PORUCHA SKLIVCE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Diagnóza (z řeckého slova dia-gnósis, tedy rozpoznání, rozlišení, vyšetření) znamená v lékařství postup, jehož výsledkem je pojmenování nemoci pacienta. Jedině správná diagnóza umožňuje dobře zvolit vhodnou terapii. Často však tato diagnóza nemusí být úplná. Je ale eticky nepřípustné zatěžovat pacienta dalšími vyšetřeními pro zpřesnění diagnózy tam, kde je zřejmé, že to již nijak neovlivní ani terapii, ani informace o prognóze nemocného. Zbytečná diagnóza může dokonce pacienta spíše poškozovat.
Diagnóza N804
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
V naší poradně s názvem OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šindelářová.
Prosím o sdělení, zda je možnost bezrizikové operace sklivce. Vidím jakoby tmavou skvrnku a při přechodu ze světla do tmy, periferní záblesky. Jedná se o pravé oko. Je mi 63 let a tato vada mi byla diagnostikována v červnu tohoto roku dvěma různými lékaři s tím, že se s tím nedá nic dělat, že je to způsobeno věkem. U mne ale došlo těsně před tím, než mi problém začal, ke šťouchnutí vatovým tamponem právě do tohoto oka.
Dále mám silný astigmatsmus. Brýle na blízkost a na dálku: 1,5. Brýle však nosím jen večer na čtení, jinak je nepotřebuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žádná operace není bez rizika. Ablace sklivce je poměrně časté onemocnění a existuje několik vyzkoušených postupů, jak omezit nepříjemné projevy. Nápravou těchto očních vad se zabývá například Evropská oční klinika Lexum: https://www.lexum.cz/kontakt
Podle Wikipedie je sklivec (latinsky corpus vitreum) průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem (řasnatým tělískem, corpus ciliare). Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. Tam, kde na sklivec naléhá čočka, se nachází jamka pro čočku (fossa hyaloidea).
Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku. A. hyaloidea vycházela z papily zrakového nervu (discus nervi optici), oblasti sítnice oka, kde vzniká zrakový nerv, takzvaná slepá skvrna.
Stroma vitreum je tvořeno trámčinou z velice jemných vláken – (fibril), které jsou při povrchu hustší, takže tvoří pevnější povrch sklivce (membrana vitrea).
Obsah sklivce:
voda (98 %);
chlorid sodný;
stopy bílkovin;
kyselina hyaluronová (díky ní má sklivec gelovitou konzistenci).
Hlavní funkce:
udržování nitroočního tlaku a udržení hladkého povrchu sítnice;
sklivec je rosolovitá, průhledná tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici – poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a k poruchám vidění.
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Pokud lékař objeví trhliny a díry v sítnici i ještě před vznikem odchlípnutí, musí je léčit, obvykle se k tomu využív
Ve svém příspěvku OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina jelínková.
Prosím o radu,,při trhání zubů dle Dr mě došlo k odchlípnutí sklivce.....řekla mě že to nejde léčit,,,,,čeká mě operace,,??nebo se to spraví ,,létají mě v oku blesky ,hlavně ve tmě?????je mě 65,,,co by jjste mě poradili,,prosím na imeil Děkuji Jelíková
Na jiné vyšetření jsem nebyla poslána,,,,pouze ambulantně....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den,
už asi rok mám odchlípení sklivce. Prý je to věkem, ale večer před tím, než jsem ráno viděla na pravém oku jakoby černé vlasy a skvrnku, jsem se do oka šťouchla.
Lékaři, dva na sobě nezávislí očaři, mi ale řekli, že je to věkem /63 let/ a že se s tím v podstatě nedá nic dělat. Nemám tahat těžké věci, aby nedošlo následně k odchlípení rohovky. To by pak hrozila slepota.
Operaci sklivce mi oční lékaři nedoporučovali, že by mohlo dojít k většímu narušení této křehké blanky. Když večer, ve tmě, zavřu oči, vidím periferně jakoby záblesky. Onu tečku - jakoby mušku už vnímám jen občas, ale je na oku stále. Někdy se to trochu zhorší, obzvláště při studeném, větrném počasí a námaze. Jde o zvyk, zpočátku mě to nervovalo, teď, i když je vada stejná, ji někdy ani nevnímám.
Musím dát pozor, pokud bych opět měla v zorném poli znovu jakoby černé čmouhy a skvrnku větší, jít okamžitě na oční, aby náhodou nešlo o odchlípení rohovky, protože to je pak průšvih, který, pokud se neřeší ihned operativně, vede ke slepotě.
Uklidnil mě můj soused, který má tuto "mušku", ve svám zorném poli, od svých 30 let. Teď mu je asi 70 a tato vada se mu za ta léta nezhoršila.
BITEPT test rozpozná nejčastější duševní poruchy: mánie, deprese, obsese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza), různé fobie, panické poruchy, hypochondrická porucha, neurastenie a další. Mnoho lidí si dělá starosti se svým duševním stavem, ale nepokusí se o žádné řešení. Tento test vám pomůže zjistit, jestli se obáváte právem nebo zbytečně. Zjišťuje možnost přítomnosti základních kategorií psychických onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, panická porucha, hypochondrická porucha a jiné.
Ve svém příspěvku ZÁKALKY VE SKLIVCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
mám ablaci zadní membrány sklivce na obou očích již 1,5 roku a zákaly mě velice obtěžují a vidím jako přes igelit. co by se dalo dělat kromě operativní metody. Nevím, zda příčina není v laserové operaci krátkozrakosti před 14 lety -8 dioptrií.
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku OČNÍ LÉKY NA SKLIVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
trpim zakalem na pravem oku a kolegine mi poradila pouzit lek granulky kostivalu lekarskeho/symphytum lekarsky , sdelte mi laskave zda je tento lek vhodny na leceni tohoto zakalu sklivce ocniho
Email na odpoved: Z.Chvala-ISI@atlas.cz
dekuji za vasi radu, Zdenek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Laserové operace očí: Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky. Tímto typem operace je možné odstranit krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus (cylindry).
Nitrooční operace dioptrických vad: Některé z dioptrických vad není možné úspěšně korigovat laserovou operací. V těchto případech se většinou jedná o pacienty s vyššími dioptrickými vadami, nebo o pacienty starší 45 let. Může se to týkat i varianty, kdy nastal souběh více očních vad. Pro tyto případy je vhodnou metodou implantace nitrooční čočky, pomocí které se dosáhne optimálních výsledků.
Operace šedého zákalu: Jako první v ČR zavedla oční klinika DuoVize operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem LenSx. K operaci není potřeba doporučení od lékaře. Na klinice se zákroky provádějí bez čekání a všechny probíhají v krátkých termínech.
Léčba presbyopie (rozmazané vidění) – PRELEX a Raindrop: Jde o zákrok, při jehož výkonu není potřeba laseru. Spočívá ve výměně původní lidské čočky za umělou, tzv. multifokální nitrooční čočku.
Léčba onemocnění keratokonus: Keratokonus je onemocnění rohovky, při kterém se rohovka pomalu ztenčuje a vyklenuje. Hlavním cílem léčby je toto onemocnění pozastavit, a oddálit tak transplantaci rohovky. Pro léčbu se používají nejmodernější osvědčené metody: Collagen Cross Linking (CXL, CCL, C3-R) a Intrastromální prstence Keraring.
Léčba onemocnění sítnice a sklivce: Řadu chorob sítnice a sklivce lze řešit chirurgickým zákrokem. Všechny operace probíhají ambulantně. Při diagnostikované makulární degeneraci se s úspěchem využívá biologické léčby bevacizumabem. Při léčbě onemocnění sítnice se také používají sítnicové lasery.
Dětská oční péče: Specializovaná vyšetření jsou u dětí prováděna přístrojem PlusOptix S09, a to špičkovým ortoptistou – včetně vyhodnocení výsledku.
V naší poradně s názvem BYLINKY NA SKLIVCOVÉ ZÁKALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindrich.
Přátelé, znáte nějaké kůry, byliny či jiné postupy, jak se zbavit, aspoň trochu, sklivcových zákalků? Stačilo by zastavir progresi jejich tvorby. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Se zákalkami je to svízel. Každý je máme a každému vadí. Jelikož se vyskytují uvnitř oka ve sklivci, což je uzavřená struktura bez možnosti ji ovlivnit zvenčí, tak neexistuje žádný přírodní postup, jak se jich zbavit nebo alespoň zastavit jejich progresi.
Zákalky se postupem věku zhmotňují a někdy mohou zastínit zorné pole tak, že je třeba je odstranit. To se dá provést jedině oční operací a to odsátím sklivce i se zákalkami a nahrazením jinou vhodnou tekutinou. Účinná je také terapie laserem, kdy se zákalky rozbijí na menší kousky, které nejsou tak rušivé, ovšem dále zůstávají v oku.
Pokud vás trápí zákalky, určitě si o tom promluvte se svým očním lékařem, který se na ně může podívat a zhodnotit, co s s nimi dá dělat. Na výběr máte: zvyknout si na ně, odsát je a nebo je rozbít laserem.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
V naší poradně s názvem SKLIVCOVÉ ZÁKALKY, JAK SE JICH ZBAVIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mária Benková.
Začal sa mi v zornom poli objavovať čierny útvar,ako U,prišlo to odrazu,mala som štyri roky dozadu laserový operáciu Prelex.
Ako sa zbaviť tohoto útvaru,vo svetle mi prekáža viac.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o shluk bílkovin ve sklivci oka, které přibývají postupem věku. Dají se buď rozbít laserem na menší kousky, takže pak tolik nevadí, ale v oku dále zůstávají. Další možnost je odsátí sklivce i s těmito shluky a nahrazení sklivcem umělým. A poslední možnost je si na to zvyknout. Co je nejlepší ve vašem konkrétním případě, vám sdělí oční lékař po vyšetření.
Vitrektomie je invazivní chirurgický zákrok, který dokáže odstranit oční zákalky z vašeho zorného pole. V rámci tohoto postupu oční lékař odstraní části sklivce skrze malý řez. Sklivec je čirá, gelovitá látka, která udržuje tvar vašeho oka kulatý.
Váš lékař nahradí sklivec roztokem, který udržuje tvar vašeho oka. Vaše tělo pak bude produkovat více sklivce, který nakonec nahradí toto nové řešení.
Přestože je vitrektomie účinná, nemusí vždy odstranit všechny oční zákalky. Stále je možné, aby se znovu vytvořily, konkrétně pokud tento postup způsobí jakékoli krvácení nebo trauma. Tato oční operace se používá jen pro závažné příznaky zákalek.
V naší poradně s názvem FLEKY MEZI PRSTY - SOLARKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den,
prozila jsem velmi heticke obdobi a kazdy den jsem si dalala energeticky napoj. Nevim, zda je to tim, a nebo necim jinym, ale je pravda, ze po nejakem obdobi jsem u sebe vypozorovala tmavsi fleky mezi prsty. Stale se obhajuji tim, ze to byl stres, ktery clovek ma, kdyz je toho hodne,jak doma tak v praci. Chodim i rada na solarko a flek mezi prsty je tmavsi hnede bravy, pak za cas zmizi fleky a jsou jak od malicku, tak az po palec na rokou. Nevim cim to je a zda se to nejak leci nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém s hnědými fleky mezi prsty může mít spousty různých příčin. Spíše negativně bych se stavil k tomu, že by to mohlo být způsobeno energetickými nápoji. Mnohem více by zde mohl hrát roli pobyt pod solárními trubicemi. V takovém případě by se mohla projevit porucha v množství melatoninu ve Vaší meziprstní oblasti. Také by zde mohly působit některé kosmetické krémy nebo tělová mléka, která v sobě, mimo jiných účinků, skrývají také samoopalovací účinky. Při jejich aplikaci (rozmazávání po těle) se rády tyto přípravky hromadí právě v meziprstních oblatech a mohl by se tak projevit jejich přehnaný účinek právě v těchto místech. Doporučuji, abyste na dobu tří měsíců vynechala návštěvu solária a po každé aplikaci Vaší oblíbené tělové kosmetiky si důkladně umyla ruce, které si pak ošetřete krémem s glycerynovou složkou.
Diagnóza ADHD je zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, což je hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy. Na vzniku ADHD se cca ze 75 % podílí dědičnost. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech ke vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu, nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je například tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104). Od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.
ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.
Projevy ADHD:
Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takove stáčení nehtů do trubičky souvisí s poškozením nehtového lůžka, které může být zapříčiněno například úrazem prstu nebo jeho nadměrnou zátěží, ale také i nehtová plíseň může takto lůžko poškodit. Další možnou příčinou by mohla být porucha metabolizmu, například špatné zpracování bílkovin ze stravy, nebo nevyvážená strava. Takový nehet pak často zarůstá a tvoří záněty na krajích nehtů. Léčba může být chirurgická, kdy se provede rekonstrukce nehtového lůžka při lokálním umrtvení. Nebo konzervativní, kdy se odstraní původce a zabrání se další devastaci nehtu. V každém případě by bylo dobré navštívit kožního lékaře a stav nehtů s ním konzultovat.
Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.
Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.
Ve svém příspěvku MALE BILE FLEKY NA RUKOU A NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobry den asi pred rokem se mi udelali male bile flicky v oblasti stehen a predlokti . Kdyz si lehnu zmizi kdyz stojim tak se zase objevi . Pri koupani v teple vode take zmizi a po chvilce se zase objevi.kdyz zacnu vykonavat nejakou cinnost a je mi horkn hodne tak castecne zmizi . Uz jsem navstivil dva kozni lekaze a meli odlisni nazor jeden rekl ze to neni kozni problem a druhy ze je to porucha cevek v kuzi prosim poradte co s tim dekuji za odpoved Libor
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neurotické poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost, strach a jejich tělesný doprovod. Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako neurotické poruchy poruchy vyvolané stresem, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkost se u těchto poruch může objevovat buď v náhlých záchvatech či typických situacích nebo jako trvalý fluktuující stav. Mohou se také projevovat jen tělesnými příznaky, kdy si člověk své úzkosti není vědom. Míra příznaků je tak velká, že omezuje pracovní život, rodinné soužití nebo prožívání volného času.
Příčiny
Příčiny u této skupiny poruch jsou většinou mnohočetné. Do určité míry je pohotovost k rozvoji úzkostnosti vrozená, záleží však také na výchově v dětství (problémem bývá předčasné oddělení od pečovatelů, odmítání, nadměrné trestání, kritizování, zneužívání, ale také vzor úzkostného rodiče, rozbroje mezi rodiči, problémy v dětském kolektivu).
Kombinace vrozené zranitelnosti a nepříznivých vlivů v dětství vede k vytvoření zranitelnosti pro budoucí neurózu. Dlouhodobý stres, zátěžové životní události, konflikty nebo nadměrné nároky v pozdějším životě pak vedou k odkrytí této zranitelnosti a rozvoji neurotických potíží.
Výskyt všech poruch z této skupiny je pouze odhadován. Zdá se, že v posledních desetiletích můžeme zaznamenat nárůst (60. léta kolem 15 %, v současnosti 35–40 %). Většina z těchto poruch se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Jde většinou o poruchy, které bez léčby trvají mnoho let i celý život, nejčastěji s obdobími zhoršování a zlepšování. Spontánní vymizení je u většiny těchto poruch spíše vzácností než pravidlem. Většina z nich je však dobře léčitelná, pokud je indikovaná léčba zahájená včas.
V naší poradně s názvem TESTOSTERON ZVÝŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Chtěl bych se zeptat jestli to pomáhá i v období puberty, když mi je 15 let :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, tyhle recepty fungují i v době dospívání. Ovšem, jestli máš pocit, že máš málo testosteronu, například neobvyklý hlas, žádné ochlupení, slabé osvalení nebo malá varlata, tak by se mohlo jednat o poruchu v tvorbě testosteronu. Taková porucha se dá velmi dobře léčit náhradním dodáváním testosteronu do organismu, čímž se zajistí zdravý a silný vývoj. Zkus se nejdřív porovnat s klukama ve škole a když budeš přesvědčen, že něco není v pořádku, tak nasbírej odvahu a poraď se o tom se svým dorostovým lékařem. Léčba testosteronem musí probíhat pod dohledem lékaře, bez toho to prostě nejde. V sázce je hodně. Když se zanedbají vady v dospívání, tak se pak v dospělosti sbírají už jen nepříjemné následky, bez možnosti nápravy. Mysli na to!
Psychosomatický efekt je jakýkoli výsledek týkající se vlivu mysli nebo vyšších funkcí mozku na činnost těla, zejména tělesné poruchy nebo nemoci.
Psychosomatická porucha je psychický stav, který vede k fyzickým symptomům, často bez jakéhokoli lékařského vysvětlení. Může postihnout téměř jakoukoli část těla. Lidé s touto poruchou mají tendenci často vyhledávat lékařskou pomoc a jsou frustrovaní bez diagnózy. Pomoci může behaviorální terapie a snížení stresu.
Jde o psychický stav zahrnující výskyt fyzických příznaků, které obvykle postrádají lékařské vysvětlení. Lidé s tímto onemocněním mohou mít nadměrné myšlenky, pocity nebo obavy z příznaků – což ovlivňuje jejich schopnost dobře fungovat.
Lidé s psychosomatickou poruchou obvykle neuvádějí zjevné příznaky psychiatrické úzkosti. Místo toho věří, že jejich problémy jsou způsobeny zdravotními problémy. Mají tendenci často navštěvovat ambulance lékařů, aby získali testy a léčbu, ale často nedostanou diagnózu, což může vést k prohloubení jejich frustrace a úzkosti.
Psychosomatická porucha se někdy nazývá porucha somatických příznaků, somatické příznaky nebo somatická bolest.
Porucha somatických symptomů je běžná, vyskytuje se asi u 5 % až 7 % běžné populace. Z nepochopených důvodů mají ženy somatické bolesti asi 10krát častěji než muži. Somatické příznaky může mít kdokoli v jakémkoli věku.
Některé aspekty mohou u lidí zvýšit pravděpodobnost somatických příznaků:
Chaotický životní styl.
Potíže s rozpoznáním a vyjádřením emocí.
Zanedbávání v dětství.
Sexuální zneužívání i v dětství.
Jiné psychické stavy, jako je deprese nebo poruchy osobnosti.
Zneužívání návykových látek (jako je alkoholismus nebo drogová závislost).
Nezaměstnanost.
Psychosomatická porucha může postihnout téměř jakoukoli část těla. Mezi běžné příklady patří:
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Některé emocionální příznaky poruchy přizpůsobení jsou:
smutek,
beznaděj,
nedostatek radosti,
plačtivost,
nervozita,
úzkost,
zoufalství,
pocit přetížení,
myšlenky na sebevraždu,
špatné výsledky ve škole/práci.
Mezi běžné charakteristiky poruchy přizpůsobení patří:
mírné depresivní symptomy,
symptomy úzkosti,
symptomy traumatického stresu,
kombinace těchto tří.
Existuje šest typů poruch přizpůsobení, které jsou charakterizovány následujícími převládajícími příznaky:
depresivní nálada,
úzkost,
smíšená deprese s úzkostí,
porucha chování,
smíšená porucha emocí a chování a blíže nespecifikované.
Kritéria pro tyto příznaky však nejsou blíže specifikována. Porucha přizpůsobení může být akutní nebo chronická v závislosti na tom, zda trvá déle nebo méně než šest měsíců. Pokud porucha přizpůsobení trvá méně než šest měsíců, může být považována za akutní. Pokud trvá déle než šest měsíců, může být považováno za chronické onemocnění. Kromě toho symptomy nemohou trvat déle než šest měsíců poté, co stresor(y) nebo jeho důsledky pominou.
Na rozdíl od velké deprese je porucha způsobena vnějším stresorem a obvykle odezní, jakmile se jedinec dokáže přizpůsobit situaci. Tento stav se liší od úzkostné poruchy, která postrádá přítomnost stresoru, nebo od posttraumatické stresové poruchy a akutní stresové poruchy , které jsou obvykle spojeny s intenzivnějším stresorem.
Sebevražedné chování je prominentní u lidí s poruchou přizpůsobení všech věkových kategorií a až jedna pětina dospívajících obětí sebevražd může mít poruchu přizpůsobení. Až 70 % pacientů s poruchou přizpůsobení se pokusí o sebevraždu a většina z nich zvolí sebevražedné metody, které umožní vysokou šanci na záchranu. Spouštěcí stresory souvisejí z jedné poloviny s rodičovskými problémy a z jedné třetiny s problémy s vrstevníky.
Jednou z hypotéz o poruše přizpůsobení je, že může představovat podprahový klinický syndrom.
Syndrom profesního vyhoření je některými zdravotnickými zařízeními považován za poruchu přizpůsobení.
V naší poradně s názvem SWEETŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šabatová.
prosím má někdo zkušenost s onemocněním sweetův syndrom
- musí toto kožní onemocnění vždy znamenat nádorové onemocnění
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sweetův syndrom je vzácné onemocnění kůže. Mezi jeho hlavní příznaky patří horečka a bolestivé kožní léze, které se objevují převážně na pažích, krku, hlavy a trupu. Příznaky jsou vidět tady: https://www.google.com/sear…
Příčiny
Ve většině případů se příčinu Sweetova syndromu nepodaří zjistit. Sweetův syndrom je někdy spojen s rakovinou, nejčastěji je to leukémie. Příležitostně může být tato porucha také spojena s nějakým pevným nádorem, jako je rakovina prsu nebo rakovina tlustého střeva. Sweetův syndrom se může také objevit jako reakce na léky - nejčastěji jsou to léčiva, která zesilují produkci bílých krvinek.
Léčba
Nejběžnější léčba Sweetova syndromu je pomocí kortikosteroidní léků, například prednison. Příznaky často mizí hned pár dní po začátku léčby, ale opakování je běžné.
Tablety Cipralexu se dodávají v různých silách v rozmezí od 5 mg do 20 mg.
Obvyklá dávka Cipralexu je 10 mg denně. Váš lékař však může začít s nižší dávkou a zvýšit ji až na maximální dávku 20 mg denně.
Pokud máte problémy s játry, maximální doporučená dávka je 10 mg denně.
Někdy se můžete setkat s tekutou formou přípravku se stejnou látkou, jako má Cipralex. V takovém případě pak u tekutých kapek odpovídá 1 kapka 1 mg escitalopramu, 10 kapek je 10 mg a 20 kapek je 20 mg.
Dávkování pro specifické případy
Cipralex a panická porucha Úvodní dávka přípravku Cipralex je 5 mg denně během prvního týdne léčby. Následně se dávka zvyšuje na 10 mg denně. Váš lékař může dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.
Sociální úzkostná porucha Obvyklá dávka přípravku Cipralex je 10 mg denně, užitých v jedné dávce. Váš lékař může v závislosti na Vašem zdravotním stavu dávku snížit na 5 mg denně nebo zvýšit na maximálně 20 mg denně.
Generalizovaná úzkostná porucha Obvyklá doporučená dávka přípravku Cipralex je 10 mg denně, užitých v jedné dávce. Váš lékař Vám může dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.
Obsedantně kompulzivní porucha Obvyklá doporučená dávka přípravku Cipralex je 10 mg denně, užitých v jedné dávce. Váš lékař může dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.
Dávkování pro starší pacienty (nad 65 let)
Obvyklá úvodní dávka přípravku Cipralex je 5 mg denně, užitých v jedné dávce.
Děti a mladiství (do 18 let)
Cipralex by neměl být běžně užíván k léčbě dětí a mladistvých.
Cipralex obsahuje escitalopram a používá se k léčbě deprese a úzkostných poruch (panická porucha s nebo bez agorafobie, sociální úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha).
Escitalopram patří do skupiny antidepresiv, nazývaných též selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Přípravky patřící do této skupiny ovlivňují serotoninový systém a zvyšují hladinu serotoninu v mozku. Poruchy serotoninového systému jsou klíčovým faktorem v rozvoji deprese a souvisejících onemocnění.