PREVENCE NA SPADLOU PŘÍČNOU NOŽNÍ KLENBU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Chodidla hrají zásadní roli v lidském životě. Průměrný člověk ujde během svého života přes 40 000 kilometrů, přičemž ne vždy s opravdovou lehkostí. Dle čínské medicíny se v chodidlech usazují škodliviny, které jako sedlina kávy klesly dolů. Je škoda, že svým nohám nevěnujeme dostatečnou pozornost. Nejenže se o ně nedostatečně staráme, ale také ignorujeme, když nám „říkají“, že s naším tělem není něco v pořádku.
Pálení chodidel při sportu
Běháte, sportujete a dostaví se bolest či pálení plosky. Sundáte tenisky, lehce promasírujete a následuje úleva. Ráno se probudíte, a jakmile spustíte nohy z postele, obtíže se dostaví znovu. Říkáte si: Co se děje? Příčin vzniku těchto nepříjemností může být hned několik. Mezi nejčastější onemocnění chodidel patří plantární fasciitida. Jedná se o zánět silného vazivového pruhu na plosce nohy, který se táhne od paty a upíná se podél celého chodidla až k prstům. Při nadměrném přetížení může docházet k dráždění nebo až k zánětu úponu vazu. Dlouhodobé přetěžování nohy má za následek i vznik patní ostruhy, kostěného výrůstku na vnitřní straně paty, méně často na spodním úponu Achillovy šlachy. Bolestivá není samotná patní ostruha, ale měkké tkáně v okolí, které ostruha dráždí.
Další příčinou může být Mortonova neuralgie, která se projevuje mravenčením až bolestí v místech mezi 2. a 3. prstem, někdy i 3. a 4. prstem. Obvykle najdeme pod těmito prsty i otlak svalového bříška, který je na pohmat citlivý. Osoby s tímto postižením mívají často delší druhý prst než palec a spadlou příčnouklenbu. Díky tomuto postavení nohy dochází k útlaku nervu a bolesti v chodidle, někdy s vystřelováním pod prsty. Potíže se zhoršují při chůzi a delším stání.
S termínem plochá noha jste si již také určitě setkali. Podélná a příčná klenba je při větší zátěži (například dlouhodobé stání) vystavena silám, které mají tendenci klenbu snížit a nohu oploštit. Klenbu nám drží ve správné funkci vazy nohy spolu se svaly a umí udržet klenbu při pohybu. Proto je také tendence k poklesu klenby větší při únavě zúčastněných svalů. Plochonoží často doprovází deformita prstů (takzvané kladívkovité prsty), vbočený palec (hallux vagus), různé otlaky a „kuří oka“.
V přetížených svalech (a tedy i na chodidle) můžeme vyhmatat bolestivé trigger points (malé svalové uzlíky nacházející se v přetíženém svalu). Vyskytují se zde často i plísně, které mohou signalizovat problémy s imunitou nebo různá svalová mikrotraumata.
V naší poradně s názvem ORTOPEDICKÉ VLOŽKY NA PROPADLOU KLENBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evžen Kamenár.
Strašně mě bolí lpravá noha. Při došlapu mě bolí vedle palce dole chodidlo. Prosím o radu. Byl jsem u lékaře a ten mě nechal udělat rentgen a řekl že mám propadlou klenbu. A abych si koupil vložku do bot.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, s největší pravděpodobností to bude propadlá klenba. Vytvořila se vám příčně plochá noha a proto to bolí. Tuto plochost bude potřeba kompenzovat nadzvednutím chodidla pomocí ortopedické vložky, kterou je třeba nosit trvale ve všech botách a omezit chůzi na boso. Zároveň bude třeba posílit svaly chodidla speciálními cviky, které jsou vidět zde: https://youtu.be/EPtPR6nIXmc
Zároveň můžete kontaktovat lékaře ortopeda, který vám může předepsat zdravotní vložky na míru, které z části hradí zdravotní pojišťovna a k tomu vám může předepsat rehabilitaci, rovněž na náklady zdravotní pojišťovny.
Nožníklenbu rozlišujeme podélnou a příčnou. Vlivem vadného vývoje a postavení nohy vzniká vrozená plochá noha. Nedokonalou péčí o nohy v době růstu a špatným obouváním se mohou i malé odchylky od správného postavení nohy zafixovat, vazy a svaly nohy jsou přetěžovány vadným postavením, ale i rychlým růstem či závodním sportem. V dospělém věku má vliv na vznik ploché nohy přetěžování v zaměstnání či sportu, někdy také úraz, ale nejčastěji nezdravá módní obuv. Chození na vysokém podpatku po dlažbě hraničí s hazardem. Většina žen má příčně plochou nohu či propadlou klenbu. Nezdravá chodidla mohou vést i k problémům s kyčlemi, bederní páteří a koleny.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka Julinová.
Děkuji za odpověď, ale mám ještě jeden dotaz na levé noze mám spadlou klenbu a povolené kůstky v nártu jeto oteklé operaci mi nedoporučují nárt by se znehybněl a já jěště horší chodila nešlo by to něčín poléčit taky to dost bolí, jsem v důchodu je mi 64 let a ještě bych chtěla někam si zajít bez bolesti .Prosím o radu jsem už zoufalá vždyť mám jen bolesti.Předem děkuji Julinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na zborcenou klenbu lze vymyslet řešení pouze za pomoci ortopeda. Jsou k dispozici různé vložky do bot, které pomohou udržet klenbu v její přirozené poloze. Když by toto nepomohlo, tak potom zvolte ke svému přemísťování jiný způsob než je chůze, například jízdní kolo.
Hlavní příčinou je zvýšená hladina cukru v krvi diabetika, od níž se vše odvíjí...
Vysoká hladina cukru poškozuje velké cévy, urychluje proces aterosklerózy, a tak způsobuje zužování tepen. Nejvíce postižené bývají tepny na dolních končetinách za vzniku ischemické choroby dolních končetin. Zásobení tkání dolní končetiny kyslíkem a živinami klesá.
Vysoká hladina krevního cukru také vede k poškozování nervů (takzvaná diabetická polyneuropatie). Postižení nervů dolních končetin se projeví občasnými pocity brnění nohou a poruchami citlivosti. Nemocný kvůli poruchám citlivosti začne chybně našlapovat a často u něj dochází ke vzniku onemocnění kloubů a kostí na noze, které je známé pod názvem Charcotova osteoartropatie. Dotyčný člověk postupně ztratí nožníklenbu a vznikne u něj plochá noha. Pokud dojde ke zranění plosky nebo prstů, diabetik to nemusí cítit a rány si nemusí všimnout.
Bakterie mají rády cukr, diabetik je proto pro ně lákavým cílem. Jakákoliv poranění kůže se u diabetika snadno infikují. U diabetické nohy se všechno zkombinuje. Tkáně dolní končetiny diabetika je hůře zásobená krví a kyslíkem. Diabetik má zhroucenou nožníklenbu a chybí mu správná citlivost – zvyšuje se riziko, že se poraní a nevšimne si toho, nebo že pro nepřítomnost bolesti zanedbá péči i o větší zranění. Jakákoliv rána se pak snadno infikuje bakteriemi. Hojení takové rány u diabetika je svízelné a někdy prakticky nemožné. Infekce se může šířit a pak hrozí vážné riziko vzniku gangrény.
V naší poradně s názvem PROPADLÁ KLENBA NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, na rehabilitaci, kam dochazim po operaci karpalniho tunelu mi řekl, že mohu mít propadlou klenbu, ráda bych věděla jestli existuje jiné řešení, než operace. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Propadlá klenba nohy se dá kompenzovat pomocí ortopedických vložek do bot. Ortopedické vložky do bot jsou vyrobeny na míru, přesně podle otisku chodidla. Na tyto vložky přispívá i zdravotní pojišťovna, když na ně dostanete předpis od ortopeda. Další a neméně účinné jsou cviky na zpevnění klenby, například obléknutí ponožky bez rukou, jen s pomocí druhé nohy. Nebo psaní písmen tužkou zastrčenou mezi prsty u nohou a s oporou na patě. Taktéž masáž chodidel pomocí šlapání na tenisový míček. Poraďte se o tom se svým lékařem - ortopedem.
Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožníklenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem ORTOPEDICKÉ VLOŽKY NA PROPADLOU KLENBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, s největší pravděpodobností to bude propadlá klenba. Vytvořila se vám příčně plochá noha a proto to bolí. Tuto plochost bude potřeba kompenzovat nadzvednutím chodidla pomocí ortopedické vložky, kterou je třeba nosit trvale ve všech botách a omezit chůzi na boso. Zároveň bude třeba posílit svaly chodidla speciálními cviky, které jsou vidět zde: https://youtu.be/EPtPR6nIXmc
Zároveň můžete kontaktovat lékaře ortopeda, který vám může předepsat zdravotní vložky na míru, které z části hradí zdravotní pojišťovna a k tomu vám může předepsat rehabilitaci, rovněž na náklady zdravotní pojišťovny.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Evžen Kamenár.
Hned jsem to začal cvičit, je to dost namahavé pro 66 letého ale myslím si že to bude dost dobré- Děkuji mooooc za radey. Je to pěkně nahrané tak že si to pustím a cvičím podle videa. SUPR
Vhodnou prevencí je volba správné obuvi a zejména její střídání. V případě již začínající deformity velmi pomáhá kvalitní individuálně upravená dynamická vložka v botách. V počátečních stadiích a v prevenci vbočení palce se doporučují dynamické a individuálně upravitelné ortopedické vložky korigující vbočené postavení nohy a podporující příčnouklenbu, k tomu je zapotřebí vhodné cvičení. Další možností jsou různé korektory postavení palce i chrániče bolestivého „kloubu-haluxu“. Úspěšně lze řešit problém vbočených palců rehabilitací a cvičením, masážemi a celkovou relaxací nohou, kombinovanou s cíleným posílením svalů. Dobré výsledky má v poslední době léčba rázovou vlnou, ale jen v pokročilých stadiích.
V rámci konzervativní terapie se doporučuje užívání meziprstních korektorů a ortopedických vložek do bot. Fyzioterapie je nejdůležitější složkou konzervativní terapie. Zlepšuje postavení nohy (držení klenby nožní), zlepšuje sílu svalů nohy ve stoji a při chůzi, upravuje stereotyp chůze a zapojení palce ve fázi odrazu. Užívání různých typů náplasťových fixací (taping) přednoží pak slouží ke zpevnění palce a jeho udržování v lepším postavení při chůzi.
Correct Toes neboli korektory prstů pomáhají předejít i opravit běžné problémy s chodidly jako haluxy, kladívkové prsty, plantární fascitidy nebo ploché nohy bez ortopedických vložek, medikamentů či operací. Jak dlouho se smí korektor používat, je velmi individuální a záleží na stavu poškození.
Ve svém příspěvku PŘÍČNE PLOCHÉ NOHY PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika spicakova.
Dobrý den,dokror mi diagnostikoval že mám příčně ploché nohy ,doporučil mi nosit speciální vložky do bot ,při nošení těchhle vlozek mne nohy tak neboli ale jakmile si je sundam a chodim na boso tak nohy boli jako čert ,myslíte ze uz ta bolest bude na stalo a nebo se to casem spraví? .Je možné že v tech nohách muze by t nejaky zanet ?(u ortopeda jsem byla tak před 5 měsíci )dekuji za odpověď Spicakova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel IVONA.
Prosím o radu ,mám propadlou klenbu a lékař mě doporučil nosit srdíčka do bot ,Jenže při chůzi mě noha bolí ještě víc a pálí .Děkuji za radu Ivona
Vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykemie) vede k poškozování velkých cév, urychluje proces aterosklerózy a způsobuje zužování tepen. Postižené jsou i tepny na dolních končetinách, což vede ke zhoršování zásobení tkání dolních končetin krví a kyslíkem.
Hyperglykemie vede i k poškozování nervů, což se označuje jako diabetická polyneuropatie. Postižení nervů dolních končetin se projeví občasnými pocity brnění nohou a poruchami citlivosti. Nemocný kvůli těmto poruchám začne chybně našlapovat a postupně se mu zbortí nožní klenba. A co je horší, pokud dojde ke zranění plosky nebo prstů, diabetik to nemusí cítit a rány si nemusí všimnout, nebo její rozsah podcení.
Jakákoliv poranění kožního krytu se u diabetika snadno infikují, protože pro bakterie je cukr vítanou živinou, a tak se v těle diabetika rády množí. U diabetiků je nejen hojení ran celkově pomalejší, ale zhoršená je i funkce imunitního systému. Jejich tělo proto není schopno se s infekcemi tak dobře vypořádat.
U diabetické nohy se uvedené faktory kombinují. Tkáně dolní končetiny diabetika jsou hůře zásobené krví a kyslíkem. Diabetik má zhroucenou nožníklenbu a chybí mu správná citlivost – zvyšuje se riziko, že se někde na noze poraní a nevšimne si toho, nebo že pro nepřítomnost bolesti zanedbá péči o své zranění. Tato rána se pak u něj snadno infikuje bakteriemi. Hojení takové rány je svízelné a někdy prakticky nemožné. Infekce se může šířit do okolí a pak hrozí vážné riziko vzniku gangrény.
Ve svém příspěvku ODSTRANĚNÍ NEHTU PALCE U NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Matějková.
Jsem už v předkremačním věku, mám jistě dost nemocí, ale nikdy jsem neměla potíže s nehty. Sama jsem si je stříhala, nelakovala, ale udržovala. Pak už jsem se nemohla dobře ohýbat, mám propadlou klenbu a špatnou páteř. Tak jsem začala navštěvovat nejbližší pedikérku. Už je to nějaký rok, mám halux i kladívkové prsty ale diagnozu reumatoidní artritida drobných kloubů. Cukrovku nemám. Pedikérka mi prořízla nehet u palce u spodní části a nehet ztmavl. Řekla mi, aťsi koupím Exoderil, což jsem poctivě dělala asi 2 roky a když se nic nedělo, došla jsme na chirurgii. Doktorka mi dala mastičku - za pětikilo - že to nebolí, ale každý večer namočit, pak trochu poškrábat a dát mast na náplasti. To dělám těžko, protože ohýbání a deformace rukou, prstů mi dělá potíže. Podařilo se mi kus nehtu odstranit, ale u konce - asi centimetr mi to nejde a taky to hodně bolí. Teď jsou dovolené a přemýšlím, co by bylo, kdybych se na to už vykašlala, pořád myslím na konec a stejně mi to už nestačí dorůst. Mohla jsem to nechat tmavé, ale byla jsem zvyklá mít vše v pořádku. Taky se bojím nějakého strhávání, leda by mě uspali. V životě už bylo bolestí dost. Fyzických i psychických. Poradí mi někdo? Fotku nemám, mám jen starý telefon pro seniory.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Dobrý den paní heleno nebojte se. stvrzený nehet nebolí a možná ani se to nestane. ve vašem věku věřím ze už toho bylo dost. Koukejte se sbírat a hurá na chirurgii už ať tam jste je mě jasný ze je problém se ohnout taky s tím zápasem já nemám rada pedik. Mě tam dost taky jednou zranila no a teď o mě měla jsem Plíseň pod palcema a tak jsem šla na kožní a ona říkala ze teď mají bezvadné léky a po půl roce a po lécích mě ta plíseň ustoupila alpaka se pod nehet dostala smět a já půl roku se léčila na kožním už jsem nemohla chodit a nakonec mě chirurgie musela odstranit oba. nehty můžete dostat otravu musíte jít k lékaři a změnit pedikúra zdraví vás Marcela
Warfarin tlumí jednu z cest koagulační kaskády tím, že blokuje tvorbu některých koagulačních faktorů v játrech. Jedná se o široce užívaný lék. Výhodou je možnost podávání v tabletkách, nevýhodou je pomalý nástup a ústup účinku, obvykle několik dnů. Účinnost Warfarinu se kontroluje z krevního náběru jako takzvaný Quick test neboli test INR. Hodnota INR vypovídá, kolikrát pomaleji se vlivem Warfarinu dotyčnému člověku sráží krev oproti normě. INR 1,7 tak znamená, že se krev sráží 1,7x pomaleji. Jako účinná a přitom bezpečná hladina Warfarinu se udává INR 2–3, tedy krev srážející se 2–3x pomaleji než normálně. Předávkování Warfarinem je i při správném užívání relativně časté. V případě potřeby rychlého snížení INR lze podat protilátku, kterou jsou preparáty obsahující vitamin K, obvykle lék Kanavit. Stejně tak lze podat mraženou plazmu, která obsahuje chybějící koagulační faktory. Vzhledem ke schopnosti Warfarinu těžce poškodit plod nesmí být Warfarin užíván v těhotenství.
Xarelto
Jeho účinná složka rivaroxaban blokuje srážecí faktor Xa a má podobné přednosti oproti Warfarinu jako Pradaxa. Opět se využívá v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Pradaxa
Je nový lék na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina dabigatran, která v jistém bodě blokuje koagulační kaskádu. Mezi výhody patří užívání v tabletkové formě a minimální možnost předávkování při správném užívání. Pradaxa se používá při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní. Velkou výhodou Pradaxy je existence speciální protilátky, která může v případě nutnosti účinek Pradaxy téměř okamžitě vyrušit (preparát Praxbind).
Eliquis
Účinnou látkou je sloučenina apixaban, která blokuje faktor X koagulační kaskády. Kvůli nižšímu výskytu krvácivých komplikací se tento preparát stává velmi oblíbeným a využívá se při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy, plicní embolie a jako prevence mozkové mrtvice při fibrilaci síní.
Lixiana
Lixiana je nový lék (od roku 2016) ve fázi klinických zkoušek, který patří mezi léky na ředění krve. Účinnou látkou je sloučenina edoxaban. Edoxaban funguje jako přímý inhibitor koagulačního faktoru Xa. Svým působením tedy edoxaban blokuje koagulační (srážecí) kaskádu a tím dosahuje efektu omezení krevní srážlivosti. Lixiana bude využívána v prevenci hluboké žilní trombózy u pacientů po ortopedických operacích, dále pak jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u nemocných s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou zp
I nohy můžete mít jako v bavlnce. Stačí jim dopřát péči, kterou si zaslouží.
Dezinfekce: zbavte se nejen nepříjemného pocení a zápachu, ale i plísní a dalších mikroorganismů.
Ortopedické potřeby: vyberte si vložky do bot, podpatěnky, srdíčka podpírající nožníklenbu, korekci vybočeného palce; to vše existuje v různých velkostech a z rozmanitých materiálů, abyste si našli to své.
Pedikúra: péče o nehty na nohou je důležitá nejen v létě, krásné nehty jsou ty, které jsou především zdravé.
Peeling: ztvrdlá kůže, otlaky a mozoly snadno odstraníte pomocí vhodné kosmetiky, účinný je prostředek na změkčení nehtů. A navíc to může být docela voňavý zážitek.
Regenerace: Ulevte nehtům na nohou, rozmazlujte je, ať vás zítra zase donesou, kam budete potřebovat – změkčovač tvrdých nehtů je tou nejmenší investicí, kterou jim dopřejete.
Nejvíce se těchto případů objevuje v době od jara do podzimu, kdy je velmi teplo, nohy se potí, což svědčí bakteriím, kvasinkám, sporám a podobně. Pak stačí minimální poranění a zánět je zde v několika hodinách. Navíc dnešní moderní obuv většinou svoji šířkou ani délkou neodpovídá potřebám vlastní nohy. Zejména palce a malíčky jsou pod stálým tlakem, což je nejen velmi bolestivé, ale také dochází k zarůstání a při nešetrném a neodborném postupu ošetření také ke granulaci tkáně.
Ve svém příspěvku ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jura.
Tak to by jsi toho teda chtěla vědět moc. Co já vím tak se jedná o rozbor DNA ze slin, nejde tam jenom o Alzheimera ale i o hodně dalších nemocí. U většiny má cílená prevence velký smysl. Podívej se na stránky http://www.genscan.com já genetice nerozumím. Ale co vím, tak ve světě to docela frčí a dřív to stávalo děsný prachy a teď se jim podařilo cenu srazit asi na 10 %.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tyto látky tlumí jeden z koagulačních faktorů a tím narušují koagulační kaskádu. Obvykle se podávají v malých dávkách každý den v nemocnici ležícím pacientům jako prevence vzniku žilní trombózy. Ve velkých dávkách jsou ve zdravotnických zařízeních ekvivalentem warfarinu. Podávají se ve formě podkožních injekcí, které se obvykle aplikují do břicha (a způsobují modřiny). Hlavní výhodou je velmi malé riziko předávkování a velmi rychlý nástup a odeznění účinku (účinek vymizí cca do 12–24 hodin od aplikace). Nevýhodou je, že proti nim neexistuje žádná protilátka a v případě podání prostě musíme počkat, až jejich účinek vymizí. Účinnost nízkomolekulárních heparinů se může kontrolovat z krevního náběru pomocí hodnot anti-Xa. Hodnota anti-Xa okolo 0,4 představuje preventivní účinnost, hodnoty 0,8–1,2 představují vysokou terapeutickou účinnost.
Mezi zástupce této skupiny léků patří například Clexane, Fraxiparine nebo Zibor.
Heparin
Forma: Injekce. Injekční lahvička, injekční roztok, 1X10ML pro subkutánní/intravenózní podání.
Princip účinku: Heparin je katalyzující kofaktor pro antitrombin. Antitrombin III (AT III) je α2-globulin syntetizovaný v játrech. Je přirozeným inhibitorem trombinu (F IIa) a dalších sérových proteáz (F IXa, Xa, XIa), se kterými vytváří ireverzibilní komplex. Heparin uvolňuje lipoproteinovou lipázu z endotelií, což podmiňuje jeho antilipidemický účinek. Dále snižuje adhezivitu destiček k endotelu, snižuje vyplavování destičkového růstového faktoru a vykazuje mírný antihistaminový účinek. Podává se k ředění krve po operaci. Heparin je účinný jen při intravenózním (bezprostřední účinek) či subkutánním (účinek cca po 2 hodinách) podávání. Intramuskulární podání se nedoporučuje kvůli nebezpečí vzniku hematomů v místě vpichu. Pro plnou antikoagulaci se podává 2x denně dávka 0,01 ml na 1 kg hmotnosti pacienta buď nízkomolekulární heparin (například Fraxiparine, Clexane), nebo se podává nefrakcionovaný heparin i.v. za použití perfuzoru. Bezprostředně po podání se heparin váže na receptory endotelií buněk cév. Heparin neprostupuje placentou ani do mateřského mléka, takže lze použít v těhotenství.
Hlavní nežádoucí účinky: Krvácení je hlavním nežádoucím účinkem terapie heparinem. Pozoruje se častěji u nemocných léčených terapeutickými dávkami než při podávání dávek profylaktických. Velké krvácení se objevuje od 1 do 10 % léčených nemocných. Heparin může též indukovat trombocytopenii (tvorba protilátek proti destičkovému faktoru). Při dlouhodobém podávání se může objevit osteoporóza.
Cena: Heparin stojí 490,08 Kč, doplatek pro pacienta činí 372,77 Kč. Lék je na recept.
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
Ve svém příspěvku KREVNÍ DESTIČKY - FUNKCE V TĚLE A PREVENCE KE SNÍŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Gerlová.
U lékaře mně naměřil krevní destičky "50" a dnes "110". Za půl roku mám kontrolu. Je nějaká prevence jak snížit hladinu - strava, cvičení apod.
Kolik by měla být správná hladina?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bolest paty zespodu může být způsobena zánětem vazivové struktury v chodidle, tedy takzvanou plantární fasciitidou. Zejména pokud jste v zaměstnání stále na nohou nebo běháte a často chodíte v nevhodné obuvi.
