Konzervativní léčba patní ostruhy obvykle zahrnuje odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, vložky do bot a noční dlahy. Může být zajímavé vědět, že tento abnormální růst kostí lze účinně a jednoduše léčit řadou domácích prostředků na patní ostruhu.
Octové obklady na ostruhy
Jablečný ocet je účinným domácím lékem. Namočte bavlněný ručník nebo bavlněný obvaz do jablečného octa, složte jej a položte na patu. Octový obklad zajistěte na místě náplastí. Octový obklad noste pravidelně několik dní. Vyzkoušet také můžete směs z jablečného octa, melasy a jedlé sody, kterou pak natřete na patní ostruhu.
Led a kokosový olej na ostruhy
Dobrým domácím prostředkem je také aplikace ledu na patu a masáž oblasti kokosovým olejem. Nejlepším způsobem, jak snížit bolest a nepohodlí spojené s tímto kostnatým výrůstkem, je ponořit nohy do teplé lázně Epsomské soli.
Zábal z lněného semínka
Zánět způsobený patní ostruhou lze zmírnit umístěním tepelného zábalu z lněného semínka na postiženou oblast. Provádění některých protahovacích cvičení, jako je válení tenisového nebo golfového míčku pod nohama, je také užitečné ke zmírnění zánětu. Aplikujte teplo na patu po dobu 20 minut dvakrát denně pomocí tohoto teplého zábalu.
Zelné listy na ostruhu
Zelné listy vám také mohou pomoci zbavit se bolesti patní ostruhy. Umístěte čerstvé zelené listy na patu a nechte je tam nějakou dobu působit. Bolest a zánět lze také zmírnit namočením nohou v chlorované vodě.
Ve svém příspěvku OSTRUHY NA PATÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA VIKTOROVÁ.
DOBRÝ DEN,
JIŽ NĚKOLIK TÝDNŮ MÁM VELKÉ BOLESTI PATY, DOKTOR MI DAL DVĚ INJEKCE A POTRVDIL, ŽE JDE O OSTRUHY.
PROSÍM O RADU OTCE PLESKAČE JAK POSTUPOVAT DÁL, V DNEŠNÍM RADIOVÉM PROGRAMU JSEM NĚCO ZASLECHLA, BOHUŽEL UŽ JSTE KONČILI A TAK VÁS PROSÍM O ZOPAKOVÁNÍ RADY JAK PATU LÉČIT.
DĚKUJI,
S POZDRAVEM VIKTOROVÁ
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva .
Muze souviset to ze mam nyni silne akne s trombozou nyni mam i ostruhy jsem na warfarinu.Vypada to jestli me problemy nenastaly po zavedeni Mireny.Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tutopak.
Zdravim vas
Ve vašem případě v souvislosti s žilní trombozou dolních končetin a s patní ostruhou bych to viděl na extrémní překyselení organismu
a přetížení těžkými kovy.
Jinými slovy potřebujete komletní detox pomocí naturopatie.
Dále bych doporučil pití vylisovaných šťáv se zeleniny,ovoce a prefitrované vody,neboť jste dehydrovaná. Klasická voda s chlórem je toxicky zatížená,tudíž nesplňuje podmínky optimální hydratace organismu.
Patní ostruhy se vyskytují jak pod patou, tak na zadní části paty. Jsou velmi časté a způsobují bolest paty. Patní ostruhy jsou kostnaté hrudky, které jsou tvořeny nadměrnými vápenatými usazeninami. Mohou se vyskytnout i v zadní části paty nebo pod patní kostí.
Příčiny: Opakující se zatěžování končetin například běháním a skákáním, abnormality patní kosti.
Příznaky: Bolest v patě při došlapu. Při došlapu vzniká pocit, jako když sešlápneme ostrý předmět. Někteří lidé necítí žádnou bolest, ale na rentgenovém snímku mají nález kostních ostruh.
Komplikace: Kostní ostruhy jsou často spojeny s plantární fasciitis a zánětem Achillovy šlachy.
Léčba: Protahování a posilování, protetická obuv a chirurgický zákrok.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Paní Boženko, vydržte to!
Držím Vám palečky, vím, jaké je to utrpení.
Má praktická lékařka o mě nemá zájem, nechce mi psát žádanky, tak pokud budete nadále v této situaci, tak pište emaily lékařům ve Vašem okolí, stejně jako já, že potřebujete další vyšetření. Já jsem si bez žádanky našla lékaře na imunologii, alergologii, protože mám stále angíny a pak internistu, který bude pátrat dále, i se nade mnou slitoval můj neurolog a chce se také k těmto lékařům připojit. Konečně jsem se téměř po pěti měsících dočkala!!!!!!!
Praktická lékařka mě chce poslat do práce, i když lékaře budu mít po celý únor a březen a nehodlám je pustit! Takže se budu bránit. Mám i zjištěné ostruhy v obou patách, nechce to řešit! Tak to budu řešit sama!
Milgamma je opravdu skvělá, obsahuje vitamín B12, který je hodně důležitý, mám i lepší trávení, jen s tou Lyricou mi to moc nejde, stále se mi chce spát, i když spím 9 hodin v noci, což neznám, protože jsem vstávala do práce v půl 4 ráno a když jsem se vyspala 5 hodin, tak to byl zázrak. Asi se navrátím k Cymbaltě, po té jsem alespoň měla nějakou energii.
Také jdu na konci února do Léčby bolesti, kam mi napsal žádanku můj neurolog, jsou tam prý skvělý, můžou Vás poslat i na magnetickou rezonanci, kterou mi nikdo nechtěl napsat, i když mám nálezy na zádech.
Uvidím, moc ráda Vám budu psát své zážitky u lékařů, pokud budete chtít, neboť s touto nemocí nikoho jiného neznám.
Také jsem si došla na test cukru s tím sladký roztokem, zda nemám skrytou cukrovku, což může být, ten dopadl dobře.
Kdykoliv mi napište, mějte se krásně. Jana.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena Poldová.
Paní Janičko, děkuji Vám za zprávičku.Budu ráda pokud mě o vás budete informovat.Také vám držím palečky,aby se to zlepšilo.Také vám napíši pokud se u mě něco změní.Posílám pozdrav.Božena
Léčba samotné ostruhy není nutná, pokud nezpůsobuje záněty měkkých tkání kolem ní. Obvykle je jediným způsobem, jak se navždy zbavit kostní ostruhy, chirurgický zákrok. Na bolest měkkých tkání lze použít léky proti bolesti a rovněž pomůže i alobal.
Jak použít alobal proti bolesti při ostruhách
Alobal omotejte kolem celé oblasti postižené bolestí kvůli ostruze. Nejčastěji to bývá chodidlo, takže ho celé zabalte do jedné vrstvy hliníkové fólie (alobal). Alobal použijte vždy na noc, abyste s tím nemuseli chodit. Chodidlo obalte až ke kotníkům a dbejte na to, aby se fólie nikde neprotrhla. Pevně to všude přitiskněte ke kůži a natáhněte na to ponožku, která to zafixuje a zabrání odmotání. Ráno to normálně všechno sundejte. Opakujte každou noc po dobu 10 dnů a pak nechte přestávku na dva týdny a v případě potřeby znovu pokračujte dalších 10 dnů.
V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: https://www.youtube.com/res…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: https://www.prozdravi.cz/ge…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.
Kostní ostruhy pocházejí z abnormálního natahování měkké tkáně, která se přichytává k dané oblasti. Chronická onemocnění šlachy nebo namáhání plantární fascie jsou běžnými problémy doprovázející kostní ostruhy.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Prosim o radu mam patni ostruhy nevim jak je znicit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eduard Polášek.
Dobrý den , prosím o radu , na pravé noze ,po amputaci palce mám stále trochu otevřený kousek kůže , je to již třetí rok navštěvuji Podiatrii v Olomouci, děkuji za odpověď, s pozdravem Polášek Eduard
Ve skutečnosti ostruha nebolí. To, co bolí, je obvykle zánět šlach a tkání kolem ostruhy. Důležitým rysem bolesti patní ostruhy je, že se zlepšuje, když se pohybujete, a zhoršuje se, když začnete chodit po chvíli sezení. Můžete také pociťovat ostrou bolest paty, když poprvé ráno začnete chodit.
