Vyskytují se především na sliznici dvanácterníku a lačníku. Ještě ve střevě se líhnou larvy, které odcházejí stolicí ven. Mohou žít v půdě bez hostitele i několik let, při první příležitosti pak pronikají pokožkou dalšího hostitele (například když člověk pracuje na zahradě). Migrují plícemi, tracheou, hrtanem do trávicí trubice. Zde dospívají. Zdrojem nákazy může být i pes nebo kočka. Larvy mohou ve spodní části střeva pronikat střevní stěnou a migrovat dále tělem. Je to častá infekce. Na kůži způsobuje vyrážky, svědění, otoky. V plicích způsobuje kašel, v zažívání průjmy a bolesti břicha. Pokud jsou již háďátka rozeseta po celém těle (játra, srdce, žlučník, plíce, střevo, pohlavní orgány, oči), má onemocnění těžší průběh. Tyto paraziti se nacházejí i v zubních váčcích, v dásních, míše, periferních nervech, hltanu, podkoží, v cévách. Kvůli rozsevu drobných háďátek po těle je potřeba vyšších dávek benzi-midazolových přípravků Vermox, Zentel.
Motolice je plochý červ mající přísavky s trny, jimiž se lépe uchycuje na tkáni hostitele. Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v takzvaném cerkariálním stadiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit svůj vývoj. Dospělé motolice žijí v játrech a ve žlučovodech, kde se živí krví. Vajíčka dospělých jedinců se průběžně dostávají se žlučí do střev, odkud cestují s výkaly ven. Motolice dostaly svůj český název proto, že jedním z příznaků napadení je „motání“ hlavy. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké. Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto se často nachází u lidí s nadváhou. Motolice byly nejprve zaznamenány jako paraziti hovězího dobytka skotu, napadají však i člověka. Zdrojem nákazy motolicí mohou být i ryby. Zejména v oblasti jihovýchodní a východní Asie existují motolice cizopasící v zažívacím traktu člověka. Zdrojem nákazy jsou syrové ryby obsahující opouzdřené larvy (metacerkarie) parazitů.
Praziquantel je uváděn jako lék první volby na motolice.
V příběhu PARAZITI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keding.
Ano je 21. století a mizerná kvalita potravy, chodíme na kebab, na sushi, na čínské nudle....Myslíte, že zelenina ve fast foodech je dokonale očištěna a to samé syrové ryby a maso? Nemyslím si, bylo by vše o jiné kvalitě a ceně. Mám doma 2 odčervené psi ano mohou být přenašeči i když jsou sami odčerveni denně se hrabou ve všem možném, ale to, že přenost je hlavně od psů jé nesmysl. Za plno problémů může tato doba a lidé. Škrkavku a podobného parazita získáte jen od psa ? Omyl! Stačí jit někam na návštěvu, kde neni dobře očištěná zelenina, nebo si dát jen kebab se zeleninou, kde malé vajičko škrkavky není na pohled oka znatelné a přilne hlavně na zeleninu, ovoce, syrové ryby atd... ohledně tasemnice je zase rizikový tatarák, jsme tvorové jako zvířata parazitu máme vsobě mnoho i bakterii které maji ochranný učel, nebo naopak. Jednou za rok by se měl každý člověk odčervovat je to zároveň podpora dobré imunity a nebudete na chřipky, anginy atd.. tak náchylní ....Sama mám škrkavku a bojuju s ní mám na ni dva druhy leku které zapiji čistou štávou z grepu jsou to sice křeče do břicha a zvýšené vyprazdnování, ale věřim, že se mi časem uleví.....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Silvia.
ahoj, napíš mi prosím, ako sa cítiš, v akom štádiu je škrkavka. Tiež ju mám. ďakujem. sandraborova@gmail.com
Vnější parazité (ektoparazité) se vyskytují v srsti psa. Určitě jste se někdy s některými osobně setkali, vyskytují se kdekoli a nejlepší obranou proti nim je správná hygiena a preventivní odčervování.
Parazity u psů dělíme na vnitřní (endoparaziti), mezi něž patří tasemnice, škrkavky, srdeční parazité; a na vnější (ektoparaziti), mezi které patří blechy, vši, všenky, klíšťata, trudník, zákožka svrabová. Vnitřní paraziti napadají zejména střeva, játra a plíce, vnější napadají pokožku a srst. Šíří se přímo (od napadeného jedince) nebo nepřímo (od mezihostitele nebo přenosem vajíček).
Samička vši se dožívá 3 až 5 týdnů a za tuto dobu naklade 50 až 150 vajíček, takzvaných hnid. Ty přilepuje speciálním tmelem na vlasy těsně u pokožky hlavy. Hnidy vypadají jako miniaturní kapičky nebo hmyzí křidélka o velikosti cca 0,8 mm. Hnidy lze z vlasu odstranit pouze mechanicky, není možné je smýt. Z hnid se za 7 až 10 dní vylíhnou larvy, takzvané nymfy, které ihned začínají sát krev. Za dalších 8 dní nymfy dospějí a dospělá veš se pak dožívá ještě dalších 30 dní.
Důsledkem nedostatku soli v těle bývá silná žízeň, pocity únavy, bolesti hlavy, někdy i deprese, křeče svalů lýtek a prstů na nohou. Dostavuje se oslabení, ztráta chuti k jídlu, mdloby a zvracení, neschopnost jasně myslet a v létě nebezpečí úpalu.
Užívejte v průběhu tří dnů každodenně 2 polévkové lžíce této směsi.
Prášek může přidat do jednoho vařeného jídla, nebo můžete směs sníst a pak vypít sklenici teplé vody (nejlépe ráno). Po třech dnech užívání si dejte 3denní přestávku.
Poté tento postup opakujte znovu. Směs byste měli spotřebovat nejdéle do měsíce. Nebojte se některých reakcí organismu, jako je svědění, vyrážka, opar, změněná barva stolice, moči či jiné příznaky. Pokud si všimnete výše uvedených projevů, je to znamení, že očista již probíhá.
Jedná se o velmi účinný postup pro odčervení organismu. Požitá směs ulpívá na stěnách gastrointestinálního traktu a v důsledku toho jsou paraziti „nuceni“ opustit tělo. Chcete-li zlepšit účinek směsi, je lepší pít lněný čaj na prázdný žaludek.
K očistě těla pomáhá také konzumace mléčných kysaných produktů, dýňových či slunečnicových semínek, vlašských ořechů, petržele, kopru a pití čerstvě vymačkané šťávy z ovoce a zeleniny.
Vši (Anoplura) jsou podřád bezkřídlého hemitabolicky parazitického řádu hmyzu Phthiraptera. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v České republice se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4–6,5 milimetry.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a složený z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla, ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Proto tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a proto mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Poznat zavšivení je celkem snadné, upozorní nás na ně mnohdy nesnesitelné svědění kůže, které nutí ke škrábání. Dospělé vši můžeme vyčesat hustým hřebenem, nejlépe na bílý papír. Prohlídkou hlavy můžeme pouhým okem nalézt stříbřitě bílá vajíčka – hnidy, kterých je nejvíce za ušima a v zátylku. Podle výšky hnid na vlasu můžeme odhadnout délku trvání infekce. Jsou-li hnidy těsně u hlavy, je napadení vší čerstvé.
Veš se šíří hlavně přímým stykem, zejména v kolektivech, jako je rodina, předškolní a školní kolektivy, ubytovny a podobně. V menší míře pak prostřednictvím různých předmětů (hřebenů, kartáčů na vlasy, pokrývek hlavy, ložního prádla a dalších). Nejčastěji postiženy bývají osoby s nízkou hygienickou úrovní, napadeni však mohou být i osoby přísně dodržující osobní hygienu.
Mravenčení v malíčku je nejčastěji způsobeno drážděním nervu nebo špatným prokrvením. Při dlouhodobém stavu zajděte k lékaři, který provede základní vyšetření a na základě výsledků doporučí adekvátní léčbu.
Kde je slinivka v lidském těle (uložení slinivky v těle)? Slinivka břišní je úzký plochý orgán dosahující délky mezi 12–15 cm. Anatomicky se dělí na 3 části: hlavu, tělo a ocas. V břiše je slinivka lokalizována pod játry, mezi žaludkem a páteří. Hlava slinivky přímo naléhá na dvanácterník (což je první část tenkého střeva). Ve slinivce břišní jsou drobné vývody, ve kterých se tvoří tekutina, která odtéká do hlavního vývodu slinivky. Tento hlavní vývod, který prochází celou délkou slinivky (od ocasu až k hlavě) a sbírá tekutinu z celé slinivky, ústí ve dvanácterníku společně s hlavním žlučovodem, jímž odtéká do tenkého střeva žluč ze žlučníku tvořená v játrech. Pokud máte bolesti v horní části břicha, které vystřelují do oblasti zad, tak to je právě oblast, kde bolí slinivka.
Dobrý den, svědění v uchu spolu s nadměrným mazem a šupinami v uchu a záněty ucha a ohluchnutí u mé dcery způsobili paraziti -nevím přesně typ, moc se v tom nevyznám ale definitivně pomohla diagnostika přístrojem Oberon a následně terapie přístrojem - frekvenčním generátorem Plazma. hned po první terapii příznaky ustoupili. tito paraziti nejsou totiž jen v uchu ale ve vícero místech v těle a frekvenční generátor prostě působí na celé tělo.
s pozdravem Jana Tůmová