OZAŘOVÁNÍ KYČELNÍHO KLOUBU a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Bolest kloubů se stává v naší společnosti velmi častým jevem. S bolestí kloubů se tak setkal asi každý z nás. Bolesti kloubů vznikají drážděním nervových pletení, nervových zakončení, a to buď zánětem, nebo zvýšeným tlakem v kloubu, či úrazem (otok, krvácení, poranění vnitřních struktur kloubu).
Bolest kloubů na ruce
Bolesti kloubů ruky mohou mít řadu příčin. Nejčastější příčinou postižení kloubů je revma, kdy pacient mívá obvykle bolesti na více prstech ruky. Další, poměrně častou příčinou bolestí kloubů ruky je artrotické postižení základního kloubu palce neboli rhizartróza (postihující především ženy ve středním a vyšším věku) a poúrazové stavy. Bolest kloubů ruky je vyvolána v drtivé většině případů opotřebováním chrupavky kloubu, kdy při pohybu dochází k přímému kontaktu s obnaženou kostí, která je u zdravého kloubu kryta chrupavkou. Bolest kloubu může vyvolat i nestabilita kloubu, tedy nedostatečně pevné vazivo kolem kloubu. Bolestivost kloubu má vliv na oslabení svalové síly úchopu ruky. Destrukce kloubu a ztuhlost kolem kloubních struktur způsobí omezení pohybu či ztuhlost kloubu. Méně častou příčinou bolesti prstů ruky je i Glomus tumor.
Léčba vždy vychází ze zdroje bolestí. Stupeň opotřebení chrupavky kloubu, rozsah pohybu, nestabilita kloubu a míra bolesti ruky je rozhodující při výběru způsobu léčby, zda bude konzervativní, či chirurgická. Obecně lze říci, že bolestivý kloub, který je již bez chrupavky, nelze uvést do původního stavu a jsou možné jen paliativní operační výkony (= výkony, které nevedou k vyléčení, ale zmenšují obtíže pacienta), jako jsou znehybnění kloubu, implantace kloubní náhrady či vložení pevnější tkáně do zničeného kloubu, která vytváří jakýsi nárazník. Pokud je zdrojem bolestí mechanický problém, tedy nerovnost kloubu, zánik chrupavek, nestabilita a podobně, pak léky podávané perorálně, lokálně či aplikované do kloubu mají jen omezený význam. Pouze zpomalují další zhoršování stavu, ale neléčí! V případech, kdy bolestivý kloub není výrazně postižen a pacient přichází včas, je jednodušší nalézt a pokud možno ovlivnit příčinu bolestí.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelníhokloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem BOLESTI PO ZDVIŽENÍ TĚŽKÉHO BŘEMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luk.
již třetí týden po zvednutí s přenesením litinového radiátoru v mírném předklonu..mě bolí při poloze do sedu a hlavně při zvedání břemene ze sedu levý kyčel v oblasti kloubu...bolest silná..rengen kloubu negativní...vnímám to jako by byla poškozená chrupavka okolo kloubu...? mohlo dojít k nějakému natržení či podobně..děkuji za odpověd ...57 let, bývalý sportovec, zvyklý na zátěž,postava středně svalnatá, strava zaměřená na ochranu kloubů..obvodák řekl natržený sval a ortopéd bolesti od páteře...chůze ,běh, zvedání břemen ve stoje bez bolesti..trvalé bolesti přišli až druhý den po zátěži
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdy jste naposledy cvičil mrtvý tah? Je to už dávno? Zvednutím těžkého radiátoru jste si nejspíše namohl svaly - vzpřimovače a ty teď bolí. Musíte zůstat v kontaktu s ortopedem a dodržovat klidový režim. Ve stravě posilněte aminokyseliny a vápník, abyste dodal tělu potřebné stavební prvky k obnově poškozené tkáně. Zkuste se dohodnout s ortopedem na rehabilitaci. V rámci rehabilitace byste dostal podpůrnou léčbu a návody, které by vás vrátily rychleji zpět.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku BOLESTI KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den ,
můžete mi prosím poradit . Je mi 41 let a pracuji s tezkými břemeny až do 50 kg a teď jsem již delší dobu v pracovní neschopnosti z důvodu bolesti loktů (tenisový loket ) , zad , kyčelníhokloubu a ještě se k tomu přidala bolest kolenou . Byla jsem na klinice nemoci z povolání kde mě odeslali na třífazovou gamagrafii skeletu která nepotvrdila ze se jedna o epikondylitidu . Bohužel jsou pro mě náročné i domací práce , odnést nákup apod.Podle všeho mi neuznají ani nemoc z povolání , můžete mi prosím poradit co ještě mohu udělat nebo na koho se ještě obrátit ? Opravdu si myslím , že tato práce mi zdraví zničila , ještě mohu uvést , že mé bmi je podle ortopeda 16,85 .
