PŘENOS SALMONELÓZY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Salmonela je průjmové bakteriální onemocnění, které se do lidského organismu dostane ústy. Ohroženi jsou starší lidé, lidé nemocní a malé děti, pro které je ztráta tekutin hůře snesitelná. Tato bakteriální infekce postihuje nejvíce trávicí trakt, ale může vyvolat mnoho dalších klinických projevů, od nezávažných až po velmi vážné.
Salmonela u kojence
V případě salmonelózy u dětí se léčba velmi komplikuje akutním průjmem. Pokud dojde k nákaze, stav dítěte se nevyplácí podceňovat, hrozí trvalé zdravotní následky. Méně známá jsou možná rizika postižení CNS (centrální nervové soustavy), krve, kostní tkáně a dalších sekundárních projevů této choroby. Větší rizika hrozí, pokud k infekci došlo v oblastech, kde se vyskytují i bakterie tyfoidního typu ‒ přestože nepatří do rodu bakterií Salmonella, způsobují všechny typické příznaky salmonelózy. Žádné příznaky salmonelózy u dětí nesmějí být brány na lehkou váhu, neboť zde hrozí doživotní následky.
Seznam onemocnění, která mohou výše zmíněné bakterie způsobit:
bakteriémie (nahromadění bakterií v krevním oběhu);
meningitida (postižení CNS);
osteomyelitida (zánět kostí);
akutní dehydratace.
Salmonelóza u dětí v 99,9 % případů způsobuje akutní průjem, bohužel jde o příznak zaměnitelný s jinými nemocemi.
Seznam dalších příznaků, které salmonela u dětí obvykle zapříčiní (symptomy se nemusejí projevit vždy, neboť každý metabolismus s touto bakteriální infekcí bojuje individuálně):
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.
Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.
Během diety by se měl pít sladký černý čaj a jíst suché pečivo, nemastnou kaši, rýži a zeleninové vývary. Pacientům jsou doporučována probiotika ve formě nápojů nebo jogurtů.
Doba léčby je obvykle 1 až 2 týdny, poté příznaky samy odezní. Pokud je onemocnění salmonelou dlouhodobé, může dojít k poškození jater nebo ledvin.
Právě nyní trápí podobný problém i jiné lidi. Sdílejte tento článek a pomozte jim. Nebo předejte svou osobní zkušenost se salmonelou.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Indikace antibiotik: Používá se na léčbu břišního tyfu a hemofilní meningitidy.
Dávkování antibiotik: nitrožilně 1 g za 6 – 8 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: nausea, rozvoj aplastické anémie, zvracení
Do této skupiny antibiotik patří také AZIDAMFENIKOL, FLORFENIKOL, THIAMFENIKOL. Tato antibiotika se využívají k léčbě salmonelózy, meningokokových a pneumokokových infekcích. I tato antibiotika mohou ale vyvolat nežádoucí účinky v organismu a to zvracení, rozvoj aplastické anémie a nauseu.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubín.
Domácí monitoring (Home monitoring - jsi-li světaznalec) - přístroj na hlídání funkce defibrilátorů, kardiostimulátorů. Prej to hlídá aji srdce toho srdcaře (to sem teda nezažil), mně to blikalo jenom jednou, tak sem se ozval doktorovi a že prej potřebuju nový baterky. Ale rozhodně mi nešlo o život. Nevim jestli to vyrábí ještě někdo jinej, ale to moje je vod Biotroniku (ten přístroj i nějak zajišťujou přenos informací).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hynek.
Kubíne, ten přenos jde vzduchem jako normální telefonování. Dokonce to prej dělají s T-Mobilem.
Salmonelóza v těhotenství je onemocnění, které nenapadá plod přímo. Zda bude plod ohrožen, záleží na tom, jak těžký průběh bude salmonelóza u matky mít. Pokud bude průběh lehčí, s největší pravděpodobností bude vše v pořádku. U těžkých průběhů salmonelózy doprovázených dehydratací a minerálovým rozvratem může dojít k potratu či odumření plodu. Léčba spočívá v dietě a dostatečném pitném režimu. Těhotné ženy mohou užívat léky proti průjmům, jako je Smecta, Carbososorb či Imodium. Při teplotě mohou užívat Paralen po čtyřech hodinách. Při těžším průběhu je namístě ženu hospitalizovat na infekčním oddělení.
