Bolest paty, která vás budí při každém ranním došlapu, dokáže výrazně snížit kvalitu života. Patní ostruha patří mezi časté příčiny dlouhodobých obtíží, které se nedaří zvládnout běžnou léčbou ani rehabilitací. Právě tehdy se stále častěji objevuje možnost ozařování patní ostruhy jako moderní a šetrné řešení.
Ozařování paty není žádný experiment ani „poslední zoufalý krok“. Jde o medicínsky ověřený postup využívaný především u chronických bolestí, kde jiné metody selhaly. V článku se dozvíte, kdy má radioterapie smysl, jak probíhá, jaké má výsledky a co od ní realisticky očekávat.
FAQ – Často kladené otázky
Je ozařování patní ostruhy bolestivé?
Ne, samotné ozařování je zcela bezbolestné a pacient nic necítí.
Jak rychle se dostaví úleva od bolesti?
Úleva se obvykle objevuje postupně během několika týdnů po ukončení série.
Může se patní ostruha po ozařování vrátit?
Kostní výrůstek zůstává, ale bolest se často dlouhodobě nevrací.
Je ozařování lepší než rázová vlna?
Záleží na konkrétním pacientovi. Ozařování se často volí po neúspěchu rázové vlny.
Kolik ozařování patní ostruhy stojí?
V některých případech je hrazeno pojišťovnou, jinde si pacient léčbu hradí sám.
Je nutná pracovní neschopnost?
Většina pacientů může normálně fungovat i během léčby.
Pro koho není ozařování vhodné?
Nedoporučuje se u těhotných žen a mladých pacientů bez vyčerpání jiných možností.
Lze ozařování kombinovat s další léčbou?
Ano, nejlepších výsledků se dosahuje při kombinaci s rehabilitací a režimovými opatřeními.
Je ozařování patní ostruhy bezpečné i ve vyšším věku?
Ano, právě u starších pacientů je metoda často velmi dobře tolerovaná.
Mohu po ozařování normálně chodit?
Ano, není nutné žádné omezení chůze ani pracovní neschopnost.
Pomůže ozařování i při plantární fascitidě bez viditelné ostruhy?
Ano, radioterapie se používá i u chronické plantární fascitidy.
Lze ozařování kombinovat s infralampou?
Infralampa může pomoci ulevit od svalového napětí, ale nenahrazuje protizánětlivý efekt ozařování.
Jak poznám, že je čas zvažovat ozařování?
Pokud bolest trvá déle než několik měsíců a nereaguje na běžnou léčbu, je vhodné se poradit s ortopedem.
Existují dlouhodobá rizika ozařování paty?
Při nízkých dávkách používaných v této indikaci nejsou popisována významná dlouhodobá rizika.
Musím mít doporučení od lékaře?
Ve většině případů ano, indikaci stanovuje ortoped nebo radiolog.
Je možné ozařování absolvovat opakovaně?
Ano, při návratu obtíží lze léčbu po čase zopakovat.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ NOSU A KOLEM NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Machucova.
dobry den uz delší dobu mě svědi kolem nosu uz nevim co stim mam dělat občas i telo pusa a hlave můžete mi prosim poradit co mam dělat děkuji machucova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezi stavy, které mohou způsobit svědění na vnějším povrchu nosu, patří kožní onemocnění, jako je ekzém a dermatitida. Oba stavy patří do kompetence kožního lékaře. Protože onemocnění spojená se svěděním nosu jsou různorodá, je důležité nalézt správné léky, které mohou tento stav vyřešit nebo zmírnit. Toho lze dosáhnout identifikací příčiny, která tento stav způsobuje, a jednat podle toho. Bez pomoci kožního lékaře se neobejdete.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ NOSU A KOLEM NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gizela.
dobry den mam svedeni kolem nosu obliceje brada celo ale nejvice me svedi kolem nosu mam stim jit k doktorovi dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezi běžné příčiny svědění kolem nosu patří alergie, infekce, respirační dráždivé látky, a vzácně i nádory. Prodiskutujte své příznaky se svým lékařem, pokud přetrvávají. Možná budete muset navštívit specialistu na kožní onemocnění, abyste zjistila základní příčinu vašeho svědění.
Domácí léčba pomocí přírodních prostředků vám může pomoci s ucpaným nosem a zároveň je šetrná.
Jablečný ocet: Jedním z nejlepších prostředků na ucpaný nos je jablečný ocet, který díky vysokému obsahu draslíku napomáhá vylučovat hlen. Navíc kyselina octová zabraňuje množení bakterií a urychluje proces hojení.
