POLIKACÍ AKT

Důležité pojmy

Anestezie / Anestetikum: je lék, který lékař podává proto, že otupuje vaše tělo tak, abyste necítili bolest během operace.
Celková anestezie: je stav kdy je anestetikum vpraveno přímo do krevního oběhu a způsobí velmi hluboký spánek, při kterém není možné cítit žádnou bolest.
Močový měchýř: orgán v těle, ve kterém se shromažďuje moč.
Dávka: množství léku, který užíváte.
Suchá ejakulace: je stav když z penisu nevychází žádná tekutina (ejakulát), když máte vyvrcholení při pohlavním styku.
Ejakulát: tekutina, která vychází z penisu při vyvrcholení u pohlavního styku.
Erektilní dysfunkce: stav, kdy není možné dosáhnout dostatečného ztopoření penisu a nelze tak provozovat pohlavní styk.
Erekce: je stav když penis je dost tvrdý a připravený k pohlavnímu styku.
Genitální oblast: část lidského těla, která zahrnuje penis, šourek, hráze a řiť.
Ibuprofen: léčivá látka proti bolesti, obsažena například v léku Motrin nebo APOIbuprofen.
Řez: otvor v kůži těla, přes který bude lékař provádět operační výkon.
Inkontinence: Neschopnost ovládat své močení.
Styk: akt sexu.
Kegelovo cvičení: cvičení, které posiluje svaly pánevního dna.
Lymfatické uzliny: malé žlázy nacházející se po celém těle, které odstraňují bakterie, ale také nádorové buňky z těla ven.
Nervy šetřící operace: operace, která chrání nervy, které jsou v okolí prostaty.
Svaly pánevního dna: také známé jako pubococcygeus nebo PC svaly. Tyto svaly jsou odpovědné za správnou funkci obou svěračů jak rekta, tak i močové trubice. Svaly pánevního dna se podílejí na správné funkci vyprazdňování.
Chirurg: lékař, který provádí operativní zákrok.
Močová trubice: trubice, která odvádí moč z těla ven prostřednictvím penisu.

Zdroj: článek Jak se připravit na operaci prostaty

Příběh

Ve svém příspěvku UCPANÉ CÉVY V NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hamrlová.

Dobrý den, manžel měl mozkovou příhodu a má levou ruku nefunkční a na levé noze ucpané cévy a noha od kotníku dolů je studená. Nikdo mně nechtěl říct co to vlastně znamená a navíc se mu začali dělat puchýře na různých místech právě té studené nohy a ty pak praskly a má strupy a noha ho bolí. Snaží se chodit, ale sám se nezvedne a musím mu pomáhat. V nemocnici byl od 23. června a špatnou medikací se osypal a byl převezen na kožní a tam nerehabilitoval...dovolené, málo sester a potom pár dnů byl na rehabilitaci, jenže dostal salmonelosu a tak byl převezen na infekční, kde opět nic nedělali. Po odeznění nemoci jsem si ho vzala domů a rehabilituji s ním sama. Jen se chci zeptat, co je příčina té studené nohy a zda by se to dalo nějakými léky znovu zprůchodnit. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.

Dobrý den , prosím o pomoc !!! Moji mamince je 66let je fakt ze moc dobrou životosprávu neměla a i dost kourila asi 20denne tet už teda ne hodně omezila ale má ucpaný cévy , byla na vyšetření a doktor řekl jsou už uzavřené a nejde s tím nic dělat !!! Jedine řešení amputace !!! A to zda moc drastické a nelicke po jednom vyšetření ???? Je fakt ze před 6lety byla na přitahování cév a dávaly ji steny do cév a měla přestat kouřit ale nepřevzala ale hodně omezila .... její zdravotní stav se zhoršuje a už ani nechodí má četné modřiny a podlitiny na nohách které se otevírají nebo když se udělá puchýř a praskne tak tak se to hůře hojí ale ještě hojí , jenže nohy má hodně otekle a docela dost defektů a jednu nekrozu na palců co jsi nakopla a nikomu neřekla včas ..... tak řešení pana doktora se nám zda moc drastické !!! To vážně jiné východisko není , má i antibiotika a leukocyty stoupají měla 20. A po týdnu 25 akt. Stav chtěla bych ji nějak pomoci ale nevím jak
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Ucpané cévy v noze

Důvody proč obřezat

Důvody obřízky se dělí do tří hlavních skupin:

z důvodu lékařské indikace;
aby se zabránilo budoucímu onemocnění;
jako akt náboženského zasvěcení.

Zdroj: článek Obřízka

Význam polibků

Polibek na znamení úcty: Jako pozdrav na přivítání se v Evropě vyvinulo políbení podané ruky nadřízeného, milostpána, vladaře. Z toho vznikl i slovní (nyní již zastaralý) pozdrav „Ruku líbám“. Políbení podané ženské ruky mužem je v Česku spíše výjimečným a vysoce zdvořilým pozdravem, ale například v Polsku naprosto běžným, rozšířeným až závazným. V křesťanských církvích se používá podobný polibek na znak společenské (například církevní) hodnosti – papežský, biskupský nebo kardinálský prsten. Rovněž se takto uctivě líbají a zdraví i jiné symboly, například kříž jako znak víry, vojenské zástavy, zem a podobně.

Milostný polibek: Jako výraz romantického citu a sexuální přitažlivosti bývá polibek delší a intenzivnější, například francouzský polibek nebo hlazení rty. Takové líbání je obvyklou součástí pettingu a milostné předehry. Po zvláště intenzivním polibku na kůži mimo úst zůstává modřina, zvaná lidově cucflek. Francouzský polibek je akt, při němž se do líbání zapojí i jazyk, který vnikne do (pootevřených) úst partnera. Bývá považován za analogii pohlavního styku. Pro francouzský polibek existoval koncem středověku i výraz florentinský polibek, a byl katolickou církví i v manželství považován za závažný hřích. V pohádkách má (zejména milostný) polibek, obvykle zpravidla příznivý, zázračný účinek, například políbením žáby se zlomí kletba a promění se v krásného prince nebo spící Růženka procitne z věčného spánku.

Svatební polibek: Polibek je také součástí svatebního obřadu, je jeho vrcholem, kdy po potvrzení vůle snoubenců uzavřít manželství se novomanželé – zpravidla na výzvu sezdávajícího po jeho potvrzení vzniku svazku – políbí poprvé jako manželé.

Polibek smrti: Formou polibku se v legendách a pohádkách přenášelo zlé kouzlo, prokletí, často způsobující smrt políbeného. Polibek smrti zavedli také v mafii – gangsteři tak dávali člověku najevo, že se ho budou snažit zabít všemi možnými prostředky. Je odvozen z Nového zákona, kde zrazuje Jidáš Ježíše Krista biřicům právě polibkem.

Zdroj: článek Pusa na čelo

Biologická léčba Crohnovy choroby

Biologická léčba Crohnovy nemoci se objevila koncem 90. let minulého století. Biologická léčba se snaží potlačovat zánět v místě jeho vzniku. Jako každá léčba má své výhody i nevýhody. Tato biologická léčba může u pacienta vyvolat zvýšené riziko infekcí, protože její přípravky potlačují funkci imunitního systému. Zároveň pokud pacient trpí současně i jiným onemocněním, tak biologická léčba může způsobit zhoršení této nemoci (například tuberkulózy). Biologická léčba může ve výjimečných případech vyvolat i vznik nádorů a alergických reakcí. Biologická léčba má tedy řadu rizik, ale ve většině případů účinkuje dobře a pomáhá chránit trávicí akt před zjizvením a zúžením.

Odborníci doufají, že nadějí pro pacienty s Crohnovou nemocí může být právě biologická léčba. U některých pacientů již pomohla protilátka proti faktoru nekrotizujíc tumor. Bohužel ale nezabrala u všech pacientů. V české republice se využívají přípravky infliximab (nitrožilní infuze) a adalimumab (injekce).

Rozdíl mezi normální a biologickou léčbou je v tom, že běžné léky působí na celý imunitní systém, zatímco biologické přípravky působí na konkrétní místa zánětu. Jedná se tedy o cílenou léčbu, která je účinnější protože působí přímo na postižené buňky.

Biologická léčba se obvykle doporučuje pacientům se střední až vysokou závažností nemoci, v případě že vznikají fistule v oblasti konečníku, anebo v případě, že pacienti špatně reagují na léčbu kortikoidy. Zpočátku se biologická léčba využívala opravdu jen u pacientů, kde běžná léčba nezabírala, dnes lékaři biologickou léčbu doporučují i pacientům, u nichž došlo k včasné diagnóze a kteří mají dobrou prognózu.

Léčba probíhá tedy většinou infuzí, kdy aplikace trvá asi dvě hodiny. Léčbu je samozřejmě nutné opakovat (zhruba za dva měsíce).

Zdroj: článek Crohnova nemoc

Projevy na pohřbech

Poslední rozloučení zesnulého člověka mají obvykle na starosti jeho příbuzní, kteří rozhodují o tom, jak bude pohřební akt vypadat, kde se bude konat, kolik přijde lidí, jestli součástí bude i hostina, kdo tam promluví atd. Při rozhodování se mohou řídit přáním zemřelého, pokud nějaké projevil za svého života, nebo tím co o něm vědí, co se k němu hodí atd., případně sami vyberou to, co považují za nejlepší. Důležitá je v neposlední řadě také finanční stránka, protože uspořádání pohřbu není nejlevnější záležitostí. Je třeba zajistit si pohřební službu, která se postará o zemřelého (uložení do rakve, také i umytí zemřelého, oblečení a další nutné úpravy), zajistit parte, rozhodnout o způsobu pohřbení (do země v rakvi, nebo kremace), místo pohřbení, nebo uložení urny, místo pro smuteční obřad (pokud o něj pozůstalí stojí), případně pro smuteční hostinu. S tím vším může pozůstalým pomoci právě pohřební služba, která vychází z přání pozůstalých. Pokud se pozůstalí rozhodnou pro pohřeb, jehož součástí bude i smuteční obřad, musí se rozhodnout, jestli jeho součástí bude i pohřební řeč. Pohřební řeč není vždy nutná, je možné mít jen jednoduchý obřad, při němž bude puštěna vhodná hudba a pozůstalí a další lidé, kteří se přišli rozloučit, jen k rakvi položí květiny a věnce a v tichosti se rozloučí se zemřelým. V případě, že se pozůstalí rozhodnou pro smuteční obřad se smutečním projevem, musí si zvolit vhodného řečníka. V takovém případě se nabízí několik možností. Jednou variantou je, že řeč přenechají profesionálovi, který buď působí u pohřební služby, nebo pod pohřební síní. Takový řečník jim předá dotazník, do něhož vyplní základní informace o zemřelém a to, co si přejí, aby na pohřbu zaznělo. Výhodou tohoto řečníka je, že ví, jak se má obléci, umí mluvit a nenechá se ničím rozhodit. Jeho projev ale může na někoho působit neosobně. Další variantou je, že řečníkem bude někdo blízký zemřelému. Nemusí se vždy jednat o příslušníka jeho rodiny, řeč může mít i nejlepší přítel, nebo někdo jiný, kdo zemřelého dobře znal. Při některých pohřbech se dokonce střídá více řečníků, někdo promluví za rodinu, pak třeba některý přítel, kolega atd. V takovém případě je důležité, aby řečníci své projevy sladili a „nelezli si do zelí“. Není třeba, aby se všechny informace opakovaly, každý by se pak měl držet svého okruhu. Mnohem jednodušší situace je, když mluví jen jeden řečník. Ten by měl samozřejmě při tvorbě své řeči respektovat pravidla tohoto slohového útvaru a i při samotném obřadu musí dbát na správnou etiketu vycházející z dané situace.

Projev, který si řečník sám připraví, musí odrážet jeho

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřbu