PŘÍPITEK NA POHŘEBNÍ HOSTINĚ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Smuteční řeč není nezbytnou součástí pohřebního aktu, pokud si ale pozůstalí přejí, aby na pohřbu někdo promluvil, volí mezi službou profesionální řečníka nebo vlastním vystoupením.
Řeč na smuteční hostině
Průběh pohřbu obvykle vychází z přání zesnulého a mají ho na starosti pozůstalí, ti tedy rozhodují, jak bude pohřeb vypadat, jestli se bude skládat jen ze smutečního obřadu, anebo jestli jeho součástí bude i smuteční hostina. Pokud se pozůstalí rozhodnou zorganizovat smuteční hostinu, je jen na nich, kdo se jí bude účastnit. Nikde není dáno, že musí být pro všechny účastníku pohřbu. Řada pozůstalých dává přednost smuteční hostině v úzkém kruhu rodiny. Pohřební hostina se koná až po obřadu, nikdy ne před ním. Při hostině nejde o samotné jídlo, opět jde o vzdání úcty nebožtíkovi a sdílení vzpomínek na něj. Lidé se zde scházejí, aby se mohli společně podělit o vzpomínky a ještě jednou projevit soustrast nejbližším příbuzným. V případě, že se smuteční hostina koná, tak se pozvaným na tuto událost posílá nejen smuteční oznámení, ale také pozvání ke smuteční hostině. Tak každý dopředu ví, že se taková akce bude konat. Pozůstalí při rozhodování o místě smuteční hostiny, by měli mít na paměti, že je vhodné uspořádat hostinu blízku místa obřadu, protože pokud se bude kar konat jinde, musí zajistit pro účastníky odvoz na dané místo. Finanční náročnost této části pohřbu je různá, závisí na tom, jaký typ hostiny si pozůstalí zvolí. Nejméně finančně náročná je smuteční hostina, při níž se nepodává žádné hlavní jídlo. Slouží jen k setkání blízkých, kteří společně připijí na zemřelého. Tato hostina nemá dlouhé trvání, obvykle trvá maximálně půl hodinu a není finančně náročná, protože kromě již zmíněného vína se na ní podávají jen nějaké maličkosti vhodné k vínu. Další a finančně náročnější je uspořádání smuteční hostiny v restauraci. V takovém případě by se měla hostina skládat ze slavnostního přípitku na počest zemřelého, oběda a dezertu. Ani v tomto případě není vhodné na hostině déle prodlévat. Obvykle po dezertu smuteční hosté postupně odcházejí. Poslední a často finančně nejnáročnější variantou je domácí hostina pro blízké příbuzné a další hosty, která se koná obvykle v domě zemřelého, nebo u jeho blízkých příbuzných. Tato hostina trvá podstatně delší dobu (i několik hodin) a je na ni potřeba zajistit dostatek pokrmů a nápojů. Výhodou je, že se nemusí jednat o pokrmy koupené v restauraci, mohou být domácí, připravené blízkými příbuznými. Důležitou součástí každé smuteční hostiny je vždy slavnostní projev, který by opět měl mít blízký příbuzný, nebo přítel. Nemusí to být ale stejný řečník, který hovořil na pohřbu. Řečníku může být i více. Vždy by po projevu mělo následovat symbolické připití na počest zemřelého. Řeč by neměla být dlouhá, měla by obsahovat poděkování za projevené soustrasti, nebo za účast na pohřbu.
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy si polyneuropatii přineseme do života vlastní genetickou výbavou, podobně jako třeba leidenckou mutaci. To pak vůbec nezáleží na dodržování zásad zdravého životního stylu a neuropatie propukne tak jako tak. V kombinaci s leidenskou mutací zde vyvstává možnost řešení projevů polyneuropatie úpravou dávkování antikoagulačních léků, které určitě užíváte na ředění krve. Domluvte se na tom se svým kardiologem. Také by bylo vhodné být v péči neurologa, který bude kontrolovat změny v projevech neuropatie a určí i následnou léčbu.
Smuteční hostina (také nazývaná kar) není nezbytnou součástí pohřbu. Pokud se koná, tak vždy až po pohřebním obřadu a obvykle se jí účastní jen úzká rodina a nejbližší přátelé. Hostů ale může být samozřejmě více, vždy záleží na rozhodnutí rodiny, která hostinu obvykle pořádá. Pohřební hostina je pořádaná na počest zesnulého. Na pohřební hostinu se zve předem, není ale nutné, aby na hostinu šli všichni, kteří se účastnili pohřebního obřadu. Obvykle se pozvánka k hostině přiloží ke smutečnímu oznámení. Hostina se zpravidla koná někde blízko obřadní síně, pokud je ve větší vzdálenosti, musí pořádající zajistit i odvoz pro hosty.
Smuteční hostina může mít několik rozdílných průběhů. Může se jednat jen o krátké setkání pozůstalých, při kterém se připije na počest zesnulého. Obvykle takové setkání trvá asi hodinu a není pro něj nutné pořádat žádný raut. Postačí jen nějaké maličkosti k vínu (víno by se také nemělo dolévat, je to opravdu jen krátké setkání). Další možností je uspořádat hostinu v blízké restauraci, taková hostina se obvykle skládá z přípitku na počest zesnulého, krátkého oběda, případně malého zákusku. Ani toto setkání se příliš neprodlužuje. Některé rodiny dávají přednost ale domácí hostině, která se koná většinou v domě zemřelého, o hostinu se postarají opět její pořádající. Jídlo můžou dodat příbuzní, nebo se může objednat. Vždy záleží na rozhodnutí pořádajících. Tento typ hostiny se může protáhnout i na několik hodin.
Ukázka řeči na smuteční hostině
Drahá rodino a přátelé,
Děkujeme Vám, že jste dnes s námi sdíleli náš žal. Naše maminka by jistě byla šťastná, kdyby věděla, kolik lidí se dnes sešlo, aby si ji připomnělo a vyjádřilo jí úctu. Všem nám byla blízká srdci a věřím, že na ni nikdo z nás nezapomene. Věnujme ji teď, prosím, tichou vzpomínku a pozvedněme sklenku a připijme si na naši milovanou matku, sestru, babičku i přítelkyni. Vždy budeš v našich srdcích.
V naší poradně s názvem ELIQUIS 5 MG A ALKOHOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Začala jsem užívat místo Warfarinu od pátku Eliquis 5 mg a v neděli
jsem pozvaná na párty. Ráda bych věděla, jestli mohu aspoň l skleničku
vína na přípitek nebo raději vinný střik, nebo vůbec alkohol ne. Děkuji
moc předem za Vaši informaci a jsem s pozdravem Drábková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis nemá alkohol uvedený ve svých interakcích. Znamemá to, že alkohol nijak neovlivňuje účinky léku Eliquis. Ovšem alkohol funguje jako ředidlo krve, podobně jako Eliquis. Trvalá souhra těchto dvou činitelů může způsobit krvácení a to nejen na povrchu těla, ale i uvnitř, kde je to mnohem nebezpečnější, protože to nevidíte. Tyto problémy jsou dominantní u pravidelné konzumace alkoholu. Náhodný alkoholický nápoj, jako je přípitek, nezpůsobí žádné problémy a s klidem si můžete připít.
Poslední rozloučení zesnulého člověka mají obvykle na starosti jeho příbuzní, kteří rozhodují o tom, jak bude pohřební akt vypadat, kde se bude konat, kolik přijde lidí, jestli součástí bude i hostina, kdo tam promluví atd. Při rozhodování se mohou řídit přáním zemřelého, pokud nějaké projevil za svého života, nebo tím co o něm vědí, co se k němu hodí atd., případně sami vyberou to, co považují za nejlepší. Důležitá je v neposlední řadě také finanční stránka, protože uspořádání pohřbu není nejlevnější záležitostí. Je třeba zajistit si pohřební službu, která se postará o zemřelého (uložení do rakve, také i umytí zemřelého, oblečení a další nutné úpravy), zajistit parte, rozhodnout o způsobu pohřbení (do země v rakvi, nebo kremace), místo pohřbení, nebo uložení urny, místo pro smuteční obřad (pokud o něj pozůstalí stojí), případně pro smuteční hostinu. S tím vším může pozůstalým pomoci právě pohřební služba, která vychází z přání pozůstalých. Pokud se pozůstalí rozhodnou pro pohřeb, jehož součástí bude i smuteční obřad, musí se rozhodnout, jestli jeho součástí bude i pohřební řeč. Pohřební řeč není vždy nutná, je možné mít jen jednoduchý obřad, při němž bude puštěna vhodná hudba a pozůstalí a další lidé, kteří se přišli rozloučit, jen k rakvi položí květiny a věnce a v tichosti se rozloučí se zemřelým. V případě, že se pozůstalí rozhodnou pro smuteční obřad se smutečním projevem, musí si zvolit vhodného řečníka. V takovém případě se nabízí několik možností. Jednou variantou je, že řeč přenechají profesionálovi, který buď působí u pohřební služby, nebo pod pohřební síní. Takový řečník jim předá dotazník, do něhož vyplní základní informace o zemřelém a to, co si přejí, aby na pohřbu zaznělo. Výhodou tohoto řečníka je, že ví, jak se má obléci, umí mluvit a nenechá se ničím rozhodit. Jeho projev ale může na někoho působit neosobně. Další variantou je, že řečníkem bude někdo blízký zemřelému. Nemusí se vždy jednat o příslušníka jeho rodiny, řeč může mít i nejlepší přítel, nebo někdo jiný, kdo zemřelého dobře znal. Při některých pohřbech se dokonce střídá více řečníků, někdo promluví za rodinu, pak třeba některý přítel, kolega atd. V takovém případě je důležité, aby řečníci své projevy sladili a „nelezli si do zelí“. Není třeba, aby se všechny informace opakovaly, každý by se pak měl držet svého okruhu. Mnohem jednodušší situace je, když mluví jen jeden řečník. Ten by měl samozřejmě při tvorbě své řeči respektovat pravidla tohoto slohového útvaru a i při samotném obřadu musí dbát na správnou etiketu vycházející z dané situace.
Projev, který si řečník sám připraví, musí odrážet jeho
Pod pohřební službou si lze představit společnost, jejíž hlavní náplní je pomáhat pozůstalým zorganizovat vše spojené se smrtí jejich blízkého. V České republice existuje mnoho takovýchto společností, takže pozůstalí, kteří pohřeb organizují, si mohou zvolit, na kterou pohřební službu se obrátí. Často ve výběru hraje roli dostupnost této firmy. Člověk ze severu Čech si pravděpodobně nevybere pohřební službu z Moravy, pokud si tedy nepřeje, uložit tělo zemřelého tam. Důležité při volbě firmy jsou i reference a finanční dostupnost. Pohřební služba má na starosti zajistit takové rozloučení se zemřelým, jaké si pozůstalí přejí. Zajišťuje vše od převozu těla až po poslední rozloučení. Pomáhá pozůstalým s výběrem parte, s květinovou výzdobou, zajištěním řečníka a dalšími věcmi.
Dovolte mi, abych Vám poděkoval, že v této těžké chvíli stojíte při nás a přišli jste se rozloučit s naší milovanou maminkou. Vaše lítost mi dává naději, že má maminka nebude nikdy zapomenuta a že kromě nás, její blízké rodiny, si její vzpomínku uchováte i Vy. Úcta, kterou jste jí dnes vzdali, mi vhání slzy do očí a zároveň budí radost v srdci, dokazuje mi, že život mé maminky měl smysl. Vím, že i ona sama, by dnes byla Vaší láskou dojata a poctěna, protože jí nikdy nepovažovala za samozřejmost a každého z Vás si velmi vážila. Pozvedněme sklenku a s tichou vzpomínkou si připijme na naši milovanou maminku, manželku, sestru, babičku a přítelkyni. Nikdy na tebe nezapomeneme.
Projev blízkého přítele
Drahá truchlící rodino, milí přátelé,
Dovolte mi, abych i já, blízký přítel zemřelého Josefa, na něj zavzpomínal a podělil se s Vámi o svou vzpomínku na něj. Josef byl skvělým kamarádem, rodičem, manželem, kolegou, byl člověk plný energie a lásky k životu. Jeho mysl plná ideálů nás spojila nejprve jako kolegy, později i jako přátelé. Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých, stejně jako on stál za každé situace při mně. Byl jediný, kdo se se mnou upřímně radoval z každého mého úspěchu a zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct, že něco dělám špatně. Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás může závidět a jeho vzpomínku si navždy uchovejme.
Cena pohřbu je zcela závislá na tom, jestli se jedná o pohřeb s obřadem nebo bez něj. Pokud se jedná o pohřeb bez obřadu, cena může být kolem 10 000 korun, pokud je součástí pohřbu i obřad, cena se pohybuje kolem 25 000 korun, může být ale i vyšší v závislosti na jednotlivých položkách. Rakev, hudba, květiny a další požadavky pozůstalých mohou cenu výrazně ovlivnit.
Pro lepší představu uvádím orientační ceny u některých nezbytných ale i dobrovolných položek. Mezi položky, které se musí bezpodmínečně při pohřbu zaplatit, patří veškeré obstarání zemřelého, jako je chlazení, oblékání a úprava. Cena za chlazení zemřelého se pohybuje v rozsahu 200 – 1 000 Kč. Cena za oblékání a úpravu (není nutná) zemřelého před obřadem může být kolem 400 – 800 Kč. Převoz zemřelého se počítá za kilometry. Obvyklá sazba je kolem 15 – 20 Kč/km. Další nutnou položku je už zmiňovaná rakev. Rakev bez obřadu stojí kolem 1 500 Kč, průměrná rakev určená k obřadu se dá pořídit asi za 5 000 Kč. Při obřadu je na rakvi umístěná květina, jejíž cena se pohybuje v rozmezí 500 – 2 500 Kč. U rakve pak bývají věnce, cena jednoho věnce je v rozmezí 800 – 1 500, pokud se jedná o věnec umělý, věnec z živých květin je pak podstatně dražší. Cena za obřadní síň se pohybuje kolem 2 000 – 8 500 Kč, záleží na lokalitě, typu síně, její kapacitě atd. Profesionálnímu řečníkovi pozůstalí zaplatí odhadem kolem 400 Kč. Pohřební obřad může doprovázet i živá hudba, cena za kapelu se pak pohybuje v rámci 3 000 – 8 000 Kč. Pokud si pozůstalí nechají od pohřební služby vytvořit parte, cena za 50 kusů je od 200 – 1 000 Kč, záleží na typu parte. Pokud pozůstalí zvolí pro zemřelého kremaci, tak za zpopelnění, urnu a přesyp zaplatí kolem 4 000 Kč a za vyřízení objednávky ještě další 1 000 Kč. Při uložení zemřelého do země se za otevření a zavření hrobky zaplatí od 2 000 do 7 000 Kč. Pronájem hřbitovního místa se platí na deset let a hodnota zase závisí na lokalitě, rozpětí je velmi široké 5 – 135 Kč/m2. U obou typů pohřbů se musí zaplatit nejrůznější administrativní poplatky a vyhotovení dokladů, cena se pohybuje kolem 500 Kč. Z těchto částek jasně vyplývá, že pohřeb není levnou záležitostí.
Pohřební kytice před a na rakev můžete vybírat v mnoha tvarech, barvách a z různých druhů květin. Nejčastějšími typy květin pro pohřební kytice na rakev jsou například karafiáty, gerbery, chryzantémy a růže. Můžete si však vybrat a sestavit smuteční kytice podle svých představ. Květiny na rakev či před rakev jsou ozdobou obřadu a je možné je dopravit na místo určení, aby zde byly včas.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. přímo stanovuje, že pracovní volno na pohřeb s náhradou mzdy nebo platu si může vzít osoba v nejbližším příbuzenském vztahu a člověk, který žil se zemřelým ve společné domácnosti. Tato vyhláška zahrnuje ale i ty, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance. Netýká se ale vykonavatele pozůstalosti, který sice může požádat zaměstnavatele o pracovní volno, ale nemá nárok na náhradu mzdy. Tento zákon jasně stanovuje, že při úmrtí manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na 2 dny volna při úmrtí a další jeden den na pohřeb, pokud se jedná o úmrtí rodiče a sourozence (vlastního, manželova, sourozencova, ale i dítěte), má nárok na jeden den volna na pohřeb, pokud navíc obstarává pohřeb těchto osob, tak i ještě jeden den na vyřizování, v případě úmrtí prarodiče a vnuka je volno dané na dobu nezbytně nutnou, maximálně jeden den. Při pohřbu spoluzaměstnance je volno také jen na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnavatel má nárok požadovat potvrzení, že se zaměstnanec pohřbu zúčastnil, toto potvrzení vystaví pohřební služba. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec měl neomluvenou absenci v práci v měsíci pohřbu, pak nemusí mít nárok na placené pracovní volno, záleží to na zaměstnavateli.
Jedna z nejtěžších chvil v životě nastává, když milovaný člověk navždy opustí tento svět (smuteční proslov na pohřbu). V tom okamžiku zavládne v srdci jeho nejbližších velký smutek. Poslední rozloučení je důležitou tečkou. Pohřební promluva by měla vyjadřovat lásku a respekt, měla by se dotknout srdcí přítomných a zanechat krásný a důstojný dojem.
Návodů, co by se mělo říkat na pohřbu (co se říká na pohřbu), naleznete na webu nespočet, jeden ze zdrojů například uvádí, že by řečník měl velmi stručně přednést životopis zemřelého, jiný zdroj uvádí, že by řečník měl pronést proslov k zemřelému. Názory se velmi různí. Vždy jde ale o velmi citlivou a diskrétní věc, která by měla být vnímavá vůči pozůstalým a dané situaci.
Následující smuteční řeči mohou sloužit jako vzor, samozřejmě každý si smuteční řeč může vytvořit po svém. Někdo chce, aby v ní bylo mnoho vzletných slov, jiný dá přednost více informativnímu charakteru. Jistě je možné požádat pohřební službu, aby Vám pomohla se zhotovením smuteční řeči.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Na rozehřáté pánvi (s nepřilnavým povrchem) rozpustíme na oleji za stálého míchání droždí až do opětovného sražení. Přidáme vejce, osolíme a mícháme do zahoustnutí. Těsně před koncem přidáme kostičky z rohlíku. Směs klademe na talíř pokrytý listy salátu a zdobíme posypem sekané petrželky. Podáváme s celozrnným pečivem a zeleným čajem.
Brambory uvaříme doměkka, oloupeme je a nastrouháme na jemném struhadle. Nejlépe, když jsou uvařené již den předem. K nastrouhaným bramborám přidáme olej, sůl (kdo může, tak i trochu pepře). Vše promícháme a dochutíme kečupem, sladkou paprikou, hořčicí. Pomazánku pořádně promícháme a můžeme podávat. Kdo snáší česnek, může přidat 2 stroužky. Recept je pro 4 osoby.
Blesková pomazánka
4 vajíčka vařená natvrdo, 25 dkg měkkého salámu, 2 větší kyselé okurky, 1 menší cibule, sůl, pepř, 1 malá majonéza
Vajíčka, salám, okurky a cibuli nastrouhat na hrubém struhadle, smíchat s majonézou, osolit, opepřit a namazat na plátky veky, ozdobit rajčetem, plátkem salátové okurky, zelenou petrželkou.
Pomeleme 50 dkg měkkého salámu (dietní, šunkový), případně nakrájíme na nudličky. Pokrájíme nadrobno 2 okurky a 1 cibuli. Přidáme vlastní majonézu (viz výše) a dochutíme (sůl, pepř, chilli). Podáváme na vece nebo jako jednohubky.
Dršťková polévka z hlívy
Na zpěněné cibulce podusíme nadrobno nakrájenou polévkovou zeleninu. Přidáme na nudličky nakrájenou hlívu. Podusíme doměkka. Zaprášíme sladkou červenou paprikou. Zalijeme 1–1,5 l vývaru z masoxu. Vše přivedeme k varu, ochutíme pepřem, rozetřeným česnekem a hlavně majoránkou. Můžeme a nemusíme zahušťovat jíškou.
Cuketová polévka
Polovina větší cukety, 3 papriky, 4–5 rajčat, kelímek zakysané smetany, balkánský sýr (asi 100 g), kousek feferonky, vegeta, sůl
Oloupanou cuketu nakrájíme na kousky, zalijeme vodou, přidáme trochu vegety, feferonku a mírně osolíme. Vaříme asi 10 minut. Přidáme papriku nakrájenou na menší kostičky, rajčata rozkrájená na osminky a povaříme. Přidáme zakysanou smetanu, na kostičky nakrájený balkánský sýr a necháme přejít varem. Doporučená příloha je rohlík nebo celozrnné pečivo.