I když je velmi obtížné určit prvotní příčinu, která zodpovídá za rozvoj periorální dermatitidy, existují určité faktory, které jsou spojeny právě s možnými příčinami.
Příčiny periorální dermatitidy
V 80 % případů je na vině lokální aplikace tropických steroidů.
Riziko vzniku periorální dermatitidy zvyšují také hydratační a noční krémy.
Stav periorální dermatitidy často zhoršuje působení ultrafialového záření, větru nebo tepla.
Za možnou příčinu periorální dermatitidy je považována i kvasinková infekce, ale existuje jen malé množství klinických důkazů na podporu tohoto tvrzení.
Mezi další příčiny patří hormonální faktory způsobené užíváním perorálních antikoncepcí a gastrointestinální poruchou.
Příznaky periorální dermatitidy
Toto onemocnění většinou postihuje mladé ženy. Mezi běžné příznaky patří například:
papulární vyrážka s malými puchýřky vyskytující se kolem očí, úst a nosu; okraj kůže kolem rtů zůstává často nedotčen;
periorální dermatitida se objeví jen na kůži, nerozšiřuje se na vlasy nebo na sliznici.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ FLEKY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Pácal.
Dobrý den, prosím o radu,
manželka má červené fleky na nohou ohraničené a pálí. Už je to sedm roků a stále se zvětšují.
Chodí na kožní a doktorka ji předepsala mast beloderm a flucinar. Používání masti nepomáhá.
Děkuji za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to bude stasis dermatitida (lat. statis dermatitis), nazývaná též gravitační dermatitida, gravitační ekzém, hypostatický ekzém, varikózní ekzém či dermatitida ze stázy. Je to zánětlivé kožní onemocnění, které nejčastěji vzniká jako následek chronické žilní insuficience. Léčba se může skládat z aplikace krémů na bázi steroidů (Beloderm) a používání kompresních punčoch. Flucinar je lék na kožní plíseň a v tomto případě je neúčinný. Doporučuji změnit lékaře a místo na kožní jít s tímto problémem na kardiologii.
Léčba se zaměřuje na prevenci spouštěcích podnětů a také na řízení zánětu kůže, který se již objevil. Léčebné postupy zahrnují následující:
preventivně by měly být odstraněny všechny výrobky doposud na pleť používané, zejména výrobky obsahující umělé chemikálie, topické kortikosteroidy a podobně, doporučuje se přerušit užívání těchto výrobků, aby nedošlo ke zpětnému vzniku periorální dermatitidy;
k léčbě periorální dermatitidy jsou používána antibiotika, ale existuje celá řada alternativních prostředků, které mohou pomoci, například lokální aplikace kurkumy smíchané se stejným množstvím surového medu je považována za uklidňující lék, má velice dobrý účinek na kůži a snižuje zánětlivost;
za velmi účinný prostředek se považuje také lokální aplikace Tea Tree oleje, který napomáhá s omezením zánětu a zároveň chrání pokožku proti mikrobům a bakteriálním infekcím.
Periorální dermatitida je snadno léčitelná, ale je důležité přerušit používání dřívějších kosmetických přípravků.
V naší poradně s názvem PERIORÁLNÍ DERMATITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa Mitysková.
Dobrý den, prosím o radu, mám periorální dermatitidu kolem úst a velmi suchou pokožku stále. Prosím o radu, co používat za krém na suchou pokožku obličeje a protože dermatitidu mám již od konce června (postupně se zhoršovala od dubna), co bych mohla používat za přírodní přípravek (nezabral mi lék od p. doktorky, 1. Elocom, 2. protopic). Nyní používám zinkovou mast 2x až 3x denně a černý čaj na umývání a sádlo vlastnoručně vyškvařené.
Děkuji moc za rady s pozdravem
Mitysková Květa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučuji vytrvat v pokusech se svou kožní lékařkou. Někdy je totiž velmi obtížné najít příčinu této dermatitidy kolem úst a nezbývá nic jiného, než metoda pokus / omyl. Vaše doktorka na vás evidentně zkouší léky, které ve většině případů velmi dobře účinkují na tyto problémy. To, že u vás nezabraly, svědčí o nějaké méně běžné příčině vaší dermatitidy a bude třeba jí vyzkoumat. K léčbě budou zřejmě potřeba přípravky, které jsou většinou na předpis a proto si myslím, že spolupráce s kožním lékařem bude to nejlepší, co můžete pro sebe udělat.
Červené zarudlé fleky na obličeji mohou signalizovat atopický ekzém, seborhoickou či periorální dermatitidu. Červené fleky na obličeji často vznikají i zvýšenou dráždivostí drobných cévek v obličeji, které reagují na podněty, jako je stres, změny teploty nebo alkohol. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nemoc, není k dispozici ani léčba. Zkuste používat krémy a make-upy určené pro pleť se sklonem k zarudnutí.
Pokud se na vaší pokožce vyskytnou občas svědící suché červené fleky, mohlo by jít o virový exantém pityriasis rosea, který se nemusí léčit, neboť spontánně odezní. Jiným důvodem může být akutní stadium ekzému či lupénky. Tato onemocnění vždy musí posoudit kožní lékař.
Červený obličej z mrazu se nazývá oznobeniny (perniones), nejde vyloženě o omrzliny, ale o poškození kůže vlivem povětrnostních podmínek, přičemž následky mohou být i trvalé. Musíte pokožku maximálně chránit před výkyvy teplot, promazávejte ji například Bepanthenem, chraňte ji i před sluníčkem. Víc proto udělat nemůžete.
Červené suché fleky na obličeji se šupinkami bývají charakteristické pro periorální dermatitidu. U tohoto onemocnění je důležité vysadit veškeré krémy, make-up – právě tato pravidelná a dlouhodobá hydratace pleti je hlavní příčinou tohoto stavu. Určitě je důležitá návštěva kožního lékaře, který nasadí celkovou léčbu.
Červené fleky na obličeji po alkoholu jsou způsobeny biogenními aminy, což jsou látky, které mohou podpořit vznik alergických obtíží. Různé typy alkoholu jich obsahují jiné množství. Neznamená to tedy, že byste byl na alkohol alergický, ale dodáte do organismu látky, které alergickou reakci mohou spustit.
Červené fleky v obličeji obecně mohou mít více příčin:
Zvýšená cévní reaktivita, která vede při psychické zátěži nebo výkyvech teplot k většímu prokrvení a tím k zarudnutí. S tímto jevem se nedá nic dělat.
Může jít také o projevy ekzému (ten svědí). V tomto případě kožní lékař předepíše vhodný krém, po kterém tyto problémy zmizí.
Zarudnutí v obličeji je typické také pro růžovku. Zde je opět nejlepší navštívit lékaře a nechat si předepsat vhodný preparát.
Ve svém příspěvku PERIORÁLNÍ DERMATITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ja tedy pozivam prevarenou vodu a do ni dam par zrnicek hypermanganu, tim omyvam oblicej. Pouzivam i jarish, muze byt v nadobe s rozprasovacem a pres den jej lze aplikovat nekolikrat. Muzete zkusit cervenou indulonu (ta mi projev nezhorsila) jako hydratacni krem a postizena mista na noc natrit ichtoxylem. Cerny caj bych asi uplne vysadila. Tenhle postup Vam muze pomoci do nekolika dnu jako me.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květa Mitysková.
Dobrý den, děkuji za rady, asi to bude na delší dobu, chci uvedenou léčbu zkusit alespoň 14 dní, to už se uvidí, jestli je to lepší a zabírá.
S pozdravem
Květa Mitysková
Seboreická dermatitida (seboreický ekzém, seborea) je často se vyskytující vleklé onemocnění, které pacientům dlouhodobě znepříjemňuje život. Někdy je mylně uváděn název seboroická dermatitida. Postihuje oblasti kůže s vyšším výskytem mazových žlázek. Příkladem je kštice, tváře, obočí, víčka, oblast za ušima a uši, hrudník, oblast mezi lopatkami a místa kožních záhybů. Kůže je zarudlá a nacházejí se na ní mastné šupiny až krusty, které místy splývají. V některých případech drobné šupinky mokvají a může docházet k jejich olupování (deskvamaci kůže).
Seboreickou dermatitidu řadíme mezi ekzematická onemocnění, ovšem nejedná se o alergickou reakci. Příčina není dosud zcela přesně známa. Svoji roli hraje genetika a i nadprodukce mužských pohlavních hormonů (takzvaných androgenů). Kvůli nim se onemocnění vyskytuje v určitých věkových skupinách, v dospělosti pak zejména u mužů.
Vyšší sklon k onemocnění mají osoby se zvýšenou činností mazových žláz, přičemž záleží jak na množství vyprodukovaného kožního mazu, tak na jeho jakosti. Čím je produkce kožního mazu vyšší, tím snáze se oloupané kožní buňky spojují v drobné lupy a trápí pacienta nepříjemným pocitem svědění. K onemocnění se často přidružuje kvasinková infekce.
Z dalších příčin můžeme jmenovat nadměrné pocení, nedostatečnou hygienu, špatné stravovací návyky, změny v metabolismu, poruchy nervového systému a v neposlední řadě také emoční či fyzický stres nebo klimatické podmínky.
Onemocnění se vyskytuje často v prvních 3 měsících života, kdy jsou mazové žlázy zvláště aktivní v důsledku nadměrné endogenní tvorby androgenů kůrou nadledvin. V období před pubertou je seboreická dermatitida vzácná. Znovu se objevuje v období dospívání, kdy se sebaceozní žlázy stávají opět aktivními.
Seboreická dermatitida u kojenců se objevuje (na rozdíl od atopické dermatitidy) většinou již v průběhu prvních čtyř týdnů života. Ve kštici se objevují ve frontální a parietální oblasti drobné žlutohnědé šupinky na bledě růžové spodině v rozsáhlých plochách. Jindy se vytváří nad velkou fontanelou popraskaný žlutošedý nebo žlutohnědý na pokožce pevně lpící nános mazlavých šupin, kterým „procházejí“ vlasy. Změny ve kštici označujeme souhrnným názvem „cradle cap“ (čepička z kolébky). Ze kštice se dermatitida často šiří na obočí a do střední části obličeje, kde vznikají ostře ohraničená světle červená lo
Dermatitis contacta allergica se projevuje 24–48 hodin po styku s vyvolávající látkou a je omezena jen na místo kontaktu. V akutní fázi se tvoří silně zarudlé edematózní ložisko s rychle erodujícími papulovezikulami a mokváním na povrchu, vzácně s tvorbou bul. Mikroskopicky je patrná spongióza a intracelulární edém, vznikají intraepidermální puchýřky. Později se tvoří krusty. V chronické fázi se povrch stává hyperkeratotický a tvoří se na něm ragády, nebo převládá lichenifikace. Hematogenní formu vyvolává látka, na kterou je nemocný senzibilizován krevní cestou do kůže, kde způsobí vznik kopřivky. Hematogenně či lymfogenně se může rozšířit i chronický kontaktní ekzém mimo primární místo kontaktu. Dermatitis contacta se vyskytuje nejen na rukou, na obličeji ale všude tam, kde dojde ke kontaktu s alergenem.
Tato dermatitida se může objevit na rukou či na obličeji.
Svrab je poměrně těžko rozpoznatelné onemocnění. Vyrážka podobná svrabu se obecně označuje jako dermatitida. Dermatitida (latinsky dermatitis) je společný termín pro všechny záněty kůže. Existuje řada různých typů dermatitidy. Některé jsou běžnou alergickou reakcí na určité alergeny. Termín lze použít i v souvislosti s ekzémem, který je též známý jako dermatitický ekzém nebo ekzematická dermatitida. Diagnóza ekzému často znamená dětskou neboli atopickou dermatitidu, ale bez odpovídajícího kontextu nejde o nic víc než o pouhou vyrážku. Podobnost se svrabem může mít i opruzenina.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
reakce na užívání léku – jiná místa postižení;
atopický či jiný ekzém – chybí další příznaky ekzému, jiná místa postižení;
dermatitis herpetiformis – přítomnost celiakie;
zavšivení – přítomnost vší;
impetigo – chybí zákožky;
příjice, syfilis – vyšetření protilátek.
K vyloučení svrabu se používají následující metody:
Vyšetření chodbičky v mikroskopu – po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
Vyšetření vzorku kůže – histopatologie – při místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
Vyšetření krve – je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Pokud se na vaší pokožce občas objeví svědící suchá červená vyrážka, mohlo by se jednat o virový exantém pityriasis rosea, který se nemusí léčit, neboť spontánně odezní. Jiným důvodem může být akutní stadium ekzému či lupénky. Tato onemocnění vždy musí posoudit kožní lékař.
Červená vyrážka z mrazu se nazývá oznobeniny (perniones), nejde vyloženě o omrzliny, ale o poškození kůže vlivem povětrnostních podmínek, přičemž následky mohou být i trvalé. Musíte pokožku maximálně chránit před výkyvy teplot, promazávejte ji například Bepanthenem, chraňte ji i před sluníčkem. Víc proto udělat nemůžete.
Červená suchá vyrážka na obličeji se šupinkami bývá charakteristická pro periorální dermatitidu (lidově perorální dermatitida). U tohoto onemocnění je důležité vysadit veškeré krémy, make-up – právě tato pravidelná a dlouhodobá hydratace pleti je totiž hlavní příčinou tohoto stavu. Určitě je důležitá návštěva kožního lékaře, který nasadí celkovou léčbu.
Stejně jako všechna léčiva může mít i přípravek Alpicort vedlejší účinky, které se však nemusejí projevit u každého. Zřídka může nastat přecitlivělá reakce pokožky (alergický kontaktní ekzém). Ostatní možné vedlejší účinky jsou velice ojedinělé, může dojít ke kožním změnám (ovlivnění tloušťky pokožky, rozšíření malých cév v pokožce, tvorba pásků, steroidní akné, periorální dermatitida, zvýšené ochlupení těla). Mimoto je možné krátkodobé podráždění pokožky (například pálení, zčervenání).
V těhotenství by se neměl přípravek Alpicort používat vzhledem k obsahu kyseliny salicylové, výjimkou je aplikace na malé ploše (plocha menší než 5 cm2). Během kojení je nutno vzít na vědomí, že prednisolon přechází do mateřského mléka. Poškození kojence doposud není známo, přesto by měla být nutnost používání přípravku Alpicort během kojení co možná nejpřesněji prověřena. Pokud je nutná dlouhodobá léčba, mělo by dojít k odstavení dítěte.
Propylenglykol, který Aplicort obsahuje, může vyvolat podráždění pokožky.
Základ terapie spočívá v zevní léčbě. Ta se soustřeďuje na potlačení výskytu patogenních mikroorganismů, omezení svědění a na regulaci tvorby mazu. Recidivám se čelí vysokou, ale šetrnou osobní hygienou, nošením netěsnícího oděvu z přírodních vláken a předchází se většímu zapocení. Pacientům se doporučuje pestrá vyvážená strava s dostatečným přísunem vitamínů a vlákniny, s omezením cukrářských výrobků a živočišných tuků na minimum a náhrada živočišných tuků rostlinnými. Jídla se nekonzumují horká.
Co se týče kosmetických přípravků, je zcela vyloučena parfemovaná kosmetika, protože pokožka je zvýšeně citlivá. K mytí pokožky se doporučují neutrální nebo slabě kyselé mycí prostředky a kvalitní dětská mýdla bez nadměrné parfemace. Doplňkově lze doporučit i koupele s protizánětlivým účinkem (olejové přísady, extrakty z ovsa).
Při postižení vlasové oblasti se předepisuje starším kojencům (od 6 měsíců výše) salicylový olej, jímž by se měla napouštět ložiska se šupinami vždy alespoň 3 hodiny před mytím vlásků, poté se změkčené šupiny vyčesávají nenásilně jemným dětským kartáčkem a nakonec vymývají dětským šamponem. Tato procedura se provádí pouze 2krát týdně, protože salicylová kyselina prochází snadno i neporušenou pokožkou a riziko kožní resorpce toxického množství je u kojenců a malých dětí značné. Bezpečnější je u mladších kojenců (i při každodenním ošetřování) použití krémů a mlék s ureou (například Excipial U lipolotio). Při mírných formách seborey ve vlasech, i jako doplněk další léčby u závažnějších forem, je u dětí a mladistvých účinné a pro snadnou aplikaci oblíbené dlouhodobé používání šamponů s antiseboroickými přísadami (dehty, kyselina salicylová, organické sloučeniny síry, antimykotika, antimikrobiální látky, zinkpyrithion, oktopirox a další).
Je třeba si uvědomit, že efekt lze očekávat až po 6–8 týdnech pravidelné léčby. Při opakovaném zhoršení onemocnění je vhodné typy šamponů měnit. Při závažnějším ložiskovém postižení vlasové oblasti se doplňuje léčba šampony intervalovým ošetřováním lokálními kortikoidními preparáty ve formě roztoků, gelů a mlék, které jsou často kombinované s kyselinou salicylovou.
Bohužel v některých případech přírodní léčba nepomůže a musí se přistoupit ke klasické léčbě medikamenty.
Nejčastěji si pro Jarischův roztok chodí teenageři a ženy ve zralém věku, které trápí úporné akné. Jeho cena je velmi lidová – pohybuje se mezi 69–89 Kč za 250 ml a při pravidelném používání vydrží asi měsíc, což je lepší bilance než u většiny značkové kosmetiky. Jarischův roztok slouží k zevnímu použití! Nemá sice žádnou vůni, ale ani nečpí jako některé farmaceutické přípravky.
Názory z recenzí respondentek:
Roztok je super na osvěžení a zklidnění pleti.
Pomáhá na akné a celkově zlepšuje stav pleti.
Dobře se dá využít místo pleťové vody.
Výhodná cena.
Nedráždí, nevysušuje.
Je bezvadný na citlivou smíšenou pleť.
Trvanlivost je pouze měsíc.
Roztok je dobrý na osvěžení a zklidnění pleti. Pleť po použití nepálí a je příjemně osvěžená a uklidněná.
Nevýhodou je obal. Většinou je třeba roztok přelít do jiného, vhodnějšího obalu.
Roztok je bez chemických přísad a nedráždí pleť, takže může pomoct v nouzi, když na pleť nic nepomáhá.
Je vhodný i jako obklad: nalijte do misky, namočte do něj kulaté vatové tamponky a přiložte na pleť. Tento obklad nechte cca 30 minut, roztok zklidní podráždění.
Velmi dobrá a levná náhrada pleťové vody. Použít se dá ve větším množství na tamponek, potřít obličej a na ještě vlhkou pleť vmasírovat krém. Takto se zbavíte suchých šupinek na obličeji.
Použít se dá i na alergickou reakci – dojde ke zklidnění.
Výborný je i pro ty, kdo nesnesou kohoutkovou vodu. Nečekejte od něj ale zázraky, nenahrazuje žádnou kosmetiku.
Možná alternativa levandulového krému.
Primárně je roztok určen na obklady.
Respondentky Jarischův roztok používají na různé pupínky, akné a podobně jako tonikum, také s tím vlhčí pleť před aplikací oleje. Údajně funguje i na lišej. Ovšem pozor, respondentky uvádějí, že nemá žádné čisticí účinky, proto je nevhodný k odličování a čištění pleti. Doporučují tedy použít ho jako další péči na perfektně odlíčenou a očištěnou pleť.
Respondentky s periorální dermatitidou roztok používají ráno a večer, vždy problematickou pleť pouze otřou vatovým tamponkem po odlíčení. Ze začátku roztok na pleti trošku štípe. Pleť se po pravidelném používání o 100 % zlepšila, dokonce byl zaznamenán menší výskyt pupínků. Rovněž doporučují Jarichovu vodu raději přelít například do plastové mýdlenky, jelikož skleněná láhev je nepraktická.
Pokud vás trápí citlivá pleť nebo se potýkáte s nežádoucím a nevzhledným akné, určitě vyzkoušejte tuto šikovnou vodičku z lékárny. Uplatní se třeba i při zákeřné periorální dermatitidě, často nahradí i kortikoidy, které mají množství nežádoucích vedlejších účinků. Díky absenci parfemace se hodí i pro citlivou pokožku nejmenších dětí. Dlouhodobé používání je bezpečné, i když se doporučuje kombinovat roztok s hydratačními krémy nebo tělovými mléky. Pro děti je dokonce ještě lepší než pediatry doporučovaná borová voda. Nesmí se ale dostat do očí, což ale platí o většině používané kosmetiky.
Kontraindikací u masti Dexametazon je přecitlivělost na účinnou látku a další složky použité v masti, nepoužívat na bakteriální (zejména tuberkulóza), virové, mykotické a parazitární infekce kůže, periorální dermatitidu, acne vulgaris, acne rosacea, dekubity, bércové vředy. Při aplikaci lokálních kortikosteroidů zejména u dětí je nutná zvýšená opatrnost.
Přípravek se nesmí dostat do kontaktu s očima, neboť hrozí vznik glaukomu nebo katarakty, a nesmí se ani nanášet na kůži v blízkosti oka (s výjimkou očních přípravků). Nedoporučuje se dlouhodobá aplikace na kůži obličeje. Neměl by se používat ani v oblasti pohlavních orgánů a konečníku. Ošetřování větších oblastí kůže (zvláště u dětí), dlouhodobá aplikace, okluze, použití v oblastech kožních záhybů či aplikace na porušenou kůži zvyšují nebezpečí vstřebání, a tím i vyvolání systémových účinků. Při dlouhodobém používání také hrozí ireverzibilní kožní atrofie.
Pokud se vyskytne sekundární infekce, musí být co nejdříve zahájena odpovídající protiinfekční léčba. I přes notoricky známé nežádoucí účinky jsou bohužel kortikosteroidy nadužívány, a vinu na tom má i nekázeň pacientů.
U zevního použití mají kortikoidy minimální nežádoucí účinky a působí v místě použití, ale i zde mohou mít nežádoucí účinky:
Používání kortikoidů v oblasti obličeje: Při delším podávání kortikoidů v oblasti obličeje může dojít k přivyknutí kůže na podávané přípravky. Po jejich vysazení se pak může na pokožce objevit výsev červených drobných pupínků okolo úst, jedná se o takzvanou periorální dermatitidu. Komplikací lokální léčby kortikosteroidy může být také kontaktní alergie na tuto účinnou součást zevní terapie.
Pityriasis simplex alba, lat. forma dermatitis seborrhoica, se vyskytuje zejména u dětí. Pityriasis alba jsou bělavá, mírně se olupující ložiska na trupu, horních končetinách či v obličeji. Na jejím vzniku se výrazně podílí příliš intenzivní odmašťování mýdlem. Léčbou je jeho zamezení a použití mastných krémů.
Základem léčby je vysoušení lézí a protizánětlivá terapie. U kojenců je možné ke změkčování šupin použít olej s kyselinou salicylovou (3%) a koupele s protizánětlivým účinkem (extrakty z ovsa, olejové přísady). Lokálně lze aplikovat azolová antimykotika s obsahem flutrimazolu, etoconazolu, econazolu.
Za svěděním kůže na zádech může být kopřivka. Kopřivka se neobjevuje pouze v dětském věku, ale také u dospělých osob. Kopřivka je vlastně místní alergická reakce. Přítomné jsou při ní obvykle červené pupínky. Při větších problémech je třeba vždy vyhledat odborného lékaře.
Svědění kůže na zádech mohou způsobovat také rozmnožené plísně. Jedná se obvykle o kvasinku Candida albicans.
Dále může jít o alergické reakce, pocení, akné, Dermatitis pratensis (ta vzniká při kontaktu kůže s rostlinami).
Léčba
Léčba vždy souvisí s primárním onemocněním, které diagnostikuje lékař.
Zda se jedná o potničky, poznáte velmi brzy, neboť se vyskytují jen krátkodobě a po vhodném ošetření mizí zhruba během 2 dnů. Takto vypadají potničky.
Máte-li pochybnosti o příčině vyrážky, navštivte lékaře, aby vyloučil jakékoliv onemocnění, například seboreu. Takto vypadá seborea.
Seboreická dermatitida, nebo taky seborea, navzdory poměrně exotickému názvu postihuje podle odhadů asi 5 % populace. A koho jednou navštíví, u toho se často zdrží po celý zbytek života. Seborea je charakteristická zarudlými šupinkami se žlutavou krustou. Seboreická dermatitida (dermatitis seborrhoica) je poměrně časté kožní onemocnění s nadměrnou produkcí kožního mazu (latinsky sebum). Jedná se o neinfekční onemocnění s chronickým a recidivujícím průběhem.
Onemocnění postihuje kojence v prvních 3 měsících života, dále mladé lidi v období puberty a pak dospělé, mezi kterými převažují muži mezi 20. a 40. rokem věku. Seborea se u kojenců projevuje nejčastěji v podobě pevně lpících žlutooranžových nánosů mastných šupin a krustiček na hlavičce, odkud se šíří na ouška, obočí a zevní oblasti víček. Zatímco u kojenců se seborea při trpělivém každodenním dodržování hygieny, ošetřování postižených míst a úpravě výživy obvykle hojí spontánně během několika týdnů či měsíců, u dospělých se často chronicky vrací.
Seborea si nejraději vybírá pro svůj výskyt kůži bohatou na mazové žlázy, která se může zapařit. Nejčastěji ji tedy najdete ve vlasech a na obličeji, kde postihuje nosoretní rýhy, ušní záhyby, obočí a okraje víček i oblast vousů. Vyskytuje se i na hrudi a mezi lopatkami, v záhybech pod prsy a v oblastech pubického ochlupení.
Nejčastějším projevem seborey jsou ploché, tečkovité, kruhové nebo oválné hnědorůžové nebo lososově růžové plošky s temnějším středem a zdůrazněným zarudlým okrajem. Ložiska místy a v různém rozsahu mapovitě splývají a často jsou potažená mastnými žlutavými šupinkami a krustami máslovitého vzhledu, které se samovolně olupují, jindy naopak spíše mokvají a úporně ulpívají.
Toto jsou charakteristické znaky, jimiž se seborea odlišuje od potniček!
Projevy seborey závisí na klimatických podmínkách a ročním období. Obecně se zlepšují v létě a zhoršují v zimě. Vliv samotného slunečního záření není jednoznačný, u některých pacientů slunce projevy seborey zhoršuje, u jiných zlepšuje. Postižená místa většinou nesvědí,