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Bez vyřešení skutečné příčiny bolestí kloubů nepřináší aplikace kortikoidů nebo léků a mastí na bolest trvalé výsledky. Ve skutečnosti jsme nemocní a otrávení z jídla, které jíme, a jen užíváme léky na potlačení příznaků takovéto otravy. Pro trvalé vyléčení je nezbytné odstranit příčinu této bolesti. Příčinou vzniku bolesti kloubů jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující chronické zánětlivé autoimunitní reakce těla, které poškozují naše vlastní tkáně, což se projevuje právě bolestí. Používám testy a měření, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto záněty v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste se bolestí kloubů sami trvale zbavili. Kontakt 608 155 338.
Při tomto onemocnění v kyčelním kloubu nevzniká zánětlivé ložisko. Koxartróza je degenerativní onemocnění, které je charakteristické postupným opotřebováváním kloubních struktur, zprvu hlavně chrupavky. Chrupavka kyčelníhokloubu se ztenčuje, tuhne a křehne, až zcela zmizí. Kosti stýkající se v kloubu zůstávají odhalené a nechráněné a vyrůstají na nich výstupky, které nazýváme osteofyty. Osteofyty jsou dobře vidět na rentgenových snímcích a podle jejich přítomnosti a velikosti se hodnotí stupeň postižení kloubu. Tím, jak se kosti a výstupky o sebe třou, dochází k dráždění okolních nervů a vzniká bolest. V nejtěžších stadiích pak zcela zaniká kloubní štěrbina a kloub se stává nepohyblivým.
Bolest vystřelující převážně do kyčlí je prvním jasným příznakem koxartrózy. Bolesti se zpočátku objevují jen při větší zátěži kloubu, případně mají takzvaný startovací charakter – kyčle bolí při začátku chůze, ale pak bolest odezní. Četnost bolestivých stavů se s postupem onemocnění zvyšuje, v konečné fázi se vyskytují i v klidu. Dalším příznakem je ztuhlost postiženého kloubu, což pacient zaznamená hlavně ráno, když má vstát z postele, nebo při jakékoli změně polohy i během dne. Brzy se hlásí i omezení pohybu v kyčli, které může končit až celkovou ztrátou pohybové funkce – kloub je nestabilní, zatuhlý a nejde jej nijak rozhýbat. Typicky následuje zkrácení celé příslušné dolní končetiny oproti druhé, jejíž kyčel je zdravá. V konečné fázi se rozvíjí deformity kyčelníhokloubu, které jsou dobře patrné na rentgenových snímcích.
Přestože artróza není zánětlivé postižení kloubu, může zánět koxartrózu občas zkomplikovat. Pak mluvíme o takzvané aktivované artróze a rozumíme tím akutní zhoršení obtíží spojené s otoky kyčelníhokloubu. Kůže je na dotyk teplá a napjatá a kloub je na pohled zarudlý a opuchlý, což je způsobeno městnáním nadměrného množství kloubní tekutiny uvnitř kloubu.
Ve svém příspěvku STÁLE VYSOKÁ KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Bařina.
Dobrý den,
cca před měsícem mi byla naměřena vysoká hladina kyseliny močové (480) od té doby jsem ihned začal dodržovat dietu, ale stále se mi hodnota pohybuje kolem 580 umol, měřeno ráno na lačno, při tom minimálně 3 dny před měřením jsem jedl opravdu minimálně. Kupříkladu včera pouze jogurt-dušená zelenina s bramborem-amarantové bezlepkové lupínky-kousek melounu v podvečer 1 housku se sníženým obsahem sacharidů s lučinou. . Do toho 2x čaj proti dně, kopřivový a třešňový čaj a samozřejmě voda a ráno ještě šťáva z aloe vera. Nemyslím si, že bych mohl v dietě ještě víc ubrat potravin. Zajímalo by mě, co dělám špatně a také na jakou lékařskou ambulanci bych se mohl nejlépe obrátit, jako na specializované pracoviště, resp. Kde by mi nejlépe mohli poradit s mým problémem. Jsem z Frýdku-Místku a vůbec netuším na jaké oddělení ve zdejší nemocnici bych se mohl dostavit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.alternativni.
