PŘEDMĚT a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Psychomotorický vývoj dítěte je složitý a ucelený proces, který zahrnuje mnoho složek, jako například hrubou motoriku, kam patří mimo jiné otáčení se z bříška na záda, lezení po čtyřech, postavování se, chůze. Dále pak jemnou motoriku, kam řadíme především práci rukou, manipulaci s hračkou a podobně. Psychomotorický vývoj dítěte zahrnuje taktéž dovednosti sociální, poznávací, mentální, vývoj v oblasti orální (zpracování potravy v ústech, příprava na řeč, řeč) a další.
Vývoj dítěte od narození
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
7.–9. měsíc
V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na z
Ve svém příspěvku BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyho manévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Ano, cvičí se na tu stranu, kde je problém (v mém případě vpravo). U mě problémy pominuly již po prvním cvičení. Obrovská úleva.
Nejdříve se ve mně vše vzpouzelo, protože se vlastně položíte do polohy, která je nejvíc nepříjemná, které se snažíte vyhnout. Takže hlavu natočit 45 st. doprava (když je problém vpravo) a rychle si lehnout na záda. Během 2 - 5 vteřin dojde k masivní závrati, točí se vše kolem. Měla jsem strach, že budu zvracet nebo omdlím. Pomohlo mi soustředit mysl na to, že to přejde, že musím klidně a pravidelně dýchat, nezavírat oči a snažit se je i při těch "otáčkách" fixovat na jeden předmět. Oči nezavírat - je to mnohem horší. Taky ruce mírně tlačené k podložce do určité míry pomáhají uvědomovat si, že ležím, že se opravdu netočím. Nejhorší točení trvalo tak 30 vteřin, pak se zpomalovalo, až do úplného zastavení. Pak hlavu stále v leže rychle otočit doleva. Opět závrať, ale už ne tak hrozná a kratší. I po zastavení ležet ještě 1 minutu. Pak se překulit na levý bok a hlavu položit, aby se nos dotýkal podložky. ležet minutu a posadit se. Opět chvíli sedět.
Nakonec mi pocity po cvičení připadaly horší než cvičení. Bylo mi "slabo", nejisto, žaludek na vodě, jako po omdlení.
Závrať nebolí, ale je hrozně nepříjemná.
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň také toto onemocnění nejprve postihuje jen jedno oko, ale
V naší poradně s názvem JAK ZABÍT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fričová.
dobrý den , chci se zeptat jak dlouho přežívá zákožka bez hostitele.dekuji.fričová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez hostitele svrab obvykle nepřežije déle než 48-72 hodin. Svrab také umře, pokud bude vystaven teplotě 50 °C po dobu 10 minut. Takže všechno do pytlů a šup s tím do sauny. Sauna je větší než trouba a vejdou se do ní i rozměrnější věci, jako je sedačka, matrace a podobně. Při prohřívání je třeba brát ohled, že chvíli trvá než se celý předmět prohřeje na teplotu 50 °C a v ní pak ještě musí zůstat po dobu oněch deseti minut.
Nachlazení, horečnaté onemocnění: Jde pravděpodobně o nejčastější příčinu. K ucpání nosu dochází vlivem otoku nosní sliznice, což je zapříčiněno místně probíhajícím zánětem. Žádný člověk nemá přesně stejné poloviny obličeje, a tudíž ani obě nosní dírky, jedna je vždy menší, ta se ucpe jako první. V případě ucpaného nosu během rýmy je možno používat různé kapky a spreje do nosu, díky nimž oteklá sliznice „splaskne“. Tyto kapky jsou vhodné především na noc, nebo pokud od ucpaného nosu vznikají bolesti hlavy. Neměly by se však používat delší dobu, jelikož při delším používání a následném vysazení způsobují právě ucpání nosu.
Alergická rýma (senná rýma): Jde také o velmi časté onemocnění projevující se dlouhodobě ucpaným nosem především od jara do podzimu, kdy kvetou různé rostliny. Příznaky lze zmírnit antihistaminiky – látkami k léčbě alergie.
Nosní mandle (odborně adenoidní vegetace): Jedná se o lymfatický výrůstek či výchlipku, která je uložena v klenbě nosohltanu. Nosní mandle hraje svou největší roli v dětském věku, kdy nabývá největší velikosti. Plní zde funkci jakéhosi obranáře, který má chránit dýchací systém před vniknutím virů a jiných infekcí. V některých případech, kdy je útok infekčních chorob příliš častý, může nosní mandle trvale zbytnět a ojediněle se stát sama zdrojem infekce. Pak je nutno nastalou situaci nějakým způsobem řešit, většinou se provede chirurgické odstranění zvětšené nosní mandle.
Cizí těleso: Korálek nebo drobná hračka mohou skončit v nosíku malého dítěte. Ne vždy je nutné utíkat hned k lékaři. Existují různé metody, jak dostat předmět z nosu ven...
Smrkat a smrkat: Pokud dítě není nachlazené, nemá rýmu nebo chřipku, pak můžete zkusit hračku nejprve vysmrkat. Dítěti předkloňte hlavu, ucpěte mu nosní dírku, v níž není hračka, jemně prstem a pak nechejte dítě smrkat. Obvykle vyletí sama. Pokud ale vaše dítě ještě neumí smrkat, můžete zkusit odsávačku na hleny. Nejlepší volbou je ta, která se připevní k vysavači. Když ani to nezabírá, pak můžete zkusit ještě jednu metodu...
Foukání do pusy – mateřský polibek: V podstatě jde o to, že rodič ucpe dítěti volnou nosní dírku, přiloží své rty na jeho a prudce mu vdechne do úst. Předmět by měl okamžitě vyletět ven. Výhodou této metody je, že nehrozí žádné krvácení ani jiné komplikace. Takže proč nezkusit nejprve obě metody a teprve potom vyrazit k lékaři? Možná vám to ušetří spoustu času i nervů.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobrý den, prosím co si myslíte o tomhle?
Dnes jsem si po dlouhé době odlakovala nehty a docela jsem se lekla, protože si nevybavuju, že bych se uhodila.
Moc díky za názor.
Z. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Subunguální hematom. Výron krve pod nehtem. Pokud se jedná o palec u nohy, tak nejčastějším důvodem bývá dlouhá chůze, zakopnutí o tvrdý předmět nebo příliš těsná obuv. Příčina, která vedla ke vzniku tohoto hematomu se udála přibližně před dvěma měsíci, takže je normální, že si na to nepamatujete. Nyní se to bude postupně vstřebávat a za několik měsíců to vybledne a zmizí. Pokud chcete mít jistotu, že skutečně nejde o nic vážného, tak se můžete zastavit v ordinaci kožního lékaře, který provede rychlé vyšetření pomocí dermatoscopu a během minuty vám řekne oč se jedná.
Diabetici a i další lidé náchylní k mikrozraněním na nohou by se měli snažit snížit riziko defektů. U diabetiků platí, že je nutná dobrá kompenzace diabetu. Je tedy důležité hlídat správné hodnoty hemoglobinu. Pokud totiž dojde k u pacienta s cukrovkou k diabetické noze je obvykle nutná léčba inzulínem (a to i u těch, kteří do té doby byli léčení tabletami). Důležité je i každodenně dbát o správnou hygienu nohou. Výhodou této péče je, že si pacient tak každý den zároveň nohy zkontroluje, jestli se stav otlaků nezhoršuje (je dobré kontrolovat nejen chodidla ale i místo mezi prsty, ke kontrole se dá použít třeba zrcátko). V rámci péče o nohy je potřeba udržovat kůži vláčnou pomocí buď pleťového mléka, nebo krémů určených na nohy (nemažou se ale místa mezi prsty, krém v těchto místech má dost často vliv na vznik plísně). Nedoporučuje se také chodit na boso, důležitý je i správný výběr ponožek (bez gumiček, podvazků) a jejich natažení (nesmí být záhyby). Zkontrolovat se musí i boty (že se neshrnula vložka, nebo že v nich není nějaký drobný předmět, který by mohl způsobit ony mikrozranění). Nedoporučuje se ani chodit po rozpáleném písku, nebo po kamenech. I při koupeli je potřeba dát pozor na teplotu vody, pokud bude příliš horká, může opět způsobit problémy.
Doporučuje se také zajistit lepší cirkulaci krve v noze, toho se dá dosáhnout tím, že i při sezení se občas nohy protáhnou a zhruba každých pět minut se procvičí kotník (propínání nohy). Pozornost je potřeba věnovat i nehtům, hlídá se u nich jak plíseň, tak i defekty, ostatně jako na celém chodidle.
Při prevenci před poraněním nohou je důležité také dbát na výběr správné obuvi (při diabetické noze je vhodné to konzultovat s diabetologem, ortopedem nebo pediatrem). Opravdu pořádnou pozornost botám musí věnovat pacient trpící neuropatií, ischemickou chorobou dolních končetin, mající na nohách deformity / defekty / otlaky.
Mezi obecné požadavky správného výběru patří například:
Dbát nejen na dostatečnou délku obuvi, ale i šířku a hloubku (noha nesmí být v botě stísněná, ale zároveň se nesmí ani volně pohybovat).
Na podpatku by měla být vždy tvrdá (zabrání deformacím a náhodným proniknutím ostrých předmět a správná tloušťka podrážky navíc pomáhá tlumit nárazy) podrážka a podpatek by neměl být vyšší než 2,5 cm.
Boty by měly mít měkký svršek beze švů (švy mohou způsobit otlaky), což umožňuje, aby se bota vytvarovala podle nohy.
Vršek boty by měl být na šněrování (umožňuje přizpůsobit šíři boty podle aktuální velikosti nohy, velikost se může totiž lišit podle množství otoku) nebo na suchý zip.
Vnitřek boty by měl být také beze švů, různých výstupů a měl by mít měkké polštářování.
Dobrá je také odolná a vyměnitelná vložka (ideální je investovat do vložek na míru).
Rozhodně není vhodná pásková obuv.
Po koupi nové obuvi se nedoporučuje nosit obuv déle než dvě hodiny, pak je potřeba pro jistotu zkontrolovat nohu, jestli na ní nejsou otlaky.
Onemocnění je parazitární infekcí, kterou vyvolává červ jménem Enterobius (synonymum Oxyuris) vermicularis. Žije v tenkém i tlustém střevě člověka. Onemocnění je výhradně lidské a nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Je to nejčastější původce střevních parazitárních chorob u nás. Parazit je bělavé barvy, má vřetenovitý tvar a dosahuje u dospělého samečka velikosti 2–5 mm, u samiček až 8–13 mm. Dospělci přežívají ve střevě tím, že se přichycují na výstelku střeva (sliznici) speciálními přísavkami. Oplodněné samičky, naplněné vajíčky (obsahují jich 10 tisíc a víc), cestují směrem ven z těla přes konečník k řitnímu otvoru, kde na kůži v jeho okolí svá vajíčka uloží. Vajíčka totiž potřebují k dozrání přítomnost kyslíku, který ve střevech není. Samičky pak umírají a ve stolici jsou vidět jako malé bílé částečky. K nákaze dochází požitím vajíček roupů. Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází k takzvané autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká začarovaný kruh. K nákaze může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní prádlo, mohou se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby. Z vajíček se ve střevě vylíhnou larvy, z nichž se vyvinou dospělí jednici schopní klást vajíčka.
Léčba stafylokoky je závislá na včasné a přesné diagnostice. Zlatý stafylokok se přenáší přímo dotekem s kůží nakaženého nebo nepřímo přes předmět, kterého se nakažený dotýkal. Bakterie stafylokoka se kromě přímého nakažení od přenašeče mohou objevit také ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Důležité je dodržovat dostatečnou hygienu při úpravě potravin. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, lékaři díky němu s vysokou přesností zjistí parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetří tedy bez odběrů, vpichů, rychle a bezbolestně. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.
Osmý měsíc je ve vývoji miminka zlomový. Vleže na zádech nebo na bříšku již totiž mnoho času nestráví. Vyzkouší si, že se může opírat o jednu ruku, zároveň o jeden bok, respektive o jednu stranu pánve a o nožičku. Ručičky dítěte jsou teď už natolik šikovné, že dovedou uchopit i drobný předmět tak, že jej prakticky drží jen palec a ukazováček, popřípadě ještě prostředníček. Snadno si pak může vkládat například drobné lupínky do pusinky. Tím, že dítě dospívá k jednotlivým dovednostem samo, dochází i ke zpevnění trámčin v kostech, zesílení svalů a vazů. Pokud dítě již dokáže samo nějaké dovednosti dosáhnout, je to také známka toho, že jeho svalově-kostěný aparát je natolik silný, aby váhu dítěte unesl.
Klasickým obranným mechanismem včely je její bodnutí.
Včelí žihadlo z pokožky odstraňte, jak nejrychleji je to možné. Můžete použít špičku nože nebo růžek kreditní karty, nehet nebo něco podobného. Čím rychleji žihadlo odstraníte, tím lépe. Proto se snažte použít k vyndání žihadla předmět, kterým bude snadno a rychle vytaženo. Nezkoušejte žihadlo z rány vytrhnout, nešetrnou manipulací se do kůže dostane ještě mnohem více jedu. Nejlepším řešením je žihadlo vyškrábnout.
Akutní infarkt myokardu vážně ohrožuje člověka na životě. První pomoc při infarktu myokardu je často tím nejdůležitějším život zachraňujícím opatřením. Jde o zavolání rychlé lékařské pomoci. První pomoc při infarktu myokardu musí být rychlá a rozhodná, váhání si může vybrat tu nejvyšší daň. Infarkt myokardu vzniká v případě ucpání jedné nebo více tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Srdeční sval, tedy myokard, bez nich nemůže fungovat, začne odumírat a hromadí se v něm nejrůznější odpadní látky. Pokud infarkt nastane, jsou časté případy úmrtí ihned v prvních minutách. Vše závisí na rozsahu postižení srdce. U velké části lidí postižených infarktem myokardu nastupuje nevratné poškození srdce až po různě dlouhé době, to znamená do hodiny od vzniku infarktu myokardu, nebo ještě později. Když se v tomto relativně krátkém časovém úseku podniknou patřičné kroky, je možné nejen zachránit lidský život, ale i výrazně zlepšit vyhlídky na kvalitu života postižených lidí. Tyto kroky nejsou nijak zvláště složité.
Při zahájení první pomoci je nutné onemocnění nejprve správně rozpoznat. Hlavním příznakem infarktu myokardu je náhlá svíravá bolest nebo pálení v oblasti hrudní kosti. Tato bolest nejčastěji vystřeluje do levého ramene nebo do celé levé ruky. Bolest může vyzařovat například i do pravého ramene, dozadu mezi lopatky nebo do čelisti. Jak srdeční tep, tak dýchání jsou zrychlené. K tomu se přidávají příznaky jako bledost, pocení, celková schvácenost nebo ztráta vědomí. Popsané příznaky se nemusí vyskytovat u každého pacienta. Není-li postižení srdce takového rozsahu, postiženému zabezpečíme klid a zajistíme polohu nejlépe vsedě. Vhodné je také podání acetylsalicylové kyseliny, například aspirinu či acylpyrinu. Dostatečné množství představuje jedna tableta, která zabezpečí snížené srážení krve a mírně zpomalí rozvoj poškození srdce. Jestliže postižený přestane kdykoliv v průběhu čekání na rychlou záchrannou službu reagovat, je nutné zajistit volné dýchací cesty a zahájit resuscitaci.
V případě, že pacient ztratil vědomí, je nezbytně nutné zajistit průchodnost dýchacích cest a zahájit masáž srdce. Pacienta uložíme na záda a zakloníme co nejvíce hlavu. Otevřeme ústa postiženého a zkontrolujeme, zda se v dutině ústní nenachází cizí předmět či něco, co by vedlo k uzavření dýchacích cest. Dnes již není povinné dýchání z úst do úst, ale povinná je srdeční masáž. Ta se provádí přiložením obou dlaní na sebe do dolní části hrudní kosti a stlačováním hrudníku frekvencí 100 stlačení za minutu. Vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky namáhavou činnost, je vhodné přivolat si pomoc z okolí.
V případě podezření na infarkt myokardu je životně důležité ihned volat zdravotnickou záchrannou službu, která zajistí transport na nejbližší specializované oddělení. Nikdy se nesnažte transportovat člověka s infarktem do nemocnice sami. Lékař rychlé zdravotní služby posoudí, do které nemocnice pacienta zavést, a již v přepravovaném voze se pacientovi dostane odborné pomoci.
Příčinou vzniku vody v plicích je zánět, který je vyvolán bakteriemi nebo viry. Jakmile se tito původci dostanou do plic, začnou se rychle množit. Imunitní systém následně vyhlásí poplach a snaží se jich zbavit. Stejná situace vzniká i u vdechnutí cizích předmětů (například prachu nebo obsahu žaludku), kdy se organismus zoufale snaží, aby cizorodý předmět zmizel. Výsledkem je zánět, který postihne plicní sklípky. Ty jsou za normálních okolností naplněné vzduchem, ovšem v důsledku zánětu se začnou plnit tekutinou a hnisem. Tento obsah brání vstupu kyslíku do organismu, a protože je na kyslíku každá buňka životně závislá, tělo propadne panice a snaží se plicní sklípky co nejrychleji očistit. To je také příčinou záchvatů kašle, které mají tekutinu a hnis vypudit. Zároveň se objeví horečka, která je doprovodným symptomem boje organismu s infekcí, a problémy s dýcháním, protože plicní sklípky nemohou odvádět svou práci.
Tekutina se může dostávat do plic například vlivem zápalu plic, kvůli rakovině plic či vlivem levostranného selhávání srdce. Jedná se o nebezpečný stav, který může probíhat i skrytě bez příznaků nebo se projevit zhoršujícím se dýcháním a kašlem. Každý takový stav je nutné konzultovat s lékařem a neprodleně začít s léčbou, aby se předešlo vážným komplikacím ohrožujícím lidský život.
Patní ostruhy se vyskytují jak pod patou, tak na zadní části paty. Jsou velmi časté a způsobují bolest paty. Patní ostruhy jsou kostnaté hrudky, které jsou tvořeny nadměrnými vápenatými usazeninami. Mohou se vyskytnout i v zadní části paty nebo pod patní kostí.
Příčiny: Opakující se zatěžování končetin například běháním a skákáním, abnormality patní kosti.
Příznaky: Bolest v patě při došlapu. Při došlapu vzniká pocit, jako když sešlápneme ostrý předmět. Někteří lidé necítí žádnou bolest, ale na rentgenovém snímku mají nález kostních ostruh.
Komplikace: Kostní ostruhy jsou často spojeny s plantární fasciitis a zánětem Achillovy šlachy.
Léčba: Protahování a posilování, protetická obuv a chirurgický zákrok.
Křtiny jsou takovou malou oslavou, nebojte se tedy darovat dar, který dotyčnou slavnostní chvíli ještě více podtrhne, jedná se především o delikatesní koše, které jsou pro takové události jako stvořené. Také šperk je ideální kombinací všech tří kategorií dárků. Nejenže je to cenný dar často s investiční hodnotou, ale pokud vyberete například přívěsek ve tvaru křížku, může jít navíc o dar se symbolem víry. Na většinu šperků můžete nechat vygravírovat osobní přání, jméno či datum, může to tedy být zároveň upomínkový předmět.
Medvědí česnek je nejlepší čerstvý, sušením ztrácí na chuti, vůni i vitamínech, jestli jste si ho ale přinesli nůši a nechcete se jej vzdát, nasekejte listy a pozvolna je sušte v temném prostředí. Dokonale usušený medvědí česnek dejte do uzavíratelných skleniček a uložte do temné místnosti. Sušený medvědí česnek je vhodným dochucovadlem pokrmů. Záleží jen na vaší fantazii.
Doplnění: Sběr medvědího česneku se stal bohužel velice módní záležitostí a už na něj nechodí jen lidé, kteří jej potřebují ze zdravotních důvodů, nebo ti, co o své zdraví pečují. Stal se z něj předmět byznysu a pořádají na něj nájezdy hamižníci, kterým jde jen a jen o zisk. Je už pár lokalit, kde se medvědí česnek již neobjevil nebo jen v menším množství. Také byla odstraněna mapa výskytu a popis lokalit, kde medvědí česnek roste, ale v zájmu zachování přirozeného výskytu medvědího česneku je to nutné. Pokud někde poblíž vás roste, určitě lokalitu vypátráte, snad vám pomůže rada, abyste hledali na březích lesních potůčků nebo na březích říček pod listnatými stromy. Chovejte se s úctou a laskavě při jeho sběru. Nervěte celé rostlinky, našlapujte opatrně a vždy protrhejte jen pár listů a nějaké nechte rostlince, aby mohla čerpat sílu pro další růst. A aby zbylo pro ostatní také na příští rok a pak také pro vaše děti třeba za deset let. Nechovejme se jako barbaři!
Že jde o vyhřezlou ploténku, poznáte podle charakteristického příznaku, kterým je tupá až pálivá bolest v dané oblasti. Bolest může vystřelovat do nohou, také rukou a šíje v případě výhřezu v oblasti krční či hrudní páteře. Kromě bolesti může být snížena citlivost v oblasti kůže, která je zásobována nervovými vlákny utlačenými vyhřezlou ploténkou. Mezi další projevy vyhřezlé ploténky se uvádí brnění v horních nebo dolních končetinách. Může se objevit také svalová slabost, při které nebudete schopni udržet předmět v ruce, nebo se vám při chůzi budou podlamovat kolena.
K přenosu dochází požitím vajíček roupů. Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází k takzvané autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká začarovaný kruh. K nákaze roupy může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní prádlo, mohou se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby.
Inkubační doba
Masivní nákaza se objevuje přibližně dva týdny po požití vajíčka roupa dětského. Projevuje se především úporným nepříjemným svěděním v oblasti řitního otvoru. Svědění je vyvoláno ukládáním vajíček.
Možná si myslíte, že byste v takovém stavu postiženému bolavému místu měli popřát klid. Naopak, nutné je důkladné čištění - samozřejmě až poté, co odstraníte předmět, který místo dráždí. Často to sami nezvládnete a musíte do zubní ordinace. Léčba nebo předcházení zánětům v ústní dutině spočívá především v nápravě domácí péče o chrup a v dodržování pravidelné profesionální dentální hygieny. Je potřeba si uvědomit, že nejde o žádný zkrášlovací zákrok, byť spojený třeba s bělením, ale o léčebný proces, který chrání zdraví zubů a dásní. Pomůcky k zubní hygieně jsou hitem a je jich velký výběr, nicméně bez správné techniky čistění zubů a návyku ke každodennímu používání mezizubních kartáčků a dentální nitě jsou to jen vyhozené peníze.