Postup: Smíchejte 2 lžíce nefiltrovaného jablečného octa s 1 lžící medu v šálku horké vody. Tento nápoj pijte dvakrát denně. Jinou variantou je smíchat 1/2 šálku jablečného octa s 1/2 šálku vody. Směs přiveďte k varu a poté ji ústy inhalujte 3–5 minut. Opakujte několikrát denně.
Napařování: Ať už inhalujete čistou vodou nebo směs bylin a éterických olejů, jde o vysoce účinný prostředek, který vám přinese okamžitou úlevu od ucpaného nosu. Napařování podporuje přirozené smrkání a vykašlávání. Rovněž přinese úlevu zaníceným cévám v dutinách a pomůže udržet jejich vlhkost.
Postup: V hrnci uvařte vodu, do které můžete přidat bylinky, pár kapek máty peprné nebo eukalyptového éterického oleje. Dejte si přes hlavu ručník a pomalu dýchejte dovnitř a ven. Páru inhalujte několik minut. Provádějte 2–4krát denně. Tato procedura není vhodná pro děti mladší 12 let, těhotné ženy, osoby s vysokým krevním tlakem, srdečními problémy nebo s poruchami centrální nervové soustavy.
Vyplachování nosu: Ačkoliv není nejvýhodnějším způsobem, je vyplachování nosu při léčbě rýmy a překrvení nosní sliznice velmi účinným prostředkem. Vyplachování nosu pomáhá odstranit z nosních dutin přebytečný hlen. Zároveň zvyšuje vlhkost v nosních dutinách, což pomáhá snižovat zánět krevních cév. Vyplachování nosu může pomoci zmírnit příznaky pacientů s chronicky ucpaným nosem.
Postup: Smíchejte 3 lžičky soli a 1 lžičku sody. Směs uskladněte ve vzduchotěsné nádobě. Lžičku této směsi dejte do šálku převařené nebo destilované vody. Naplňte touto směsí stříkačku, opřete si hlavu nad umyvadlem a jemně vstřikujte roztok do jedné nosní dírky a druhou přitom lehce uzavřete prsty. Tento postup opakujte i s druhou nosní dírkou. Proceduru opakujte 1–2krát denně.
Teplý obklad: Dalším účinným způsobem, jak si pomoci od ucpaného nosu, je použít teplý obklad. Teplý obklad vám poskytne úlevu od bolesti a pomůže zmírnit zánět nosních dírek.
Postup: Namočte ručník do mísy s horkou vodou. Přebytečnou vodu z ručníku vymačkejte a ručník si dejte přes nos a čelo. Dle potřeby opakujte několikrát denně.
Kajenský pepř: Kajenský pepř pomáhá uvolnit hleny z nosních dutin i z plic. Přírodní látka kapsaicin obsažená v kajenském pepři totiž může pomoci zmírnit otok a zánět, který zmenšuje nosní dírky.
Postup: 1/4 šálku citronové šťávy a 1/4 šálku nefiltrovaného jableč
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem PŘIROZENÉ ČIŠTĚNÍ UCPANÉHO NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE JONÁŠOVÁ.
dobry den chtěla bych zeptat nam ucpani nos a po ranu vysmrkám takove strupi nos je dost bolestivy poradte co mam delat jak setoho zbavit jelikož je nos ucpani tak nem ani čich prosím poradte dekuji marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při takto ucpaném nose je dobré několikrát denně inhalovat páru z vroucí Vincentky. Vincentka obsahuje soli, které pomůžou obnovit přirozenou vrstvu na sliznici nosu. Na okamžitou úlevu od zacpaného nosu doporučuji Mukonasal Plus, který běžně koupíte v lékárně. Kdyby to nepomohlo, tak zajděte do ambulance ORL, tam vám nos vyšetří a rychle zjistí co vám je.
Mezi příčiny zčervenání nosu patří různá kožní onemocnění, ale i jiné faktory, viz níže.
Kožní onemocnění rosacea je charakterizováno zarudnutím obličeje a nosu. Tato příčina je idiopatická, zarudnutí je způsobeno zánětem papul (kožních pupínků) a poruchou krevních cév.
Mnoho alkoholiků má červený nos, protože konzumace alkoholu vede k ucpávání cév. Jakmile dojde k blokování kapilár, dochází ke snížení průtoku krve v této oblasti a ke zvýšení tlaku, což vede k buněčné smrti a lámání (praskání) kapilár.
Jednou z hlavních příčin zbarvení nosu dočervena jsou změny teploty. Krevní cévy v nose se stahují zejména v chladném počasí, což vede k omezenému průtoku krve. Naopak pokud je nos vystaven náhlým vysokým teplotám, krevní cévy se rozšíří a dochází ke zvýšenému průtoku krve, což způsobí opětovné zarudnutí nosu.
Zarudnutí nosu a svědění či šupinatění kůže může být charakteristickým projevem onemocnění známého jako seboroická dermatitida.
Alergie je dalším faktorem způsobujícím zarudnutí nosu, přičemž je toto zarudnutí doprovázeno dušností a zrychlením srdeční činnosti, zejména v případech těžké alergie.
Zčervenání nosu může být vyvoláno také stresem. Stres způsobuje zvýšenou produkci adrenalinu, který zapříčiní zvýšený průtok krevních cév a následné zarudnutí nosu.
Ve svém příspěvku ČASTÉ SVĚDĚNÍ NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaboko.
Pokud bych osobně nezažila, neuvěřila bych. Roky mám problémy se svěděním nosu, s kýcháním atd. a vše jsem připočítávala - tu změně počasí, tu klimatizaci v autě... až jednoho dne jsem svůj problém objevila. Léta si kvůli syndromu suchého oka kapu oční kapky a jednoho dopoledne po nakapání do očí se strhla asi 4 hodinová alergická reakce...Syndrom suchého oka mám stále, do očí si nekapu (značku kapek do očí jsem měnila, přesto reakce vždy stejné...) a od té doby zmizelo svědění nosu, kýchání atd...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Fialový nos může být způsoben několika věcmi, nejčastěji souvisejícími s krevním oběhem nebo kožními onemocněními. Může to být způsobeno rozšířenými cévami, jak se projevuje u „alkoholového nosu“ neboli rosacey, nebo to může naznačovat nedostatek kyslíku v krvi (cyanóza). Někdy může fialový nebo načervenalý odstín způsobit i chladné počasí nebo kožní infekce.
Problémy s krevním oběhem
Alkoholový nos (Rhinophyma)
Nadměrná konzumace alkoholu může vést k rozšíření cév v nose, což způsobuje načervenalé nebo fialové zbarvení. To je často doprovázeno ztluštěním kůže.
Rosacea
Toto chronické kožní onemocnění může způsobit zarudnutí, viditelné cévy a hrbolky na obličeji, včetně nosu. Rosaceu mohou také vyvolat různé faktory, jako je vystavení slunci, změny teploty a určité potraviny.
Cyanóza
Modravý nebo fialový nádech kůže, včetně nosu, může naznačovat nedostatek kyslíku v krvi (cyanóza). Podle lékařského centra Cincinnati Children's Hospital Medical Center to může být příznakem různých srdečních nebo plicních onemocnění, nebo může být vyvoláno extrémním chladem.
Kožní onemocnění
Ekzém
Suchá kožní onemocnění, jako je ekzém, mohou způsobit změnu barvy, šupinatění nebo podráždění nosu.
Kožní infekce
Bakteriální, plísňové nebo virové kožní infekce mohou také vést k zarudnutí nebo změně barvy nosu.
Purpura
Fialové nebo načervenalé skvrny na kůži způsobené hromaděním krve pod kůží v důsledku prasklých cév mohou také ovlivnit nos.
Další příčiny
Chladné počasí
Chladné teploty mohou způsobit zúžení cév, což vede k modravému nebo fialovému nádechu nosu.
Léky
Některé léky mohou jako vedlejší účinek způsobit zarudnutí obličeje nebo změnu barvy
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Zatímco některé příčiny fialového nosu, jako je chladné počasí nebo mírné podráždění kůže, mohou být dočasné, jiné mohou naznačovat závažnější onemocnění. Pokud se u vás objeví fialový nos spolu s dalšími příznaky, jako je dušnost, závratě nebo bolest na hrudi, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Vždy je dobré se poradit s lékařem nebo dermatologem, pokud máte obavy ze změny barvy nosu.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
Rakovina nosu a vedlejších nosních dutin se často projevuje příznaky, které lze zaměnit za běžnější onemocnění, jako jsou alergie nebo infekce dutin. Mezi časné příznaky patří přetrvávající ucpaný nos, zejména na jedné straně, a krvácení z nosu. Mezi další možné příznaky patří snížený čich, hlen vytékající do krku, bolest nebo necitlivost obličeje a změny zraku nebo sluchu.
Časné příznaky
Ucpaný nos: Ucpaný nos, který přetrvává a je často jednostranný.
Krvácení z nosu: Časté nebo přetrvávající krvácení z nosu, zejména pokud se snadno nezastaví.
Snížený čich: Snížený nebo ztracený čich.
Rýma: Hlen vytékající z nosu, který může být krvavý nebo čirý.
Bolest nebo necitlivost obličeje: Bolest, necitlivost nebo brnění v obličeji, zejména kolem nosu, tváří nebo horních zubů.
Bolesti hlavy: Přetrvávající bolesti hlavy, potenciálně v oblasti dutin.
Pokročilejší stadia:
Otok nebo bulky: Viditelná bulka nebo otok na obličeji, nose nebo na patře.
Změny vidění: Dvojité vidění, rozmazané vidění nebo vypoulené oko.
Ztráta sluchu nebo problémy s ušima: Ztráta sluchu, zvonění v uších (tinnitus) nebo bolest v uchu.
Vypadávání zubů: Vypadávání zubů, zejména v horní čelisti.
Potíže s otevíráním úst: Potíže s úplným otevřením úst (trismus).
Oteklé lymfatické uzliny: Zvětšené lymfatické uzliny na krku.
Na co si dát pozor
Jednostranné příznaky
Pokud se příznaky objevují primárně na jedné straně hlavy nebo obličeje, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.
Přetrvávající příznaky
Příznaky, které se nezlepšují standardní léčbou (dekongestanty, nosní spreje atd.), by měly být vyšetřeny.
Včasná diagnóza
Včasná detekce je pro úspěšnou léčbu zásadní, protože rakovina nosu a vedlejších nosních dutin může být po jejím rozšíření obtížně léčitelná.
V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: https://www.youtube.com/res…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: https://www.prozdravi.cz/ge…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.
Příčiny mohou být různé, potíže mohou být způsobeny alergickou reakcí, infekcí, poraněním nosu. Všechny tyto příčiny působí jako patogeny. Mezi nejběžnější z nich patří následující:
Nosní vředy se mohou vyvinout v důsledku suchosti v nose.
Časté smrkání může způsobit poškození kůže a měkkých podkožních tkání nosu, což má za následek rozvoj nosních vřídků. Není nic neobvyklého, když se objeví krvácení z nosu.
Špatná hygiena. Sliznice, která vystýlá vnitřek nosu, udržuje nos vlhký, a protože se bakteriím dobře daří ve vlhkém prostředí, snadno zde dochází k infekci a následné tvorbě vřídků.
Orální herpes se může dostat do nosu prostřednictvím vdechovaného vzduchu. Patogenní infekce tak může vést k rozvoji nosních vředů. Orální herpes je způsoben virem herpes simplex, což je infekce, která se vyznačuje tvorbou puchýřků naplněných tekutinou. Nejčastěji se tento virus vyskytuje na rtech nebo v ústech. Je ale možné, že způsobí i vývoj vřídků uvnitř nosu.
Folikulitida je zánět vlasových folikul, ale léze by se mohly vytvořit i uvnitř nosu, protože i zde jsou přítomny folikuly. K tomuto stavu dochází například v důsledku traumatu nebo infekce.
Impetigo je bakteriální infekce kůže, která obvykle postihuje děti a je charakterizována tvorbou malých vředů na tváři. Zpočátku se vředy projevují zarudlými skvrnami, později se přeměňují na puchýřky, které mohou mokvat. Jedná se o nakažlivou infekci, která se šíří kontaktem z osoby na osobu.
Alergická reakce. Vdechování výparů chemikálií nebo nadměrné užívání nosních sprejů poškozuje citlivou pokožku uvnitř nosu. Občas se u lidí mohou vyvinout alergické kožní reakce na látky obsažené v nosních sprejích. Dlouhodobé užívání některých léků může způsobit ztenčení kůže, které následně vede k tvorbě nosních vřídků.
Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.
lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.
Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.
Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Solný roztok na uvolnění nosu: Smíchejte dva decilitry vody se lžičkou mořské soli a tímto roztokem naplňte buď lahvičku nosních kapek, nebo si vodu aplikujte do nosu pomocí vatových tyčinek. Tato babská rada je velmi populární a nahrazuje i klasické kapky proti rýmě.
Kapky do nosu s antibiotiky: z volně prodejných přípravků bylo možno u infekční rhinitidy použít lokálně působící kapky do nosu s antibiotiky fusafungin, které byly dostupné bez předpisu ve formě inhalačního spreje, který se aplikoval současně do úst i do nosu. Přípravek se jmenoval Bioparox, ale jeho distribuce byla v ČR ukončena bez náhrady. Ostatní kapky do nosu s antibiotiky jsou k dostání pouze na lékařský předpis.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahující jako zvlhčující složku dexpanthenol. U těchto léků je třeba upozornit na takzvaný „rebound“ fenomén – pokud se nosní sprej nebo kapky používají příliš často a příliš dlouho, dojde k únavě systému kontrolujícího prokrvení sliznice. Pacient se pak už nemůže bez těch
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.
chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné