PRASKNUTÍ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. S pojmy Achillova pata a Achillova šlacha se snad každý člověk někdy setkal, i přesto ale docházívá k tomu, že je lidé někdy při konverzaci zaměňují Achillovu šlachu za Achillovu patu, protože význam pojmu Achillova pata vlastně neznají.
Ruptura Achillovy šlachy
Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech i nemožná. V jiných případech ruptura nemusí mít tak drastický průběh.
- léčba
Léčba ruptury Achillovy šlachy je vždy zdlouhavá. Toto poranění navíc vyžaduje rehabilitaci. Obvykle léčba ruptury trvá několik měsíců, ale v některých případech se doba trvání léčby může při
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den, vím s naprostou jistotou, že mám prasklý bubínek ( není to poprvé) jde o to, že je to už tři týdny a sluch se zlepšil pouze částečně a chvílemi přetrvává mírná bolest. Tudíž se chci zeptat, zda by se mohlo jednat o infekci, nebo jen o proces hojení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
V naší poradně s názvem KDY PRASKNE HNIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Dobrý večer udělal se mi na prsu hnis skoro u bradavky na kůži kdy praskne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě je to folikulitida, u které dochází k samovolné perforaci do několika dnů. Typický je červený flek o průměru do dvou centimetrů se středovou šošolkou, kterou vyplňuje výpotek - hnis. Někdy může být folikulitida hluboká a vytvoří se jasně ohraničená červená boule, která nemusí vždy dozrát k prasknutí. Nepropichujte to! Pokud jste z toho nervózní, tak se stavte na kožním, kde vám to vyšetří a dají účiné masti.
Bohužel příznaky nejsou natolik výrazné, že by při jejich vyslovení, bylo všem jasné, že se jedná o aneurysma nebo o disekci. Obecně se aneurysma může projevovat bolestí v oblasti beder a zad, špatným dýcháním, zvláště při námaze (dušnost) je hmatná pulzace aorty v oblasti břicha (což je normálně možné jen u hubených jedinců – ale u nich se rozhodně nejedná o aneurysma, hmatná pulzace je proto, že jejich drobná tělesná konstrukce umožňuje nahmatat aortu i přes břišní stěnu). V případě, že dojde k prasknutí výdutě na břišní aortě, projeví se to jako náhlá příhoda břišní – spojená s prudkou bolestí. V takovém případě je třeba jednat velmi rychle, zvláště tehdy, když jsme informováni o tom, že pacient již měl diagnostikováno aneurysma. Řešení je jedině chirurgickou cestou. Pokud praskne aneurysma na mozkové tepně, vzniká náhlá prudká bolest hlavy bez předchozích příznaků a může dojít i ke krátké ztrátě vědomí. Často k prasknutí na mozkové tepně dojde vlivem prudkého zvýšení krevního tlaku – náhlá fyzická námaha spojená navíc se změnou polohy hlavy nebo těla, nebo velký emotivní zážitek.
Mozková aneurysmata se nemusí projevovat klinickými příznaky, pokud nedojde k jejich prasknutí. Klinický obraz neprasklého aneurysmatu závisí na jeho lokalizaci. Při prasknutí se objevují prudké bolesti hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, různý stupeň poruchy vědomí.
V naší poradně s názvem CESTOVÁNÍ LETADLEM S AV MALFORMACÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Je možné cestovat letadlem s operovanou AV malformací na mozku bez rizika z prasknutí a zakrvácení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel to bez rizika není. Hrozí zde mnoho komplikací a je důležité, abyste jeden měsíc před odletem začala spolupracovat se svým neurologem, který vám přizpůsobí léčbu a sníží tak možná rizika. Rovněž vás poučí o tom, jak si budete sama aplikovat nízkomolekulární heparin těsně před odletem.
Není známa přesná příčina proč dochází ke krvácení z aneurysma, ani kdy bude další krvácení. Zatím jsou známé jen rizikové faktory, které krvácení aneurysma přímo ovlivňují.
Vysoký krevní tlak je hlavní příčinou subarachnoidálního krvácení. Zvedání těžkých břemen nebo namáhání může způsobit růst tlaku v mozku a může dojít k prasknutí aneurysma.
Emoce, jako je nevolnost a vztek, mohou zvyšovat krevní tlak a to může také způsobit prasknutí aneurysma.
Léky na ředění krve, pilulky na hubnutí, které fungují jako stimulanty a také škodlivé drogy jako je kokain, které způsobují prasknutí aneurysma.
Je mnoho faktorů, po kterých je pravděpodobné, že aneurysma bude krvácet. Mezi ně patří velikost, tvar a umístění a také příčiny, které způsobují aneurysma. Menší aneurysmata, která nemění svou velikost, mohou mít menší pravděpodobnost, že budou krvácet, než ta, která se zvětšují. Jakmile jednou aneurysma krvácí, je velká pravděpodobnost, že bude krvácet znovu. Proto se doporučuje co nejrychlejší léčba.
V naší poradně s názvem RADY, JAK SE ZBAVIT SUCHÉ SLIZNICE NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slavomir.
Dobry večer...mam velmi suchy nos až do prasknuti a urobia sa chrasty až to boli. Beriem lieky na tlak, cholesterol(možno že to je od tabletiek). Neviem ako by som to vyliečil...dakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud s tím vážně chcete něco dělat, tak budete muset začít spolupracovat s lékařem z ORL. Tam získáte prohlídku z které se dá určit příčina a k tomu má lékař plnou paletu možností léčby. Z běžné dostupných prostředků by mohla pomoct Vincentka ve spreji k vidění zde https://www.lekarna.cz/amp/… a potom nosní mast proti krustám k vidění zde https://www.lekarna.cz/amp/…
Trauma. Propíchnutí zvukovodu jakýmkoli tvrdým nebo ostrým předmětem může způsobit poranění, které vede ke krvácení z uší. Také nehody, které způsobí trauma hlavy či frakturu lebky mohou způsobit krvácení z uší.
Zánět zvukovodu (otitis externa) – podráždění zvukovodu – může rovněž způsobit silné bolesti a často i krvácení.
Zánět středního ucha – infekce ve středním uchu, která často vede k prasknutí bubínku.
Onemocnění kosti za vnějším uchem.
Pokud jsou ve zvukovodu nebo středním uchu nádory nebo polypy, může se často vyskytovat krvácení z ucha.
Cévní malformace.
Prasknutí bubínku. Kromě ušních infekcí a traumat může být prasknutí bubínku způsobeno hlasitým hlukem a změnou tlaku nebo náhlou změnou nadmořské výšky.
Rakovina zvukovodu je další příčinou krvácení z ucha.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Dobrý den, již od června mám na prsteníčku šedý pruh pod nehtem. Nyní jsem jo objevila i na dalších nehtech. O co by se mohlo jednat? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvaný subungvální hematom. Subungvální hematom je obvykle výsledkem nějakého poranění krevních cév pod nehtovým lůžkem. Častý je u běžců a turistů, zejména u těch, kteří často běhají nebo jdou z kopce. Když je v přední části boty málo místa, dochází k nadměrnému tlaku na krevní cévy na prstech. To může způsobit prasknutí krevních cév a krvácení pod nehtem. Výsledkem jsou pak takové tmavé skvrny a pruhy pod nehtem. Pokud podmínky, které daly vzniknout hematomu přetrvávají (malé boty, špatně uvázané boty, shrnuté ponožky ve špičce, namáhavá chůze nebo běh), může se hematom stále obnovovat a dlouhou dobu nezmizí (měsíce). Prozkoumejte své boty, vyndejte vložky a podívejte se, kde jsou na nich otlaky od prstů. Pokud jsou na samém kraji, nebo blízko okraje, potřebujete větší boty.
Váš problém s pruhy na nehtech není nebezpečný, ale je dobré ho řešit, abyste dobudoucna předešla zkřivení a deformaci prstů a nebo opakování jejich výskytu.
Čištění uší tyčinkami nebo ostrými předměty. Ušní bubínek je poraněn, když jsou tyto objekty tlačeny příliš hluboko do zvukovodu.
Náhlý úder do uší nebo hlavy.
Vystavení se hlasitému zvuku nebo výbuchu. Lidé poslouchající stereofonní zvuk o mnoha decibelech jsou náchylnější k prasknutí bubínku, a dokonce i ke ztrátě sluchu.
Chronický problém s Eustachovou trubicí středního ucha, infekce středního ucha.
Nerovnováha externího atmosférického a vnitřního tlaku ucha, k čemuž dochází při stoupání nebo při letu letadlem a může dojít k prasknutí bubínku.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobrý den cca před měsícem jsem si našla útvar pod palcem u nohy.. samozřejmě po přečtení diskuzí mi to nedá spát. Nejsem si vědoma, že bych se někde bouchla. Útvar je furt stejný nemění tvar zatím ani neodrůstá, ale to je asi ještě brzo.
Odjíždíme na dovolenou, ale hned jak se vrátíme tak plánuji navštívit kožní. Ale jen pro trochu uklidnění zkusím poslat foto.
Děkuju za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na obrázku je subungvální hematom. Je to přechodný stav, kdy se krev a tekutina nashromaždily pod nehtem vašeho palce na noze. Obvykle je to způsobeno traumatickým zraněním, jako je naražení prstu na noze, ke kterému došlo před 2 měsíci, takže si to dnes již nepamatujete. Může se to také objevit při nošení těsně přiléhajících bot, které omezují průtok krve v prstech u nohou, což vede ke zvýšenému tlaku v krevních cévách na prstech. V obou případech to vede k prasknutí malých krevních cév pod nehtem, ze kterých prosakuje krev do prostoru pod nehtem, což způsobuje změnu barvy nehtu. Za několik měsíců to zmizí. Návštěva kožního lékaře je na místě při každé pochybnosti.
Chování hemangiomů není doposud pochopeno. Významné zvýšení velikosti bylo prokázáno u jednotlivých pacientů, díky chirurgickému zákroku, který byl u nich nutný. Spontánní ruptura je vzácná a obvykle se vyskytuje ve velkých periferně umístěných nádorech. Traumatické ruptury kvůli tupým poraněním jsou také vzácné. Traumatické prasknutí hemangiomu je nebezpečné a může započít onemocnění jater. Latrogenní prasknutí nebo krvácení z nádoru bylo popsáno v souvislosti s jaterní biopsií a propíchnutím jemnou jehlou, proto byly tyto metody vyšetření ponechány pouze specializovaným pracovníkům.
Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).
Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.
Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.
Ateroskleróza a angina pectoris
Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.
Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Odpočinek (přestat ihned s tím, co vám potíže vyvolalo) a nitroglycerin (dává se pod jazyk) snižují požada
Příznaky se objevují vlivem fyzické námahy nebo emocionálního stresu, někdy i po nadměrné konzumaci potravin. Často je zhoršuje chladné nebo větrné počasí:
tlak na hrudi;
zvýšená dušnost při cvičení;
pocit tíže nebo znecitlivění v paži, ramenu, lokti nebo ruce, obvykle na levé straně;
pocit přiškrcení;
nevolnost, která se objevuje v obou pažích, čelistech, zubech, uších, žaludku a ve vzácných případech mezi lopatkami.
Nestabilní angina pectoris má stejné příznaky, ale projevují se i tehdy, když je srdce v klidu. V některých případech může dojít k prasknutí tepny. Prasknutí je zapříčiněno krevními sraženinami, které jsou tak velké, že zablokují tepnu a omezí přítok krve. Tyto problémy pak ústí v nestabilní anginu pectoris nebo v infarkt.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Akné patří mezi neinfekční chronická zánětlivá onemocnění mazových žláz a vlasových vývodů (folikulů). Právě zde se uplatňují hlavní faktory související s anatomií a vedoucí k poruchám funkce této jednotky. Tento typ folikulu s přídatnou mazovou žlázou, jak již bylo uvedeno výše, se nazývá pilosebaceózní jednotka. Největší počet a velikost mazových žláz vázaných na vlasové folikuly se nachází v obličeji, na zádech, zejména mezi lopatkami a nad hrudní kostí. Jsou typické pouze pro člověka a svým utvářením predisponovány pro vznik aknózních lézí. Na vzniku, ale i dalším průběhu onemocnění se podílí různou mírou především vnitřní faktory:
Zvýšená tvorba mazu (seborea) vzniká na základě zvýšené činnosti mazových žláz, za kterou zodpovídají androgeny. Činnost mazových žláz je ovlivňována ještě hormony podvěsku mozkového, štítné žlázy a působením centrálního nervového systému. Do jisté míry je nutno počítat i s geneticky podmíněnou vnímavostí mazových žláz (respektive jejich androgenních receptorů) k pohlavním hormonům. Může být také částečně ovlivňována dietou, duševním stavem a některými léky. Mazové žlázy jsou často vlivem působení androgenních hormonů velké a velmi aktivní. Navíc všechny důležité složky mazu jsou komedogenní a svými vlastnostmi farmakologickými i toxikologickými jsou schopné vyvolávat zánětlivou reakci. Průnik mazu z folikulu do okolní kůže (škáry) vyprovokuje prudkou reakci okolní tkáně. Stává se tak například po prasknutí stěny chlupového kanálku v důsledku nevhodného mechanického odstraňování komedonů s následným rozvojem zánětlivých lézí.
Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk probíhá ve folikulech a ve vývodech mazových žláz. Tyto rohové buňky mají zvýšenou přilnavost, což stěžuje jejich odlučování a blokuje uvolňování mazu na povrch kůže. Zrohovatělé buňky jsou na sebe tak pevně přisedlé, že nemohou být vypuzeny na horní vrstvu pokožky ve formě jednotlivých šupinek, jak je běžné u lidí netrpících akné. Kromě toho tyto buňky reagují zvláště citlivě na další zevní i vnitřní faktory (takzvané aknegenní faktory) vyšší schopností rohovatění a tím k tvorbě dalších komedonů. Dochází tak k ucpávání vývodu folikulu mazové žlázy těmito nahlučenými zrohovatělými buňkami a hromadícím se množstvím mazu, což je zpočátku patrné pouze mikroskopicky v podobě takzvaných mikokomedonů. Komedony jsou tedy výsledkem poruchy zrání buněk, které vystýlají stěnu vývodu folikulu mazové žlázy na normální zrohovatělou buňku. Postupně dalším přibýváním zrohovatělých buněk a mazu dochází k prvním projevům patrným již na povrchu kůže ucpanými póry, doprovázenými mastnou pletí. Mastná pokožka se jeví jako nečistá, silně se lesknoucí s velkými pó
Vysoký krevní tlak je nad 140/90 mm Hg. Krevní tlak je tlak, který vyvíjí proudící krev na stěnu tepen v oběhovém ústrojí. Problematika vysokého krevního tlaku spočívá především v častosti jeho výskytu. Udává se, že v České republice trpí vysokým krevním tlakem až 1 milion lidí. Hodnota krevního tlaku během dne přirozeně kolísá, avšak bylo stanoveno, že ideální hodnota krevního tlaku, měřeného v klidu, je 120/80 torr. O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, pokud krevní tlak překročí hranici 140/90 torr.
Projevy vysokého krevního tlaku
Řada lidí neví, že trpí vysokým krevním tlakem, jelikož se tento nikterak neprojevuje. V takovém případě se na něj přijde náhodně při preventivní prohlídce. Pokud se příznaky objeví, může se jednat o bolest hlavy, neklid, únavu, závratě nebo pocit tlaku na spáncích. Rovněž si pacienti mohou stěžovat na bušení srdce, krvácení z nosu, podrážděnost či změny nálad. Většinou se však tyto příznaky vyskytují při náhlém vzestupu krevního tlaku. U většiny lidí dochází k pozvolnému zvyšování tlaku, a proto tyto příznaky často nemají.
Komplikace vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak je nutno léčit zejména z důvodu možného vzniku široké škály komplikací. Následky totiž mohou být velmi závažné, až život ohrožující. Obecně lze říci, že čím je krevní tlak vyšší, tím má těžší následky. V důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku může dojít k rozvoji infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, zúžení ledvinných cév, vedoucí k poškození ledvin, či k ischemické chorobě dolních končetin. Vysoký krevní tlak rovněž může narušit menší cévy a může tak způsobit krvácení z nosu, prasknutí cév oka či ledvin a v neposlední řadě i prasknutí cév mozku, které opět vede k rozvoji cévní mozkové příhody. V neposlední řadě vede neléčený vysoký krevní tlak k selhání srdce.
Příčiny vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak rozdělujeme podle příčin na primární a sekundární. U primárního vysokého krevního tlaku nejsou známé faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Avšak předpokládá se účast nezdravého životního stylu s nadměrnou konzumací tučného jídla, kouření, konzumací alkoholu a nedostatku pohybu. Sekundární vysoký krevní tlak vzniká na podkladě jiných již probíhajících onemocnění, jako je onemocnění ledvin, nadledvin, hormonální poruchy, cukrovka, onemocnění srdce a další.
Diagnostika vysokého krevního tlaku
Diagnostika vysokého krevního tlaku není náročná, spočívá v jeho změření pomocí tlakoměru. Při naměření vysokého krevního tlaku je třeba toto měření opakovat, aby se vyloučil stres a nervozita pacienta z návštěvy lékaře (tomu se říká syndrom bílého pláště). Rovněž je možné požádat pacienta, aby
V případě, že dojde k prasknutí menisku, má postižený při úrazu pocit lupnutí v koleni, většinou ho doprovází velká bolest, objevuje se výpotek a otok celého kolena.
U nevelkého prasknutí se dá v ojedinělých případech obejít bez operace. Meniskus se totiž nehojí moc dobře. Navíc hrozí, že se bude postupem času ruptura zvětšovat. Z operativních metod se nejběžněji využívá artroskopie. Odtržená část menisku může být přišita, nebo odstraněna. Po maximálně dvoudenní hospitalizaci začnete rehabilitovat. Rehabilitace bývá poměrně rychlá a už po šesti týdnech je možné začít sportovat.
Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.
Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.
Pokud aneurysma praskne, může dojít k prosakování do prostoru kolem něj do mozku, to se nazývá subarachnoidální krvácení. Jeho dopady pak závisí na množství krve, kterou aneurysma propustí.
Při prasknutí aneurysma může dojít k náhlé bolesti hlavy, která může trvat několik hodin až dnů.
Při prasknutí aneurysma může dojít k nevolnosti a zvracení.
Prasklé aneurysma může vyvolat ospalost nebo kóma.
Krvácením může dojít k poškození mozku, to se nazývá krvácivá cévní mozková příhoda, což může vést k:
Krvácení z konečníku v podobě tmavé krve může být projevem prasknutí žaludečního nebo dvanácterníkového vředu. Pokud dojde k prasknutí vředu, dochází mimo jiné k masivnímu krvácení z konečníku. Proto je větší výskyt krve nutné neprodleně konzultovat s lékařem. Dalšími příznaky jsou celková slabost, pokles krevního tlaku spojený s omdléváním, pocení a tmavá stolice.
Další možností je krvácení z jícnu. Krvácení z jícnu se může projevit buď zvracením krve, nebo jejím průchodem přes žaludek do střev. V takovém případě nalézáme ve stolici černou, natrávenou krev. Příčin je celá řada. Kromě zánětů jícnu může jít o takzvaný Mallory-Weissův syndrom. Jeho podstatou je, že při úporném zvracení či kašli dojde k poškození sliznice jícnu a ta začne krvácet. Je to mnohem častější problém, než by se zdálo. Krvácení z jícnu může vycházet i z jícnových varixů, které se vyskytují u pokročilých forem cirhózy jater.
Tmavé krvácení se může objevit i u autoimunitních neinfekčních zánětů. Jde o záněty trávicího traktu, které jsou způsobeny abnormální imunitní reakcí našeho organismu. Imunitní systém v takové situaci napadne buňky stěny trávicího traktu a to může způsobit řadu obtíží včetně smrtelných komplikací. Zasažena může být trávicí soustava v celé své délce, ale nejčastěji postiženou částí jsou střeva – tenké střevo u Crohnovy choroby a tlusté střevo u ulcerózní kolitidy. U Crohnovy choroby se vyskytuje krev červená či tmavá (podle místa zánětu), u ulcerózní kolitidy jde typicky o krev červenou, nenatrávenou. Nemoci bývají dále provázeny průjmy, zvýšenou teplotou, někdy se vyskytují křeče, bolesti břicha, nucení na stolici, občas se ve stolici nalézají hleny (zejména u ulcerózní kolitidy). Smrtelnými komplikacemi je protržení zánětem narušené stěny střeva a následný zánět pobřišnice.
Nález tmavé krve se nazývá meléna. Tmavá (až černá) krev je natrávená a pochází tedy z vyšších pater trávicí trubice. Zjednodušeně řečeno: tmavá natrávená krev ve stolici pochází z úseku od dutiny ústní po horní dvě třetiny tenkého střeva. Zabarvení stolice do červena či černa mohou způsobit i některé potraviny (například borůvky, červená řepa a mnoho dalších). Podobný vzhled stolice mohou způsobit i doplňky stravy obsahující železo.