Dobrý den, přidejte 1/4 litru vody na lačno ráno i večer, do které rozmícháte půl lžičky jedlé sody Bicarbony. Dlouhodobě užívejte. Pokud snesete i aromatické bylinky, doporučím Himálajský čaj SHALARI (čaj na snížení kyseliny močové, podporu kloubů) stojí kolem 105 Kč, prodejny zdravé výživy. Hodně pít vodu, nepít pivo, ani víno (také obsahuje kyseliny, které mohou zvyšovat hladinu močové kyseliny v krvi)
Dále pak z jídelníčku vyřaďte tuky, rafinovaný cukr, nadbytek bílkovin, vnitřnosti, ančovičky,veškeré uzeniny, červené a kuřecí maso, luštěniny, špenát, chřest, květák, brokolici, houby.
Čaj z kopřivy dvoudomé zbavuje tělo nadbytku kyseliny močové. Dejte 2 čajové lžičky sušené kopřivy na 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a pijte 3x denně po dobu 5 týdnů. Můžete provádět i čajovou koupel postiženého místa.
Naše babičky při dně používaly močopudné byliny: smíchejte 25 g kořene (či natě) pýru plazivého, 20 g natě pampelišky (smetanky lékařské) a 20 g natě rdesna ptačího. Přelijte 2 lžíce této směsi 0,5 l vroucí vody a přikryté nechte 15 minut vyluhovat. Přeceďte a pijte 3x denně, pokaždé třetinu výluhu.
Při zánětu kloubu použijte směs bylin: smíchejte 30 g kořene a listu pampelišky (smetanky lékařské), 30 g listu břízy bělokoré, 20 g řebříčku obecného, 30 g listu kopřivy dvoudomé a 20 g přesličky rolní. Vrchovatou lžíci směsi zalijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut vyluhovat. Pijte 3x denně po dobu 4 týdnů.
Pokud nemáte alergii na pyl břízy, můžete aplikovat perorálně nebo k obkladům -
Tinkturu z březových pupenů, kterou zakoupíte v obchodě s bylinami nebo si ji můžete sami vyrobit, kapejte do vody 3x denně po dobu 6 týdnů.
K potírání bolestivých kloubů použijte 50 g březových pupenů z břízy bělokoré na 0,5 l lihu, 3 týdny vyluhujte, sceďte. Bříza bělokorá působí podobně jako kopřiva dvoudomá na látkovou přeměnu purinů, a napomáhá tak vylučování močové kyseliny.
Mějte na paměti, že opatření jsou dlouhodobá, a dodržujte je proto systematicky, zhubněte, hýbejte se, dávejte si koupele, parní lázně a zázvorové nebo skořicové zábaly, které klouby prohřejí. A tím i uvolní bolesti kloubů.
Bolesti kloubů neboli artralgie mohou vznikat z velkého množství příčin. Při intenzivní nebo trvalejší bolesti kloubů je proto vhodné navštívit lékaře, který se vás bude ptát hlavně na charakter bolesti, jestli je tupá, bodavá, ostrá, zda vznikla náhle, či postupně, zda je závislá na pohybu, zda vzniku bolesti předcházel úraz, nebo jestli máte i jiné problémy, například zvýšenou teplotu, pocení, změny na kůži a podobně. Dále bude možná potřebovat i jiná vyšetření jako rentgen, krevní testy nebo i punkci kloubu.
Z příčin, které se typicky projevují bolestí kloubů, je nejčastější asi dna. Jedná se o metabolické onemocnění, které se dá léčit tabletami. Většinou se bolesti objevují v kloubu mezi palcem u nohy a zánártní kůstkou. Kloub je oteklý, teplý, rudý a velmi bolestivý. Potíže se nejčastěji objevují ráno. Důvodem potíží je zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, její sůl se ukládá v kloubech, což vyvolává zánět.
Dalším důvodem bolesti kloubů může být revmatoidní artritida, jinak také revma. Jde o jakési neinfekční záněty, které způsobuje naše vlastní imunita, přičemž imunitní systém ničí vlastní tkáně. Nevíme přesně, jak a proč se to stává, někteří uvažují o genetice, jiní o předešlé infekci. Vyskytuje se hlavně u žen středního věku, nejčastěji jsou postiženy drobné klouby ruky, zápěstí a hlezenní kloub. Onemocnění začíná velmi nenápadně, většinou ranní ztuhlostí kloubů.
