Dna a alkohol spolu vedou tichý, ale velmi nebezpečný dialog, který často končí bolestivým záchvatem uprostřed noci. Mnoho lidí si dlouho myslí, že stačí hlídat maso nebo vnitřnosti, ale skutečný spouštěč potíží často číhá právě ve sklenici.
V tomto článku si srozumitelně, ale do hloubky vysvětlíme, jak alkohol ovlivňuje kyselinu močovou, proč patří mezi zakázané potraviny při dně a jaký je skutečný rozdíl mezi vínem, pivem – včetně plzeňského – a nealkoholickými variantami.
Plzeňské pivo
Pivo je z pohledu dny nejrizikovější alkoholický nápoj. Nejde jen o alkohol, ale o vysoký obsah purinů pocházejících z pivovarských kvasnic.
Obsah purinů:
Běžné pivo: 13–14 mg purinů / 100 g
Kvasnicové pivo: až 30 mg purinů / 100 g
To znamená, že jeden půllitr piva může obsahovat téměř celý denní limit purinů doporučený při dně.
Plzeňské pivo se vyrábí tradiční technologií s výrazným podílem kvasnic. Ty jsou hlavním zdrojem purinů. Bez ohledu na to, zda je pivo filtrované, nefiltrované nebo nepasterizované, při dně je nevhodné.
Nealkoholické pivo a puriny
Nealkoholické pivo obsahuje méně purinů než klasické pivo, nikoli však nulové množství.
Např. nealkoholické pivo typu Birell: cca 4 mg purinů / 100 g
Nealkoholické pivo je tedy menší zlo, nikoli bezpečná potravina. U citlivých osob může i malé množství vyvolat obtíže, zejména při pravidelné konzumaci.
Je třeba počítat také s tím, že některá nealkoholická piva obsahují stopové množství alkoholu a biologicky aktivní látky z chmele.
V naší poradně s názvem PIVO PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Je lepší výčepní,nebo ležák.Piju jen na žízeň a trávení,1 k obědu a 1 k večeři.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte dnu a chcete dál konzumovat dvě piva denně, tak volte raději pivo bez alkoholu. Alkoholické pivo konzumované dlouhodobě v pravidelných dávkách může být právě příčinou vzniku dny. Nejlepší je při onemocnění dnou nepít žádné pivo.
Pivo je osvěžující nápoj, a to zejména v horké letní noci. Ale lidé s cukrovkou musí mít rozum, pokud jde o konzumaci piva (nebo jiného alkoholického nápoje), a vždy jej zahrnout do svého jídelního plánu. Někteří jedinci (včetně těhotných žen) by neměli pít ani pivo, ani žádný jiný typ alkoholického nápoje. Vždy je rozumné poradit se nejprve s lékařem, pokud máte obavy ohledně konzumace alkoholu a vaší léčby. Napít se občas piva v rozumné míře je ale obecně pro většinu lidí s cukrovkou neškodné.
Pokud ovšem užíváte inzulin nebo antidiabetika, máte vyšší riziko vzniku hypoglykemie (nízká hladina cukru v krvi). Jakýkoli typ alkoholu pak může zvýšit riziko nízké hladiny cukru v krvi, takže je nejlepší jíst k alkoholu něco, co obsahuje sacharidy. Nicméně je nepravděpodobné, že budete mít z konzumace piva nízkou hladinu cukru v krvi. Světlé pivo bývá lepší volbou, protože obsahuje méně alkoholu anebo méně kalorií.
Pivo zvyšuje hladinu glukózy v krvi vlivem obsahu sacharidů. V každém případě je dobré se naučit, že jakýkoli typ alkoholického nápoje ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Zkuste si zkontrolovat hladinu cukru glukometrem před a po pití alkoholu. Nezapomeňte také, že alkohol by měl být konzumován jen v omezené míře (nejvýše dvě dávky denně pro muže, ne více než jednu dávku denně ženám), a to zvláště v případě, že se snažíte zhubnout.
Pozor, alkohol mění hladinu glukózy! Tento fakt může být nebezpečný pro osoby užívající inzulin, protože kombinace inzulinu s pivem může vyvolat hypoglykemickou epizodu. Pití ve skupině pak může být ještě nebezpečnější, protože pak lehce ztratíte přehled o tom, kolik alkoholu konzumujete, dokud vám neklesne hladina krevního cukru příliš nízko.
Zde jsou čtyři tipy, jak pít zodpovědně:
Alkohol zůstává ve vašem těle déle než glukóza z jídla, takže byste měli pivo konzumovat pouze s jídlem. Pití piva s jídlem pomáhá zpomalit míru absorpce alkoholu a nabízí určitou ochranu proti nárůstům nebo poklesům cukru.
Světlé pivo nebo značky s nízkým obsahem alkoholu mohou pomoci s regulací hladiny cukru u cukrovky, problém ale zcela nevyřeší. Pivo je nabité sacharidy, takže si pamatujte, že je třeba s ním zacházet jako s dezertem plným cukru.
Ti, kdo užívají inzulin, nejsou jediní, kteří si musí být vědomi spotřeby piva. I jedinci užívající léky na cukrovku by měli pečlivě sledovat příjem piva a alkoholu obecně. Některé léky proti cukrovce mají své vedlejší účinky, například rychlou srdeční frekvenci, a některé léky mohou dokonce změnit hladinu glukózy. Běžný lék jako metformin by se kvůli možným vedlejším účinkům neměl například nikdy míchat s pivem.
Pokud si příležitostně přejete pořádně vychutnat to jedno pivo, postupujte podle s
V naší poradně s názvem NEALKOHOLICKÉ PIVO A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leo.
Tak můžu při dně nealko pivo nebo nemůžu !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel ani pivo bez alkoholu není při dně dobré. Při pití nealkoholického piva dochází v lidském těle k podpoře vzniku kyseliny močové, která souvisí s dnou. U alkoholického piva je tento efekt umocněn alkoholem a to do té míry, že řadí alkoholické pivo jako hlavní příčinu vzniku dny. Takže nealkoholické pivo jen svátečně a při pití mějte na paměti, že vám to neprospěje.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Jak můžete vidět, tak pivo má svůj potenciál, jako součást vlasových přípravků. Jeho výhody jsou však závislé na typu vlasů a jejich stavu. Někomu pivo na vlasy pomůže jinému zase ne. Máte-li chuť s pivem v koupelně trochu experimentovat, tak zde jsou pro vás připraveny recepty, jak to správně zkusit.
Recept na domácí pivní šampon
1 šálek šamponu na jemné vlasy, 1/2 šálku chmelového piva. Odměřené pivo přivedeme k varu a odklopené necháme volně vychladnout na pokojovou teplotu. Ačkoli alkohol v pivu má čistící vlastnosti, tak jeho kombinace se šampónem vytvoří směs, která přesahuje účinek odstraňování nečistot a mastnoty a vede ke zhoršení celkového stavu vlasů. Proto se vařením alkohol z piva nechá odpařit. Jako alternativu, můžeme použít nealkoholické pivo, které se vyrábí z normálního piva, ale před stočením se z něj nechává v pivovaru alkohol odpařit. Vychladlé pivo smícháme s odměřeným šampónem a normálně si s ním umyjeme vlasy. Takový domácí pivní šampon nejen vlasy bezvadně umyje, ale ještě k tomu zlepší celkový stav vlasů.
Recept na domácí pivní kondicionér
Smícháme 1 šálek teplého piva, nejlépe když je mírně vonící a k tomu přidáme jojobový olej 1 lžičku. Tento přírodním nemastný kondicionér pravidelně používejte po každém mytí vlasů svým pivním šamponem. Na vlasech to nechte chvíli působit a potom to důkladně opláchněte vodou. Pivo dodává vlasům správnou strukturu a jojobový olej zase vlasům dodává zářivý lesk.
Pivo s octem
Pivo a jablečný ocet je bezvadná koupel na vlasy. Smíchejte půl deci vody, 2 lžičky jablečného octa, půl deci vlažného piva a 5 kapek esenciálního oleje z rozmarýnu. Vše dobře smíchejte a nalijte do rozprašovače a pak si to pečlivě nastříkejte na vlasy, aby tím byly všechny dobře promočené. Nechte působit a volně na vlasech zaschnout nejlépe přes noc. Ráno to pak v případě potřeby opláchněte chladnou vodou. Vlasy po této kůře budou silné a lesklé s mírným nádechem vůně z rozmarýnu.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem PIVO PRI DNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARTIN.
Dobrý deň, mám zvýšenú hladinu kyseliny močovej v krvi.. a som milovník piva (iný alkohol pijem sporadicky, ak je nejaká oslava). Viem, že pivo je absolútne nevhodné pri DNE, chcem sa ale spýtať, či mi to veľmi dvihne hladinu kys. močovej, ak si dám občas 1-2 10° pivá (príp. nealkoholické). Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I při dně si občas můžete dát jedno nebo dvě piva, ale v ten den musíte výrazně omezit příjem masa ve svých pokrmech. Pokud požijete pivo nebo jiný alkohol, musíte k tomu během dvou hodin vypít alespoň litr a půl čisté vody. A opravdu alkohol a pivo nejsou dobří společníci při dně. Alkoholické nápoje se tváří jako přítel, který vám zvedne náladu, ale jakmile se hodně spřátelíte, promění se na svini první třídy, která vás sejme ukrutnými bolestmi v podobě záchvatu dny.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: https://www.youtube.com/res…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: https://www.prozdravi.cz/ge…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.
lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.
Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.
Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I když je sporné, zda kukuřice, rýže, nebo pšeničný protein v pivu může skutečně proniknout do vlasů a vytvořit zde zpevňující film, tak není pochyb o tom, že po pivu vlasy vypadají hustší. Právě tento volumizující účinek může být přičítán proteinům zanechaných na vlasovém vláknu, ale patrně také bude souviset, že vlasy mírně nabobtnají po nanesení piva. Díky bobtnání vlasů po pivní masce, je proto pivo ideální právě pro jemné vlasy. Pivo jako péče na vlasy je i levná alternativa domácí péče, ve srovnání s komerčně prodávanými volumizéry – zahušťovací tonika, která jsou dostupná na trhu za pěti násobné ceny, než je lahev piva. Použijete li pivo na vlasy, tak zabije dvě mouchy jednou ranou. Jednak pivem přidáte svým vlasům na objemu a k tomu ještě současně potáhnete kutikuly se zářivým leskem. Je to díky tomu, že pivo dodá vlasům kromě vitamínů B i proteiny pocházející ze sladu a chmele, které opraví poškozené vlasy a posílí celkovou strukturu vlasu. Mezitím, maltóza a sacharóza, což jsou cukry v pivě, utáhnou vlasové kutikuly pro zvýšení lesku vlasů.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Většina známých vlasových přípravků dává sice vašim vlasům lesk a sílu, kterou potřebujete, ale každodenní používání těchto přípravků zanechává zbytkové usazeniny na vlasech. Vyhoďte takové produkty a používejte jen ty dobré. Doporučuje se jednou za dva týdny vlasy opláchnout kyselým přípravkem (například jablečným octem), který povede ke zdravým vlasovým folikulům. Jako „kyselý oplach“ však může být použito i pivo, které vyhladí vlasové folikuly a zvýší lesk vašich vlasů.
Otevřete pivo a nalijte ho do vlasů, poté můžete vlasy jemně masírovat, ale po masáži musí být pivo důkladně opláchnuto studenou vodou, protože má svou typickou vůni, kterou byste asi neradi na sobě měli před důležitou schůzkou nebo událostí.
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.
chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Haragova.
Dobrý den,
mám zhobný novotvar příušní žlázy.
Momentálně prodělávám ozařování. mám ji 14dní .V puse mám hodně aftů a zdurělé mandle.Hodně to bolí . Zatím kloktám šalvej . Můžete mě prosím poradit ,co bych si mohla na to dát?
Moc děkuji s pozravem Haragová Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.
Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. Poliklinika Karlovo náměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovo náměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,