Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
Ve svém příspěvku SVĚDĚNÍ V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUCIE.
dobry den,je to uz po seste za posledni tri mesice co mam zanet zvukovodu a take plisen v uchu.kdyz opomenu jak me brutalne to ucho lechta a jak se snazim si ho podrbat ale nepomaha to,a nebo to pomuze ale v zapeti ho mam tak napuchle ze se mi tam nevejde ani vatova ty\cinka.k tomu jsem na to ucho uplne hlucha a navic se mi mota hlava.je to opravdu hnus a chtela bych od toho pomoct.prosim kdo vite co mi pomuze,poradte doktor mi pise to samr porad dokola a vicemene semnou uz nic nedela.jsem z toho nestastna a proto v\s zadam o radu a predem dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Tůmová.
Dobrý den, svědění v uchu spolu s nadměrným mazem a šupinami v uchu a záněty ucha a ohluchnutí u mé dcery způsobili paraziti -nevím přesně typ, moc se v tom nevyznám ale definitivně pomohla diagnostika přístrojem Oberon a následně terapie přístrojem - frekvenčním generátorem Plazma. hned po první terapii příznaky ustoupili. tito paraziti nejsou totiž jen v uchu ale ve vícero místech v těle a frekvenční generátor prostě působí na celé tělo.
s pozdravem Jana Tůmová
Hádě střevní (Strongyloides stercoralis) je endoparazit, jehož hostitelem je člověk nebo pes. Má protáhlé tělo a dorůstá velikosti 0,8–2,2 mm. Samičky jsou větší než samci. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech, ale jsou známy případy napadení i v ČR. Parazitičtí jedinci žijí ve střevěčlověka. Nemoc způsobená hádětem se nazývá strongyloidóza. Nejčastěji se larvy do člověka dostávají kůží a pak putují krevním řečištěm do plic, kde samozřejmě člověka dráždí ke kašli. Ten kašle a následným polknutím hlenu, který larvy obsahuje, se larva dostane do střeva, kde dospěje a opět produkuje vajíčka.
Příznaky
Některá napadení mohou probíhat bez příznaků, ale většinou přítomnost háděte ve střevě způsobuje zdravotní problémy. Dochází k poškození sliznice střeva, což způsobuje průjmy, bolesti břicha nebo zvracení. Dále se při průniku larev kůží může objevit dermatitida. Přítomnost larev v dýchacích cestách zase způsobuje kašel a bolest na prsou.
Diagnostika
Paraziti se vyšetřují unikátní metodou – diagnostickým přístrojem METATRON 4027GR ClinicalTM, v současné době je v ČR jen jediný. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, kterou lze s vysokou přesností zjistit parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetření je bez odběrů, vpichů, rychlé a bezbolestné. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.
V naší poradně s názvem KLYSTÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Ožvalda.
Dobrý den
Zaujal ma váš článok ohľadom klyzmy.Robím to už dlhé roky a musim povedať že je to naozaj balzam.Lekári to väčšinou zneuznávajú kvoli narušeniu mikr.flory v črevách.Ja si nekupujem žiadne probio.ale dam si čerstvu moju domacu kvasenu kapustu,kde je to,čo črevo potrebuje.Rád by som sa len spýtal,čo je vhodné dat do vody.Ja si robím aj tri očistne a potom robim jeden liečivý.Hermanček,repík atd.Niekde píšu aj sol,alebo sodu bic.Aešte prosím vás,píše sa o pridavaní kávy do klystýru,aky je na to váš názor.
Dakujem pekne za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bylinné klystýry poskytují řadu zdravotních výhod. Nejsou jen pro prosté pročištění tlustého střeva. Jsou velmi účinné při domácí samoléčbě. Různé byliny obsahují různé účinné látky, které se po vstřebání tělem dostávají střevními stěnami až do krevního řečiště. Orální konzumace bylin poskytuje menší přínosy, protože některé z účinných látek jsou již zničeny nebo změněny žaludečními šťávami ještě předtím, než se vůbec vstřebají do těla.
Ideální je v sobě udržet bylinný klystýr alespoň 15 minut a až 45 minut. Čím déle držíte bylinný klystýr, tím více umožníte lepší absorpci jeho účinných látek.
Do vaší sbírky ingrediencí pro přípravu klystýru bych ještě přidal česnek. Česnek je velmi silné antibiotikum a protiplísňová bylina. Při užití jako klystýr se osvědčil při odstraňování střevních červů a parazitů. Hladiny kvasinek Candida v tlustém střevě mohou být tímto klystýrem rovněž sníženy.
Škodlivé bakterie v tlustém střevě způsobují průjem a různé příznaky střevních problémů. S česnekovým bylinným klystýrem lze tyto problémy vyléčit během několika hodin.
Silnou látkou, která stojí za léčivými vlastnostmi česneku, je Allicin. Česnek je nutné rozdrtit, aby se tato látka uvolnila. Hladinu Allicinu můžete zvýšit tím, že necháte česnek uležet asi 15 minut až hodinu a půl.
Použití česneku prostřednictvím klystýru je silnější ve srovnání s konzumací česneku orálně. Když se česnek dostane do trávicího systému, prochází četnými chemickými změnami. Výsledkem je, že většina alicinu je rozložena na různé složky ještě předtím, než vůbec vstoupí do střev.
Recept na bylinný klystýr s použitím česneku:
Ingredience:
- 3 stroužky česneku
- 2 litry filtrované vody
Návod:
Rozmačkejte stroužky česneku. Nechte působit asi 15 minut. Ve velké misce rozmíchejte česnek do vody a nechte ho uležet alespoň 3 hodiny (lepší je nechat přes noc pro zvýšení hladiny alicinu). Roztok přeceďte. V případě potřeby zahřejte na teplotu těla. Pro dosažení nejlepších výsledků udržte česnekový klystýr alespoň 15 minut nebo až 45 minut.
Důležitá upozornění:
- Česnekový klystýr může vyvolat náhlou defekaci u osob se závažnou infekcí parazity nebo kandidou. Abyste tomu zabránili, použijte nejprve roztok s pouze jedním stroužkem česneku a poté každý den přidejte jeden stroužek česneku navíc. Nikdy nepoužívejte čtyři stroužky česneku nebo více v jednom roztoku.
- Při použití klystýru ze syrového česneku je normální cítit mírné pálení kolem konečníku. Silnější roztok však může způsobit podráždění. Abyste tomu zabránili, použijte nejprve zředěný roztok.
- Vzhledem k tomu, že česnek je silné a přírodní antibiotikum, může také odstranit některé prospěšné bakterie ve střevech, pokud jej pravidelně používáte v klystýru. Aby se tomu zabránilo, může vám pomoci zvýšená konzumace perorálních probiotik a fermentovaných potravin, jako je právě kysané zelí, o kterém se zmiňujete.
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
V naší poradně s názvem CHLAMYDIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den
Byla mě prokázána Plicni chlamydiova infekce,chovam celý život psy je možná souvislost?Může se pes nakazit ode mě?Doporučujeme udělat test vs členům rodiny?Je možné se nenakazit když přijde někdo na návštěvu třeba konzumaci jídla?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chlamydie se přenáší jako chřipka vzduchem a kontaktem a to z člověka na člověka i ze zvířete na člověka, popřípadě i opačně z člověka na zvíře. Určitě by bylo vhodné otestovat všechny členy rodiny. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, který u vás chlamydie diagnostikoval a poraďte se s ním na dalším postupu.
Cystitida u žen mívá souvislost s větší frekvencí sexuální aktivity. Každý z nás má na kůži bakterie a při pohlavním styku mohou být tyto bakterie v blízkosti močové trubice přeneseny do močového měchýře, kde mohou způsobit cystitidu. Je dobré, když žena po pohlavním styku vyprázdní močový měchýř, protože spláchne i některé bakterie, které by mohly způsobit infekci močové trubice.
Sexuálně přenosné infekce
Kapavka a chlamydie jsou infekce, které mohou způsobit podobné příznaky jako cystitida. Také dochází k poševnímu výtoku, krvácení po pohlavním styku a k zanícení čípku. Cystitida u mladých sexuálně aktivních mužů může být způsobena sexuálně přenosnou infekcí, proto se doporučuje okamžité vyhledání lékařské pomoci.
Paraziti
Paraziti se vyskytují zejména u lidí, kteří pobývali určitou dobu v Africe nebo na Blízkém východě. Močový měchýř může být napaden parazitem schistosomózy. Příznaky jsou podobné zánětu močového měchýře, ale v moči nejsou přítomny žádné bakterie.
Ženy v menopauze
Vzhledem k nedostatku ženských pohlavních hormonů v období menopauzy probíhají v celém těle rozsáhlé změny. Důsledkem toho může být i to, že močový systém snáze podléhá infekci.
Kontaktní dermatitida
Ženy užívající deodoranty nebo jiné potenciálně dráždivé materiály na svých genitáliích se mohou vyhnout příznakům zánětu močového měchýře, pokud budou používat bezproblémové přípravky.
V naší poradně s názvem PARAZITI POD KŮŽI V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Díky,u neurologa jsem už byl.Probrali jsme všechny možnosti,ale přímo nic nenašel,takže se může jen domnívat.Zmiňoval se tak jako vy,že to může být od té páteře,ale taky nemusí.Teď bude problém i s časem,protože už musím nastoupit do práce,byl jsem dlouho doma a peníze došly.I tak vám děkuji a já zkusím ještě pátrat dál i když nevím,kam jít,protože moje obvoďačka prostě neví....a tím to pro ni končí.A svědění je často hodně nepříjemné a je docela možné,že nakonec budu muset navštívit psychiatra,abych neprovedl nějakou blbost,protože když člověka něco svědí celý rok,bez přestání a doktoři většinou jeví nezájem,tak jako moje obvoďačka i kožní lékařka a nepohne se to za čtyři měsíce žádným směrem,tak to stále šrotuje v hlavě a je to k zbláznění......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdeňku, zkuste možná ještě cvičení s fyzioterapeutem s cílem rozhýbat páteř a posílit svalstvo kolem ní. To můžete absolvovat ve volnu po práci dvakrát týdně. Je to sice zdlouhavé, ale pomůže vám to přijít na jiné myšlenky a zocelí vám to tělo. Budete po tom pěknej chlap. Takového fyzioterapeuta najdete v některých fitness centrech a cena bývá 200 až 700 Kč za hodinu tréninku.
Nejčastějším domácím parazitem je prvok s latinským názvem Toxoplasma gondii, který způsobuje onemocnění s názvem toxoplazmóza, které patří mezi nejnebezpečnější. Přenašečem jsou naši domácí mazlíčci, a to kočky, v jejichž trusu se tento prvok vyskytuje ve formě takzvaných oocyst (může se ale vyskytovat ve formě tkáňových cyst v mase všech druhů zvířat). Pokud si po kontaktu s kočkou pečlivě neumyjeme ruce, může dojít k přenosu ústy. Nemoc je nebezpečná zejména pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV). Lidé, kteří jsou nakaženi parazitem Toxoplasma gondi, mohou snadněji onemocnět rakovinou krve či prostaty, hrozí jim častěji infarkt a sexuálně přenosné infekce. Toxoplazmóza se ve většině případů podobá chřipce, po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst (hlavně v nervové tkáni) někdy až do konce života, někdy několik měsíců. Nebezpečí při oslabení imunity spočívá v tom, že parazit ožije a projeví se například horečkou, zvětšením uzlin, poruchami vidění, křečemi. Při nákaze v těhotenství může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození plodu. Toto onemocnění se dá potvrdit pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance), kdy dojde k objevení abscesu v těle pacienta.
Jsou zde i další paraziti, kteří nejsou již tak nebezpeční, ale dostatečně nepříjemní. Jsou to roupi (Enterobius vermicularis) napadající hlavně děti (přenáší se nemytýma rukama a projevují se svěděním v konečníku). Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Onemocnění se projevuje únavou, často potřebou se vyprázdnit, bolestí břicha, průjmem, podrážděností, svěděním a kopřivkami. Ve stolici se začínají objevovat nejen oplozená vajíčka, ale i dospělí roupi. Pro postižené ženy představuje tento parazit riziko neplodnosti.
Na děti se zaměřují i škrkavky, které patří mezi hlístice (latinsky Nematoda). Žijí v tenkém střevě a nakazit se jimi můžete špatně omytou zeleninou. Hlístice je jednou z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů. Způsobuje nemoc známou pod názvem ascaridóza. Škrkavka může být dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení).
Na dospělé číhá při nedostatečně tepelně upraveném m
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močové trubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močové trubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
Ve svém příspěvku DOKONALÉ PROČIŠTĚNÍ ORGANISMU -COLONIX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den, teď jsem si prohlížela stránky drnatura a musím říct že to mají vyvedený naprosto skvostně a přesvědčivě..málem jsem si hned objednala. Ale je to za děsný peníze..potřebovala bych slyšet nějakou zkušenost od někoho, kdo to skutečně užívá, jak to dopadlo, projevily se opravdu ty zázračný očistný účinky? (ještě i jinak, než třeba nakonec jenom nevolností a průjmem?) Moc děkuju, jestli se se mnou máte chuť podělit o svoje zkušenosti.
p.spicova@seznam. cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva455.
ja sem uzivala colonix sadu ja sem neschudla ale sem se citila fit mnela sem lepsi kondicku a navic vysli ze mne paraziti co bych nikdy nezekla ze je muzu mit treba vyskouset.
Polyp v tlustém střevě je vyvýšenina-výrůstek nad úrovní střevní sliznice.
Rozeznáváme dva druhy střevních polypů:
Nádorové – nazývané adenomy – tvoří asi 60–70 % všech polypů. Jsou to precancerozy v nejužším slova smyslu. Pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru je u adenomu do průměru 1 cm asi 1 %, do průměru 2 cm asi 10 % a při průměru více než 2 cm 30–40 %. Asi 75 % adenomů se vyskytuje v levé polovině tlustého střeva. Dle mikroskopického složení rozeznáváme tzv. tubulární adenom, vilozní adenom a kombinace obou, tzv. tubulovilozní. Nejvíce nebezpečný je vilozní adenom, z něj vzniká zhoubný nádor asi ve 30 %.
Nenádorové, tzv. hyperplastické, zánětlivé tvoří asi 11 % všech polypů. Z nich zhoubné nádory nevznikají. Zvláštní forma je tzv. familiární polyposa, což je dědičná choroba mladých lidí. V jejich tlustém střevě je kolem 1 000 i více adenomů, pravděpodobnost přeměny na zhoubný nádor je 100 %.
Výskyt polypů se s věkem výrazně zvyšuje. Do 30 let se objevuje vzácně, nikoliv však vůbec. Je zaznamenán výskyt ve věku kolem 20 let. Ve věku 50 let se objevují polypy asi v 25 % a kolem 60 let asi v 30–40 %. S věkem se nezvyšuje pouze výskyt, ale i jejich velikost a počet. Čím více polypů a větší průměr, tím větší pravděpodobnost přeměny polypu na zhoubný nádor. Doba trvání přeměny polypu na zhoubný nádor není přesně známá, odhadem mezi 5–10 lety, ale vzhledem k tomu, že při primárním nálezu polypu nevíme přesně, jak dlouho ve střevě roste, je důležité jeho pečlivé odstranění co nejdříve, další sledování a prevence vzniku dalších.
Jediným způsobem, kterým se dají polypy zjistit a zároveň odstranit, je koloskopie. Je to vyšetření tlustého střeva optickým přístrojem, jenž se zavede konečníkem do tlustého střeva po nezbytné předchozí přípravě střeva projímadlem – to střevo dokonale vyčistí kvůli dobré přehlednosti. Koloskop je hadice síly asi jako prst, na konci je kamera vedoucí obraz přes světelná vlákna na monitor, kde vidíme asi 40x zvětšený obraz vnitřku tlustého střeva. Vidíme zánětlivé změny, polypy, divertikly, nádory. Speciálními nástroji jsme schopni odstranit polyp již při prvním vyšetření, eventuálně dle velikosti nebo počtu polypů i v několika sezeních. V případě nutnosti odebere lékař jeden nebo několik malých vzorků na mikroskopické vyšetření. Podle jejich výsledku se pak určuje další postup. Z uvedeného vyplývá, že koloskopie je v případě výskytu polypů zároveň vyšetření i léčení. Vyšetření trvá asi 15–20 minut, v převážné většině případů je nebolestivé, pouze pacient občas pociťuje tlak v břiše, způsobený napnutím st
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co popisujete, je v pořádku. Infectoscab zabil zákožku, která ale zůstala mrtvá pod vaší kůží. Tím, jak se pokožka snaží zbytky roztočů vypudit, tak se začervená a svědí úplně stejně jako při neléčeném svrabu. Vydržte, vše se zklidní do 7 dnů od aplikace masti na svrab.
Recept proti parazitům ve střevě (škrkavky, tasemnice, roupy)
Pokud je podezření, že se ve střevě vyskytují paraziti, tak se pije čaj vyrobený z černých slupek vlašských ořechů a dále se přidává pelyněk a hřebíček. Tento nápoj vyčistí tlusté střevo od parazitů, když se užívá denně po dobu tří měsíců a funguje i jako domácí léčba roupů.
V naší poradně s názvem PARAZITI POD KŮŽÍ V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Svědění šourku mě trápí už asi rok.Nemám žádné projevy na kůži,takže kožní vyšetření je negativní a ani urolog,ani neurolog nenašel možnou příčinu.Svědění začalo asi před rokem v době,kdy jsem za pomocí Champixu přestával kouřit.Je fakt,že jsem kouřit přestal,ale svědění se zbavit nedokáži.Je možné,že by svědění mohlo mít původ tady??Nebo může být spouštěčem svědění plíseň uvnitř těla??Žlučník,žlučovody,játra,střeva a podobně??Připadá mi,jako by se varlata uvnitř šourku pohybovala a kůže se napínala a zase smršťovala a při tom probíhá to svěědění.Má někdo podobné zkušenosti??Dokáže mi někdo poradit??Svědění je opravdu hodně nepříjemné......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pohyb varlat a smršťování a natahování kůže šourku je normální jev a probíhá u každého muže. Je velmi nepravděpodobné, že by za svědění mohl nějaký parazit bez projevů jeho přítomnosti na kůži. Jsem přesvědčen, že Vaše svědění souvisí s kožní reakcí buď na kvasinky, plíseň nebo i na prací prášek. Doporučuji natřít svědivá místa tekutým pudrem s mentolem zejména před spaním a pak ráno po sprše. Zkuste to takto dělat nepřetržitě 7 dní a svědění by mělo přestat.
Podezření na intoleranci laktózy se nejčastěji potvrzuje vodíkovým dechovým testem. Při kvašení mléčného cukru se tvoří ve větším množství vodík, který se ve střevě vstřebává a je vydechován plícemi. Test se tedy provádí stanovením množství vodíku ve vydechovaném vzduchu po podání laktózy. Další variantou potvrzení diagnózy bývá určení pH průjmovité stolice, které bývá při laktózové intoleranci kyselé v důsledku vyššího obsahu organických kyselin. Lékař také může po podání laktózy změřit glykémii (hladinu cukru v krvi), která bývá u intolerance laktózy málo zvýšená. Dochází k tomu v důsledku nerozštěpení laktózy na jednodušší cukry, které by se vstřebaly ze střeva a glykémii by zvýšily. Nejméně používaným testem, zejména kvůli jeho náročnosti a invazivnímu charakteru, bývá přímé stanovení enzymu ve střevní sliznici. Lékař při endoskopickém vyšetření odstřihne malý kousek sliznice tenkého střeva a v ní se pak prokazuje přítomnost nebo nepřítomnost laktázy. Onemocnění se dá léčit pouze omezením laktózy v jídelníčku, ve výjimečných případech je nutno výrobky s obsahem laktózy úplně vyloučit. Protože má většina postižených ještě v tenkém střevě aspoň malou aktivitu laktázy, nemají potíže po konzumaci malého množství výrobků s obsahem mléčného cukru. Některé mléčné výrobky mají již přirozeně nízký obsah laktózy, jsou to hlavně tvrdé a zrající sýry. Ty může i pacient s laktózovou intolerancí konzumovat prakticky neomezeně. Někdy bývá dobře tolerováno dokonce i mléko, zvláště když je smícháno s kakaem nebo kukuřičnými lupínky, které zvýší vydatnost jídla, což způsobí zpomalené trávení a laktóza tak má větší šanci, že bude rozštěpena zbytky enzymu, který se ve střevě nachází. Také mléčné výrobky s vyšším podílem tuku (šlehačka či smetana) nemusí v menších množstvích pacientovi způsobovat žádné výraznější potíže. Jogurty a zakysané výrobky sice laktózu obsahují, ale zároveň obsahují bakterie, které s jejím štěpením ve střevě pomůžou, a tak s jejich konzumací nemá většina lidí s laktózovou intolerancí žádné potíže. „Přátelské“ bakterie, které se nacházejí v probiotikách, také mohou stav pacienta trpícího laktózovou intolerancí výrazně zlepšit. Je však třeba dávat si pozor na jiné potraviny, které mohou laktózu obsahovat. Jedná se zejména o mléčnou čokoládu, dezerty, zmrzlinu, zákusky, máslo, margarín nebo potraviny obsahující sušené mléko. Laktóza se také nachází v množství léků, nápojích, dokonce i ve žvýkačkách. Je proto nutné sledovat složení potravin, které jíme. Existují také speciální bezlaktózová mléka a bezlaktózové mléčné výrobky nebo lze užívat tablety s obsahem laktázy, které jsou k dostání v lékárně bez lékařského předpisu.
Jedná se o skupinu parazitických prvoků vyvolávající celé spektrum parazitárních nákaz. Zdrojem nákazy bývají psovité šelmy nebo hlodavci. U nákaz vyvolaných Leishmania donovani a Leishmania tropica je zdrojem člověk. Přenos na člověka probíhá přes štípnutí bodavého hmyzu rodu Phlebotomus (Eurasie, Afrika) nebo Lutzomiya (Amerika). Leishmaniózy přenášené rodem Phlebotomus se vyskytují spíše v suchých oblastech polopouští, stepí a savan, zatímco americké mouchy jsou vázány na zalesněné oblasti. Problém představují rozvojové a chudé oblasti, ve kterých je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí vedoucí až k epidemiím. Podle lokalizace klinických projevů se rozlišují dvě základní formy leishmanióz: viscerální (postihuje vnitřní orgány) a kožní. Prevenci představuje vhodné oblečení a používání moskytiér a repelentů. Tato onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení. Životní cyklus leishmanióz probíhá mezi lidským hostitelem a komárem. Leishmanie se u člověka vyskytují ve formě bez bičíku, napadají buňky, ve kterých dochází k jejich neustálému dělení, dokud napadená buňka nepraskne. Uvolněním parazitů dochází k šíření nákazy přes napadání dalších zdravých buněk. Pokud dojde k nasátí krve, dostávají se do trávicího traktu komára, kde se mění v bičíkatou formu. Zde dochází k dalšímu dělení, z jeho střev putují do hltanu a odtud při sání na člověku pronikají do nového hostitele a cyklus se opakuje. Původcem kožní formy jsou Leishmania tropica, L. major, L. infantum, L. ethiopica a americké druhy L. braziliensis a L. mexicana. Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe, odkud bylo importováno do Evropy. Inkubační doba je od několika týdnů do několika měsíců, ale ke kožním projevům může docházet i po několika měsících po návratu. Projevuje se vznikem papuly v místě, kde došlo k napadení hmyzem. Ta se postupně rozpadá na nebolestivý a špatně se hojící vřed se zduřeným okrajem. Může ale dojít k sekundární infekci, která mívá závažnější průběh. Kromě vzniku papul na kůži dochází i k postižení lymfatických uzlin v okolí vstupu infekce. Vyvolavateli kožně-slizniční formy jsou jihoamerické druhy Leishmania braziliensis a L. guyanensis, které se z místa vstupu infekce mohou pomocí lymfatických cest šířit do slizničního epitelu a dále do horních cest dýchacích. Ke klinickým projevům může dojít i po několika měsících či letech, kdy se již kožní projevy zhojily, ale nově se objevují vředy v ústech, nose nebo hltanu. Nebezpečí představuje skutečnost, že se šíří hluboko, čímž dochází k destrukci tkání a chrupavky. Viscerální forma je nejz
V naší poradně s názvem PARAZITI POD KŮŽÍ V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Děkuji moc za překvapivě rychlou odpověď.Praní už provádím v dětském přípravku a máchám vícekrát i s octem a zkouším i protikvasinkovou stravu bez cukrů,kávy a podobně..Mám ještě jednu otázku,prosím.Myslíte,že to můžou být opravdu ty kvasinky i když kůže jen svědí a nemá vzhledově jiné změny??Kožní lékařka si není jistá....Ještě jednou děkuji za odpověď i na tuto otázku a určitě zkusím vaši radu....Zdenek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, kvasinky nemusí doprovázet žádné vzhledové změny na kůži, mohou jen svědit. Zkuste na sedm dní ten tekutý pudr s mentolem. Zde je vidět jak pudr vypadá, kolik stojí a kde ho mají: https://www.zbozi.cz/?q=tek…
Motolice je plochý červ mající přísavky s trny, jimiž se lépe uchycuje na tkáni hostitele. Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v takzvaném cerkariálním stadiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit svůj vývoj. Dospělé motolice žijí v játrech a ve žlučovodech, kde se živí krví. Vajíčka dospělých jedinců se průběžně dostávají se žlučí do střev, odkud cestují s výkaly ven. Motolice dostaly svůj český název proto, že jedním z příznaků napadení je „motání“ hlavy. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké. Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto se často nachází u lidí s nadváhou. Motolice byly nejprve zaznamenány jako paraziti hovězího dobytka skotu, napadají však i člověka. Zdrojem nákazy motolicí mohou být i ryby. Zejména v oblasti jihovýchodní a východní Asie existují motolice cizopasící v zažívacím traktu člověka. Zdrojem nákazy jsou syrové ryby obsahující opouzdřené larvy (metacerkarie) parazitů.
