PRASKLÝ ŽALUDEČNÍ VŘED U PSA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Zubní lékaři často řeší i jiné problémy s ústy kromě těch, které se týkají zubů a dásní. Jedním z nejčastějších problémů je praskání kolem koutků úst. Ačkoli to obvykle není vážné, může to být bolestivé a nepříjemné.
Lékařsky je toto onemocnění známé jako úhlová cheilitida (doslova zánět úhlů rtu) se také nazývá perleche, odvozeno z francouzského lecher, lízat. Tento název výstižně popisuje tendenci postižených nutkavě si lízat vředy, aby zmírnili pocit podráždění, což ve skutečnosti může situaci ještě zhoršit.
Příčiny praskání koutků úst
Prasklý koutek úst má řadu možných příčin, které většinou pochází z úst nebo kolem úst, i když to ve vzácných případech mohou způsobit i systémová onemocnění nebo léky. Popraskané koutky se často vyskytují u mladších lidí, kteří slintají během spánku, nebo u starších lidí s hlubokými vráskami po stranách úst, které zvyšují pravděpodobnost výtoku slin a popraskání ústních koutků. K tomuto stavu může také přispět dlouhodobá expozice ve větru nebo chladu, špatně padnoucí zubní protézy nebo nedostatek zadních zubů, které pomáhají udržet napnutou strukturu obličeje.
Prasklý koutek na rtech bývá spojený s nedostatky ve stravě, včetně nedostatku železa a vitamínů B1, B2, B6 a B12.
U pacientů s prasklým koutkem se mohou také vyvinout kvasinkové infekce z kmene zvaného candida albicans. Tato plísňová infekce se pak může šířit celými ústy, což výrazně zesiluje fyzické nepohodlí.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Žaludeční vředy vznikají na základě poškození stěny žaludku či dvanáctníku, které postupně proniká přes sliznici do hlubších vrstev a je způsobeno vyšší tvorbou žaludečních kyselin a snížením ochranných mechanismů sliznice žaludku a dvanáctníku. Žaludeční vředy postihují stejně často muže i ženy, a to v podstatě v jakémkoli věku. Mohou se dokonce vyskytovat i u dětí, ale pouze ojediněle. Během života jimi u nás onemocní přibližně každý desátý člověk.
Typickým příznakem žaludečních vředů je bolest při jídle. Dále se žaludečnívředy mohou projevovat pálením v jícnu, pocitem návratu kyselého a pálivého zpět do jícnu, častou potřebou ke zvracení nebo přetrvávajícími bolestmi břicha. Když vřed pronikne do cévy žaludeční stěny, objevuje se krvácení. Jedná se o urgentní stav, který se projevuje zvracením krve a později i přítomností natrávené krve ve stolici. Stav se musí akutně řešit v nemocnici. Druhou nejčastější komplikací je prasknutí vředu. Jde o proniknutí celou stěnou a obsah zažívací trubice pak vytéká do břišní dutiny. Tato komplikace je provázena silnou bolestivostí a léčbou je urgentní chirurgický výkon.
Většina lidí, která si stěžuje na žaludečnívředy, je ve skutečnosti nemá. Ovšem jejich potíže se dají léčit ještě hůře. Žaludeční neuróza je v podstatě funkční porucha zažívacího traktu, kterou trpí až polovina populace, a to spíše mladší lidé, od 20 do 45 let, častěji ženy, a mezi její typické projevy patří říhání, plynatost, tlak a křeče v břiše, průjem nebo zácpa. Potíže snadno vyvolají dojem, že jde o nějaké závažné onemocnění, což však není pravda.
Léčba je založená na lécích, které upravují trávení, je třeba počítat s tím, že náprava k lepšímu potrvá až několik měsíců. Tato terapie zabírá asi u dvou třetin pacientů, u zbylých však pomoci nemusí. Je to často proto, že se opomíná vliv psychiky. Za podobnými potížemi se obvykle skrývá stres, náročná práce, problémy ve vztazích. Břicho může bolet kvůli tomu, že se člověk hádá s partnerem, má příliš stresující práci, trápí se se svým vzhledem. Někdy jde často o příčinu, kterou si ani člověk sám neuvědomí, a je na dobrém lékaři, aby ji díky dobře vedenému rozhovoru s nemocným objevil.
Doporučení – žaludeční neuróza
Smíchejte stejné množství levandulového květu, anýzu, vřesového květu, proskurníkového kořene, semena pískavice a lněného semínka. Poté spařte lžíci bylin ve sklenici vroucí vody. Pijte jednou denně po jídle.
Ve svém příspěvku VLIV KASTRACE NA LIBIDO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Řimák.
Dobrý den.Chci si koupit psa.Jednoho jsem si vyhlédl v útulku ale je kastrovaný.Mám obavu,že jeho libido bude tímto stavem poznamenáno,jinak by přece nebyl zmrzačený od hlupáků majitelů!Pokud nejsou pro tento výkon vážné zdravotní důvody,nevidím jediný pro provedení kastrace...Přirozenost u psa bude zachována jen při jeho respektování jako živého ,ničím neovlivněného tvora...Majitel hňup ve své lhostejnosti si nemíní přiznat,že si pořídil psa a ten mu dělá dokonce problémy!Pes z útulku je vydán hlupáky s podmínkou pozdější kastrace-jakým právem?Právem lidské arogance a nevzdělanosti?Kastrace neřeší mezilidské problémy a nikdy je řešit nebude,pokud bude nezodpovědnost majitelů na tak mizerné úrovni jako je dnes...Za pitomosti jsou v tomto kolaborantském režimu vysoké pokuty,ale za nechtěnou březost kvůli liknavosti majitele psa postihy nejsou!Odebral bych mu psa a nikdy by nedostal jiného!!!Já chci psa nezmrzačeného,třeba agresivního,a je na mě abych se od něj učil jak spolu vycházet...Hlupák žádá kastraci -proto mají hlupáci kastrované psy.Řimák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prudké (akutní) onemocnění plísní se nejčastěji projevuje jako intenzivní svědění až bolest v místech, kde kůže přiléhá k protilehlé kůži, a to dlouhodobě nebo trvale. Laicky jsou tyto potíže označovány nejčastěji jako zapářka, zapaření či opruzení. Mezi akutní onemocnění plísní rtů patří prasklý ústní koutek nebo ret. Vyskytuje se bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň je prasklý koutek přenosný (nakažlivý). Rozhodně takovému onemocnění neprospívá olizování rtů či jelení lůj. (Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů například ze zimy při lyžování.)
Léčba: Při těchto projevech je třeba vyhledat praktického nebo kožního lékaře, který doporučí nejvhodnější léčbu – protiplísňové léky ve vhodné formě. Paradoxně u rozvinutých plísňových kožních nemocí nepomáhá zvýšená hygiena. Časté sprchování nebo koupání naopak podporuje rozvoj akutních kožních plísní. Kožní plísně se vyskytují častěji u lidí postižených cukrovkou. Zvláště neléčená nebo nepoznaná cukrovka s vysokou hladinou cukru v krvi podporuje rozvoj plísní. Vysoká hladina cukru v krvi je totiž vhodnou potravou pro plísně a kvasinky.
V naší poradně s názvem PŘÍČNĚ PRASKLÝ NEHET U NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Pokojová.
Dobrý den. Jak postupovat, když se mi po pedikuře objevil příčně prasklý nehet. Přelepuji to, ale nevím, zda dělám dobře. M Pokojová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší je nehet obrousit co to jde a počkat až doroste a začne přesahovat nehet bez rozštěpu. Také je vhodné upravit stravu, aby obsahovala více vápníku, selenu, zinku a bílkovin. Toto vše nehty posílí a ty se pak nebudou snadno lámat.
Popraskané ústní koutky nebo prasklý ret je v mnoha případech plíseň rtů. Plíseň rtů postihuje člověka bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň, tak i prasklý koutek, je přenosná - nakažlivá. Nejčastější příčinou plísně rtů je kvasinka candida. Léčbou plísně rtů rpzhodně není jelení lůj nebo olizování rtů. Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů ze zimy, například po lyžování v mrazu. Proti kvasinkám se bojuje nejlépe s pomocí probiotik a sacharidovou dietou.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den, vím s naprostou jistotou, že mám prasklý bubínek ( není to poprvé) jde o to, že je to už tři týdny a sluch se zlepšil pouze částečně a chvílemi přetrvává mírná bolest. Tudíž se chci zeptat, zda by se mohlo jednat o infekci, nebo jen o proces hojení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Tělo má v podstatě schopnost léčit se samo. To platí i pro prasklý ušní bubínek, který je hlavní příčinou krvácení z ucha. Hojení obvykle trvá několik týdnů, během této doby by si pacienti měli kontrolovat, zda mají zvukovod čistý a suchý. Když symptomy přetrvávají i po několika týdnech, je lepší se poradit s lékařem.
Je-li krvácení způsobeno infekcí v důsledku bakterií, pak jsou nejlepším lékem antibiotika. Ale je třeba vzít v úvahu, že antibiotika mají nežádoucí účinky.
Některé infekce, které způsobují krvácení z ucha, mohou být vyléčeny přírodními prostředky. To však platí pouze v prvotních fázích infekce. Jeden z nejvíce používaných přírodních prostředků je česnekový olej.
Ušní kapky a ústní kapky. Domácí ušní kapky mohou být použity při krvácení pouze tehdy, pokud není prasklý ušní bubínek. Pacienti si mohou tento lék vyrobit doma, budou potřebovat půl hrnku lihu a půl hrnku bílého octa, tuto směs přelijí do nádoby s kapátkem. Tento jednoduchý prostředek pomáhá s čištěním uší a odstraněním bakterií a plísní.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovy trubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožní změna způsobená samotnou zákožkou. Někdy zvířata reagují na přítomnost roztočů i kopřivkou. Všechny ostatní příznaky vznikají v důsledku silného svědění. Rozškrábáním vzniká rozedření povrchové vrstvy kůže s krvácením a tvorbou příškvarů. Chlupy řídnou a vypadávají. Chronické případy j
Bércový vřed je definován jako ztráta kožní tkáně, která může zasahovat různě hluboko i do podkožních tkání. Nejčastěji se vyskytují v dolní třetině bérce v krajině kotníku.
Na bércový vřed je velmi účinná zinková pasta, která se nanáší přes gázu na postiženou oblast. V tomto případě je zinková pasta takovým běžným opatřením či doplňkem. Při žilní nedostatečnosti se používají kompresní bandáže. Tyto bandáže se doporučují pacientům, kteří mají arteriální onemocnění. Nesmí se ale používat u diabetických pacientů. Kůže pacientů s bércovým vředem je citlivá na lokální léky.
Ošetření bércového vředu:
Vřed osprchujeme vlažnou vodou shora dolů.
Okolí vředu osušíme měkkým ručníkem.
Na vřed se přiloží gáza smočená v obkladovém roztoku a nechá se působit asi 20 minut. V případě léčby vředu „klasickou“ metodou se okolí rány ošetří zinkovou pastou nebo zinkovým olejem, případně podle potřeby jiným prostředkem, aby kůže v okolí byla chráněna před nežádoucím účinkem sekretu z rány a mastí, které se na spodinu vředu aplikují.
Ošetří se vřed – mast se nanese přímo na spodinu vředu nebo se vřed překryje nejdříve jednovrstevnou gázou, na kterou se poté nanese mast určená k jeho ošetření.
Přiloží se vícevrstevné čtvercové krytí z hydrofilní gázy a provede se fixace hydrofilním obinadlem.
U bércového vředu žilního původu se navine na postižený bérec kompresivní obvaz.
Při použití většiny moderních krycích prostředků není většinou nutné tato krytí pokrývat hydrofilní gázou, stačí je fixovat hydrofilním obvazem nebo kompresivním obinadlem.
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
Venózní bércový vřed (ulcus cruris venosum – UCV) je chronický defekt bérce, který vzniká v důsledku primární, ale častěji sekundární venózní insuficience (nedostatečnosti). Vlivem stagnace žilní krve a žilní hypertenze dochází postupně k atrofii kůže na bércích, kterou provází suchost a olupování kůže, tvorba hemosiderinových pigmentací a sklon k ekzémům. Defekty mohou vzniknout i bez zjevné příčiny, například nepatrným podrážděním pokožky, ze kterého se postupně vyvine mělký mokvající vřed. Venózní bércové vředy mohou být poměrně velké, obvykle nebolestivé a spodina bývá potažena fibrinovým povlakem. Často masivně secernují a jsou náchylné k infekci – pak mohou i značně zapáchat.
Léčba
Při léčbě venózního bércového vředu je třeba dbát na odstranění nebo alespoň zmírnění příčin jeho vzniku. Stav zhoršuje především nadváha, špatná výživa, kouření a nedostatek pohybu. Místní léčba bércového vředu spočívá především v aplikaci produktů pro vlhké hojení ran, které pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro hojení rány. Při léčbě každého venózního defektu je kromě vlhké terapie nevyhnutelná důsledná kompresivní terapie, a to optimálně zvolenou krátkotažnou nebo dlouhotažnou bandáží či kompresivními systémy. Bércový vřed venózního původu je nejčastějším typem chronické nehojící se rány. Patří k dlouhodobým onemocněním s častou recidivou (až u 57 % případů). Jeho léčba není snadná a vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného i jeho blízkých příbuzných. Typickým výskytem venózních bércových vředů je oblast zevního kotníku. Venózní bércový vřed je způsoben chronickou žilní chorobou. Vzniká v důsledku nedostatečného odtoku krve v žilách směřujících k srdci. Důsledkem je žilní hypertenze, krevní plazma je vytlačována z mikrocirkulace do tkáně. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, je suchá nebo může být naopak prosáklá a zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z drobných kožních defektů v důsledku poranění, která jsou podporovaná bakteriální flórou a těžko se hojí. Vřed však může vzniknout i bez předchozího poranění. V takových případech na kůži nejprve pozorujeme malou, postupně se zvětšující zarudlou skvrnu, na ní se vytváří krusta, která praská a otevírá se tak rána zasahující do podkoží. Po splynutí více kožních defektů vzniknou velkoplošné vředy. Současné onemocnění žil může ztížit rozpoznání příčiny. Pokud nedochází k léčbě základního onemocnění, mohou zůstat vředy nezhojené i přes přiměřenou léčbu. Základem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, nebo je alespoň zmírnit. Samotnou ránu je nezbytné důkladně vyčistit, zbavit ji zbytků mastí, past a jiných materiálů. Následně je třeba přistoupit k chir