OPERACE SLINNÉ ŽLÁZY

Očekávaný výsledek

Po odstranění útvaru ve žláze nebo celé slinné žlázy následuje na základě histologického vyšetření rozhodnutí o dalším postupu léčby (například jen pravidelné kontroly a sledování, další operace, ozáření a podobně)

Zdroj: Slinné žlázy

Poradna

V naší poradně s názvem RAKOVINA JAZYKA PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.

Nevíte někdo jak správně rozpoznat rakovinu jazyka? Mám pod jazykem takvý houbovitý útvar kolem ústí slinné žlázy. Někdy se zduří a je větší, jindy zase ne. Je to rakovina jazyka?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Jestli to má bíločervenou barvu, tak je možné, že se jedná o rakovinu jazyka, ale neobvyklé je to střídání stavů zduřelosti. Určitě bych s tím ale šla k doktorovi. Tady jsem našla web, kde je popsána dopodrobna rakovna jazyka, její příznaky a léčba i fotografie rakoviny jazyka. Adresa je http://www.stefajir.cz/?q=r…

Zdroj: Příběh Rakovina jazyka příznaky

Dělení slinných žláz

Podle charakteru vylučovaných slin se žlázy dělí na serózní (produkující vodnatý sekret), mucinózní (produkující hlenovitý sekret) a smíšené.

Podle velikosti žlázy dělíme na velké a malé slinné žlázy (viz výše).

Zdroj: Slinné žlázy

Poradna

V naší poradně s názvem OTOK PRAVÉ TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.

Pravidelně jednou za měsíc, za šest týdnů, se probudím s otokem pravé tváře. Otok je soustředěný na spodní čelist, od zubů to není. Prohmatáním zjišťuji jen zduřenou tkáň, žádnou obstrukci, otok je bezbolestný. Během dvou dnů to po nahřívání odejde, aby se to za měsíc objevilo znovu. Většinou se to stává přes noc, ale už dvakrát i přes den. Bylo mi nabídnuto endoskopické vyšetření slinné žlázy v nemocnici, ale toho se bojím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Endoskopického vyšetření slinné žlázy se bát nemusíte, není to nic hrozného. Je to další krok ke zjištění příčiny vašich obtíží. Ještě se zkuste poradit se svým gynekologem, jestli to náhodou nesouvisí s vaším menstruačním cyklem. Také se snažte o vyšetření spodní čelisti pomocí ultrazvuku.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Otok pravé tváře

Slinné žlázy pod jazykem

Slinné žlázy v ústech jsou velké útvary uložené pod sliznicí, nebo i v podkoží a mezi svaly, mnohdy i relativně daleko od ústní dutiny, kam ústí dlouhými vývody.

Člověk má tři velké párové slinné žlázy:

• příušní slinná žláza (gl. parotis)
• podjazyková slinná žláza (gl. sublingualis)
• podčelistní slinná žláza (gl. submandibularis)

Slinné žlázy jsou lalůčkovité orgány oddělené od okolních tkání tenkým vazivovým obalem. Základní strukturou je takzvaný acinus, malý shluk buněk, které produkují sekret do jednoho vývodu.

Kromě toho se v ústní dutině nachází množství malých slinných žláz, které jsou umístěné v podslizničním vazivu ústní dutiny. Jsou to:

• pyskové žlázy (gl. labiales)
• tvářové žlázy (gl. buccales)
• stoličkové žlázy (gl. molares)
• patrové žlázy (gl. palatinae)
• jazykové žlázy (gl. linguales)
• Ebnerovy žlázy (gl. gustatoriae)

Zdroj: Slinné žlázy

Poradna

V naší poradně s názvem VYSETRENI SLINNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heis Václav.

Je mi 84let a mám příznaky nemoci parkinson- V poslední době se mi vyskytl problém ve výskytu někdy až silného 'slintání ', kdy mi dost nekontrovatelně vytékají sliny z úst. Poraďte mi co by pomohlo - slyšel jsem o nemoci parkinson, že veškeré příznaky jsou neléčitelné a p. Mám současně i jiné problémy,ale to není podstatné pro tento stav. Děkuji Heis
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Milý pane Heisi, váš problém s vytékáním slin určitě bude mít řešení. Jedno jednoduché řešení: mít při ruce kapesník a při předklonu hlavy si jej přiložit před ústa. Lepší řešení můžete dostat v ordinaci geriatrie. Tady vám k tomu posílám odkaz na mapu, kde si můžete vyhledat nejbližšího lékaře s tímto zaměřením: https://maps.google.cz/maps…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Vysetreni slinné žlázy

Operace štítné žlázy v Motole

Více o této problematice se dozvíte zde.

Zdroj: Operace štítné žlázy

Kdy je nutná operace štítné žlázy

K operaci štítné žlázy se obvykle přistupuje v případě nádorového onemocnění a v případě vážné hypertyreózy.

Zdroj: Nefunkční štítná žláza

Zánět

Zánět slinné žlázy příznaky (akutní bakteriální sialadenitida) je způsoben streptokoky A, stafylokoky, anaeroby.

K charakteristickým příznakům patří:

• bolestivé zduření;
• zarudnutí kůže;
• hnisavý sekret z vývodu;
• bolest uzdičky pod jazykem.

Léčba

Zánět se léčí antibiotiky, případně se provádí drenáž abscesu.

Zdroj: Otok pod jazykem

Příběh

V příběhu OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.

Dobrý den Leni,jsem 15 dní po operaci a mám stejné problémy jako vy.Už o tom máte nějaké informace?Mě nikdo nic neřekl.Děkuji Iveta

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.

dobry den,Lenko jsem 21 dnu po operaci štítné žlázy také chraptím,sice mě bylo řečeno,že nerv byl nepoškozen,ale ze se tam obrna levé hlasivky dávají léky účinek zatím žádný.CHtěla bych se zeptat jak jste na tom vy už se to nějak zlepšilo.Děkuji alena

Zdroj: Příběh Operace štítné žlázy

Kámen

Zduření slinných žláz projevující se jako boule pod jazykem může znamenat kamenem ucpanou slinnou žlázu. Jedná se o krystalická ložiska, která zablokují slinné kanálky a brání odtoku slin do úst. Projevem je bolest pod jazykem, zduřelá slinná žláza a někdy i zduřelá uzdička pod jazykem. Dalším projevem je stupňující se bolest. Příznaky se dostavují při jídle, kdy žláza produkuje zvýšené množství slin, ty se však vinou kamene nemohou vyměšovat do úst.

K charakteristickým příznakům patří:

• bolest;
• otok;
• snížený přívod slin.

Pokud nedojde k odstranění ucpávky, může se vyvinout zánět.

Léčba

Slinné kameny se odstraňují konzervativně; pokud jsou malé, vyplaví se zvýšenou sekrecí slin. Někdy bývá nutná úprava ústí nebo odstranění celé stinné žlázy. Aby nedocházelo k recidivám, pacientům se doporučuje, aby dbali na zvýšený přívod tekutin.

Zdroj: Otok pod jazykem

Poradna

V naší poradně s názvem OPERACE STITNE ZLAZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.

Jsem čtrnáct dnu po operaci štítné žlázy a mám problém s hlasem.Chraptím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

To je normální. Operační zásah byl v těsné blízkosti hlasivek a ty budou potřebovat nějaký čas, než se vše urovná. Toto období může trvat až 6 měsíců s postupným zlepšováním. Také by bylo dobré navštívit ordinaci ORL a požádat je o vyšetření hlasivek, abyste mohli sledovat a vyhodnocovat vývoj rekonvalescence.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Operace stitne zlazi

Rekonvalescence po operaci

Po operaci štítné žlázy je nutné počítat s časem na uzdravení. Po operaci můžete pociťovat zhoršené polykání, tlaky v dané oblasti a rovněž lze očekávat změnu hlasu. Můžete cítit i bolestivost rány. Většina odoperovaných pacientů si však na tyto stavy nestěžuje. Obvykle uvádí spíše úlevu. Délka pobytu v nemocnici trvá cca 4–7 dnů. Rekonvalescence trvá další 3 týdny, kdy by měl pacient dodržovat klidový režim.

