Střevní polyp je pouze obecné označení pro jakýkoliv výrůstek na sliznici tlustého střeva. Až dvě třetiny střevních polypů představují takzvané adenomy, což jsou benigní, tedy nezhoubné nádorové polypy. Pokud však není adenom ze střeva odstraněn včas, může po určité době dojít k jeho růstu a přeměně v již zhoubný adenokarcinom.
Dieta po polypektomii
Polypektomie je odstraňování polypů z trávicího traktu (především žaludek a tlusté střevo). Vlastní polypektomie se provádí při endoskopickém vyšetření (gastroskopie a kolonoskopie). U menších polypů se stopkou se pracovním kanálem endoskopu zavede polypektomická klička, ta se přehodí přes polyp jako laso, stáhne a následně se do ní pustí elektrický proud, který polyp odřízne. Uříznutý polyp se poté endoskopickým nástrojem vyjme z trávicího traktu. V případě, že je polyp větší a přisedlý, se nejprve do sliznice pod ním speciální jehlou aplikuje roztok adrenalinu a modrého barviva. Tím se polyp nadzvedne a barvivo ozřejmí, kudy vést řez kličkou, přičemž adrenalin snižuje riziko krvácení. Další postup je stejný, polyp je odříznut kličkou.
Celková příprava pacienta se shoduje s přípravou k endoskopickému zákroku, tedy ke gastroskopii a kolonoskopii. Speciálně u polypektomie je však nutné klást důraz na to, aby měl pacient dobrou srážlivost krve. Neměl by tedy užívat žádný silnější lék na ředění krve, čímž se myslí zejména Warfarin. Ten by proto měl být s předstihem vysazen a nahrazen jiným lékem.
Po odstranění je polyp odeslán na histologické vyšetření, kde lékaři přesně sdělí, zda se jednalo o nenádorový či nádorový polyp, a u nádorového polypu je zhodnocena jeho zhoubnost. Patolog se obvykle vyjádří i k tomu, zda byla tkáň nádorového polypu odstraněna celá. Další postup pak záleží na nálezu a na tom, za jak dlouho je provedeno kontrolní vyšetření, zda pacienta dovyšetřovat a jiné. Riziko tohoto zákroku roste s velikostí odstraňovaného polypu. Typickým rizikem je krvácení a závažným rizikem je protržení střeva. Při krvácení se podávají léky zrychlující srážení krve, eventuálně se krvácející místo ošetří při opakované endoskopii. Protržení střeva je velmi závažné a často se musí řešit chirurgicky.
Pokud není proveden žádný léčebný zákrok, například po kolonoskopii, není třeba nijak omezovat stravu. V případě, že je například snesen polyp u kolonoskopie, doporučuje se obvykle tekutá dieta po dobu asi 24 hodin. Uvedené opatření má zvláště význam pro lepší přehlednost ve střevě v případě komplikace (například krvácení). Některá pracoviště ale doporučují normální dietu ihned po odeznění sedace, tudíž se nepodává ani kašovitá strava. Ohledně kořeněných jídel nejsou známa žádná omezení ani po terapeutickém zákroku.
Stravovací omezení se doporučují pouze po odstranění větších lézí. Většinou den po výkonu se podávají pouze tekutiny, další den kašovitá strava a pak už běžná strava dle individuální tolerance pacienta. Po odstranění malých polypů je možné konzumova
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Vznik polypu může mít nejrůznější příčiny a samotný polyp může mít různý klinický význam, někdy je v podstatě banálním nálezem, jindy je předzvěstí nebezpečné choroby. Polypy ve střevech představují jeden z velmi často vyšetřovaných bioptických vzorků v patologické praxi. Diferenciální diagnostika jednotlivých polypů má velký význam pro další péči o pacienta, protože různé typy polypů se mohou lišit klinickým chováním.
Polypy se obvykle neprojeví vůbec. Nález polypu je obecně spíše náhodný. Právě histologické vyšetření je v podstatě zásadní pro určení charakteru polypu. Endoskopista s velkými zkušenostmi může již od oka odhadnout, o jaký polyp by se mohlo jednat, pomoci mu v řadě případů mohou i speciální režimy zobrazení, kterými jsou moderní endoskopy vybaveny. Přesto se však jedná jen o subjektivní dojem a definitivní určení může provést až lékař hodnotící polyp či jeho vzorek pod mikroskopem. Vzhledem k tomu, že i histologické vyšetření vzorku polypu nemusí být zcela přesné (přeci jen se jedná o malý vzorek), preferuje se u polypů jejich úplné odstranění a následně histologické vyšetření celého polypu. Vyjde-li výsledek, že polyp byl nenádorový, tak se nic neděje, byl prostě odstraněn nenádorový polyp. Vyjde-li však výsledek, že byl polyp nádorový (bez ohledu na zhoubnost), bylo jeho odstranění zásadní a z dlouhodobého hlediska možná i život zachraňující.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítné žlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítné žlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Krvácející polyp s velkou pravděpodobností zjistí OK-test, což je test na přítomnost malého a okem neviditelného množství krve ve stolici. Je-li tento jednoduchý test pozitivní, provádí se následně obvykle kolonoskopie, při níž může lékař vidět polyp na vlastní oči. Velmi často je polyp náhodným nálezem při kolonoskopii prováděné ze zcela jiného důvodu.
Kolonoskopický přístroj umožní nejen vizualizaci polypu, ale i odběr drobného vzorku na histologické vyšetření. U dobře odstranitelných polypů je ovšem vhodnější je okamžitě odříznout a zaslat na histologii celé. Pokud není klasická kolonoskopie z nějakého důvodu proveditelná, může být střevní polyp nalezen i pomocí takzvané virtuální kolonoskopie. V takovém případě však vyvstává problém, jak polyp odstranit. Virtuální kolonoskopie to totiž neumí.
Klasickým léčebným přístupem je odstranění polypu. Používá se speciální ostrá klička a vlastní zákrok se označuje jako polypektomie. Některé polypy jsou pro svou velikost neodstranitelné, v tom případě je nutno provést chirurgický zákrok a vyříznout celou část střeva, ve které se polyp nachází. U onemocnění spojených s výskytem stovek až tisíc nádorových polypů je jedinou skutečně účinnou možností odstranit co největší úsek tlustého střeva, jak je to je možné. V opačném případě se přeměně některého z polypů v rakovinu střeva prakticky nedá zabránit.
V naší poradně s názvem LAZNĚ PO OPERACI ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Málková.
Dobrý den léčí se u vás lidi po operaci štítné žlázy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší pooperační péči při štítné žláze najdete v lázních Dolní Lipová a nebo v lázních Kynžvart. Poraďte se se svým praktickým lékařem na možnostech lázeňské péče ve vašem konkrétním případě a zkuste si podat žádost na pojišťovnu.
Stopkatý polyp vyrůstá ze sliznice a vypadá jako bradavice na stopce. Může být prekarcenózou. Vyskytuje se ve střevech i v rektu. Ve střevě se snáší (uštípne) při kolonoskopii. Kolonoskopem se zavede smyčka, která se kolem něho zatáhne, uštípne ho a lékař ho vytáhne. Pacient může být bez obtíží, na polyp se buď přijde náhodou při kolonoskopii, anebo polyp krvácí a projeví se krví ve stolici. Každý odstraněný polyp se posílá na histologické vyšetření.
Hyperplastický polyp představuje většinu serátních lézí. Riziko maligního zvratu hyperplastického polypu je nízké, zejména malé hyperplastické polypy mají zřejmě riziko maligního zvratu srovnatelné s intaktní střevní sliznicí. Hyperplastické polypy se obvykle objevují jako malé přisedlé až ploché léze, lokalizované nejčastěji v rektu. Histologicky lze rozlišit tři typy:
mikrovezikulární hyperplastický polyp;
hyperplastický polyp s pohárkovými buňkami;
hyperplastický polyp chudý na mucin.
Mikroskopické rozlišení od sesilního serátního adenomu je obtížné, existují poměrně komplikovaná diagnostická kritéria. Serátní léze jsou vesměs sporadické, vzácně se vyskytuje syndrom serátní polypózy, kdy jsou serátní léze s rizikem maligního zvratu podstatně častější.
V naší poradně s názvem HUČENÍ V UCHU A POLYP V NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Večeřová.
DOBRÝ DEN.JIŽ 3.TÝDEN MĚ HUČÍ V UCHU.DOSTALA JSEM 10KAPAČEK A MÁM VYBRANÉ 3 A ZATÍM MĚ NEPOMÁHAJÍ.ZAČÍNÁM MÍT Z TOHO DEPRESY.PŘED ROKEM MĚ ODSTRANILI POLYP V NOSE A TED MĚ OPĚT NAŠLI DALŠÍ.MÁM ALERGII NA ROZTOČE,PSI,PLÍSNĚ,AMBROZII.MOC VÁS PROSÍM O RADU.DĚKUJI VEČEŘOVÁ BRNO.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyčkejte několik dní na účinky současné léčby a pak se obraťte na svého ošetřujícího lékaře. U polypů v nose je bohužel normální, že se vrací. Musí se opakovaně odstraňovat odborným vytržením při lokálním umrtvení. Na alergie je dobrý volně prodejný lék Claritine, popřípadě vakcinózní léčba.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítné žlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
V naší poradně s názvem CHIA SEMÍNKA A JEJICH VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Vejrostová.
zajímalo by mě jestli chia semínko škodí štítné žláze u žen,beru eutyrox
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chia semínka jsou prospěšná při snížené funkci štítné žlázy. Určitě by měla být konzumována několikrát do týdne. Další podobné potraviny prospěšné při snížené funkci štítné žlázy jsou rýže, pohanka, quinoa a lněná semena.
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ET.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Stuchliková.
jsem po operaci štítné žlaze v zaří 2022 pravy lalok v dubnu 2023 levy kde byli tři nádory zhoubné prodělala jsem léčbu jodem v Ostravske fakultní nemocnici a jdu ještě v lednu lázně mám od endokrinologa jen se mám rozhodnout já bych moc ráda Luhačovice je to možné děkuji za odpověd s pozdravem Stuchliková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Do návrhu na lázeňskou léčbu můžete uvést místo, kde chcete léčbu absolvovat. Můžete uvést až tři různá místa. O tom, do kterého místa nakonec pojedete, rozhodne vaše zdravotní pojišťovna.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
Ve svém příspěvku JANČA BYLINY NA ZANĚT ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosim o radu.Dcera má zanět štítné žlázy.Jsou nějaké byliny na tento problém?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vanátová Helena.
Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat,mám problémy se štítnou žlázou a tloustnutím,dva roky beru každý den eutyrox 100,zkoušela jsem i různé diety ale bohužel nic nezabralo,existují nějaké bylinky které by mi pomohly zredukovat váhu,v současné době při výšce 170 cm vážím 90 kilo.
Děkuji s pozdravem
Vanátová Helena
Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítné žlázy.
Struma se dělí dle funkce štítné žlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítné žlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy a nádory štítné žlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítné žlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítné žlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítné žlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je nedostatečná anebo nadměrná činnost, dále zánět a nádory.
Při nedostatečné činnosti štítné žlázy (hypotyreóza) dochází u dospělého člověka ke snížení látkové přeměny, tělesné teploty a frekvence dechu i tepu. K hlavním příznakům hypofunkce štítné žlázy patří zhrubnutí hlasu, zpomalení myšlení a zhoršení paměti. Snížená činnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus).
Naopak nadměrná činnost štítné žlázy (hypertyreóza), kdy je v těle nadbytek hormonů, zapříčiňuje zvýšenou látkovou výměnu, kterou doprovází hubnutí, nápadně zvýšená chuť k jídlu, pocení, zrychlení srdečního tepu. Nadbytek hormonů štítné žlázy ovlivňuje také centrální nervovou soustavu, způsobuje neklid, úzkost a psychickou labilitu. Někdy je možné pozorovat také nápadné vystoupení očí z očních důlků.
Záněty štítné žlázy jsou autoimunitními onemocněními, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí, u žen v těhotenství a v přechodu. Záněty štítné žlázy jsou vyvolány neadekvátní obrannou reakcí proti vlastním tkáním, nikoli nedostatkem jodu. Dělíme je na akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i genetickou predispozicí.
Štítná žláza může být postižena rovněž nádorovým bujením. Benigní (nezhoubné) nádory se na štítné žláze vyskytují jako takzvané adenomy. Maligní nádory jsou poměrně vzácné, avšak i jejich výskyt se v současnosti zvyšuje. Na štítné žláze se mohou vytvořit nádory epitelu – karcinomy, lymfomy i sekundární nádory jako metastázy nádorového bujení v jiném tělním orgánu.
Výskyt uzlíků štítné žlázy v populaci je enormní, po 50. roce věku se vyskytují nejméně u jedné třetiny žen. S vysokou pravděpodobností (okolo 95 %) se jedná o biologicky bezvýznamnou strukturální odchylku, jejíž příčina je neznámá. V případě záchytu uzlíků ve štítné žláze je nutné vyšetření hormonů štítné žlázy a v případě zvýšeného TSH je zapotřebí nasadit substituční léčbu. Jen vzácně se vyskytuje takzvaný toxický uzel štítné žlázy, který se vymyká regulaci a který sám produkuje nadměrné množství hormonů (na tuto možnost je třeba pomýšlet v případě hypertyreózy). Definitivní odhalení biologické povahy uzlu přináší až histologické vyšetření po chirurgickém odstranění štítné žlázy nebo její postižené části. Při obrovské frekvenci výskytu uzlů v populaci a při celkem nízké pravděpodobnosti záchytu zhoubného nádoru není možné ihned odesílat všechny pacienty na operaci, jen někdy je k tomu vážný důvod. Odhadnout dopředu, zda je ten který uzel ve štítné žláze zhoubným nádorem, je velmi složité. Vyloučit to dopředu na sto procent v podstatě nikdy nelze. V případě dostatečně velkého uzlu (okolo 1 cm), zejména pokud jeví podezřelé sonografické známky (které jsou jen orientační), je možné provést punkční biopsii tenkou jehlou (stejnou jehlou, která se používá při odběru krve). Tak je možné odebrat malý vzoreček buněk z uzlu k mikroskopickému vyšetření. Toto takzvané cytologické vyšetření pak pomůže určit, zda se jedná o uzel maligní, částečně podezřelý, či nepodezřelý. Ani toto vyšetření však nemusí přinést jednoznačný výsledek, velmi záleží na místě odběru vzorku a na zkušenostech hodnotícího cytologa. Doporučení, kdy je vhodná punkce uzlu a případně operace štítné žlázy, je ryze individuální a je pouze v kompetenci vyšetřujícího endokrinologa. V posledních letech se rozvíjí nová metoda ultrazvuku – elastografie, která měří tuhost uzlu a může tak pomoci při rozhodování o následné punkci (pořízení speciálního programu do sonografického přístroje je však velmi nákladné, v České republice je jen málo pracovišť, která mohou elastografii použít).
Základním laboratorním vyšetřením při podezření na poruchu funkce štítné žlázy je stanovení koncentrace tyreoidálního stimulačního hormonu – TSH v krvi. TSH je hormon předního laloku podvěsku mozkového (adenohypofýzy) a jeho koncentrace se zvyšuje tehdy, když přestává štítná žláza tvořit hormony v dostatečném množství. Je-li TSH normální, můžeme poruchu funkce štítné žlázy až na vzácné výjimky vyloučit a další vyšetření nejsou potřeba. TSH zvýšené nad 3,8–4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). V některých případech je vhodné doplnit i vyšetření sérové koncentrace vlastního hormonu štítné žlázy (volného tyroxinu FT4), vzácně se vyšetřuje i volný trijodtyronin (FT3).
K objasnění příčiny hypotyreózy slouží vyšetření sérových koncentrací tyreoidálních protilátek (specifičtější a senzitivnější protilátky proti tyreoidální peroxidáze TPOAb, nebo méně specifické a senzitivní protilátky proti tyreoglobulinu – TgAb) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita tyreoidálních protilátek svědčí pro autoimunitní příčinu hypotyreózy – chronickou autoimunitní lymfocytární tyreoiditidu. V těchto případech bývá také typický ultrazvukový na štítné žláze. Jestliže je TSH snížené pod 0,4 mIU/l (respektive pod 0,3–0,5 mIU/l podle použité vyšetřovací metody), je situace o něco komplikovanější, protože příčin sníženého (neboli suprimovaného) TSH může být více. Kromě zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza) může jít o takzvanou nespecifickou supresi TSH, například při závažném celkovém onemocnění, centrální hypotyreózu (na podkladě poškození adenohypofýzy), nebo o supresi TSH způsobenou léčbou hormony štítné žlázy. K odlišení těchto příčin je potřeba dovyšetřit FT4 a FT3 v séru. Spíše výjimečně je ve sporných případech nutné k odlišení nespecifické suprese TSH a subklinické hypertyreózy (snížené TSH při normálních hodnotách FT4 a FT3 v séru) použít takzvaný TRH test.
Je-li laboratorně potvrzena hypertyreóza (tyreotoxikóza, zvýšená funkce štítné žlázy), je třeba dovyšetřit její příčinu. K tomu slouží v první řadě vyšetření koncentrace protilátek proti TSH receptoru v séru (TRAK) a ultrazvuk štítné žlázy. Pozitivita TRAK a typický nález na ultrazvuku svědčí pro autoimunitní typ hypertyreózy – Gravesovu-Basedowovu tyreotoxikózu. Jsou-li protilátky TRAK negativní (nebo hraniční) a na ultrazvuku jsou přítomny uzlové změny, jde obvykle o hypertyreózu na podkladě takzvané tyreoidální autonomie. Ta může být buď unifokální (takzvaný toxický adenom), nebo multifokální (takzvaný polynodózní struma), nebo výjimečně difuzní. Přetrvávají-li nejasnosti, lze k odlišení toxického adenomu a polynodózní strumy v některých případech doplnit scintigrafii štítné žlázy 99mTc-technecistanem sodným.