Bolest ucha, tlak, zalehnutí a zhoršený sluch dokážou člověka doslova vyřadit z běžného fungování. Pokud se za ušním bubínkem hromadí tekutina nebo hnis a běžná léčba nezabírá, může lékař doporučit drobný, ale velmi účinný zákrok – propíchnutí ušního bubínku.
Přestože tento zákrok zní pro mnoho lidí děsivě, ve skutečnosti jde o rychlé a cílené řešení, které často přinese okamžitou úlevu. V článku se podrobně dozvíš, kdy je paracentéza nutná, jak probíhá, zda bolí a jak dlouho trvá hojení.
Co je propíchnutí ušního bubínku
Propíchnutí ušního bubínku, odborně označované jako paracentéza, je drobný chirurgický zákrok prováděný ORL lékařem. Jeho účelem je vytvoření malého otvoru v bubínku, kterým může odtéct tekutina nahromaděná ve středním uchu.
Tato tekutina bývá příčinou silné bolesti, tlaku, zalehnutí ucha a zhoršeného sluchu. Pokud se neodvede včas, může vést k poškození sluchových kůstek nebo k šíření infekce.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutíbubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovy trubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutíbubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
Paracentéza se provádí ambulantně a trvá jen několik minut. U dospělých se zákrok většinou provádí v lokálním znecitlivění, u dětí často v krátké celkové anestezii.
Většina případů prasknutí bubínku nevyžaduje léčbu, během několika týdnů dojde k zahojení. Nicméně je vždy lepší poradit se s odborníkem, a to zvláště v níže uvedených případech.
Dojde k natržení nebo ruptuře a nedochází k hojení během několika týdnů – lékař pak v ordinaci k okraji tenké membrány aplikuje chemický roztok, který stimuluje růst buněk.
Pokud je prasklina velká nebo nefunguje hojení bubínku, může lékař doporučit chirurgický zákrok k opravě bubínku, který je nazýván tympanoplastie.
Důležitým aspektem, který je třeba vzít v úvahu, je používání tamponů nebo špuntů do uší při koupeli, zejména u ruptur bubínku.
Pacient by se neměl pokoušet čistit uši bez souhlasu lékaře. Také by se měl vyhnout prudkému foukání z nosu a smrkání.
Pacientovi mohou být předepsány léky proti zánětu a bolesti. Použití teplých zábalů na uši může poskytnout úlevu od bolesti, ale jen do určité míry.
Ve svém příspěvku OTTITIDA LET LETADLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadvyk.
Mám akutní ottitidu, ucho již nebolí ale přetrvává již 4. den vodnatá sekrece. Za 3 dny odlétám z dovolené domů. Mám očekávat v letadle nějakou nepříjemnost, bolest či komplikaci......?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Dobry den ,dcerku cca 4 dny boli ucho podavam erdomed a otobacid.Dostala 2 dny horecky 39 srazila jsem panadolem doktor predepsal bufen 400 dcera ma 5 let zdalo se mi to moc.Mame letet 14.7 letadlem cca 3 hod.mam dovolenou zrusit..za jak dlouho prosim po propichnuti bubinek sroste a kdy .muzem letet.
Dekuji Vam.Nase obvodni lekarka nic nevi.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
V naší poradně s názvem PRASKLEJ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den chtěl bych se zeptat na pár otázek čistil sem si uši a najednou v levém uchu jao kdyby někdo vypnul zvuk přestal sem na něj slyšet ale po pár hodinách to bylo lepší a zkoušel sem jestli na něj slyším slyším ale je to jako kdybych měl něco v uchu jako kdyby nějakej špunt a taky když polikám tam jako kdyby tam měl píchavej tlak a taky mě furt v uchu píská jak už teda uvádíte může to být teda prsklej bubínek nebo je možný že to mám jenom poraněné a jestli jo šlo by to vyléčit peroxidem? nebo zahojí se to samo? mám strach z dokout takže se bojím k doktorovi a kdybych tam musel mohlo by to být bolestivé? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle Tomáši vypadá na usazený starý maz, který se vám nahromadil ve zvukovodu a čištěním jste ho upěchoval směrem k bubínku. Maz tam teď začíná způsobovat lokální zánět zevního zvukovodu. Tahle situace se sama nevyléčí. Nejrychlejší způsob, jak se toho zbavit je navštívit lékaře na ušním ( oddělení ORL), který provede výplach a uvolní maz - špunt z ucha ven. Nebolí to ani to není nijak zvlášť nepříjemné. Kdybyste nechtěl k lékaři, tak se můžete pokusit uvolnit ušní maz sám a to výplachem ucha peroxidem vodíku. Kápněte si několik kapek kysličníku do ucha, nechte to zatéct co nejhlouběji do zvukovodu a pozorujte šumění. Dokud šumí tak rozpouští a až přestane, tak ho nechte vytéct z ucha ven. Toto dělejte několikrát za den, až se vám špunt rozpustí a zlepší se sluch. Kdyby vás ucho začalo bolet, tak si ho vytřete vatičkou bohatě namočenou ve višněvského balzámu. Taky aplikujte 3 až 4 krát denně.
Čištění uší tyčinkami nebo ostrými předměty. Ušní bubínek je poraněn, když jsou tyto objekty tlačeny příliš hluboko do zvukovodu.
Náhlý úder do uší nebo hlavy.
Vystavení se hlasitému zvuku nebo výbuchu. Lidé poslouchající stereofonní zvuk o mnoha decibelech jsou náchylnější k prasknutí bubínku, a dokonce i ke ztrátě sluchu.
Chronický problém s Eustachovou trubicí středního ucha, infekce středního ucha.
Nerovnováha externího atmosférického a vnitřního tlaku ucha, k čemuž dochází při stoupání nebo při letu letadlem a může dojít k prasknutí bubínku.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislava.
prosím o sdělení zda se ještě vyrábí triamcinolon tinktura. Protože můj obvodní lékař ho již delší dobu nemá. Bylo mně řečeno , že se asi nevyrábí .Je to lék který mi jako jediný pomáhá . Nevím čím bych ho měla nahradit. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Triamcinolon k zevnímu použití je dlouhodobě k dostání jen jako mast nebo jako emulze. Tinktuře se nejvíce blíží kožní emulze, což je hustá bělavá emulze, příjemné vůně, mísitelná s vodou. Používá se na akutní i vysoce svědivé alergické záněty kůže neinfekčního původu, pokud nejsou ve stádiu mokvání nebo tvorby krust. Dále se používá na akutní fáze některých druhů ekzémů, dermatitidy, zánětlivé kožní projevy ve vlasaté části hlavy nebo na ochlupených místech těla. Emulze triamcinolonu taktéž pomáhá na zánět zevního zvukovodu při neporušeném ušním bubínku. Kožní emulze triamcinolon je běžně k dostání v lékárně na lékařský předpis a je bez doplatku.
U dětí se paracentéza provádí častěji než u dospělých, zejména při opakovaných zánětech středního ucha. Zákrok výrazně snižuje riziko poškození sluchu a zlepšuje vývoj řeči.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den, vím s naprostou jistotou, že mám prasklý bubínek ( není to poprvé) jde o to, že je to už tři týdny a sluch se zlepšil pouze částečně a chvílemi přetrvává mírná bolest. Tudíž se chci zeptat, zda by se mohlo jednat o infekci, nebo jen o proces hojení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Samotný zákrok je díky znecitlivění minimálně bolestivý. Většina pacientů popisuje spíše tlak než ostrou bolest. Naopak často dochází k okamžité úlevě, protože se sníží tlak ve středním uchu.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovy trubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Trauma. Propíchnutí zvukovodu jakýmkoli tvrdým nebo ostrým předmětem může způsobit poranění, které vede ke krvácení z uší. Také nehody, které způsobí trauma hlavy či frakturu lebky mohou způsobit krvácení z uší.
Zánět zvukovodu (otitis externa) – podráždění zvukovodu – může rovněž způsobit silné bolesti a často i krvácení.
Zánět středního ucha – infekce ve středním uchu, která často vede k prasknutí bubínku.
Onemocnění kosti za vnějším uchem.
Pokud jsou ve zvukovodu nebo středním uchu nádory nebo polypy, může se často vyskytovat krvácení z ucha.
Cévní malformace.
Prasknutí bubínku. Kromě ušních infekcí a traumat může být prasknutí bubínku způsobeno hlasitým hlukem a změnou tlaku nebo náhlou změnou nadmořské výšky.
Rakovina zvukovodu je další příčinou krvácení z ucha.
Častou příčinou výtoku z ucha bývá hnisavý zánět středního ucha. K faktorům způsobujícím zánět středouší patří defekt Eustachovy trubice, která spojuje dutinu ústní se středním uchem. Trubice nemusí být dobře uzavíratelná, v důsledku čehož se bakterie šíří do středouší, kde pak vyvolávají zánět. Během zánětu se ve středním uchu hromadí hnis, u pacienta pozorujeme horečku, silnou bolest ucha, nachlazení. Jestliže se prostor středouší naplní hnisem, dojde k perforaci bubínku a hnis začne vytékat z ucha ven. Při zánětu středního ucha může lékař doporučit takzvanou paracentézu, tedy propíchnutíbubínku. I pak hnis vytéká z ucha, ovšem pacientovi se velmi uleví.
Příčinou vodnatého sekretu je chronický katar středoušní dutiny. V takovém případě vytéká z ucha vodnatý sekret obsahující hlen a fibrin. Bubínek může být vtažen dovnitř.
Krvavý výtok z ucha může mít několik příčin: například poranění zevního zvukovodu, bubínku i středního ucha ostrým předmětem; okolní zánět, zvláště při chřipkovém zánětu středního ucha. Při úrazech s poraněním spodiny lebeční může z ucha vytékat i mozkomíšní mok.
Obecně výtok z uší způsobují zánětlivá onemocnění středoušní dutiny. Těchto zánětů je celá řada, a to jak akutních, tak i chronických. Pozoruje-li pacient výtok z ucha, měl by navštívit lékaře. U akutních hnisavých středoušních zánětů lékař obvykle provede paracentézu (propíchne ušní bubínek), čímž pacientovi velmi uleví. Proto je zbytečné snášet několik dní úpornou bolest ucha, než hnis bubínek protrhne a kdy navíc dojde k provalení na neurčeném místě a otvor má různou velikost.
Příznaky prasklého bubínku mohou být u některých pacientů jasné, ale u některých dojde k odhalení až v případě, kdy přijdou k lékaři s neobvyklým pocitem v uchu.
Náhlá vystřelující bolest v uchu – častý první příznak prasklého bubínku.
Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.
Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.
V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutíbubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
Při zalehnutí v uších může každému pomoci něco jiného – zkusit můžete polykání, žvýkání žvýkaček nebo aktivní zívání. Pokud však tyto jednoduché triky nepomáhají a pocit zalehlého ucha přetrvává, je vhodné navštívit lékaře s odborností na ORL – otorinolaryngologii (ušní, nosní, krční). Lékaře s touto specializací najdete na každé poliklinice. Poté, co vás lékař řádně vyšetří, zvolí léčbu podle příčiny, která zrovna u vás vyvolává popisované obtíže. Pokud je na vině mazová zátka v uchu, provede lékař šetrné vyčištění ucha, laicky řečeno jej „propláchne“. Zátku se můžete pokusit rozpustit i sami doma – používá se k tomu roztok peroxidu vodíku, který zakoupíte v každé lékárně. Lepší je ale nechat si ucho ošetřit odborníkem, který to provede šetrně a hlavně dostatečně účinně.
Pokud je příčinou zalehlého ucha zánět nosohltanu či běžná rýma, postačí kapky do nosu, takzvané dekongestanty. Jedná se o přípravky, které snižují otok nosní sliznice při jejím zánětu a při rýmě. Dekongestanty jsou navíc i součástí klasických „protichřipkových“ léků, například Paralenu, Coldrexu a podobně. Při používání nosních kapek ale vždy dbejte na pokyny lékárníka nebo si pozorně prostuduje informace v příbalovém letáku, dlouhodobé užívání těchto přípravků totiž může naopak nosní sliznici podráždit, a to vede k prodloužení doby léčby. Zánět středního ucha si vyžaduje speciální léčbu, se kterou není radno příliš otálet. Proto při podezření na zánět středouší vždy raději vyhledejte lékaře. V případě pokročilého zánětu, kdy hrozí protržení bubínku, musí totiž lékař provést takzvanou paracentézu neboli propíchnutíbubínku. To provede sice šetrně tenkou jehlou, nicméně zákrok to není nikterak příjemný. Je ale důležitý proto, aby mohl hnis z postiženého ucha samovolně odtékat. Hnis lékař odsaje, ucho posléze vyčistí a případně předepíše pacientovi antibiotika.
Ušní bubínek má velmi dobrou regenerační schopnost. Malý otvor se obvykle zacelí během několika dnů až týdnů bez jizvy a bez trvalého poškození sluchu.