Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
V naší poradně s názvem DIETA NA SLINIVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie zemanová.
Pprosím o dietu,manžel je 14 dnů po odstranění nádoru na slinivce a má stále průjem.děkuji za odpověd M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je běžné, že lidé s rakovinou slinivky mají problémy s výživou. Pokud je slinivka odstraněna nebo nefunguje správně, nebo pokud jsou zablokovány žlučové nebo pankreatické vývody, je možné, že nebudou schopni strávit tuk. Blokádu lze řešit umístěním stentu do kanálku, který jej udrží otevřený. Lékař také může předepsat pankreatické enzymy na podporu trávení. Léky, jako jsou steroidy, mohou pomoci zlepšit ztrátu chuti k jídlu.
Při rakovině slinivky, můžou být různé typy průjmu. Někteří lidé mohou mít světlou stolici, pokud mají ucpaný žlučovod. Někteří lidé mohou mít průjem, když slinivka nevytváří dostatek enzymů, které pomáhají střevům trávit potravu a absorbovat živiny.
Provedení některých změn ve stravě může pomoci zmírnit průjem. Jednou z nejdůležitějších věcí při zvládání průjmu je pití dostatečného množství tekutin, abyste pacient zůstal hydratován.
Lékař může předepsat vitamínové doplňky, protože střeva správně nepřijímají živiny a dochází k tzv. malabsorpce - podvýživě. Pacient by se také měl vyhnout tučným, mastným nebo smaženým jídlům, protože bude mít potíže s jejich trávením.
Při průjmu je třeba konzumovat potraviny s vysokým obsahem draslíku, aby se nahradil průjmem ztracený draslík. Mezi tyto potraviny patří:
meruňkový nebo broskvový nektar
banány
pomeranče
bramborová kaše nebo pečené brambory
Pro přípravu běžných jídel používejte potraviny s vysokým obsahem bílkovin a kalorií, ale nízkým obsahem vlákniny. Mezi tyto potraviny patří:
bílý nebo vanilkový jogurt
nudle
snídaňová kaše z pšeničné krupice
konzervované nebo vařené ovoce bez slupek
tvaroh
tavený sýr
kuřecí nebo krůtí (s kůží)
libové mleté hovězí maso
Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny a těm, které zvyšují činnost střeva a rychlost vytahování tekutiny z tkání do stolice. Káva s kofeinem, čaj a alkohol mohou stimulovat činnost střev. Mezi potraviny s vysokým obsahem vlákniny patří:
celozrnné cereálie a pečivo
hnědá rýže
sušené ovoce, jako jsou sušené švestky a rozinky
popcorn, ořechy a semínka
fazole a luštěniny
syrová zelenina a ovoce
Správná výživa během léčby rakoviny je důležitá, proto se poraďte s lékaři, pokud průjem stále přetrvává.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI ŠEDÉHO ZÁKALU,SILOVÁ ZÁTĚŽ NA ORGANISMUS V DOBĚ POOPERAČNÍM,JAK DLOUHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Macková.
Prosím o radu jak dlouho je potřeba šetřit organismus po operaci šedého zákalu,aby nebyl narušen pooperační stav,rekonvalescence.Jak dlouho se vyvarovat zvedání těžších břemen,zohýbání,tlačení atd.Prosím o odpověď z vlastních zkušeností.Děkuji!!!!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Srovnalová.
prosím,jak dlouho se šetít po operaci šedého zákalu.Děkuji Ssrovnalová marie
Pokud je překyselený organismus důsledkem nějakého onemocnění, obvykle se po uzdravení hladina pH v těle sama srovná. Někteří jedinci se ale rozhodnou překyselený organismus léčit. S překyseleným organismem není potřeba se hned obracet na lékaře, nejprve je vhodné nastavit si nový životní styl, odstranit z jídelníčku potraviny, které pomáhají tvorbě kyselosti, nebo je alespoň omezit a samozřejmě do něj více zařadit potraviny tvořící zásady.