U zhoubných nádorů se přistupuje k terapii radiojodem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, je chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinná léčebná metoda, která vás vrátí zpět do normálního života.

Zdroj: Operace štítné žlázy

Zánět

Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.

Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.

Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.

Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.

Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.

Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.

Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.

Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.

Chronické fibroproduktivní záněty – v těchto případech dochází k fibrotizování tkáně slinné žlázy a její destrukci a snížení tvorby slin. Tento stav se rovněž nazývá cirhóza slinné žlázy. Léčbou je ve většině případů operace, kdy se odejmou nefunkční žlázy, nutné je rovněž absolvovat vyšetření na možnou přítomnost nádoru.

Zánětlivé změny také mohou provázet přítomnost kaménků ve slinných žlázách, které dráždí okolní tkáň a ta následně reaguje zánětem. Pro vyšetření slinných žláz se používá fyzikální vyšetření (hlavně pohmat), ultrazvuk a také odběr bioptického vzorku tenkou jehlou, sialografie s kontrastní látkou, CT či magnetická rezonance.

Zdroj: Slinné žlázy

Příběh

V příběhu OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Při operaci štítné žlázy došlo u mě k přetětí nervu a následnému zašití nervu. Po operaci nemůžu mluvit, můžu jen šeptat. Stalo se to někomu? Je možné, že se hlas vrátí? Říkali mi, že do roka se mi to spraví. Za jak dlouho se Vám hlas vrátil? Nemůžu se ani nahlas smát. A špatně se mně kašle.
Děkuji za odpověď. Lenka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.

Dobrý den Leni,jsem 15 dní po operaci a mám stejné problémy jako vy.Už o tom máte nějaké informace?Mě nikdo nic neřekl.Děkuji Iveta

Zdroj: Příběh Operace štítné žlázy

Komplikace

Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícního nervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.

U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícního nervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.

Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.

Zdroj: Slinné žlázy

Co je operace rakoviny prostaty?

Při operaci rakoviny prostaty chirurg odstraní celou žlázu prostaty. Název této operace je radikální prostatektomie. Tato operace se provádí v případě, když si lékař myslí, že rakovina prostaty se nerozšířila do dalších částí těla.

Zdroj: Jak se připravit na operaci prostaty

Kdy je nutná operace

Chirurgické odstranění nádoru je pro vyléčení zcela nezbytné. Někdy, u velmi malých nádorů bez metastáz, stačí samo o sobě. Odstranění štítné žlázy v současné době nepředstavuje pro pacienta náročný výkon, je-li provedeno zkušeným chirurgem na pracovišti, které se operacím štítné žlázy věnuje běžně. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury. Riziko trvalých komplikací se pohybuje okolo 1 % v závislosti na velikosti žlázy a pokročilosti nálezu.

Chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Operace se provádí v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že se na krku provede řez dlouhý asi 10 cm a žláza se vyjme. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je později odstraněn.

Zdroj: Štítná žláza

Zkušenosti s odstraněním štítné žlázy

O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je zapotřebí vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba, a je vhodná v případě zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.

Sami pacienti přiznávají, že po operaci štítné žlázy se jejich stav opravdu zlepšil. Pokud je operace prováděna z důvodu, že štítná žláza funguje pomalu nebo vůbec, je zde naděje, že při normální stravě a pohybu se dá něco shodit. Takže při hyperfunkci po operaci s dobrotami opatrně. Teď už krmíte jen sami sebe a při hypofunkci je možné i na váze ubrat. V obou případech je nutné dodržovat léčbu, jinak nastane velký zdravotní problém. Lidé s vyoperovanou štítnou žlázou musí chybějící hormony užívat v tabletách, bez nichž by jejich život neměl dlouhého trvání.

Zdroj: Operace štítné žlázy

Operace

Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.

Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.

Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní zdravé tkáně žlázy, aby byla jistota, že byl nádor odstraněn celý. Je-li z předoperačního vyšetření podezření, že se jedná o zhoubný nádor, odstraňuje se příušní žláza celá, tedy i s částí žlázy ležící vně od nervu. I v tomto případě se lékaři snaží zachovat lícní nerv. Je-li však rozsah nádoru takový, že by při snaze o zachování nervu hrozilo, že zhoubný nádor nebude odstraněn celý, musí se v zájmu odstranění nádoru lícní nerv obětovat, a to se všemi důsledky na pohyblivost mimických svalů. Jsou-li na krku přítomny zvětšené uzliny, odstraňují se. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén), která odsává z rány tekutinu s krví a sliny, které se po operaci v ráně tvoří. Rána se šije ve 2 vrstvách a kůže se šije většinou jednotlivými stehy. Zevně se přikládá kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní stehy postupně 7. až 10. den. Probíhá-li hojení rány normálně, je pacient propuštěn z oddělení domů 10. až 14. den. Došlo-li pooperačně k poruše funkce lícního nervu, který nebyl při operaci přerušen, dostává pacient léky na zlepšení obnovy funkce nervu a po zhojení rány následuje rehabilitace. To prodlouží dobu hospitalizace. Větší část rehabilitace je již možno absolvovat ambulantně.

Zdroj: Slinné žlázy

Stav po operaci štítné žlázy

Problémy se štítnou žlázou se vyskytují v každém věku, od novorozence až po dospělého člověka. Častěji jsou poruchami štítné žlázy postiženy ženy. U závažnějších případů jsou pacientovi předepsány léky nebo chirurgické odstranění štítné žlázy. V dnešní době se subtotální neboli částečné odstranění štítné žlázy skoro neprovádí. Resekce (odstranění) části štítné žlázy spočívá v tom, že tkáň štítné žlázy částečně zůstává v operační zóně, která se pak obklopuje řezy. Pokud v budoucnosti ve zbývající části tkáně vznikne nádor, opakovaná operace má vysoký stupeň rizika a komplikací. Právě proto moderní medicína preferuje úplné odstranění štítné žlázy. Velikost pooperačního řezu na krku pacienta záleží na původní poloze a velikosti štítné žlázy. Také je důležitá sktruktura pokožky pacienta. Chirurgové nemocnice se v rámci možností snaží zanechávat co nejmenší defekt, přičemž vzniklá jizva měří cca 5–7 cm. Normálně je to tenký světlý pruh, který se za pomoci speciálních mastí a použití kosmetického laseru stává úplně neviditelným.

Zdroj: Lázně po operaci štítné žlázy

Ucpání

Přesná příčina ucpání slinných žláz není známá. Některé léky mohou způsobovat suchost v ústech a zvyšovat tak riziko vzniku tvorby kamenů. Jsou i některá onemocnění (například Sjögrenův syndrom), kdy je produkce slin snížena a ve slinných žlázách se tvoří kameny. Může to být způsobeno i odlišností tvaru kanálku, který je delší a níže položený, takže sliny hůře odtékají. Kamínky mohou způsobovat chronický zánět a opakovaně může docházet ke zduření žlázy při jídle, což je způsobeno špatným odtokem sliny kolem kaménku ve vývodu. Nebo mohou vést k akutním bolestivým zánětům postižené žlázy. Mohou také nastat zánětlivé komplikace na krku, rozšíří-li se zánět mimo žlázu do okolních tkání.

Léčba spočívá v kombinaci různých postupů – od cílené aplikace antibiotik přes stimulaci produkce slin pitnými kúrami, žvýkáním žvýkaček až po předepsání látek zvyšujících slinnou sekreci. Při léčbě se uplatňují i aplikace chladivých obkladů nebo chirurgická léčba. Chirurgie přichází na řadu spíše u dlouhodobějších zánětů nebo pokud jsou tyto způsobeny slinným kamenem.

Zdroj: Slinné žlázy