Možným důvodem je i artritida. Ta se dělí na infekční a neinfekční. Co se týče infekčních zánětů kloubů, nejvýznamnější jsou bakteriální záněty, ale existují i záněty virové. Infekce se do kloubu dostane s krví z jiného zaníceného ložiska v těle nebo přestupem z okolí, například pokud se vedle kloubu nachází zanícený sval. Může se sem ale dostat i otevřeným poraněním, méně často lékařským zákrokem, při punkcích nebo operacích kloubu.
Osteoartróza je další onemocnění pohybového aparátu, které postihuje klouby. Může vést až k invaliditě. Vyskytuje se hlavně u lidí v pokročilém věku. Nejvíce se objevuje na velkých nosných kloubech (kolenní, kyčelní), na drobnějších kloubech ruky nebo na meziobratlových ploténkách páteře.
Dalšími diagnózami s bolestmi kloubů je například psoritická artritida, tedy postižení kloubů u lupénky, dále erozivní artritida při zvýšené činnosti příštítných tělísek nebo takzvaný tenisový loket.
Léčba je vždy individuální dle stanovené diagnózy.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ROMANA TOMANOVÁ.
DOBRÝ DEN,CHCI SE ZEPTAT,MAMINKA PŮJDE NA OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU.PROVÁDÍ SE U VÁS RHB,PO TÉTO OPERACI.POKUD ANO PROSÍM KONTAKT NA KOHO SE MOHU OBRÁTIT,A ZEPTAT SE NA DALŠÍ INFORMACE.PŘEDEM DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ S POZDRAVEM TOMANOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Náhrada kyčelníhokloubu je dnes běžná operace a rekonvalescenci zvládnete na kterémkoliv rehabilitačním zařízení. Vyhledejte si nejbližší rehabilitaci a tam nechte maminku rozcvičit. Pokud byste měla zájem o lázeňskou péči, která je velice prospěšná, tak zkuste požádat o lázně Toušeň, Bechyně, Velichovky, Jáchymov a nebo Mariánské lázně.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ROMANA TOMANOVÁ.
DOBRÝ DEN,CHCI SE ZEPTAT,MAMINKA PŮJDE NA OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU.PROVÁDÍ SE U VÁS RHB,PO TÉTO OPERACI.POKUD ANO PROSÍM KONTAKT NA KOHO SE MOHU OBRÁTIT,A ZEPTAT SE NA DALŠÍ INFORMACE.PŘEDEM DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ S POZDRAVEM TOMANOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Skleničková.
Dobrý den,mám jit po operaci kyčelniho kloubu do lázni.Slyšela jsem,že je mám uskutečnit do 3 měsíců po operaci.Mám tomu rozumět zda žádost má být podána do třech měsíců?nebo zda po 2měsíců po operaci musim nastoupit?zda by tomu tak bylo nikdo vám tak brzo nezajisti v lazních jednolůžkový pobyt ani termin.Děkuji za odpověď
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelníhokloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K nejčastějším onemocněním kyčlí patří artróza a revmatoidní artritida. Artróza je degenerativní onemocnění, které napadá chrupavky, ničí je, což následně ztěžuje pacientům pohyb. Pro artrózu stejně jako pro revmatoidní artritidu je typická bolest, ztuhlost kloubů, popřípadě otoky. Další možností onemocnění kloubů je infekční zánět, který způsobují bakterie a viry.
Zánětlivá onemocnění kyčelníhokloubu:
neinfekční: artróza a revmatoidní artritida
infekční: bakteriální záněty, virové infekce
Artróza: obvykle souvisí s věkem, ale není to vždy pravda, pokud i mladý člověk nepřiměřeně namáhá klouby, může se u něho rozvinout artróza i v brzkém věku. K dalším rizikovým faktorům u artrózy patří zvýšená nadváha (obezita).
Revmatoidní artritida: může se rozvinout v každém věku, stejně tak jako infekční záněty kyčelníhokloubu. Artritida je autoimunitní onemocnění, kdy bílé krvinky napadají i zdravou tkáň, dochází tak k jejímu poškozování, což způsobuje problémy při pohybu a bolest.
Infekční zánět kyčelníhokloubu: mohou jej způsobit bakterie, jako jsou například streptokoky. Někdy je kloubní tkáň napadena také viry (například herpes virus, virus hepatitidy B, arbovirus). Takové onemocnění se zpravidla objevuje po otevřeném zranění. Zánět se však do kloubu může dostat i po operativním zákroku.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Panošková.