Příčiny
V podstatě jde o to, že klenbu nohy tvarují vazy, které degenerují buď vlivem stárnutí, nebo přetížení, a kdysi velmi pružná tkáň se stává opotřebením méně pružnou a zranitelnou. Nejčastější příčinou plantární fasciitidy je ovšem chybná struktura nohy. Například lidé, kteří mají problémy s klenbou – příliš ploché nohy nebo vysoké klenutí –, jsou náchylnější k rozvoji plantární fasciitidy. Nošení obuvi se špatně profilovanou plochou vložkou klade abnormální tlak na plantární fascie a může také vést k onemocnění. Rovněž obezita a špatné postavení svalů nohou (svalová dysbalance) mohou přispět k těmto potížím.
Lidé s plantární fasciitidou často popisují bolest jako ještě horší, když po dlouhou dobu sedí. Po několika minutách chůze se bolest snižuje, protože chůze vazivo mírně protáhne. V některých případech při pohybu zcela ustoupí, ale vrátí se opět poté, co dotyčný stráví dlouhou dobu na nohou. Skutečnou příčinu bolestí musí vždy prověřit ortoped, který vyloučí, že nejde o něco jiného.
Léčba
Léčba plantární fasciitidy začíná postupy, které můžete zahájit sami doma:
protahovací cviky – cvičení, které protáhne lýtkové svaly, pomáhá zmírnit bolest a pomůže uvolnit nepřiměřený tlak a stres na plantární fascie
nechodit naboso – chodit bez bot vyvíjí nepřiměřený tlak a stres na plantární fascie
ledový obklad – dávejte na patu po dobu 20 minut několikrát denně, pomáhá snížit zánět (umístěte tenký ručník mezi led a patu)
omezit aktivity a cvičení – snižte fyzickou aktivitu a nechte paty v klidu
upravte si boty – noste podpůrné boty, které mají dobrou podporu klenby a mírně zvednuté paty, to snižuje stres na plantární fascie
léky – krátkodobě využijte protizánětlivé léky, jako je ibuprofen, na snížení bolesti a zánětu a přípravky ke kompletní ochraně, výživě a regeneraci tkání (například Geladrink Fast)
podpatěnky – kupte si gelové podložky do patní části boty, které změkčí dopad, podpoří nohu a odlehčí laterální patní ostruhu
ortopedické vložky – vložky na míru předepsané ortopedem umístěte do bot, pomáhají napravit základní strukturální abnormality způsobující plantární fasciitidu
fyzikální terapie – cviky a další fyzikální terapie často poskytnou úlevu
Důležitá je prevence, budete muset udělat některé změny a pokračovat v prevenci i po ustoupení bolesti. Zejména nosit podpůrné boty, provádět strečink, toto je základ při dlouhodobé léčbě plantární fasciitidy. Účinně pomáhá klidová léčebná fáze s občasným mazáním Voltarenem a následně po zlepšení nasazení gelových podpatěnek do bot včetně těch na sport a běhání.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelního kloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem ELIQUIS POROVNAT CENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Machová.
Dobrý den. Paní doktorka mi napsala Eliquis ale napsala tam hradí pacient. Myslela jsem, že budu platit třeba 700Kč za měsíc, ale 1770 Kč měsíčně to jsem neěekala. Mám důchod 9771 Kč. Tak to asi není pro mě. Nedalo by se prosím získat nějakou slevu ? Po Warfarinu jsem v měsíci 3x krvácela. Bojím se ho a proto ho nechci. Děkuji Eva Machová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Eliquis je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění za těchto podmínek:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR,
- nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí,
- rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů:
> symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA,
> věk vyšší nebo rovný 75 let,
> diabetes mellitus,
> hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vy byste mohla splňovat podmínku číslo 1., když se u vás vyskytují nežádoucí účinky ve formě krvácení. Ověřte si u svého lékaře jaké onemocnění vám léčil pomocí Warfarinu. Jestli je to prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie s nevalvulární fibrilací síní, tak byste měla mít nárok na tento příspěvek od pojišťovny. Pamatujte také na to, že předpis může vystavit jen lékař internista, neurolog, kardiolog, angiolog a nebo hematolog.
