PŘENOS YERSINIE

Yersinie léčba

Léčba Yersinie spočívá buď pouze v tlumení příznaků (horečky, bolestí a průjmu), nebo v případě těžšího průběhu rozhodne lékař o nasazení určitého typu léku, nejčastěji antibiotik.

Zdroj: článek Yersinie

Příběh

Ve svém příspěvku ARTRITIDA ZPŮSOBENÁ YERSINIEMI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lidmila Rožboudová.

No to co tady čtu se vůbec neshoduje s mými příznaky. Mě začly brnět konečky prstů na všech končetinách, od kostí zima, bolest kloubů a svalů. Neudržela jsem ani telefon u ucha. Teprve po 2 měsících přišli na řadu odběry na yersinie a výsledky byly pozitivní. Po dobrání ATB se to zlepšilo, ale další 2 měsíce po jakékoliv zátěži je zhoršení bolestí kloubků. Tak chodím na infuze. Jsem objednaná na revmatologii, ale až koncem května. Jestli se prokáže reaktivní artritida - což všechno tomu nasvědčuje, bude zřejmě nasazena léčba kortikoidy.
Tak jsem zvědavá, já turistka, jestli budu ještě někdy zvládat 12km výlet a chodit do práce (jako uklizečka)
Prý mohou yersinie napadnout nejen klouby, ale i další vnitřní orgány,...
Jenže někomu ty potvory nespustí prý vůbec žádné další nemoci a fungují dál.
No dovedou každopádně změnit život. Známý turista se z toho lízal několik let a nakonec si pořídil elektrokolo, aby mohl vůbec nějak cestovat, protože kvůli bolestem turistiku nezvládá. A dcera jedné známé 38 let se naučila dávat si do nohy kortikoidové injekce, aby mohla vůbec nějak fungovat. To jsou vyhlídky!
Máte někdo zkušenosti?

S pozdravem Lidmila Rožboudová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Artritida způsobená yersiniemi

Co je to yersinie enterocolitica

Yersinie enterocolitica je bakterie vyskytující se v přírodě zejména u hlodavců, s možným přenosem na člověka kontaminovanou vodou či primárně infikovaným masem, ve většině případů vepřovým. Lidově se této bakterii říká Irzinie. Infekce touto bakterií způsobuje gastroenteritidu s horečkami a průjmy. Má afinitu k lymfatické tkáni, proto infekce probíhá relativně často pod obrazem mezenteriální lymfadenitidy, která zejména u dětí může připomínat akutní apendicitidu (zánět slepého střeva). Vyvolává tvorbu granulomů. Inkubační doba je 3–7 dní, onemocnění pak trvá 7–10 dní. Infekce se projevuje horečkou, průjmy, bolestmi břicha, u dětí často připomíná zánět slepého střeva. Léčba je antibiotiky, především tetracyklinem, fluorochinolony, cotrimaxazolem.

Zdroj: článek Yersinie

Poradna

V naší poradně s názvem BOLESTI NOHOU A YERSINIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.

Dobrý den byla mi před časem zjištěna recivida yerinie a niní mám velké bolesti nohou a které jsou jako by stuhlé až to i jekoby pálí běžné analgetika nezabírají zkoušela jsem již i nimesil a revmatolog jen doporučil probiotika ale bolesti se stále zhoršují neměl by pro mě někdo nějakou radu co s tím v případě nějaký kontakt. Děkuji Michala

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Doporučuji zajít na neurologii a nechat si tam nohy vyšetřit.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Bolesti nohou a yersinie

Yersinie foto

Zde můžete vidět, jak vypadá nákaza Yersinií.

Zdroj: článek Yersinie

Bylinky na Yersinie

Zatímco většina infekcí Yersinia sama odezní, některé mohou vyžadovat léčbu antibiotiky. Některé byliny a esenciální oleje, jako například skořice, oregano a tymián, prokázaly antimikrobiální účinek proti Yersinia enterocolitica, bakterii způsobující yersiniózu. Mezi další potenciální bylinné léky patří berberin, černý ořech, kyselina kaprylová, extrakt z grapefruitových jader a stříbro.

Esenciální oleje

Esenciální oleje ze skořice, oregana a tymiánu

Bylo prokázáno, že inhibují růst Yersinia enterocolitica. Skořicový olej v některých studiích prokázal nejvyšší antibakteriální účinnost.

Esenciální olej z tymiánu

V mletém vepřovém mase tymiánový olej v určitých koncentracích snížil počet Y. enterocolitica během skladování.

Léky z bylin

Berberin

Někteří lékaři doporučují tuto sloučeninu jako potenciální léčbu, zejména v případech, kdy se Yersinia nachází v krvi, což vyžaduje delší dobu léčby (přibližně 4 týdny).

Černý ořech, kyselina kaprylová, extrakt z grapefruitových jader a stříbro

Tyto látky jsou také zmiňovány jako potenciální bylinné léky pro eradikaci bakterií a test citlivosti může pomoci určit nejúčinnější volbu.

Důležité informace

• Analýza stolice: Test citlivosti, který lze provést na vzorku stolice, může pomoci určit, který bylinný lék je nejúčinnější proti konkrétnímu kmenu Yersinia.
• Konzultace se zdravotnickým pracovníkem: Je nezbytné poradit se se zdravotnickým pracovníkem o správné diagnóze a léčbě yersiniózy. Lékař může posoudit závažnost infekce a určit nejvhodnější postup, včetně toho, zda jsou bylinné léky pro daného jedince vhodné a bezpečné.
• Antibiotika: Antibiotika jsou někdy nezbytná, zejména v závažných případech.
• Podpůrná péče: Užitečná může být i podpůrná péče, jako je náhrada tekutin.

Zdroj: článek Yersinie

Poradna

V naší poradně s názvem HPV VIRUS U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hyneček.

Dobrý den,mám prosím dotaz,jak se může nakazit muž virem HPV aniž by měl jiný sexuální vztah s jinou ženou?? Je možné se nakazit třeba v sauně nebo někde na záchodě?? U manželky byl diagnostikován HPV 16 a ošetřující lékař ji řekl, že je možné se nakazit jen pohlavním stykem,ale já jsem si jist, že za celou dobu manželství jsem žádný jiný styk s jinou ženou neměl.Bohužel se k vůli tomu dostalo naše manželství do velmi kritického stavu.děkuji za odpověd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Viry HPV včetně typu 16 jsou hojně rozšířeny v celé dospělé populaci. Přenos začíná s prvními pohlavními styky v raném mládí. Pro přenos není důležitý úplný pohlavní styk, ale stačí jen dotyk pokožky genitálií. Přenos z WC nebo v sauně bez těsného kontaktu s nakaženým není možný. HPV nosíme v sobě bez zjevných příznaků. Mohl jste ho mít vy i vaše manželka již z doby prvních lásek.
HPV 16 u žen může způsobit rakovinu děložního čípku a u mužů zase rakovinu penisu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Hpv virus u mužů

Yersinie příznaky

Nakaženému člověku Yersinií se náhle prudce zvýší teplota, má silné bolesti ve spodní části břicha v podbřišku a záhy se dostaví silný průjem, který může být i s příměsí krve. Při onemocnění bakterií Yersinia enterocolitica může dojít rovněž ke zduření břišních uzlin, k zánětu kloubů v reakci na onemocnění (reaktivní artritida) nebo zánět podkoží (erythema nodosum) – akutní, alergické, zánětlivé onemocnění podkožní tkáně. Onemocnění je častější u žen než u mužů. Silné bolesti postiženého většinou zavedou k lékaři, anebo si lékařskou pomoc přivolá (či mu je jeho okolím přivolána). Po rozboru vzorku stolice je v případě yersiniózy objevena bakterie způsobující onemocnění.

Zdroj: článek Yersinie

Příběh

Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.

Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.

Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.

Zdroj: příběh Přenos nemoci růže

Nakažlivost Yersine

Yersinióza, včetně moru, má různou míru nakažlivosti. Yersinióza, způsobená bakteriemi Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis, se šíří primárně kontaminovanými potravinami a vodou, přičemž přenos z osoby na osobu je vzácný. Mor způsobený bakterií Y. pestis je nakažlivější, zejména jeho plicní forma, která se může šířit kapénkami z dýchacích cest.

Přenos Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis

Přenos potravinami

Nejčastějším způsobem přenosu je požití kontaminovaných potravin, zejména syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa.

Přenos vodou

Infekci může způsobit i pití kontaminované vody nebo nepasterizovaného mléka.

Ze zvířete na člověka

Kontakt s nakaženými zvířaty nebo jejich výkaly může šířit tyto bakterie.

Z osoby na člověka

Yersinióza se sice vzácně šíří z člověka na člověka, zejména špatnou hygienou (např. nemytím rukou po použití toalety).

Infekční období

Infekční období obvykle trvá tak dlouho, dokud jsou přítomny příznaky, což může trvat několik týdnů nebo měsíců.

Nakažlivost moru (Y. pestis)

Kousnutí blechami

Mor se obvykle šíří kousnutím infikovaných blech, které se přenášejí mezi hlodavci a jinými zvířaty.

Přímý kontakt

Manipulace s infikovanými zvířaty nebo jejich tkáněmi může také vést k infekci.

Plicní mor

Tato forma je vysoce nakažlivá a šíří se kapénkami z dýchacích cest ve vzduchu.

Infekční období

Infekční období plicního moru je relativně krátké, protože vyžaduje blízký kontakt s infekčními kapénkami.

Prevence

Mytí rukou je zásadní

Důkladné mytí rukou po použití toalety, manipulaci se syrovým masem nebo péči o osobu s infekcí Yersinia může pomoci zabránit šíření bakterií.

Správná manipulace s potravinami

Důkladná tepelná úprava masa, zejména vepřového, a bezpečné zacházení s potravinami může snížit riziko yersiniózy.

Opatření proti kontaktu

U plicního moru jsou nezbytná opatření proti kontaktu (např. izolace, ochrana dýchacích cest), aby se zabránilo šíření.

Zdroj: článek Yersinie

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.

Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nemoc růže

Následky onemocnění

Infekce Yersinia, primárně způsobené bakteriemi Yersinia enterocolitica a Yersinia pseudotuberculosis, mohou vést k řadě následků, včetně gastrointestinálních onemocnění, reaktivní artritidy a ve vzácných případech i život ohrožujících stavů, jako je sepse. Yersinia pestis, původce moru, může také způsobit závažné respirační nebo sepsi.

Gastrointestinální onemocnění (Yersinióza)

Toto je nejčastější projev, charakterizovaný příznaky, jako je horečka, průjem (který může být krvavý) a bolesti břicha. V některých případech může napodobovat zánět slepého střeva, zejména u starších dětí a dospělých.

Reaktivní artritida

Toto je opožděná komplikace, která se může objevit týdny po počáteční infekci a způsobuje bolest kloubů, ztuhlost a otok, často v zápěstích, kolenou a kotnících.

Další komplikace

Ve vzácných případech mohou infekce Yersinia vést k:

• Sepsi: Život ohrožujícímu stavu, kdy se infekce šíří do krevního oběhu a může způsobit poškození orgánů.
• Střevní nekróze: Poškození tkáně ve střevech.
• Erythema nodosum: Bolestivé, zarudlé kožní léze.
• Oční problémy: Jako je uveitida a zánět spojivek.

Chronické následky

Někteří jedinci mohou pociťovat přetrvávající příznaky nebo se u nich mohou rozvinout chronické revmatické poruchy, zejména ti s typem tkáně HLA-B27.

Následky infekce Yersinia pestis (mor)

• Dubonový mor: Infekce lymfatických uzlin způsobující bolestivé otoky zvané bubony.
• Sepsinemický mor: Infekce krevního oběhu, která může vést k poškození orgánů.
• Pneumonický mor: Infekce plic způsobující závažný zánět a respirační selhání.

Zdroj: článek Yersinie

Příběh

Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubín.

Domácí monitoring (Home monitoring - jsi-li světaznalec) - přístroj na hlídání funkce defibrilátorů, kardiostimulátorů. Prej to hlídá aji srdce toho srdcaře (to sem teda nezažil), mně to blikalo jenom jednou, tak sem se ozval doktorovi a že prej potřebuju nový baterky. Ale rozhodně mi nešlo o život. Nevim jestli to vyrábí ještě někdo jinej, ale to moje je vod Biotroniku (ten přístroj i nějak zajišťujou přenos informací).

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hynek.

Kubíne, ten přenos jde vzduchem jako normální telefonování. Dokonce to prej dělají s T-Mobilem.

Zdroj: příběh Re: život kardiaka

Přenos vší

Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.

Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.

Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.

Zdroj: článek Paraziti ve vlasech

Přenos

Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.

Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.

Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.

Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).

Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.

Zdroj: článek Jak vznikají vši

Příběh

Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

to normálně může chodit ven, dokonce i lítat letadlem a tak. Akorát kdyby se pan manžel rozhodl pro nějaké outdoorové dobrodružství, tak by se měl buď pohybovat v mezích dostupnosti signálu anebo dát vědět do nemocnice, z jakýho důvodu a na jak dlouho vypadne přenos, aby se po něm nesháněli. Ale co já vím tak může do hodně zemí cestovat, takové ty normální turistické destinace to má pokryté.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina K. .

Petro a to je pokrytý úplně celý svět? To si opravdu nedovedu představit.

Zdroj: příběh Re: život kardiaka

Jak se přenáší

Přenos je možný především nechráněným pohlavním stykem, zvláště s náhodným partnerem, dále častým střídáním sexuálních partnerů (prostituce). Dále sem patří drogová závislost, kdy by teoreticky mohlo dojít k nákaze infikovanou jehlou, a hlavně k drogové závislosti patří ve většině případů nezodpovědné chování, které usnadňuje vznik výše zmíněných rizikových faktorů. Posledním možným způsobem je přenos z matky na plod v těhotenství.

Jak již bylo popsáno, nejčastěji k nákaze dojde při pohlavním styku s infikovaným jedincem (k nákaze dojde asi u jedné třetiny osob). Dále je možný přenos z matky na plod při proniknutí bakterií placentou (transplacentární přenos). Dříve hrozilo i riziko přenosu při krevní transfuzi, což je dnes ale takřka nemožné díky podrobným rozborům krve dárce. Přenos kontaminovanými předměty je také spíše teoretický, jelikož Treponema pallidum je vysoce citlivá na jakékoli vnější vlivy a mimo hostitele velice rychle hyne.

Zdroj: článek Jak se projevuje syfilis

Poradna

V naší poradně s názvem VZNIK PIGMENTOVÉ SKVRNY U NOVOROZENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evík.

Chtěla jsem se zeptat, zda má na pigmentové skvrny u novorozence vliv stres a fyzické týrání matky ve vysokém stádiu těhotenství...
Můj přítel mě bil přes holé nohy měla jsem na obou nohách zarudlé bolavé fleky. Po porodu se mému synovi v těch samých místech objevili modřinky stejného tvaru a ve stejných místech a ty se během pár dnů změnily v pigmentové skvrny. ( tmavě hnědé fleky )
Je to možné, že by se to přenášelo z matky na plod? Nebo je to jen náhoda a babská povídačka...
Má s tím někdo nějakou zkušenost?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Evíku, co takhle vyměnit manžela??? Přenos zevních ran a pohmožděnin z matky na plod před porodem je vyloučený. Vyloučena ale není recidiva Vašeho manžela, který by stejné postupy fyzického násilí mohl aplikovat i na Vaše miminko. Buďte opatrná a raději si popovídejte se svou dětskou lékařkou, která fleky u Vašeho miminka může vidět a lépe je diagnostikovat.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Vznik pigmentové skvrny u novorozence

Žloutenka

Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.

Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).

Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.

Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejčastější pohlavní nemoci

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB PŘENOS ZE ČLOVĚKA NA PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Diagnostikovali mi svrab. Můj pes se drbe. Je možné, že jsem ho nakazila?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, to je možné. Nechte ho vyšetřit veterinářem.

Zdroj: příběh Svrab přenos ze člověka na psa

Šíření vší

Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.

Zdroj: článek Jak se rychleji zbavit vší

Zápal plic přenos

U infekčních pneumonií je nejčastější přenos vzduchem, to znamená kapénkovou infekcí. Častý je také přenos rukama. Na rozdíl od neinfekčních zánětů je pacient s infekčním zánětem plic nakažlivý, zejména v akutní fázi respirační infekce, z hlediska šíření infekce do okolí je riziková rovněž inkubační doba.

Zdroj: článek Když plíce bolí - zápal plic

Příběh

Ve svém příspěvku SVRAB PŘENOS ZE ČLOVĚKA NA PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Diagnostikovali mi svrab. Můj pes se drbe. Je možné, že jsem ho nakazila?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel 111.

spíš bych řekla, že jste to chytla vy od něj...

Zdroj: příběh Svrab přenos ze člověka na psa

Příznaky streptokokové infekce skupiny A

Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.

Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.

Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.

Diagnóza streptokokové infekce skupiny A

Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.

Přenos streptokoka skupiny A

Přenos streptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.

Léčba streptokokové infekce skupin A

Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.

Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.

Zdroj: článek Co je to streptokok

Candida albicans – přenos

Onemocnět může opravdu každý. Původcem infekce je nejčastěji naše vlastní flóra sliznic nebo se jedná o přenos cizí kandidové flóry kontaktem s jiným nakaženým subjektem (například pohlavním stykem). Hlavním rizikem vzniku je dlouhodobá léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chirurgický výkon, těhotenství, nádorová onemocnění, neutropenie (snížení počtu neutrofilů – nejčastějšího typu leukocytů vlivem chemoterapie), immunosuprese (po transplantaci), při léčbě cytostatiky, AIDS a tak dále.

Zdroj: článek Candida albicans

Rotaviry projevy

Aby dítě onemocnělo rotavirovou infekcí, postačí k tomu poměrně nízká infekční dávka, rotaviry jsou dost odolné, na tuhém povrchu vydrží i několik týdnů, na rukou i čtyři hodiny. Přenos rotavirů je fekálně-orální cestou, není ale vyloučen ani přenos cestou vzduchu (u některých lidí byl identifikován virus v sekretu dýchacích cest). Nákaza je většinou sezonní, u nás se vyskytuje hlavně na začátku jara, v březnu a dubnu, tj. ve svém maximu, setkat se s ní ale v ČR můžeme v podstatě kdykoliv během zimního času, od listopadu až do konce dubna.

Inkubační doba je velmi krátká, maximálně dva dny. Nemoc se vyskytuje hlavně u dětí od šesti měsíců, a to především v rozvojových částech světa, ve vyspělých zemích se s infekcí setkáme hlavně u dětí okolo druhého roku života. Děti se nakazí nejčastěji tak, že se dotýkají toho, co bylo znečištěno a následně si pak strkají prsty do úst. Virus po průchodu zažívacím traktem odchází z těla ve stolici. Dítě trpí zvracením, průjmem a horečkou. Nejprve se objeví náhle vzniklá horečka, i přes 40 °C, a zvracení, poté se přidává i průjem s vodnatou a často zelenou stolicí. Děti nemají chuť k jídlu, mají nafouklá a bolestivá bříška. Vzhledem k tomu, že mají rychlejší metabolismus, jsou také více ohroženy dehydratací. Přibližně jeden případ z pěti vyžaduje hospitalizaci. Infekce rotaviry je typická tím, že stejně náhle, jak začne, stejně tak rychle i skončí.

Zdroj: článek Rotaviry