Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ ŠTĚNIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna T..
Dobrý den,chtěla bych se na něco zeptat ohledně štěnic.
Ráno jsem se vzbudila a měla sem poštípání od něčeho, na internetu sem se koukala na poštípání štěnici a nikde sem nenašla stejný jako mám ja...prohlídla sem celý byt,postel atd...a našla sem jednu živou štěnici..mohlo to být od ní?
Děkuji moc za dpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emanuel Dobrý.
Ano, rozhodně mohlo. A zcela jistě se vám vyplatí kontaktovat speciální firmu zabývající se tímto problémem, např. Kostelecké uzeniny.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
V naší poradně s názvem KOPŘIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ida Kořínková.
Dobrý den začaly se mi objevovat zhruba před měsícem příznaky že nejdříve mne začne nesnesitelně svědit kůže,když to začnu lehce škrábat tak se objeví červené skvrny a v nich bílé ložiska jako od poštípání komárem(např.) a opuchá to.pak jsem měla asi 3 týdny pokoj a nyní se to objevilo znovu ale opuchají mi i rty můžete mi prosím poradit co to může být?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takhle bez pohledu se dá ta vaše dermatitida špatně identifikovat. Může to být kvasinkové nebo plísňové onemocnění, ale také to může být příznak vaší vnitřní nerovnováhy, třeba překyselení organismu. Nepíšete jak je to velké a kde se to objevuje, ale mohly by to také být nějaké exantémy, například vířivkový exém. Na léčbu budete nejspíše potřebovat nějaké masti s kortikoidem nebo s antibiotiky a ty nezískáte jinak než na předpis. Takže vám doporučuji neotálet a zajít ke kožnímu lékaři. Je to v tuto chvíli nejlepší způsob, jak se toho rychle zbavit.
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař
Ve svém příspěvku SVĚDĚNÍ KŮŽE NA TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Mikolášek.
Měl jsem plicní embolii a beru Godasal, lék ředící krev. Poškrábání snadno krvácí a po zahojení zůstávají na pokožce zarudlé až nahnědlé skvrnky, které jaksi nechtějí zmizet. Jsem magor a pořád se někde (nutkavě) škrábu, i když nemusím. Mám těch skvrnek po těle vícero a vypadá to jako následky poštípání nějakým exotickým hmyzem, není na ta místa zrovna příjemný pohled.
Prosím o informaci, jak se ty skvrnky dají odstranit, vyléčit. Snažím se neškrábat a v poslední době se mi to i daří.
Děkuji předem za radu.
VM
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Kůže novorozence je velmi tenká, má málo potních žlázek, ale obsahuje větší procento žlázek mazových. Kůže je náchylná k nejrůznějším poraněním či vůči infekcím. Snadno se na ní tvoří také puchýře. Kojenecká kůže se od novorozenecké zásadně neliší. I když má vybudovaný lepší systém ochrany organismu, i přesto zůstává stále příliš tenká a lehce zranitelná. Kojenecká kůže ještě nemá plně vyvinut ochranný film z kožního mazu a odloupaných epitelií, což přispívá k její zranitelnosti.
Častým problémem v tomto období je takzvané novorozenecké akné. Toto postižení se objevuje od druhého týdne života a podobá se akné dospělému. Dalším postižením je takzvaný toxický erytém, který se objevuje od druhého dne po porodu a přetrvává několik dnů, případně týdnů. Jeho výskyt může být kdekoliv na těle, ale vyhýbá se postižení plosek nohou a rukou. Připodobňuje se k poštípáníblechou. Za nějakou dobu spontánně vymizí a není třeba se kvůli němu výrazně zneklidňovat. K častým kojeneckým problémům patří i potničky. Ty vznikají na podkladě zvýšené teploty na určitých místech těla. Vyrážka vypadá zprvu jako kapičky potu na kůži, později mění barvu v červenou. Tento problém se objevuje také v místech vlhké zapářky. Je proto dobré vyvarovat se teplému a vlhkému prostředí. Další relativně častou vyrážkou je seboroická dermatitida, která je podrobně popsána v příslušném článku, stejně jako atopický ekzém. Obzvláště citlivou oblastí je u kojenců oblast plen. Zde dochází vlivem nejrůznějších látek k rozvoji takzvané plenkové dermatitidy. V její prevenci dbáme na dostatečnou hygienu, častou výměnu plen a pravidelné používání krémů či zásypů.
Léčba
Na kůži novorozenců jsou vyrážky velmi častým jevem. Většinou samy odezní a vyhojí se. V případě, že vyrážka neustupuje, vyhledejte lékaře.
Kožní vyrážky se objevují u dětí z několika důvodů. Některé je potřeba léčit, jiné samy odezní.
Možné příčiny:
reakce na nový prací prášek nebo kosmetický přípravek;
reakce na jídlo a příkrmy (jahody, rajčata, ořechy, ...), u kojených dětí reakce na jídlo, které snědla maminka;
toxický erytém – objevuje se často od druhého dne po porodu a přetrvává po několik dnů případně týdnů; může se objevit kdekoliv na těle, vyhýbá se ale postižení plosek nohou a rukou; připodobňuje se k poštípáníblechou; za nějakou dobu spontánně vymizí a není třeba se kvůli němu zneklidňovat;
vyrážka ze slunce – děti jí trpí stejně jako dospělí, dětská pokožka ale reaguje ještě citlivěji; vyrážka ze sluníčka přejde za několik dní, použijte na zklidnění panthenol.
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.
Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.
Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokona
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
Blechy představují přímé cizopasníky člověka a přenašeče chorob ze zvířat na člověka, proto se řadí mezi škůdce lidského zdraví. Do blechy, která sála krev z infikované osoby či zvířete, se dostávají původci nákaz z krve infikovaného. V bleše se potom rozmnožují nebo se dále vyvíjejí. Při opětovném sání se původci choroby dostávají přímo do ranky vzniklé nabodnutím kůže člověka nebo zvířete a odtud do krve a dále do celého těla napadaného. Někdy se nákaza šíří i výkaly blechy na kůži, které mohou být vetřeny do ranky po bodnutí nebo do sliznice, většinou do spojivek. Původci těchto chorob kolují mezi krví zvířat, člověka a blechy. Zcela prokázaný přenos blechou je u moru a krysí skvrnivky, u ostatních chorob se pouze předpokládá.
Účinek jedlé sody, sody bikarbona, spočívá v její šetrnosti a zároveň velké síle. Lze z ní vytvořit čisticí roztok, který pohlcuje pachy, či čisticí pastu, anebo ji použít i bez vody.
Čištění zubů: Zubní pasta vyrobená z jedlé sody a 3% peroxidu vodíku je skvělou náhradou ke kupované pastě bez fluoru. Můžete také pouze nasypat jedlou sodu na kartáček s běžnou pastou, abyste dosáhli lepších výsledků. Jedlá soda je ovšem natolik silná, že byste se měli vyhnout každodennímu používání. Soda slouží k odstranění pigmentace.
Svěží dech: Nasypte čajovou lžičku jedlé sody do půl hrnku vody a zamíchejte. Směs protřepte v ústech a kloktejte. Poté ústa vypláchněte vodou. Všechny pachy jsou neutralizovány, ne jen překryty.
Péče o rovnátka a jiné ústní aparáty: Namočte je ve směsi dvou lžiček jedlé sody rozpuštěné ve sklenici teplé vody. Jedlá soda pomáhá odlepení částeček jídla a neutralizuje pachy. Aparáty můžete také pomocí jedlé sody a kartáčku jednoduše vyčistit.
Peeling: Vyrobte si pastu ze 3 dílů jedlé sody a 1 dílu vody. S touto pastou jemně masírujte kůži krouživými pohyby. Pasta je tak šetrná, že ji můžete používat denně.
Deodorant: Pastu či prášek můžete použít i na podpaží za účelem neutralizace tělesného pachu.
Pálení žáhy: Jedlá soda je „instantní pomocník“ při pálení žáhy. Dávkování naleznete na obale.
Poštípání hmyzem a svědění: Při poštípání hmyzem použijte pastu z jedlé sody, kterou natřete na postižené místo.
Mýdlo: Namísto mýdla můžete použít pastu z jedlé sody, tedy 3 díly sody a 1 díl vody, případně můžete vodu nahradit jemným tekutým mýdlem.
Zdravé vlasy: Nasypte si do dlaně malé množství jedlé sody spolu s oblíbeným šamponem. Umyjte vlasy tak jako vždy a pořádně propláchněte. Jedlá soda vám pomůže odstranit zbytky vlasových produktů, jako jsou gely, laky a jiné.
Koupel: Přidejte půl hrnku (klasický, 0,25 l) do koupele a neutralizujte tak kyselost kůže, mastnotu a pot. Jedlá soda kůži také zjemní.
Změkčení chodidel: Přidejte půl hrnku do nádoby s teplou vodou, do připravené lázně vložte na 20 minut nohy. Při koupeli si jemně masírujte chodidla – jedlá soda je znatelně zjemní.
Levandulový olej - jeden z nejoblíbenějších olejů u nás, zmírňuje nervozitu a uklidňuje smysly, migrény, nespavost, závratě, revma, desinfikuje ústní dutinu, svědění pokožky, dermatitidy, ekzémy, odřeniny, spáleniny, záněty prsou při kojení, repelent proti hmyzu
Citronový olej - osvěžující, vhodný při duševní námaze, infekce dýchacích cest, trávení, tlak, bolesti hlavy
Pomerančový olej - uklidňuje, osvědčil se při nervozitě a depresích, harmonizuje psychiku, trávení
Tymiánový olej - jeden z nejsilnějších antibakteriálních a antiseptických olejů, kašel, chřipka, rýma, nachlazení, bronchitidy, infekce v ústech, infekce močového ústrojí, trávení, průjmy, poštípání hmyzem, povzbuzuje chuť k sexu
Tea Tree - velmi známý všestranný olej, podpora imunity a dýchacích cest při infekcích, chřipka, nachlazení, bronchitida, kašel, astma, podporuje pocení, bradavice, opary, akné, poštípání hmyzem, hojení jizev
Eukalyptus - posiluje imunitu, chřipka, nachlazení, repelent proti hmyzu
Rozmarýnový olej - uvolňuje napětí a povzbuzuje psychiku, podporuje paměť, zvyšuje koncentraci
Vytvořte pastu z jedlé sody a vody. Pomalu přidejte malé množství vody do jedlé sody a míchejte, dokud nebudete mít hustou pastu. Naneste tlustou vrstvu jedlé sody na štípance od štěnic. Nechte pastu zaschnout a než ji opláchnete teplou vodou, nechte ji na vyrážce hodinu nebo více.
Namočte vatovou štětičku do citronové šťávy, třezalky nebo vilíny, což jsou vše přírodní astringenty. Naneste na vyrážku, abyste ji pomohli vysušit a zmírnit svědění.
Naneste na štípance od štěnic gel z rostliny aloe. Aloe má antibiotické i protiplísňové vlastnosti.
Ponořte postiženou oblast, pokud to jde, do teplé vody, do které přidejte ½ hrnku (118 ml) z následujících přísad: koncentrovaný mátový olej, ovesné vločky v prášku (najdete je v obchodech se zdravou výživou a drogeriích v balení určeném pro použití jako přípravek do koupele) a jedlou sodu s trochou soli nebo bez ní.
Pozor: Pokud se vaše příznaky během několika týdnů nezmění nebo se stále zhoršují, navštivte lékaře. Měli byste také navštívit lékaře kvůli diagnóze, když nenajdete známky štěnic ve vaší posteli a nemůžete identifikovat zdroj štípanců nebo vyrážky. Příznaky poštípaní štěnicemi jsou podobné těm, které jsou výsledkem poštípaní jiným hmyzem a kožním problémům.