V rámci prevence je dobré podstoupit vyšetření pokožky. Jenže kdo vyšetří melanom kůže? Jedná se o velmi jednoduché vyšetření, kdy stačí, aby se na kůži podíval odborník dermatolog (kožní lékař). Při prohlídce by se neměly přehlédnout různá zákoutí, která mohou skrývat nepříjemná překvapení. Takže jako velmi účinná prevence proti melanomu stačí jen klinické vyšetření. Existují i další nástroje, které zpřesňují diagnostiku melanomu. Je to většinou u podezřelých znamének, kde předchozí běžné vyšetření ukáže, netradiční, anomální, znaménka. Na tato znaménka se lékaři dívají dermatoskopem, což je zařízení které umožňuje vidět lékařům více do hloubky. Když ani toto vyšetření nepomůže, tak existuje ještě digitální dermatoskop, což je stejné zařízení, které má ale navíc ještě možnost záznamu a následné analýzy obrazu. Díky tomuto přístroji lékaři dokáží vidět přesnou strukturu pigmentové skvrny.
Synonymem výrazu melanom by se dal označit významný český dermatolog Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, který je velkým propagátorem prevence před vznikem melanomu.
Prevence je velmi důležitá, a vřele se doporučuje, aby lidé chodili na pravidelné kontroly u dermatologa. Pro omezení vzniku maligního melanomu je důležité, abychom se dokázali ochránit před jedinou hlavní škodlivinou a tou je slunce. Právě slunce patří mezi hlavní příčiny vzniku maligního melanomu. Ultrafialové záření navíc způsobuje vrásky a také může vyvolat vznik kožních nádorů, pokud se to se sluncem přehání. Při slunění nebo pobytu na slunci je velice vhodná ochrana opalovacími krémy s faktorem, od 15 nahoru. Pro děti se doporučuje používat plážové oblečení.
V naší poradně s názvem ELIQUIS 5 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hyklova.
Dobrý den, chci se zeptat , kdo muže výše uvedeny lék napsat , popřípadě na koho se obrátit .Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění v případě, že jej předepíše lékař se specializací v oboru chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie, geriatrie, hematologie a transfuzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, vnitřní lékařství, kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, neurologie, dětská neurologie, klinická onkologie, dětská onkologie a hematologie, radiační onkologie a onkogynekologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie, pneumologie a ftizeologie, dětská pneumologie.
Rovněž platí, že Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga, geriatra, pneumologa a onkologa v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
V ostatních případech lze tento lék předepsat také, ale pacient při výdeji hradí celou jeho cenu, která dnes činí 5500 Kč za 168 tablet.
Rybí tuk obsahuje důležitý vitamín A a vitamín D a také omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které lidské tělo nezbytně potřebuje ke svému životu, ale neumí si je samo vyrobit. Napomáhají k lepšímu průtoku krve cévami a k jejich pružnosti, snižují podíl cholesterolu v lidském těle a snižují vysoký krevní tlak, který může způsobit onemocnění srdce. Rybí tuk se získává z mořských ryb, převážně ze sleďů, sardinek, makrel, lososů či tresek.
Účinky rybího tuku pro lidské zdraví: prevence před rakovinou prsu, prevence před rakovinou prostaty, prevence před rakovinou tlustého střeva, prevence před vznikem cukrovky, prevence před infarktem, snižuje riziko vzniku alergických reakcí včetně astmatu a atopického ekzému, snižuje riziko onemocnění revmatickou artritidou, snižuje hladinu triglyceridů (typ tuků) v krvi o 20 až 50 %, ovlivňuje správný růst kostí, funkci mozku a zraku, napomáhá při psychických problémech (například schizofrenie), zmírňuje menstruační bolesti, napomáhá při boji s obezitou, pro diabetiky 2. stupně je rybí tuk nezbytnou součástí jídelníčku.
Pokud konzumujete minimálně jednou týdně tučnou rybu, nemusíte jíst rybí tuk ve formě doplňků stravy. Jestliže užíváte rybí tuk, musíte jíst hodně antioxidantů, jako je zejména ovoce a zeleniny.
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb