PODKOZNI VAZIVO U BERCOVEHO VREDU, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Mezi první známky vzniku bércového vředu patří bolesti na určitém místě od podkolení až k nártu, takže po celém bérci. Bércový vřed se nikde jinde než v oblasti bérce netvoří. Bércový vřed obvykle začíná jen bolestí, bez zjevných projevů na kůži. V začátku bércového vředu právě jen ta bolest signalizuje, že se něco bude dít. Dalším stádiem bércového vředu je určité zarudnutí bolavého místa, které je již zcela patrné a přechází v poslední stádium, kdy v tom místě dochází k prosakování krve a to znamená, že se ta kůže nad bolavým místem otevřela a je poškozená včetně dalších vrstev tkáně.
Bércové vředy a nejmodernější metody léčení
V léčbě bércových vředů velice pomáhají, zvláště poslední dobou, speciální obvazy. Jsou to terapeutické obvazy na tak zvané vlhké hojení. Tyto obvazy na bércové vředy mají antiseptické schopnosti a díky tomu dokáží zvládnout lokální infekci a zároveň dokáží snížit množství bakterií v otevřeném vředu. Během léčení bércového vředu je nezbytné udržet v okolí rány sterilní vlhko, protože se přišlo na to, že díky tomuto vlhkému prostředí se bércové vředy hojí podstatně rychleji a to až o 40%. Ovšem zapomeňte na domácí léčení bércových vředů pomocí navlhčeného obvazu a igelitové tašky, protože ve vlhkém prostředí se snadno přemnoží jedovaté bakterie, které pak napadnou vaši nohu, a nebude jiné cesty, než ji uříznout! Bércového vředu se dá dobře zbavit, právě bandážováním nohou se zmíněným profesionálním antiseptickým obvazem na bércové vředy. Obvazů na bércové vředy je v lékárně k dostání mnoho druhů, ale chtějte jen antiseptické obvazy, neboli baktericidní, obvazy které nějakým způsobem ničí bakterie, snižují množství bakterií v ráně a zároveň mají schopnost tu ránu čistit a zadržovat vlhkost.
Dále je třeba pro úplné vyléčení bércového vředu zhubnout. Bez zhubnutí nepůjde bércový vřed vyléčit, protože tuk brání správné cirkulaci krve, což znemožní následné zlepšení. Od doktora bychom měli vědět, co naše bércové vředy způsobuje a mělo by nám být jasné, proč bércový vřed vznikl, protože jen tak dosáhneme jeho úplného vyléčení. Některé bércové vředy lze odstranit konzervativně to znamená, zdravou životosprávou, používáním bandáží nebo punčoch a samozřejmě užíváním podpůrných léků. Bércové vředy jdou také léčit chirurgickou cestou, ale takto se řeší jen minimum případů.
V naší poradně s názvem PARAZIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobry den,
Rada bych se zeptala, pred tydnem jsem jedla Steak, ktery nebyl propeceny, tedy krvavy Steak. Maso bylo dost prorostle, pri rezani z nej koukalo neco jako nit - chtela jsem se to prohlednout, dotkla jsem se nozem, schovalo se to.jelikoz to nebylo Doma, nemohla jem se nejak rypat v taliri, kdyz jem se zeptala, vyvetleni bylo to je vazivo. byla jem strasne unavena a nechtela jsem se tim dal zabyvat. od toho dne mam ale potize, prvni dny velmi tezky zaludek, od te doby vetry, silny zapach. je mozne ze jem e nakazila nejakym parazitem? co muzu delat?
dekuji
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S největší pravděpodobností to bylo skutečně vazivo. Parazit nejdříve v těle roste a teprve až po delší době činí potíže. Ve vašem případě doporučuji den dva nejíst žádné maso a nadýmání by mělo zmizet.
Venózní bércový vřed (ulcus cruris venosum – UCV) je chronický defekt bérce, který vzniká v důsledku primární, ale častěji sekundární venózní insuficience (nedostatečnosti). Vlivem stagnace žilní krve a žilní hypertenze dochází postupně k atrofii kůže na bércích, kterou provází suchost a olupování kůže, tvorba hemosiderinových pigmentací a sklon k ekzémům. Defekty mohou vzniknout i bez zjevné příčiny, například nepatrným podrážděním pokožky, ze kterého se postupně vyvine mělký mokvající vřed. Venózní bércové vředy mohou být poměrně velké, obvykle nebolestivé a spodina bývá potažena fibrinovým povlakem. Často masivně secernují a jsou náchylné k infekci – pak mohou i značně zapáchat.
Léčba
Při léčbě venózního bércového vředu je třeba dbát na odstranění nebo alespoň zmírnění příčin jeho vzniku. Stav zhoršuje především nadváha, špatná výživa, kouření a nedostatek pohybu. Místní léčba bércového vředu spočívá především v aplikaci produktů pro vlhké hojení ran, které pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro hojení rány. Při léčbě každého venózního defektu je kromě vlhké terapie nevyhnutelná důsledná kompresivní terapie, a to optimálně zvolenou krátkotažnou nebo dlouhotažnou bandáží či kompresivními systémy. Bércový vřed venózního původu je nejčastějším typem chronické nehojící se rány. Patří k dlouhodobým onemocněním s častou recidivou (až u 57 % případů). Jeho léčba není snadná a vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného i jeho blízkých příbuzných. Typickým výskytem venózních bércových vředů je oblast zevního kotníku. Venózní bércový vřed je způsoben chronickou žilní chorobou. Vzniká v důsledku nedostatečného odtoku krve v žilách směřujících k srdci. Důsledkem je žilní hypertenze, krevní plazma je vytlačována z mikrocirkulace do tkáně. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, je suchá nebo může být naopak prosáklá a zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z drobných kožních defektů v důsledku poranění, která jsou podporovaná bakteriální flórou a těžko se hojí. Vřed však může vzniknout i bez předchozího poranění. V takových případech na kůži nejprve pozorujeme malou, postupně se zvětšující zarudlou skvrnu, na ní se vytváří krusta, která praská a otevírá se tak rána zasahující do podkoží. Po splynutí více kožních defektů vzniknou velkoplošné vředy. Současné onemocnění žil může ztížit rozpoznání příčiny. Pokud nedochází k léčbě základního onemocnění, mohou zůstat vředy nezhojené i přes přiměřenou léčbu. Základem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, nebo je alespoň zmírnit. Samotnou ránu je nezbytné důkladně vyčistit, zbavit ji zbytků mastí, past a jiných materiálů. Následně je třeba přistoupit k chir
Ve svém příspěvku LÉČENÍ ČERVENÝCH NOHOU PO VYLÉČENÍ BERCOVÝCH VŘEDŮ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Charous.
Nepíšete nic co by mě pomohlo nechte to lékařum a nepleťte nám hlavy Já chci vědět jakoiu mast mám použít po vyléčených bolačkách bercových vředů BERCOVÝCH vředů když mě nohy červenají. Indiferentní pasta doporučená lékařem moc nezabírá. A nohy navíc boli nohy pořád To by chtělo zase prášek proti bolesti
a zase doktor nic neví. Useknout si mnohy nechci Dřevěny by mě nebolely. ale na vozík nemám. V květnu mě bude teprve 82 let a chtěl bych ještě něco užít.
Vznik arteriálního bércového vředu je následkem ischemické choroby dolních končetin (periferního arteriálního obliterujícího onemocnění), respektive jejím čtvrtým stadiem. Nepodaří-li se předejít vzniku ulcerace včasnou preventivní léčbou, vzniká většinou náhle, rychle progreduje, a to nejčastěji v následujících lokalizacích: akrální (vzdálená) místa, jako prsty u nohou, interdigitální prostory (mezi prsty), na patách, mohou ovšem vzniknout i kdekoli jinde na dolních končetinách.
Arteriální vřed bývá velmi bolestivý (kromě přidružené diabetické neuropatie) a také hluboký – nezřídka sahá až po fascii nebo ke kosti. Toto onemocnění doprovází jen minimálně nebo vůbec nehmatatelný pulz na příslušných arteriích, index kotníkového tlaku (ABPI) menší než 0,6, zpomalený kapilární návrat a hladká chladná pokožka s dystrofickými změnami. Často se může jednat o vřed smíšené arteriovenózní etiologie. Tato rána se nejčastěji vyskytuje na prstech a patě nohy.
Rozhodující pro úspěšný začátek léčby arteriálních vředů je zejména včasné stanovení diagnózy a zvolení nejlepšího léčebného postupu včetně plasticko-chirurgických operací na tepenném řečišti. Přibližně 10 % všech bércových vředů je arteriálního původu. Tyto vředy vznikají v důsledku postupného zužování až ucpání periferních tepen. Lumen artérií se vlivem aterosklerotických a ateromatózních usazenin na stěně cévy postupně zužuje. Následkem je chronická ischemie až nekróza kůže.
Arteriální bércové vředy se vyskytují především u pacientů ve vyšším věku nebo u pacientů s déletrvajícím vysokým tlakem. Nejčastěji jsou lokalizovány na prstech a na patě, v oblasti zevního kotníku či v místech tlaku obuvi nad kostními prominencemi. Vředy vzniklé na podkladě onemocnění tepen často zasahují tkáň velmi hluboko (nezřídka až ke kosti) a jsou doprovázeny modrými až černými hemoragiemi. Následkem těžkých poruch prokrvování dochází ke vzniku nekróz. Zánětlivé změny odehrávající se v nejbližším okolí počínajících vředů jsou příčinou okolního zarudnutí.
Vzniku ulcerací předcházejí asi u 10 % pacientů klaudikační obtíže, zvláště u nemocných trpících dyslipidemií, cukrovkou, hypertenzí a u silných kuřáků. Mezi rizikové faktory vzniku aterosklerózy patří konstituční dispozie, nezdravý způsob života (především strava bohatá na tuky a kalorie), hypertenze, diabetes mellitus, hypotyreóza, nefropatie, poruchy metabolismu lipidů, trombofilie a plicní insuficience. Arteriální bércový vřed je značně bolestivé onemocnění, a to především v nočních hodinách při vodorovné či zvýšené poloze nohou.
Důležitá je přesná diagnóza a odstranění nekrózy. Na počátku léčby stojí přesné stanovení diagnózy a zhodnocení stupně postižení t
Bércový vřed je definován jako ztráta kožní tkáně, která může zasahovat různě hluboko i do podkožních tkání. Nejčastěji se vyskytují v dolní třetině bérce v krajině kotníku.
Na bércový vřed je velmi účinná zinková pasta, která se nanáší přes gázu na postiženou oblast. V tomto případě je zinková pasta takovým běžným opatřením či doplňkem. Při žilní nedostatečnosti se používají kompresní bandáže. Tyto bandáže se doporučují pacientům, kteří mají arteriální onemocnění. Nesmí se ale používat u diabetických pacientů. Kůže pacientů s bércovým vředem je citlivá na lokální léky.
Ošetření bércového vředu:
Vřed osprchujeme vlažnou vodou shora dolů.
Okolí vředu osušíme měkkým ručníkem.
Na vřed se přiloží gáza smočená v obkladovém roztoku a nechá se působit asi 20 minut. V případě léčby vředu „klasickou“ metodou se okolí rány ošetří zinkovou pastou nebo zinkovým olejem, případně podle potřeby jiným prostředkem, aby kůže v okolí byla chráněna před nežádoucím účinkem sekretu z rány a mastí, které se na spodinu vředu aplikují.
Ošetří se vřed – mast se nanese přímo na spodinu vředu nebo se vřed překryje nejdříve jednovrstevnou gázou, na kterou se poté nanese mast určená k jeho ošetření.
Přiloží se vícevrstevné čtvercové krytí z hydrofilní gázy a provede se fixace hydrofilním obinadlem.
U bércového vředu žilního původu se navine na postižený bérec kompresivní obvaz.
Při použití většiny moderních krycích prostředků není většinou nutné tato krytí pokrývat hydrofilní gázou, stačí je fixovat hydrofilním obvazem nebo kompresivním obinadlem.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ CONDRA PO OPERACÍ ŽALUDEČNÍCH VŘEDŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marešová Jaroslava.
Prosím o sdělění, zda je možno bez rizika užívat GS Condro Diamant. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez rizika to bohužel není. U některých lidí, kteří užívali chondroitin sulfát a glukosamin, došlo ke zhoršení gastritidy. U jednoho užívajícího gastritida vznikla během léčby těmito dvěma látkami. Pokud jste po operaci žaludečních vředů, tak se raději poraďte se svým ošetřujícím lékařem, protože on zná průběh a vážnost vaší žaludeční choroby. Určitě užívání GS Condro Diamant možné bude, ale bude potřeba hlídat stav vašeho žaludku během této léčby. A právě na tomto hlídání se domluvte s lékařem.
Oteklé nohy a červené fleky mohou signalizovat bércový vřed. Bércový vřed je chronické poškození kůže následované rozpadem a úplným odumřením tkáně. Projevuje se otokem a červenými fleky v oblasti dolních končetin.
Příčiny
Bércové vředy vznikají ve většině případů na podkladě dlouhodobé nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Hlavním úkolem žil je transportovat neokysličenou krev z dolních končetin směrem k srdci a pak dále do plic, kde je krev obohacena o kyslík a následně přes srdce pumpována znovu do oběhu. Z různých příčin však může dojít k poškození žilní stěny, která se stává tenčí a méně kvalitní, a žíly pak nejsou schopné správně plnit svoji funkci. Kvůli tomu vázne okysličování tkání dolních končetin, což se navenek projeví změnou barvy kůže na nohou ve smyslu blednutí. Rovněž dochází ke snížení kvality ochlupení, případně jeho úplné ztrátě, a v neposlední řadě také ke snížené schopnosti hojení ran. Drobná poranění kůže, škrábnutí nebo štípnutí hmyzem, které by se za běžných okolností zahojila, tak pro pacienta představují značné riziko, jelikož může snadno dojít k zanesení škodlivých mikroorganismů do rány. Postupně vzniká rozsáhlá hnisající rána nazvaná bércový vřed.
Bércový vřed má podobu různě velké okrouhlé červené rány, která zasahuje různě hluboko do tkání. Její spodina může mít různou barvu, a to podle toho, v jaké fázi hojení se právě nachází. Mrtvá tkáň bývá tmavě hnědá až černá, mokvající zhnisaný vřed má spodinu žlutozelenou, a pokud začíná zarůstat novou tkání, zabarví se do červena. Poškozené místo je velice bolestivé a náchylné k infekci.
Co s tím dělat
Klíčovým bodem léčby bércových vředů je časná diagnostika a léčba zahájená v počátečních stadiích onemocnění, které mohou pacienta ochránit před vznikem mnohých komplikací. Cílem léčby je především odstranění příčin bércového vředu. Dále je potřeba léčit onemocnění, která jeho vzniku napomáhají, či která naopak vznikla v jeho důsledku. Výhodná je takzvaná elevace končetiny, což znamená odlehčování končetiny, aby byla vyvýšena. Rovněž je vhodné bandážování končetiny obinadlem, které omotáváme od prstů na nohou až po koleno. Co se týče samotné léčby, jde o takzvané vlhké ošetřování vředu. Používají se k tomu speciální materiály a hydrogely, které obsahují různé účinné látky. Užívají se jako krycí materiály v různých stadiích hojení. Je třeba mít na paměti, že se jedná o chronické onemocnění, a tak je i léčba bércového vředu dlouhodobá.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT TUKOVE BOULE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Našla jsem u mého pejska bulku na břichu. Zatím se hárá, tak čekám k dr., až přestane. Často ji hladím, před měsíce jsem ji stříhala a žádné, ani malé bulky jsem si nevšimla, až teď, když je velikosti menší, než koruny, tvar víc plochý, než tvar hrášku.. Obsah se dá podebrat, nebrání prstům se přes kůži vzájemně dotknout. Necítím bod bulkou žádné spojní s tělem. Ochlupení ani barva není změněna.Dá se poznat z mého popisu o jaký původ bulky jde? Díky za zodpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I pejsci mohou mít lipomy. Zároveň ale mohou mít i podkožní nádory, které mohou být zhoubné. Lipom je psovi neškodný, může ale vyrůst natolik, že začne překážet. Zhoubné podkožní nádory jsou mnohem nebezpečnější a je třeba je odhalit včas. Proto nechte raději pejska vyšetřit veterinářem, ať máte klid.
Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.
Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT PODKOŽNÍHO TUKU NA OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vasca.
Dobry den, mam na obliceji podkozni bulku o velikosti male boruvky asi 2cm nad pravym rtem. Muzete me poradit jak se toho muzu zbavit prirozenou cestou?
Dekuji predem
S Laskou Jezise
Vasca
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové bulky na tváři se dají přirozeně odstranit pouze s pomocí chirurga. Ten nejdříve zjistí strukturu a druh objektu a potom provede buď odsátí injekční jehlou nebo bulku vyřízne kožní excizí. Ostatní pokusy o odstranění v domácích podmínkách často vedou k nepěkným ranám a jizvám na celý život. Normálně se obraťte na svého kožního lékaře a prokonzultujte sním své možnosti.
Po extrakci zubu se jedná o ránu defektní a otevřenou, rána se hojí granulační tkání a v případě nerušeného hojení je mikroskopický obraz shodný s akutním aseptickým reparačním zánětem. Bezprostředně po extrakci se zaplní zubní lůžko krví, která koaguluje, gingiva při okrajích lůžka kolabuje přes kostěný okraj alveolu a vytváří ochranný kryt okrajů krevního koagula. Koagulum se skládá z fibrinové sítě a uvnitř této sítě jsou umístěné červené a bílé krvinky. Na povrchu je koagulum kryté tenkou vrstvičkou fibrinu a spolu s přítomnými leukocyty dodává tento val koagulu bělavě žlutou barvu. V prvním týdnu po extrakci dochází k organizaci krevní sraženiny. V okolní vazivové tkáni se aktivují fibroblasty, které se množí a vytvářejí kolagenní fibrily, za nimi následují novotvořené kapiláry a vzniká granulační tkáň. Ta se postupně mění ve fibrilární vazivo, současně z okrajů gingivy začíná vyrůstat epitel, který překryje granulace.
V dalších týdnech se novotvořené vazivo začíná metaplasticky měnit v kost (na rozdíl od kožní rány, kdy se novotvořené vazivo organizuje v jizvu). Novotvořená kost má zpočátku charakter kosti pletivové, postupně se do ní ukládají minerály a vzniká provizorní kostěný svalek. Při nekomplikovaném hojení se svalek vytvoří v průběhu 2–3 měsíců. Další průběh hojení spočívá v přestavbě provizorního svalku, vazivová kost se postupně odbourává a nahrazuje se definitivním kostěným svalkem. Tento proces trvá několik dalších měsíců. V této době se spolu s vytvářením definitivní kosti dají pozorovat i určité resorptivní změny (postihují alveolární přepážky i samotný alveol), protože extrakcí zubu ztratila alveolární kost svůj funkční význam.
V naší poradně s názvem ŽE BY CISTA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobry den mam jeden problem , na vagine po holeni ci i kdyz se neholim se mi bud delaji bile ci fialove podkozni bulky , a jak jsem cetla tak se jedna o cistu ze ketrych jsou jizvy co zustane flek, chci se zeptat ,,, existuje nejaky domaci vyrobek co leci ty bulky? Jsem baculka asi je to i tim zaparenim ale i tak si davam pozor a mam nohy od sebe... poradte o nejakem domacim vyrobku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle je podkožní absces, který vzniká buď vnější infekcí nějakou bakterií, a nebo vnitřním výronem krve do podkoží vlivem propustnosti kapilár (cevní onemocnění například vlivem diabetu). Tak či onak bude nejlepší nechat si to vyšetřit na kožním, protože účinný lék bude jen na předpis. Domácí léčba patláním nějakých nesterilních mastí by to celé mohla ještě zhoršit. A určitě nechcete mít v těchto místech nepěkné jizvy.
Zánět podkoží (latinsky erythema nodosum) je akutní onemocnění podkožní tkáně. Podkožní tkáň není pouze jednoho druhu, infekce proto může postihnout jak vazivo, tak i tuk. Příznaky onemocnění se objevují velmi rychle: postižená končetina je teplá a oteklá a při sebemenším doteku velmi bolestivá, kůže nad otokem je hrubá a tvoří se na ní šupinky. Nemocný má také horečku a nevolnost. A zánět se může šířit dále. Když zasáhne sval, začne se rozvíjet velmi nebezpečná gangréna (sněť), což může vést až k amputaci postižené končetiny. Základem léčby je pravidelné užívání antiflogistik, jež potlačují rozvoj zánětu. Dále může lékař předepsat antibiotika. Velmi důležité je rovněž dodržování klidu na lůžku, neboť i to významně přispívá k vyléčení nemocného.
Fibrom (desmoid, fibroid, franc. corps fibreux), nádor povahy neškodné, obyčejně přesně ohraničený, skládající se ze samého vaziva. Dle jakosti vazivové tkáně je možné rozeznávat různé formy. Velikost fibromů kolísá mezi objemem špendlíkové hlavičky až mužské hlavy. Tvar bývá oblý, kulovitý; větší nádory bývají laločnaté, složené z několika uzlů; na průřezu bývají homogenní, někdy je jen naznačeno hrubé vláknění; barva bílá nebo šedorůžová, plocha režně lesklá; bohatost cév v nádoru kolísá: některé fibromy jsou téměř bezcévné, jiné naopak mají neobyčejně vyvinutý systém cév značně roztažených (Fibroma teleangiectodes). Sídlem fibromů je kůže a podkožní vazivo, periost, serosní blány a intermuskulární vazivo. Dobře známé jsou malé fibromy ve vaječnících. Fibromy vycházející ze sliznice děložní bývají zpravidla útvaru stopečnatého. Vzrůst fibromů je nenáhlý. Významu klinického nabývají jen tehdy, když stlačují některý důležitý orgán nebo znetvořují tělo či ucpávají lumen. Fibrom se zřídka zvrhne v sarkom, ač histologickou strukturou bývá často sarkomům dosti blízký. Fibromy mohou zvápenatět a změknout.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z fotografie se nedá poznat jesli jde o zhoubný nádor. Je jisté, že vám na ruce vznikl pod kůží nějaký novotvar. Jestli je nebezpečný se dá zjistit rozborem malé jeho části. Tuto biopsii vám provede kožní lékař a výsledky se dozvíte do několika dní.
Podkožní akné je často zaměňováno s míliemi. Podkožní akné dělíme do dvou skupin, do té první patří akné s bílou šošolkou, které je uzavřené, druhou skupinou je akné s černými tečkami na šošolce, které je otevřené. Pokud je obličej vystaven mazu (potu) dochází k tvorbě akné, tedy k zčernání lézí a vzniku pupínků.
Podkožní akné není zánětlivé. Zároveň vyžaduje pečlivou péči o pleť. Nedoporučuje se jeho mačkání, protože může dojít jako u mílií k tvorbě jizev. Účinnou léčbou jsou lasery, které odstraňují podkožní akné. Zároveň je velmi nápomocný chemický peeling. Toto akné se vyskytuje i s jinými formami akné.
Žaludek je vakovitý dutý orgán, který je součástí trávicí soustavy a jehož funkcí je mechanický (peristaltika) a chemický (enzymatická úprava) rozklad tráveniny. Dále zpracování, smíšení a promíchání potravy před jejím přesunem do střeva. Obecně lze říci, že býložravci mají mnohem složitější žaludek (vůbec celou trávicí soustavu) než masožravci.
Lidský žaludek je rozšířená část trávicí trubice, která navazuje na jícen a z druhé strany z něj vychází dvanáctník. Jedná se o svalový vak uložený v dutině břišní pod levou klenbou brániční mezi slezinou a játry. Jeho tvar a velikost se mění v souvislosti s jeho naplněním a polohou těla. Obecně však má tvar zahnutého vaku s levým konvexním a pravým konkávním okrajem (zakřivením). Hlavní funkcí žaludku je trávení. Protože obsahuje chlorovodík, chrání povrch žaludku alkalický hlen, takže tráví potravu, aniž tráví sám sebe. Objem žaludku u průměrného člověka je jeden až dva litry a dosahuje velikosti mezi 25 až 30 cm.
Sliznice žaludku je silná, tmavě růžová, v prázdném žaludku složená v nepravidelné řasy, mezi řasami ústí žlázy žaludečních šťáv. Je krytá jednovrstvým epitelem, na povrchu je vrstva hlenu, která chrání před natrávením. Podslizniční vazivo je spíše řídké s elastickými vlákny, tukovými buňkami, cévními a nervovými pletenci. Mimoto je ve stěně také hladká svalovina, která je nejsilnější v pyloru (vrátníku). Sliznice žaludku je u živého člověka oranžově červená, u mrtvého pak bledá a natrávená. Na jejím povrchu se nachází ochranný hlen. Na sliznici se rozlišují řasy sliznice (plicae gastricae), podélné řasy a Waldeyrova cestu (sulcus salivarius). Podsliznicové vazivo je řídké a umožňuje posouvání sliznice při změnách náplně a pohybech žaludku. Obsahuje sítě cév a nervové pleteně. Svalovina žaludku svým napětím udržuje tvar žaludku. Mezi její další funkce patří peristolická a peristaltická činnost. Peristolická činnost je napětí stěn a jejich přitištění k obsahu žaludku, zatímco peristaltická činnost vytváří prstencovité kontrakce žaludku (jako vlna postupují po žaludku od kardie (česla) k pyloru a posunují obsah žaludku). Svalovina žaludku má tři vrstvy.
Funkce žaludku:
mechanická: zpracovává svými stěnami potravu;
chemická: působení enzymů, například pepsin štěpí bílkoviny a lipáza štěpí tuky; sacharidy se v žaludku neštěpí, protože jsou částečně rozštěpeny ptyalinem v ústech;
produkce žaludeční šťávy: 1,5–2 litry denně (záleží na množství a složení potravy); žaludeční šťáva se skládá z vody, enzymů, chymozinu (u dětí), chlorovodíku, pepsinu, gastrinu, mucinu.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY VŘEDU NA DĚLOŽNÍM ČÍPKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat na vřed na děložním čípku,chodím na pravidelné kontroly,naposledy jsem byla ted v srpnu,beru antikoncepci MIrelle,po 3 měsících jsem si šla nechat předepsat antikoncepci,kdy mi sestra sdělila že mám přijít na kontrolu již v únoru na dotaz proč tak brzy, mi sdělila, že mám vřed aniž by mě někdo informoval předem tak mě to zarazilo ,jde o to že se mi právě stalo 2 krát že jsem po pohlavním styku trochu krvácela ,ted už se to neopakovalo,mám trochu strach ,proto se chci zeptat jak rychle se s vředu může objevit rakovina a jaké ještě k tomu mohou být příznaky ,žádné problémy nemám .Partnera mám stálého teda jsme spolu 8 měsíců.Jaký postup ted mám udělat ,mám čekat do února ?Je mi 36 let a mám 2 děti .S pozdravem Jiřištová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se
V naší poradně s názvem SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Ale prave ze se to bojim rict mamce ze sem mel stim klukem pohlavni styk bylo to proste s blbosti ale on syfilis mit nemuze protoze nema ani nemel zadne priznaky;) a maly vred asi tukova bulka sem tam mel uz strasne dlouho nekolik mesicu mozna i let a zadne problemy sem nemel jen kdyz to trochu narostlo tak sem to zacal mackat a pak se to zvetsilo.myslite ze syfilisticky vred by mohl byt utvoren z primo ze vredu ktery sem tam uz mel? Dekuji za odpoved ale strasne se nakazy bojim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tak ji teď nic neříkej a běž na kožní sám. Tam si to nech ošetřit a přestaň už to řešit! Sám si akorát ublížíš, jak vidíš. Nech to na doktorech.
Kolagen je vláknitá, ve vodě nerozpustná bílkovina tvořící základ pojivových tkání, tedy vaziv, chrupavek a kostí. Tvoří 25–30 % všech proteinů v těle savců, 70 % kůže, a dokonce 10 % naší celkové hmotnosti, což jistě nejsou zanedbatelná čísla, nicméně pochopitelná, vždyť vazivo je součástí naprosté většiny orgánů. Slovo kolagen má původ v řeckém „kolla“, což znamená „klih“. A právě klih se vařil ze zvířecích šlach. Kolagen ovlivňuje vzhled naší pokožky, kvalitu vlasů, nehtů i zubů a vděčíme mu za pohyb bez bolesti, tedy za zdravé klouby a vazy. S postupem věku ovšem naše tělo ztrácí schopnost kolagen samo vyrábět. Jeho nedostatek se pak projevuje stárnutím kůže, zhoršenou kvalitou vlasů, lámáním a třepením nehtů, bolestmi kloubů, loupáním v zádech. Vazivo přichází o svou elasticitu a zdá se, jako bychom vysychali.
Druhy kolagenu
Existuje nejméně 27 typů kolagenu, přičemž z 90 % se jedná o typ I přítomný ve šlachách, pokožce, kostech a zubech. Další významné jsou: typ II obsažený v chrupavkách a typ V, který tvoří stěny krevních cév. Pro embryonální vývoj je pak charakteristický kolagen typu III. Kolagen typu I je využíván ve zdravotnictví, v chemickém, kosmetickém i potravinářském průmyslu.
Zdroje kolagenu
Právě potřebná hladina kolagenu v těle však často pokulhává. Téměř všechen kolagen, který by naše tělo mohlo získat z živočišné stravy, se zničí při tepelné úpravě a v rostlinné říši se tato bílkovina nevyskytuje vůbec. Nedostatek kolagenu v organismu se může negativně projevit jak u dětí (zejména při jejich rychlém růstu), tak u dospělých (především aktivních sportovců), seniorů, ale i domácích mazlíčků. Přitom denní přísun kolagenu zajistí našemu organismu dostatečnou výživu a ochranu. Tato pro tělo snadno využitelná forma kolagenu je naštěstí základní složkou několika osvědčených doplňků stravy.
Výron je natažení nebo přetržení vaziva (vláknitá tkáň, která spojuje kosti kloubů). K natažení nebo přetržení vaziva může dojít po náhlém otočení, natažení nebo úderu do kloubu, obvykle při sportu. Výrony postihují nejčastěji kotníky, výjimkou však není ani výron kolene nebo zápěstí. Podle závažnosti a podle toho, zda je vazivo natržené částečně nebo úplně, hodnotí lékaři výrony stupni I, II a III. Výron v kotníku se projeví krutou bolestí a prasknutím v kloubu. Kloub začne otékat a bolest se při pohybu zhoršuje. Je-li vazivo jen natržené, zůstane kloub pevný. Jestliže se však utrhlo úplně, neudrží kosti kloubu pohromadě. Lékař prohlédne kloub a nechá provést rentgenový snímek, aby mohl určit rozsah zranění. Počáteční léčba zahrnuje klid, led, obklady a zvýšenou polohu. Ke zmírnění otoku přikládejte dítěti na zraněný kloub ledové sáčky nebo led zabalený v ručníku. Lékař ováže kloub elastickým obinadlem a předepíše léky proti bolesti. Dítě má mít končetinu ve zvýšené poloze nad úrovní srdce, aby se kloub méně prokrvoval. Pravděpodobně bude potřebovat berle a dlahu, která bude chránit kloub před dalším zraněním. Hojení trvá 6 až 8 týdnů. Při vážném poškození vaziva je nutná operace.
Kolagen je vláknitá, ve vodě nerozpustná bílkovina tvořící základ pojivových tkání, tedy vaziv, chrupavek a kostí. Tvoří 25–30 % všech proteinů v těle savců, 70 % kůže, a dokonce 10 % naší celkové hmotnosti, vždyť vazivo je součástí naprosté většiny orgánů. S postupem věku naše tělo ztrácí schopnost kolagen samo vyrábět. Jeho nedostatek se pak projevuje stárnutím kůže, zhoršenou kvalitou vlasů, lámáním a třepením nehtů, bolestmi kloubů, loupáním v zádech. Vazivo přichází o svou elasticitu a zdá se, jako by vysychalo.
Existuje nejméně 27 typů kolagenu, přičemž z 90 % se jedná o typ I, přítomný ve šlachách, pokožce, kostech a zubech. Typ II je obsažen v chrupavkách, typ V tvoří stěny krevních cév. Pro embryonální vývoj je pak charakteristický kolagen typu III. Kolagen typu I je využíván ve zdravotnictví, v chemickém, kosmetickém i potravinářském průmyslu.
Dostatek kolagenu tělu velice výrazně oddálí první projevy stáří a dokonce dokáže celkově zpomalit tvorbu vrásek, zlepší kvalitu pleti a elasticitu kůže vůbec. Pokud jste plánovali faceliftingovou operaci, včas zahájená kolagenová kúra ji dokáže o mnoho let oddálit.
Hojení extrakční rány probíhá tak, že se rána nejprve vyplnění krevní sraženinou – koagulem, které je následně z okolní kosti nahrazeno „hojivou tkání“ (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, že dojde k rozpadu krevní sraženiny. Lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Jedná se o takzvané suché lůžko. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.