Před půl rokem jsem se nešťastně ohnula a pocítila jsem palčivou bolest. Po půl hodině jsem při příjezdu domů už nemohla vystoupit z auta.Na druhý den jsem měla tak obrovskou modřinu--která se zvětšovala po celé noze. Do týdne jsem měla modrou celou nohu. Dnes mě zbyla bolest v sedací části sedím na půlce zadečku jinak nevydržím. Potřebovala bych vědět zda mohu nohu zatěžovat(třeba opatrně) nebo nepokoušet to. Lékař mě řekl že se jedná o prasklý sval ale že se s tím nedá nic dělat, že mě to bude bolet 2 až--3 měsíce. Mazala jsem si to Heparoidem---jinak nic.Bolest poloviny zadečku je velice nepříjemná. Předem děkuji za odpověď.Panoškova Květa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
v roce 2010 jsem upadnul a natrhl si stehenní sval, na levé noze, vyšetření na ultrazvukovém pracovišti-není zřejmé prosáknutí, či porušení snopu svalových struktur, po 14 denní PN jsem nastoupil do zaměstnání, kde 8h denně stojím, po roce následovala ASK kol. kloubu. V roce 2014 následovalo natržení steheního svalu na pravé noze, vyšetření-stav po parciální ruptuře sval. úponu m.rectus fem. s menší tekut. kolekcí o vel. 20x4mm při dist. svalovém úponu, v roce 2017 následovala ASK kol. kloubu pravého.
Chci se zeptat, je možné, že díky tomu, že stehenní svaly nepracovaly jak měly, se tlak v kolenním kloubu zvýšil tak, že přispěl k artroze??
Díky za odpověd Mirek
Otoky a bolesti kloubů mohou vzniknout z mnoha příčin, proto je lépe vyhledat odborného lékaře. Zvláště pak v případě, že otok ani po týdnu naší péče pomocí dostupných mastí a chlazení neustupuje. Lékař následně musí odlišit, zdali jde o otok kolem kloubních struktur či náplně kloubu, kdy je třeba provést punkci a odeslat punktát na speciální vyšetření ke zjištění příčiny.
Příčinou otoku kloubu může být úraz, pohmoždění, přerušení vazů nebo zlomenina. Rovněž na přetížení reaguje kloub otokem. Dále sem patří široká skupina zánětů kloubů, takzvané infekční artritidy, které se dělí na hnisavé (vyvolané bakteriemi či viry) a přímé infekce kloubů (při infekčních a parazitárních onemocněních).
Nejrozšířenější příčinou je osteoartróza a reaktivní artritida jakožto nehnisavý zánět kloubu, který vzniká jako reakce na infekci v organismu, a to zhruba po jednom až dvou týdnech od jejího průběhu. Často vzniká po infekcích horních cest dýchacích, močového traktu, střevního traktu, kůže. Obvykle postihuje velké klouby těla.
Další z příčin ztuhlosti a otoku kloubů může být revmatoidní artritida, což je chronické zánětlivé onemocnění. Toto onemocnění se nezřídka plete s osteoartrózou, která – byť má podobné příznaky – není zánětlivým onemocněním, ale je projevem opotřebení určitého kloubu, například v důsledku věku. Revmatoidní artritida patří mezi takzvaná autoimunitní onemocnění, s hlavním výskytem u mladých žen. Je charakteristická dlouhodobým zánětem s různým průběhem, často se postupně zhoršujícím a vedoucím k invaliditě.
Zánět kloubu vzniká rovněž po podání některých očkovacích látek jako reakce na danou látku. Také lupénka může vést k otokům kloubů. Velkou skupinou jsou i otoky a kloubní poruchy způsobené krystaly, tedy lidem dávno známou dnou. Za pozornost stojí i nádory kloubů a metastáze, kdy jsou otoky průvodním projevem rakoviny.
Samostatnou kapitolou je intermitentní hydrops neboli občasný otok kloubů, definovaný jako periodicky se vyskytující otok kloubu bez ohledu na věk. Je většinou nebolestivý a nelze u něj zjistit příčinu. Zakládá se na typickém klinickém obrazu bez přítomnosti laboratorních a rtg změn.
V naší poradně s názvem ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Děkuji za odp.,ale nevím jak se mi bude chodit když budu mít ty kustky přisroubovany k sobe,jestli mě to bude nějak omezovat pro chůzi nebo práci anebo při sportu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pevným spojem kloubu se samozřejmě ukončí pohyblivost prvního článku palce. Ale v situaci, kdy nemáte v tomto kloubu žádnou chrupavku, tak je tento kloub již stejně nepohyblivý. Tato ztráta hybnosti kloubu vás nijak neomezí při chůzi. Mírně to může negativně ovlivnit tančení a úkony prováděné na špičkách. Tato újma je zanedbatelná vzhledem k přínosu tohoto zákroku.
Operace se není třeba bát. Provádí se to v lokální anestezii, při které neucítíte žádnou bolest. Pokud jste z toho vynervovaná, tak poproste svého praktického lékaře o předpis na lék Diazepam, který užijte před zákrokem, rovněž o tom informujte operační tým.
Nejčastěji se bolest kyčlí vyskytuje u artrózy. Artróza (osteoartróza) je bolestivé onemocnění kloubů, které velmi často postihuje lidi zhruba od 50 let věku. Statistiky hovoří až o 80 %, s věkem nárůst onemocnění ještě stoupá. Neznamená to však, že artrotickými příznaky nemohou trpět i lidé podstatně mladší. Artrózou jsou postiženy nejčastěji velké klouby, páteř a některé malé klouby rukou. Nemoc se projevuje nejen bolestí, ale i omezením funkčnosti kloubů. Léčba artrózy kyčelníhokloubu je často chirurgická ve smyslu osteotomie či totální endoprotézy kyčelníhokloubu. Lehčí stupně artrózy kyčelníhokloubu lze zvládnout pomocí medikamentů a rehabilitace. Více se o této problematice dozvíte zde: https://www.ceskaordinace.cz/artroza-kycle-ckr-1056-9386.html
V těhotenství se bolest kyčle obvykle vyskytuje až ve třetím trimestru, ale může se objevit i dříve. Do jisté míry je přirozená, ale může být způsobena i zhoršením předchozích, i nerozpoznaných, zdravotních problémů vlivem těhotenských změn v organismu ženy. Na bolest kyčlí má vliv především nárůst tělesné hmotnosti, oslabení břišního a zádového svalstva, utlačení nervů a vyšší hladiny hormonů (estrogeny, progesteron a relaxin). V důsledku působení uvedených hormonů dochází k prosáknutí vazů a kloubních pouzder a rozvolnění kloubů. Ke konci těhotenství se rozšiřuje pánev, povoluje stydká spona, otevírá se porodní kanál a žena používá při pohybu takzvanou kachní chůzi. Pro těhotnou ženu může být především v posledních měsících pohodlné spaní s kojícím polštářem mezi koleny. Vhodnou volbou bývá i cvičení pro těhotné, jedná se o protahování a jemné posilování. Některým těhotným ženám pomáhá nošení těhotenského pásu z pružného materiálu, který podpírá rostoucí bříško.
U některých žen pokračuje bolest kyčlí také po porodu, kdy se trápí s nabranými kily během těhotenství. Klouby neunesou silnou zátěž a začínají vypovídat svou službu. Aby žena předešla operaci a novému umělému kyčelnímu kloubu, měla by se nad svou životosprávou zamyslet. Důležité je začít zdravě a správně jíst, mít dostatek pohybu, který odpovídá věku a zdravotním možnostem ženy. Z oblasti sportu je vhodný například nordic walking, který při chůzi s hůlkami tolik nezatěžuje klouby, dále jízda na kole nebo plavání.
Bolest kyčlí se nevyhýbá ani dětem. Děti může trápit bolest kyčle nejčastěji v předškolním věku, kdy dítě rychle roste a objevují se růstové bolesti. Bolest kyčlí v mladém věku se vyskytuje v případě, že se dostavilo onemocnění nebo vrozená vada, kterou je zapotřebí konzultovat s odborníkem, tedy ortopedem.
V naší poradně s názvem REVMATICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána.
Dobrý den, manželovi byla diagnostikovaná revmatická artritida. Prosím o radu.
Jak podpořit léčbu bylinkami, popřípadě dietou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Revmatoidní artritida je dlouhodobá autoimunitní porucha, která primárně postihuje klouby. Revmatoidní artritida se projevuje horkostí, otokem a bolestí kloubů. Bolest a ztuhlost se často zhoršují po odpočinku. Nejčastěji se jedná o zápěstí a ruce, přičemž na obou stranách těla jsou obvykle postiženy stejné klouby. Příčina revmatoidní artritidy není doposud známa, pouze se předpokládá, že ji způsobuje kombinace genetických a environmentálních faktorů. Hlavní roli při revmatoidní artritidě hraje imunitní systém, který z neznámého důvodu napadá klouby. To má za následek zánět a ztluštění kloubního pouzdra. Nemoc dále ovlivňuje přilehlou kost a chrupavku.
Léčba je omezena pouze na zmírnění příznaků, protože skutečná příčina není známa a není tedy možné tuto nemoc léčit ani vyléčit. Cílem léčby je zmírnit bolest, omezit zánět a zlepšit celkové fungování člověka. Tomu může pomoci rovnováha mezi odpočinkem a cvičením, používání dlahy, rovnátek nebo podpůrných ortéz. K léčbě se často používají léky proti bolesti, steroidy a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (mnoho z nich se dá volně koupit v lékárně). Ke zpomalení vývoje revmatoidní artritidy lze použít antirevmatika (označení DMARD), jako je hydroxychlorochin a methotrexát (jen na lékařský předpis). V určitých situacích může pomoci i chirurgické řešení.
Co se týče přírodní léčby a diety, tak zde moc možností není. Dieta, která by zmírňovala postup revmatoidní artritidy, neexistuje žádná. Samozřejmě platí, že zdravá strava a pohyb jsou prospěšné vždy. Jako přírodní léčbu revmatoidní artritidy lze použít přírodní léky na zmírnění bolesti. Sem patří kapsaicin (přírodní výtažek z chilli papriček), alobal na bolest kloubů, akupunktura, masáže a cvičení. U některých pacientů pomohly magnety, které se přikládaly na postižená místa.
Mnoho lékařů ke zmírnění příznaků revmatoidní artritidy doporučuje ošetření teplem a chladem.
Chlad: Omezuje otoky a záněty kloubů. Například během záchvatů bolesti na postižený kloub umístěte balíček s ledem. Jen to nepřehánějte. Studený obklad přiložte jen na 15 minut a mezi ošetřeními si udělejte alespoň 30ti minutovou přestávku.
Teplo: Uvolňuje svaly a urychluje průtok krve. Můžete použít elektrickou vyhřívanou dečku nebo teplý vlhký ručník. Nepoužívejte příliš velké horko. Kůže se nesmí spálit. Tepelnou terapii můžete využít i ve sprše, kde necháte teplou vodu dopadat na bolestivou oblast. To může pomoci uklidnit projevy. Horká vana je dalším dobrým způsobem, jak uvolnit ztuhlé svaly. Nepoužívejte vířivky ani horké vany, pokud máte vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.
Vyzkoušejte hřejivou koňskou mast. Ta obsahuje kapsaicin, což je přírodní látka získaná z pálivých chilli papriček. Vědecké studie ukazují, že může pomoci zmírnit bolest.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
V naší poradně s názvem CONDROSULF 800 - RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, Condrosulf 800 mg beru 20 dní, a poslední dva dny mi v pravém koleni nastala ukrutná bolest, koleno neohnu. Musela jsem si vzít Ibalgin. Je možné, že by u mne došlo po tak krátké době naopak ke zhoršení? Děkuji za odpověď. S pozdravem Hořejšová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Condrosulf obsahuje látku chondroitin, který může pomoci omezit erozi chrupavky. Chondroitin ovšem nijak neovlivňuje ani nemírní případné záněty v kloubu, které způsobují bolest. Pro zmírnění bolestí kloubů se doporučuje užívat tuto kombinaci pěti přírodních látek:
- Kolagen typ II.
- Boswellia serrata, také známá jako kadidlo, je rostlina původem z indického subkontinentu, která se v tradiční ajurvédské medicíně používá po tisíce let ke zmírnění bolestí kloubů.
- Kurkuma je oddenková rostlina podobná zázvoru, která je přirozeným zdrojem kurkuminu. Kurkumin snižuje hladiny prozánětlivých cytokinů a poskytuje ochranu před škodlivými účinky zánětu.
- Piperin, alkaloidní sloučenina zodpovědná za štiplavost černého pepře. Piperin se obvykle používá ke zlepšení biologické dostupnosti kurkuminu a má také své vlastní přirozené protizánětlivé vlastnosti.
- MSM Methylsulfonylmethan je bezbarvá organosírová sloučenina, která si získala reputaci jako bezpečný, přirozeně se vyskytující doplněk pro úlevu od kloubních potíží.
Entezopatie adduktorů kyčelníhokloubu je onemocnění úponů svalů, které provádějí přitažení kyčelníhokloubu (přinožení). Přetížení úponů svalů se projeví bolestí na stydké kosti, která vystřeluje do podbřišku a na vnitřní stranu stehna. Je omezen pohyb kyčle do zevní rotace.
