"PARESTÉZIE PRSTŮ" +PARESTÉZIE +PRSTŮ

Mravenčení končetin

Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.

Příčiny:

• Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
• Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
• Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
• Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
• Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
• Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
• Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
• Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
• Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
• Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
• Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
• Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.

Zdroj: článek Mravenčení v těle

Příčiny trnutí

Utlačený nerv

Příčin může být povícero, některé jsou neurologické, jiné souvisí spíše s oběhovým systémem. Pokud se vyskytuje pouze parestezie neboli brnění, mrazení, mravenčení, pocity chladu, pak to může být v případě rukou projev syndromu karpálního tunelu. Tato potíž je důsledkem toho, že je například po úraze nebo kvůli přetěžování ruky při práci s počítačem utlačován v zápěstí středový nerv zvaný nervus medianus, někdy syndrom karpálního tunelu trápí také těhotné ženy, kterým otéká zápěstí kvůli zadržování vody.

Poškození periferních nervů

Péči neurologa vyžaduje také druhá možná příčina, která připadá v úvahu, pokud někoho opakovaně trnou prsty horních i dolních končetin, ať už ve stejnou, či různou dobu. Může to signalizovat poškození mnoha periferních nervů, pak jde o polyneuropatii – u nás nejčastěji diabetickou nebo alkoholickou, ale příčin je mnoho, včetně těch neobjasněných.

Raynaudův syndrom

Když prsty nejen brní, ale navíc mění barvu – nejprve blednou a pak naopak zčervenají a přidává se bolest, půjde nejspíše o Raynaudův syndrom, někdy se též hovoří o Raynaudově příznaku či fenoménu. Nejčastěji bývají postiženy prsty, ale může se to týkat i celých rukou či nohou. Někdy není příčina syndromu zcela zřejmá, ale jde o projev přemrštěné aktivity nervů kolem drobných kožních cév, typické je to zejména pro mladší stresované ženy, které bývají postiženy pětkrát častěji než muži. Minimálně se část vlivu přisuzuje i hormonům, protože se potíže často objevují poprvé v pubertě a po klimakteriu naopak mizí. Častěji je ale Raynaudův syndrom sekundárním příznakem, který jen doprovází nějakou jinou hlavní potíž, ať už to jsou neurologické problémy, stavy po úraze, či problémy s oběhovým systémem. Podle lékařů je v tomto případě na místě odborné vyšetření. Jde nejspíše o příznak onemocnění tepen, které spadá do kompetence interních lékařů.

Zdroj: článek Brnění ruky a prstů

Princip Tinelova testu

V klinické diagnostice syndromu karpálního tunelu se používá několik provokačních testů. Pokud se objeví bolesti či parestézie při poklepu nad průběhem nervu medianus v oblasti zápěstí v jeho inervační zóně, hovoříme o Tinelově příznaku. Pozitivní bývá asi u 60 % postižených. Pokud se iritační příznaky objevují v distálním předloktí a pokračují dále i směrem proximálním, mluvíme o takzvaném obráceném Tinelově příznaku. Tinelův test spočívá v poklepu kladívkem nebo prstem na místo nad karpálním tunelem. U postiženého jedince Tinelův test vyvolá krátký bolestivý vjem v senzitivní zóně nervu medianu. Často postačí jen přímý tlak prstu na karpální kanál.

Tinelův test na videu.

Zdroj: článek Tinelův test

Příznaky po chemoterapii

Po chemoterapii se mohou objevit různé příznaky poruch motorických, senzitivních či autonomních vláken. Svalová slabost bývá nejčastěji na akrech dolních končetin. Přitom paréza dorzální flexe nohy i prstů téměř vždy působí více potíží. Z počátečních potíží to bývá zakopnutí špičkou (například o koberec) či distorze nohy v hleznu při šikmém došlápnutí. Až později se vyvine přepadání nohy s následnou stepáží. Lehká paréza plantární flexe nohy se vyznačuje slabým odrazem, ztrátou svižnosti chůze. Slabost drobných svalů rukou bývá popisována jako ztráta obratnosti (zapínání knoflíků) či jako slabost (nemožnost otočit klíčem v zámku či otevřít PET láhev). K motorickým příznakům patří také křeče svalů (krampy), které bývají popisovány jako nesnesitelná bolest nohou či brnění končetin. Až později se vyvíjejí atrofie svalů či deformity.

Senzitivní příznaky jsou závislé na kalibru a typu senzitivních vláken, která jsou v rámci neuropatie postižena. Neuropatie tenkých vláken (nemyelinizovaných a slabě myelinizovaných vedoucích bolest a termické kvality čití) se vyznačuje bolestmi lokalizovanými zpočátku akrálně. Nemocný udává píchavé či tlakové bolesti při chůzi („jako by chodil po oblázcích“). Má změněnou percepci termických podnětů. Mívá pálivé parestézie nebo není schopen určit, zdali je voda ve vaně horká či studená. Výskyt potíží na rukou je méně častý a přichází až tehdy, když se poruchy čití na dolních končetinách rozšířily až nad kolena (podle délky postižených vláken). Výjimkou z tohoto pravidla bývá brnění rukou, a to u nemocných, kteří mají periferní neuropatii a současně i syndrom karpálního tunelu. Postižení silných vláken (vedou povrchový dotyk, polohocit, pohybocit, vibrační čití a hlubokou bolest) se vyznačuje ataxií stoje a chůze.

Autonomní příznaky se velmi často vyskytují po chemoterapii. Nejčastějšími příznaky bývají poruchy pocení, příznaky gastrointestinální (zácpa střídající se s průjmy, pomalé vyprazdňování žaludku), urogenitální (retence či inkontinence moči, sexuální poruchy), kardiovaskulární (snížená až vymizelá variabilita srdečního rytmu, ortostatická hypotenze) a další. U velké většiny periferních neuropatií se vyskytují jak senzitivní, tak i motorické příznaky.

Symptomy se mohou vyskytnout:

1. bezprostředně v průběhu léčby nebo časně po léčbě – hodiny, dny až týdny;
2. oddáleně – dny až měsíce;
3. pozdně – měsíce až roky.

Periferní neurotoxické projevy se objevují především při podávání léků, které inhibují mitózu (vinca-alkaloidy, taxany), a cytostatik s alkylačním účinkem (analoga platiny, hexamethylmelamin).

Zdroj: článek Léčba neuropatie po chemoterapii