OTEVŘENÁ RÁNA V KŮŽI je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.
Definice rány
Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Černá.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli je možné začít s ozařováním pokud není zahojená pooperační rána po operaci střev.,rána prosakuje, neboť není zahojen tračník.......také má sestra udělaný vývod.Sestra je mladá a potřebovala by velmi rychle zahájit chemoterapie kuli metastázím v dutině břišní.Velice děkuji.K.Cerná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Zanícená rána se projevuje zarudnutím a bolestí. Mezi nejběžnější rány tohoto druhu patří akutní zánět nehtového lůžka na rukou nebo nohou.
Akutní zánět nehtového lůžka
Akutní zánět nehtového lůžka může být na první pohled poměrně nenápadný, ale zato velice obtěžující problém. Jedná se o místní povrchovou infekci či absces, tedy dutinu vyplněnou hnisem, v oblasti ruky nebo méně často nohy. Jak můžete sami doma takový zánět léčit a s čím už zajít k lékaři?
Postižené místo se vyznačuje lokalizovanou bolestí, citlivostí na dotek, zarudnutím, zanícením, změněnou barvou, nebo dokonce různě pokrouceným nehtem. Pokud postižení zůstane neléčeno, může dojít ke vzniku abscesu a infekce se může šířit do dalších struktur prstu. Při některých činnostech je riziko vzniku zánětu nehtového lůžka vyšší. Patří mezi ně: kousání nehtů, sání prstů, nesprávná, agresivní manikúra, různá poranění nehtů včetně uvíznutí cizího tělesa (např třísky), modeláž nehtů, použití gelových nehtů.
Léčba
Nejlepší léčbou je prevence. Pokud se vám ale nepodaří vzniku zánětu předejít, máme pro vás několik rad, jak s infekcí bojovat. Pokud se ještě v místě postižení nevytvořil absces, může stačit přikládání obkladů z teplé vody 3–5x denně cca na 15 minut. Když infekce navzdory přikládání obkladů nepolevuje, je třeba dané místo znehybnit dlahou a nasadit antibiotickou léčbu. To už je ale práce pro lékaře. Když se na místě už vyvine absces, je třeba hnis vypustit. Někdy může stačit hnis vytlačit, pouze ale v případě, že na místo postižení není potřeba vyvinout příliš velký tlak – ten by totiž mohl tkáně ještě více poškodit. Po vypuštění hnisu místo sterilně překryjte a opět zahajte terapii teplými mokrými obklady 3–5x denně na 15 minut. Mezi jednotlivými obklady ránu vždy opět sterilně překryjte, abyste předešli opětovné infekci. V tomto případě antibiotika obvykle nejsou vůbec potřeba, protože absces je zánět ohraničený na určitou oblast. Pokud je absces příliš rozsáhlý, je na obtížně přístupném místě nebo není možné jeho obsah vypustit jen slabým tlakem, je třeba jeho ošetření přenechat chirurgovi.
Hlavní zásadou prevence akutního zánětu nehtového lůžka je sice pečlivá, ale v žádném případě ne agresivní hygiena. Používejte nedráždivou kosmetiku. Také se zkuste zbavit zlozvyků spojených s nehty – hlavně kousání a sání nehtů. A pokud toužíte po gelových nehtech či modeláži, dbejte na to, aby obojí bylo prováděno opravdu čistými nástroji v seriózních hygienických podmínkách.
Již v 60. letech 20. století bylo prokázáno, že rána, která se hojí ve vlhkém prostředí, má až o 40 procent kratší dobu hojení ve srovnání s krytím suchým obvazem. Přesto trvalo dalších téměř 30 let, než bylo vlhké hojení zavedeno do široké medicínské praxe.
Ve svém příspěvku RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou ranní deprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
I pro mně jsou rána přímo zničující, ráno beru 1 prášek Cipralex , vůbec nepomáhá. .doktorka mi přidala ještě půlku, ale to se mi začala točit hlava. .zajímavé, jak píšete, během dopoledne se to zlepší a večer jsem celkem v pohodě. . ale ta rána nedávám. .
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po vý
Ve svém příspěvku PLISEN POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
dobrý den,před rokem mě začal bolet prst na ruce ale moc jsem tomu něvěnovala pozornost, myslala jsem ža mám jen záděr, nebo jsem zajela pilníkem. Po nějaké době mi mězi kůžičkou a nehtem vznikla malá bílá tečka- a z té začal vatékat hnis,Nebralo to konce a trvalo to několik dnů.Byla jsem dost zničená, protože o nehty jsem se vždy vzorně starala a nikdy neměla zapotřebí umělé. Asii po dvou měsících jsem zašla k lékaři-chirurgovi. ten doporučil višnové zábaly. To trvalo ěkolik týdnů, pomohly od bolesti a vzhled nehtu nebyl až tak hrozný, přesto se nemoc po pár týdnech opšt vrátila.Poté doporučil strhnutí něhtu. Což jsem odmítla, sehnala jsem si mastičku z trávy a neht se ,,zahojil" ale neroste rovný, naštěstí je jen n aboku a není tak viditelný. To bylo před rokem a tec se mi udělalo to samé na palci stejné ruky. Jsem v nocé práci a nemůžu chodit s višnákem palec bolí a já jsem na dně. Marijánka nezabírá....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Neta.
Dobrý den,přečetla jsem Váš článek o bolávém prstu a chtěla by
pomoci,povedlo si mi vyléčit samotné svůj prst,který jsem rizla až do kosti padnutím na sklěnenou lahev.Dik chirurgovi,zašíl mi
tkaně,proto že rána byla vélká.Po určité době palec se nechtěl hojit,a hnisal a hnisal,až mi svalstvo prstu zmizelo pod jeho kůži.
Pán doktor mi tedy nabidl uříznout prst,aby mi zachranil zápěstí,
ja jsem ale ne dala na zákrok souhlas,přišla jsem domu,dala vařit vodu,pak přidala do ní sůl a hipermangan malou špetku,aby voda jen zružovela,a pak až se dálo výdržet teplotu vody,ponořila do něj bolávý prst asi na 10-15min.,zatím osušila ho sterilným můlem ,uřizla list aloe-very,odstranila šipy,otevřela ho a přiložilana ranu,vlastně jsem ovínula celý prst listem a zabalila zase do sterílního můlu,ták,jak to dělají sestríčky v nemocnicí.A tak jsem pokračovala v samoléčení,pokud se mi prst úplně ne uzdravil,dnes na něm nosím snůbní prstinek,proto že od té doby ne znám s ním žádné jíné stárosti.
Tutu metodu používám vždy,kdýž mám nejaké problemy se zraněním s hnísávymi následky a pořád mi pomáhá.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje. Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Děkuji Vám za laskavou odpověď. Jsem svým způsobem ráda, že se ve shodujete s názorem mého lékaře. Znát správnou diagnózu je jistě základ. Na článek, který zmiňujete jsem již v minulosti narazila a pozorně si ho přečetla. Mohu zkonstatovat, že léčba nasazená mým lékařem již v průběhu loňského léta se prakticky shodovala s doporučenými léčebnými postupy popisovanými v článku. Bohužel, jak už jsem říkala, nemohu říci, že by se dostavil pozitivní výsledek, naopak jsem kromě projevů dermatitidy musela bojovat ještě s nežádoucími účinky zvolených kortikoidů. Proto jsem nabyla dojmu, že se možná můj lékař mýlí. Můj stav se naštěstí i přesto drží v poměrně únosných mezích. Rozhodně se nedá srovnat s projevy nemoci vyobrazenými v příloze článku. Lupy nejsou na první pohled viditelné a ustoupily i pocity neustálého svědění, pálení a kousání. Kdyby mi kvůli stavu mé pokožky soustavně nepadaly vlasy, dalo by se s tím vcelku bez problémů žít. Naneštěstí jsem za uplynulý rok přišla dobře o 75% svých vlasů a smířit se s tím, že by měl takový vývoj pokračovat je pro mě nemožné. Říkáte, že seboroická dermatitida má tedy i svou suchou podobu ve formě disseorey. Zdá se mi ale, že všechny přípravky určené k léčbě sebory, s obsahem zinku, selenu a kyseliny salycilové jsou určeny především na pokožku vyznačující se nadměrným maštěním, a při jejich použití pozoruji naopak zvýšené olupování. Mám za to, že bych potřebovala péči, která by kombinovala jak dostatečnou hydrataci, tak antimykotické a další účinky, zatím jsem ale na žádnou vyhovující nenarazila. Mohu se zeptat, jaký šampon byste doporučoval Vy ? Nebo myslíte, že je možné zůstat u přípravků, které jsem zmiňovala, typu Kelual od Ducray, či Kerium od LA Roche Possay apod. ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Rayleen, popište mi trochu blíže jak žijete, jak se odvíjí Váš běžný den od rána až do usnutí. Také bych Vás rád požádal o sdělení Vašeho věku. Dále je pro vaši pomoc důležité vědět co jíte a co z toho máte opravdu ráda. Bolí Vás někde na/ve Vašem těle? Trpíte únavou nebo stresem? Myslíte si o sobě, že jste ve svém životě šťastná, bez ohledu na Vaše problémy s dermatitidou a vypadáváním vlasů. Ptám se na tyto věci proto, že kožní projevy nikdy nebývají diagnózou samy o sobě, ale signalizují spíše skryté komplikace a ty je třeba objevit a léčit tělo jako celek, nejen Vámi zmíněné šupinky nebo vypadávání vlasů. Pokud souhlasíte, zkusme to takto anonymně rozebrat.
Venózní bércový vřed (ulcus cruris venosum – UCV) je chronický defekt bérce, který vzniká v důsledku primární, ale častěji sekundární venózní insuficience (nedostatečnosti). Vlivem stagnace žilní krve a žilní hypertenze dochází postupně k atrofii kůže na bércích, kterou provází suchost a olupování kůže, tvorba hemosiderinových pigmentací a sklon k ekzémům. Defekty mohou vzniknout i bez zjevné příčiny, například nepatrným podrážděním pokožky, ze kterého se postupně vyvine mělký mokvající vřed. Venózní bércové vředy mohou být poměrně velké, obvykle nebolestivé a spodina bývá potažena fibrinovým povlakem. Často masivně secernují a jsou náchylné k infekci – pak mohou i značně zapáchat.
Léčba
Při léčbě venózního bércového vředu je třeba dbát na odstranění nebo alespoň zmírnění příčin jeho vzniku. Stav zhoršuje především nadváha, špatná výživa, kouření a nedostatek pohybu. Místní léčba bércového vředu spočívá především v aplikaci produktů pro vlhké hojení ran, které pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro hojení rány. Při léčbě každého venózního defektu je kromě vlhké terapie nevyhnutelná důsledná kompresivní terapie, a to optimálně zvolenou krátkotažnou nebo dlouhotažnou bandáží či kompresivními systémy. Bércový vřed venózního původu je nejčastějším typem chronické nehojící se rány. Patří k dlouhodobým onemocněním s častou recidivou (až u 57 % případů). Jeho léčba není snadná a vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného i jeho blízkých příbuzných. Typickým výskytem venózních bércových vředů je oblast zevního kotníku. Venózní bércový vřed je způsoben chronickou žilní chorobou. Vzniká v důsledku nedostatečného odtoku krve v žilách směřujících k srdci. Důsledkem je žilní hypertenze, krevní plazma je vytlačována z mikrocirkulace do tkáně. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, je suchá nebo může být naopak prosáklá a zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z drobných kožních defektů v důsledku poranění, která jsou podporovaná bakteriální flórou a těžko se hojí. Vřed však může vzniknout i bez předchozího poranění. V takových případech na kůži nejprve pozorujeme malou, postupně se zvětšující zarudlou skvrnu, na ní se vytváří krusta, která praská a otevírá se tak rána zasahující do podkoží. Po splynutí více kožních defektů vzniknou velkoplošné vředy. Současné onemocnění žil může ztížit rozpoznání příčiny. Pokud nedochází k léčbě základního onemocnění, mohou zůstat vředy nezhojené i přes přiměřenou léčbu. Základem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, nebo je alespoň zmírnit. Samotnou ránu je nezbytné důkladně vyčistit, zbavit ji zbytků mastí, past a jiných materiálů. Následně je třeba přistoupit k chir
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ LÉK NA BRADAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Česnek a ocet je účinný domácí lék proti bradavicím. Místo octa je možné použít i šťávu z citrónu. Léčba bradavic česnekem s citronem nebo octem se provádí tak, že česnek nakrájíme na tenké plátky a zalijeme octem nebo šťávou z citrónu. Tuto směs necháme uležet 7 dní v uzavřené lahvičce někde v temnu. Samotné ošetření pak provádíme tak, že vezmeme plátek macerovaného česneku, přiložíme ho na bradavici. Přes plátek česneku přiložíme vatičku namočenou v maceračním roztoku a zabalíme, aby z bradavice česnek nespadl. Takto ošetřenou bradavici necháme zrát přes noc do rána, kdy zábal na bradavici sundáme. Mám to odzkoušené a funguje to na 100%.
Je to opravdu 100 procentní.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vznik arteriálního bércového vředu je následkem ischemické choroby dolních končetin (periferního arteriálního obliterujícího onemocnění), respektive jejím čtvrtým stadiem. Nepodaří-li se předejít vzniku ulcerace včasnou preventivní léčbou, vzniká většinou náhle, rychle progreduje, a to nejčastěji v následujících lokalizacích: akrální (vzdálená) místa, jako prsty u nohou, interdigitální prostory (mezi prsty), na patách, mohou ovšem vzniknout i kdekoli jinde na dolních končetinách.
Arteriální vřed bývá velmi bolestivý (kromě přidružené diabetické neuropatie) a také hluboký – nezřídka sahá až po fascii nebo ke kosti. Toto onemocnění doprovází jen minimálně nebo vůbec nehmatatelný pulz na příslušných arteriích, index kotníkového tlaku (ABPI) menší než 0,6, zpomalený kapilární návrat a hladká chladná pokožka s dystrofickými změnami. Často se může jednat o vřed smíšené arteriovenózní etiologie. Tato rána se nejčastěji vyskytuje na prstech a patě nohy.
Rozhodující pro úspěšný začátek léčby arteriálních vředů je zejména včasné stanovení diagnózy a zvolení nejlepšího léčebného postupu včetně plasticko-chirurgických operací na tepenném řečišti. Přibližně 10 % všech bércových vředů je arteriálního původu. Tyto vředy vznikají v důsledku postupného zužování až ucpání periferních tepen. Lumen artérií se vlivem aterosklerotických a ateromatózních usazenin na stěně cévy postupně zužuje. Následkem je chronická ischemie až nekróza kůže.
Arteriální bércové vředy se vyskytují především u pacientů ve vyšším věku nebo u pacientů s déletrvajícím vysokým tlakem. Nejčastěji jsou lokalizovány na prstech a na patě, v oblasti zevního kotníku či v místech tlaku obuvi nad kostními prominencemi. Vředy vzniklé na podkladě onemocnění tepen často zasahují tkáň velmi hluboko (nezřídka až ke kosti) a jsou doprovázeny modrými až černými hemoragiemi. Následkem těžkých poruch prokrvování dochází ke vzniku nekróz. Zánětlivé změny odehrávající se v nejbližším okolí počínajících vředů jsou příčinou okolního zarudnutí.
Vzniku ulcerací předcházejí asi u 10 % pacientů klaudikační obtíže, zvláště u nemocných trpících dyslipidemií, cukrovkou, hypertenzí a u silných kuřáků. Mezi rizikové faktory vzniku aterosklerózy patří konstituční dispozie, nezdravý způsob života (především strava bohatá na tuky a kalorie), hypertenze, diabetes mellitus, hypotyreóza, nefropatie, poruchy metabolismu lipidů, trombofilie a plicní insuficience. Arteriální bércový vřed je značně bolestivé onemocnění, a to především v nočních hodinách při vodorovné či zvýšené poloze nohou.
Důležitá je přesná diagnóza a odstranění nekrózy. Na počátku léčby stojí přesné stanovení diagnózy a zhodnocení stupně postižení t
Ve svém příspěvku JÁTRA CITRON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kyra.
Cempírku musím oponovat, doktoři předepisují léky antimykotické (protiplísňové), ale mývají vedlejší účinky a jsou záhul na játra, je to chemie. Dá se sehnat tisíce jiných podpůrných přípravků, které plísně v těle velmi účinně likvidují a je jedno o jaký jde druh. Např. kokosový olej (kyselina kaprylová i jako kapsle), česnekový olej v kapslích, candimin kapky (oregáno - tj. dobromysl obecná), citrogrep kapky, ostropestřec na játra, ty jsou zatížená velmi při zbavování se plísně v těle, vhodná strava, která nepodporuje plíseň, ale spíše ji vyhladoví. Vyhnout se cukru úplně i sladidům i přírodním cukrům, z cukrů a kvasnic plíseň žije nejvíce. Vyhladovění může stav na chvíli zhoršit, chce to vydržet. Na vnější léčbu, tea tree olej, sůl z mrtvého moře (nejlépe koupele, tj. i detox). Je toho opravdu mnoho, ale to bych tu byla do rána. Kupte si knihu Candida, základní kniha a kuchařka, tam je hodně rad, ale na netu už dnes také, dříve moc nebylo, teď je jich hodně, ale hodně se jich také vylučuje, někde něco doporučují a někde to zakazují, takže ta kniha je vodítkem pro stravu, které věci raději ignorovat a které jsou povolené. Přeji hodně štěstí.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při léčbě otoků zabalte postiženou oblast 4 až 8 vrstvami alobalu a mezi každou vrstvu vložte hadřík nebo kus papíru. Udržujte bolestivou oblast zabalenou po dobu nejméně jedné hodiny a pak ji odkryjte. Po dvou až třech hodinách postup opakujte, a to po dobu 3 – 7 dnů, v závislosti na intenzitě otoku.
Lékaři v USA používají alobal i při léčení dny. Nemocné palce se zabalí hliníkovou fólií a nechají takto po dobu 12 hodin. Tento postup by se měl opakovat cca 12 dnů.