Entezopatie čtyřhlavého stehenního svalu, převážně jeho přímé hlavy (musculus rectus femoris), která začíná na kyčelní kosti nad kloubem kyčelním, se projevuje bolestí v třísle, na přední straně stehna a vystřeluje ke kolenu. Je omezené zanožení, které zkrátí délku kroku. Bolest při přednožení v zátěži znemožňuje výstup do schodů či do kopce.
Entezopatie ischiokrurálních svalů, tedy svalů zadní strany stehna, se projevuje bolestí pod hýždí, hlavně při zátěži v předklonu, vystřeluje po zadní straně stehna až ke kolenu.
Důsledky těchto entezopatií lze nalézt v celé dolní končetině. Vlivem svalového zřetězení mohou být narušeny kloubní vůle v kyčelním kloubu, v kolenním a hlezenním kloubu. Změna se může projevit v postavení pánve a následně i páteře.
Opatření: Místa lokální bolesti se ovlivňují technikami měkkých tkání, manuální trakcí, postizometrickou relaxací, antigravitační relaxací, fyzikální terapií. V řetězených oblastech se zasáhne mobilizací kloubů dolní končetiny, pánve. Tělesným a senzomotorickým cvičením se aktivují svaly stabilizačního systému celé dolní končetiny, pánevního pletence, páteře.
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelníhokloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Výrůstek na kosti prstu může signalizovat artrózu. Artróza, případně také arthroza, latinsky arthrosis, lidově a trochu nesprávně „revma“, patří mezi degenerativní onemocnění kloubů. Je nejčastějším kloubním onemocněním. Postihuje stále více lidí ve stále mladším věku. Výskyt stoupá s věkem, ale může se projevit již ve věku 30 let, rentgenové změny typické pro artrózu nalezneme u 40 % osob mezi 45 a 65 lety a téměř u 70 % osob starších 65 let. Nejvíce postihuje nosné kyčelní a kolenní klouby, najdeme ji však běžně i jinde – páteř, rameno, loket, kotník, malé klouby prstů. V pokročilých stadiích se typicky projevuje bolestí při pohybu, ztuhlostí, otoky kloubů a poruchou pohyblivosti postižených končetin.
Příznaky
Bolest – je typickým projevem artrózy. Postihuje nejčastěji kolenní a kyčelní klouby, klouby páteře nebo klouby zápěstí a drobné klouby ruky. Zpočátku klouby bolí pouze po námaze, později je i klidová bolest.
Ztuhlost – po odpočinku klouby ztuhnou, a než se opět rozhýbou, chvíli to trvá.
Omezení pohybu – přichází při postupujícím onemocnění v postižených kloubech. Obtíže se mohou měnit v závislosti na počasí, nesvědčí studené a vlhké podmínky.
Otok – v pozdějších fázích dochází k těžkému poškození chrupavky a ke vzájemnému tření kostí o sebe. V kloubu může být citelné lupání, praskání neboli krepitace. Tvoří se zvýšené množství nitrokloubní tekutiny. Klouby začínají otékat.
Deformace – v nejtěžších stadiích jsou klouby deformovány kostními výrůstky.
Znemožnění pohybu – všechny uvedené závažné změny kloubů postupně znemožní jejich pohyb. Konečným výsledkem neléčené artrózy je úplné zkostnatění kloubů (ankylóza) s nulovým pohybem v kloubu. Kvůli typickému postižení velkých nosných kloubů (kyčelních a kolenních) není nemocný schopen ani běžného pohybu. Těžká artróza malých kloubů ruky znesnadňuje, nebo dokonce úplně znemožňuje obvyklé denní činnosti a sebeobsluhu. Porucha pohyblivosti tak výrazně omezuje kvalitu života nemocných.
Léčba
Současná medicína nedokáže artrózu zcela vyléčit. Dokáže ji však zastavit a účinně zmírnit obtíže, ulevit od bolesti, zachovat funkce kloubů a omezit jejich strukturální změny. Léčbou analgetiky a nesteroidními protizánětlivými léky projde každý pacient. Projevy artrózy může přechodně utlumit i místní aplikace kortikoidů. Dlouhodobá terapie těmito léky má závažné nežádoucí účinky (žaludeční vředy, postižení jater, ledvin, střev, útlum kostní dřeně a podobně). K obnově chrupavek přispívají léky ze skupiny chondroprotektiv. Ani při jejich pravidelném dlouhodobém užívání však nejsou účinky zaručeny.
Fyzikální metody – fyzioterapie, léčebná rehabilitace, aplikace tepla,
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelníhokloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelníhokloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelníhokloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelníhokloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.
Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.
Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).