pod kontrolou tak dobře, že nemocný člověk větší potíže ani nepociťuje. Díky novým inhalačním systémům se lék dostává nejen do průdušek, ale i do nejmenších částí dýchacích cest. Díky tomu se daří dávky kortikosteroidů neustále snižovat. Jejich dlouhodobé užívání ve větším množství totiž provázejí nežádoucí účinky: obezita, řídnutí kostí, cukrovka nebo špatné hojení ran. I když dnešní léky mají vedlejší účinky minimální, strach z nich u pacientů často převládne a léčbu vysadí. Pacienti propadnou optimistické myšlence, že vlastně léčbu nepotřebují, a proto léčbu spontánně vysadí. Pak je to ale velký problém pro jejich průdušky.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Během normálního dýchání jsou svaly obklopující dýchací cesty uvolněny a vzduch se pohybuje volně. U lidí s astmatem nebo alergiemi jsou svaly dýchacích cest staženy a vzduch nemůže volně proudit. Tyto problémy vyvolají alergické podněty nebo nevhodné životní prostředí. Méně vzduchu vede ke ztrátě dechu. Vzduch pohybující se přes napnuté dýchací cesty způsobuje pískání (sípání). Zúžení dýchacích cest je reverzibilní rys odlišující astma od jiných plicních onemocnění, zejména od bronchitidy nebo rozedmy plic.
Zánět
Lidé s astmatem mají červené a oteklé průdušky. K dlouhodobému poškození přispívá zánět, právě jeho léčba je klíčem k řízení astmatu v dlouhodobém horizontu.
Podrážděnost dýchacích cest
Dýchací cesty jsou u astmatu velmi citlivé a mají tendenci reagovat zúžením na sebemenší spouštěcí podněty jako pyl, zvířecí srst, prach nebo výpary.
Pylová alergie se projevuje především alergickou rýmou a alergickým zánětem spojivek. Nejčastější je sezónní alergická rýma označovaná jako „senná rýma“.
Pylovou alergií mohou být postiženy i ostatní sliznice horních cest dýchacích. Projevy jsou kašel a svědění patra. Pokud alergie postihne i průdušky, rozvine se astma. K nejtypičtějším příznakům patří kašel, stavy hvízdavé dušnosti, noční kašel, ponámahová dušnost a hvízdání.
Nos je důležitý pří úpravě vdechovaného vzduchu. Otepluje ho a zvlhčuje. Také reguluje jeho množství a plní funkci filtru.
Nos svými chloupky a řasinkovým epitelem zachycuje a odfiltrovává prachové částice, aby nezatěžovaly plíce.
Skořepy uvnitř nosu pečují o ohřev vzduchu vstupujícího do těla.
Hlenovitý povrch sliznice vzduch zvlhčuje.
Čichovou funkcí se nos nenahraditelně podílí na vnímání chuti.
V nosní sliznici sídlí imunoglobuliny, které útočí proti cizorodým látkám a likvidují je.
V nose jsou umístěna i speciální nervová zakončení, která pomocí vzduchu aktivují činnost mozku.
U člověka s deformovanou nosní přepážkou však proudí vzduch v jednom nosním otvoru hodně, zatímco v druhém málo. Tam, kde je pohyb vzduchu menší, sekret stagnuje a je živnou půdou pro bakterie, které vyvolávají kašel, zánět vedlejších nosních dutin, chrapot či alergizaci. V důsledku neprůchodnosti nosu postižený dýchá ústy – do plic tak vstupuje nečištěný, neohřátý a suchý vzduch, což vede k bronchitidám či suchým dráždivým kašlům. Funkci nosu potom musí převzít průdušnice a průdušky, oschlé hlasivky trápí chrapot.
Pokud vás trápí kašel, měli byste zařadit do svého jídelníčku určité potraviny. Na kašel pomáhá allicin, který je obsažen v česneku a cibuli. Pijte denně 1 sklenici mléka s rozmačkaným stroužkem česneku. Jezte obilné kaše, červené a žluté ovoce a zeleninu a potraviny s vysokým obsahem zinku, hořčíku, kyseliny listové a vitamínu C, E, A. Denně zkonzumujte 1 porci čerstvého ovoce a 1 porci vařené zeleniny. Do salátů z čerstvé zeleniny přidávejte olej z pšeničných klíčků nebo sezamový olej. Vhodná je také mrkev a dýně. Mají vysoký podíl karotenoidů, což jsou provitamíny vitamínu A, důležitého pro sliznice. Konzumujte čerstvé citrusové plody a různá semínka. Dalším lékem na dýchací cesty je rybí tuk, jezte tedy 3x týdně tučnější ryby. Milovníky kávy jistě potěší fakt, že káva rozšiřuje průdušky, proto je při kašli vhodná.
Léčba je zaměřena na ovlivnění stavů, které vyvolávají obtíže.
Infekce: je zapotřebí podávat širokospektrální antibiotikum (například trimetoprim/sulfamethoxazol nebo tetracyklin či ampicilin). Léčbu ihned opakujeme při prvních známkách opětovného objevení se infekce. U osob s častým vzplanutím infekce se doporučují pravidelné kůry širokospektrálními antibiotiky.
Stažení průdušek (takzvaný bronchospasmus): řešíme léky roztahujícími průdušky, například theofylinem.
Zahušťování sekretu z dýchacích cest: k prevenci zahušťování je nutné dostatečné celkové zavodnění organismu. Někomu pomůže inhalace páry, polohová drenáž a dechová cvičení.