Každý člověk se potí, někdo méně, někdo více. Pot je za normálních okolností zdravý, protože se jím vylučuje řada odpadních látek (močovina, soli, kyseliny). Potní žlázy jsou rozptýleny po celé kůži s výjimkou několika míst. V nejhustším uskupení se vyskytují na dlaních, chodidlech a na čele. Speciálním podtypem potních žláz jsou pachové žlázy, které se u člověka nacházejí v oblasti podpaží, pod prsy a v okolí zevních genitálií. Hidrosadenitis neboli zánět potních žláz je častý problém.
Co je to potní žláza
Potnížlázy se dělí na velké a malé. Velké potnížlázy se stávají aktivními až v pubertě, kdy se výrazně zvýší hladiny hormonů. Nacházejí se v podpaží, v oblasti vnějších pohlavních orgánů a prsního dvorce. Říká se jim také aromatické potnížlázy. Malé potnížlázy jsou rozptýleny po celém povrchu těla. Nejvíce jich je na dlaních, ploskách a v podpaží. Potnížlázy vylučují pot, který obsahuje vodu a ionty, především sodík a chlór.
Potní (ekrinní žlázy) žlázy tvoří pot, ten spolu s mazem tvoří ochrannou bariéru, je důležitý pro termoregulaci, exkreci a hydrataci stratum corneum. Sekreční část je uložena v pars reticularis dermis, stočená do klubíčka. Vývod je spirálovitě stočený, ústí v epidermis. Tyto žlázy jsou malé a jsou prakticky všude. Míst, kde nejsou potnížlázy, je opravdu málo, nejsou například v oblasti nehtového lůžka, červeně rtů, glans penis, klitoris, prepucia a labia minora.
Apokrinní žlázy se vyskytují v axille, perigenitálně, perianálně, v prsní bradavce a dvorci. Jedná se o dekapitační sekreci. Jsou uloženy hluboko, na rozhraní koria a podkoží. Apokrinní sekrece je v podstatě to, že se z apokrinní žlázy uvolňuje celá koncová část buněk včetně nahromaděného sekretu, čímž se vlastně buňky „oplošťují“; mezi apokrinní žlázy patří například některé „aromatické“ potnížlázy a mléčná žláza.
V naší poradně s názvem CHLORELLA JAPAN NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva SVOBODOVÁ.
Dobrý podvečer,
chlerellu užívám intenzivně, spolu se Zeleným ječmenem už 3-tí den.....
Všimla jsem si, jen, že nemám pocit hladu, cítím se plná, nemám ani chuť k jídlu, ve střevech mi to stále "bublá"....To jsem si říkala, že se čistí zážívání...
Ale dnes se u mě projevily příznaky chřipky - zimnice, bolest hlavy, zad, zvýšená teplota...Prostě bolí mě celý člověk...
Prosím, může to být způsobeno uživání chlerelly a nebo je to tím, že je nyní všude spousta chřipek a nachlazení...?
Děkuji za odpověď.
EVA (41 let, Zlín)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, tohle chlorellou není. Prostě jste se nakazila a k rozvinutí infekce by došlo i kdyby jste chlorellu neužívala. Teď po dobu příznaků virózy to vysaďte a začněte, až se budete chtít lépe. Chlorella často způsobuje průjmy, což ve spojení s hořečnatými stavy může vést ke kritické dehydrataci - odvodnění a to je nebezpečné. Soudním, že máte ráda detoxikaci, tak vězte, že viróza je také důležitým hráčem v tomto procesu. Při viróze se kašlem pročistí plíce, horečkou potnížlázy a bolestí svalů zase usazeniny ve svalech. Ač se vám to možná nezdá, tak chřipka je přirozený mechanizmus detoxikace těla, proto je také dobré netlumit přehnaně její příznaky, například zbytečně netišit produktivní kašel a nebo nesnižovat teplotu není li vyšší než 38,5°C. Držím vám palce ať to pěkně zvládnete.
Při nadměrném pocení chodidel se snadno množí bakterie a nedostatek hygieny zápach jen zintenzivňuje. Každé chodidlo má na 250 tisíc potních žláz, a tak produkuje přibližně půl litru potu denně. Právě pocení v kombinaci s vysokým počtem bakterií vytváří zápach. Bakterie, které se tvoří na patách, produkují plyny podobné těm, které se uvolňují při výrobě sýra. Proč některým lidem vylučují potnížlázy víc potu, než by měly, se zatím neví.
Pocení nohou je opravdu nepříjemné – studené, zpocené nohy dokážou spolu se zápachem zcela jistě potrápit nejen svého majitele, ale i jeho okolí. Pocení nohou v noci je také velmi nepřijemné. Prostředky jako deodoranty, kvalitní ponožky a prodyšná obuv sice zmírňují následky nadměrného pocení a zápachu nohou, avšak nikdy nevyřeší jeho bezprostřední příčinu, a tou jsou nadměrně aktivní potnížlázy.
Rada je jednoduchá, zbavte se pocení a zbavíte se i chladu a zápachu nohou. Iontoforéza Electro Antiperspirant je schopna dlouhodobě blokovat nadměrně aktivní potnížlázy v chodidlech a tím vyřešit jak pocení, tak z něj vyplývající chlad a zápach nohou. Iontoforéza Electro Antiperspirant je zařízení, které dokáže pomocí působení slabé elektrické energie o vhodné frekvenci působit na potnížlázy takovým způsobem, že nemohou po určitou dobu nadměrně produkovat pot. Jednoduchým opakováním procedury jednou za 14 a více dní pak dokážete udržet své nohy v suchu po neomezeně dlouhou dobu. Napětí působící na pokožku je velmi malé, nemusíte se tedy bát žádných negativních důsledků spojených s léčbou tohoto typu. Schválení iontoforézy Electro Antiperspirant jakožto plnohodnotné zdravotnické pomůcky a pohon, který zajišťují obyčejné tužkové baterie (včetně jejich dobíjecí varianty), umocňují už tak vysokou bezpečnost a kvalitu přístroje.
Iontoforéza jako metoda odstraňování nadměrného pocení (hyperhidrózy) je známa již mnoho desítek let, avšak až nejmodernější technologie daly vzniknout přístrojům nové generace, kterým vévodí právě Electro Antiperspirant. V případě tohoto zařízení byla technologie iontoforézy několik let testována a výrazně modifikována tak, aby mohla poskytnout nezbytnou pomoc všem lidem, kteří zažívají problémy s nadměrným pocením kterékoli části těla. V současné době iontoforézu Electro Antiperspirant s úspěchem používají pacienti a lékaři na všech světových kontinentech a její účinky si chválí. Iontoforéza Electro Antiperspirant totiž jako první a jediná na světě dosáhla během klinického testování účinnosti a snášenlivosti u 100 % pacientů!
Electro Antiperspirant ELITE je první pulzní a plně automatický přístroj určený pro nemocnice, kliniky a domácí uživatele, který vás zbaví pocení i&nb
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potnížlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
Ve svém příspěvku JANČA BYLINY NA ZANĚT ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosim o radu.Dcera má zanět štítné žlázy.Jsou nějaké byliny na tento problém?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vanátová Helena.
Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat,mám problémy se štítnou žlázou a tloustnutím,dva roky beru každý den eutyrox 100,zkoušela jsem i různé diety ale bohužel nic nezabralo,existují nějaké bylinky které by mi pomohly zredukovat váhu,v současné době při výšce 170 cm vážím 90 kilo.
Děkuji s pozdravem
Vanátová Helena
V oblasti zanícené potnížlázy se tvoří bolestivé léze (poškození) ve formě vyrážek a bolestivé bulky v podpaží, které obvykle vznikají na místech, kde se nachází určitý typ potních žláz (známé jako apokrinní žlázy – pachové žlázy). Někdy je také patrný hnis v podpaží. Zanícená potní žláza není infekční nebo nakažlivá choroba.
V současnosti existuje několik způsobů léčby
Lehké stadium onemocnění se většinou léčí konzervativně. Jde o lokální medikamentózní léčbu mastmi nebo antiseptickými roztoky, případně o celkovou léčbu antibiotiky.
Pokročilejší formy vyžadují chirurgické odstranění poškozené kůže, ale to je vždy na individuálním posouzení stavu každého pacienta. Chirurgický zásah s sebou přináší naději na vyléčení, ale i riziko pooperačních komplikací. U části pacientů může onemocnění propuknout znovu i po operaci.
Novinku v léčbě představuje biologická léčba. Její úspěch spočívá zejména v minimalizování zánětlivých projevů, díky čemuž se zmírní výtok, sníží zánětlivá aktivita onemocnění a jeho bolestivost. Biologická léčba může být indikována i před plánovaným chirurgickým zákrokem, čímž se zmírní zánět. Následně je možné přistoupit k chirurgickému odstranění ložiska a stav udržovat pod kontrolou pomocí biologické léčby.
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítné žlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Za kožní deriváty se považují kožní orgány jako vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty.
Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků, které obsahují vlasovou (chlupovou) cibulku, z níž vlas (chlup) vyrůstá. Tento vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas (chlup) má malý sval, který zareaguje na chlad a psychické podráždění tím, že vztyčí volnou část vlasu (chlupu).
Nehty jsou tvrdým zakončením prstu a slouží k ochraně a přenosu tlaku na prsty s okolím. Nehet je tvořen nehtovou ploténkou, kterou představují zrohovatělé buňky ze tří vrstev: dorzální nehet (keratin), kořen nehtu a nehtové lůžko.
Mezi kožní žlázy patří žlázypotní, mazové, apokrinní a mléčné. Potnížlázy nejsou v kůži rozmístěné rovnoměrně, nejvíce jich je v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot tvoří voda, NaCl a rozpuštěné organické látky. Množství potu, který je vylučován, ovlivňuje teplota prostředí a tělesná námaha. Objem vylučovaného potu se pohybuje od 0,5 litru do 10 litrů (při velké námaze i více) za den. Mazové žlázy se nachází tam, kde jsou vlasy a chlupy, takže se nevyskytují na dlaních a na ploskách nohou. Kožní maz dělá pokožku vláčnou, vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámáním. Apokrinní žlázy neboli žlázy sexuální (pachové) se nachází v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů, jejich produktem jsou specificky zapáchající výměšky. Mléčná žláza je největší žlázou v těle, tvoří ji žlázové laloky obklopené tukovým vazivem, z lalůčků vycházejí mlékovody a ty se sbíhají na prsní bradavce.
V naší poradně s názvem VAKY A KRUHY POD OČIMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠÁRKA.
DOBRÝ DEN
JIŽ DELŠÍ DOBU MNĚ TRÁPÍ BOLESTIVÝ VAK POD OKEM..NĚKDY VYPADÁ JAKO PUCHÝŘ JE ČERVENÝ A PŘES OKO MÁM JAKÝSI POVLAK..ZATÍM JSEM NIKDE NEBYLA NEPORADIL BY MI NĚKDO O CO BY SE MOHLO JEDNAT??DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vzhledem k tomu, že vás bolestivý vak pod okem trápí již delší dobu, je nezbytné okamžitě navštívit očního lékaře (oftalmologa). Vaše příznaky – bolest, zarudnutí, vzhled puchýře a povlak přes oko – naznačují vážný oční problém, který vyžaduje odbornou diagnostiku a specifickou léčbu.
Neléčené nebo nesprávně léčené oční potíže, jako jsou infekce nebo záněty, mohou vést k vážným komplikacím.
Proč je pro vás důležité vyhledat lékařskou pomoc?
- Přetrvávající příznaky: Problém trvá delší dobu, což znamená, že pravděpodobně nezmizí sám od sebe a vyžaduje léčbu.
- Intenzita příznaků: Bolestivost, zarudnutí a povlak přes oko jsou příznaky, které signalizují aktivní zánět nebo infekci (např. ječné zrno, zánět očního víčka, nebo i herpetickou infekci - opar v oku).
- Riziko zhoršení zraku: Jakýkoliv povlak nebo změna na povrchu oka či víčku může mít vliv na kvalitu vidění a zdraví celé oční bulvy.
- Odborná diagnóza: Příčiny mohou být různé (od bakteriální infekce po alergii), ale pouze lékař určí správnou diagnózu a předepíše vhodnou léčbu, například antivirotika nebo speciální masti (některé z nich mohou být na předpis).
Nepokoušejte se o samoléčbu pomocí volně prodejných mastí nebo kapek bez předchozí konzultace s lékařem, zvláště pokud nevíte, co problém způsobuje. Některé přípravky, jako například kortikosteroidní masti, mohou být u určitých typů infekcí (např. herpetických) dokonce škodlivé.
Objednejte se co nejdříve k očnímu lékaři, případně v případě akutního zhoršení vyhledejte oční pohotovost.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem RAKOVINA TŘÍSLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Nový.
Jak se rakovina třísla projevuje.děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V třísle se může vyvinout rakovina mízních uzlin, tak zvaný Hodgkingův syndrom. Mezi hlavní příznaky patří hrudky pod kůží, což je zvětšená lymfatická uzlina. Obvykle to nepřekáží, ale po pití alkoholu může být toto místo bolestivé. Hrudka se může časem zvětšovat, nebo se mohou objevovat nové hrudky poblíž nebo dokonce v jiných částech těla.
I jiné rakoviny mohou také způsobit oteklé lymfatické uzliny. Pokud máte zvětšenou lymfatickou uzlinu, zejména pokud jste v nedávné době neměli infekci, je nejlepší navštívit lékaře, aby byla příčina nalezena a léčena, pokud to bude potřeba.
Někteří lidé mají tzv. Příznaky B, kam patří:
Horečka (která může trvat několik týdnů) bez infekce
Mokré noční pocení
Ztráta hmotnosti bez vysvětlení (nejméně 10% vaší tělesné hmotnosti po dobu 6 měsíců)
Tyto příznaky jsou důležitou součástí diagnostiky a určují výhled do budoucna.
Obecné (nespecifické) příznaky
Svědění kůže
Pocit únavy (únava)
Ztráta chuti k jídlu
Někdy jediným příznakem může být pocit únavy po celou dobu.
Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické kožní onemocnění, které se projevuje tvorbou zánětlivých ložisek především v podpaží a v tříslech. Provází je vznik bolestivých bulek, uzlů a abscesů, především v místech s výskytem potních žláz apokrinního typu, ale také pod prsy, na hýždích a na vnitřní straně stehen, kde dochází ke zvýšenému tření. Onemocnění není infekční ani nakažlivé.
Hidradenitida je dermatology někdy označována jako „acne inversa“ a může se projevovat u každého člověka jiným způsobem. Lehká forma HS má podobu bulek, uzlů nebo několika cyst, zatímco pacienti s těžšími formami trpí opakovanými výskyty abscesů, z nichž může vytékat tekutina a které mohou nepříjemně zapáchat. Léze způsobené HS jsou velmi nepříjemné a bolestivé a často snižují kvalitu života lidí, kteří tímto onemocněním trpí. I když se onemocnění projevuje na kůži, primárně jde o zánětlivou poruchu způsobenou chybným nastavením imunitního systému. K výskytu může dojít v kterémkoli věku, ale nejčastěji se objevuje po 20. roce života a pak se snižující se pravděpodobností až do 50 až 55 let.
Příčinou je uzávěr některé z potních žláz, což vede k hromadění tekutiny tvořené žlázou a tato tekutina se pak může snadno infikovat bakteriemi. Vyšší riziko vzniku zánětu potních žláz mají ženy, kuřáci a obézní jedinci.
Příznaky
V místě zánětu se objeví svědící, bolestivá, drobná a na pohmat měkká boule, která se nachází těsně pod kůží a může být zarudlá. Nález má tendenci přetrvávat, někdy se může zvětšovat a rozsáhlejší případy se mohou i jizvit. Zánětlivé postižení se nejčastěji týká pachových žláz, což jasně naznačuje, že se potíže obvykle objevují v podpaží, v tříslech v okolí genitálií a u žen pod prsy, kde je ucpaná potní žláza.
Průběh nemoci se postupem času nezhoršuje, ale v některých případech – pokud není správně léčena – se může vracet s narůstající intenzitou. Proto je velmi důležité, aby byla hidradenitida co nejrychleji diagnostikována a léčena. Prvním krokem by tedy mělo být vyhledání dermatologa a časné stanovení správné diagnózy.
Léčba
Základem léčby je kožní hygiena a nošení volného oblečení, aby oblast nebyla drážděna třením s látkou a aby se zabránilo nadměrnému pocení a nedráždily se potnížlázy. Po dobu trvání obtíží se mohou podávat protizánětlivé léky a případně antibiotika v lokální formě (masti, vodičky k aplikaci na kůži). Rozsáhlé a komplikované formy se mohou řešit i chirurgicky v podobě drobné operace s naříznutím tkáně, vypuštěním tekutiny a vyčištěním okolí. Aby se snížilo riziko recidiv, měli by lidé s nadváhou snížit váhu a kuřákům se doporučuje zanechat kouření. Ve velmi ojedinělých případech se provádí inervace. Také je možné použít homeopatické přípravky, jako je Silicea CH9.
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron.
Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítné žlázy.
Struma se dělí dle funkce štítné žlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítné žlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy a nádory štítné žlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítné žlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítné žlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítné žlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
V naší poradně s názvem LÉK GABANOX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Škrabalova.
Beru Gabagama 300 mg 2krat denně na diabetickou polyneuropatii.Začaly mi padat asi po 1,5 měsíci vlasy. Doktorka mi řekla, že se mám nechat vyšetřit na štítnou žlázu. Ale já jsem přesvědčená že je to tím lékem. Prosím, co mám dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčivo GABAGAMMA 300 obsahuje účinnou látku gabapentin, což je antiepileptikum používané při léčbě neuropatické bolesti. U gabapentinu známe jeho nepříznivé účinky, jako je somnolence (ospalost), závratě, ataxie (nešikovnost), únava, nevolnost, zvracení a rýma. Alopecie (vypadávání vlasů) bývá jen vzácným vedlejším účinkem antiepileptik a u gabapentinu není doposud dobře popsaným jevem.
Existuje ale jeden zdokumentovaný případ ženy (28 let), která dostala gabapentin v denní dávce 1,8 g na léčbu chronické bolesti po implantaci kardiostimulátoru. Po jednom týdnu léčby gabapentinem si všimla významného vypadávání vlasů a vyšetření ukázalo parciální oblasti alopecie (bez vlasů) mezi oblastmi s normálním růstem vlasů. Vypadávání vlasů bylo patrnější ve frontální a parietální oblasti. U této pacientky byly provedeny testy na štítnou žlázu, hematologické testy, plazmatické elektrolyty, hladiny železa a feritinu v krvi, kortizol a adrenokortikotropní hormon, a vše bylo v normálních mezích. Lékaři se proto začali domnívat, že ztrátu vlasů mohl vyvolat gabapentin, protože začátek vypadávání vlasů koreloval se zahájením léčby. Léčba gabapentinem byla ukončena a vypadávání vlasů se zastavilo dva měsíce po ukončení terapie, po čemž následovalo postupné opětovné zarůstání vlasů.
Každý lék má svá rizika a je na pacientovi / lékaři, aby si vyhodnotili, zdali přínosy léčby tato rizika převyšují, či nikoliv. Promluvte si proto znovu se svou lékařkou o náhradním řešení.
Pokud se dohodnete na jiné léčbě, pak mějte na paměti, že gabapentin je návykový lék a i po krátkodobé léčbě mohou nastat abstinenční příznaky, neboli příznaky z vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin. Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii (nemožnost spát), nauzeu, bolesti, pocení, třes, bolest hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost. Pokud má být gabapentin vysazen, doporučuje se, aby byl vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci.
Odkaz na zdokumentovaný případ vypadávání vlasů: https://www.jpsmjournal.com…
Přestože se člověk, který se nadměrně potí, intenzivně věnuje hygieně, používá kvalitní kosmetické přípravky, aby potlačil zápach, jejž vylučuje kůže, často se stává, že potnížlázy pracují tak intenzivně, že se nedají ničím přebít a zamaskovat. Z lékařského hlediska je pocení velice individuální záležitost, která má ale přirozený původ. Muži obecně mají aktivnější potnížlázy než ženy. Více samozřejmě pocení překáží mladým, často velmi aktivním lidem. Pokud se velmi potí osoby na vyšších pracovních pozicích a objeví se mezi svými pracovními kolegy s mokrými skvrnami na košili či blůze, je to téměř neodpustitelné.
V naší poradně s názvem ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Čím zklidnit podrážděný žlučník
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte pocit podráždění žlučníku (často popisované jako tlak nebo nepříjemné pocity pod pravým žebrem, nevolnost nebo nadýmání), existují některá bezpečná domácí opatření, která mohou pomoci zmírnit příznaky. Tato opatření nenahrazují lékařské vyšetření, zejména pokud je bolest silná, přetrvávající nebo se zhoršuje.
Co často pomáhá zklidnit podráždění žlučníku
1. Dočasně přejděte na dietu s velmi nízkým obsahem tuku
Toto je obvykle nejrychlejší způsob, jak snížit podráždění žlučníku.
Vhodné jsou:
- Vařené brambory
- Rýže, toast
- Dušená zelenina
- Libové drůbeží maso nebo tofu
- Čiré polévky
Vyhněte se:
Smaženým jídlům
Sýru, máslu, smetaně
Tučnému masu
Vejcům (mohou u některých lidí spouštět podráždění)
Žlučník se nejsilněji stahuje v reakci na tuky, takže snížení příjmu tuků ho může uklidnit.
2. Teplý obklad nebo vyhřívací podložka
Teplý (ne horký) obklad na pravou horní část břicha může zmírnit křeče a nepohodlí.
3. Hydratace
Popíjejte teplou vodu nebo bylinné čaje (mátový, heřmánkový, zázvorový).
Vyhněte se:
Alkoholu
Velmi slazeným nápojům
Velkým, těžkým jídlům
4. Menší, častější jídla
Konzumace velkých jídel vyvolává silnější kontrakce žlučníku. Zkuste jíst 5–6 malých jídel po dobu několika dní.
5. Po jídle se vyhněte ležení naplocho
Po jídle zůstaňte 1–2 hodiny ve vzpřímené poloze, abyste snížili tlak a příznaky podobné refluxu.
6. Lehký pohyb
Pomalá chůze po jídle může pomoci s trávením a snížit zátěž žlučníku.
Příznaky vyžadující lékařskou pomoc
Vyhledejte pomoc co nejdříve, pokud máte:
- Neustálou nebo silnou bolest v pravé horní části břicha trvající déle než 1–2 hodiny.
- Bolest vyzařující do ramene nebo zad.
- Horečku nebo zimnici.
- Zežloutnutí kůže nebo očí.
- Zvracení, které neustává.
- Tmavou moč nebo bledou stolici.
Toto může naznačovat žlučové kameny, zánět (cholecystitidu) nebo obstrukci žlučovodu, což vyžaduje okamžitou léčbu.
O nadměrném pocení se dá hovořit, pokud se člověk potí i v situacích, kdy by normálně neměl, anebo vylučuje příliš velký obsah potu. V extrémních případech se může vyloučit až 1,5 l tekutin za hodinu, což je pro zdraví organismu nebezpečné. Nakolik je pocení úměrné, jde však těžko vyčíslit, protože je to záležitost ryze individuální. Člověk sám nejlépe pozná, kdy se stala v jeho termoregulačním systému nějaká změna, případně kdy jej nadměrné vylučování potu začne obtěžovat a oslabovat.
Lidské ledviny jsou ze své podstaty „projektovány“ na cca 35 000 litrů přijaté tekutiny. Průměrně to tedy vychází na 1,36 litru tekutin denně. Cokoliv nad toto množství znamená zkrácení jejich životnosti. Není třeba hlubokých lékařských znalostí, aby nám to bylo jasné – člověk od prvopočátků své existence neměl neustále k dispozici hrnek s čajem na stole či sladkou limonádu v lednici. Pil, když měl příležitost. Tak se vyvinulo i jeho vodní hospodářství. V posledních dekádách však lidstvo své ledviny soustavně přetěžuje, a tak jsme svědky rostoucího počtu obyvatel planety, kteří v pozdním věku řeší problém selhání tohoto životně důležitého orgánu. Ještě děsivější je však zamyšlení nad tím, proč nám nejsou tyto podstatné informace dostupné. Nápojový průmysl je obrovský byznys. Denně jsou vypity tisíce hektolitrů slazených a přeslazených limonád, které jsou prodávány i s 300% marží. Pro velké štiky tohoto odvětví není žádný problém zaplatit si studie o prospěšnosti konzumace nápojů, naopak o riziku zubního kazu zarytě mlčí. Stejně tak se pod pokličkou udržuje informace o rizicích nadměrného pití. Nebuďme tedy jen stádem ovcí, které si nechá diktovat co pít a v jakém množství. Pijme tak, jak nám to příroda říká již po tisíce let.
Pokud dochází dlouhodoběji či opakovaně k nadměrnému pocení, je třeba to nějakým způsobem řešit. Měla by se vždy vystopovat příčina, kterou lze v mnohých případech léčit či odstranit. Když pomine příčina, pomine většinou i nadměrné pocení. Pokud jde o nějaký funkční problém potních žláz (může být jen u některých), lze jej řešit lokálně přípravky, které tlumí vylučování potu (antiperspiranty), zápach jde eliminovat deodoranty. Je lépe se poradit v lékárně, kde mají kvalitní a specializované zboží. V případě neúspěchu se na mnoha odborných pracovištích aplikují botulotoxinové injekce, které jsou poměrně drahé (několik tisíc korun), ale mohou vyřešit nadměrné pocení až na jeden rok. Nejúčinnějším a také nejkrajnějším řešením je odstranění potnížlázy. Přistupuje se k němu jen v případě, kdy ostatní možnosti selhaly. Operace vyřeší problém nadměrného pocení někdy trvale, někdy jen na
V naší poradně s názvem VYSETRENI SLINNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heis Václav.
Je mi 84let a mám příznaky nemoci parkinson- V poslední době se mi vyskytl problém ve výskytu někdy až silného 'slintání ', kdy mi dost nekontrovatelně vytékají sliny z úst. Poraďte mi co by pomohlo - slyšel jsem o nemoci parkinson, že veškeré příznaky jsou neléčitelné a p. Mám současně i jiné problémy,ale to není podstatné pro tento stav. Děkuji Heis
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milý pane Heisi, váš problém s vytékáním slin určitě bude mít řešení. Jedno jednoduché řešení: mít při ruce kapesník a při předklonu hlavy si jej přiložit před ústa. Lepší řešení můžete dostat v ordinaci geriatrie. Tady vám k tomu posílám odkaz na mapu, kde si můžete vyhledat nejbližšího lékaře s tímto zaměřením: https://maps.google.cz/maps…
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.
Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.
Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.
Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.
Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.
Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.
Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.
Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš