OTOK NEHTOVÉHO LŮŽKA U PALCE NA NOZE a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Zánět nehtového lůžka (latinsky panaritium či paronychium) je zánětlivé postižení koncového článku prstu ruky a nehtového lůžka. Příčina je nejčastěji infekčního (obvykle bakteriálního nebo plísňového) původu.
Někdy je průběh zánětu dramatický a pokud není správně léčen, může se šířit přes prst dále na ruku. Vlastní příčinou zde bývá většinou drobné poranění prstu, cizí těleso (tříska), drobný vpich nebo někdy i bodnutí hmyzem.
Predisponujícími faktory jsou poruchy prokrvení rukou a časté máchaní rukou ve vodě, bez použití regeneračních krémů.
Projevy zánětu nehtovéholůžka
Akutní zánět nehtovéholůžka se může vyvinout během několika hodin, postižené místo se stává bolestivé, červené a oteklé. Někdy se pod nehty nebo poblíž objeví žlutý hnis. V některých případech je akutní zánět nehtovéholůžka doprovázen horečkou a bolestí žláz v podpaží. Akutní zánět nehtovéholůžka obvykle zmizí během několika dní a málokdy se vrací.
Projevy zánětu nehtovéholůžka:
zarudnutí v okolí nehtu,
zvýšená citlivost až bolestivost postiženého místa,
vymizení kutikuly – kůžičky okolo nehtu,
trofické změny nehtové ploténky,
někdy omezení funkce kloubů v blízkosti postiženého místa,
závažnou komplikací může být hluboká flegmóna předloktí,
může probíhat jako závažná infekce s projevy sepse,
teploty,
zvýšené pocení,
únava, malátnost.
Chronický zánět nehtovéholůžka:
bývá způsoben především kvasinkou Candida albicans;
vzácně i virové, bakteriální a mykobakteriální příčiny;
doprovází onkologická oněmocnění:
metastatický karcinom,
spinocelulární karcinom
melanom subunghial;
může se vyskytovat u jedinců, kteří opakovaně vystavují své ruce vlhku nebo dráždivým látkám (kyseliny a zásady) a jiným chemikáliím;
zánět nehtovéholůžka může patřit mezi ostatní patologické stavy spojené s psoriázou;
Indiánský virus (HTLV) je retrovirové onemocnění způsobující zánět nehtovéholůžka u lidí léčených s HIV.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina K..
Dobrý den, prosím o radu. Léčím se s plísní na palci u nohy a nějakou dobu mám již malý černý flek, viz foto. Je to u praskliny nehtů, tak jsem nejdřív myslela, že to může být špína, ale nejsem si jistá. Děkuji za odpověď. M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro Martinu K. Pří pohledu na váš nehet na palci je patrné, že dochází k namáhání nehtové ploténky, která praská směrem od nehtového valu. Vypadá to, jako byste se při chůzi enormně odrážela přes palce a nehet se při tom tak ohýbá, až praskne a vyteče trochu krve z lůžka, což zbarví postiženou část do hněda až černa, pokud je krve více. Z tohoto důvodu se vám také ve finální oblasti odchlipuje nehet od nehtovéholůžka a sekundárně se vám tam tvoří opakovaně plíseň nehtů. Na vině také mohou být výkyvy ve výživě nebo stres periodicky se opakující co čtyři až pět měsíců.
Pokud se vše pohybuje společně s nehtem, tak není třeba panikařit a vše v klidu řešit v ordinaci lékaře ortopeda. Nehet na palci ale roste zapeklitě pomalu, abyste mohla posoudit, zda je to nebezpečné či nikoliv, proto je nejvhodnější a to se týká i vašeho problému, nechat si vzniklou situaci na nehtu vyšetřit kožním lékařem, který k tomu má výtečnou pomůcku, takové zvětšovací kukátko - dermatoskop, kterým může jasně zjistit, o co se vašem případě jedná a jak s tím dále pokračovat.
Třepení, lomivost nehtů ve vrstvách („onychoschisis“) a jejich snížená kvalita jsou častý jev, který lze diagnostikovat až u 20 % populace. Častěji tento problém postihuje ženy a obtíže jsou zřetelnější od podzimu do jara. Jev souvisí s množstvím vody v rohové vrstvě pokožky a nehtové ploténce. Udává se, že pokud je v uvedené tkáni méně než 16 % vody, dochází k přesychání pokožky a lomivosti nehtů. Časté máčení rukou do mycích prostředků vede ke smývání ochranné vrstvy a k následnému rozvoji „onychoschisis“. Je také třeba myslet na nedostatek železa.
Podélné rýhování a zvýšená podélná lomivost nehtů vzniká v souvislosti s častým mytím rukou, práci ve vlhkém prostředí. Obdobný jev lze pozorovat při zvýšené funkci štítné žlázy, nedostatku vitamínu A nebo B, podvýživě, nedostatku vápníku. Při nedostatku železa se může tento problém kombinovat s „koilonychií“. Poškozením nehtovéholůžka vznikají na nehtových ploténkách bělavé tečky („leukonychia punctata“), plošky nebo pruhy (“leukonychia striata“). Původcem jsou drobná traumata, způsobená například při manikúře. Příčné pruhy („leukonychia transversa“) jsou projevem krátkodobého poškození nehtovéholůžka, například při infekcích (spála, spalničky) nebo při otravách arzénem, thaliem, po chemoterapii. Podlouhlé pruhy („leukonychia longitudinalis“) jsou přítomné u pacientů s onemocněním „dyskeratosis follicularis“ neboli „morbus Darier“. Snížené hladiny bílkoviny albuminu v krvi (hypoalbuminemie) vede ke vzniku „Muerckových linií“. U pacientů s cukrovkou, cirhózou jater nebo chronickým srdečním selháváním vzniká obraz „Terryho nehtů“. „Half-and-half“ nehty jsou patrné u pacientů se selhávajícími ledvinami. Úplné zbělení nehtových plotének lze vidět u pacientů s cirhózou jater.
Miskovitě prohnutý nehet může být patrný u dětí bez souvislosti s jiným onemocněním. U dospělých je průvodním znakem nedostatku železa a s ním spojené chudokrevnosti, provází stavy podvýživy. Také bývá jedním z příznaků nadměrné činnosti štítné žlázy (thyrotoxikózy). Miskovité prohnutí lze rovněž pozorovat na některých prstech u takzvaného Raynaudova fenoménu (onemocnění s poruchou prokrvení prstů ruky nebo nohou). Vrozené poruchy typu koilonychie jsou vzácností. Onemocnění může ojediněle vzniknout i jako výsledek drobného poškozování nehtovéholůžka v zaměstnání, například u automechaniků a „pradlen“ (časté máčení rukou).
Nehty, zejména na dolních končetinách, se kornoutovitě deformují (jako by byly stisknuty kleštěmi) a svými okraji se zařezávají do přilehlé měkké tkáně – tento stav je patrný v souvislosti s opakovanou traumatizací nehtovéholůžka z nevhodných bot. Také
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takove stáčení nehtů do trubičky souvisí s poškozením nehtovéholůžka, které může být zapříčiněno například úrazem prstu nebo jeho nadměrnou zátěží, ale také i nehtová plíseň může takto lůžko poškodit. Další možnou příčinou by mohla být porucha metabolizmu, například špatné zpracování bílkovin ze stravy, nebo nevyvážená strava. Takový nehet pak často zarůstá a tvoří záněty na krajích nehtů. Léčba může být chirurgická, kdy se provede rekonstrukce nehtovéholůžka při lokálním umrtvení. Nebo konzervativní, kdy se odstraní původce a zabrání se další devastaci nehtu. V každém případě by bylo dobré navštívit kožního lékaře a stav nehtů s ním konzultovat.
Následující opatření by mohla zlepšit zánět nehtovéholůžka.
Udržujte ruce v suchu a teple.
Pokud se tvoří hnis, vypouštějte ho propíchnutím sterilní jehlou, i tou na šití.
Vyhněte se práci ve vlhkém prostředí nebo používejte nepromokavé rukavice.
Udržujte nehty v čistotě.
Prst po ušpinění důkladně umyjte vodou a mýdlem, opláchněte a pořádně osušte.
Používejte často zvláčňující krém na ruce nebo vazelínu.
Zánět nehtovéholůžka se zpravidla vyléčí sám do 10 dnů. Někdy ale může být prospěšné použít na pomoc antibiotika.
Zánět nehtovéholůžka 1. stupně (viditelný rozsah zánětu jen kolem okraje nehtu), se dá léčit Framykoinem. Antibiotická mast Framykojin je složená ze dvou impozantních látek, které velmi silně působí na záněty po drobných poranění kůže, jako je právě zánět nehtovéholůžka.
Použití masti Framykoin
Framykoin mast mohou používat:
dospělý,
dospívající,
děti od novorozeneckého věku.
Framykoin se u všech skupin pacientů aplikuje 1 - 3krát denně na postižená místa. Pokud ze zaníceného místa vytéká výpotek, který zasychá a tvoří nad zánětem krusty, tak je třeba, před nanesením Framykoinu, tyto krusty odstranit.
Pokud hrozí riziko předčasného otření masti, může se ošetřené místo překrýt lehkým vzdušným obvazem nebo přelepit náplastí, aby Framykoin mohl působit.
Jestliže se do 7 dní nedostaví terapeutická odpověď na léčbu, v léčbě se dále nepokračuje. V takovém případě bude nutné vyšetření lékařem.
Léčba v délce 7 dní je na vyléčení zánětu nehtovéholůžka optimální. Zároveň je dostatečná pro zmírnění rizika vypěstování rezistentních bakterií. Kratší léčbu nebo její přerušení bakterie mohou využít, aby se zmátořily, seznámily se s Framykoinem a vytvořili si na něj pro příští generace obranu. Takové bakterie již nikdy nebude možné vyléčit Framykoinem.
Mast Framykoin je k dostání pouze v lékárně a její výdej je vázán na recept, který ale může vystavit jakýkoliv lékař, třeba i po telefonu. Framykoin by neměl chybět v žádné domácí lékárničce. Na Framykoin se doplácí 30 Kč.
Ve svém příspěvku STRŽENÝ NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lena.
Dobrý den, vloni v létě mi na koncertě nekdo dupl na nohu a nehet na palci se oddělil od nehtovéholůžka, nehet jsem odstranila, ale až po zahojení nehtovéholůžka (do té doby přelepen). Zůstaly cca 2 milimetry nehtu, je to již 14 měsíců a nehet stále nedorostl do původní délky. Beru sice léky na úpravu funkce štítné žlázy, před nasazením léčby se mi nehty hodně lámaly a rostly extrémně pomalu, ale nyní se funkce štítné žlázy upravila, tak myslím, že s pomalým růstem nehtu nesouvisí. Kde muze byt problém? Více jak 14 měsíců na obnovu mi přijde opravdu hodně. Děkuji za odpověď Lena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cizí tělísko (nejčastěji tříska nebo částečka olupujícího se laku) se může dostat pod nehet, kde pevně uvízne. Takové poranění je v okamžiku úrazu velmi bolestivé, bolest však po chvíli ustoupí. Rána většinou nekrvácí, proto bývá léčení zanedbáváno. S třískou se však pod nehet dostávají mikroorganismy.
Možnosti dalšího vývoje neošetřeného úrazu podle reakce organismu na cizí tělísko:
Tříska odrůstá spolu s nehtem a postupně se jí organismus zbaví. Infekce nemusí vůbec vzniknout.
Tříska zůstává (pevně lpí) v nehtovém lůžku, nad ní odrůstá nehet. Teprve po delší době dochází k postupnému uvolňování třísky a rozvoji zánětlivé reakce (s odstupem týdnů).
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis vytéká původní rankou zpod nehtu.
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis se pod nehtem hromadí. Nehet je hnisem odtlačován a postupně se celý odloučí. V tomto případě nastává největší bolest druhý den po úrazu. Je velká pravděpodobnost, že se prst zhojí, ale nově narůstající nehet bude zdeformovaný nebo jinak neplnohodnotný.
Pacient je ohrožen rozvojem tetanu a v souvislosti s vývojem zánětu trpí bolestí. Vyhledání lékařského ošetření je nejvhodnější následující pracovní den dopoledne. V případě trvající bolesti ihned.
Léčba
Lékař prst znecitliví (místním umrtvením) a tělísko odstraní – většinou je třeba snést nehet (laicky strhnout nehet). Snesení nehtu po znecitlivění prstu nebolí. Pak je nehtové lůžko ošetřeno a pacient je přeočkován (nebo je mu zkontrolováno očkování) proti tetanu. Po odborném odstranění nehtu vyroste nový plnohodnotný (nezdeformovaný) nehet. Snesení nehtu po znecitlivění prstu je skutečně nebolestivý zákrok. Pacient, který se o zákroku dozví až dodatečně (po zakrytí prstu obvazem), nechce této informaci ani uvěřit, protože stržení nehtu vůbec nevnímal.
Odchlípnutí nehtu
K odchlípnutí (odtržení) části nehtu může dojít působením přímého násilí na nehet ve směru od nehtovéholůžka. Nedojde-li ke znečištění (kontaminaci) nehtovéholůžka, bolest po zklidnění pomine. V takovém případě je možné nechat nehtové lůžko samovolně zhojit a odrůstající nehet pouze odstřihovat.
Léčba
Lékařské ošetření je dobré vyhledat jen v případě trvající bolesti a zarudnutí prstu (které jsou známkami zánětu).
Uhození do nehtu bez poranění nehtovéholůžka
Běžné uhození do nehtu (nejčastěji kladivem) je prosté odloučení nehtu od (jinak nepoškozeného) lůžka. To může vést ke vzniku krevního výronu pod nehtem (modřina). Krev je pod nehtem viditelná a působí přetlak – celý poslední článek prstu bolí a škube v něm. Rá
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Dobrý den, prosím o radu. Po návratu z letní dovolené jsem si odlakovala nahty a objevil se tmavý pruh na palci u nohy. Čekala jsem jestli během dvou měsíců kousek odroste a nic. Může se jednat o melanom? Predem dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato tmavá linka je nejspíše způsobena poškozením struktury nehtovéholůžka. Pod nehtovou ploténkou jsou poškozeny malé krevní cévy. Klasickým znakem jsou právě tenké proužky, které jsou černé nebo tmavě hnědé barvy a po stisknutí nezmizí. Jak nehtová ploténka roste dopředu, rostou s ní. Protože tato anomálie stále pokračuje, vypadá to jako by se linka nepohybovala.
Existuje však i možnost, že linka je způsobena zvýšenou aktivací melanocytů. To má za následek zvýšení a ukládání melaninu v nově se vyvíjejících nehtových buňkách a jak nehet postupně roste, vytváří to linku. Ta postupně odrustá s nehtem. Může to mít mnoho různých příčin. Onemocnění ledvin, infekce HIV, lupus, endokrinní poruchy. Také léky na ředění krve, např. Warfarin a chemoterapeutika mohou způsobit tyto linky.
V ojedinělých případech může být taková linka předzvěstí melanomu - rakoviny kůže. To neznamená, že je to nutně váš případ.
Nyní je dobré stav sledovat v ordinaci kožního lékaře. Ten pořídí snímky z dermatoscopu a může při každé kontrole porovnat vývoj. Lékař má také k dispozici vyšetření pomocí biopsie, kdy odebere kousíček nehtu a nehtovéholůžka a nechá vzorky laboratorně vyšetřit. Biopsie nehtu je nejpřesnějším nástrojem pro potvrzení nebo vyloučení rakoviny kůže.
Krvácení do nehtovéholůžka může být spojeno s úrazem nebo například vražením třísky pod nehet. Charakter těchto změn je závislý na vážnosti poranění. Při těžkém úraze dochází většinou ke krvácení pod nehtovou ploténku, což se projeví zčervenáním, zmodráním či zfialověním nehtu, postupným nadzvedáváním nehtové ploténky a jejím úplným odloučením. Poté dorůstá nový nehet. Pokud však při poranění došlo k poškození nehtovéholůžka, může být nový nehet různě zdeformovaný. Při mírném traumatu, například tlakem těsných bot, se objevují jen drobné červenohnědé plošky z mírného krvácení pod nehtové ploténky. Tato ložiska bývají často symetricky uložená, většinou na palcích, ale není to pravidlem. O takovémto problému byste určitě věděli, jelikož je velmi bolestivý. Ovšem vyskytují se i stavy, kdy dochází ke krvácení do nehtovéholůžka bez fyzického zavinění. Červené nebo hnědé čárky pod nehty, které jsou souběžné s nehtem, jsou způsobeny obvykle červeným krevním barvivem, které zhnědlo (jako u modřiny). Mohou se vyskytnout u některých srdečních onemocnění, jako je třeba infekční endokarditida, nebo pak při lupusu (jiná autoimunitní onemocnění). Tyto příčiny doprovázejí četné nemoci: bakteriální endokarditidu, mitrální stenózu, vaskulitidy, glomerulonefritidu.
Zanícená rána se projevuje zarudnutím a bolestí. Mezi nejběžnější rány tohoto druhu patří akutní zánět nehtovéholůžka na rukou nebo nohou.
Akutní zánět nehtovéholůžka
Akutní zánět nehtovéholůžka může být na první pohled poměrně nenápadný, ale zato velice obtěžující problém. Jedná se o místní povrchovou infekci či absces, tedy dutinu vyplněnou hnisem, v oblasti ruky nebo méně často nohy. Jak můžete sami doma takový zánět léčit a s čím už zajít k lékaři?
Postižené místo se vyznačuje lokalizovanou bolestí, citlivostí na dotek, zarudnutím, zanícením, změněnou barvou, nebo dokonce různě pokrouceným nehtem. Pokud postižení zůstane neléčeno, může dojít ke vzniku abscesu a infekce se může šířit do dalších struktur prstu. Při některých činnostech je riziko vzniku zánětu nehtovéholůžka vyšší. Patří mezi ně: kousání nehtů, sání prstů, nesprávná, agresivní manikúra, různá poranění nehtů včetně uvíznutí cizího tělesa (např třísky), modeláž nehtů, použití gelových nehtů.
Léčba
Nejlepší léčbou je prevence. Pokud se vám ale nepodaří vzniku zánětu předejít, máme pro vás několik rad, jak s infekcí bojovat. Pokud se ještě v místě postižení nevytvořil absces, může stačit přikládání obkladů z teplé vody 3–5x denně cca na 15 minut. Když infekce navzdory přikládání obkladů nepolevuje, je třeba dané místo znehybnit dlahou a nasadit antibiotickou léčbu. To už je ale práce pro lékaře. Když se na místě už vyvine absces, je třeba hnis vypustit. Někdy může stačit hnis vytlačit, pouze ale v případě, že na místo postižení není potřeba vyvinout příliš velký tlak – ten by totiž mohl tkáně ještě více poškodit. Po vypuštění hnisu místo sterilně překryjte a opět zahajte terapii teplými mokrými obklady 3–5x denně na 15 minut. Mezi jednotlivými obklady ránu vždy opět sterilně překryjte, abyste předešli opětovné infekci. V tomto případě antibiotika obvykle nejsou vůbec potřeba, protože absces je zánět ohraničený na určitou oblast. Pokud je absces příliš rozsáhlý, je na obtížně přístupném místě nebo není možné jeho obsah vypustit jen slabým tlakem, je třeba jeho ošetření přenechat chirurgovi.
Hlavní zásadou prevence akutního zánětu nehtovéholůžka je sice pečlivá, ale v žádném případě ne agresivní hygiena. Používejte nedráždivou kosmetiku. Také se zkuste zbavit zlozvyků spojených s nehty – hlavně kousání a sání nehtů. A pokud toužíte po gelových nehtech či modeláži, dbejte na to, aby obojí bylo prováděno opravdu čistými nástroji v seriózních hygienických podmínkách.
Již v 60. letech 20. století bylo prokázáno, že rána, která se hojí ve vlhkém prostředí, má až o 40 procent kratší dobu hojení ve srovnání s krytím suchým obvazem. Přesto trvalo dalších téměř 30 let, než bylo vlhké hojení zavedeno do široké medicínské praxe.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to v pořádku. Každý takový hematom vypovídá o tom, že došlo k nějakému poranění měkkých tkání nehtovéholůžka. Vhodná bude návštěva ortopéda. Vaše palce jsou vychýlené vlivem celoživotního tlaku z nevhodných bot a příliš tlačí na vedlejší prsty. Existují korektory na vbočený palec, které mohou pomoci dostat palce do správné pozice. Vhodné budou také ortopedické vložky do bot.
Tmavé skvrny, které nyní máte pod nehty palců nejsou nebezpečné, ale představují signál, že je třeba učinit určitě změny, aby chodidlo mohlo dále správně fungovat. Objednání se na ortopedii bude první krok správným směrem.
Pokud se zánět nelepší nebo se rozšiřuje a zesiluje se bolest, je nezbytné navštívit lékaře.
Při normálním průběhu se na zánět nehtovéholůžka se výborně hodí krém s jódem, který se přelepí náplastí.
Prospěšný je také višňák (Višněvského balzám), který se nanáší 2 i 3 krát denně a kryje se průhlednou fólií.
Proti zánětu nehtovéholůžka se také osvědčilo vtírání cibulové šťávy.
Obklady, masti, krémy nebo tinktury z květů měsíčku lékařského se rovněž používají k vnějšímu ošetření zánětů nehtovéholůžka.
Výrazný efekt má i takzvaný měkký laser. Nezbytným doplňkem této laserové léčby jsou regenerátory nehtovéholůžka – olejovité kapaliny s vysokým obsahem účinných látek, které se vtírají na ošetřené místo.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NEHTOVÉHO VALU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika Janošová.
Dobrý den, před měsícem jsem měla zlomenou ruku v lokti, v dlaze byla 14 dní, nyní jsem již 14 dní bez dlahy a před pár dny jsem začala cítit, jak mi na dotek trne nehtové lůžko na prostředníčku zlomené ruky, když chci jakoby nehet odtáhnout do protisměru od nehtovéholůžka,tak je to citlivé, úplně to nebolí,ale pod nehtem u prvního článku prstu je to citlivé na dotek , polštářek mírně červený zpozorovala jsem, že rostou všechny nehty, krom zmíněného.
Na pohled bych nijak zvlášt nezpozorovala že je s nehtem nějaký problém.
Myslíte, že to má nějakou souvislost a prst s nehtem se spraví? Docházím i na rehabilitace,tak mě napadlo, jestli jsem nedostala zánět z výřivky, i když jí dezinfikuji.
děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nehet je produktem kůže a tvoří se v nehtovém lůžku. Má stejnou funkci jako pokožka a „trpí“ obdobnými chorobami. Příčinou zánětu nehtovéholůžka je obvykle Staphylococcus aureus, nebo-li zlatý stafylokok.
Přes všechna varování, že kůžičku kolem nehtovéholůžka neradno okusovat nebo hluboce stříhat, se to někdy holt stane.
V takových případech se může obnažené místo po odstranění kůžičky snadno zanítit. Při poranění totiž pronikají k nehtovému lůžku infekce a ty způsobí jeho zanícení. Bolestivý stav, který pěkně znepříjemní život s bolavým prstem.
Zánět nehtovéholůžka si mohou způsobit i lidé (nejen děti), kteří trpí zlozvykem okusování nehtů. Do otevřené rány způsobené odkousnutím a zatržením kůže nebo nehtu se snadno dostanou choroboplodné zárodky způsobující zánět.
Ve svém příspěvku OTOK NA TVÁŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika.
Již přes rok mám ve spodní části tváře otok. Během jednoho až dvou měsíců se otok zvětšuje, zčervená a na dotek teplý.Po zčervenání zmizí, ale otok zůstává neustále.Byla jsem na vyšetření u zabaře, ORL, CT mozku, kožní, rentgen plic na podezření sarkoidosy - vše v pořádku.Léčím se již 15 let na vlasatobuněčnou leukémii (září 2015 kontrola - v pořádku).Kdo má nějaké zkušenosti, prosím napište.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera Anna Manek.
Dobry vecer,
Muzete mi prosim napsat zda jste s otokem na tvari na neco prisla? Mam stejne problemy uz druhy rok a posledni mesice se to zhorsuje. Dodnes na nic neprisli.
Dekuji za odpoved.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtovéholůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtovéholůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
V naší poradně s názvem OTOK V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Dobrý den ,
při sportu jsem silně narazil lícní kosti do soupeře :) , v bezvědomí jsem naštěstí nebyl ale bolest byla poměrně intenzivní , hned jsem pohmoždění ledoval sprejem , otok se mi posunul ke kořeni nosu a do horní půlky rtu . Postižené místo leduji a mažu nějakým Octo gelem , otok však ani po týdnu neustupuje . Je tento průběh v pořádku ? Děkuji za jakoukoliv radu .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otok sedmý den po nárazu je ještě normální. Je možné, že došlo k naštípnutí lícní kosti a to pak trvá dlouho, než se zahojí. Ledování je správné. Dobré je také postupně zařadit nebolestivé masáže postižené oblasti, abyste napomohl odtoku tekutiny, která způsobuje otok. Masáže provádějte vždy, když je postižené místo zahřáté, nikoli těsně po ledování. Ještě týden vydržte a pak se projeví znatelný proces hojení - zmizí hematom (modřina) a otok splaskne. Chcete-li mít jistotu, že je nehrozí žádná komplikace, tak navštivte svého praktického lékaře a nechte si provést ambulantní vyšetření.
Zánět nehtovéholůžka je stále častějším problémem. Postupy léčby mohou být konzervativní, stejně jako může být zvolena i léčba, kterou je plastika nehtovéholůžka. Prosté odstranění nehtu bez ošetření nehtovéholůžka není přípustné. Vždy je nutné odstranit postranní část nehtové zárodečné ploténky, která je příliš široká. Zánět, který tlačí do nehtového valu, je nutné vystřihnout. S pomocí černé masti či Framykoinu zánět většinou zmizí.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Srněnska.
Dobry den,chtěla by jsem se zeptat,na prave noze mi zacaly otikat druhy a třetí prst uz tak před rokem,a před pul rokem jsem si všimla že mi na těchto dvov prstech pod nechtama hnisa a ty nechty mi odpadly.ted mi to udělalo znova a pan doktormi řekl že je to plisen,dal mi mast MYKOSEPTIN at si to mažu.CHci se zeptat jestli takhle zacina plisen,ja si myslim že to plisen neni,ale nevim mažu si to ,ale nejak to nepomaha,můžete mi poradit kde by měla zajit at mi něco daji.děkuji Srněnska
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I takto může začít plíseň nehtů. U Vás to zřejmě zavinila nějaká infekce nehtovéholůžka, která způsobila otok a hnisání pod nehtem. Jakmile se vlivem tohoto zánětu oddělil nehet od ploténky, tak se ve vzniklých prostorech usadila plíseň a ta dále nehet narušovala až k úplné ztrátě. Léčba není lehká a je zdlouhavá. Je třeba nejdříve vyléčit záněty, a to pomocí černé masti, což je Ichtoxyl nebo Višněvského balzám, oboje volně prodejné. Vystříhat nebo obrousit odfouklý nehet až do míst, kde pevně přiléhá k ploténce, a pak aplikovat protiplísňovou mast, nejlépe Lamisil nebo Canesten, zase volně prodejné. Když by to nepomáhalo, tak je možné si nechat předepsat léčivý lak na nehty Loceryl. Léčbu proti plísni je třeba aplikovat po celou dobu, než doroste nehet nový, což může být i půl roku.
Zánět nehtovéholůžka (latinsky panaricium, paronychium) je zánětlivé postižení konečného článku prstu ruky či nohy a nehtovéholůžka. Příčina je nejčastěji infekčního (obvykle bakteriálního, eventuálně plísňového) původu, a pokud není správně léčena, může se problém šířit přes prst a ruku až na celou končetinu! Vlastní příčinou zde bývá většinou drobné poranění prstu, cizí těleso (tříska), drobný vpich nebo někdy i bodnutí hmyzem, například u palce u nohy. Při infikaci se může objevit hnis či absces nehtovéholůžka.
Projevy:
zarudnutí v okolí nehtu;
zvýšená citlivost až bolestivost postiženého místa;
vymizení kutikuly – kůžičky okolo nehtu;
trofické změny nehtové ploténky a omezení funkce kloubů v blízkosti postiženého místa;
absces a závažná komplikace až hluboká flegmóna předloktí (může probíhat jako závažná infekce s projevy sepse);
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.
Dobrý den , všimla jsem si na všech nehtech červené čárky. Dost mě to vyděsilo . Nemůže jít o předzvěst nějakého onemocnění ? Jsou jasně viditelné, foto možná klame . Děkuji Sylva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvané Terryho nehty. Terryho nehty dostaly své jméno od lékaře, který si jako první všiml, že se tento příznak vyskytl spolu se specifickými nemocemi. V 50. letech 20. století Richard Terry zjistil, že více než 8 z 10 lidí s těžkým zjizvením jater (cirhózou) mělo také bílé nehty.
Terryho nehty obvykle postihují všechny nehty. Ale můžete mít Terryho nehty na nehtech na nohou nebo jen jeden nehet na ruce či noze.
Některým lidem se Terryho nehty vyvinou jako součást normálního stárnutí. Je to proto, že lidé s Terryho nehty mají v blízkosti nehtovéholůžka méně cév. U některých lidí ale Terryho nehty mohou být příznakem základního zdravotního stavu, jako je cirhóza, městnavé srdeční selhání, diabetes, selhání ledvin, virová hepatitida.
Terryho nehty často zmizí, když léčíte stav, který způsobuje tento příznak, pokud tedy nesouvisí pouze se stárnutím.
Pokud máte Terryho nehty, je důležité jít k lékaři na kontrolu. Někdy se Terryho nehty objevují jako součást stárnutí. Můžou ale také poukazovat na vážné zdravotní problémy. Váš praktický lékař pozná rozdíl.
Bříško palce u nohy se odborně nazývá metatarzofalangeální (MTP) kloub, který připevňuje palec k noze. Tento kloub je životně důležitý pro podporu těla a umožňuje palci ohýbat se nahoru a dolů. Pomáhá v pohybu člověka vpřed tím, že působí jako odrazový bod při chůzi nebo běhu.
Onemocnění, která ovlivňují MTP kloub, mohou způsobit bolest a otok kolem palce nohy. Bolest v tomto kloubu může omezit pohyb v dané oblasti a ovlivnit schopnost člověka chodit.
Tento článek pojednává o některých příčinách bolesti v kloubu palce nohy a jak je léčit.
Příčiny bolesti v kloubu palce nohy mohou zahrnovat artritidu, vyvrtnutí, zlomeninu, vbočený palec a zánět šlach.
V naší poradně s názvem SVISLÁ PRASKLINA NA PALCÍCH RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Drábel.
Pod kůží nehtovéholůžka zhruba v polovině nehtu mám bulku cca 2 mm a od této
bulky vyrůstá prasklý nehet až ke konci palce. Tvar nehtu připomíná tvat stříšky.
Předem děkuji za radu.
A.Drábek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
To může mít několik příčin od otlačení monotónní prací, předchozí úraz, až po plíseň nehtů. Někdy pomůže opilování nehtu až do živého a pak kapat Batrafen a někdy to vyřeší jen rekonstrukce nehtové ploténky. Zastavte se na kožním a požádejte o pomoc.
Příčiny mohou být různé, může se jednat o banality, jako je otlak palce z bot, nebo se může u daného jedince objevit artróza kloubu palce u nohy či zánět.
Nejčastější příčiny:
Mortonův neurom – jde o zánět plantárního nervu mezi základy prstů. Obvyklé příznaky jsou bolest chodidla, podivné pocity nebo necitlivost v oblasti bříška chodidla a bolest palce nohy. Zánět je obvykle způsoben v důsledku nošení vysokých či těsných bot.
Sesamoiditis – sezamské kůstky, někdy také nazývané „ložiska nohy“, jsou drobné kostky v šlachách. Obvykle vznikají, když se šlachy kolem palce zraní či zanítí. Objevují se často u mladých lidí se zvýšenou fyzickou aktivitou, jako je běh či tanec.
Artritida, včetně dny – dna je zánětlivé onemocnění, při kterém se krystaly urátu pravidelně ukládají v kloubech, což způsobuje silné bolesti a otoky. Nejčastěji je postižen kořenový kloub palce nohy. Dna je vzácná u mužů před 30. rokem a u žen před menopauzou.
Vbočený palec (Hallux valgus) – jde o velmi častou deformitu nohy, která může být dědičná, ale častěji vzniká v pozdějším věku vlivem nošení nevhodného typu obuvi. Deformace vzniká v důsledku ochabnutí vazů a svalů, kdy dojde k poklesu a rozšíření přední příčné klenby (vzniká takzvaně rozšlápnutá noha). Následně dochází k přetížení palcové strany nohy, ochabnutí a uvolnění meziprstních svalů, k rotaci palce, který mění svou osu. Vlivem tlaku obuvi často vzniká kostěný výrůstek, otlaky a kuří oka a zánět. Nejlepší prevencí je nošení vhodné obuvi a ortopedických nebo gelových vložek.
Zarůstající nehty – vyskytují se, když kůže na jedné nebo obou stranách nehtů roste přes nehty. Zarůstající nehty mohou být bolestivé, případně mohou vést k infekcím.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Dobrý den, po pročtení příspěvků doufám, že mě také uklidníte, jako tady spousty lidí přede mnou Už asi tak před 5 týdny jsem si všimla černých flíčků na palcích u nohou. Nehty si lakuji, tak je nesleduji, každý den, ale každopádně nemám pocit, že by to odrůstalo. Je mi divné, že je to totožné na obou nohách - nevhodná obuv? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odpověděla jste si sama správně. Příčinou je dlouhodobě nevhodná obuv. Dlouhou dobu používáte úzkou a krátkou obuv, což vám deformuje palec a čtvrtý a pátý prst na obou nohách. Oba palce jsou vbočené a tlačí na druhý prst tak silně, že se tvoří miniaturní krevní výrony. Malinkaté množství krve se vylilo do tkáně nehtovéholůžka a protože je to v lůžku a ne v nehtu, tak se to nepohybuje. Postupem času se to ztratí, ale jen když zastavíte příčinu. V první řadě je třeba používat boty s dostatečným prostorem pro prsty, obvykle stačí o číslo větší boty. Pro narovnání prstů se ve vašem případě hodí pomůcka, kterou můžete vidět tady: https://www.zbozi.cz/vyrobe…. Popřípadě můžete experimentovat a vyzkoušet další korektory na vbočený palec, které můžete vidět tady: https://www.zbozi.cz/hledej…
Palec je ze všech prstů ruky vystaven největší zátěži při každodenních činnostech. Na druhou stranu po něm vyžadujeme největší pohyblivost v prostoru ze všech prstů. Má-li palec splňovat tyto nároky, je nezbytné, aby si zachoval pevnost vazů kolem kloubu a kvalitní kloubní chrupavky. Zvýšená zátěž, poranění, ale i systémové nemoci mohou způsobit úžení prostoru, kudy probíhá šlacha ohýbače palce, pak mluvíme o takzvaném lupavém prstu/palci. Bolestivý a omezený pohyb palce bývá i u řady dalších nemocí palce. S úrazem spojený bývá nejčastěji spojený takzvaný lyžařský palec či nestabilita základního kloubu (CMC kloubu) palce, která vede k rozvoji rhizarthrózy.
Zlomeniny palce zasahující do kloubů jsou vždy závažné a jsou vesměs indikovány k operačnímu řešení. Poúrazové stavy s bolestmi palce, kde je přítomna mechanická překážka, blokáda či nerovnost, je nutné většinou řešit chirurgicky. Pokud jde o artrózu, ta se řeší medikamenty, a to nesteroidními antiflogistiky.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, před několika měsíci se mi udělal tento flek pod nehtem. Nepřekládala jsem tomu velkou váhu, neboť jsem si myslela, že je to hematom. Nyní je flek větší a neodrůstá. Mám obavy z melanomu nehtovéholůžka. Také mám zároveň vbočené palce, tak přemýšlím, zda by to nemohl být jen dlouhodobý otlak. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o krevní výron, který stále pokračuje. Váš nehet na palci je příliš tenký a při namáhání chůzí se láme a v místě zlomu dochází ke krvácení do tkáně nehtovéholůžka. Proto tmavá skvrna nemizí ani se nepohybuje. Musíte zahájit opatření na zesílení nehtů, aby byly silnější a nelámaly se. Nehet může být zeslaben buď mechanicky - obrušováním a nebo nedostatečnou výživou. Na posílení výživy nehtů užívejte 7 měsíců denně následující:
Biotin 2,5 mg;
Vitamín B12 2,5 mikrogramů;
Vitamín B9 400 mikrogramů;
Železo 18 mg pokud nemenstruujete, tak jen 8 mg;
Hořčík 320 mg;
Vitamín C 75 mg;
Omega-3 mastné kyseliny 1 gram;
Stavební materiál pro růst nehtů jsou bílkoviny. Bílkoviny lze nalézt v živočišných potravinách, jako je maso, drůbež, ryby, vejce a mléčné výrobky, stejně jako v rostlinných potravinách, jako je sója, luštěniny, fazole, čočka, ořechy, semena a celá zrna. Posilněte tyto druhy potravin ve své stravě.
Pokud za sedm měsíců uvidíte zlepšení stavu vašich nehtů, můžete pokračovat v posilovací kůře i nadále. Dlouhodobé užívání uvedených doplňků nemá žádné negativní účinky.
Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:
pedes transversoplanus = příčně plochá noha
Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.
pes valgus = vybočená noha
Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.
pes planovalgus = podélně plochá noha
Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.
pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha
Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jed
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází k lymfostázi, což je hromadění tekutiny, a ke vzniku otoku. Příčinou bývá například chirurgický zákrok, kdy dojde k odstranění většího množství lymfatických uzlin s následným ozařováním, například při nádorovém onemocnění. Další příčinou mohou být úrazy se silným zhmožděním (pod