Miminka, batolata i větší děti mají často problémy se zažíváním. Většinou se tak děje po léčbě antibiotiky, infekcích dýchacích cest nebo po alergických reakcích. V tomto případě lze doporučit různá probiotika, aby se stolice dětí dostala zpátky do normálu. Probiotické výživové doplňky jsou k sehnání ve speciálních úpravách pro děti ve formě různých cucavých bonbónů nebo žvýkacích pastilek a kapek.
Stanovisko pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu České pediatrické společnosti na podávání probiotik kojencům ve formě potravinových doplňků je následující:
V současné době je považováno za rozumné podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), kteří nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčeným imunomodulační léčbou.
Není dostatek kvalitních důkazů k doporučení podávání probiotik k prevenci infekčních průjmových onemocnění.
Jako doplněk v léčbě akutních infekčních průjmových onemocnění je možno používat probiotika s prokázaným účinkem, jako například Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces buolardii.
Některá probiotika jsou významně účinná v prevenci průjmových onemocnění při léčbě antibiotiky. Nejčastěji byly použity kmeny Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii, Bifidobacterium lactis, Streptococcus thermopilus. Nejsou známy studie o účinnosti probiotik v léčbě průjmových onemocnění při podávání antibiotik.
Preventivní podávání probiotik významně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy a mortality u nedonošených dětí. Nejčastěji byla použita kombinace Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.
Lactobacilus reuteri může mít pozitivní vliv při kojeneckých kolikách.
I když existují některé studie, které prokázaly pozitivní vliv na výskyt ekzému, není dosud dostatek důkazů pro rutinní podávání prebiotik nebo probiotik těhotným ženám a kojencům k prevenci alergických onemocnění.
Nebyla prokázána účinnost probiotik v léčbě atopického ekzému.
Jsou potřebné další studie k důkazu dlouhodobé prospěšnosti prebiotik a definovaných probiotik v kojeneckém mléce. Zdravé, plně kojené děti nepotřebují doplňkové podávání probiotik či prebiotik.
Dlouhodobý efekt podávání probiotik malým kojencům na střevní mikroflóru není znám. Není taktéž známý dlouhodobý efekt na imunitu, alergii a autoimunitu. Protože není dobře zdokumentovaný preventivní efekt probiotik na jakékoliv onemocnění dětí,
V naší poradně s názvem KOUŘENÍ PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, jakou dobu před vyšetřením kolonoskopie se nesmí kouřit?
Mám jít na ni v 9.20h.Můžu si ještě ráno zakouřit? Děkuji za odpověď Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
8 hodin před vyšetřením kolonoskopií byste neměla do svého těla aplikovat žádné látky ani produkty z cigaretového kouře. Kolonoskopie netrvá moc dlouho, takže si zakuřte hned, jak skončíte s tímto vyšetřením.
Výhodou probiotik je hlavně to, že působí šetrně a často i preventivně. Neničí všechny bakterie v zažívacím ústrojí, tak jako antibiotika. Probiotika pouze vytlačují ty špatné bakterie a přispívají k vytvoření přirozené rovnováhy ve střevní mikroflóře, která je důležitá pro její optimální fungování a růst. Kvalitní probiotika nepomáhají obnovit střevní mikroflóru jen po antibiotikách, ale také po užívání některých dalších léků, případně po onkologické léčbě - ozařování a chemoterapii. Probiotika se osvědčila i u řady dalších chorob nebo zdravotních potíží.
Probiotika snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí.
Probiotika jsou užitečnou prevencí proti průjmům, včetně cestovních, pomáhají rovněž při zácpě.
Probiotika zmírňují problémy, které doprovázejí dráždivý trakčník nebo nespecifické střevní záněty včetně Crohnovy choroby, případně zánětu tlustého střeva.
Podle výsledků vědeckých studií probiotika zvyšují odolnost dětí vůči infekcím dýchacích cest. Probiotika rovněž snižují riziko vypuknutí alergií včetně atopického ekzému nebo zlepšují průběh těchto onemocnění.
Probiotika jsou definována jako živé, zdraví prospěšné mikroorganismy, jejichž orální suplementace nebo obohacení potravin v dostatečném množství ovlivní střevní mikroflóru hostitele a má potenciálně prospěšný efekt na naše zdraví. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou převážnou součástí zdravé střevní mikroflóry. Jedná se o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a některé další druhy bakterií, jako je například Streptococcus thermophilus. Pro kojence jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích kapslí nebo sáčků. Střeva miminka by se měla lépe osídlit v průběhu několika dní až dvou týdnů. Podávání laktobacilů je kontraindikováno u pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka kvůli možné kontaminaci při výrobě probiotik. Při alergii na kvasinky je kontraindikováno probiotikum Sascharomyces boulardii.
Role probiotik:
po ukončení užívání antibiotik napomáhají k obnovení střevní mikroflóry;
napomáhají ke správné funkci zažívacího systému;
chrání sliznici trávicího traktu;
pomáhají léčit zánětlivé onemocnění trávicího systému;
tvoří vitamíny skupiny B a K;
snižují cholesterol;
působí preventivně nebo zmírňují alergickou reakci u dětí;
působí preventivně nebo zmírňují atopický ekzém u dětí;
působí preventivně před nachlazením či chřipkou;
zvyšují odolnost lidského organismu;
zmírňují zánětlivá onemocnění střev;
napomáhají při průjmu nebo zácpě;
působí preventivně před zažívacími potížemi;
zmírňují intoleranci na laktózu.
V současné době je považováno za rozumné podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), kteří nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčenými imunomodulační léčbou.
Nejčastěji se probiotika v přirozené formě nacházejí v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, kefír, tvrdý sýr, dále v zelenině upravené mléčným kvašením (například v kysaném zelí, pickles nebo kvašených okurkách) a fermentovaných sójových výrobcích. Probiotika lze nalézt v některých dětských výživách, oplatkách nebo v masných výrobcích. Probiotika lze zakoupit také jako doplněk výživy.
Ve svém příspěvku VYŽIVA DIABETIKA PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den
dotaz- manžel je diabetik 2 stupně, zítra podstupuje vyšetření kolonoskopií -Dnes při nástupu do zdravotnického zařízení "vyfasoval" cca 60 sáčku cukru jako stravu
na místo oběda svačin a večeře. Upřímně velmi se nad tím pozastavuji i když chápu ,že bez stravy mu hrozí hypoglykemie, ale tento způsob ve mě vyvolává opravdu údiv
prosím o vaši odpověd´ děkuji Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Vlasák.
Dobrý den,
jsem diabetik (6,8%). Těžko se vyprazdňuji, jak s inzulínem Toujeo, kdy naposledy?
Děkuji
Po kolonoskopii je důležité konzumovat lehká jídla, která nebudou způsobovat nadýmání a nebudou dráždit střevní stěnu pálivým kořením. U pacientů užívajících Warfarin je po kolonoskopii navíc ještě nedostatek vitamínu K. Pro jeho rychlé doplnění je nejlepší sníst potraviny s vysokým obsahem vitamínu K.
Mezi potraviny s vysokým obsahem vitamínu K vhodné po kolonoskopii patří:
spařené čerstvé listy hlávkového zelí (maximálně 3 velké listy);
spařené listy čerstvé kapusty (maximálně 3 velké listy);
čerstvá salátová okurka i se slupkou (maximálně 2 salátové okurky);
ledový salát;
rajčata, rajčatová šťáva.
Při konzumaci čerstvých potravin je důležité dbát na současný příjem malého množství zdravého tuku, protože vitamín K potřebuje tuk, aby mohl lépe vstoupit do metabolizmu. Postačí malá kávová lžička olivového nebo slunečnicového oleje společně s některou z výše uvedených potravin.
V závislosti na výkonu při kolonoskopii se přizpůsobí strava v dalších dnech. Pokud kolonoskopie probíhala bez invazivních zákroků (nebyla odebírána tkáň), tak není třeba dále žádná dieta, krom té co vyžaduje Warfarin. Pokud došlo při kolonoskopii k zákrokům, které narušily integritu tkáně, tak je třeba se v následujících dnech vyhnout těžkým, kořeněným jídlům a pokrmům, které mohou nadýmat. Proto se doporučuje týden dodržovat dietu, jak byla popsána pro dny před kolonoskopií - lehká snadno stravitelná jídla.
Ve svém příspěvku KOUŘENÍ PŘED KOLONOSKOPIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, jakou dobu před vyšetřením kolonoskopie se nesmí kouřit?
Mám jít na ni v 9.20h.Můžu si ještě ráno zakouřit? Děkuji za odpověď Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Rechova.
Mám absolvovat kolonoskopii kvůli velkým vnitřním hemoroidům, které mi po stolici krvácí (čerstvá červená krev),ale po stolici mám bolesti kostrce, stydké kosti a konečníku. Ale ne vždy. Moje MuDr.Loveckova mě posílá na kolonoskopii,ale endoskop musela použít dětský, i tak mi střídaly slzy. Nedovedu si ani ve snu představit, že by do mně za živa něco strkali. Je možné nějak docílit kolonos.v CA?? A jak?? Klidně bych si CA zaplatila . Už 25 let mám vyhrez plotýnek, denně bolesti, už nemůžu bez neurolu spát, všechny minuty, pokud neusnu prožívám v bolesti. Nedám další bolest navíc...poraďte
.
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s as
V naší poradně s názvem JAK SE PŘIPRAVIT NA KOLONOSKOPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Olivová.
Nevím jak často se má chodit na kolonoskpii
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Od padesáti se chodí na kolonoskopii každých 5 let, to je prevence. Pokud je vyšší roziko výskytu nádoru, například výskyt karcinomu tlustého střeva v rodině, tak se může vyšetření provádět častěji.
Před provedením kolonoskopického vyšetření je třeba úplné vyprázdnění střeva. Pacient by měl být důkladně obeznámen s postupem přípravy střeva před kolonoskopií. Je nutná úprava stravy před kolonoskopií. Ta by se měla skládat z pití velkého množství speciálních vyprazdňovacích přípravků, například Moviprep – několikadenní čisticí dieta se skládá pouze z tekutin a laxativ, v některých případech může být před vyšetřením nutný klystýr pro důkladné čištění střev před kolonoskopií. Alkohol před kolonoskopií je zakázaný.
Před zákrokem musí pacient přesně dodržet pokyny lékaře, jinak může být příprava střev nedostatečná a vizualizace sliznice tlustého střeva může být zkreslena reziduální stolicí. V některých případech je proto nutné vyšetření opakovat nebo musí být provedeno méně přesné alternativní vyšetření namísto kolonoskopie. Většina léků, které pacient užívá, by neměla být vysazena.
Existují však určité typy léčiv, které by svými účinky mohly zasáhnout do průběhu vyšetření. Je tedy důležité sdělit lékaři, který kolonoskopii bude provádět, jaké léky pacient užívá a lékař posléze rozhodne, zda je nezbytné některá léčiva před vyšetřením vysadit. Aspirin, léky na ředění krve (například Warfarin), léky na léčbu artritidy nebo inzulín jsou příklady léčiv, u nichž je velmi žádoucí se o jejich užívání před kolonoskopií poradit s lékařem. Dále bude lékař vyžadovat informace o pacientových alergiích a závažných onemocněních, i těch, které zdánlivě s vyšetřením střev nemusí nijak souviset.
Lékař by měl být informován, pokud byla pacientovi v minulosti nasazena antibiotika před chirurgickým nebo zubařským zákrokem k prevenci infekčního onemocnění. Několik dní před kolonoskopickým vyšetřením se doporučuje vyhýbat se určitým druhům jídla, například jídlům s velkým obsahem vlákniny.
Ve svém příspěvku IMUNITA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárina.
Už loni se mi velice osvědčilo užívání probiotik Probiolact. Celé zimní období se mi vyhýbalo nachlazení a veškeré virózy i když to v práci padalo jako hrušky. Letos jsem začala zase brát Probiolact a zatím jsem v poho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julie Dutá.
Zdravím, osobně jsem o probiotické léčbě dlouho pouze slyšela. Nakonec mě kamarádka navnadila, ať si zkusím pročíst stránky valosun.com. Nejprve jsem na ní koukala jak když upadla, protože jsem si opravdu nemyslela, že by probiotika mohla pomoci na můj ustavičný problém se stolicí. Po přečtení i spousty diskuzí jsem jedny z probiotik vyzkoušela a mohu říci, že mě mile překvapily. Takže za mě na probioticích něco bude. Zároveň by mě však zajímalo, jestli opravdu fungují probiotika i preventivně na průjem, který bychom mohly chytit v Tunisu. Jedeme tam na jaře tak chci vědět jestli má cenu to koupit.
Z praxe víme, že antibiotika mají za úkol zabíjet bakterie, které škodí našemu tělu. Ale léčba antibiotiky si mnohdy nevybírá a ničí všechny bakterie v zažívacícm traktu, tedy i tělu prospěšnou probiotickou mikroflóru. Jenže bez antibiotické léčby se u některých infekčních onemocnění neobejdeme. Abychom zmírnili tyto neblahé účinky antibiotické léčby, tak je vhodné do léčebného programu antibiotiky zařadit i probiotika. Je třeba ale dbát na přesné načasování, aby se antibiotika a probiotika vzájemně nerušily. Probiotika je nejlepší brát ve třetí třetině antibiotikového cyklu. Konkrétně to znamená, že například u ATB s dvanáctihodinovým cyklem se probiotika berou osm hodin po podání. V šest ráno vezeme dávku ATB, pak ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin ATB a ve dvě hodiny ráno zase probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopady antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.
Ve svém příspěvku ANTIBIOTIKA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Danule.
Probiotika mi už delší dobu pomáhají, při užívání antibiotik. JEdnu dobu jsem měla při užívání antibiotik střevní potíže. V lékárně mi doporučili Probiolact. Během dvou dnů bylo vše v pořádku. Od té doby si ke každým antibiotikám kupuji i Probiotika.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny v průběhu několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo nebo si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně). Podává se kašovitá a šetřící dieta.
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient lačný a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem. Dietní opatření jsou individuální dle stavu pacienta.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při které se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprazdňování může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět i u nich kolonoskopii v průběhu hospitalizace, kdy lze tekutiny hradit parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie. Dietní opatření jsou dle stavu pacienta. Ve většině případů ovšem nejsou nutná.
V naší poradně s názvem VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den,srdečně vás zdravím a prosím o radu.Měla jsem zánět průdušek a brala jsem antibiotikum Ciplox 500 co 12 hod. Protože při užívání mívám vedlejší účinky a to hlavně bolesti kříže a kloubů,přikoupila jsem si k Ciploxu i Probiotika Premium a po celý čas,co jsem brala antibiotika,jsem byla v pohodě,bez vedlejších účinků.Po dobrní Ciploxu jsem už nebrala ani Probiotika a během 3 dnů se mi objevili bolesti zad,v oblasti kříže a taky bolesti kloubů.Neumím si o vysvětlit,bolí mne už druhý den,i když už méně a proto prosím o odpověď,zda to může být ještě vedlejší účinek antibiotika a jak dlouho to může působit.Zda je nutné dál brát probiotika? Děkuji moc za odpověď.Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Probiotika je třeba vnímat stejně vážně, jako antibiotika a věnovat jejich užívání patřičnou pozornost. Za prvé je třeba probiotika užívat hned jak se započne léčba antibiotiky a to tak, že nejdříve se užije antibiotikum a za 3 až 4 hodiny se užije probiotikum, až do doby dobrání antibiotik. Za druhé je potřeba probiotika užívat dále i po skončení léčby antibiotiky a to alespoň dva týdny. Proč? Antibiotika jsou stále více agresivnější a ničí střevní flóru. Když nepřichází do těla nové kulrury ve formě probiotik, tak ve střevech začne množení nevhodné flóry, která přežila nebo se tam dostala potravou a ta pak způsobuje průjmy, změny středního metabolismu, bolesti, únavu, ale také poničení střevní stěny, které může vést k zánětu a k rakovině.
V současné době se doporučuje podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), když nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčenými imunomodulační léčbou. Pro nekojená miminka jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích tobolek či sáčků nebo podávat umělé mléko, které je obsahuje. Kojeným dětem jsou probiotické bakterie i prebiotika předávána od matky, v případě problémů by tedy probiotika měla užívat ona. Střeva miminka by se měla lépe osídlit během několika dnů až dvou týdnů, základem ale zůstává strava podporující zdraví střev, v případě kojení braní probiotik maminkou a její vhodná strava – dostatek tekutin, dostatek vlákniny, nepříliš sacharidů, smažených jídel a průmyslově upravených potravin (jako jsou ztužené tuky, modifikované škroby, nefermentovaná sójová bílkovina, konzervované potraviny), málo lepku a bílkoviny kravského mléka. Preventivní podávání probiotik významně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy a mortality u nedonošených dětí anebo dětí po císařském řezu. Nejčastěji byla použita kombinace Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.
Prebiotikum je v podstatě nestravitelná složka stravy, která představuje substrát pro přátelské bakterie, tedy probiotika, a vytváří vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu. Pokud tento pojem vysvětlíme laicky, prebiotika jsou stravou pro probiotika, tudíž pokud nebudeme mít dostatek prebiotik ve střevech, nebudou mít potravu probiotika. Prebiotikem se rozumí zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Nachází se hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku.
Probiotika jsou přátelské bakterie, které soutěží se škodlivými bakteriemi o místo na střevní sliznici. Když je přátelských bakterií dostatečné množství, mohou jednodušeji obsadit střevní sliznici a bránit ji před zachycením nežádoucích mikroorganismů. Navíc probiotika produkují látky, které pomáhají ničit škodlivé bakterie (například určité mastné kyseliny, které snižují střevní pH).
V naší poradně s názvem NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obstarejte si výsledky posledního vyšetření CT břicha a obraťte se na jiného gastroenterologa. O pomoc s nalezením gastroenterologa můžete taktéž požádat svého praktického lékaře.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny během několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo, případně si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně).
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1 000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient nalačno a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při níž se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprázdnění může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět u nich kolonoskopii během hospitalizace, kdy se tekutiny nahrazují parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie.
Po výkonu může být stolice řídká, ale mělo by docházet k rychlé úpravě do normy.
K poškození nebo oslabení střevní mikroflóry dochází především při užívání antibiotik, při průjmových onemocněních nebo naopak zácpách, při nadýmání a jiných zažívacích obtížích. Jak již bylo řečeno, největším a zároveň nejčastějším zabijákem střevní flóry jsou antibiotika. Ničí totiž zároveň se škodlivými patogeny také prospěšné bakterie. Po užívání antibiotik je vhodné ihned následně nasadit probiotika, která novým osídlením střev užitečnými bakteriemi významně pomohou. Probiotika se doporučují užívat v poslední třetině antibiotikového cyklu. Což je u antibiotik s dvanáctihodinovým cyklem osm hodin po podání. V šest ráno je podána dávka antibiotik, poté ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin antibiotika a ve dvě hodiny ráno probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik zmírní negativní dopady antibiotik na složení střevní mikroflóry. Také se sníží riziko průjmů, ke kterým bývají malé děti náchylnější.
Ve svém příspěvku MYKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Trápili mě docela dlouho..vyzkoušela jsem vždycky všechno co mi doktorka napsala..někdy to zabralo a někdy ne..pak jsem se rozhodla zvýšit si imunitu celkově..koupila jsem si Laktobacily Imunit, mají velké množství účinných mikroorganismů a mykozy odezněly..celkově jsem na tom líp po zdravotní stránce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tamara.
Taky jsem s mykózama měla dlouhodobější problémy a taky mi pomohly probiotika, i když od jiné značky :)
Zkombinovala jsem probiotika a probiotické vaginální kapsle.Je fakt, že jsem kvůli tomu upravila i stravování, takže už nejím tolik sladké, takže to tomu mohlo taky pomoct. A taky se to projevilo na postavě, což je velké plus :)
Jinak nevím jestli je to tu psané,ale mykózy může způsobovat i partner, takže pak se můžete léčit dokola a ono nic zabírat nebudu, to pak při sexu doporučuju kondom. Většina mužů si na něho sice stěžuje,ale proč se zbytečně trápit :)
Poškození střevních bakterií, například po užívání antibiotik, je spojeno se zvýšeným rizikem několika chorob, včetně diabetu.
