PŘÍRODNÍ LÉČBA ZÁNĚTU ŽALUDKU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Při zvracení se vyprazdňuje obsah žaludku. V normálním případě je kyselý; v případě poruchy funkčního uzávěru mezi žaludkem a dvanáctníkem se může do žaludku dostat hořký obsah z tenkého střev a dochází ke zvracení žluté hořké tekutiny.
Co znamená, když se řekne zvracení žluče
V tomto případě se může jednat o gastritidu. Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se používá na popis skupiny stavů charakterizovaných zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku.
Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida) nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody (chronická gastritida). Termín akutní znamená, že se příznaky vyvinou rychle a trvají krátce (1–2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné. Chronická gastritida se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů) nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).
Gastritida může být způsobena řadou faktorů zahrnujících bakteriální či virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech, případně bývá spojená s autoimunitním onemocněním či návratem (refluxem) žluče do žaludku.
Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření, to vše vede k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům trávicích žaludečních šťáv. Takže zvracení žluči po alkoholu či v těhotenství může být vyvoláno právě gastritidou.
Dále těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, mohou vyvolat akutní gastritidu. Potíže, které takto vznikají, se označují jako syndrom čínského restaurantu.
Stres je další faktor uplatňující se v pozadí gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po operačních zákrocích, úrazech, popáleninách, případně je spojená se závažnými infekcemi.
Přibližně 90 % gastritid (převážně chronických) je vyvoláno infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku. Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikována touto bakterií (nejvíce pak v rozvojových zemích). U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se vliv dědičnosti ve smyslu zvýšené náchylnosti k této infekci a také životní styl (alkohol, kouření, vysoká zátěž stresem). Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá gastritida typu B (B = bakteriální). Má úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu.
Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu aspirin nebo ibuprofen mají dráždivý účinek na žaludek, mohou tedy při dlouhodobém užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a uskladňována ve žlučníku. Ze žlučníku se dostává
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčbazánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčbazánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Žaludek je vakovitý dutý orgán, který je součástí trávicí soustavy a jehož funkcí je mechanický (peristaltika) a chemický (enzymatická úprava) rozklad tráveniny. Dále zpracování, smíšení a promíchání potravy před jejím přesunem do střeva. Obecně lze říci, že býložravci mají mnohem složitější žaludek (vůbec celou trávicí soustavu) než masožravci.
Lidský žaludek je rozšířená část trávicí trubice, která navazuje na jícen a z druhé strany z něj vychází dvanáctník. Jedná se o svalový vak uložený v dutině břišní pod levou klenbou brániční mezi slezinou a játry. Jeho tvar a velikost se mění v souvislosti s jeho naplněním a polohou těla. Obecně však má tvar zahnutého vaku s levým konvexním a pravým konkávním okrajem (zakřivením). Hlavní funkcí žaludku je trávení. Protože obsahuje chlorovodík, chrání povrch žaludku alkalický hlen, takže tráví potravu, aniž tráví sám sebe. Objem žaludku u průměrného člověka je jeden až dva litry a dosahuje velikosti mezi 25 až 30 cm.
Sliznice žaludku je silná, tmavě růžová, v prázdném žaludku složená v nepravidelné řasy, mezi řasami ústí žlázy žaludečních šťáv. Je krytá jednovrstvým epitelem, na povrchu je vrstva hlenu, která chrání před natrávením. Podslizniční vazivo je spíše řídké s elastickými vlákny, tukovými buňkami, cévními a nervovými pletenci. Mimoto je ve stěně také hladká svalovina, která je nejsilnější v pyloru (vrátníku). Sliznice žaludku je u živého člověka oranžově červená, u mrtvého pak bledá a natrávená. Na jejím povrchu se nachází ochranný hlen. Na sliznici se rozlišují řasy sliznice (plicae gastricae), podélné řasy a Waldeyrova cestu (sulcus salivarius). Podsliznicové vazivo je řídké a umožňuje posouvání sliznice při změnách náplně a pohybech žaludku. Obsahuje sítě cév a nervové pleteně. Svalovina žaludku svým napětím udržuje tvar žaludku. Mezi její další funkce patří peristolická a peristaltická činnost. Peristolická činnost je napětí stěn a jejich přitištění k obsahu žaludku, zatímco peristaltická činnost vytváří prstencovité kontrakce žaludku (jako vlna postupují po žaludku od kardie (česla) k pyloru a posunují obsah žaludku). Svalovina žaludku má tři vrstvy.