Tato metoda může být použita i při nachlazení a kašli. Je nutné zabalit nohy 5 až 7 vrstvami alobalu a mezi každou vrstvu vložit kus papíru nebo bavlněné tkaniny. Nechte působit asi 1 hodinu, alobal vyjměte, po 2 hodinách postup opakujte. Opět alobal sundejte, udělejte si 2 hodinovou pauzu a postup opakujte po třetí. Tuto metodu byste měli praktikovat asi 1 týden.
Alobal je také velmi dobrý pomocník při popáleninách. Nejprve je třeba vyčistit spálenou oblast studenou tekoucí vodou a vysušit. Je-li kůže poškozena více, lze použít sterilní gázu a absorbovat z rány tekutinu. Když je rána dokonale suchá, nanese se tenká vrstva masti používané běžně na popáleniny a na ni se položí alobal. Poté se zakryje rána obvazem a nechá v klidu, dokud bolest neodezní.
Chcete-li projasnit svou kůži a oči po probdělé noci, je třeba hliníkovou fólii roztrhat na malé kousky a dát je na několik hodin do mrazáku. Takto namražené kousky alobalu přiložte na obličej a na oční víčka a nechte působit 15–30 minut. Budete překvapeni, jak stopy únavy, nespavosti a stresu zmizí z vaší pokožky.
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Ve svém příspěvku CHLORELLA NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Zdravim. Chlorellu jsem začala brát asi před 14 dny. Cítím, že nejsem tolik unavená, ale cítím pořád že mám plný žaludek, i když skoro nic nesním. Prostě od rána do večera plná, i špatně chodím na záchod. Břicho mám trochu víc zvětšený a neni to moc příjemný.. Možná jsem i něco nabrala. Proto mám dotaz. Může to být jenom nějaká počáteční reakce, když na to tělo nebylo zvyklé, která za chvíli zmizí?Přiznám se, že tolik nedbám na pravidelnou stravu a pravidelní příjem vitamínů. Nebo nebo to má nějaký negativní vliv a léky bych měla okamžitě vysadit? Máte někdo podobnou zkušenost? Děkuji moc za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
V naší poradně s názvem LIPOM ODSTRANĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Dobrý den,
mám lipom v oblasti žaludku. Slyšela jsem, že jeho odstranění není nic závažného, ale že je pod ním kilní jamka, kterou je potřeba zašít.
Chtěla jsem se zeptat, zda musím být potom na neschopence, jelikož mám namáhavou práci nebo jde jen o jednodenní zákrok.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samotná excize lipomu - jeho chirurgické vyjmutí je jednoduchý jednodenní zákrok, ale rekonvalescence rány trvá minimálně týden, kdy je nutné ránu nijak nenamáhat, aby se mohla utvořit jizva. Když tuto fázi podceníte, tak by se rána mohla hojit i delší dobu a k tomu byste dostala jako odměnu nepěknou jizvu. Minimálně do vytáhnutí stehů byste se měla zdržet fyzické námahy břišních svalů.
Po operaci zůstanete v nemocnici až 2 týdny. Je důležité, aby váš lékařský tým měl hladinu cukru v krvi pod kontrolou a sledoval příznaky infekce.
Bolest po amputaci prstu na noze je normální, ale většina lidí se do týdne cítí lépe. Váš lékař vám poskytne podrobné pokyny, jak o ránu pečovat, aby byla čistá a snížil se otok. Jakmile se rána zahojí, může vám lékař doporučit fyzikální a pracovní terapii, která vám pomůže pokračovat v zotavování. Fyzikální terapie vám pomůže znovu získat sílu, rovnováhu a rozsah pohybu. Pracovní terapie vám pomůže přizpůsobit se, abyste mohli provádět důležité každodenní činnosti. Tyto terapie jsou často plně nebo částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Podrobnosti získáte u svého zdravotní pojišťovny.
Někteří lidé mohou pociťovat fantomovou bolest, což je bolest v části těla, která tam již není. Existuje několik osvědčených možností, jak pomoci léčit tuto bolest, takže nezapomeňte informovat svého lékaře.
Rekonvalescence po amputaci
V nemocnici je na ránu často umístěn objemný obvaz, který ji chrání během hojení. Udržujte obvaz na sobě a udržujte jej v suchu po dobu alespoň 48 hodin, nebo dokud vás nezkontroluje váš lékař. Doba a typ sledování závisí na typu rány. Pokud nemáte kontrolu do týdne, můžete obvaz sundat po 48 hodinách. Prohlédněte ránu, zda nevykazuje známky infekce. To zahrnuje rozšiřující se zarudnutí a hnis. Sledujte svou ránu buď každý den, nebo každý druhý den, zda se u vás tyto příznaky nevyskytují. Poté vždy na ránu aplikujte antibiotickou mast předepsanou lékařem a přiložte na ni velký obvaz.
Pokud vás lékař z nemocnice po pár dnech pošle domů, začínáte dobře. To znamená, že váš pečovatelský tým si myslí, že se léčíte dobře, a může se ujmout péče o sebe. Chcete-li pokračovat ve svém pokroku, dodržujte všechny pokyny svého lékaře o koupání, aktivitě, fyzikální terapii a péči o ránu.
Pokud cítíte bolest, nesahejte po ničem, co máte v lékárničce. Užívejte pouze to, co vám doporučí lékař, protože některé léky proti bolesti, dokonce i základní aspirin nebo brufen, mohou zvýšit vaše šance na krvácení.
Zavolejte svého chirurga, pokud máte nějaké nové příznaky, jako je zarudnutí, otok, krvácení, bolest, která se zhoršuje, nebo necitlivost nebo brnění. Kterýkoli z těchto příznaků může být normální, ale v některých případech znamenají, že potřebujete okamžitě lékařskou péči.
Chcete-li urychlit hojení rány v prvních dnech, držte ji co nejvíce zvednutou, aby z ní gravitace mohla odvádět otok. Udržujte oblast tak suchou, jak jen můžete. Neponořujte ruku do vody.
Dodržujete pokyny svého lékaře o tom, jak a kdy začít zatěžov
Ve svém příspěvku VÝTAŽEK ZE SEMEN ZELENÉ KÁVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Souhlasím s Gábinou.Užívám 2týdny,váha nešla dolů ani o deko a sladké bych jedla od rána do večera.Stydím se někomu přiznat,že jsem na to naletěla a ještě za takové peníze!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gábina.
Taky raději mlčím :) Kámoška by se mě zeptala, jestli nemám švába na mozku :D
Cizí tělísko (nejčastěji tříska nebo částečka olupujícího se laku) se může dostat pod nehet, kde pevně uvízne. Takové poranění je v okamžiku úrazu velmi bolestivé, bolest však po chvíli ustoupí. Rána většinou nekrvácí, proto bývá léčení zanedbáváno. S třískou se však pod nehet dostávají mikroorganismy.
Možnosti dalšího vývoje neošetřeného úrazu podle reakce organismu na cizí tělísko:
Tříska odrůstá spolu s nehtem a postupně se jí organismus zbaví. Infekce nemusí vůbec vzniknout.
Tříska zůstává (pevně lpí) v nehtovém lůžku, nad ní odrůstá nehet. Teprve po delší době dochází k postupnému uvolňování třísky a rozvoji zánětlivé reakce (s odstupem týdnů).
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis vytéká původní rankou zpod nehtu.
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis se pod nehtem hromadí. Nehet je hnisem odtlačován a postupně se celý odloučí. V tomto případě nastává největší bolest druhý den po úrazu. Je velká pravděpodobnost, že se prst zhojí, ale nově narůstající nehet bude zdeformovaný nebo jinak neplnohodnotný.
Pacient je ohrožen rozvojem tetanu a v souvislosti s vývojem zánětu trpí bolestí. Vyhledání lékařského ošetření je nejvhodnější následující pracovní den dopoledne. V případě trvající bolesti ihned.
Léčba
Lékař prst znecitliví (místním umrtvením) a tělísko odstraní – většinou je třeba snést nehet (laicky strhnout nehet). Snesení nehtu po znecitlivění prstu nebolí. Pak je nehtové lůžko ošetřeno a pacient je přeočkován (nebo je mu zkontrolováno očkování) proti tetanu. Po odborném odstranění nehtu vyroste nový plnohodnotný (nezdeformovaný) nehet. Snesení nehtu po znecitlivění prstu je skutečně nebolestivý zákrok. Pacient, který se o zákroku dozví až dodatečně (po zakrytí prstu obvazem), nechce této informaci ani uvěřit, protože stržení nehtu vůbec nevnímal.
Odchlípnutí nehtu
K odchlípnutí (odtržení) části nehtu může dojít působením přímého násilí na nehet ve směru od nehtového lůžka. Nedojde-li ke znečištění (kontaminaci) nehtového lůžka, bolest po zklidnění pomine. V takovém případě je možné nechat nehtové lůžko samovolně zhojit a odrůstající nehet pouze odstřihovat.
Léčba
Lékařské ošetření je dobré vyhledat jen v případě trvající bolesti a zarudnutí prstu (které jsou známkami zánětu).
Uhození do nehtu bez poranění nehtového lůžka
Běžné uhození do nehtu (nejčastěji kladivem) je prosté odloučení nehtu od (jinak nepoškozeného) lůžka. To může vést ke vzniku krevního výronu pod nehtem (modřina). Krev je pod nehtem viditelná a působí přetlak – celý poslední článek prstu bolí a škube v něm. Rá
V naší poradně s názvem KÍČENÍ DLE JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka kadlecová.
Dobrý den,
mám následující problém. Již od rána mám povrch jazyka
bílý a uprostřed v dolní části je jazyk červený.
Prosím o radu, na koho se mám obrátit.
Díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
S bílým povlakem na jazyku si zajděte na oddělení ORL (ušní, nosní, krční).
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítné žlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítné žlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ VIŠNĚVSKÉHO BALZÁMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.D..
Může mi prosím někdo pomoci,nevím zda je v pořádku když mi lékař na ránu po složité ortopedické operaci ,po které jsem měl 10 dní starou,asi 20cm ránu (sahající dovnitř až k holení a lýtkové kosti a kloubu kotníku,velikostí od spodní strany kotníku do dolní 1/3 lýtka) které mírně hnisala-přesněji z ní vycházel nejprv krvavý a v posledních dnech žlutý výtok,ne v nějak velkém množství a lékař mi nechal na ránu přiložit velkou dávku "Višněvského masti" a poslal mně na 72h domů.Přitom jsem si přečtl,že se tento přípravek nemá aplikovat tam,kde by se mohl dostat do oběhu-čehož se v případě poměrně čerstvé velké rány po churgicko-ortopedickém výkonu ,mírně řečeno obávám.Má s tím někdo zkušenosti,nebo je zde nějaký lékař,který by mně mohl poradit či vysvětlit o co jde?Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aplikace višněvského balzámu na 10 dní starou ránu je zcela v pořádku neboť prospívá rychlejšímu hojení a rychlému vyhnisání. Po 10 dnech je rána již zacelená a není tedy riziko, že by se složky višněvského balzámu dostaly do krevního oběhu. Váš lékař vás léčil správně.
Oteklá oční víčka jsou obvykle způsobena alergiemi, infekcemi, zraněními nebo zánětem. Ty mohou vyvolat zánětlivou reakci, která vede k hromadění tekutiny a otoku v tkáních očních víček. Mohou k tomu přispívat i další faktory, jako jsou zablokované mazové žlázy (ječné zrno nebo chalazie), nedostatek spánku nebo určité zdravotní stavy.
Níže uvádíme časté příčiny oteklých očních víček:
Alergie
Reakce na pyl, prach, zvířecí srst nebo jiné alergeny mohou způsobit uvolňování histaminu v těle, což vede k zánětu a otoku.
Infekce
Konjunktivitida (zánět spojivek), ječné zrno nebo celulitida (bakteriální infekce) mohou způsobit zarudnutí, otok a bolest očních víček.
Zranění
Trauma v oblasti očí, jako je rána nebo řezná rána, může vést k otoku a tvorbě modřin.
Zánět
Choroby, jako je blefaritida (zánět očních víček) nebo ekzém, mohou způsobit otok, zarudnutí a svědění.
Ucpané mazové žlázy
Ječné zrno a chalazie jsou způsobeny ucpáním mazových žláz očních víček, což vede k lokálnímu otoku a nepohodlí.
Zadržování tekutin
V některých případech může zadržování tekutin v těle, pravděpodobně v důsledku problémů s ledvinami nebo srdcem, způsobit periorbitální edém (otok kolem očí).
Další zdravotní stavy
Některé stavy, jako je Gravesova choroba (autoimunitní onemocnění) nebo ve vzácných případech nádory, mohou také způsobit otok očních víček.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Zatímco většina případů oteklých očních víček není závažná a lze je léčit doma chladnými obklady, výplachy solným roztokem nebo volně prodejnými antihistaminiky, je důležité se poradit se zdravotníkem, pokud:
Je otok silný nebo přetrvávající.
Pociťujete bolest, změny vidění nebo výtok z oka.
Máte podezření na infekci nebo závažné základní onemocnění.
Domácí léčba
Chladivý obklad: Přiložení studeného obkladu na postižené oko může pomoci zmírnit otok.
Výplach solným roztokem: Výplach solným roztokem může pomoci odstranit dráždivé látky a nečistoty.
Zvedněte hlavu: Vypodložení hlavy během spánku může pomoci snížit zadržování tekutin.
Vyhněte se tření očí: Tření může zhoršit otok a potenciálně způsobit vdechnutí dalších dráždivých látek.
Ve svém příspěvku INFECTOSCAB BEZ RECEPTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den, musím se tu též optat. Už několik dní mmě svědí celé tělo, nejdřív jsem myslela, že se ně mě opět vyřádily komáři. Jsem hrozná a mohu se udrbat. Koupila jsem Raid a pupínky pořád naskakovaly další, Za pár dní jsem si pupínků všimla i na 7měs dceři a to už mě děsilo. Včéra při koupání vidím u syna stejné pupínky a též se mohl udrbat. Už mě to vážně vyděsilo a sedla jsem k netu. Lekla jsem se že máme svram... Mohla jse se zbláznit. Ráno jsem zase usedla k pc a tam právě byly zmínky o zvířátkách a v tom mě to trklo. Před necelým týdnem nám umřel 1 křeček.. hned jsem vlítla na toho druhého a ejhle. Našla jsem v podestýlce při čistění malé černé broučky a v křečkovi takové jakoby zrzavé. Dostala jsem šok a v še vydesinfikovala. Křečka jsem odvezli na zahradu, aby se mi to tu nerozlézalo...druhý den už myl křeček mrtví :( Celý den od rána obracím byt vzhůru nohama. Zjistila jsem v pokojíčku že ty mrchy lezou i mezi hračkama i na zdi jsem zahlédla. Poradte co s tím. Musím k dr a nahlásit to?? JSem zoufalá... myslíte že se jedná nějaký zvířecí svrab? vystříkala jsem vše Arpaliten neo. Já se otírám octem a koupem ve s tom a sobě leju i savo do vody. Stále mě to ale svědí. Ty rozdrbané pupínky se vůbec nehojí jsou to takové otevřené ranky. Jinak ty nové co od včéra opravdku neškrábu vypadají jako malonké puchýřky, Mám to v podbřišku, pod prsama v podpaží zepsod nohou v podkolení a dole jakoby u kotníků. Přečetla jsem už několik příspěvků a je to svrab že? Bojím se ostudy :( existuje něco diskrétního aby jsme nemuseli na kožní(je tam i dlouhá čekací doba) peru žehlím mrazím v mrazáku. Do pokojíčku už ted nechodíme zavřu ho na 5 dní, ale co já a mé upínky?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanka.
Na nic nečekejte,jděte na kožní ráno ,je to akutní,vezmou vás bez objednání.hodně štěstí v léčení.
1. stupeň: V místě působícího tlaku se objevuje mírný otok (edém) a začervenání kůže. Pokožka bývá neporušena, ale v hloubce už dochází k procesu vedoucímu ke vzniku proleženin. Tyto projevy jsou zcela vratné, takže při změně polohy pacienta otok zmizí. Přetrvávající tlak však může způsobit trvalé změny v podkoží. Pokud si ošetřující osoba není zčervenáním kůže jistá, je tu jednoduchý test – při zmáčknutí kůže na krátký okamžik nezbělá, ale zůstane červená. U lidí tmavší barvy pleti (Afroameričani, Romové nebo Asiaté) není jednoduché zjistit zčervenání u prvního stupně proleženin. Při zjištění prvních příznaků je nutné ihned jednat – lehké začervenání se může rychle proměnit ve vážnější stupeň.
2. stupeň: V postižené oblasti vznikají puchýře a místy může být povrchově obnažena vrchní vrstva kůže. Pokožka bývá oteklá, namodralá a zatvrdlá. Zde je test podobný – po stlačení kůže postižené místo zbělá, ale zůstane dále bílé, protože nedochází k obnově oběhu. Podkoží s cévami je poškozené a dochází k odumírání tkání. K obnovení kůže může docházet, ale jde o dlouhodobý proces z důvodu poškození podkoží.
3. stupeň: Ve třetím stupni dochází k nekróze (odumírání) tkáně mezi podložkou a kostí. Rána vypadá jako kráter, protože došlo k poškození všech vrstev kůže. Oblast proleženiny může krýt suchá černá krusta nebo rozbředlá nekrotická masa. Doporučuje se provést stěr pro bakteriologické vyšetření, protože rána je branou pro bakterie. Případný zánět se může rozšířit do krevního oběhu a způsobit tímto i smrt. Také zde se může dekubit spontánně zahojit, ale hojení trvá několik měsíců až let. Po zhojení vzniká atrofická jizva přiléhající na kost, která se může i po malé zátěži rozpadnout a umožnit tak vznik chronického dekubitu.
4. stupeň: Do čtvrtého stupně spadají nejtěžší případy proleženin, které sahají až na kost. Může docházet k infekčnímu zánětu kostí a kloubů. Bakteriologický stěr je proto nezbytný.
Tyto případy se nikdy samovolně nezhojí, proto je vždy nutné operační řešení.
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřenárána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.