Probiotické doplňky, které obsahují prospěšné bakterie nebo jiné mikroby, nabízejí řadu zdravotních výhod a mohou zlepšit manipulaci se sacharidy v těle.
V sedmi studiích provedených u lidí s diabetem 2. typu zaznamenali ti, kteří užívali probiotika po dobu nejméně dvou měsíců, pokles krevního cukru nalačno o 16 mg/dl a pokles HbA1C o 0,53 % ve srovnání s lidmi užívajícími placebo. U jedinců užívajících probiotika obsahující více než jeden druh bakterií došlo k ještě většímu snížení hladiny cukru v krvi nalačno (o 35 mg/dl).
Jak to funguje: Studie na zvířatech naznačují, že probiotika mohou snižovat hladinu cukru v krvi snížením zánětu a zabránit destrukci pankreatických buněk, které vytvářejí inzulin. Může být zapojeno i několik dalších mechanismů.
Užívání: Vyzkoušejte probiotika s více než jedním prospěšným druhem, jako je kombinace L. acidophilus, B. bifidum a L. rhamnosus. Není ale známo, zda existuje ideální směs mikrobů pro cukrovku.
Opatření: Je nepravděpodobné, že by probiotika způsobila újmu, avšak za určitých ojedinělých okolností by mohla vést k závažným infekcím u lidí s významně narušeným imunitním systémem.
Závěr: Probiotické doplňky, především ty, které obsahují více než jeden druh prospěšných bakterií, mohou pomoci snížit hladinu cukru v krvi nalačno a HbA1C.
Ve svém příspěvku PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Já se snažím přijímat co nejvíce probiotik v takové té přírodní formě, tzn. hodně jogurty, kefíry a podobně, díky čemuž si myslím, že jsem s trávením a zažíváním neměla nikdy problémy. Probiotika ve formě kapslí si ale kupuju pokaždé, když jsem nucena užívat antibiotika, protože tehdy mi už kefíry nestačí. Moje tělo celkově na antibiotika reaguje hodně špatně, takže se snažím, abych předešla tomu stavu, kdy už škody musím spravovat a většinou s první tabletou antibiotik beru i první tabletu biopron probiotik.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pacient po kolonoskopickém vyšetření zůstává v místnosti na pozorování, dokud nevymizí efekt podaných sedativ, což je přibližně hodinu až dvě po ukončení vyšetření, nejčastější bývají bolesti břicha po kolonoskopii. Pacient po podání sedativ nesmí řídit, a to ani v případě, že se cítí plně bdělý. Pacientovy reflexy a soudnost mohou být v důsledku sedativ narušeny po celý zbytek dne. Je tedy nebezpečné, aby pacient v den vyšetření řídil, obsluhoval stroje nebo činil důležitá rozhodnutí. Je možné, že po kolonoskopii bude pacient pociťovat křeče nebo nadýmání v břiše (plynatost po kolonoskopii), které ale přejdou po uvolnění střevních plynů. Pacient by měl být schopný po návratu domů přijímat potravu.
Ve svém příspěvku IMUNITA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Já musím říct, že na imunitu i detoxikaci si beru probiotika, ono se to může zdát zvláštní, koneckonců dneska už je známo, že probiotika pomáhají na kde co, ale jde v podstatě o to, že to všechno se sebou souvisí. Na imunitu beru vždycky na podzim, který pro mě býval dost krizovým obdobím, biopron forte a detoxikaci, kterou většinou provádím naopak na jaře a pomáhá mi též ke zvýšení imunity, zase podporuju probiotiky s trávicími enzymy navíc.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Do střeva, které je po projímadlu prázdné a někdy může být i k sobě „přilepené“, se musí vehnat vzduch, což může způsobovat nepříjemné pocity, pro někoho až křečovité. Břicho pacienta bývá při vyšetření nafouknuté, protože se musí přes přístroj do střeva vhánět vzduch, aby se získal co nejlepší obraz. To však může vyvolávat tlak, někdy až bolest. Tu vyvolává i přechod přístroje přes určité úseky tlustého střeva, zejména přes esovité kličky (sigma) nebo jiné úseky tlustého střeva, kdy dochází k tahu za okruží – blánu, kterou je střevo přirostlé k pobřišnici.
V případě, že šlo jen o klasickou kolonoskopii, je po vyšetření doporučeno jít na toaletu, kde byste se měli snažit vypustit plyny vehnané do střeva. Po vyšetření je vhodné pobýt asi 20–30 minut v čekárně nebo ve sledovací místnosti zdravotnického zařízení. Pokud již pacient necítí výraznější tlak v břiše či bolest břicha a jiné potíže, jako je průjem, může odejít domů, případně se nechat odvézt v doprovodu blízké osoby. Doprovod a odvoz se v každém případě doporučuje, pokud pacient absolvoval vyšetření v celkové anestezii. Po kolonoskopii se doporučuje začít konzumovat lehce stravitelná jídla a další stravu přidávat postupně.
Včasná diagnóza znamená lepší šanci na přežití a trvalé vyléčení, které je podle odborníků snadnější, dokud nádor zasahuje pouze sliznici a podslizniční oblast. V případě, že proniká do mízních uzlin a mikrometastázy se už krevním oběhem dostaly i do dalších orgánů, je situace horší, neboť tento druh rakoviny nereaguje dobře na chemoterapii. Umístění nádoru má i další význam. Zatímco napadené tlusté střevo lékaři odstraňují bez trvalých následků pro pacienta, u rozsáhlejších nádorů na konečníku operace častěji končí umělým vývodem. Umělý vývod je krajním řešením, k němuž lékaři přistupují jen ojediněle.
Je-li test na rakovinu tlustého střeva pozitivní, je důležité provést detailnější vyšetření pomocí kolonoskopie. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Provádí se pomocí ohebné sondy (endoskopu) o průměru 11–13 mm. Obraz je přenášen digitálně, vyšetření trvá přibližně 30 minut. Před provedením vyšetření je třeba střevo očistit speciálním roztokem. Doporučuje se týden před kolonoskopií nejíst potraviny s nestravitelnými složkami, jako je například ovoce a zelenina s pecičkami, celozrnné pečivo a podobně. Alespoň 3–4 dny před kolonoskopií je vhodné jíst převážně dobře stravitelnou stravu – rýži, těstoviny, bramborovou kaši, jogurty. V průběhu přípravy projímadlem den před kolonoskopií vypijte navíc co nejvíce dalších tekutin (ideálně 3 litry). Ráno před kolonoskopií pijte výhradně čiré tekutiny – vodu, ovocné čaje. K tomuto vyšetření je potřeba přinést výsledky krevního obrazu, včetně počtu krevních destiček a testů srážlivosti krve – Quickova času (INR) a APTT. Tyto výsledky nesmí být starší než 14 dní. Požadovaná vyšetření zajistí ošetřující lékař.
Dlouhodobě užívané léky, zejména medikamenty na srdeční činnost, krevní tlak či psychofarmaka, doporučujeme nevysazovat a užít je ráno před vyšetřením. Léky typu vitamínů a potravinových doplňků lze bez problémů užít po vyšetření. Pro vyšetření je nutno neužívat léky ovlivňující srážlivost krve, jako je warfarin či heparin. Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Anopyrin, Acylpyrin, Godasal) je doporučené vynechat asi 3–5 dní před vyšetřením. O lécích, které užíváte, informujte lékaře provádějícího vyšetření a o jejich případném vysazení či omezení se vždy poraďte s lékařem, který je předepsal. Lékaře provádějícího vyšetření nezapomeňte informovat také o případných alergických reakcích na léky a o závažných onemocněních, pro která jste léčen.
Těsně před vyšetřením vám bude podána injekce se sedativem a analgetikem (lékem proti bolesti), která zamezí vnímání nepříjemných pocitů při vyšetření. Jakmile budete v poloze na levém boku, lékař zavede p