V naší poradně s názvem BOLESTI PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.
Dobrý den, chtěla bych poradit co s bolavýma patama. Začnu od začátku, před asi 3 lety jsem dostala pásový opar na lýtku a stehně ze zadní strany. Od té doby mě začaly jakoby úplně řezavé bolesti od achylovky do paty, nevím jestli by to mohlo mít nějakou souvislost, patní ostruhy tam nejsou ( potvrzeno rentgenem ). Dodnes mám bolesti ( řezavé už nejsou ) pat, někdy až nesnesitelné než se rozejdu, po chvíly to trochu poleví, ale stejně ty bolesti jsou, takže chodím jako důchodce, přesto ještě nejsem.
Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zastavte se na neurologii a nechte si vyšetřit nervy na noze. Tyto komplikace může způsobovat uskřinutý nerv, který byl vyprovokován pásovým oparem. Jednoduchá operace pak zajistí úlevu.
Léčba ozařováním se používá až po vyčerpání ostatních léčebných metod, jimiž jsou léčba ultrazvukem, magnetoterapií, pomocí obstřiků či lokální aplikací medikamentu do bolestivého místa. Metoda ozařování nenádorové indikace bývá prováděna jako metoda poslední volby a provádí se na doporučení praktického lékaře nebo ortopeda.
Radioterapie je velice účinná metoda k léčení některých chorob pohybového aparátu. Nejčastěji se používá k léčbě patní ostruhy, ale ozařovat lze i další bolestivé lokalizace.
Ozáření probíhá 2–3x týdně po dobu 2 až 3 týdnů a jde o poměrně efektivní metodu, která zabírá zhruba u tří čtvrtin pacientů. Úleva nemusí nastat okamžitě, ale může se projevit s časovým odstupem několika týdnů až měsíců. U pacientů, kde se protibolestivý efekt objeví, může být úleva dlouhodobá, tedy v řádu několika měsíců až let. Efekt může být i trvalý. Pokud úleva nenastane, je možné léčbu s určitým časovým odstupem jednou až dvakrát zopakovat. Léčba radioterapií ovšem neřeší prvotní příčinu vzniku bolesti a zdravotní problém nevyléčí, ani ho nedostane do původního zdravého stavu. Jedná se o léčbu analgetickou, podpůrnou, která pacientovi uleví od akutních obtíží a zbaví ho vnímání bolesti v dané lokalizaci.
Ozařování má své nežádoucí účinky. Přestože jsou aplikované dávky u těchto indikací významně nižší než dávky u ozařování onkologických nemocí, je nutné provádět indikaci této léčebné metody velice uvážlivě, a to až po vyčerpání metod ostatních. Je potřeba důkladně zvážit, jestli je tato metoda opravdu vhodná, a to především u mladých pacientů, u žen, u nichž nelze vyloučit těhotenství, a rovněž při ozařování v místě, které je nějakým jiným způsobem poškozeno, například předchozím poleptáním nebo spálením. Věková hranice pro zařazení této léčebné metody je mezi 30 až 40 lety, u mladších věkových kategorií je vždy důležité pečlivě zvážit, jestli je tato metoda pravdu nutná.
V naší poradně s názvem WOBENZYM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Štrublíková.
Pomáhá i na patní ostruhy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostruha na patě je ortopedický problém a na to Wobenzym nestačí. Leda, že byste se rozhodla pro operativní odstranění. Po operaci by Wobenzym mohl zrychlit hojení.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Artemis.
Dobrý den nejsem žádná lékařka ale můžu říct že moje mamka měla podobné problémy.Bolesti obou pat jako kdyby jí tam bodali něčím či píchali jehličky.Doktor jí řekl že to má ostruhy a nedá se to léčit.Takže mamka bohužel trpí bolestma do teď už si ale na to nestěžuje protože se s tím musela naučit žít.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku OSTRUHA NA PATĚ NIC NEPOMÁHÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kveta.
Dobrý den ,mám problémy s ostruhama na patě-levá víc bolí.
Už mám po rehabilitaci,3xráz.vlna a žádný výsledek.
ještě bych chtěla vyzkoušet ozáření RTG,to hradí pojišťovna.
Klidně bych podstoupila i operaci jen kdyby to pomohlo.
V práci stojím celý den na nohách,nedá se to ustát....
Děkují za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Patní ostruhy jsou velmi bolestivé. Zkusila jsem léčbu rázovou vlnou pomohlo mě to asi na 2 měsíce. Příští týden jdu na léčbu Laserem prý to pomáhá více než rázová vlna. Známá mě poradila listy z černého bezu spařit trochu vyždímat a teplé dát na patu na to igelit, teplou ponožku a nechat přes noc působit aplikovat 10 dní. Musím počkat do jara. Jestli jste někdo už vyzkoušel dejte vědět. Děkuji Alena
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
V naší poradně s názvem NEMOC DNA – CO JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr G.
Dobrý den mám dotaz, Mám problém s krví tak že ji musím ředit Wanfarinem, tak že nemohu vše jíst ! Váha je taky docela dost ysoko na moji postavu 115Kg I když jsem váhu snížil stále to není ono a dnu tu potkávám docela často, a to ještě ostruhy. A řeknu Vám že dost trpím . Tak tedy co teda jíst?!? Je to k zlosti!! Co s tím??????
Děkuji za úpřimnou radu. Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte pravdu, léčba Warfarinem vyžaduje dietu, která zase úplně nevyhovuje dietě proti dně. Warfarinu nevadí maso, dně ano. Warfarinu vadí mnoho zeleniny a dně naopak pomáhá. Ale jde zde nalézt vhodný průnik a obé sladit. Vzhledem k tomu, že trpíte i nadváhou, tak bude nejlepší oslovit výživového poradce, který s vámi probere současné stravovací návyky a ukáže vám chyby, které vám přináší ony těžkosti. Vyhledejte si nejbližšího výživového poradce ve svém okolí a dohodněte si poradu. Výživové poradce ve svém okolí uvidíte zde: https://www.google.cz/maps/…
Kostní ostruhy jsou často asymptomatické a samy o sobě nepotřebují léčbu, mohou však být součástí jiných léčených stavů. Poměrně často bolest souvisí spíše s měkkou tkání, která se váže na kostní ostruhu a oblast, než se skutečnou kostní ostruhou samotnou.
Pokud je kostní ostruha dostatečně velká, může vyvíjet tlak na okolní měkké tkáně a třít se v botě, což může způsobit otok měkkých tkání, zarudnutí a zánět.
V naší poradně s názvem BOLEST PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anabella.
Dobrý den.
Co znamenají níže zmíněné latinské výrazy?
Byla jsem na rtg pat, ale co jsem si přečetla je srozumitelné jen lékaři, který mi nic nesdělil.
Calcar calcanei sup et inf gr, grav
Víte?
Děkuji. A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Calcar calcanei neboli ostruha je deformace v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna na obou dolních končetinách. Je způsobena kalcifikací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalů nohy a plantární aponeurózou na hrbolku patní kosti. Ostruha způsobuje bolest uprostřed nášlapné plochy paty. Bolest může omezit nebo dokonce znemožnit chůzi. Lékař by měl při vyšetření prověřit palpační bolestivost úponu krátkých svalů a plantární aponeurózy na patní kost (zatlačit na šlachu a sledovat, jestli to bolí). Obvykle se volí konzervativní léčba, která spočívá v odlehčení paty speciální vložkou. Stélka odlehčí krok v místě ostruhy, vhodné je použít měkký podpatek. Lékař může provést obstřik bolestivého místa nebo může doporučit fyzikální ošetření (rehabilitace ve formě masáží, léčba magnety, balneo) nebo rentgenové ozáření.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt