Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů
Ve svém příspěvku BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Zdravím, prosím o názor či radu.
Již po 2. (po 2 letech) jsem měl problém s pícháním a bolestí v pravém podbřišku, náhle. Po 1. jsem navštívil lékaře a ten vyloučil akutní zánět slepého střeva, ale doporučil ledovat břicho, po 2 dnech bolesti ustoupili. Tentokrát jsem k lékaři nešel, bolest nebyla nějak silná a ledoval jsem břicho. Po 2 dnech bolest v podbřišku opět ustoupila, ale nemůžu se zbavit nepříjemného pocitu - bolesti břicha. Je to takový tlak pod pupkem, ale spíše uprostřed....ne jako předtím........asi jako když potřebujete na záchod a máte třeba zácpu, nebo když to třeba přeženete s posilováním břišních svalů.....Cítím to už 4 den. Nejde o zánět močových cest z ledování?? Problém s močením nemám. Díky za info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Dobrý den, určitě doporučuji návštěvu doktora!!!! Může to být hodně věcí, i když u muže se to zužuje. Takhle z hlavy mě napadá buď ten slepák, ale jestli to vyloučili, tak spíš ne. Pak to může být cokoli ve střevech - Crohnova choroba, IBS, zánět střev... a nebo jak píše cempírek, prostata nebo něco s pohlavními orgány. Koukněte sem https://medicspark.cz/magaz… jestli máte třeba další příznaky, podle kterých byste to zúžil
Hepatomegalie je častým klinickým příznakem v dětském věku a může být jediným nálezem při jaterním onemocnění. O velikosti jater, sleziny a žlučových cest dostatečně informuje neinvazivní sonografické vyšetření, které je v současné době již snadno dostupné v ambulantní péči.
V naší poradně s názvem HEMEROIDY A PRŮJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Žák.
Dobrý den!Obracím se na vás s velkou prozbou o pomoc a radu!!!Jsem řidič z povolání - autobusák a trpím problémy s hemeroidy!!!Zrovna ted se mi přihodilo že jsem dostal ošklivou chřipku a lékař mi musel naordinovat troje antibiotika!!!!Bohužel jsem z nich dostal sillný průjem,který trval cca 14 dnů!!!To již mi z konečníku začala tect čirá krev a hrozné pálení!!!Lékař mi zdělil že mi praskl nějaký hemoroid!!!Já však z toho dostal řitní abces!!!!Velké teploty a hrozné bolesti!!!Po celou dobu jsem dělal koupele v teplé vodě s Hypermanganem!!!Nakonec mi abces prasknul!!!Navštivil jsem opět lékaře!Po vyšetření mi zdělil že na řezání to již prý není a že mám dále pokráčovat v koupelích a k tomu so zakoupit čípky Ma stu!!!Bydlím v Mostě!Chci se touto cestou vás zeptat,jestli by jste mi mohli poradit,kde je nejbižší středisko,kde hemeroidy odstranují lejzrem a nebo co mám užívat,aby to bylo co nejvíce účinné???Předem děkuji za vaší radu a pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tak to je opravdu nepříjemná souhra událostí. Předně je třeba poznamenat, že antibiotika neléčí chřipku. Zřejmně jste si to špatně vysvětlil a Vaše choroba byla něco jiného nežli chřipka. Antibiotika běžně způsobují zažívací potíže, mezi které patří nejčastěji průjem. Tyto zažívací potíže se obvykle spraví buď výměnou léků a nebo po skončení léčby užíváním probiotických kultur. Probiotika se dají volně koupit v lékárně. Při průjmech tohoto typu dochází k výrazným křečím a namáhání svěrače, což může vyprovokovat hemoroidy až k prasknutí. Vyteče z nich krev a když to jde, tak se zahojí. Právě koupele v hypermangánu můžou přispět k rychlému zahojení hemeroidů. Tím, že hemoroid vyteče a zahojí se, tak je to podobné, jako by se operativně odstranil - není tam.
Pro další prevenci před vznikem nových hemoroidů postupujte podle návodu ve výše uvedeném článku a stále dbejte rad Vašeho lékaře. Vznikla-li již mezi Vámi a Vaším lékařem nedůvěra, tak to můžete vyřešit změnou lékaře.
Hemeroidy Vám pomohou odstranit v nějaké větší krajské nemocnici na oddělení chirurgie, například v Ústí nad Labem. Před tímto zákrokem si zajistěte doporučení od svého praktického lékaře.
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No malu amalku mi vyleceli a jsem vdacna doktoru s hradce je na kojeneckom odeleni a přibrala mi 5kilo chci se zeptat ci ta choroba je len tady vcesku alebo aj na.slovensku dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok se vyskytuje po celém světě a občas vytváří epidemie.
Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.
Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.
Příznaky základního třesu:
mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
roztřesený hlas;
kývání hlavou;
záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
záškuby zhoršující pohyb;
třes;
problémy s rovnováhou.
Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.
Příznaky Parkinsonovy choroby:
svalová ztuhlost;
záškuby (samovolné pohyby);
zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE LÉKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Myšková.
Dobrý den , prosím o vyjádření k mému užívání těchto léku- ráno užívám Cipralex 10mg, Lozap 50mg, a Detralex 2 tablety Mám tyto potíže, často se mi mota hlava a bolí a jsem velice unavená .Velice děkuji za odpověd Myšková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše problémy nemusí souviset s užívanými léky. Mohla se u vás rozvinout kardiovaskulární choroba, metabolický problém nebo to může být neurologická příčina. Bude třeba zajít ke svému praktickému lékaři a prodiskutovat s ním váš stav. Řešení z lékařské ordinace bude nejbezpečnější způsob, jak nepříjemné pocity zmírnit.
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení p
V naší poradně s názvem NADÝMÁNÍ PO KAŽDÉM JÍDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anah.
Dobrý večer, chci se zeptat. Dceři je 26 let a nedávno se mi svěřila, že má problémy s nadýmání. Prý se nafoukne i po tom, když vypije např. vodu. Víc nevím, jenom to, že měla vždy problémy s vyprazdňováním. Děkuji za odpověď. Co bych jí mohla poradit? Nejlépe přírodního, bylinky či tak. Nevezme si totiž žádné léky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takto se nedá přesně určit, co by pomohlo na tak časté nadýmání, protože nevíme co je jeho příčinou. Klidně to může být Crohnova choroba a nebo jen pozůstatek po léčbě antibiotiky ve formě nevyvážené střevní flóry. Jestli chcete být pro svou dceru prospěšná, tak ji objednejte na gastroenterologii a pak ji doprovoďte na vyšetření. Jen tak se dá zahájit účinná léčba, která ji zbaví těchto nepříjemných pocitů.
Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku postihující především starší osoby. Způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty. Varovným signálem bývá, že člověk začne trpět neobvyklou ztrátou paměti, chová se zmateně až agresivně a je schopen zabloudit i ve vlastním domě. V tomto případě je nutné co nejdříve zajít k lékaři a začít boj s touto zákeřnou nemocí.
Léčba
Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelná. Léky jsou určené především pro rané stadium nemoci. Proto je nejdůležitější včasná diagnóza a zahájení léčby. Onemocnění zasahuje nejenom pacienta, ale především jeho rodinu a blízké – je tudíž důležité je do léčby zahrnout. Jedny z hlavních léků jsou kognitiva, která v počátečních stadiích nemoci zlepšují takzvané kognitivní funkce (myšlení, paměť či orientaci). Pomáhají v mozku zabránit odbourávání potřebného acetylcholinu (nutný pro přenos nervových signálů). Používají se opravdu jen v počátcích nemoci, maximálně ve středně pokročilém stadiu. Dalšími využívanými léky jsou hypnotika (pro poruchy spánku), neuroleptika (pro odstranění agresivity a neklidu), antidepresiva (zmírňují deprese) a anxiolytika (utlumují úzkost). Alzheimerova choroba samotná je bohužel smrtelným onemocněním. Průměrná doba přežití se udává osm let od začátku příznaků.
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
V naší poradně s názvem ALAVIS PRO LIDI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Prosím je možné použít Alavis pro lidi ,u Bechtěrevovy choroby?Nebo doporučíte něco jiného?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin a chondroitin, které jsou obsaženy mimo jiné i v Alavisu, jsou vhodné pro každého, protože stravovací návyky v mnoha případech nepřinášejí lidskému tělu tyto potřebné látky v potřebném množství. Budou tedy prospěšné i pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou, ale nijak zvlášť ji nevyléčí. Běchtěrevova choroba, respektive její léčba, vyžaduje cílený a soustavný pohyb protahováním a rehabilitačním cvičením.
Hyperglykemie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Zvýšená glukóza v krvi způsobuje změny buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin) nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečněcévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
U pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvoj- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Hyperglykemie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění.
Hlavními příznaky hyperglykémie jsou:
žízeň
nauzea až zvracení
bolesti břicha
časté močení
dehydratace
nejasné vidění
hluboké rychlé (Kussmaulovo) dýchání
acetonový zápach z úst
nízký krevní tlak (hypotenze)
podrážděnost
únava, spavost až letargie
Rychlá pomoc je nutná v případě, že po změření glykemie zjistíte hyperglykemii. Je nutné podat krátkodobý inzulin (dle instrukcí lékaře) a pak opět změřit glykemii. Pokud neklesá, obraťte se na odbornou pomoc lékaře.
Účinná léčba hyperglykemie:
musí být komplexní a rozumně vedená
musí zachovávat individuální přístup k pacientovi (každý člověk je jedinečný)
musí dosáhnout cílových hodnot glykemie (cukru v krvi) a udržet je trvale
musí odstranit nebo alespoň snížit všechny ovlivnitelné rizikové faktory
musí dosáhnout cílových hodnot glykemie nalačno, po jídle, takzvaného glykovaného hemoglobinu, a to při minimalizování nebo chybění hypoglykemií (příliš nízká hladina krevního cukru)
musí dojít ke snížení nadváhy nebo obezity
pacient musí dodržovat dietní opatření a pravidelnou vhodnou pohybovou aktivitu
pacient musí přestat kouřit
musí být dosaženo cílových hodnot krevního tlaku a hodnot všech krevních tuků – celkového cholesterolu, triglyceridů, HDL a LDL cholesterolu
pacient musí pravidelně užívat doporučované léky
musí být navozena aktivní plnohodnotná spolupráce pacienta a jeho odborného lékaře, která zahrnuje pravidelné kontroly (dosažení cílových hodnot glykemie a glykovaného hemoglobinu, krevního tlaku, tělesné hmotnosti, laboratorních ukazatelů, správné využití možnosti selfmonitoringu – sebesledování pacienta)
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Řepova.
Dobrý den manžel má všechny nehty na rukou růžové . Nevím od kdy všimla jsem si toho az dnes .Jestli mi můžete říct jestli to není nic špatného moc děkuji Repova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbarvení nehtů do červena může být příznakem různých potíží, některých i nebezpečných. Mezi ně patří možné krvácení do mozku, srdeční choroba, vysoký krevní tlak, onemocnění plic, mrtvice, otrava oxidem uhelnatým. Nejlepší řešení pro rozpoznání příčiny nového zbarvení nehtů bude návštěva praktického lékaře. Ten může rychle provést některé testy, které napomohou k vyjasnění.
Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.
Příčiny
Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.
Projevy
Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.
Diagnostika
Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.
Léčba
U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.
Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.
V naší poradně s názvem PORUCHY JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Králová.
Můj 75letý otec má tmavě červený jazyk a neustále ho samovolně vyplazuje aniž by to sám registroval.Mate s tím někdo nějakou zkušenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za nevědomé vyplazování jazyka může třeba parkinsonova choroba. Abyste zjistili pravou příčinu a našli účinou léčbu, tak vyhledejte ordinaci geriatra a tam s otcem dojděte. Geriatr je lékař specializující se na nemoci stáří a dokáže vás správně nasměrovat.
Parkinsonova choroba je způsobena postupným poškozením nebo zhoršením stavu neuronů (nervových buněk) v oblasti mozku, která je známá jako substantia nigra. Pokud mozek funguje normálně, produkují tyto neurony chemickou látku (dopamin). Dopamin je takzvaný chemický posel umožňující komunikaci mezi substantia nigra a jinými oblastmi mozku, známými jako striatum korpus. Tato komunikace zajišťuje hladké a vyvážené pohyby svalů. Nedostatek dopaminu vede k abnormálnímu nervovému fungování způsobujícímu ztrátu schopnosti ovládat pohyby svého těla.
Onemocnění autoimunitního systému: systémový lupus erytemytodes, revmatoidní artritida, systémová sklerodermie, smíšené onemocnění pojiva, tzv. Sharpův syndrom, antifosfolipidový syndrom.
Onemocnění zánětlivá autoimunitní: pemfigus a pemfigoid, Goodpastureův syndrom, Sjogrenův syndrom, akutní zánět žlučníku, hepatitida, hnisavý zánět střeva, Crohnova choroba, celiakie.
Onemocnění orgánově specifická autoimunitní: Basedownova-Gravesova choroba, Hashimotova – myxedema primitivo, Addisonova choroba, chronická atrofická gastritida typu A a B, zhoubná chudokrevnost, diabetes typu I, Pluriendokrynický autoim. syndrom typu I, II, III, IV, myasthenia gravis, sclerosis lateralis amyotrophica, alopecia aerata, leukémie.
Biomodulátory jsou speciálně připravené látky, jejichž aktivní složkou jsou specifické neurotransmitery (cytokiny typu interleukinu jako 6, 7, 8, 9 TNF, peptid Y, intersticiální peptid účinný v cévách a tak dále), které přinášejí k buňkám lidského těla správnou informaci o homeostáze (rovnováze), a tak zvyšují součinné síly mezi mozkem a periferním řídicím systémem organismu. Podávání je vždy individuální, aplikuje se cestou orální (tekutina, kapsle, lyofilizát) nebo parenterálně – vpichem (mezisvalově, podkožně).
Ke ztrátě kožního pigmentu (barviva) dochází následkem odumírání melanocytů, tedy kožních buněk produkujících kožní pigment melanin. Jaká je však příčina postupné ztráty melanocytů, vědci zatím nevědí. Většina odborníků se však přiklání k názoru, že vitiligo je autoimunitní onemocnění, což je stav, při kterém imunitní systém člověka ničí své vlastní buňky a tkáně. Pokud má lidské tělo imunitní systém takto „zmatený“, může se stát, že začne po určitém impulzu vyhodnocovat melanocyty jako buňky cizí a bude se je snažit zničit. Takovýmto impulzem, který vyvolá autoimunitní reakci, bývá velice často stres, který může mít opět řadu dalších příčin. Nemusí jít jen o klasický stres pracovní, může jít o úmrtí blízkého člověka, neustále vás sužuje nějaká těžká choroba a podobně. Toto jsou stresové faktory dlouhodobé, spouštěčem vitiliga však může být i stres náhlý, například šok prožitý při autonehodě. Domněnku, že příčina onemocnění vitiligem tkví v narušeném imunitním systému, podporuje i fakt, že má tato choroba tendenci objevovat se u jedinců, kteří trpí dalšími autoimunitními nemocemi, jako je například nesprávná funkce štítné žlázy, cukrovka, artritida, chudokrevnost či nyní tolik rozmáhající se Crohnova choroba, jež je definována jako nespecifický zánět střev.
Bylo zjištěno, že 20–30 % pacientů s diagnózou vitiliga má k nemoci vyvinuté genetické vlohy. Je tedy možné, že pokud například vaši rodiče trpí ztrátou kožního pigmentu, lze důvody vašeho onemocnění vystopovat právě tam. Statistiky však ukazují, že pouhých 5–7 % osob, jejichž rodiče trpí depigmentací, tuto chorobou získalo také. Vzhledem k tomu, že se depigmentace vyskytuje především u jedinců, v jejichž rodinách tyto tendence vysledovat nelze, tedy není možné jednoznačně prohlásit, že se jedná o chorobu dědičnou.
Nemoc se projevuje malou světlou skvrnkou, která se postupem času rozšiřuje na jiné tělní partie. U některých lidí se růst skvrnky v určité fázi sám zcela zastaví, ve většině případů se však postižená místa spontánně zvětšují a spojují s dalšími. V krajních případech potom mohou pokrýt celé tělo (od albinismu se však liší tím, že není zasažena barva duhovky). Obvykle se skvrny nacházejí v místech, která jsou často vystavena slunci, tedy kolem úst nebo očí, na rukou, chodidlech, pažích, tvářích či nosu. Mohou se objevit ale i pod pažemi, v tříslech, na genitáliích nebo kolem pupku a konečníku.
Druhy vitiliga:
Fokální (ložiskové) – lokální typ depigmentace, skvrny se vyskytují pouze na jednom či dvou místech, jejich rozsah nepřekračuje více než 5 % povrchu kůže.
Segmentální – lokální typ depigmentace, světlá ložiska se nalézají pouze na jedné straně těla.
Generalizované – depigmentace se objevuje symetricky na obou stranách těla (nejběžněji postihuje obličej, trup a končetiny); jde o nejčastější druh vitiliga.
Univerzální – ztráta pigmentu postihuje více než 80 % kožního povrchu; jde o nejobtížnější formu onemocnění.
Ve svém příspěvku PARKINSONOVA CHOROBA KDE JSOU LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Ošetřujcí lékař mi řekl abych zkusil lázně,protože se mi zhoršuje pohyb(otáčení)
a celkově cítím zpomalení pohybu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Protože se mi zhoršuje pohyb (otáčení) tak mi Dr.neurologie
řekl ať zkusím lázně.Jenomže lázní je hodně,tak bych potřeboval poradit které vybrat. Já vím,že to onemocnění lázněmi nezastavím,ale aspoň si myslím,že mi
někdo poradí více třeba se cvičením.
Onemocnění – Jedná se o situaci, kdy štítná žláza má zvýšenou funkci, což znamená, že produkce jejich hormonů je vyšší, než je běžné. Právě tato zvýšená produkce způsobuje i to, že okolní tkáň štítné žlázy na tuto produkci zvýšeně reaguje. Toto onemocnění postihuje častěji ženy než muže.
Příčiny – Může být řada příčin, které vyvolají tuto poruchu. Jednou z nich je i onemocnění imunitního systému, kdy se náhle začnou vytvářet v těle protilátky, které nutí štítnou žlázu tvořit vlastní hormony (toto onemocnění se nazývá Gravesova-Basedowova choroba). Příčinou může být také to, že se štítná žláza zvětší a objeví se v ní uzly, a právě tyto uzly způsobují zvýšenou činnost štítné žlázy. Další příčinou může být předávkování hormony štítné žlázy. Hypertyreóza nemusí být vždy trvalá, někdy může být jen následkem nějakého zánětu, v takovém případě pak po vyléčení zánětu hypertyreóza sama zmizí.
Projevy – Tato porucha se může projevit výrazným zvětšením štítné žlázy, které se také nazývá jako sturma, v některých případech se dokonce objevuje i vytlačení očních koulí zvané protruze (to je typické v případě, že příčinou hypertyreózy je právě Gravesova-Basedowova choroba). Zvýšená funkce štítné žlázy se ale odráží i na funkcích jiných orgánů. Lidé s hypertyreózou bývají často zpocení a jejich kůže je teplá, mají problémy s vlasy, které jim vypadávají a zhoršuje se i jejich kvalita, stejně tak je to i s nehty, které se častěji lámou a štěpí a může se u nich objevit i rýhování, naopak pro toto onemocnění je také typický rychlejší růst ochlupení a naopak vypadávání chloupků z obočí. U žen může hypertyreóza vyvolat poruchy menstruačních cyklu a v případě těhotenství jsou častější potraty. Celkově je člověk trpící hypertyreózou více unavený, trpí nespavostí, bývá podrážděný a neklidný. Tyto stavy může navíc i provázet třes rukou a prstů. Může se u něj objevit náhle snížení hmotnosti, doprovázené průjmy a zvýšenou chutí k jídlu.
Diagnóza – Lékař hypertyreózu stanoví z vyšetření krve, kde nechá testovat hladinu hormonů a i protilátek proti štítné žlázy. Obvykle pak následuje i rentgenové vyšetření štítné žlázy (bezbolestné) a následná biopsie štítné žlázy.
Léčba – Hypertyreózu lékař obvykle řeší prostřednictvím léků, v dalších případech je ale možná i operace. Zároveň se pacientům při léčbě doporučuje klidový režim, vyhýbat se stresovým situacím, nepít alkohol, kávu a vyhýbat se i opalování. V případě, že hypertyreózu způsobila Gravesova-Basedowova choroba, tak se k léčbě využívají tyreostatické léky a případně i betablokátory. Léčba trvá zhruba dva roky. Ale i v ostatních případech se nejprve léčí prostřednictvím předepsaných léků. Pokud ale léky nezabírají, obvykle se lékaři uchýlí k úplnému chirurgickému odstranění štítné žlázy. Samozřejmě po odstranění štítné žlázy v těle chybí potřebné hormony, které jsou pak doplňovány prostřednictvím léků.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
S-glukóza je glukóza zjištěná v séru. Hyperglykemie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají kardiovaskulární (srdečněcévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykemie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění.
Trvale těsná kompenzace (udržení nemoci ve správných mezích) má kladný vliv na riziko kardiovaskulárních komplikací, je jednoznačná. V našem těle pravděpodobně existuje takzvaná glykemická paměť. Znamená to, že se v organismu projeví trvale těsná kompenzace nebo naopak negativní vliv vysoké glykemie, a to s určitým časovým odstupem (tělo si pamatuje svou historii hodnot cukru v krvi a podle toho se chová – ke komplikacím buď dojde, nebo nedojde). Z tohoto faktu tedy vyplývá výhoda pro pacienty, kteří mají cukrovku krátce a kteří byli intenzivně léčeni od začátku zjištění choroby. Moderní medicína si už dnes na podkladě řady klinických studií uvědomuje, že důsledná léčba cukrovky v jejích začátcích (tedy když pacient ještě nemá žádné komplikace a cítí se dobře) zásadním způsobem ovlivňuje budoucí vyhlídky nemocného.
Esenciální třes je nejčastější pohybová porucha a způsobuje mimovolní rytmické třesy. Nejběžnější je třes rukou , ale esenciální třes může postihnout také prsty, nohy a dokonce i hlasivky. Příznaky se často objevují postupně a mohou velmi ztížit provádění jednoduchých úkolů, jako je pití z šálku nebo používání nádobí.
Podobně jako u záškubů prstů existuje i souvislost mezi třesem a stresem. Zatímco stres a úzkost nemohou způsobit třes, mohou je ale zhoršit. Úzkostné třesy se často objevují v situacích, kdy jsou vaše třesy zjevnější, například když jíte ve společnosti jiných lidí.
Příčina esenciálního třesu není známa, ale dědičné faktory, věk a faktory životního stylu mohou u někoho zvýšit pravděpodobnost, že se u něj vyvine. Některé možnosti léčby zahrnují změny životního stylu, aby se zmírnily příznaky třesu, užívání léků, chození na fyzikální terapii a ve vážných případech chirurgický zákrok.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje pohyb. Symptomy začnou postupně, například mírným třesem rukou, ale postupem času se rozvinou do závažnějších příznaků. Některé běžné příznaky Parkinsonovy choroby zahrnují třes, zpomalený pohyb, ztuhlé svaly, změny řeči a ztrátu schopnosti ovládat pohyb.
Není známa žádná příčina Parkinsonovy choroby, ale předpokládá se, že genetika a faktory prostředí hrají roli v pravděpodobnosti rozvoje této choroby u každého jednotlivce. Neexistuje žádný lék na Parkinsonovu chorobu, ale některé léky mohou pomoci zmírnit příznaky. V závažnějších případech mohou být ke snížení příznaků také provedeny chirurgické zásahy v mozku.