Bolest ucha, tlak, zalehnutí a zhoršený sluch dokážou člověka doslova vyřadit z běžného fungování. Pokud se za ušním bubínkem hromadí tekutina nebo hnis a běžná léčba nezabírá, může lékař doporučit drobný, ale velmi účinný zákrok – propíchnutí ušního bubínku.
Přestože tento zákrok zní pro mnoho lidí děsivě, ve skutečnosti jde o rychlé a cílené řešení, které často přinese okamžitou úlevu. V článku se podrobně dozvíš, kdy je paracentéza nutná, jak probíhá, zda bolí a jak dlouho trvá hojení.
Co je propíchnutí ušního bubínku
Propíchnutí ušního bubínku, odborně označované jako paracentéza, je drobný chirurgický zákrok prováděný ORL lékařem. Jeho účelem je vytvoření malého otvoru v bubínku, kterým může odtéct tekutina nahromaděná ve středním uchu.
Tato tekutina bývá příčinou silné bolesti, tlaku, zalehnutí ucha a zhoršeného sluchu. Pokud se neodvede včas, může vést k poškození sluchových kůstek nebo k šíření infekce.
Ve svém příspěvku OTTITIDA LET LETADLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadvyk.
Mám akutní ottitidu, ucho již nebolí ale přetrvává již 4. den vodnatá sekrece. Za 3 dny odlétám z dovolené domů. Mám očekávat v letadle nějakou nepříjemnost, bolest či komplikaci......?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Dobry den ,dcerku cca 4 dny boli ucho podavam erdomed a otobacid.Dostala 2 dny horecky 39 srazila jsem panadolem doktor predepsal bufen 400 dcera ma 5 let zdalo se mi to moc.Mame letet 14.7 letadlem cca 3 hod.mam dovolenou zrusit..za jak dlouho prosim po propichnuti bubinek sroste a kdy .muzem letet.
Dekuji Vam.Nase obvodni lekarka nic nevi.
Domácí léčba váčku na dásni není účinná. A to z toho důvodu, že není řešena příčina vzniku váčku na dásni. Pokud jste otrlí a léčbu řešíte pomocí propíchnutí zubního váčku, tak nic nevyřešíte, maximálně máte krátkou úlevu, ale provede si ještě větší paseku se zánětem. Takovýto stav patří vždy do rukou lékaře.
Nepodceňujte proto pravidelné zubní prohlídky, a to 2x do roka. Jsou hrazeny pojišťovnami a budete mít zuby zdravé bez komplikací zánětů. Nezapomínejte na pravidelnou hygienu chrupu pomocí kartáčků a dentálních pomůcek.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutí bubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovy trubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutí bubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
Příčinou váčku na dásni u dospělých je však vždy infekce šířící se ze zubu. K infikování zubu dochází většinou kvůli zubnímu kazu. A tak jako prevence postačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se pak váčků obávat nemusí. Také již neplatí pravidlo, že je váček důvodem k extrakci zubu. Váček je téměř vždy je léčitelný.
Takže tvrzení, že za vznik váčku může dědičnost, nekvalitní zuby, špatná imunita a podobně, je jen pouhou výmluvou. Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře a pravidelná dentální hygiena jsou nejlepším možným řešením toho, abychom předešli vzniku váčků na dásni.
Ovšem když už dojde k výskytu váčku, je nutné podstoupit lékařské ošetření, takzvané endodontické ošetření. Princip je jednoduchý. Je nutné zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – váček. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího a moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez pomůcek jako 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor není moderní endodoncie představitelná. V současné době je tedy úspěšnost léčby váčků vysoká. Zákroky jako resekce nebo extrakce zubu se provádějí zcela výjimečně.
Prvním příznakem puchýře je zarudnutí kůže, často na zadní straně paty či na nártu.
Na postiženou oblast aplikujte náplast na puchýře nebo obvaz.
Ujistěte se, že máte suchá chodidla a vyměněné ponožky (zejména u sportovců).
Vysoce účinné, ale krátkodobé opatření je pokrytí postiženého místa vazelínou. Vazelína poskytuje okamžitou úlevu od bolesti. Nevýhodou bývá vysoká teplota nohy, která sníží účinky vazelíny (při závodě).
Kdy propíchnout puchýře?
Propíchnutí se většinou doporučuje jen u puchýřů, které jedinci způsobují větší problémy či komplikace. Propíchnutí puchýře by mělo být provedeno s opatrností.
Pomocí sterilní jehly udělejte na okraji puchýře malý otvor.
Nevymačkávejte tekutinu z krevních puchýřů.
U normálních puchýřů můžete tekutinu vymáčknout, ale ponechejte kůži, která zakrývá ránu. Ochranná vrstva kůže totiž zabraňuje infekci.
Vyčistěte puchýř dezinfekčními přípravky.
Zakryjte ránu. Pro zvýšení bezpečnosti používejte obvaz nebo náplast.
Jak se zbavit puchýře?
Puchýře se většinou zahojí samy. Puchýř, který jste propíchli a očistili, zakryjte a nechte jej přirozeně zacelit.
Ve svém příspěvku JAK DÁLE V ŽIVOTĚ PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malja.
Absolvoval jsem v prosinci 2011 radikální odstranění celé žlázy předstojné včetně semenných váčků.Před operací jsem absolvoval 2x biopsii,odběr vzorků ,jelikož se mi neustále zvyšovala hĺadina PSA,rozhodl jsem se po předchozím pohovoru s primářem urologiie na tento zákrok.I když jsem byl upozorněn,že mohu mít následné problémy a to úniku moči,impotence,nepočítal jsem ,že se dostanu do této kategorie.Po roce z hlediska PSA není téměř žádný problém,což je zhlediska života asi to hlavní.Mám ale pořád mírný únik moči při různých sportovních ,společenských a pracovních aktivitách,tudíž pořád používám absorční vložky.Pro zlepšení funkce močového svěrače,jak mi bylo doporučeno pravidelně čvičím ,jsem aktívní ,snažím se maximálně zadržovat moč a jiné,,je fakt ,že se to podstatně zlepšilo,ale používání zhlediska své hygieny je nutné.Horší situace ale nastala po této operaci a to že nedosáhnu potřebné erekce pro sexuální styk .Nezabírají pořádně ani předepsané léky na podporu erekce,není to pro sexuální styk.Po doporučení pravidelně provádím masáže penisu ,popřípadě i s erotickým podtextem,i když dosahuji pravidelně orgasmu,erekce je maximálně na 60%
,místo sperma mi z penisu vystřikuje směs z močového měchýře.Poraďte mi,moc se mi líbí ženy i když je mi 66 let.Děkuji za Vaše případné rady a návrhy . Malja
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladislav.
Taky mi vzali prostatu, už před 10 lety. A taky jsem měl únik moči a ochablou erekci. Cvičil jsem svěrač kegelovým cvičením asi tři roky a dneska už s tím problém nemám. Stejně tak s erekcí, téměř každý den jsem trénoval :-). S orgasmem to po operaci už nikdy nebylo jako před tím, sperma žádné a kvalita ztopoření taky nic moc. Od operace se ale erekce už o trochu zlepšila. V sexu jsem si našel jiné varianty, pomáhám si jazykem, prsty, ale i umělým penisem s vibrátorem. Sex po operaci dostal úplně jiné rozměry a neřekl bych, že by byly horší.
Drž se a dál s chutí pěkně sexuj, když to máš rád.
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
Ve svém příspěvku PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Jsem po operaci prostaty a vyjmutí semeních váčků,operace proběhla 15.03.2017 a propuštěn do domácího léčení:24.03.2017.Balonek mně byl odstraněn po 14 dnech.Ano měl jsem úniky moče,ale dnes už je minimální a to z důvodu,deno denné cvičení.Cvičení probíhá vždy ráno po vyprázdnění močového měchýře.Cviky provádím podle k tomu daný beletrii.Po cvičení které trvá 30 minut se jdu vysprchovat.Nedoporučuju pít alkoholické nápoje.Jsem vdovec,tak jsem ještě nezkoušel stopoření penysu.Vše chce svůj čas a hlavně trpělivost.S pozdravem Stanislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav.
Už je to 6 let, kdy jsem prodělal operaci prostaty a odebrání semenných váčků. Mohu říci že únik moči žádný, jelikož cvičím každý den 10-15 minut, ale problém mám s topořením. Jsem vdovec a rád by jsem si chtěl ještě užít. Předem děkuji za odpověď!
U dětí se paracentéza provádí častěji než u dospělých, zejména při opakovaných zánětech středního ucha. Zákrok výrazně snižuje riziko poškození sluchu a zlepšuje vývoj řeči.
Ve svém příspěvku CVIKY PO OPERACI PROSTATY U MUZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
jsem po operaci prostaty nikdo me nic nere kdys me propustili z nemocnice co mam delat poradte jsem rok po operaci a je mi sedmdesat tri let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stefiano.
Vážený pane!Je mně líto že Vám nebyla poskytnutá knížka pro cvičení po operaci prostaty.Je třeba zajít na kliniku kde jste byl operován a tam se optat,určitě Vám bude poskytnutá.Je to krásný věk,ale věřím že máte ještě mnoho let před sebou.Také jsem prošel operaci prostata a odejmutí semených váčků.Byla mně poskytnutá knížka kde jsou cviky po operaci prostaty.Můžu Vám říci že úniky moče jsou minimalní.S pozdravem Stefiano
Paracentéza se provádí ambulantně a trvá jen několik minut. U dospělých se zákrok většinou provádí v lokálním znecitlivění, u dětí často v krátké celkové anestezii.
Ve svém příspěvku CO OBNAŠÍ LEK KARON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Jsem po operaci prostaty a semeních váčků, už je to druhý rok. Chybí mně stopoření penisu, ale mám obavy aby jsem netrpěl. Jedná se o injekce: zn. Karon. Musím si jít lehnout do nemocnice, aby jsem naučit tento lék používat. Předem děkuji za informaci. Je mně 63 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav.
Jsem 2 roky po operaci prostaty a semenych vacku. A prosím o vyjádření na použití injekce na erekci. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Stanislav
Samotný zákrok je díky znecitlivění minimálně bolestivý. Většina pacientů popisuje spíše tlak než ostrou bolest. Naopak často dochází k okamžité úlevě, protože se sníží tlak ve středním uchu.
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
Ve svém příspěvku JAK SE ZBAVIT VÁČKU NA ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eli.
Dobrý den, moje dítě má váček už asi 4dny.. používame na to kokosový olej a mořskou sůl.. a mám otázku jestli si na to má dávat i něco studeného ? dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kulovitý váček (sacculus) je váček v labyrintu vnitřního ucha obratlovců. Jedná se o část rovnovážného (vestibulárního) aparátu, uvnitř váčku je epitel s místem zvaným „makula“ – shlukem vláskových buněk. Uvnitř váčku bývá přítomen takzvaný otolit, konkrece uhličitanu vápenatého, která funguje podobně jako statolity v rovnovážných orgánech bezobratlých. Někdy (u ryb) otolit vyplňuje téměř celou dutinu váčku a jeho tvar může být používán pro určování druhů ryb. Funkcí kulovitého váčku je vnímání polohy těla, gravitace a lineárního zrychlování a zpomalování pohybu (podobně jako podobný, ale větší utriculus, tedy vejčitý váček).
Lidský sacculus je sférického (kulovitého) tvaru, má na délku asi 2–3 mm. Je spojen s vejčitým váčkem pomocí ductus utriculosaccularis. Ve vzpřímené poloze jsou řasinky vláskových buněk v kulovitém váčku uspořádány horizontálně, což je činí vnímavějšími vůči vertikálnímu pohybu (například při seskoku z vyvýšeného místa – řasinky se ohýbají směrem nahoru). Z vláskových buněk se signál o pohybu převádí na příslušné neurony sluchově rovnovážného nervu, jímž putují do mozku.
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Při zubním váčku je zub citlivý na poklep anebo na tlak. V okolí zubu se projevují bolesti, které postupně zesilují. Může dojít ke zduření v ústní dutině, což bývá často doprovázeno horečkou. Někdy mohou nastat i komplikace a zánět se stává chronickým. Ohnisko zánětu na špičce kořenu se může zapouzdřit a stát se zdrojem chronických onemocnění jiných orgánů. Může se vytvořit čelistní cysta a dojít ke zhnisání čelistních dutin.
Jde-li o pevně zakořeněný zub s neporušenými okolními tkáněmi, jehož příznivé vyhlídky potvrdí rentgenový snímek, lékař rozhodne o jeho léčbě. Někdy lékař doporučí pro zachování zubu resekci kořenového hrotu s hnisavým váčkem. Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém se provede apikální resekce. Apikální resekce je kostní kyretáž, což znamená, že se provede řez do zubního kořenového hrotu. Při této resekci se může odstranit maximálně třetina celého kořene. Po výkonu dochází k důkladnému seznámení s pooperační péčí, která pomůže situaci výrazně zlepšit, aby se zabránilo další infekci v řezu. V některých případech jsou předepsána i antibiotika, ale nejsou nezbytná. Také protizánětlivé léky, jako je ibuprofen, se mohou vypořádat s urychlením léčby odoperovaného zubního váčku. Týden rekonvalescence pak umožní odstranění stehů, ale zotavení kosti trvá ještě trochu déle. Apikální resekce je nejlepší způsob, jak se zbavit váčku, který by jinak mohl způsobovat další problémy. Další, a to konečná alternativa je pak vytržení zubu, proto se doporučuje, aby byl váček léčen v rané etapě, díky čemuž nemusí dojít k odstranění zubu.
K domácí léčbě jsou po resekci vhodné bylinné výplachy, a to především odvarem z řepíku.
Trauma. Propíchnutí zvukovodu jakýmkoli tvrdým nebo ostrým předmětem může způsobit poranění, které vede ke krvácení z uší. Také nehody, které způsobí trauma hlavy či frakturu lebky mohou způsobit krvácení z uší.
Zánět zvukovodu (otitis externa) – podráždění zvukovodu – může rovněž způsobit silné bolesti a často i krvácení.
Zánět středního ucha – infekce ve středním uchu, která často vede k prasknutí bubínku.
Onemocnění kosti za vnějším uchem.
Pokud jsou ve zvukovodu nebo středním uchu nádory nebo polypy, může se často vyskytovat krvácení z ucha.
Cévní malformace.
Prasknutí bubínku. Kromě ušních infekcí a traumat může být prasknutí bubínku způsobeno hlasitým hlukem a změnou tlaku nebo náhlou změnou nadmořské výšky.
Rakovina zvukovodu je další příčinou krvácení z ucha.
Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby, jiné potřebují vysušit – zavést drenáž. Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a následný odvod tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí odstranit je chirurgicky.
Při zalehnutí v uších může každému pomoci něco jiného – zkusit můžete polykání, žvýkání žvýkaček nebo aktivní zívání. Pokud však tyto jednoduché triky nepomáhají a pocit zalehlého ucha přetrvává, je vhodné navštívit lékaře s odborností na ORL – otorinolaryngologii (ušní, nosní, krční). Lékaře s touto specializací najdete na každé poliklinice. Poté, co vás lékař řádně vyšetří, zvolí léčbu podle příčiny, která zrovna u vás vyvolává popisované obtíže. Pokud je na vině mazová zátka v uchu, provede lékař šetrné vyčištění ucha, laicky řečeno jej „propláchne“. Zátku se můžete pokusit rozpustit i sami doma – používá se k tomu roztok peroxidu vodíku, který zakoupíte v každé lékárně. Lepší je ale nechat si ucho ošetřit odborníkem, který to provede šetrně a hlavně dostatečně účinně.
Pokud je příčinou zalehlého ucha zánět nosohltanu či běžná rýma, postačí kapky do nosu, takzvané dekongestanty. Jedná se o přípravky, které snižují otok nosní sliznice při jejím zánětu a při rýmě. Dekongestanty jsou navíc i součástí klasických „protichřipkových“ léků, například Paralenu, Coldrexu a podobně. Při používání nosních kapek ale vždy dbejte na pokyny lékárníka nebo si pozorně prostuduje informace v příbalovém letáku, dlouhodobé užívání těchto přípravků totiž může naopak nosní sliznici podráždit, a to vede k prodloužení doby léčby. Zánět středního ucha si vyžaduje speciální léčbu, se kterou není radno příliš otálet. Proto při podezření na zánět středouší vždy raději vyhledejte lékaře. V případě pokročilého zánětu, kdy hrozí protržení bubínku, musí totiž lékař provést takzvanou paracentézu neboli propíchnutí bubínku. To provede sice šetrně tenkou jehlou, nicméně zákrok to není nikterak příjemný. Je ale důležitý proto, aby mohl hnis z postiženého ucha samovolně odtékat. Hnis lékař odsaje, ucho posléze vyčistí a případně předepíše pacientovi antibiotika.
Při nekomplikovaném virovém zánětu stačí obvykle místní léčba. Při ní lékař vkládá do ucha vatové tampónky napuštěné léčivou látkou. Bolest v uchu lze zmírnit i aplikací tepla: na postiženou stranu přiložte ohřívací láhev naplněnou teplou vodou a zabalenou do ručníku. Teplotu sníží paracetamol (Paralen, Panadol a podobně), ucpaný nos uvolní nosní kapky. Při přetrvávajících horečkách a známkách bakteriální infekce se musí nasadit antibiotika, jež se užívají obvykle 10 dnů.
Při nahromadění většího množství tekutiny za bubínkem a jeho vyklenutí se může lékař rozhodnout pro již zmíněnou paracentézu. Jedná se o propíchnutí bubínku, díky kterému odteče hnis ze středoušní dutiny.
Častou příčinou výtoku z ucha bývá hnisavý zánět středního ucha. K faktorům způsobujícím zánět středouší patří defekt Eustachovy trubice, která spojuje dutinu ústní se středním uchem. Trubice nemusí být dobře uzavíratelná, v důsledku čehož se bakterie šíří do středouší, kde pak vyvolávají zánět. Během zánětu se ve středním uchu hromadí hnis, u pacienta pozorujeme horečku, silnou bolest ucha, nachlazení. Jestliže se prostor středouší naplní hnisem, dojde k perforaci bubínku a hnis začne vytékat z ucha ven. Při zánětu středního ucha může lékař doporučit takzvanou paracentézu, tedy propíchnutí bubínku. I pak hnis vytéká z ucha, ovšem pacientovi se velmi uleví.
Příčinou vodnatého sekretu je chronický katar středoušní dutiny. V takovém případě vytéká z ucha vodnatý sekret obsahující hlen a fibrin. Bubínek může být vtažen dovnitř.
Krvavý výtok z ucha může mít několik příčin: například poranění zevního zvukovodu, bubínku i středního ucha ostrým předmětem; okolní zánět, zvláště při chřipkovém zánětu středního ucha. Při úrazech s poraněním spodiny lebeční může z ucha vytékat i mozkomíšní mok.
Obecně výtok z uší způsobují zánětlivá onemocnění středoušní dutiny. Těchto zánětů je celá řada, a to jak akutních, tak i chronických. Pozoruje-li pacient výtok z ucha, měl by navštívit lékaře. U akutních hnisavých středoušních zánětů lékař obvykle provede paracentézu (propíchne ušní bubínek), čímž pacientovi velmi uleví. Proto je zbytečné snášet několik dní úpornou bolest ucha, než hnis bubínek protrhne a kdy navíc dojde k provalení na neurčeném místě a otvor má různou velikost.