PRAHA KARLOVO NAM RADIOTERAPIE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Plíce jsou párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z miliónů tenkostěnných váčků, plicních sklípků, alveol, jež jsou opředeny krevními kapilárami. Do alveol se dostává vzduch, kyslík difunduje do krve v kapilárách, naopak oxid uhličitý se z alveol při výdechu dostává z těla ven.
Rakovina plic léčba
Léčba karcinomu plic závisí na specifikách rakovinných buněk, na jejich rozšíření v těle a pacientově celkovém stavu. Běžná léčba zahrnuje chirurgii, chemoterapii a radioterapii.
Chirurgický zákrok samotný má procento úmrtnosti okolo 4,4 %, v závislosti na pacientově funkci plic a dalších rizikových faktorech. Chirurgický zákrok u nemalobuněčného karcinomu plic omezený na jednu plíci do stadia IIIA. Ta je hodnocena pomocí zobrazovací metody (počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie). U pacienta však musí být přítomna dostatečná respirační rezerva, která dovolí plicím fungovat i po odstranění části tkáně. Procedura obsahuje resekci plic (odstranění části plicního laloku), segmentektomie (odstranění anatomického oddělení určitého plicního laloku), lobektomie (jeden lalok), bilobektomie (dva laloky) nebo pneumonektomie (celé plíce). U pacientů s adekvátní respirační rezervou je preferován výběr lobektomie, jež minimalizuje možnost místního opakování. Pokud pro ni nemá pacient dostatečně fungující plíce, může být provedena resekce plic. Radioaktivního jódu brachyterapii na okraji klínové excize může snížit opakování jako u lobektomie. Brachyterapie může omezit aktivním jódem na okrajích klínové excize možnost navrácení, jak je tomu u lobektomie. Videem asistovaná thorakoskopická operace VAT a VATS lobektomie dovolují minimální invazní zásah do karcinomu plic, jejíž výhodou je rychlejší uzdravení, kratší pobyt v nemocnici a minimalizace lékařských výdajů.
Malobuněčný typ karcinomu plic je primárně léčen chemoterapií a ozařováním, protože u chirurgie nejsou vykázány dostatečné výsledky pro přežití. Primární chemoterapie je používána u metastáz při nemalobuněčném karcinomu plic. Kombinace těchto postupů záleží na typu tumoru. Nemalobuněčný typ karcinomu plic je často léčen pomocí cisplatinu nebo carboplatinu v kombinaci s gemcitabinem, paclitaxelem, docetaxelem, etoposidem nebo vinorelbinem. U malobuněčného karcinomu plic jsou nejběžnějšími přípravky cisplatin a etoposide. Stejně tak jsou používány kombinace carboplatinu, gemcitabinu, paclitaxelu, vinorelbinu, topotecan a irinotecan. V rozvinuté fázi malobuněčného karcinomu plic může být bezpečně kombinován celecoxib s etoposidem, tato „směs“ vykazuje zlepšení stavu.
Radioterapie je často prováděna společně s chemoterapií a může být použita v léčebném postupu u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří nejsou způsobilí pro operační zákrok. Tato forma vysoce intenzivní radioterapie se nazývá radikální radioterapie. Zjemněním této techniky je hyperfrakční akcelerovaná radioterapie (CHART), u níž jsou použity vysoké dávky radiace v krátké časové periodě. U případů malobuněčného karcinomu, jenž je potencionálně léčitelný, je ča
V naší poradně s názvem KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Stolařová.
Dobrý den,
Chtěla bych k Vám na kožní oddělení, přijímáte nové pacienty na pojištovnu 211 ?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den
Renata Stolařová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (211) je ve Všeobecné fakultní nemocnici akceptována. Nemocnice (VFN) má svou ambulanci všeobecné dermatologie (tak zvané kožní Karlovo náměstí), kde každý pracovní den od 7:15 přijímá k vyšetření všechny pacienty (stálé i nové) i bez objednání do naplnění kapacity, přičemž poslední pacient bude ošetřen 15 minut před 12. hodinou, kdy končí ordinační doba pro neobjednané pacienty.
Zde jsou ontaktní údaje.
Adresa: Karlovo nám. 32, 128 08 Praha 2 (Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro, ambulance 2,3)
Telefon do kartotéky kožní ambulance:
224 966 740.
V naší poradně s názvem DERMATOLOGIE MUDR ŽEMLIČKOVÁ KARLOVO NÁMĚSTÍ PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Mazurek.
Dobrý den , chtěl bych se k vám objednat zda by to bylo možný . Předem dekuju za odpověď s pozdravem a hezky den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste zavolat na polikliniku a zeptejte se, kdy můžete přijít.
MUDr. M. Žemličková působí v ambulanci pro kožní choroby z povolání a dermatologickou alergologii na adrese Karlovo nám. 32, 128 08 Praha 2 (Fakultní poliklinika, budova C2, 3. patro, ambulance 12 a 13)
telefon je +420 224 966 738 nebo +420 224 966 739.
Provozní doba:
Pondělí 07:15 - 16:15
Úterý 07:15 - 08:30 14:00 - 15:15
Středa 07:15 - 08:30
Čtvrtek 07:15 - 15:15
Pátek 07:15 - 15:15
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena medová.
Dobrý den,
prosím vás jak se jmenuje přesně oddělení kde ozařují paty.
Děkuji s pozdravem
Medová(Majerová)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ozařování patních ostruh se obvykle provádí na oddělení onkologické kliniky. Poliklinika Karlovo náměstí má onkologickou kliniku i s radioterapií, ale od 1.5.2021 zrušili část, která se věnovala nenádorové terapii, kam spadá ozařování patních ostruh. Takže tuto léčbu byste v prostorách polikliniky Karlovo náměstí i v celé Všeobecné fakultní nemocnici hledala marně. Náhradní řešení můžete najít ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v nemocnici Motol.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT PLISEN NA NEHTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den přeji ve spolek, kožní lékařka mi léčí už 5 let s plíseň na nehtu, pořád si ho mám brousit.Už mě to unavuje, deprimuje neboť nemohu nosit vvlétě otevřenou obuv..stydím se.Jiný kožní lékař mě neveme.
Jak má postupovat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Iveto, když je to takto dlouho a roste-li Vám dostatečně pevný nehet, který nyní brousíte, tak bych pak šel cestou, nechat nehet narůst na přirozenou délku a pod nehet, do míst, kde se nehtové lůžko odděluje od nehtu a vzniká zde mezírka, bych kapal Batrafen, jako prevenci proti plísňové recidívě. Tímto byste se měla zbavit nepříjemného vzhledu Vašeho nehtu a nekonečného obrušování a lakování.
Pokud se ovšem chcete zbavit plísně na nehtu zcela a cíleně, tak Vám doporučuji nechat si udělat z plísňového ložiska stěr, ten pak nechat v laborce vykultivovat a podle toho zjistit přesně o jakou plíseň jde a nasadit na ní známou a osvědčenou léčbu. Toto vyšetření Vám udělají v Praze ve Fakultní poliklinice VFN Karlovo náměstí 554/32, 12000 Praha 2 - Nové Město Tel 224 961 111 - oddělení dermatovenerologie. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Neobjednává se zde a zatím berou každého. Nejdříve se ale nechte prohlédnout tamním kožařem, aby mohl zhodnotit Vaši situaci a případné laboratorní stěry pak předepsal, popřípadě vám nasadil vhodnou léčbu.
Ambulance všeobecné dermatologie Karlovo náměstí přijímá pacienty i bez objednání a to v pracovní dny v době od 7:30 do 12:00 hodin, přičemž poslední pacient bude ošetřen 15 minut před koncem ordinační doby, která končí každý den v 15:15 hodin.
Adresa kožní ambulance
Karlovo náměstí 32, 128 08 Praha 2
Ambulance je umístěna ve Fakultní poliklinice, v budově B, ve 3. patře.
V naší poradně s názvem POLIKLININKA KARLOVO NÁMĚSTÍ ODBĚRY KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Nedomová.
Prosím,byla jsem na vyšetření U nemocnice 2 a nyní mě Mudr.Pavel Hrabák pozval do ordinace na Karlovo n. 32-poliklinika tel.224966283 sestra Čechová telefon vyzvání a nikdo nebere /volám už několikrát/ prý budova A 1.patro.Prosím poraďte-děkuji Nedomová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
MUDr. Pavel Hrabák má telefon 224962489 nebo email pavel.hrabak@lf1.cuni.cz
MUDr. Pavel Hrabák pracuje na IV. interní klinice - klinika gastroenterologie a hepatologie, 1. lékařské fakulty, Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Oddělení Gastroenterologie je na adrese Karlovo nám. 32, 128 08 Praha 2, (Fakultní poliklinika, budova C1, 1. patro).
Odběrové centrum je umístěno v přízemí budovy Fakultní polikliniky na Karlově náměstí. Při vstupu hlavním vchodem z Karlova náměstí je Odběrové centrum hned vpravo v hlavní budově. Běžné odběry krve se provádějí každý pracovní od 6:30 do 14:30. Ty speciální se obvykle musí objednávat předem.
Adresa je Karlovo náměstí 32, 128 08 Praha 2, budova C2, přízemí.
Orální glukózový toleranční test (oGTT, glykemická křivka): Pondělí – Pátek 6:30 – 8:00 pro ambulantní pacienty bez objednání
Vyšetření moče ve fázovém kontrastu: Pondělí – Pátek dle tel. dohody po telefonické dohodě na tel.: +420 224 966 670 při příchodu se hlásit okamžitě v recepci Odběrového centra
Odběr na vyšetření kryoglobulinů: Pouze Čtvrtek dle tel. dohody po telefonické dohodě na tel.:+420 224 966 471
Odběr na vyšetření fagocytózy: Pondělí – Pátek 6:30 – 10:00
Odběr na vyšetření cytokinů, Quantiferonu TB Gold, testu aktivace bazofilů: Pondělí – Čtvrtek 6:30 – 10:00 neprovádí se před dnem pracovního volna
V naší poradně s názvem KOŽNÍ AMBULANCE PRAHA KARLOVO NÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla Tlamychová.
Dobrý den. Prosím, mohla bych k vám přijít do ambulance ( bez doporučení) poradit se. Mám v hlavě nějakou vyrážku a už mě to začíná vadit. Je potřeba se objednat ? Jsem r. 1949.
Děkuji za informaci. S pozdravem K.Tlamychová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přijít můžete kdykoli i bez doporučení. Neobjednává se, proto přijďte brzy ráno v 7 hodin a budete muset čekat. Kožní ambulance se nachází ve třetím patře na adrese U Nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2, (pavilon A13), telefon +420 224 962 421.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kosanova.
Dobrý den, můj manžel je po operaci karcinomu jater září 2018. Bohužel se objevily metastázy na plicích, pohrudnici a žebro. Je možné využít protonovou léčbu?
Děkuji. Košanová Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš Kulhánek.
Vážená paní Košanová,
děkujeme vám za váš zájem o protonovou léčbu. Pro onemocnění s výskytem metastáz není bohužel tento typ radioterapie vhodný. Doporučujeme vám postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře vašeho manžela. S pozdravem a přáním hodně sil, Protonové centrum.
Pokud dojde k rozvoji metastáz, je hlavní léčebnou metodou chemoterapie, hormonální léčba, ve vybraných případech i biologická léčba. V určitých situacích se však dá při léčbě metastáz použít i speciální metoda ozařování, takzvaná stereotaktická radioterapie. Spočívá v extrémně přesném dodání velmi vysoké dávky záření do nádorového ložiska s cílem jeho úplného zničení. K léčbě se používá speciální ozařovací přístroj (gama nůž, CyberKnife, stereotaktický lineární urychlovač).
Indikace stereotaktické radioterapie:
jaterní, plicní, kostní či mozkové metastázy;
maximálně tři metastatická ložiska;
omezená velikost ložisek (orientačně do 3 cm);
výborný celkový stav pacientky.
Stereotaktická radioterapie je soustředěna do několika málo specializovaných center:
Nemocnice Na Homolce (gama nůž, mozkové metastázy);
Komplexní onkologické centrum Pardubického kraje (mozkové, plicní a jaterní metastázy).
Nový postup radioterapie výrazně snižuje riziko poškození srdce a tím pádem také výskyt možných zdravotních následků, například infarktu v důsledku poškození srdeční svaloviny zářením. Metoda je velmi jednoduchá. Lékaři doporučují ženám, aby zadržely dech na 15 až 20 vteřin.
K šetrnějšímu ozařování napomáhá speciální přístroj, který sleduje, zda se léčená žena již nadechla a zadržela dech. V takovém případě pak spustí ozařovací dávku. Pacientka je rovněž o zbývající době dávky informována díky brýlím s displeji. Do sluchátek, které má nasazeny, jí pak zdravotnický personál dává další případné pokyny.
Metodu běžně používají ve Velké Británii. Právě zde se s ní seznámili i čeští lékaři. Ozařování je doporučováno v případech, kdy dochází k částečnému nebo úplnému odstranění prsu nebo také v případě, že se rakovina rozšířila do lymfatických uzlin. Při ozařování je často ozářena hrudní stěna, mízní uzliny v podpaží, podél klíční a hrudní kosti.
Další možností je protonová léčba. Protonová léčba je přesná a šetrná metoda léčby rakoviny prsu s minimálními vedlejšími účinky. Umožňuje přesné zacílení protonového paprsku a vynikající pokrytí ozařované oblasti. Zároveň také umožňuje snížit ozáření okolních tkání, zejména srdce a plic. Významně tak snižuje vznik vedlejších nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy.
Ve svém příspěvku LÉČBA SVRABU BEZ RECEPTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tonda.
My bydlíme na vesnici a občas se stává, že nějaké dítko dostane svrab. Léčíme je normálně permethrinem. Permethrin je v masti Infectoscab, ale ta je jen na lékařský předpis a my to máme k doktorům daleko. Proto používáme Permethrin, který se dá volně koupit jako postřik proti mouchám. Je to vodný roztok 10% permethrinu. Já to vždycky naředím jedna ku jedné s tělovým mlékem a potom s tím natřu celé tělo. Funguje úplně stejně jako Infectoscab a je to bez lékařského předpisu volně prodejný přípravek. Tady je vidět cena a obchody, kde to mají https://www.zbozi.cz/hledan…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Adam.
Bohužel jsme si svrab před lety přivezli z ameriky, levne hotely si vybraly svou dań. Netušili jsme, co to je a tak se nam to rozlezlo vsude. Doktori davali masti na exemy, opary. Kdyz jsme si svepomoci zjistili, co to je, protoze na to ucinkoval jen biolit primo na kuzi a cesticky v kuzi vypadaly jako z fotek na netu, doktorka nam milostive predepsala masticku Infectoscab a poradila preprat povleceni. Na jeden den to pomohlo. Dalsi den kousaly boty, kresla, koberce, calouneni zidli, dokonce i zaclony. Co jsme mohli jsme vyprali, moc to nepomohlo. Doktorka milostivě předepsala ještě jednu, že to musí být něco jiného a že nám vyjde vstříc. Kousalo pořád všechno, ani pára přímo do matrace nepomohla, autosedačky prolezlé, čalounění v autě, v židlích, hrůza. Vůbec se nedivím, že si lišky ze zoufalství ukoušou napadenou hnátu. To zoufalství je strašné. Chodíte po světě jako vyděděnec, kouše vás to všude, nesmíte nikoho potkat, nikam si sednout, nikomu nepodat ruku.. jinak ho vezmete s sebou do pekla beze spánku (spát se moc nedá), bez odpočinku. Každý den vyprat na 60 všechno čeho se dotknete - peřiny, povlečení, povlaky, oblečení, ručníky, boty. Všude schne prádlo na další den. Spali jsme na matracích obalených igelitem a všechno ostatní do igelitu zabalili, gauč, koberce, čaouněné židle.. každý den všechno pečlivě stírat od vajíček. Seděli jsme na zahradním nábytku. Doktorka si z nás už jen utahovala a posílala na psychosomatiku/psychyatrii. Sháněli jsme permetrin kde se dalo, kupovali jsme všechno možné, postřiky na mravence, blechy.. jsou různé varianty a z většiny nám bylo zle, ale to jediné účinkovalo, ocet byl nanic a smrdíte kam vlezete. Síra trochu lepší, ale smrdíte taky a na oblečení jsou stopy. Nakonec jsem si nechal poslat galon 10% roztoku lekarskeho permetrinu z amazonu a když nakonec dorazil, všechno jsme to konečně zlikvidovali. Některá vajíčka se vylíhla skoro až po půl roce, musíte si pořád hlídat, čeho jste se dotkli. Nepřeju to nikomu. O permetrinu na mouchy jsem nevěděl, jinak bych ho zkusil. Že se to tu nedá volně koupit v lékárně bych skousl, kdyby nám doktorka pomohla a poradila, takhle to i po letech cítím jako zradu od těch, co studovali a dostali pravomoc rozhodovat, co si smím koupit. Nechali nás v tom.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
V naší poradně s názvem FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 554 32 ODBĚRY KRVE HEMATOLOGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Brunová.
Prosím o info,
Od kolika hodin je v provozu oddělení centrálního odběru krve? Jsem diabetik a léčena pro hypofunkci štítné žlázy, tak mě odesílá lékařka z Vysočan na lačno hned ranní odběr. Vím, že je to v přízemí, ale nevím od kolika hodin.
S pozdravem Marie Brunová
Hlavní město Praha nemá žádnou pohotovost, která by se věnovala jen kožním onemocněním. Během pracovních dnů od pondělí do pátku jsou k dispozici kožní ambulance s ordinační dobou obvykle od 8 do 15 hodin. Tyto kožní ambulance jsou k dispozici jak v pražských nemocnicích, tak v soukromých zařízeních. Jejich seznam na mapě je vidět zde: kožní ambulance Praha. Většina těchto ambulancí přijímá pacienty jen po předchozím objednání.
Mimo běžnou ordinační dobu je k dispozici pak již jen urgentní příjem, který řeší mimo jiné i akutní kožní problémy. Hlavní město Praha má celkem 5 urgentních příjmů, které jsou umístěny v pražských nemocnicích. Praktický přehled všech urgentních příjmů, které jsou vám nejblíže, je vidět tady: pohotovost Praha.
Ve svém příspěvku JAK NAJÍT OČNÍHO LÉKAŘE, KTERÝ ROZPOZNÁ ZÁNĚT OČNÍCH VÍČEK ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gerda.
Děkuji za odpověď. Oční hygienu jsem začala dělat podle instrukcí na internetu
již před 10 dny. Je to opravdu lepší, ale jen za přispění právě těch kortikoidů.
Pro pobavení : moje oční lékařy z kliniky Horní Počernice mi doporučily navštívit ORL, jestli tam nebude ten problém. Očních víček si zarputile nevšímají.
Zítra tam jdu (na ORL), ale nevím, nevím ....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Zánět očních víček- tzv.blefaritidu mi rozpoznali na očním odd. VFN klinika Karlovo nám. U nemocnice 2, Praha 1 - kde jsem byla na operaci šedého zákalu. Dále MUDr Pelikánová, oční odd. FOKUS, Třeboradická, Pha 8. Tel: 296 119 500
Na prvním místě- kortikoidy ani antibiotika nepomohly. Dělám teplé obklady.
Odličovací tampony namočím do čaje z měsíčku lékařského a přikládám teplé na oči. Asi 10-15 min. Po prohřátí lehce masíruji tak, aby se uvolnil sekret z Meimbomových žlázek. Z okraje víčka setřu.
Říká se, že je tu souvislost se syndromem suchého oka. Pokud je oko suché, řeže nebo štípe (drhne). Kapu si 4-5x denně kapky Hylo-comod, dobré jsou i Hylo-fresh. Neobsahují konzervanty. Začala jsem s tím před několika dny a tak zatím nemůžu mluvit o výsledku.
Držím palce, Eva
Nejčastějšími nádory močového měchýře jsou nádory z přechodného epitelu, takzvaného urotelu. Morfologicky se jedná o papilokarcinomy. Předstupněm nádoru močového měchýře je výskyt polypu v močovém měchýři. Častěji jsou postiženi muži a ročně je hlášeno asi 2 500 nádorů močového měchýře.
Příznaky rakoviny močového měchýře: krev v moči, potíže při močení, časté močení s malými porcemi moči, časté záněty močových cest.
Průběh rakoviny močového měchýře: V počátcích onemocnění jsou obtíže pacienta minimální. Nejčastějším příznakem je výskyt krve v moči – hematurie. Celkové příznaky jako nechutenství, hubnutí a chudokrevnost jsou již projevem pokročilého stadia onemocnění. Pacienti pozorují příměs krve v moči, která je obvykle bezbolestná a opakuje se. Krev je patrná v celé porci moči, tedy není jen na začátku nebo na konci močení. U části pacientů může dojít až k tvorbě krevních sraženin v moči, které mohou ucpat močovou trubici. Pacient nemůže močit, má akutní bolesti v podbřišku se silným nutkáním na močení. Na nádorové onemocnění močového měchýře může upozornit i laboratorní vyšetření moči, kdy příměs krve v moči není ještě pouhým okem viditelná. Výjimečně se onemocnění může projevit bolestmi v bederní krajině, které jsou vyvolány městnáním moči ve vývodném systému ledviny nad močovým měchýřem.
Léčba rakoviny močového měchýře: Léčebný postup závisí na rozsahu postižení močového měchýře, typu nádoru, věku pacienta a jeho fyzickém stavu. Základem je chirurgické odstranění nádoru, dále se uplatňuje radioterapie a chemoterapie. Malé povrchové nádory, které rostou dovnitř do močového měchýře, se odstraňují pomocí operačního endoskopu (ohebná hadice s kamerou a malými operačními nástroji). Někdy se podává po operaci chemoterapie přímo do močového měchýře. U pokročilých nádorů se odstraňuje část nebo celý močový měchýř. Urolog předtím s pacientem prodiskutuje možnosti náhrady močového měchýře, například náhrada střevem, vyústění močovodů na povrch těla nebo vyústění močovodů do konečníku.
Radioterapie se používá v některých případech místo chirurgického zákroku. Může se použít i v kombinaci s chemoterapií. Její výhodou je ponechání močového měchýře, který má zachovanou funkci rezervoáru moči. Komplikací ale může být takzvaná poradiační cystitida – zánět močového měchýře po ozáření. V některých případech vede až k následnému svraštění měchýře a ztrátě jeho funkce. Úspěšnost radioterapie je nižší než u chirurgické léčby.
Kombinace radioterapie a chemoterapie se využívá ke zlepšení účinku záření pomocí některých cytostatik. Tuto léčbu lze zvážit u pacientů, u nichž z nějakého důvodu nelze provést radikální operaci. Chemoterapie se využívá buď před chirurgickým zákrokem ke zmenšení nádoru a zlepšení operovatelnosti, nebo po odstranění nádoru k likvidaci zbývající nádorových buněk. Aplikuje se do žíly. Výjimečně přímo do močového měchýře.
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
Ve svém příspěvku KUPEROZA - LÉČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Dobrý den,mám kuperozu kolem očí/horní a pod dolními výčky/-.Jsou to větší červ.skvrny,keré pálí a kuže se drobně odlupuje.Oči občas pálí,svědí je to obtížné. Laser není v mém příp. vhodný,nebot mám v levém oku makulární degeneraci/léčím se ve FN Karlovo nám./ a rovněž docházím ke kožní lékařce na Praze 5-.Někdy je stav lepší někdy horší. Je to velmi nepříjemné, fleky si zakrývám krémem od Biodermy spec. na červenání. Prosím o radu,moc děkuji za zprávu a jsem s pozdravem Nováková Marie,Praha. Hezký den!!!!!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plánování radioterapie je založeno na obrazových informacích získaných při zahájení léčby. Na základě těchto dat je vytvořen ozařovací plán, který je následně používán po celou dobu ozařování pacienta. V průběhu léčby však díky zmenšování nádoru, ztrátě hmotnosti pacienta a otoku měkkých tkání může dojít ke změnám anatomie ozařované oblasti. Tyto změny mohou být významné zejména při použití moderních technik záření, které jsou charakterizovány prudkým spádem dávky mezi masou tumoru a zdravými tkáněmi v okolí. Anatomické rozdíly mohou způsobit přezáření citlivých struktur či nedozáření tumoru a postižených uzlin. Adaptivní radioterapie je založena na provedení nového plánování v průběhu ozařovacího cyklu tak, aby se léčba lépe přizpůsobila novým anatomickým poměrům. Zatím však není jasné, kdy a jak často tuto úpravu dělat. Rovněž je nutné počítat s technickými problémy a nedostatkem času, navíc potřebným k novému plánování. Než dojde k rozšíření těchto metod adaptivní radioterapie, budou nutné nové technologie automatické registrace obrazu, automatické kontumace cílových objemů a plánovací stanice s vyšším výkonem. V současné době se přeplánování neprovádí rutinně, pouze při evidentních anatomických změnách v průběhu léčby.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den , sháním kožní ale marně . Mám problém že se mi poslední týdny po těle dělají malé červené tečky . Neake větší jsou a neake malinké že jsou sotva vidět . Hlavně na břiše,stehna a prsa. Nějak to nesvědi a ani nic jiného .Ale mám jich docela dost . U praktického lékaře všechny odběry v pořádku . Dělal podrobné vyšetření s krve . Přiložím foto pokud to půjde vidět . Zkusím dorazit i osobně jestli mohu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že vám praktický lékař udělal vyšetření krve, ze kterého není zřejmé žádné onemocnění. Je ale důležité, aby stav vaší pokožky viděl dermatolog. Má totiž k dispozici zobrazovací zařízení, které mu umožní vidět strukturu vašich červených teček a lépe tak může diagnostikovat o co jde. Pomůže, když budete mít s sebou kopie a nebo fotografie výsledků vyšetření krve. Pokud jste z Prahy a okolí, tak můžete využít kožní ambulanci polikliniky na Karlově náměstí. Adresa je Karlovo nám. 554/32, 120 00 Nové Město. Telefon: 224 966 740.
Nádorů hlavy a krku v posledním desetiletí na celém světě dramaticky přibývá. Týká se to zejména žen. Výskyt nových případů nádorů v oblasti hlavy a krku se celosvětově odhaduje na 363 000 případů ročně, přičemž počet úmrtí činí 200 000 za rok. V Evropě se za rok vyskytne kolem 140 000 případů. Nádory hlavy a krku představují v zemích EU čtvrtý nejčastější nádor u mužů. Výskyt je charakterizován stoupajícím množstvím od severu směrem ke Středozemnímu moři. V současnosti se nádory hlavy a krku léčí pomocí chirurgie, radioterapie nebo kombinací obojího. Z prováděných výzkumů vyplývá, že tato léčba může být nedostačující, a proto se v některých případech přistupuje k takzvané optimální léčbě. To znamená, že se k léčbě využívá kombinace chirurgie, ozařování nádorů a chemoterapie a někdy také biologická léčba.
Radioterapie spolu s chirurgickou léčbou patří mezi hlavní lokoregionálně působící metody onkologické léčby. Žádná z těchto metod však nemůže postihnout vzdálený nádorový rozsev, a proto jsou tyto metody základem léčby především u časných lokalizovaných stadií onemocnění. V dnešní radioterapii se využívá moderních ozařovačů disponujících možnostmi tvarování polí, technikami IMRT či IGRT, nebo nových plánovacích jednotek využívajících metod inverzního plánování. Tento technický pokrok vede k naplnění vize konformní radioterapie (maximální přizpůsobení tvaru ozařovaného objemu nepravidelnému tvaru nádoru). Účinek záření na tkáně a orgány není dán jen celkovou aplikovanou dávkou záření, ale také jejím časovým rozložením, takzvanou frakcionací. Nové frakcionační režimy rovněž zvyšují efekt léčby. Léčebnou účinnost radioterapie lze posílit i její vhodnou kombinací s ostatními metodami protinádorové léčby.
V naší poradně s názvem LÉČBA LEDVINOVÉHO NÁDORU PROTONOVOU LÉČBOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Šubrt CSc..
Lze odstranit ledvinový nádor protonovou léčbou ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radiační terapie má omezené možnosti v léčbě rakoviny ledvin, a to především proto, že renální karcinom je považován za "radioresistant" - neboli rezistentní vůči účinkům záření. Nicméně u některých pacientů s rakovinou ledvin je možné dosáhnout zlepšení použitím radioterapie protonovým paprskem. Záření může být aplikováno v průběhu 3-7 týdnů, jednou za den, od pondělí do pátku. V této konfiguraci se používá malé množství záření, aby mohlo být aplikováno každý den. Tento způsob je znám jako frakcionované ozařování. Bližší informace získáte přímo v Protonovém centru, zde: https://www.ptc.cz/pro-paci…
Konformní techniky ozáření (conform = přizpůsobit) mají za cíl přizpůsobit tvar ozařovaného objemu nepravidelnému tvaru nádoru. Důsledkem je potom stupňování dávky bez rizika poškození zdravých tkání v okolí. Zvýšení dávky záření v ložisku jednoznačně zvyšuje lokální kontrolu nádoru. Zvýšená lokální kontrola potom prodlužuje celkovou dobu přežití pacienta. Při dříve používaných konvenčních technikách měl ozařovaný objem pravidelný tvar, například válce nebo kvádru. Tento objem zahrnoval nepravidelně tvarovaný tumor a okolní zdravé tkáně v neoptimální míře, čímž docházelo ke vzniku nežádoucích účinků, které vyplývaly z poškození těchto tkání. Při konformní radioterapii je ozařovaný objem upravován prostorově ve třech rovinách (3D), čímž se více přizpůsobí tvaru nádoru. Výsledkem je redukce celkového objemu ozařovaných tkání. Tím se sníží míra rizika nežádoucích účinků a možnost aplikace vyšší dávky do samotné nádorové masy a zvýšení účinnosti radioterapie. Tyto techniky tedy umožňují přesnějším plánováním a provedením ozáření zredukovat velikost bezpečnostního lemu okolo vlastního nádorového ložiska a tím ve srovnání s technikami konvenčními snížit velikost ozářeného objemu o 20–30 %. Ke geometrickému tvarování svazků záření byly v dřívějších letech používány takzvané vykrývací bloky připravené na míru. Tyto bloky se připravovaly ze speciálního kovu pro každého pacienta individuálně. V dnešní době mají moderní přístroje k dispozici „vícelamelový kolimátor“, tudíž mohou pracovat s různě tvarovanými poli i bez použití těchto bloků. Konformní techniky radioterapie jsou v dnešní době nutným standardem v radioterapii nádorů hlavy a krku. Konvenční techniky radioterapie je možné použít pouze za účelem paliativním či k symptomatickému ovlivnění potíží pacientů.
Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření u dětských pacientů lze zvážit v těchto případech:
ozařování kraniospinální osy (meduloblastom),
nádory mozku a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
nádory oblasti pánve, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
ve vybraných případech lymfomů mezihrudí, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
nádory oka indikované k radioterapii, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu optických drah druhostranného oka.
Radioterapie protony u dospělých pacientů
Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření lze zvážit v těchto případech:
vybrané nádory CNS (především chordomy a nádory báze lební) a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
nádory oka, například uveální melanom, nelze-li fotonovou technikou zajistit ochranu optických drah druhostranného oka,
vzácné typy nádorů nebo nezvyklá lokalizace nádorů v blízkosti kritických orgánů,
nemožnost dodržení dávkových limitů na zdravé tkáně i v případě použití moderních technik fotonové radioterapie (IMRT, stereotaktická radioterapie, radiochirurgie).
Vyhláška udává protonové ozařování jako variantu, alternativu k fotonové léčbě.
Pražské protonové centrum má kapacitu pro dva tisíce pacientů za rok. Mezi odborníky na radioterapii v Česku ovšem panují pochybnosti, jestli to odpovídá reálným potřebám. Otázka je, pro kolik pacientů je dražší protonové ozařování skutečně vhodnější než levnější běžné fotonové. Odborníci na radioterapii zatím prosazují úzké vymezení pacientů. Za čtyři roky se v centru léčilo něco přes dva tisíce pacientů, významnou část přitom tvoří cizinci a samoplátci. Největší česká zdravotní pojišťovna VZP proplatila léčbu v centru 65 pacientům. V Česku by v budoucnu mohlo vzniknout i další centrum. Původní odhady, že na deset milionů obyvatel je třeba jedno protonové centrum, se totiž ukázaly jako podhodnocené.
V současnosti je podle sdružení protonových center PTCOG v provozu na světě 75 zařízení pracujících s protonovým nebo podobným ozařováním, z toho je 26 ve Spojených státech. Sdružení eviduje dalších 41 zařízení ve výstavbě s termínem zahájení provozu do roku 2019 a dalších 22 klinik ve fázi přípravy.
Nejrychlejší růst trhu předpokládá zmíněná studie v Evropě. Zatím zde funguje 24 protonových center, z toho devět v Německu. Ve Velké Británii vyčlenila vláda na vystavění středisek protonové léčby Národní zdravotní služby celkem 250 milionů liber. Kliniky se staví v Manchesteru a v Londýně. První z nich (v Manchesteru) je v provozu od srpna 2018 a obslouží 750 pacientů ročně.