Typickým příkladem nočních závratí je mladý člověk ve věku 25 až 35 let, který se v noci probudí s intenzivními závratěmi, projevujícími se v lehu při jakémkoliv pohybu hlavou, současně má nauzeu, zvrací. Je přivezen do nemocnice, zde jsou provedena veškerá vyšetření, včetně RTG krční páteře, CT mozku, UZ MMT (UZ magistrálních mozkových tepen), ORL a neurologické vyšetření – vše v normě.
Příčiny
Benigní paroxysmálnípolohovévertigo – BPPV je časté onemocnění, které je způsobeno poruchou vestibulárního aparátu. Příčinou je nahromadění drobných krystalků v určité části polokruhovitých kanálků a dráždění vláskových buněk v ampule. Tyto krystalky uhličitanu vápenatého pocházejí z části vnitřního ucha nazývané utrikulus. Tyto krystalky jsou obsaženy také v části zvané sakulus, ale odtud nemohou cestovat do kanálků. Utrikulus může být poškozen úrazem, infekcí a jinými onemocněními vnitřního ucha, ale také přirozeně věkem degeneruje, čímž dochází k nadměrnému uvolňování krystalků – otolitů. Otolity jsou ve vestibulárním aparátu buď spontánně rozpouštěny, nebo aktivně reabsorbovány tmavými buňkami urticula.
Hlavním příznakem je náhlá intenzivní závrať trvající několik sekund až hodin. Velmi častá je nauzea, zvracení, stres, vzestup TK. Klinický obraz je vždy spojený se změnou polohy hlavy a působením gravitace – ulehání do postele, převalování se z boku na bok, většinou pouze jedním směrem, záklon hlavy, často při umývání hlavy šampónem. Vzniká náhle ve spaní po předchozí delší práci v předklonu, časté jsou i závratě po pobytu na kolotočích. Asi 20 % všech závratí je však způsobeno benigním paroxysmálním polohovým vertigem. S věkem stoupá podíl tohoto onemocnění na závratích, u starých lidí je už asi 50 % závratí způsobeno právě BPPV.
Nejčastější příčinou u lidí do 50 let je poranění hlavy, u starých lidí je to degenerace vestibulárního ústrojí. Diagnóza se stanovuje na základě anamnézy (vznik při typických změnách polohy) a provedením Dix-Hallpikova manévru.
Ve svém příspěvku PŘEDÁVKOVÁNÍ ZÁZVORU JAKO PŘÍČINA SÍŇOVÉ FIBRILACE SRDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minka Sedláčková.
Prodělala jsem paroxysmální síňovou fibrilaci srdeční bez jiné zřejmé příčiny než je několikatýdenní pití koncentrovaněho zázvorového čaje v množství 1 l denně
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Točení hlavy může být způsobeno mnoha příčinami a projevuje se například při změně polohy nebo vleže. Vyskytuje se motání hlavy při vstávání, pocit na zvracení, závratě při chůzi, vysoký tlak. U postiženého se objevuje únava. Příčin je opravdu mnoho.
Zde je několik příkladů příčin točení hlavy:
Benigní paroxysmálnípolohovévertigo – představuje jednu z nejčastějších forem periferního vertiga. Nastává, když se křišťálové usazeniny ve vnitřním uchu uvolní a skončí v kanálech. Když se budete pohybovat, krystaly naruší přísun tekutin, což zmate rovnovážné orgány a to vede k závratím.
Labyrintitida – toto onemocnění je definováno jako zánět labyrintu vnitřního ucha. Vzhledem k tomu, že labyrint obsahuje rovnovážné i sluchové orgány, zánět může způsobovat závratě, ale i problémy se sluchem.
Ménierova choroba – je charakterizována abnormální produkcí tekutiny uvnitř vnitřního ucha, což způsobuje tlak z jejího nahromadění a závratě. Tímto stavem může být ovlivněn sluch.
Nádor – nezhoubný nádor může růst v lebečním nervu vašeho vnitřního ucha. Když se nádor zvětší, začne tlačit na přilehlé nervy, což způsobuje závratě, ztrátu sluchu, bolesti hlavy, a dokonce brnění obličeje.
Migréna – jedná se o mnohem silnější bolesti hlavy než ty obvyklé. Bolest může způsobovat závratě doprovázené zvracením a nevolností.
Roztroušená skleróza – je onemocnění, které způsobuje zánět myelinu, ochranné vrstvy nervových buněk, což způsobuje tělu problémy s koordinací svalů, problémy se zrakem a závratě.
Zánět sluchového nervu – vzniká na základě infekce, následný otok ve vnitřním uchu způsobuje závratě a bolesti.
Vysoký a nízký krevní tlak – obě varianty způsobují závratě.
Termín krystalky v uchu označuje stav nazývaný BPPV – benigní paroxysmální poziční vertigo. Vnitřní ucho obsahuje drobné krystalky uhličitanu vápenatého, které se mohou uvolnit a přesunout do kanálků, kde dráždí rovnovážné receptory. Výsledkem jsou krátké, ale intenzivní závratě při otočení hlavy.
Ve svém příspěvku RS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Tak moje poslední ataka-opět vertigo.Ovšem při vyšetření se zjistilo,že mi to způsobilo vnitřní ucho.Lépe řečeno-napadený ušní nerv.Poslední dobou mi ucho začlo velmi často zaléhat.RS-je potvora nenažraná :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Siemensska.
ahoj,má někdo zkušenosti s užívíním chlorely a mladého ječmene při rs? A jak to ovlivní nemoc?
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron.
Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Těžké poruchy krevní srážlivosti.
Těžké srdeční selhání.
Těžká porucha renálních funkcí.
Porucha jaterních funkcí.
Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.
Děti do 12 let.
Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).
Vnitřní ucho představuje soubor orgánů zodpovědných za přeměnu vibrací ve vzduchu do signálů, které přecházejí přímo do mozku a následně jsou zpracovány ve formě zvuku. Také obsahuje orgány, které jsou odpovědné za koordinaci, rovnováhu těla a pohyb.
Periferní vestibulární vertigo neboli periferní vestibulární syndrom vzniká jako porucha vzájemné rovnováhy vestibulárních aparátů. Vestibulární systém je zodpovědný za udržování rovnováhy, proto při jeho narušení vzniká takzvané vertigo neboli závrať. Vestibulární aparát je ukryt v labyrintu vnitřního ucha a patří mezi smyslové orgány. Periferní vestibulární syndrom paří mezi nejčastější poruchy vestibulárního systému. Druhým typem je centrální vestibulární syndrom.
Příčinou vestibulárního syndromu je porucha vestibulární dráhy, kde bývá narušen jeden z nervů, který ji tvoří. Nerv může být poškozen mnoha patologickými procesy, například bakteriemi, zánětem nebo hlukem. Výjimkou není ani růst nádoru v oblasti zadní jámy lebeční.
Hlavním příznakem periferního vestibulárního syndromu je závrať, obvykle rotačního charakteru. Dalším projevem je takzvaný nystagmus neboli kmitavé pohyby očních bulbů. Závratě mohou být doprovázeny pády na postiženou stranu. Poškozen bývá také sluch.
Diagnostika se stanovuje na základě Hautanovy zkoušky. Pacient při ní sedí se zavřenýma očima, ruce má předpažené. Na straně poškozeného labyrintu bude docházet k výchylce ruky směrem do strany.
Léčba periferního vestibulárního vertiga se odvíjí od příčiny onemocnění. Pokud je původcem bakterie, předepíše lékař antibiotika. V případě nádoru je nezbytná operace.
Arytmie v těhotenství není choroba, ale symptom. Těhotenství může vést k vyššímu výskytu poruch rytmu. Vysvětlení se nachází v hormonálních, hemodynamických a autonomních změnách, které jsou pro graviditu charakteristické. Hladina estrogenu a choriogonadotropinu se dramaticky zvyšuje. Dochází ke zvýšení cirkulujícího objemu, který vede k dvojnásobnému zvýšení srdečního výdeje, zvětšení jak systolických, tak diastolických objemů. Vysoká hladina cirkulujících katecholaminů a zvýšená senzitivita adrenergních receptorů zvyšuje sympatickou aktivaci. Všechny tyto změny mohou působit proarytmogenně. Léčba poruch rytmu v graviditě je obtížná, protože je třeba myslet na možné poškození plodu. Převážná většina arytmií v graviditě je prognosticky i hemodynamicky nezávažná a vyžaduje především uklidnění pacientky. Užívání jakýchkoliv léčiv v průběhu gravidity je často velmi problematické vzhledem k možnému negativnímu vlivu na vývoj embrya, respektive plodu. V případě supraventrikulárních i komorových extrasystol obvykle není zapotřebí žádná léčba. U paroxysmální supraventrikulární tachykardie jsou doporučovány vagové manévry, a teprve při jejich nedostatečné účinnosti je doporučováno nasazení adenosinu. U fibrilace síní je jednoznačným cílem dosažení sinusového rytmu. Symptomatická bradykardie jen ojediněle komplikuje těhotenství a její léčba je v zásadě stejná jako u zbylé populace.
Základem léčby nejsou léky, ale polohové repozicní manévry. Jejich cílem je přesunout uvolněné krystalky zpět na místo, kde přestanou dráždit rovnovážný aparát.
Epleyho manévr
Semontův manévr
Tyto manévry provádí ORL lékař, neurolog nebo fyzioterapeut se specializací na vestibulární rehabilitaci. Úleva často nastává okamžitě nebo během několika dní.
Diagnóza se stanovuje především na základě klinického vyšetření. Lékař využívá tzv. polohové testy, při kterých sleduje reakci pacienta.
Nejčastěji se používá Dix-Hallpikeův manévr, při kterém lékař hodnotí vznik závratě a mimovolní pohyby očí. Ve většině případů není nutné provádět CT nebo magnetickou rezonanci, pokud nejsou přítomny varovné neurologické příznaky.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.
Poruchy metabolismu a výživy:
Není známo: hypoglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.
Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.
Velmi vzácné: zmatenost.
Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: hučení v uších.
Srdeční poruchy:
Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Cévní poruchy:
Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.
Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Není známo: vaskulitida.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: kašel, dyspnoe.
Méně časté: bronchospasmus.
Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.
Méně časté: sucho v ústech.
Velmi vzácné: pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: svalové křeče.
Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: renální insuficience.
Velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: asténie.
Méně časté: pocení.
Zkreslení vyšetření:
Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Zyrtec užívat
Jak se Zyrtec užívá
Možné nežádoucí účinky
Jak Zyrtec uchovávat
Obsah balení a další informace
Co je Zyrtec a k čemu se používá
Léčivou látkou přípravku Zyrtec je cetirizin-dihydrochlorid. Zyrtec je antialergikum.
Zyrtec se u dospělých a u dětí od dvou let věku používá k:
zmírnění nosních a očních příznaků sezonní a celoroční alergické rýmy,
zmírnění příznaků kopřivky.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Zyrtec užívat
Neužívejte Zyrtec:
jestliže máte závažnou poruchu funkce ledvin (těžké selhání ledvin s clearance kreatininu pod 10 ml/min),
jestliže jste alergický(á) na cetirizin-dihydrochlorid nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6), na hydroxyzin nebo na látky odvozené od piperazinu (blízce příbuzné léčivé látky jiných přípravků).
Upozornění a opatření
Jestliže máte poruchu funkce ledvin, prosím, poraďte se s lékařem; v případě potřeby budete užívat sníženou dávku přípravku. Novou dávku určí lékař.
Jestliže máte problémy s močením (při potížích s míchou nebo prostatou nebo močovým měchýřem), poraďte se se svým lékařem.
Jestliže máte epilepsii nebo je u Vás vyšší riziko vzniku křečí, měl(a) byste se před zahájením léčby poradit se svým lékařem.
Mezi alkoholem (při hladině 0,5 g/l v krvi, což odpovídá jedné skleničce vína) a cetirizinem užívaným v doporučených dávkách nebylo pozorováno žádné klinicky významné vzájemné působení. Nejsou však k dispozici údaje o bezpečnosti, pokud jsou užívány vyšší dávky cetirizinu současně s alkoholem. Proto se, stejně jako u všech ostatních antihistaminik, doporučuje vyloučit současné požívání alkoholu při léčbě přípravkem Zyrtec.
Jestliže je u Vás plánováno provedení testu na alergie, zeptejte se svého lékaře, zda máte přestat užívat Zyrtec několik dní před testem. Tento lék může ovlivnit výsledky Vašeho testu na alergie.
Další léčivé přípravky a Zyrtec
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat.
Zyrtec s jídlem a pitím
Jídlo neovlivňuje vstřebávání přípravku Zyrtec.
Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Zyrtec nemá být podáván těhotným ženám. Náhodné užití léku by nemělo vyvolat žádné škodlivé účinky na plod. Nicméně
Jedna tableta přípravku MODURETIC obsahuje 5,68 mg účinné látky amiloridi hydrochloridum dihydricum, což odpovídá 5,0 mg amiloridum a 50 mg hydrochlorothiazidum.
Moduretic snižuje krevní tlak, zabraňuje nadměrné ztrátě draslíku u pacientů užívajících lék delší dobu. Otoky kardiálního původu: Pozitivní účinek přípravku Moduretic na draslíkovou bilanci může být obzvláště důležitý u pacientů se srdečním onemocněním užívajících digitalis. Cirhóza jater s ascitem a otoky: Moduretic obvykle zajišťuje dostatečnou diurézu se sníženým úbytkem draslíku a se sníženým rizikem metabolické alkalózy při vyváženější struktuře elektrolytů v séru.
Moduretic je obvykle dobře snášen.
Mezi nežádoucí účinky, které byly popisovány v souvislosti s užíváním přípravku Moduretic, obecně patří ty, o nichž je známo, že se vyskytují při diuréze, terapii thiazidy nebo při léčbě základního onemocnění. Klinické studie neprokázaly, že by kombinace amiloridu a hydrochlorothiazidu zvyšovala riziko nežádoucích účinků ve srovnání s podáváním uvedených léků samostatně.
Poruchy imunitního systému: anafylaktická reakce
Poruchy metabolismu a výživy: anorexie, změny chuti, dehydratace, elektrolytová nerovnováha, dna, hyponatrémie, symptomatická hyponatrémie
Poruchy nervového systému: pachuť, závratě, bolesti hlavy, parestezie, ztrnulost, synkopa
Poruchy funkce zraku: poruchy vidění
Poruchy funkce sluchu a labyrintu: vertigo
Poruchy funkce srdce: angina pectoris, arytmie, tachykardie
Poruchy funkce cévního systému: návaly horka, ortostatická hypotenze
Poruchy dechové funkce, funkce orgánů v oblasti hrudi a mediastinadyspnoe, nazální kongesce
Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: pocit plnosti v břiše, bolesti břicha, zácpa, průjem, flatulence, krvácení do GI traktu, škytavka, nauzea, zvracení
Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: diaforéza, pruritus, vyrážka
Poruchy funkce muskuloskeletální pojivové tkáně a kostí: bolesti zad, bolesti kloubů, bolesti dolních končetin, svalové křeče
Poruchy funkce ledvin a močových cest: dysurie, inkontinence, nokturie, dysfunkce ledvin včetně renálního selhání
Poruchy funkce reprodukčního systému a prsů: impotence
Celkové stavy a postižení v místě aplikace: bolesti na prsou, únava, malátnost, žízeň, slabost
Testy: zvýšené koncentrace draslíku v séru (> 5,5 mmol/l)
Poranění a otrava: digitalisová toxicita
Poruchy funkce krve a lymfatického systému: aplastická anémie, neutropenie
Psychiatrické poruchy: snížené libido
Poruchy funkce nervového systému: encefalopatie, ospalost, třes
Alprostadil nemá vliv na počet spermií nebo jejich morfologii. Nicméně pomocná látka hydrochlorid dodecyl-dimethylaminopropionátu v 5% koncentraci a při dávkování 25 mg, 5 mg a 10 mg /kg/den způsobuje atrofii semenných kanálků varlat u králíků při lokálním podání na glans penis. Přímý spermatotoxický účinek hydrochlorid dodecyl-dimethylaminopropionátu nebyl testován a případný dopad na mužskou plodnost není znám.
Přípravek Vitaros se dodává v jednotlivých sáčcích, v nichž je jeden aplikátor AccuDose. Jeden aplikátor obsahuje 100 mg krému. Přípravek Vitaros je k dispozici v krabičce obsahujících čtyři jednotlivě balené aplikátory. Sáčky jsou složeny z laminované hliníkové fólie. Aplikátor je vyroben z polypropylenu a polyethylenu. Každý aplikátor je určen pouze k jednorázovému použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo související odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Účinek nastupuje do 5 až 30 minut od aplikace a přetrvává po dobu 1 až 2 hodin. Přípravek smí být aplikován maximálně 2–3x týdně, nanejvýše 1x za 24 hodin. Iniciální dávka 300 μg může být v případě horší tolerance snížena na 200 μg. Manuální stimulace penisu není nezbytná, je však vhodná.
Alprostadil v krému pro lokální aplikaci je vhodný u těch pacientů s erektivní dysfunkcí, kteří hledají rychlou, technicky nenáročnou a dlouhodobě účinnou léčbu bez ohledu na vnější okolnosti mající vliv na léčbu erektivní dysfunkce (například strava, příjem alkoholu), stejně jako u těch, kteří vyžadují jen lokální léčbu bez závažných systémových nežádoucích účinků. Nová forma podání alprostadilu může být léčbou i zvláštní skupiny pacientů, tedy takzvaných non-respondérů k léčbě intrakavernózní.
Recenze na produkt Vitaros však nejsou od uživatelů příliš pozitivní.