Přestože dbáte na ústní hygienu, jsou v ústech různé bakterie. Tyto bakterie spolu s bílkovinami a potravinami vytvářejí lepkavý film (zubní plak). Zubní plak se usazuje na zubech, a to nejčastěji v místech, která se obtížně čistí (zadní zuby, podél dásní a kolem výplní). Plak následně napomáhá tomu, že se na zubech snadněji přichytávají zbytky jídla a bakterie, které vylučují kyseliny, jež poškozují zubní sklovinu a vedou k dalším problémům se zuby. Tyto kyseliny mohou způsobit i zánět dásní či vytvoření zubního kazu. Problém nastane, když je plak na zubech ponechán a ztvrdne, což se může stát během 26 hodin. Pokud k tomuto dojde, vznikne zubní kámen. Odstranit zubní kámen je pak složitější než očištění od zubního plaku.
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Zubní nit se používá po vyčištění zubů, odstraňuje zbývající plak, který se nachází v místech, kam se kartáček nedostane. Pohybujte nití mírnými pohyby směrem dolů kolem zakřivení zubů, tím odstraníte plak.
Ve svém příspěvku STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katty.
Dobrý den, a kde mám vzít kajenský pepř sůl bez jodu, všude ji prodávaj s jodem. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anett.
Ahoj, vse jsem koupila v DM a sul ve zdrave výživě. Ale myslim ze ji v DM maj taky. Idealni je očistu začít v den úplňku, protoze když měsíc couvá, snáze se zbavuje toxinu a usazenin, jsem ted v 8. dni a stále mam bily plak na jazyku, coz znamena čištění tela. Ocistu držím kvuli atopickemu exemu ktery se mi pred pul rokem poprvé objevil a nikdy předtím jsem ho neměla. Drzim vam vsem, co se pro sebe rozhodnete neco dobrého udělat palce. Kazdou nemoc kterou jsme si v sobe vytvořili umime vyléčit, jde jen o to, zda skutecne chceme a co jsme tomu schopni objetovat. Prekazka = cesta k naší duši.
Plak je lepivá vrstva tvořená slinami, částmi potravin, bakteriemi a jinými látkami. Plak se může malými otvory nebo jímkami ve stoličkách dostat i mezi zuby, pronikne rovněž do dutých výplní vedle dásní, kde dochází ke spojení zubu a dásně. Když je v potravinách často obsažen škrob, může dojít k poškození zubů. Pokud v plaku převažují kyseliny, ničí se zdravé minerály v zubní sklovině a dochází k poškození zubní skloviny.
V naší poradně s názvem ODSTRANIT LEPIDLO PO UVOLNENI NAHRADY Z DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den ,používám na zubní náhradu lepidlo coregu ,ale problém je že při sundání zubní náhrady mi zustává lepidlo na dásní a obtížně se toho zbavuji .Stírám to kartáčkem dolů ale je to pracné ,nemáte prosím nápad jak se toho zbavovat bez komplikací ? děkuji za odpověď, Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro odstranění lepidla z úst vypláchněte ústa teplou vodou nebo ústní vodou. To pomůže rozpustit Coregu ve vašich ústech. Pak vyčistěte dásně kruhovým pohybem pomocí zubního kartáčku s měkkými štětinami a normální zubní pasty. (Tím se odstraní plak z úst a stimuluje krevní oběh.) Nedoporučujeme vybírat zbytky lepidla z dásní, protože by to mohlo způsobit podráždění. Corega se pomalu rozpustí ve slinách a část produktu se může nakonec spolknout. Studie ukázaly, že adheziva z lepidla procházejí trávicím systémem v podstatě nezměněná jako nestrávený materiál a jsou eliminována bez jakýchkoli detekovatelných následků. Zkuste experimentovat a zjistit, jaké množství produktu je pro vás nejlepší. Naneste adhezivní krém Corega na vaše protézy v malých proužcích nebo v řadě teček, přičemž se ujistěte, že jej neaplikujete příliš blízko k okrajům. Protézy pevně přitlačte na místo a krátce držte. Mnoho nositelů umělého chrupu shledává, že stačí jedno použití denně. Pokud používáte přípravek Corega více než dvakrát denně nebo pokud vám protéza špatně sedí, poraďte se se svým zubním lékařem.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
V naší poradně s názvem ŽIVOČIŠNÉ UHLÍ NA DÁSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA ŠVANCAROVÁ.
Prosím jaký vliv má Živočišné uhlí na dásně? Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Živočišné uhlí se používalo v minulém století a vyrábělo se spalováním zvířecích kostí. V dnešní době se k farmaceutickým účelům již nepoužívá a nahradilo ho uhlí aktivní. Aktivní uhlí se vyrábí z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů.
Jaký vliv má aktivní uhlí na dásně?
V poslední době se objevují černé zubní pasty používající aktivní uhlí. Tyto zubní pasty obvykle neobsahují fluor, což zvyšuje potenciál zubního kazu a zánětu dásní.
Aktivní uhlí může pomoci odstranit pevné částice, ale nedetoxikuje zuby ani dásně. Pomáhá tak omezovat plak, ale žádné přítomné toxiny pravděpodobně neodstraní.
Pokud nepoužijete další zubní pastu, která se osvědčila jako bezpečná a účinná, budete vystavena riziku zubních kazů a onemocnění dásní.
Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).
Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánět dásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklanného nervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.
Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.
Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.
Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.
Léčba
Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.
Dáseň neboli gingivitida je vlastně sliznice v ústech, která obklopuje jak horní, tak dolní zuby. Zdravá dáseň má světle růžovou barvu, je hladká, lesklá a je pevná (nepohybuje se od spodiny) a těsně přiléhá k jednotlivým zubům. Mezi zuby pak vybíhá v mezizubní papily. Zdravá dáseň by neměla být na dotek citlivá nebo bolestivá. Dáseň těsným kontaktem k zubům zabraňuje odhalení zubních krčků a tím je chrání před kontaktem s potravou, případně před tvorbou zubního kazu pod zubem. Pokud jsou krčky kryté, nedochází ke vzniku nepříjemných pocitů až bolesti při konzumaci teplých nebo studených nápojů, zmrzliny, kyselých potravin a podobně.
Zánět dásní neboli gingivitida je infekční onemocnění způsobené dlouhodobým působením bakterií zubního plaku, který se tvoří kolem zubu a na dásních. Zubní plak je vlastně lepkavý biofilm, což je organizované společenství různých bakterií, které ulpívají na povrchu zubů a dásní v kombinaci s hlenem a zbytky potravy. Plak je tvořen takzvanými oportunními patogeny, které vzájemně komunikují, aby jejich populace mohla růst. Vlastnosti plaku se mění podle přítomnosti daných mikrobů, a to v závislosti na pozřené potravě, lokálních podmínkách v ústech a místě plaku (hluboké prostory parodontálních chobotů umožňují přežívání i anaerobním bakteriím). Plak postupně tvrdne a tvoří se zubní kámen. Na tvorbě zubního plaku se podílejí Streptococcus mutans, laktobacily a orální streptokoky. Tyto bakterie uvolňují řadu agresivních látek, proti kterým se tělo brání zánětem. Zánět dásní se pak projevuje zarudnutím, podrážděním, otokem a bolestí. Nateklé dásně jsou křehké a lehce dochází k poranění a krvácení.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
Plak je tvrdá látka, která se tvoří a roste uvnitř tepen a způsobuje ucpání a ztvrdnutí cév. Tvorba arteriálních plaků často vede k infarktu, mrtvici a postupnému přerušení přívodu krve do životně důležitých orgánů. Krevní sraženiny tvořené „lepkavými“ destičkami a plakem, který se uvolňuje od stěn tepny, mohou blokovat průtok krve a způsobit smrt. Arterioskleróza je nemoc, která zahrnuje nahromadění plaku v tepnách. Plak je tvořen tukem, cholesterolem, vápníkem a dalšími látkami v krvi.
Čistěte si zuby dvakrát denně nebo po každém jídle a před spaním. Zubní kartáčky jsou navrženy tak, aby účinně uvolňovaly plak ze zubů, ale jen tehdy, když se to dělá správně. Čištění se má provádět mírným krouživým pohybem. Doporučuje se čištění od zadních zubů k předním zubům. Čištění by mělo trvat aspoň 2 minuty.
Chcete-li zabránit hromadění plaku, čistěte si zuby nejméně dvakrát denně jemným kartáčkem. Zvláštní pozornost věnujte prostorům, kde se setkává dáseň se zuby. Používejte zubní pastu s obsahem fluoridu.
Alespoň jednou denně používejte dentální nit k odstranění zbytků potravy a bakterií mezi zuby.
Choďte na pravidelné kontroly ke svému zubnímu lékaři nebo ústnímu hygienikovi každých šest měsíců.
Zeptejte se svého zubaře, jestli je pro vás vhodný zubní tmel. Zubní tmely jsou tenké plastové povlaky, které se aplikují na žvýkací plochy zubů, aby tak byly zuby lépe chráněny před tvorbou děr a před rozkladem.
Jezte vyváženou stravu a omezte počet konzumace v rychlých občerstveních. Pokud potřebujete svačinu, zvolte jogurty, sýry, ovoce nebo syrovou zeleninu. Celer například pomáhá k odstranění zbytků potravin a vede k neutralizaci slin, které produkují bakteriální kyseliny.
Používejte antibakteriální ústní vodu ke snížení počtu bakterií způsobujících zubní plak a onemocnění dásní.
Nejlepším způsobem, jak zabránit závažným následkům zubního kamene, je zabránit jeho tvorbě.
Pravidelné čištění a používání správné techniky. Rychlé, 30sekundové čištění zubů ráno a večer nestačí k odstranění zubního plaku a jako prevence proti tvorbě zubního kamene. Používejte kartáček s měkkými štětinami, abyste se dostali do všech míst v ústech. Ujistěte se, že jste si řádně vyčistili i zadní zuby.
Studie prokázaly, že elektronické kartáčky na zuby jsou při odstraňování plaku účinnější než manuální zubní kartáčky. Elektronické kartáčky prošly přísnou kontrolou kvality a řadou bezpečnostních testů.
Užívejte zubní pastu s fluoridem, který odstraňuje zubní kámen. Zubní pasty obsahující difosforečnany zabraňují tvorbě plaku a následnému vzniku zubního kamene. Fluorid zamezuje poškození ve vašich ústech. Některé zubní pasty obsahují také triclosan, což je antibiotikum, které bojuje s bakteriemi v plaku.
Používejte zubní nit bez ohledu na to, jak pilní budete při čištění zubů, protože denní používání zubní nitě odstraňuje plak mezi zuby a zabraňuje tvorbě zubního kamene v těžko přístupných místech.
Dávejte si pozor na stravu, protože bakterie v ústech se objevují zejména po konzumaci potravin s obsahem sacharidů (cukry, škroby). Pokud jsou bakterie vystaveny těmto potravinám, dochází k uvolnění škodlivých kyselin. Konzumujte zdravou stravu a omezte množství cukrů obsažených v potravinách. Nemusíte se vzdát sladkostí nebo žvýkaček. Mějte na paměti pečlivou péči o zuby po každém takovém jídle. Doporučuje se i pití dostatečného množství vody během a po jídle, protože dostatek tekutin minimalizuje množství zubního plaku.
Nekuřte. Studie ukazují, že lidé, kteří kouří cigarety nebo používají jiné tabákové výrobky, mají větší výskyt zubního kamene na zubech nebo pod dásní.
Pokud se zubní kámen vytvoří, je důležité si uvědomit, že jen zubní lékař je schopen odstranit jej z vašich zubů. Proto nezapomínejte dvakrát do roka navštívit svého zubaře, který vám při pravidelných kontrolách odstraní zubní plak nebo kámen, který se již vytvořil, a zabrání tak případným komplikacím.
Čištění zubů dvakrát denně, ráno a večer, používání fluoridové zubní pasty. Vyčistěte všechny strany zubů, také se doporučuje čištění jazyka, protože zubní plak na jazyku bývá příčinou špatného dechu a je ideálním prostředím pro bakterie. Pokud si nemůžete zuby vyčistit, použijte žvýkačku bez cukru, vhodné jsou s obsahem xylitolu.
Můžete užívat elektrický kartáček na zuby, který má otočnou a oscilační hlavičku. Tento typ zubního kartáčku je v odstraňování plaku lepší než běžný zubní kartáček.
Používejte antiseptické ústní vody (Listerin) nebo ústní vody s obsahem fluoridu nebo protiplakové ústní vody.
Jednou denně používejte dentální nit. Čištění pomocí dentální nitě by se mělo provádět kolem každého zubu do tvaru „U“, opatrně zajíždějte pod dáseň. Přesouváním nitě nahoru a dolů seškrábete plak.
Používejte znázorňující tablety, které vám na zubech ukážou, kde při čištění děláte chyby. Tyto tablety jsou ve formě žvýkaček a jsou dostupné ve většině drogerií.
Pravidelné kontroly u zubního lékaře jsou důležité!
Pokud dochází ke krvácení dásní při čištění zubů nebo při používání dentální nitě, měli byste na to upozornit svého zubního lékaře, protože krvácení dásní bývá příznakem počínajícího onemocnění dásní.
Před zahájením léčby aspirinem je důležitá konzultace s lékařem. Riziko a přínos léčby se liší u každého člověka. Aspirin je vhodný na ředění krve, ale může způsobit řadu komplikací. Většina srdečních a mozkových příhod se vyskytuje, když dojde k zablokování dodávky krve do části srdečního svalu nebo mozku. To obvykle nastává s aterosklerózou, což je proces, při kterém dochází k ukládání tukových látek, cholesterolu, buněčného odpadu, vápníku a dalších látek na vnitřní stranu tepny. Tyto usazeniny se nazývají plak. Plak obvykle postihuje velké a střední tepny. A může být tak velký, že výrazně snižuje krevní průtok v tepnách. Ale největší rizika se objevují, až když dojde k prasknutí.
Aspirin napomáhá zabránit infarktu tím, že ředí krev, což znamená, že předchází tvorbě krevních sraženin. Zároveň napomáhá s předcházením infarktu a mrtvice. U pacientů, kteří prodělali infarkt, je obvykle podáván právě aspirin, jde tedy o takzvanou sekundární prevenci.
Využití aspirinu pro srdce
Snižuje bolest. Aspirin snižuje bolest a zánět spojený s onemocněním srdce tím, že blokuje působení enzymu cyklooxygenázy. Pokud je tento enzym blokován, tělo je méně schopné produkovat látku zvanou prostaglandin, což je chemická látka, která signalizuje zranění a aktivuje bolest.
Zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Některé z prostaglandinů v krvi spouští sérii událostí, které způsobují shlukování krevních destiček a tvorbu krevní sraženiny. Krevní sraženiny jsou nebezpečné, protože mohou ucpat tepny zásobující srdeční sval a mozek, čímž se zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Aspirin snižuje toto riziko.
Snižuje riziko úmrtí. Výzkum ukázal, že pravidelné užívání aspirinu je spojeno se snížením úmrtnosti.
Ústní voda Parodontax k dennímu použití má speciální složení, které chrání před problémy s dásněmi. Ústní voda s obsahem antibakteriálních látek pomáhá předcházet zánětu dásní. Odstraňuje plak efektivněji než pouhé čištění kartáčkem. Tato ústní voda obsahuje chlorhexidin (antibakteriální složka) a fluorid sodný. Chlorhexidin účinně snižuje množství plaku, který je hlavní příčinou onemocnění dásní. Klinické studie prokázaly, že ústní voda Parodontax k dennímu použití odstraní až 3,5x více plaku než samotné čištění zubním kartáčkem! Fluorid sodný pomáhá posilovat a chránit zuby před zubním kazem. Pozitiva tohoto přípravku:
odstraňuje až 3,5x více zubního plaku než samotné čištění zubním kartáčkem;
účinně odstraňuje zubní plak;
působí až 12 hodin;
je každodenní ochranou proti zubnímu kazu.
Ústní vodu Parodontax používejte každý den vždy po vyčištění zubů i mezizubních prostorů.
Obsahuje chlorhexidin-diglukonát ve slabé koncentraci (0,06 %) a 250 ppm fluoridu.
Zánět dásní způsobuje nedostatečná ústní hygiena. Mezi rizikové skupiny patří hlavně těhotné ženy, špatně kontrolovaní diabetici, osoby užívající orální antikoncepci, kortikoidy či některé speciální léky. Neléčený zánět dásní se časem rozvíjí v závažnější onemocnění, v takzvanou parodontitis (lidově parodontóza), která je příčinou úbytku kosti kotvící zuby a následně vede až k jejich ztrátě. Zánět dásní způsobují bakterie, které se hromadí v ústech a vytvářejí zubní plak, což je tenká vrstva, která přilne na povrch zubů. Není-li zubní plak pravidelně odstraňován, postupně ztvrdne a změní se v zubní kámen. Ten pak dráždí dáseň a poskytuje větší prostor pro růst bakteriální infekce. Je-li onemocnění dásní zachyceno v počáteční fázi, lze jej úplně vyléčit. U neléčeného pacienta však zubní kámen postupně roste a dráždí okolní dáseň, která reaguje ústupem. Počáteční zánět tak vyústí v parodontitidu, kde společně s dásní ustupuje i kostěné lůžko zubů, které se působením bakterií postupně rozkládá a následně dochází ke ztrátě zubů.
Pokud váš lékař zjistí, že jedna nebo více vašich tepen je zablokovaných, změny životního stylu nemusí stačit. Místo toho může váš lékař navrhnout invazivní léčbu k odstranění nebo obejití blokád.
Během těchto procedur vám lékař zavede do tepny malou hadičku, která odsaje plak nebo plak rozbije (aterektomie). Váš lékař pak může zanechat drobnou kovovou konstrukci (stent), která pomáhá podporovat tepnu a zvyšuje průtok krve.
Pokud tyto postupy nejsou účinné nebo pokud je blokáda závažná, může být vyžadován bypass. Během této operace lékař použije tepny z jiných částí vašeho těla a nahradí zablokovanou tepnu.
Pokud máte ucpané tepny, je důležité, abyste spolupracovali se svým lékařem na vytvoření plánu léčby. Pokud blokády zůstanou neléčené, můžete riskovat vážné zdravotní komplikace, jako je mrtvice, aneuryzma nebo srdeční infarkt.