Praziquantel je uváděn jako lék první volby na motolice.
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Ve svém příspěvku PARAZITI POD KŮŽÍ V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Děkuji moc,hned jdu do lekárny.Jste první člověk,který mi dokázal nejen odpovědět,ale především poradit.Jinak mi odpovídali a radili hlavně prodejci doplňků stravy a nabízeli mi bylinky na cokoli za tisíce korun. Přeji hezký den
Zdenek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek .
Tak jsem zkusil tekutý pudr s mentolem,ale bohužel neúspěšně.Tak zkouším Candix a nějaké léky proti kvasinkám a plísním.Ale tak nějak přestávám věřit,že se nepříjemného bodání v oblasti šourku někdy zbavím.....
Nedodržování osobní hygieny po toaletě je typickou příčinou svědění konečníku. Po odchodu stolice je vhodné se nejen otřít toaletním papírem, ale i osprchovat vlažnou vodou. Paradoxně nadměrná hygiena v této oblasti může způsobit vysušení okolí konečníku a vyústit ve stejné obtíže, nebo naopak špatná hygiena může podpořit kvasinky v okolí konečníku, které způsobují nepříjemné svědění.
Další příčinou jsou paraziti, především roupi. Roupi jsou typické u dětí, ovšem ani dospělým se nevyhýbají. Nákaza roupy je klasickou „infekcí špinavých rukou“. Samička roupů sídlí ve střevě, v noci vylézá až ke konečníku a tam klade vajíčka. Člověk se škrábe, tím se mu mohou vajíčka dostat na prsty a nakonec z rukou do dutiny ústní, nebo se opět jako nemoc špinavých rukou přenesou do trávicího traktu jiného jedince. Po nálezu vajíček se podává protiparazitární lék Pyrvinium, který roupy hubí.
Onemocnění hemoroidy se také projevuje svěděním konečníku. Kromě toho je typickým příznakem nález čerstvé krve na toaletním papíře. Hemoroidy se léčí buď konzervativně sedacími koupelemi, mastmi a léky, nebo se pomocí speciálního přístroje podvážou a následně odumřou. Více najdete v příslušném článku.
Řitní trhlina je poranění zadní stěny konečníku, které vzniká při jejím nadměrném roztažení. Kromě svědění a pálení se projevuje zejména krvácením a bolestmi při odchodu stolice. Léčí se buď konzervativně pomocí sedacích koupelí a mastmi nebo chirurgickým zákrokem.
Častější svědění konečníku u lidí trpících cukrovkou spočívá v jejich zhoršené imunitě a následnými častými kvasinkovými infekcemi konečníku. Podobné obtíže mají pacienti s AIDS.
Vyskytují se především na sliznici dvanácterníku a lačníku. Ještě ve střevě se líhnou larvy, které odcházejí stolicí ven. Mohou žít v půdě bez hostitele i několik let, při první příležitosti pak pronikají pokožkou dalšího hostitele (například když člověk pracuje na zahradě). Migrují plícemi, tracheou, hrtanem do trávicí trubice. Zde dospívají. Zdrojem nákazy může být i pes nebo kočka. Larvy mohou ve spodní části střeva pronikat střevní stěnou a migrovat dále tělem. Je to častá infekce. Na kůži způsobuje vyrážky, svědění, otoky. V plicích způsobuje kašel, v zažívání průjmy a bolesti břicha. Pokud jsou již háďátka rozeseta po celém těle (játra, srdce, žlučník, plíce, střevo, pohlavní orgány, oči), má onemocnění těžší průběh. Tyto paraziti se nacházejí i v zubních váčcích, v dásních, míše, periferních nervech, hltanu, podkoží, v cévách. Kvůli rozsevu drobných háďátek po těle je potřeba vyšších dávek benzi-midazolových přípravků Vermox, Zentel.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.