Obchodní název antibiotik: Ciplox. Ciprinol, Ciprofloxacin
Indikace antibiotik: Používají se na G-infekce, na urosepsi, salmonelu, legionel. pneumonii.
Dávkování antibiotik: Ciplox: perorálně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Ciprinol: perorálně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu, nebo 200 – 400 g za 12 hodin nitrožilně pro dospělou osobu
Ciprofloxacin: nitrožilně 200 – 400 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: LEVOFLOXACIN
Obchodní název antibiotik: Levaxela, Levofloxacin, Tavanic
Indikace antibiotik: Používají se na infekce dýchacích cest, infekce měkkých tkání a infekce močových cest.
Dávkování antibiotik: Levaxela + Levofloxacin + Tavanic: perorálně nebo nitrožilně 500 mg za 12 – 24 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: NORFLOXACIN
Obchodní název antibiotik: Gyrablock, Nolicin
Indikace antibiotik: Používají se na léčbu infekcí močových cest.
Dávkování antibiotik: Gyrablock: nitrožilně 1 g za 6 – 8 hodin pro dospělou osobu
Nolicin: perorálně 400 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: PEFLOXACIN
Obchodní název antibiotika: Abaktal
Indikace antibiotik: Používá se při respiračních onemocněních i při infekcích měkkých tkání.
Dávkování antibiotik: perorálně nebo nitrožilně 400 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: MOXIFLOXACIN
Obchodní název antibiotik: Avelox, Moflaxa
Indikace antibiotik: Používají se na pneumonii, na léčbu hnisavé břišní infekce, na léčbu těžkých infekcí měkkých tkání; na léčbu chlamydií, i na léčbu kapavky a antraxu.
Dávkování antibiotik: Avelox + Moflaxa: perorálně i nitrožilně 400 mg za 24 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest hlavy, bolest v kloubech, nevolnost, poškození kloubní chrupavky u dospívajících jedinců, ruptura šlach, závratě, zvracení
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
to normálně může chodit ven, dokonce i lítat letadlem a tak. Akorát kdyby se pan manžel rozhodl pro nějaké outdoorové dobrodružství, tak by se měl buď pohybovat v mezích dostupnosti signálu anebo dát vědět do nemocnice, z jakýho důvodu a na jak dlouho vypadne přenos, aby se po něm nesháněli. Ale co já vím tak může do hodně zemí cestovat, takové ty normální turistické destinace to má pokryté.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina K. .
Petro a to je pokrytý úplně celý svět? To si opravdu nedovedu představit.
Jak dlouho se léčí? Medikamentózní léčba spočívá v podávání střevních desinficiencií (desinfikují – zbavují střeva choroboplodných zárodků), adsorbencií (například živočišné uhlí – váže na sebe špatné látky) a antiemetik (proti zvracení). Antibiotika se při léčbě salmonelózy obvykle nepodávají (léčba by se s jejich užíváním spíše protáhla, neboť zpomalují odstraňování bakterie z těla). Doporučuje se konzumace probiotik (probiotické nápoje, jogurty s živou kulturou), aby byla obnovena rovnováha střevní mikroflóry.
Důležité je doplňování tekutin, k jejichž ztrátám dochází v důsledku zvracení, průjmu a pocení. Ideální je pití minerálky (kvůli obsahu iontů, které se také z těla ztrácí), u těžších případů je nutné pacienta napojit na infuzi s tekutinou obohacenou o ionty.
Doba léčby je závislá na individuálním stavu pacienta, ale obecně lze říci, že je stejná jako u jakéhokoli jiného průjmu. Ošetřovací doba trvá cca 7 až 14 dní, poté příznaky samy odezní.
V naší poradně s názvem VZNIK PIGMENTOVÉ SKVRNY U NOVOROZENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evík.
Chtěla jsem se zeptat, zda má na pigmentové skvrny u novorozence vliv stres a fyzické týrání matky ve vysokém stádiu těhotenství...
Můj přítel mě bil přes holé nohy měla jsem na obou nohách zarudlé bolavé fleky. Po porodu se mému synovi v těch samých místech objevili modřinky stejného tvaru a ve stejných místech a ty se během pár dnů změnily v pigmentové skvrny. ( tmavě hnědé fleky )
Je to možné, že by se to přenášelo z matky na plod? Nebo je to jen náhoda a babská povídačka...
Má s tím někdo nějakou zkušenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Evíku, co takhle vyměnit manžela??? Přenos zevních ran a pohmožděnin z matky na plod před porodem je vyloučený. Vyloučena ale není recidiva Vašeho manžela, který by stejné postupy fyzického násilí mohl aplikovat i na Vaše miminko. Buďte opatrná a raději si popovídejte se svou dětskou lékařkou, která fleky u Vašeho miminka může vidět a lépe je diagnostikovat.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
Přenos je možný především nechráněným pohlavním stykem, zvláště s náhodným partnerem, dále častým střídáním sexuálních partnerů (prostituce). Dále sem patří drogová závislost, kdy by teoreticky mohlo dojít k nákaze infikovanou jehlou, a hlavně k drogové závislosti patří ve většině případů nezodpovědné chování, které usnadňuje vznik výše zmíněných rizikových faktorů. Posledním možným způsobem je přenos z matky na plod v těhotenství.
Jak již bylo popsáno, nejčastěji k nákaze dojde při pohlavním styku s infikovaným jedincem (k nákaze dojde asi u jedné třetiny osob). Dále je možný přenos z matky na plod při proniknutí bakterií placentou (transplacentární přenos). Dříve hrozilo i riziko přenosu při krevní transfuzi, což je dnes ale takřka nemožné díky podrobným rozborům krve dárce. Přenos kontaminovanými předměty je také spíše teoretický, jelikož Treponema pallidum je vysoce citlivá na jakékoli vnější vlivy a mimo hostitele velice rychle hyne.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
V naší poradně s názvem PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za určitých okolností je možné nakazit se od nemocného růží dotykem. Proto je vhodné v domácnosti s růží používat zásady osobní hygieny, zejména antibakteriální mýdlo, desinfekci na prádlo (místo aviváže) a vlastní ručníky a oblečení, i obuv. Člověk s celistvou pokožkou a normální imunitou by se pak růží nakazit neměl.
Yersinióza, včetně moru, má různou míru nakažlivosti. Yersinióza, způsobená bakteriemi Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis, se šíří primárně kontaminovanými potravinami a vodou, přičemž přenos z osoby na osobu je vzácný. Mor způsobený bakterií Y. pestis je nakažlivější, zejména jeho plicní forma, která se může šířit kapénkami z dýchacích cest.
Přenos Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis
Přenos potravinami
Nejčastějším způsobem přenosu je požití kontaminovaných potravin, zejména syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa.
Přenos vodou
Infekci může způsobit i pití kontaminované vody nebo nepasterizovaného mléka.
Ze zvířete na člověka
Kontakt s nakaženými zvířaty nebo jejich výkaly může šířit tyto bakterie.
Z osoby na člověka
Yersinióza se sice vzácně šíří z člověka na člověka, zejména špatnou hygienou (např. nemytím rukou po použití toalety).
Infekční období
Infekční období obvykle trvá tak dlouho, dokud jsou přítomny příznaky, což může trvat několik týdnů nebo měsíců.
Nakažlivost moru (Y. pestis)
Kousnutí blechami
Mor se obvykle šíří kousnutím infikovaných blech, které se přenášejí mezi hlodavci a jinými zvířaty.
Přímý kontakt
Manipulace s infikovanými zvířaty nebo jejich tkáněmi může také vést k infekci.
Plicní mor
Tato forma je vysoce nakažlivá a šíří se kapénkami z dýchacích cest ve vzduchu.
Infekční období
Infekční období plicního moru je relativně krátké, protože vyžaduje blízký kontakt s infekčními kapénkami.
Prevence
Mytí rukou je zásadní
Důkladné mytí rukou po použití toalety, manipulaci se syrovým masem nebo péči o osobu s infekcí Yersinia může pomoci zabránit šíření bakterií.
Správná manipulace s potravinami
Důkladná tepelná úprava masa, zejména vepřového, a bezpečné zacházení s potravinami může snížit riziko yersiniózy.
Opatření proti kontaktu
U plicního moru jsou nezbytná opatření proti kontaktu (např. izolace, ochrana dýchacích cest), aby se zabránilo šíření.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Prosím Vás o dotaz dědovi se oběvila pod lítkem růže byl 9 dní v nemocnici včera jsme ho přivezli domu.Noha ho stalé bolí dostal nějaké antibiotika.Chtěla jsem se optat jak hodně to je nebezpečné když tu nohu zatěžuje.Chvíly něco děla a pak jsi jde lehnout protože ho to bolí a zase dokola nechce jsi nechat říct.Děkuji Sýkorová
U infekčních pneumonií je nejčastější přenos vzduchem, to znamená kapénkovou infekcí. Častý je také přenos rukama. Na rozdíl od neinfekčních zánětů je pacient s infekčním zánětem plic nakažlivý, zejména v akutní fázi respirační infekce, z hlediska šíření infekce do okolí je riziková rovněž inkubační doba.
V naší poradně s názvem NEOTEVŘENÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj Cempírku.Jen píši.Lékař udělal stěry,vyšla chlamýdie v levém oku(.Musim podotknout.Jiná vyšetření chlamýdii neukázalo).Dostala jsem i pro přítele Sumamed,je to 7 dní..A piji čaj Anti parazitální a koupila jsem si také Chlamydit Extra.Oči mně ještě nějak neposlochaj.Volala jsem dnes svému očnímu lékaři,ten se musí poradit s odborníky ,jelikož o chlamýdiích v očí ještě neslyšel.Tak tam budu volat ve čt.(Ale při 2 návštěvě také na mně pěkně koukal,hrůza).L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Neuvěřitelné, jsem moc rád za Vaši zpětnou vazbu. Určitě zůstaňte v kontaktu a informujte o průběhu. Zároveň je potřeba se zamyslet, jak se vám do toho oka dostala ta chlamydie. Nejčastější způsob je přenos z prstu ruky při mnutí oka. Takže by byla vhodná nějaká gelová desinfekce na ruce, kterou můžete hned a často kdekoliv během dne použít. Také posílení imunity bude na místě, receptů zde máme mnoho. Po dobrání antibiotik je vhodné absolvovat restart střeva pomocí probiotik na jeden měsíc. Držím palce.
Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.
Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.
Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.
Diagnóza streptokokové infekce skupiny A
Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.
Přenos streptokoka skupiny A
Přenos streptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.
Léčba streptokokové infekce skupin A
Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.
Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.
V naší poradně s názvem JE BAKTERIÁLNÍ ZÁPAL PLIC NAKAŽLIVÝ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Pavlů.
Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.
Onemocnět může opravdu každý. Původcem infekce je nejčastěji naše vlastní flóra sliznic nebo se jedná o přenos cizí kandidové flóry kontaktem s jiným nakaženým subjektem (například pohlavním stykem). Hlavním rizikem vzniku je dlouhodobá léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chirurgický výkon, těhotenství, nádorová onemocnění, neutropenie (snížení počtu neutrofilů – nejčastějšího typu leukocytů vlivem chemoterapie), immunosuprese (po transplantaci), při léčbě cytostatiky, AIDS a tak dále.
Aby dítě onemocnělo rotavirovou infekcí, postačí k tomu poměrně nízká infekční dávka, rotaviry jsou dost odolné, na tuhém povrchu vydrží i několik týdnů, na rukou i čtyři hodiny. Přenos rotavirů je fekálně-orální cestou, není ale vyloučen ani přenos cestou vzduchu (u některých lidí byl identifikován virus v sekretu dýchacích cest). Nákaza je většinou sezonní, u nás se vyskytuje hlavně na začátku jara, v březnu a dubnu, tj. ve svém maximu, setkat se s ní ale v ČR můžeme v podstatě kdykoliv během zimního času, od listopadu až do konce dubna.
Inkubační doba je velmi krátká, maximálně dva dny. Nemoc se vyskytuje hlavně u dětí od šesti měsíců, a to především v rozvojových částech světa, ve vyspělých zemích se s infekcí setkáme hlavně u dětí okolo druhého roku života. Děti se nakazí nejčastěji tak, že se dotýkají toho, co bylo znečištěno a následně si pak strkají prsty do úst. Virus po průchodu zažívacím traktem odchází z těla ve stolici. Dítě trpí zvracením, průjmem a horečkou. Nejprve se objeví náhle vzniklá horečka, i přes 40 °C, a zvracení, poté se přidává i průjem s vodnatou a často zelenou stolicí. Děti nemají chuť k jídlu, mají nafouklá a bolestivá bříška. Vzhledem k tomu, že mají rychlejší metabolismus, jsou také více ohroženy dehydratací. Přibližně jeden případ z pěti vyžaduje hospitalizaci. Infekce rotaviry je typická tím, že stejně náhle, jak začne, stejně tak rychle i skončí.