Jídelníček by tedy měl obsahovat více ovoce, zeleniny, brambor, bylinek a kvalitních olejů. Potraviny obsahující kyselé látky není vždy třeba z jídelníčku vyloučit, ale je vhodné je omezit, například mléko, mléčné výrobky, maso. Také je vhodné dodržovat alespoň 2 – 3 hodinový interval mezi jídly, aby žaludek dokázal zpracovat přijatou potravu dřív, než dostane další. Důležité je také dodržovat pitný režim se správnými tekutinami. Jak z předcházejícího odstavce vypovídá, Coca Cola není pro léčbu překyseleného organismu ideální nápoj. Ideální jsou neperlivé vody a ovocné čaje. Káva a různé druhy čajů také způsobují podle některých zdrojů překyselení organismu, takže je lepší jejich příjem omezit. Důležité je také vyhnout se alkoholu a tabákovým výrobkům a ideálně přidat do denního programu čas na pohyb. Vhodná je i obyčejná půl hodinová procházka, i ta může při odkyselování organismu velmi napomoct. Nemusí se tedy vždy jednat o běh, nebo o fitnes.
Je třeba si také uvědomit, že pro organismus je dobré, když tato nová životospráva je trvalá. Krátkodobá změna sice pomůže odkyselit organismus, ale nic pak nebrání tomu, aby se překyselenost vrátila, naopak, když jedinec změní životosprávu trvale, tak by se těmto problémům měl již vyhnout. Neznamená to ale, že si již nikdy nesmí dát žádné maso, čokoládu, nebo slazený nápoj, důležité je to ale nepřehánět. Naopak požívání jen potravin řadících se k zásadotvorným látkám může vyvolat nedostatek kyselotvorných látek v těle. Ideální je vytvořit si správné kombinace obou typů potravin, které pak zaručí rovnováhu v těle. Aby bylo možné této rovnováhy dosáhnout, je třeba vědět, která potravina se řadí k zásaditým a která ke kyselým.
Léčba překyseleného organismu nemusí být úspěšná hned od začátku, je možné, že nejprve se hladina pH dostane do normálu a najednou opět poklesne, to bývá způsobené tím, že organismus díky nové životosprávě začne likvidovat kyselé látky i ze zásobáren, nejen ty, které aktuálně přijímá. A proto tato léčba může trvat delší dobu.
Při procesu odkyselení je třeba dodržovat několik zásad, které mohou průběh tohoto procesu ovlivňovat. Nejdůležitější je, aby si člověk uvědomil, v čem dělá chybu (jídelníček, málo pohybu, mnoho alkoholu, mnoho stresu)
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Každý člověk je pánem své acidobazické rovnováhy, a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Potenciálně zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad uvědomuje a nemocný nemá často dostatek víry, aby jí věřil. Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení.
Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35, člověk zemře. Celá řada biochemických pochodů v těle je zaměřena na udržení pH krve, a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“. Krev má prostě přednost... A jak se tento důležitý proces realizuje?
Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v organismu tvoří jako produkty látkové výměny (chlorovodíková, octová, močová a podobně), jiné bohužel přijímáme. Pro zajištění zmíněné acidobazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné kyseliny z těla průběžně odbourávat neboli redukovat. K odbourávání kyselin může dojít pouze za přítomnosti látek zásaditého charakteru, jako jsou minerály, stopové prvky a podobně. Jestliže je jejich příjem ve stravě dostatečný, je vše v pořádku. Jestliže přijímáme zásaditých látek málo a kyselých mnoho, organismus je nucen použít pro redukci kyselin uložené zásadité látky. Vápník z kostí, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík, který byl původně určen pro nervovou činnost... A navíc organismus začne ukládat nežádoucí vodu a zadržovat ji, aby kyseliny v těle naředil. Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů a následně pak k nemocem, které se dlouhodobým překyselením stávají chronické. Mohl by následovat dlouhý výčet chorob počínaje alergiemi, artrózami, žaludečními vředy a konče například rakovinou považovanou za „kyselou nemoc“ číslo jedna.
Díky stravě, kterou přijímáme, má více než 90 % populace překyselený organismus (latentní acidózu).
Naše strava by měla obsahovat dostatečné množství zásadotvorných potravin, jako je ovoce a zelenina. Každá potrava, kterou strávíme, zanechává v našem těle zbytkový „popel“, který je buď kyselý, zásaditý, či neutrální, podle druhu potravy, ze které pochází. Přirozený poměr mezi kyselinami a zásadami by se měl ve zdravém těle pohybovat v poměru 1 : 4. Jestliže je tento poměr zachován, tělo je odolné proti nemocem. Ideální strava by tedy měla obsahovat 80 % zásadotvorných a 20 % kyselinotvorných potravin. Někteří výživoví poradci doporučují poměr 50 : 50.
Potraviny, které jsou pro tvorbu kyselosti v organismu (pozor, ne v krvi, jak to mnozí nejednou špatně interpretují) nejhorší, jsou to jednoznačně ty, které obsahují rafinované cukry, veškeré klasické nezdravé jídlo, cereálie plné cukrů, kofein, alkohol a
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Tichá.
Dobrý den, četla jsem přehled potravin,které jsou rizikové a pak jídelníček,kde se naopak některé z nich doporučují.Jak to tedy je? děkuji za odpověď.
Warfarin jsem začala brát po používání injekce Clexane, nyní beru 3 mg.
Děkuji za odpověď, Tichá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při užívání Warfarinu je důležité jíst stejné potraviny, jako v době měření INR (test Quick). Když uděláte změnu v jídelníčku a budete chtít na nějakou dobu konzumovat i rizikové potraviny, tak bude potřeba znovu změřit INR a upravit dávkování Warfarinu. Když se nechcete moc starat o to co je dobré jíst a budete používat všechny potraviny, tak si nechte INR měřit každých 14 dní. Jestli nechcete měřit tak často INR, tak pak musíte mezi jednotlivými měřeními používat jen potraviny s nízkým obsahem vitamínu K.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, mám problém s přípravou každodenního jídla pro manžela, který užívá warfarin. Kamkoliv se podívám, všude je co by neměl, ale já bych potřebo- vala konkrétní jídelníček z toho co může. Pokud je to možné, pošlete mi nějaké návrhy nebo mně na nějakou stránku odkažte. Děkuji Foukalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to složité, jen je potřeba po nějakou dobu konzumovat více méně stejné potraviny a jen je různě kombinovat. Vyberte potraviny, které vašemu manželovi chutnají a sestavte z nich jídelníček na týden. Další týdny používejte stále stejné potraviny, ale jinak je nakombinujte, aby to nebylo moc jednotvárné. Po měsíci vyberte jiné chutné potraviny a složte z nich nový jídelníček. Při každé změně vybraných potravin je potřeba provést kontrolní zaměření srážlivosti krve do jednoho týdne od změny.
To, že se zde uvádí seznam potravin, které zesilují nebo zeslabují účinky Warfarinu neznamená, že by se neměly vůbec používat. Používat se mohou v přiměřeně malém množství, ale hlavně se musí v tomto množství konzumovat pravidelně po nějakou dobu.
Je potřeba si uvědomit, že lidské tělo potřebuje jak kyselinotvorné, tak i zásadotvorné potraviny. Je třeba ale určit ideální množství obou typů potravin. Obvykle se doporučuje strava v poměru zhruba 4 : 1 samozřejmě ve prospěch těch zásadotvorných potravin.
K odkyselení organismu pomáhají potraviny, které jsou zásadotvorné, základem tedy je si uvědomit, která potravina patří do skupiny kyselinotvorných a která do zásadotvorných. U některých zdrojů se potraviny překrývají. Problém také může být při nesprávném stravování, kdy se ze zásadotvorné potraviny stává kyselinotvorná. To se může stát například při rychlém stravování, kdy člověk nemá čas potravu rozkousat, protože pospíchá a je ve stresu z toho, že nestíhá. Pak je jedno, že si k jídlu dá zásadotvorné ovoce, protože organismus takovou potravinu přemění na kyselinotvornou. A proto je jasné, že není jen důležité, co člověk jí, ale i jak to jí.
Mezi kyselinotvorné potraviny se řadí maso (divočina, hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, mleté maso, karbanátky), ale i vnitřnosti a potraviny z nich vyrobené (játra, jelita, jitrnice, ledvinky atd.). Kyselinotvorné jsou také různé uzeniny (šunka, salám, klobása, párky) a ryby. Patří sem také mléko a mléčné výrobky (slazený jogurt, tavený sýr, různé druhy tvrdých sýrů nad 30 % atd.). Velmi kyselinotvorné je také bílé pečivo (chleba, housky, rohlíky) a sladké pečivo (koláče, koblihy atd.). Mezi kyselinotvorné potraviny patří také veškeré sladkosti (sušenky, čokolády, piškoty, atd.) a konzervované ovoce (obsahuje vysokou dávku cukru). Do této skupiny spadá stejně tak pivo, víno a veškerý tvrdý alkohol. Nevhodná jsou i různá dochucovadla (masox, kari, majonéza, tatarská omáčka, kečup, ad.)
Mezi zásadotvorné potraviny, tedy ty, které by měly tvořit většinu naší stravy, patří samozřejmě čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, brambory, celozrnné těstoviny. Patří sem také celozrnné pečivo, různé druhy sýrů do 30 % (například cottage a camembert), tvaroh. Řadí se sem také některé druhy masa jako husí (jen prsa), krůtí, ale i hovězí (to se kryje s kyselinotvornými, do zásadotvorných patří jen libové hovězí), slepičí, srnčí, telecí. Z ryb se sem řadí treska. Zásady v těle také vytváří kuskus, jáhly kroupy, různé druhy luštěnin (ale ne čočka), sója, slunečnicový a olivový olej.
Důležité je, aby jídelníček obsahoval látky, které s odkyselením pomáhají. Pokud se tyto prvky nedostávají do těla v potravě, je možné dodávat je tělu i jako doplňky stravy.
Ve stravě podporující odkyselení organismu by se určitě měl objevit prvek chrom, který pomáhá při látkové výměně cukru, umožňuje usazování glukózy v buňkách a zároveň vytváří zásadité
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst všechno. Jen je třeba dávat pozor na potraviny, které jsou zelené. Patří sem zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulka, okurky, rajčata, papriky, všechny tyto potraviny můžete konzumovat každý den, ale pouze v omezeném množství. Ostatní potraviny nejsou problematické a můžete je jíst bez omezení.
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Semafor je barevně rozdělen: zelená znamená „volno“ – tyto potraviny bychom si měli vybírat nejčastěji; oranžová znamená „pozor“ – tyto potraviny můžeme jíst, ale v omezeném množství; červená znamená „stop“ – těmto potravinám bychom se měli raději vyhýbat.
Zelená barva znamená volno, to jsou potraviny, které se mohou jíst libovolně, téměř bez omezení. Potraviny zeleně označené jsou z hlediska snižování tělesné hmotnosti ty nejvhodnější. Mají nejvíce vitamínů a minerálů, většina z nich také obsahuje velké množství vlákniny. Obsahují málo nasycených tuků a cholesterolu, obvykle také málo soli. Nejvíce potravin, které denně jíte, by mělo být tedy ze zeleného kruhu.
ZELENÁ – tyto potraviny by měly tvořit většinu našeho jídelníčku, jedná se o sacharidy a patří sem: mandlové mléko, ovoce (nemůžeme se zeleninou, jen s mrkví), kakao, sójová smetana, sójové mléko, tofu, celozrnné pečivo, jáhly, pohanka, všechny obiloviny, luštěniny, brambory, rýže, bílé maso, olivový olej.
Oranžová barva znamená pozor. Tyto potraviny můžeme jíst, ale ne bez omezení. Potraviny v oranžové barvě se řadí mezi potraviny vhodnější. Většinou ale neobsahují tolik vitamínů a minerálních látek a často mají méně vlákniny. Mohou obsahovat nasycené tuky a cholesterol, stejně tak přidaný sodík, hlavně ve formě kuchyňské soli. Tyto potraviny se mohou jíst, ale pozor, aby nepřevládaly nad těmi z vnitřního zeleného kruhu.
ORANŽOVÁ – nic se nesmí přehánět, tedy jen málo a občas, jedná se o neutrální potraviny a patří sem: zelenina, koření, sůl, olej, mandle, med, sójová omáčka, hřiby, žampiony, hlíva ústřičná, hovězí maso, vepřové maso, bílé pečivo, bílá rýže, olej.
Červená barva znamená stop. Těmto potravinám se raději vyhýbejte. Potraviny červeně označené obsahují hodně volného cukru, nezdravých nasycených tuků anebo soli. Můžete si dát malou porci 1 nebo 2 potravin z červené barvy.
ČERVENÁ – nevhodná jídla, která je lépe vypustit, jedná se o bílkoviny a patří sem: jogurt, sýry do 30 %, smetana, tvaroh, zakysaná smetana, máslo, maso, ryby, vejce, mozzarella, smažená jídla, uzeniny, sladkosti, chipsy, máslo, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku
Kombinujeme červenou a žlutou, nebo zelenou a žlutou – nikdy červenou a zelenou! Žádná dieta nemůže fungovat bez předešlé detoxikace!
V naší poradně s názvem OČISTA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hýbl.
Dobrý den,
jsem na neschopence 15 tý den s bolestí v kolenech, tak jsem chtěl využít tento čas i na očistu těla držím půst 3 dny sním akorát jedno strouhané jablko s mrkví za den piju ginko bilobu zelený čaj a vodu s jednou kávovou lžící UMEocta v půllitru.Tonto ocet se používá na překyselenýorganismus s kterým mám problém.Očistu dělám i kvůli pískání v uších které mne trápí už 22 rokú. Krevní cukr mám 7,1 jináč v poho.Mám 60 let.
Díky za odpověd
S pozdravem
Jiří Hýbl
Přeji příjemný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nepíšete nic o příčině bolavého kolene, ale ve většině případů není omezování stravy pro hojení vhodné. Například při zánětu na poškozených vazech je třeba dodávat dostatečné množství bílkovin, zejména kolagenu, aby mohlo dojít k výstavbě nové - zdravé tkáně bez zánětu. U kloubů je zase zapotřebí kyselina hyaluronová a vápník. Vše je dostupné v běžné vyvážené stravě, kterou Vy teď nemáte. Jestli chcete rychlé vyléčení od bolesti v koleni, tak přesuňte očistu těla na dobu, až budete zdravý. Nyní přejděte na normální stravu se sníženým množství purinů a tuků. Postupně koleno rehabilitujte rozhýbáním, masáží a cvičením.
Na pískání v uších požádejte svého praktického lékaře o předpis na lék Piracetam.
Glykemický index (GI) je ukazatel, kterým se hodnotí rychlost přeměny sacharidů na glukózu, určuje tedy, jak moc se po konzumaci konkrétní potraviny zvedne hladina cukru v krvi. Pro glukózu je stanoven glykemický index 100 a potraviny se dělí na ty s nízkým GI (hodnota nižší než 55), se středním GI (56–70) a s vysokým GI (hodnota vyšší než 70). Hodnotu glykemického indexu ovlivňuje jak složení potraviny, tak způsob jejího zpracování. Čím vyšší index je, tím rychleji dochází k nárůstu glykemie a tím rychleji se po jídle opět dostaví pocit hladu. Potraviny s nižším glykemickým indexem jsou pro tělo vhodnější, protože po nich nedochází k výrazným výkyvům krevního cukru, tělo lépe využije dodanou energii a obecně se dají tyto potraviny považovat za prevenci civilizačních chorob.
Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří kořenová zelenina, jablka, žitný celozrnný chléb, tmavá rýže, ovesná kaše či čočka. Ty všechny mají glykemický index nižší než 50. Naopak lívance, smažené hranolky, koblihy nebo pizza mají vysoký glykemický index – jeho hodnota se pohybuje mezi 60 a 90.
Snížení hladiny cukru podpoří nejen správné potraviny, ale také dodržování obecných zásad. Zejména dostatečný pitný režim, kterému dominuje čistá voda, pomáhá díky řadě biochemických procesů snižovat hladinu cukru v krvi. Stejně důležité je sledovat celkový energetický příjem, proto byste se měli vyvarovat přejídání, tedy neadekvátního zvyšování krevního cukru.
Jezte pokud možno pravidelně a v menších porcích. Naučte se sledovat složení potravin uvedené na obalech a soustřeďte se jak na celkovou energetickou hodnotu, tak na zastoupení jednotlivých složek. Ke snížení glykemie přispívá také pravidelný pohyb, svaly při něm totiž spotřebovávají cukr z krve na svou činnost. Na hladinu cukru v krvi má vliv rovněž psychické vypětí – stresové hormony ovlivňují hladinu cukru v krvi, dlouhodobý stres je tedy pro organismus škodlivý i v tomto směru. Vláknina zpomaluje trávení sacharidů a reguluje hladinu krevního cukru, která díky ní stoupá pozvolna a kontrolovaně. Ze dvou druhů vlákniny, ve vodě rozpustné a nerozpustné, je pro snižování krevního cukru přínosnější ta rozpustná. Konzumujte zeleninu, luštěniny či ovesné vločky. Neslazené ovesné kaše jsou vynikajícím zdrojem energie a k jejich trávení potřebuje organismus hodně času. Díky tomu se krevní cukr po konzumaci ovesných vloček nedostává na vysoké hodnoty příliš rychle. Pokud si snídaňovou ovesnou kaši ochutíte skořicí, která snižuje glykemii (hladinu cukru v krvi), uděláte svému tělu po ránu opravdu dobře. Vhodným pomocníkem jsou i lněná semínka, která nejenže obsahují vlákninu, ale sama o sobě také snižují hladinu krevního cukru. Vláknina navíc podporuje čištění střev, bezproblémové trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pro organismus tak má mnohostranný význam.
V naší poradně s názvem JAK NA PŘEKYSELENÝ ORGANISMUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hradilová.
Dobrý den, dostala jsem recept na OMEPRAZOL STADA, teď jsem si přečetla, že může i uškodit jeho užívání. Mám se ho skutečně bát nebo je to jen zbytečný
strach ? Prosím o Vaši odpověď, moc děkuji předem.
Hradilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý lék má své nežádoucí účinky, i Omeprazol. O těchto nežádoucích účincích ví i váš lékař a jistě zvážil přínosy lecby oproti rizikům. A tím, že jste dostala recept, je výsledek přínos vyšší než rizika. Takže v klidu započněte s léčbou, protože vám čitelné uleví. Pokud byste do budoucna neměla důvěru v léčbu Omeprazolem, tak je zde ještě možnost použít léky s látkou Famotidine, jenž má podobné účinky, ale s nižším rizikem. Famotidine je v léčivech Famosan, Quamatel a Ulfamid. Cena doplatku je cca 60 Kč na měsíc léčby při vydání na předpis. Bez předpisu je to asi 100 Kč.
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
V prvních dnech sice tělo produkuje ketony, ale neumí je efektivně využívat. Existují dvě metody měření ketózy. První je pomocí proužků ketoPhan/diaPhan, které měří přítomnost ketonů v moči. Druhá metoda je pomocí ketometru, který měří přítomnost ketonů v krvi. Prvních pár dní tedy budete pozorovat vysokou koncentraci ketonů v moči, což je právě znakem toho, že je tělo zatím neumí efektivně využívat. Tento stav není pro organismus ideální. V této fázi je nastaven napůl na tukový a napůl na cukrový metabolismus. Pokud se chcete dostat do ketózy, měli byste usilovat o ketoadaptaci, tedy o to, abyste měli co nejvíce ketonů v krvi, ale už téměř žádné v moči.
1.–3. den
Při snížení sacharidů v potravě pod 50 g denně začne organismus spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Dochází k úbytku hmotnosti, což však primárně souvisí se ztrátou vody navázanou na glykogen. Organismus se zatím nezačal zbavovat tuků.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: < 0,5 mmol/l
Ketony v moči: < 5 mg/dl
4.–21. den
Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Játra začínají produkovat stále větší a větší množství ketonů. Tkáně zatím nejsou přizpůsobeny na jejich využívání, a tak většina vyrobených ketonů odchází z těla močí. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází i k poklesu fyzické výkonnosti.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: postupný nárůst až na 3 mmol/l
Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg/dl
22.–42. den
Stále větší a větší množství buněk začíná využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahá i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici, avšak podíl ketonů v krvi se drží na horní hranici – organismus se adaptoval na nové palivo – ketony.
Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol/l
Ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg/dl
43.–56. den
Organismus je přepnut do ketózy, nedějí se už žádné další změny. V tomto období by se ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módu. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.
Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.
Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.
Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).
Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).
Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a pod
V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nemohu nikdenajít, zda jáhly jsou luštěnina, t.zn., jestli jsou při dně vhodné nebo ne.Nemůžete někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jáhly patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů jáhel vyprodukuje 62 mg kyseliny močové. Potraviny do 100 mg kyseliny močové jsou při dně optimální a je možné je normálně konzumovat, tedy i jáhly.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Jídelníček při cukrovce 2. typu by měl být vyvážený jak potravinově, tak kaloricky. Jídelníček diabetika by neměl obsahovat například tyto potraviny...
Bonbony, sušenky a cukrovinky
Bonbony, sušenky, ovocné sirupy a další cukrovinky obsahují nejen hodně nekvalitních cukrů, ale současně jsou také vysoce kalorické. V těle po jejich požití dochází k prudkému vzestupu hladiny glukózy v krvi, což může u diabetiků vést ke zhoršení potíží. Naučte se proto doplňovat hladinu cukru v krvi pomocí kvalitních cukrů, které najdete například v čerstvém ovoci, a na cukrovinky raději zapomeňte.
Hrozinky a sušené ovoce
Přestože sušené hrozinky či ovoce na první pohled vypadají zdravě, bohužel způsobují opět stejný problém jako ostatní potraviny bohaté na cukry – prudce zvyšují hladinu glukózy v krvi, což je pro diabetika nepřijatelné. Je mnohem lepší dát si hroznové víno v přirozené a čerstvé podobě nebo sušené hrozinky či ovoce nahradit jiným čerstvým ovocem, jako je broskev či jablko.
Palačinky s marmeládou
Není na světě snad člověka, kterému by nechutnaly palačinky s marmeládou nebo čokoládou. Bohužel diabetikům je tato pochoutka zapovězena, protože způsobuje prudký vzestup hladiny glukózy v krvi se všemi negativními důsledky. Nicméně nemusíte zoufat, existují totiž speciální marmelády pro diabetiky, které místo cukru obsahují náhradní sladidlo. Palačinky s marmeládou si tedy nemusíte úplně odepřít, jen je potřeba vybírat tu správnou marmeládu.
Bílý chléb a bílé pečivo
Na tyto tradiční potraviny v české kuchyni prostě a jednoduše zapomeňte. Při trávení se totiž chovají podobně jako cukr a negativně ovlivňují řízení hladiny glukózy v těle. Totéž platí pro rýži a všechny pokrmy obsahující bílou mouku. Rozumnou alternativou pro diabetiky je celozrnný chléb a celozrnné pečivo, i když i tyto potraviny způsobují do určité míry vzestup hladiny glukózy v krvi, proto je dobré hlídat porce a místo 2 krajíčků si dát raději jenom jeden.
Plnotučné mléko
Nasycené tuky v mléčných výrobcích mají negativní důsledky na lidský organismus (na každý, nikoli jen na organismus diabetika), protože způsobují vzestup „zlého“ LDL cholesterolu a usnadňují šíření zánětů v těle. U pacientů s diabetem však vzniká ještě jeden velký problém. Klinické studie totiž prokázaly, že nasycené tuky mohou zhoršit inzulinovou rezistenci (stav, kdy organismus není schopen reagovat na hormon inzulin, který je typický právě pro jeden typ cukrovky). Plnotučné mléko tedy ze své ledničky vyhoďte a místo něj pijte mléko nízkotučné (s obsahem tuků pod 1 %). Také se vyvarujte ostatních tučných mléčných výrobků, jako jsou neodtučněné jogurty, smetana, tavené sýry a podob
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.