Víte, co máte na obličeji? Ne? Pak vězte, že se na něm hojně vyskytuje trudník tukový. Že netušíte, co to je? Jedná se o roztoče. Tyto roztoče mají s velmi vysokou pravděpodobností všichni lidé bez výjimky. Někteří jich mají více, někteří méně, je dokonce možné, že jich někteří máme na jedné straně obličeje více než na té druhé. Chcete vědět více? Tak si přečtěte tento článek.
Roztoči na kůži
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
Ve svém příspěvku VŠI A HNIDY FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Mám dotaz, nikdy jsem hnídy a vši neviděla (měla jsem je v 1. třídě což je už více jak 20 let pryč :) ) A tak se ptám, jsou hnídy po celé hlavě nebo jen v určitých místech? Dcerka chodí do školky tak abych byla připravená. A je veš vidět? jako třeba blecha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kača.
Vši se nejčastěji vyskytují za ušima a nad krkem a postupně pak ve vlasech po celé hlavě. Jsou vidět maličcí vší roztoči u kořínků vlasů a na vlasovém stvolu jsou také patrná pevně přichycená vajíčka - hnidy. Nejlépe jsou vši pozorovatelné velkou lupou a při dobrém osvětlení. Tady jsou fotky, kde je vidět jak vši vypadají: https://www.google.cz/searc…
Reakce na kousnutí štěnicí je mezi muži a ženami odlišná. Naštěstí případů těžkých alergií a jiných reakcí není mnoho, většina lidí má menší příznaky doprovázené nepříjemným svěděním a otoky. Léčba následků pokousání obecně závisí na velikosti kožní reakce.
Pokud dojde k pokousání štěnicemi, je třeba mít na paměti, že je velmi snadné zanést do rány infekci. Zvláště děti je třeba ohlídat, aby si svědící ranky nerozškrábaly. Je také důležité začít s léčbou „pupínků“ bez ohledu na skutečnost, že pravděpodobně zmizí po několika dnech. V ojedinělých případech se totiž ranky hojí velmi dlouho a jejich stopy jsou patrné ještě po několika měsících. Pokud jsou příznaky závažné, doporučuje se použít krémy a pleťové vody, které obsahují hydrokortizon. Aplikují se přímo na kousnutí a pomohou vám odstranit pocity svědění a také napomáhají rychlejšímu hojení poškozené kůže.
V některých závažných případech můžete využít antihistaminika. Pomohou vám vypořádat se s bolestí. Zánět a infekce mohou být účinně léčeny protizánětlivými nebo dezinfekčními prostředky. Vždy je vhodné poradit se s kožním lékařem a nezatajovat mu příčinu „vyrážky“. Lékaři jsou dnes již poměrně informováni o problémovém přemnožení štěnic a jistě budou jednat s pochopením. Nicméně pokud nechcete používat léky, je možné vyzkoušet některé osvědčené domácí terapie, jako je tea tree olej, stejně jako přírodní aloe vera.
V naší poradně s názvem PODKOŽNÍ AKNÉ NA BRADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jak se zbavit podkožního akné, které se mi objevuje pouze na bradě, je bolestivé a neustále se opakuje. Tento problém nastal v 45letech . Děkuji předem za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akné na bradě je fenomén dospělých. Často ho způsobují bakterie, ale někdy také malí roztoči - trudovník neboli demodex. Na akné na bradě pomůže přestat se koupat v horké vodě a jen se sprchovat. Tato přestávka musí trvat déle, klidně i dva tři měsíce a týká se vynechání veškerých činností, které způsobují pocení (sauna, těžký sport, atd). Dále je zapotřebí na stejně dlouhou dobu omezit kontakt obličeje s ostatními lidmi, zejména při orálním sexu nebo při mazlení a líbání. Účinné léky jsou Dalacin T a Rosalox na zevní potírání. Proti demodexu je účinný krém Soolantra. Vše uvedené je vázáno na lékařský předpis. Z domácích pomůcek pak účinkuje mýdlo se sýrou a šampon na vlasy se zinkem (Head & Shoulders), se kterým si myjte postižené oblasti obličeje. Kdyby nic z toho nevedlo k vyléčení, tak je možné užívat antibiotika vnitřně. Tabletky se jmenují Deoxymykoin a užívá se 1 tableta po 12 hodinách po dobu dvou až tří týdnů a pak další tři týdny půl tablety po 12 hodinách.
Svrab se obvykle šíří blízkým a důvěrným kontaktem osob. Také se může přenést během spánku, kdy se roztoči dostanou do lůžkovin. Roztoči nemohou létat nebo skákat, jejich pohyblivost je velmi omezená. Roztoči svrabu žijí jen několik dní, zejména na lidské kůži. Během tohoto období však může kdykoli dojít k rozšíření na jiné lidi. Šíření probíhá nejen pouhým dotykem, ale i kontaktem s oblečením, ložním prádlem nebo dalšími textiliemi v domácnosti. Roztoči si nejčastěji tvoří tunely v hrubých nebo ohýbaných oblastech kůže, tedy na loktech, kotnících nebo kolenou. Pouhým dotykem nebo poškrábáním může dojít k zamoření další oblasti a rozšířením na jiné části těla. Samička roztoče nanese vajíčka pod kůží. Z vajíček se vylíhnou larvy a tyto larvy se dostanou na povrch kůže, kde se stávají dospělými jedinci během dvou týdnů. Tento cyklus pokračuje, dokud nedojde k usmrcení všech roztočů.
Roztoči se nemohou přenášet ze zvířat na člověka a opačně, jelikož nedojde k jejich reprodukci. Pokud již dojde k přenosu ze zvířat na člověka, způsobují obvykle svědivou vyrážku, která trvá jen několik dní.
V naší poradně s názvem PARAZITÉ NA TĚLĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Beránková.
Dobrý den,
maminka plela zahradu a od té doby má ve vlasech jakési černé nebo hnědé malé broučky, kteří jsou aktivní především večer a v noci, lezou a štípou. Ve vlasech nejsou hnidy, jen štípance. Také prý tyto malé broučky lze jen těžko rozmáčknout. Hledala jsem informace na internetu, volala jsem různým lékařům, ale nikdo neví o co se jedná? Na internetu je pouze zmínka o vších. Šampón proti vším vůbec nezabírá, prosím o radu co máme dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to bude čmelík kuří (D. gallinae). U lidí je napadení čmelíkem známé jako gamasoidóza nebo dermanyssóza. Ačkoliv roztoči nejsou primárně orientováni na parazitování na člověku, jsou schopni trávit a rozmnožovat se výhradně v lidské krvi, takže zamoření lidí může být trvalé. Vzhledem k nočním stravovacím návykům čmelíků mohou infikovaní lidé pociťovat svědění a zaznamenat kousnutí, když se ráno probudí. Závažnost příznaků se liší, běžná je dermatitida, pruritus a papulární kopřivka.
Prevence zamoření v lidských obydlích spočívá v eliminaci potenciálních přenašečů, jako je ničení holubích a vrabčích hnízd a ošetřování zamořené dvorkové drůbeže.
Eliminace zamoření v lidském obydlí se nejlépe dosáhne kombinací následujícího:
- eliminace potenciálních přenašečů (hnízdících holubů, dvorkové drůbeže atd.);
- odstranění potenciálních úkrytů (koberce, nepořádek);
- rozumné používání pesticidů například Biolit vystříkaný do prostoru uzavřené místnosti;
- důsledné používání odvlhčovačů pro udržení prostředí s nízkou vlhkostí;
- udržování nízké teploty v prostředí;
- časté důkladné čištění;
- minimalizace množství času stráveného v domácnosti;
- dodržování dokonalé hygieny.
Čmelík kuří může přežít až 10 měsíců v prázdném prostoru bez hostitele. Teploty vyšší než 45 °C a nižší než -20 °C jsou pro čmelíka smrtelné.
Pokud chcete rychlé a účinné řešení, doporučuji využít služeb deratizátora, který má k dispozici ruzné jedy, kterými na pár hodin zamoří obydlí a vše živé zahubí.
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.
V naší poradně s názvem PŘÍČINY ZAVODNĚNÍ TĚLA OTOK OČÍ RÁNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Večer mi otíkají víčka a po probuzení po spaní ráno mám oteklé víčka přes den otok zmizí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oteklá oční víčka ráno neboli opuchlé oči jsou často způsobeny zadržováním tekutin nebo vody, které může zhoršit nedostatek spánku, alergie nebo dokonce faktory životního stylu, jako je vysoký příjem soli nebo dehydratace.
Možné příčiny:
- Kvůli zadržování tekutin, když ležíte s málo podloženou hlavou, gravitace nestahuje tekutiny dolů, takže se mohou hromadit kolem očí, zvláště pokud nespíte dobře nebo máte vysoký příjem soli.
- Můžete mít také alergii. Alergeny, jako je pyl, prach, roztoči nebo zvířecí lupy, mohou vyvolat zánět a otok kolem očí.
- Nedostatek spánku a špatný spánek můžou způsobit rozšíření cév, což vede k otokům a tmavým kruhům pod očima.
- Strava s vysokým obsahem soli, dehydratace nebo dokonce spaní s make-upem může přispívat k oteklým očním víčkům.
- S přibývajícím věkem se kůže kolem očí ztenčuje a tuk, který oči podpírá, se může přesunout do dolních víček, což způsobuje jejich oteklý vzhled.
Co s tím dělat:
- Pijte dostatek vody během dne, abyste zabránili dehydrataci, která může vést k zadržování tekutin.
- Snižte příjem slaných potravin, protože to může přispívat k zadržování vody.
- Snažte se každou noc spát 7 až 8 hodin kvalitního spánku, aby se vaše tělo mohlo zotavit.
- Přikládejte si na oči studený obklad, plátky okurky nebo vychlazené čajové sáčky, abyste pomohla snížit otok.
- Používejte oční krémy s přísadami, jako je heřmánek, okurka nebo arnika, které mohou pomoci snížit zánět a zpevnit pokožku.
- Spěte s mírně zvednutou hlavou, což může pomoci odvést přebytečné tekutiny.
- Pokud oteklá víčka přetrvávají delší dobu nebo jsou doprovázeny dalšími příznaky, jako je horečka nebo změny zraku, je nejlepší poradit se s lékařem, aby se vyloučily jakékoli základní zdravotní problémy.
Je důležité si hned na úvod ujasnit základní fakt: roztoči člověka nekoušou ani neštípou. Přesto se v běžné řeči často používá výraz kousnutí od roztoče, kterým lidé popisují kožní reakce vzniklé v prostředí s vysokým výskytem roztočů.
Roztoči jsou mikroskopičtí členovci, jejichž velikost se pohybuje přibližně od 80 μm do 1 mm. Pouhým okem je tedy většinou nelze spatřit. Nejčastěji se v domácnostech vyskytují roztoči z čeledi Pyroglyphidae, zejména rodu Dermatophagoides.
Roztoči se živí odumřelými kožními buňkami, zbytky potu, mazu a dalšími biologickými nečistotami. Nebezpečné nejsou samotné organismy, ale jejich výkaly, které se dostávají do vzduchu a mohou vyvolávat alergické reakce, ekzémy, vyrážky a zhoršovat astma.
Roztoči se mohou nacházet ve vašich matracích, polštářích a přikrývkách. Jejich přítomnosti se téměř nelze vyhnout, i když je můžete dobře hubit pomocí několika čisticích opatření. Přítomnost roztoče z domácího prachu není pro peří zvláštní problém. Kvůli silnější látce péřových peřin a polštářů mají roztoči potíže s pronikáním do prachového peří.
Proto jsou péřové peřiny pro mnohé alergiky lepší volbou než některé syntetické peřiny. Zde mohou roztoči snadno proniknout a usadit se, což znamená, že alergici pociťují více příznaků.
Souhrnně lze říci, že prachové peří obvykle nepředstavuje pro alergiky nebezpečí, protože alergie je většinou způsobena roztoči a drobnými částečkami prachu. Důkladné čištění znamená, že i když trpíte alergií, můžete si dopřát měkký pocit při spánku v peří. Pokud trpíte obzvlášť špatnými příznaky, péřový polštář pro alergiky s povlakem odolným proti roztočům je tou správnou volbou!
Hřebíček patří do rodiny Myrtaceae, je původem z Indonésie a používá se od starověku jako koření. Vzrostlé stromy hřebíčku mají ročně až 4 kg sušených poupat. Stromy karafiátu rostou v tropických, teplých a vlhkých přímořských oblastech. Hnědo červené hřebíčky jsou cennější než černý hřebířek. Hnědo červený hřebíček obsahuje až 19 % esenciálního oleje. Hřebíčkový olej se nepoužívá jen jako koření ale i jako lék, zejména při bolesti zubů nebo pokousání od komárů. A je také používán jako antiseptikum.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkových blan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkových blan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Ošetření ran způsobených hmyzem je důležité zejména u dětí – až na výjimky je těžké přimět je, aby si svědící místo neškrábaly. Škrábáním si mohou přivodit infekci. Infekce hrozí zejména při pokousání od muchniček, takové rány se pak obtížně a dlouho hojí, mohou dokonce i hnisat. Jestliže se tak stane, vypravte se raději k lékaři, který vám předepíše antibiotickou mast. Doma můžete ránu ošetřit například Višněvského balzámem.
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Mezi hlavní původce nemoci patří stafylokok, může jím být i streptokok. Tyto bakteriální kmeny se dostávají do pokožky a jejích hlubších vrstev a dále do těla při poranění kožního krytu, tedy při pořezání, pokousání, bodnutí hmyzem či poškrábání. Růst bakterií je provázen zarudnutím, otokem, bolestí a zvýšením teploty postiženého místa. Málokdy se stane, že se impetigo rozvine na nenarušené pokožce.
Nebezpečný je nejen osobní kontakt s dítětem trpícím impetigem, ale také s jeho osobními věcmi, jako jsou různé hygienické pomůcky, ručníky a další. Proto je potřeba dodržovat zásady správné hygieny a nepůjčovat si s ostatními dětmi oblečení či ručníky. Dětský imunitní systém je v porovnání s imunitním systémem dospělých poměrně málo vyvinutý a bakterie tak mají větší šanci organismus poškodit. Další možností přenosu impetiga jsou různé kontaktní sporty a jiné aktivity, při kterých může dojít ke kontaktu mikroorganismů s nechráněnou poškozenou kůží. Zvýšený výskyt impetiga je pozorován v letních měsících, protože se bakteriím lépe daří v teplém a vlhkém prostředí.
Rizikovou skupinou, u které se častěji vyskytuje impetigo, jsou také pacienti s nejrůznějšími kožními chorobami nebo se sníženou imunitou, například cukrovkáři, či pacienti se zhoubným onemocněním.
Jak dlouho je impetigo infekční? Nejčastěji se udává inkubační doba 1 až 3 dny, může být až 10 dnů. Impetigo postihuje častěji děti, u nichž se imunitní systém ještě vyvíjí, a dospělé s oslabeným imunitním systémem.
Pokousání nebo zamoření hmyzem (vši, svrab) může také vyvolat vyrážku, stejně jako kousnutí od včely, vosy, moskytů a blech.
Jakmile se podaří určit diagnózu, začne lékař léčit primární příčinu vyrážky, například infekci. K běžným lékům tlumícím příznaky vyrážky patří antihistaminika, která zmírňují svědění, a uklidňující masti nebo roztoky proti svědění a nepříjemným pocitům.
Využití epsomské soli v domácnosti je také pestré a nezanedbatelné. Je možné ji využít třeba na níže uvedené problémy.
Na hmyzí kousnutí – obklad s epsomskou solí vám pomůže při pokousání hmyzem, pobodání od včel. Smíchejte 2 lžíce epsomské soli s 1 šálkem teplé vody. Namočte do směsi čistou látku a přitiskněte na postiženou oblast za účelem zmírnění bolesti, pálení a svědění.
Odstraňování třísek – zbavit se třísky bývá občas záludná a bolestivá činnost. Zapomeňte na jehlu. Ponořte místo, kde máte třísku, do lázně s epsomskou solí. Epsomská sůl třísku vytáhne bez porušení kůže.
Čištění dlaždiček – špína na obkládačkách v kuchyni a v koupelně se těžko čistí. Silné přípravky na dlaždičky jsou nejen drahé, ale často navíc obsahují škodlivé chemikálie. Připravte si tedy svůj vlastní účinný prostředek na odstraňování špíny z kachliček: smíchejte stejný díl tekutého mycího prostředku na nádobí a epsomské soli. Drhněte dlaždičky houbičkou a pak je pořádně opláchněte vodou.
Hubení hmyzu – smíchejte ¼ šálku epsomské soli se 2 šálky vody a roztok nalijte do rozprašovače. Nastříkejte směs na rostliny v domácnosti a bezpečně odradíte hmyz, aniž byste museli sáhnout k použití chemických insekticidů.
Hnojení trávníku a rostlin – epsomská sůl je výborné hnojivo na trávník a pokojové rostliny. Chcete-li mít trávu zelenější, přidejte epsomskou sůl do vody v poměru 1 šálek na necelé 4 l vody a pokropte tímto roztokem trávník. Při hnojení pokojových rostlin prostě stačí nasypat jednou týdně trochu epsomské soli na půdu v místech, kde rostlina vyrůstá ze země – kolem její základny. Tato metoda hnojení také výborně funguje u rajčat a jiné zeleniny.
Vyrážka se u člověka projeví během 24 až 96 hodin po přímém kontaktu s postiženým zvířetem. Vyrážka může být podobná té, která je způsobena lidským svrabem, s tou výjimkou, že u psího svrabu nejsou žádné chodbičky. Příznaky pak trvají asi 14 až 21 dní, pokud nedojde k opakovanému kontaktu s postiženým zvířetem.
Pro absolutní potvrzení diagnózy je nezbytné vyšetření kožní léze mikroskopem, která jasně ukazuje tyto psí roztoče. Psí svrab je nevýznamný problém veřejného zdraví, ale jde o diagnózu, kterou by měl být schopen stanovit certifikovaný dermatolog. Mikroskopické vyšetření se doporučuje provést, když člověk trpí generalizovanou ekzematoidní erupcí, nezvladatelným svěděním a anamnézou kontaktu se zvířetem, které má svrab.
Tento stav je velmi vzácný, a kožní lékař uvidí za svou praxi jen hrstku případů. Mnoho dermatologů nemusí vidět případ psího svrabu na člověku ani jednou ve své kariéře. Vzhledem k vzácnosti tohoto onemocnění nebylo dosud provedeno mnoho výzkumů v oblasti psího svrabu postihujícího lidi a prakticky nejsou k dispozici žádné nové způsoby léčby.
Existuje případ manželů středního věku, z nichž každý vykazoval šestitýdenní výskyt celkové tělesné vyrážky a svědění. Pár měl dva psy na klíně, kteří měli nezvladatelné svědění a šupinatou vyrážku po stejnou dobu. Pacienti uváděli, že jejich svědění bylo tak silné že je v noci probudilo ze spánku. Nikdo z jejich příbuzných ani známých toto svědění neměl a nebylo známo žádné komunitní ohnisko lidského svrabu.
Oba pacienti měli difuzní sekundárně exkoriovanou ekzematózní erupci a mnohočetné, krustované erytematózní papuly velikosti 2 mm až 5 mm vytvořené na krku, trupu, horních a dolních končetinách, rukou a nohou. Na kůži nebyly žádné chodbičky. Při zvětšeném vyšetření byly na zápěstích a v meziprstních prostorech přítomny vezikuly o průměru 1 mm. Mikroskopické vyšetření preparátu z jednoho z váčků na zápěstí byl pozitivní na roztoče. Podobný roztoč byl izolován z vyrážky šupin u obou jejich psů.
Co se týče příznaků a vlivu na lidskou pokožku, může se u některých lidí kvůli trudníkům objevit takzvaná růžovka. Jedná se o nemoc podobnou akné, projevující se začervenalými skvrnami ve tváři či pocity pálení. Lidé, kteří touto nemocí trpí, mají na obličeji více roztočů, než je běžné.
Trudníci toto onemocnění přímo nezpůsobují, jsou jen jeho součástí. Nemoc souvisí spíše se změnami kůže vlivem stárnutí a dalších faktorů. Když roztoči zemřou, vypustí všechen obsah, který za svůj život v těle natrávili. Ten často obsahuje mnoho bakterií a toxinů, které mohou způsobit podráždění obličeje. Tito roztoči se ve větší míře vyskytují také u lidí s oslabeným imunitním systémem, kteří trpí například rakovinou nebo nemocí AIDS.
Podle jedné teorie nám však trudníci mohou být i prospěšní. Dokážou vyčistit pokožku od odumřelé kůže nebo škodlivých kožních bakterií. Přesto by se jich lidé raději chtěli zbavit, neboť představa těchto nepěkných tvorů žijících v našem obličeji není zejména ženám úplně příjemná. Pro ty z vás, kteří už plánují, jak s roztoči ve svém obličeji zatočí, však máme špatnou zprávu – trudníků se nikdy zcela nezbavíte. I když se vám je podaří pro jednou zlikvidovat, stejně se na váš obličej dostanou odjinud (třeba od někoho jiného). Jsou všudypřítomní a člověk je pro ně ideálním hostitelem.
Kde se vůbec v lidském obličeji berou? Bylo zjištěno, že cesta těchto roztočů na nového hostitele může vést přes mateřské mléko, nebo dokonce již během porodu. Trudníky mají i psi, i když se jedná o trochu jiný druh. Může to však dokazovat, že právě od psů se trudníci kdysi dostali k člověku. To podporuje rovněž myšlenku, že by psi mohli být lidskými společníky už po dlouhých 20 tisíc let.