Funkce žaludku:
mechanická: zpracovává svými stěnami potravu;
chemická: působení enzymů, například pepsin štěpí bílkoviny a lipáza štěpí tuky; sacharidy se v žaludku neštěpí, protože jsou částečně rozštěpeny ptyalinem v ústech;
produkce žaludeční šťávy: 1,5–2 litry denně (záleží na množství a složení potravy); žaludeční šťáva se skládá z vody, enzymů, chymozinu (u dětí), chlorovodíku, pepsinu, gastrinu, mucinu.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Úplně nejlepší první pomoc při pálení v uších z důvodů zánětu zevního zvukovodu je aplikovat do zvukovodu višněvského balzám s dehtem. Tence namotanou vatičku na špejli namočíme do dehtového višněvského balzámu a pak ji zasuneme co nejhlouběji do zvukovodu a stáhneme ze špejle. Necháme ji v uchu působit několik hodin a pak to zopakujeme s čerstvým balzámem.
Na zánět zevního zvukovodu také pomáhá česnek, když se malý úzký kousek oloupaného česneku zabalí jemně do vaty nebo do papírového kapesníčku a vloží se do zvukovodu. Výpary z česneku pak usmrtí přemnožené mikroby a zabrání se tak rozvoji zánětu a jeho rychlému zhojení.
Proti bolesti ucha pomáhá také černý bez. Čaj připravený z květů černého bezu se pije v průběhu celého dne a také se formou obkladů přikládá na bolavé ucho.
Také obklad s nastrouhaným bramborem dokáže trochu pomoci od bolesti při zánětu středního ucha, či při zánětu zevního zvukovodu.
Jako podpůrná léčba funguje i žvýkání žvýkaček, ve kterých je obsažen Xylitol, který funguje jako lehké antibiotikum a zabíjí bakterie. Optimální množství je 5 žvýkaček denně, protože při větším množxtví Xylitol způsobuje průjem.
Proti bolesti a zároveň i na léčbu zánětu velmi dobře poslouží volně prodejný lék Apo-ibuprofen, který se užívá ráno a večer jedna 400 mg tableta.
Z lékárny výborně a vemi rychle zabírají na zánět zevního zvukovodu kapky Garasone, které jsou ale jen na lékařský předpis, protože jde o účinnou kombinaci antibiotik a kortikoidů.
Léčbazánětu středního ucha
Nejlepší variantou v této léčbě je zahájení léčby antibiotiky, k tomu je ovšem třeba navštívit lékaře. Svépomocí můžeme léčbu zánětu středního ucha zahájit pomocí zinku, zázvorového čaje, česneku, selenu, jitrocele, mateřídoušky, špetkou chilli a vitamínu C. Pokud je infekce při zánětu středního ucha hnisavá, tak se do ucha nesmí nic kapat, ani léčivé kapky z česnekové šťávy, protože hrozí prasknutí bubínku.
Domácí léčbazánětu středního ucha:
Zinek - během prvních tří dnů se zinek užívá v dávce 10 mg každé 3 hodiny. Od čtvrtého dne se dávka sníží na 50 mg denně a od sedmého dne se užívá již jen 30 mg zinku denně. Zinek se nesmí užívat společně s citrusy, protože jejich šťáva ničí účinky zinku. Nejlepším druhem zinku při těchto vysokých dávkách je pikolinát zinku nebo glukanát zinku.
Česnek - při bolestivých příznacích se
třikrát denně
užívají najemno roztrouhané dva stroužky česneku, které se zapijí sklenicí vody. Po odeznění bolestí se česnek užívá ještě dva dny. Česnek se nesmí užívat na lačný žaludek, vždy jen po jídle.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andy.
Při zánětu močového měchýře tolik na babské rady nespoléhám, možná tak akorát piju brusinkový čaj. Maminka mi pokaždé radí sedací koupele v teplé vodě nebo s heřmánkem, ale to jsem při zánětu několikrát zkoušela, ale stejně mi to nepomohlo. Takže si radši koupím v lékárně uroval akut s manosou, což je přírodní doplněk, který mi vždycky zabere a já mám do tří dnů pokoj. v tomhle jsem dost konzervativní, protože když už mi něco zabere, tak už se mi nechce zkoušet něco dalšího a experimentovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Po opakovaném zánětu močového měchýře léčeného antibiotiky, jsem na radu léčitelky jako prevenci užívala měsíc Chlamydil Extra, dodnes čas od času využívám lahvičku kapek Lichořeřišnice větší. Je to víc než dva roky a světe div se, mám klid. Lichořeřišnice má ještě jeden bod k dobru - přestaly mi padat vlasy. Neradím, jen píšu vlastní zkušenost.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčbazánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
Ve svém příspěvku ČASTÉ ZÁNĚTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina.
Při zánětu močového měchýře se mi nejvíc osvědčila tahle léčba: být v teple a v posteli ideálně celou dobu, pít hodně brusinkového čaje, klidně 2-3 litry, aby se tělo co nejdřív pročistilo a pak nějaký produkt vyloženě na zánět močového měchýře - kupuju si už nějakou uroval manosa akut, ten mi při prvním zánětu poradila paní v lékárně, mě zabral a tak nemám potřebu zkoušet něco jiného. Jinak občas mě hooodně bolí podbřišek a i záda, tak si beru algifenové kapky a mám klid. Zkoušela jsem na břicho horký termofor, ale ten mi bohužel moc nepomáhal.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U zánětu okostice se jedná o onemocnění obalu kosti. Lidé se s ním nejčastěji setkají v souvislosti se vznikem zánětu kořenového kanálku zubu. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že větší zánět přináší větší bolest.
Příznaky zánětu okostice v ústech:
zarudlé a oteklé dásně
dásně se odtahují od zubů a vytvářejí kapsy
krvácivost dásní při čištění zubů
neustálý tlak mezi zuby
okolí postiženého zubu je oteklé a objevuje se zápal
bolesti zubů, které rostou při konzumaci jídla
Zvýšená teplota
Pokud nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Příznaky jsou takové, že prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Léčba
Zubní lékař u zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto se pro zmírnění bolesti podává anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. U zanedbaného zánětu může lékař nasadit antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Každé zanedbání léčby se vymstí. Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Operace zánětu okostice zubu
V některých případech je dokonce nutné odstranit infekci okostice odklopením sliznice a odvrtáním části kosti. Vše se děje v anestezii.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF je suspenze ke kožnímu podání k léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), hlízy (absces), hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánětu povrchních křečových žil (varikoflebitis) a sekundárně infikované kožní vředy jiného původu.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF mast obsahuje jako léčivou látku bismuthi tribromphenolas (zásaditý tribromfenolát bizmutitý). Bismuthi tribromphenolas, působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Urychluje ohraničení zánětu a vyhnisání. Podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a regeneraci tkáně.
Nepoužívejte přípravek SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF, pokud jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo některou z pomocných látek, při povrchovém neinfekčním zánětu kůže (například ekzému), při oděrkách a jiných povrchových poškozeních a na zvředovatěnou (exulcerovanou) kůži. Při použití na kožní záněty přesahující 5% tělesného povrchu může docházet k prostupu látek obsažených v přípravku kůží do oběhového systému na sliznice a do očí.
Upozornění a opatření
Ošetřené okrsky kůže je třeba chránit před slunečním zářením obvazem nebo oděvem, a to vzhledem k látkám obsaženým v bukovém dehtu, zcitlivujícím pokožku na UV záření. Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Při náhodném požití přípravku dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. V této situaci je vhodné zvracení podpořit nebo vyvolat a ihned vyhledat lékaře.
Další léčivé přípravky a SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF
Jestliže vám lékař bude předepisovat nějaký jiný lék, informujte ho, že již používáte SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF.
Nejsou známy specifické formy interakcí SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jinými léčivými přípravky ani jiné formy interakcí. Není však vhodné nanášet na stejné místo současně se SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF jiné přípravky pro místní použití. Z těchto důvodů nepoužívejte bez porady s lékařem pro své onemocnění současně s touto suspenzí jiné léky pro místní používání.
Užívání přípravku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jídlem a pitím
Použití léku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF není vázáno na jídlo a nápoje. Účinek místního podání přípravku není jídlem ani nápoji ovlivněn.
Těhotenství a kojení
Poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék. Těhotné nebo kojící ženy mohou používat SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF pouze na dop
V naší poradně s názvem PLICNÍ CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Škachová.
Před 7 měsíci mi imunolog z Prahy řekl po krevních testech, že plicní chlamydie již nemám, ale mám nález helikobater pylori. Již jsem brala různé kombinace antibiotik
každých půl roku. Helikobakterie mám stále i po několikanásobné léčbě. Jestli se mi vrátili (probudily) plicní chlamydie to ještě nevím, teprve jsem na testy objednaná. Chci se zeptat na hleny v krku, které mi otravují život již více než dva roky, od počátku nemoci. Hleny v krku a zánět nosohltanu občas kašel a chrapot, nemůžu zpívat, což mě mrzí nejvíc, jelikož se zpěvem hodně zabývám. Doktor říkal, že hleny můžou způsobovat helikobakterie. Já si myslím, že to jsou stále plicní chlamydie. Má s neustále zahleněným patrem někdo podobnou zkušenost ? Poraďte. Díky. Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Helicobacter pylori způsobuje pálení žáhy a přítomnost žaludečních šťáv v jícnu a hltanu. Tyto šťávy obsahují helicobacter a infikují měkké tkáně krku. Ty se pak zánětu brání tím, že produkují hlen, který vám vadí. Zda-li skutečně máte helicobacter pylori ve svém žaludku, můžete zjistit pomocí testu, který se dá koupit tady: https://www.prozdravi.cz/im…
Pokud helicobacter skutečně máte, tak se nedá vyléčit jinak, nežili dvoufázovou léčbou antibiotiky. Tyto léky je potřeba užívat přesně podle pokynů lékaře. Helicobacter je velmi odolná bakterie, která snese i smrtící kyselinu chlorovodíkovou, ktera je v žaludku a proto je jeho zničení velmi náročné. Důvěřujte proto svému lékaři a užívejte léky, jak vám určí.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
Ve svém příspěvku CHOLESTEROL A DIABETES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila Suchá.
Mám diabetes 2 již 3 roky. Glikemii mám 7,8 v rozmezí 6,9 až 8,5. HDL 96 a HbA1c 64. Léky používám přírodní Glukorizin 3x5 tobolek, Berberin 2x2 tobolky a nyní i Diaprin 1x1. Od lékařky mám předepsán Synjardy 5mg/1000mg který jsem přestala užívat a další Corvapro 1 denně. Pioglitazone Accord 45 mg a 30mg mi přidala nyní. Nevím na co má ten poslední lék působit, neboť paní doktorka mi nic nevyslětlí o lécích se mnou nekomunikuje a přírodní léčbu odmítá. Mám strach užívat něco co nevím proč užívat a není to přírodní. Neznám ani správnou hodnotu cholesterolu. Mimo jiné užívám denně Hořčík + B6 a Ostropestřec 6250 mg, Kyselinu Lipoovou. Ob měsíc též houbu Reischi 300mg. Prosím o vysvětlení a posouzení léků, které užívám přírodní sama a těch co předepisuje lékařka a vysvětlení nač mají být. Nechci si zbytečně ublížit a jsem přesvědčena, že přírodníléčba je šetrnější vzhledem k mému věku 68 a cítím se po ní mnohem lépe, mám víc energie a určitě silnější imunitu, neboť virové onemocnění /chřipku/ jsem neměla více jak 13 let bez očkování. S pozdravem Suchá Kamila
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Propolisová tinktura se ve většině případů používá ředěná vodou, například při silném zánětu nosohltanu se užívá 3–5x denně 10 až 20 kapek nakapaných do šálku s 0,5 dl vody. Při všech interních indikacích, které vyvolávají horečnaté stavy, používat 3x denně 30 kapek. Výjimečně může vznikat vůči propolisu přecitlivělost projevující se kožními alergickými reakcemi nebo zažívacími obtížemi. Alergii na propolis můžeme zjistit tak, že potřeme propolisem malou plochu na kůži předloktí. Pokud se na kůži objeví do 24 hodin začervenání nebo jiný projev přecitlivělosti, není vhodné propolis užívat.
Hlavní příčinou akné je špatná látková výměna a nedostatek vitamínů řady B. Proto je nutno především doplnit tyto vitamíny vhodnou stravou a zavést do životního režimu více pohybu, prohřátí organismu. Správná životospráva pak působí na příčinu nemoci. Vyrážku lze během 1–3 týdnů odstranit propolisovou tinkturou. Výsledky při použití propolisu jsou velmi dobré a osvědčily se v praxi.
Při léčbě plísňových ekzémů propolisovou tinkturou jsou výsledky léčení výborné, neboť propolis má silné protiplísňové účinky. Při pravidelném potírání propolisovou tinkturou se zcela vyhojí plísňový ekzém i mezi prsty na nohou.
Bolestivým popáleninám, například při opaření prstů, a vytvoření puchýřů lze zabránit, když popáleninu natřeme okamžitě propolisovou tinkturou. Přehřátá kůže se ochladí odpařením lihu, bolest ustoupí za několik vteřin, kdy začne působit anestetický účinek propolisu. Propolis navíc vytvoří ochrannou vrstvičku proti průniku mikroorganismů do těla.
Propolisovou tinkturu je možné používat i při zánětu žil. Když potíráme postižené místo. působí hlavně protizánětlivý účinek propolisu, dochází k utlumení bolesti a při potírání svalů přestávají nepříjemné křeče, například lýtek v noci.
Na bércové vředy působí propolisová tinktura tak, že se na ránu nakapou 2–3 kapky tinktury na noc (nejdéle užívat 5 dnů), musíme nechat zaschnout, pak zabalit. Mokvající vřed je třeba uklidnit obkladem z vývaru heřmánku.
Propolisová tinktura působí blahodárně i na trhliny na ploskách nebo dlaních. Ošetřujeme 3 dny.
Také u virových onemocnění byly zjištěny dobré protichřipkové účinky propolisu. Jako prevenci proti chřipce lze použít propolisovou tinkturu, pokud se objeví první příznaky nemoci, jako je bolení hlavy nebo mrazení v zádech. Nejdříve bereme 35 kapek tinktury a za hodinu znovu 35 kapek (opět v 0,5 dcl tekutiny). Potom 3x denně 30–35 kapek, během 2–3 dnů by měla chřipka odeznít. Pokud však nestihneme zachytit úplný počátek nemoci, není účinek propolisu tak výrazný. Po dobu léčby se nesmí používat jiné tablety
V naší poradně s názvem REVMATICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána.
Dobrý den, manželovi byla diagnostikovaná revmatická artritida. Prosím o radu.
Jak podpořit léčbu bylinkami, popřípadě dietou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Revmatoidní artritida je dlouhodobá autoimunitní porucha, která primárně postihuje klouby. Revmatoidní artritida se projevuje horkostí, otokem a bolestí kloubů. Bolest a ztuhlost se často zhoršují po odpočinku. Nejčastěji se jedná o zápěstí a ruce, přičemž na obou stranách těla jsou obvykle postiženy stejné klouby. Příčina revmatoidní artritidy není doposud známa, pouze se předpokládá, že ji způsobuje kombinace genetických a environmentálních faktorů. Hlavní roli při revmatoidní artritidě hraje imunitní systém, který z neznámého důvodu napadá klouby. To má za následek zánět a ztluštění kloubního pouzdra. Nemoc dále ovlivňuje přilehlou kost a chrupavku.
Léčba je omezena pouze na zmírnění příznaků, protože skutečná příčina není známa a není tedy možné tuto nemoc léčit ani vyléčit. Cílem léčby je zmírnit bolest, omezit zánět a zlepšit celkové fungování člověka. Tomu může pomoci rovnováha mezi odpočinkem a cvičením, používání dlahy, rovnátek nebo podpůrných ortéz. K léčbě se často používají léky proti bolesti, steroidy a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (mnoho z nich se dá volně koupit v lékárně). Ke zpomalení vývoje revmatoidní artritidy lze použít antirevmatika (označení DMARD), jako je hydroxychlorochin a methotrexát (jen na lékařský předpis). V určitých situacích může pomoci i chirurgické řešení.
Co se týče přírodní léčby a diety, tak zde moc možností není. Dieta, která by zmírňovala postup revmatoidní artritidy, neexistuje žádná. Samozřejmě platí, že zdravá strava a pohyb jsou prospěšné vždy. Jako přírodní léčbu revmatoidní artritidy lze použít přírodní léky na zmírnění bolesti. Sem patří kapsaicin (přírodní výtažek z chilli papriček), alobal na bolest kloubů, akupunktura, masáže a cvičení. U některých pacientů pomohly magnety, které se přikládaly na postižená místa.
Mnoho lékařů ke zmírnění příznaků revmatoidní artritidy doporučuje ošetření teplem a chladem.
Chlad: Omezuje otoky a záněty kloubů. Například během záchvatů bolesti na postižený kloub umístěte balíček s ledem. Jen to nepřehánějte. Studený obklad přiložte jen na 15 minut a mezi ošetřeními si udělejte alespoň 30ti minutovou přestávku.
Teplo: Uvolňuje svaly a urychluje průtok krve. Můžete použít elektrickou vyhřívanou dečku nebo teplý vlhký ručník. Nepoužívejte příliš velké horko. Kůže se nesmí spálit. Tepelnou terapii můžete využít i ve sprše, kde necháte teplou vodu dopadat na bolestivou oblast. To může pomoci uklidnit projevy. Horká vana je dalším dobrým způsobem, jak uvolnit ztuhlé svaly. Nepoužívejte vířivky ani horké vany, pokud máte vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.
Vyzkoušejte hřejivou koňskou mast. Ta obsahuje kapsaicin, což je přírodní látka získaná z pálivých chilli papriček. Vědecké studie ukazují, že může pomoci zmírnit bolest.
Léčbazánětu se odvíjí od druhu zánětu a jeho stadia. Jednotlivé fáze a druhy některých zánětů na sebe navazují nebo mezi sebou v průběhu vývoje vzájemně přecházejí v souvislosti s úspěšností hojení. U jiných zánětů převažuje jediná fáze po téměř celou dobu trvání nemoci. Jednotlivá stadia mají své specifické projevy, proto je i léčba v různých fázích zánětu rozdílná. Stává se, že jeden lékař radí na zánět přikládat studené obklady a druhý lékař stejnému člověku poradí na tentýž zánět přikládat obklady teplé. Tato zdánlivě protichůdná léčba má však příčinu v tom, že každý z lékařů viděl pacienta v různém stadiu vývoje zánětu.
V naší poradně s názvem BOLAVÉ NOHY PO CHEMOTERAPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Můj příbuzný prodělal chemoterapii a nyní se mu rozbolavěli nohy - lýtka. Nohy má oteklé, dělají se mu otvory do lýtek, neustále mu z těchto ran něco teče a ničím se to nedá zahojit.Nohy mu stále ošetřujeme, přebalujeme, mažeme ruznými mastmi a k ničemu to nevede. Velmi prosím o radu, co by bylo dobré použít k ošetření.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba, abyste tyto problémy konzultovali s onkologem, který vedl chemoterapii vašeho příbuzného. Otevřené nohy mohou být následkem rozkolísané hladiny krevního cukru, ale také následkem chemoterapie. Než konzultaci s onkologem provedete, tak nohy pečlivě převazujte a udržujte bez zánětu. Proti zánětu otevřených nohou je dobrá mast na záněty - Triamcinolon.
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvrac
V naší poradně s názvem WOBENZYM DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Wobenzym působí systémově, nikoliv akutně a na již existující záněty nezabírá. Já si myslím, že ve vašem stavu vám už Wobenzym moc nepomůže. Doporučuji abyste se již dále netrápila. Jděte na nejbližší pohotovst ve velkém městě a z důvodu velké bolestivosti si nechte zub okamžitě vytrhnout. Například v Praze vám toto vytržení velice dobře udělají na zubní chirurgii FN na Karlově náměstí (www.vfn.cz) bez objednání.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
mam tam jen napeti malinko tlaku jako od zanetu jistmuzu všechno,,spat..jennten tlak je neprijemny..myslela jsem ze by mi zanet pozastavil,,psala jsem si z doktorem který dela analgosedaci na uspani v Brne..psal mi ze wobenzin je na zanety a ze pomuze,,pokud ne mam prijet..některi lide psali ze jim to od zanetu pomohlo
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacího nervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V případě vleklého zánětu sedacího nervu se budete muset obrátit na neurologa, protože bude třeba provést vyšetření odhalující příčinu zánětu. Ve Vašem případě dochází k opětovné obnově zánětlivého ložiska a tím se nedaří zhojení a uklidnění bolestí. Nejlepší by bylo provést magnetickou rezonanci nebo CT a podle výsledků určit další léčbu. Stejně tak můžete požádat o pomoc kteréhokoli ortopéda. Hledejte lékaře, který bude mít zájem přijít na příčinu Vašich bolestí.
Při zánětu šlach je postiženo povrchové vazivo. Pokud zánět přejde i na kolagenní vlákna, je to již komplikace zánětu, která může mít těžké následky. Léčbazánětu šlachy záleží na rozšířenosti zánětu, v nejtěžších případech musí být šlacha chirurgicky odstraněna. Operace se týká jen omezené hybnosti, která je způsobena zúžením v pochvě šlachy a není nijak náročná. Jinak by se měla léčba odehrávat především na rehabilitaci – pohybová a fyzikální léčba. Zánětu šlach lze velmi dobře předcházet správným cvičením a nepřetěžováním.
V naší poradně s názvem OČISTA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hýbl.
Dobrý den,
jsem na neschopence 15 tý den s bolestí v kolenech, tak jsem chtěl využít tento čas i na očistu těla držím půst 3 dny sním akorát jedno strouhané jablko s mrkví za den piju ginko bilobu zelený čaj a vodu s jednou kávovou lžící UMEocta v půllitru.Tonto ocet se používá na překyselený organismus s kterým mám problém.Očistu dělám i kvůli pískání v uších které mne trápí už 22 rokú. Krevní cukr mám 7,1 jináč v poho.Mám 60 let.
Díky za odpověd
S pozdravem
Jiří Hýbl
Přeji příjemný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nepíšete nic o příčině bolavého kolene, ale ve většině případů není omezování stravy pro hojení vhodné. Například při zánětu na poškozených vazech je třeba dodávat dostatečné množství bílkovin, zejména kolagenu, aby mohlo dojít k výstavbě nové - zdravé tkáně bez zánětu. U kloubů je zase zapotřebí kyselina hyaluronová a vápník. Vše je dostupné v běžné vyvážené stravě, kterou Vy teď nemáte. Jestli chcete rychlé vyléčení od bolesti v koleni, tak přesuňte očistu těla na dobu, až budete zdravý. Nyní přejděte na normální stravu se sníženým množství purinů a tuků. Postupně koleno rehabilitujte rozhýbáním, masáží a cvičením.
Na pískání v uších požádejte svého praktického lékaře o předpis na lék Piracetam.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
V naší poradně s názvem SLINIVKA A POHYB PO ZÁNĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
DOTAZ:
1. Kdy lze po akutním zánětu slinivky (hospitalizace v nemocnici), začít sportovat (pouze rekreačně), běhání, plavání aj.. ??
2. Dietou se doporučuje, menší porce jídla a častěji denně, nebo klasika, ráno snídaně, oběd, večeře ?????
Děkuji za reakce
Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Se sportováním je možné začít hned, jak se objeví přirozená touha po sportu a neprojevuje se žádná bolest nebo jiné nepříjemné pocity. Začíná se zlehka a postupně se přidává na intenzitě. Jídlo zachovejte v režimu vydatná snídaně, oběd a chudší večeře. Mezi hlavními jídly zařaďte ještě svačiny s poloviční vydatnostní než následující hlavní jidlo.
Základem medikamentózní léčby v dětském i dospělém věku jsou léky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, například Helicid, Apo-ome, Lanzul a podobně. Doporučuje se léky podávat po dobu nejméně 3 měsíců a pak zhodnotit jejich účinnost. Refluxní choroba je v současné době považována za chronické onemocnění, které ve více než 50 % případů vyžaduje dlouhodobou léčbu. Při antirefluxní terapii je u řady astmatiků popisován výrazný ústup příznaků.
Přírodníléčba refluxní choroby jícnu
Na reflux jícnu jsou kromě výše uvedené léčby vhodné například i bylinky.
Surový, nefiltrovaný jablečný ocet: Reflux jícnu je podmíněn výskytem malého množství kyseliny v žaludku. Obsah žaludeční kyseliny můžete snadno upravit tak, že vypijete jednu polévkovou lžíci surového, nefiltrovaného jablečného octa rozmixovaného ve velké sklenici čisté vody.
Betain: Další možností je užití doplňku Betain HCL, který lze koupit v obchodech se zdravou výživou a někdy i v lékárnách bez lékařského předpisu. Potřebujete užít takové množství, které vám vyvolá slabý pálivý pocit v žaludku, a pak dávku snížit o jednu kapsli. Zlepší to vaše trávení a také napomůže k zabití bakterie Helicobacter pylori.
Soda (jedlá soda bikarbona): Půl až jedna celá čajová lžička jedlé sody rozmíchaná v 2,5 dl vody sníží pálivý pocit při kyselinovém refluxu, protože neutralizuje kyselinu v žaludku. Nedoporučuje se jako pravidelné řešení, ale v urgentních případech při silné bolesti dokáže spolehlivě pomoci.
Džus z aloe vera: Šťáva z aloe má přírodní protizánětlivé účinky a dokáže pomoci i při refluxu. Vypijte před jídlem přibližně polovinu sklenice šťávy z aloe vera. Chcete-li předejít jejím laxativním účinkům, sežeňte si značku, ze které byla laxativní složka odstraněna.
Kořen zázvoru: U zázvoru byla zjištěna jeho schopnost chránit žaludek a trávicí trakt tím, že blokuje žaludeční kyselinu a potlačuje bakterie Helicobacter pylori.
Lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby.
Další bylinky, které pomáhají na pálení žáhy a můžeme je pít ve formě čaje: jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.
Homeopatika
Robinia 5 C: přípravek se doporučuje v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy; často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Homeopatikum je účinné v případě vředovitých bolestí žaludku nebo v případě migrén doprovázených překyseleností žaludku.
Gastrocynesine: užívá se při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroesophageálním refluxu.
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčiny zánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchají