Propolisová tinktura se ve většině případů používá ředěná vodou, například při silném zánětu nosohltanu se užívá 3–5x denně 10 až 20 kapek nakapaných do šálku s 0,5 dl vody. Při všech interních indikacích, které vyvolávají horečnaté stavy, používat 3x denně 30 kapek. Výjimečně může vznikat vůči propolisu přecitlivělost projevující se kožními alergickými reakcemi nebo zažívacími obtížemi. Alergii na propolis můžeme zjistit tak, že potřeme propolisem malou plochu na kůži předloktí. Pokud se na kůži objeví do 24 hodin začervenání nebo jiný projev přecitlivělosti, není vhodné propolis užívat.
Hlavní příčinou akné je špatná látková výměna a nedostatek vitamínů řady B. Proto je nutno především doplnit tyto vitamíny vhodnou stravou a zavést do životního režimu více pohybu, prohřátí organismu. Správná životospráva pak působí na příčinu nemoci. Vyrážku lze během 1–3 týdnů odstranit propolisovou tinkturou. Výsledky při použití propolisu jsou velmi dobré a osvědčily se v praxi.
Při léčbě plísňových ekzémů propolisovou tinkturou jsou výsledky léčení výborné, neboť propolis má silné protiplísňové účinky. Při pravidelném potírání propolisovou tinkturou se zcela vyhojí plísňový ekzém i mezi prsty na nohou.
Bolestivým popáleninám, například při opaření prstů, a vytvoření puchýřů lze zabránit, když popáleninu natřeme okamžitě propolisovou tinkturou. Přehřátá kůže se ochladí odpařením lihu, bolest ustoupí za několik vteřin, kdy začne působit anestetický účinek propolisu. Propolis navíc vytvoří ochrannou vrstvičku proti průniku mikroorganismů do těla.
Propolisovou tinkturu je možné používat i při zánětu žil. Když potíráme postižené místo. působí hlavně protizánětlivý účinek propolisu, dochází k utlumení bolesti a při potírání svalů přestávají nepříjemné křeče, například lýtek v noci.
Na bércové vředy působí propolisová tinktura tak, že se na ránu nakapou 2–3 kapky tinktury na noc (nejdéle užívat 5 dnů), musíme nechat zaschnout, pak zabalit. Mokvající vřed je třeba uklidnit obkladem z vývaru heřmánku.
Propolisová tinktura působí blahodárně i na trhliny na ploskách nebo dlaních. Ošetřujeme 3 dny.
Také u virových onemocnění byly zjištěny dobré protichřipkové účinky propolisu. Jako prevenci proti chřipce lze použít propolisovou tinkturu, pokud se objeví první příznaky nemoci, jako je bolení hlavy nebo mrazení v zádech. Nejdříve bereme 35 kapek tinktury a za hodinu znovu 35 kapek (opět v 0,5 dcl tekutiny). Potom 3x denně 30–35 kapek, během 2–3 dnů by měla chřipka odeznít. Pokud však nestihneme zachytit úplný počátek nemoci, není účinek propolisu tak výrazný. Po dobu léčby se nesmí používat jiné tablety
Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ MŮSTEK Z ALOBALU NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Šebestová.
Dobrý den,maminka často trpí bolestí sedacího nervu,kapačky nepomáhají.Alobal ji hodně pomohl,ale nevíme,jestli alobalový můstek máme vyroben správně.Nepochopily jsme jestli jeden pásek vodorovně a ostatní přes něj svisle???? Nebo více vodorovných pásků???? mřížka nebo plot?????? Moc děkuji za osvětlení návodu k vytvoření alobalového můstku .Helena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tinktura je nejběžnější přípravek, snadno vyrobitelný a s maximálním terapeutickým účinkem. Z této tinktury můžeme udělat slabší extrakt a z něj stovky různých přípravků a výrobků. Propolisová tinktura může být například na bázi lihového roztoku v kombinaci s mentolem a eukalyptem. Používá se takto především na dezinfekci dutiny ústní, při bolestech v krku, angíně, chřipce, zánětu nosohltanu.
Recept na lihovou tinkturu z propolisu: 30 g propolisu nakrájíme na drobné kousky, které dáme do 500 ml čistého lihu, nebo 250 ml vodky a 250 ml čistého lékárenského lihu, do tmavé láhve. Dobře protřepeme a necháme devět dní vyluhovat. Lahev každý den protřepeme. Desátý den roztok scedíme přes cedník, který musí byt plastový, tekutina s propolisem nesmí přijít do styku s kovem, a máme hotovou propolisovou tinkturu.
Nerozpuštěné zbytky propolisu by se neměly vyhazovat, protože stále obsahují dobré aktivní látky. Tato zbylá hmota se může smíchat znovu čerstvým alkoholem, v poměru 1 : 10. Tato směs se nechá po další 2–3 měsíce louhovat. Po této době se může opakovat filtrace a uložení. Roztok z druhého vyluhování lze také nazývat propolisová tinktura, ale její kvalita je nižší. Tato tinktura obsahuje asi 3–6 % propolisových substancí. Po druhém vyluhování má tinktura více těžkých substancí a je vhodná na použití při dezinfekci včelího bodnutí a podobně.
Ingredience: jeden z těchto tuků – lékařská vazelína, sádlo, nebo bambucké máslo, dále propolisová tinktura (1 pětina množství v poměru k množství tuku)
Postup: Do vodní lázně vložíme nádobu, v níž pozvolna rozpustíme tuk, nakapeme tinkturu a zhruba při 50, 60 °C jemně mícháme, dokud cítíme, že se ještě líh z tinktury neodpařil. Po odpaření odstavíme, nalijeme do nádobky, kterou po vychladnutí uložíme do lednice.
Výroba tinktury
Ingredience: alespoň 60% líh k vnitřnímu užití, najemno nakrájený propolis
Postup: Ingredience promícháme, vložíme do tmavé skleněné lahvičky, necháme louhovat při pokojové teplotě cca 20 dnů. Občas protřepeme. Po uplynutí této doby přecedíme přes plátno.
Výroba propolisového másla (vhodné i pro děti)
Ingredience: 250 g másla, 60 g propolisu
Postup: Máslo zvolna rozpustíme, do něj vložíme nakrájený propolis a mícháme, dokud se nerozpustí. Můžeme přecedit. Po mírném vychladnutí nalijeme do sklenice, kterou uchováváme v lednici. Toto máslo pomáhá při léčení zápalu plic, podporuje vykašlávání, tlumí suchý kašel. Užívá se 1 lžička třikrát denně a je velmi vhodné i pro děti. U dětí se dá toto máslo při mírném kašli použít například do teplého mléka, nebo jen tak lžičku na jazyk, nechat rozpustit – „pohladí“ jim sliznici krku a stimuluje jejich imunitu. Při těžších formách potíží s průduškami se užívá i 2 měsíce. Ale skutečně záleží na konkrétním problému. Někdo může mít na propolis alergii, je nutno brát v potaz i tuto možnost.
Surový, nijak nezpracovaný propolis se používá spíše při bolestech zubů, na bradavice a podobně.
Pro vnitřní užití je lepší propolisová tinktura. Neředěná tinktura se užívá pod jazyk, kde se lépe vstřebává. Ale pozor, obsahuje alkohol, který na sliznici pálí, je tedy vhodnější ředit vodou.
Propolis je lepkavá mazlavá hmota, kterou včely používají k dezinfekci úlu. Jeho složení se liší včelstvo od včelstva. Za alergizujícími účinky propolisu pravděpodobně stojí výměšky z pupenů topolů, které včely sbírají jako jednu ze surovin pro „výrobu“ propolisu. Propolisová alergie se dá snadno zjistit kožním testem. Ten lze provést buď u lékaře (alergolog nebo dermatolog), nebo doma. Lékař má k dispozici náplasťový test nebo jinou alergologickou metodu. Pokud doma máte propolisovou tinkturu, můžete si pár kapek nanést na vnitřní stranu předloktí či zápěstí, rozetřít a nechat uschnout. Když testovací místo během následujících hodin zarudne, začne svědit nebo se objeví pupínky, jedná se pravděpodobně o alergickou reakci. Propolis má antibakteriální, antivirové, protiplísňové a antioxidační účinky. Přidává se do některých dermatologických krémů a zubních past. Existují i žvýkačky a potravinové doplňky obohacené propolisem. Těm se musí „propolisový alergik“ vyhýbat.
Propolisová tinktura je v lékárnách volně prodejná. Jedná se o směs pryskyřic, vosku, éterických olejů a dalších biologicky aktivních přírodních látek. Propolis je účinný v kombinaci s lihem, který zesiluje jeho přírodní antiseptické a antivirové vlastnosti. Propolis zvyšuje odolnost organismu a urychluje jeho rekonvalescenci, užívá se v „chřipkovém období“ a je vhodným pomocníkem pro ženy v přechodu.
Účinky: přírodní antibiotikum, zlepšuje imunitu, odstraňuje bakterie a viry.
Užívání: 8–20 kapek 2–3x denně. Vzhledem k vysokému procentu alkoholu doporučujeme dětem ředit vodou v poměru 1 : 1.
Upozornění: Nevhodné pro osoby alergické na včelí produkty, pro těhotné a kojící ženy. Není určeno malým dětem.
Ingredience: 100–200 g rozdrceného propolisu, 1 litr minimálně 60% alkoholu (vyhovuje i ALPA)
Postup: Za každodenního protřepání nechte macerovat 2–3 týdny, poté sceďte přes plátýnko nebo filtrovací papír a naplňte tekutinou lahvičku s nekovovým uzávěrem. Uložte na chladnějším místě. Je dobré nádobku zabalit do alobalu, aby byla v temnu. Nesmí přijít do styku s kovem a pozor na potřísnění oděvu, nepustí to. Ještě informace k drcení: Propolis se dobře drtí, když jej necháte zmrznout, při nízkých teplotách se totiž stává křehkým. Rozdrcení je velmi důležité, protože se tím zvětšuje plocha macerovaného propolisu.
Použití:
Na nachlazení, virózy: Přes zimu, když se o vás pokouší chřipka nebo se prostě cítíte mizerně, je vhodný právě propolis. Do teplé vody nakapejte cca 15–20 kapek tinktury a vypijte. Tato směs chutná velmi dobře a účinky posílíte ještě tak, že přidáte kapky echinacey a šalvěje.
Na afty a záněty dásní: Kousli jste se v puse a nechcete, abyste se vám vytvořila afta? Nebo už aftu máte, případně vás trápí zánět dásní? Kloktejte propolis nebo ho přímo nanášejte na poškozená místa.
Na odřeniny a ranky: Propolis je hojivý, takže jej můžete nanést na jakoukoliv ranku, navíc je antibakteriální.
Fibromy jsou spontánně vznikající výrůstky kůže. Jedná se o nezhoubné nádory vytvořené z pojivové tkáně. Vypadají jako malé uzliny a velikostí se liší od 1 mm až po 1 cm. Obvykle mívají totéž zbarvení jako okolní kůže, ale někdy mohou být světlejší. Nejsou nebezpečné, když je jich však příliš, stává se z nich kosmetický a estetický problém. Nejčastěji se fibromy tvoří na krku, v podpaží, na koleně, prsu, na břiše, na genitáliích, případně kolem očí a na očních víčkách. Vytvořit se ovšem mohou takříkajíc na kterékoliv části těla. Obvykle tam, kde se pokožka ohýbá nebo častěji tře, se může objevit i podkožní fibrom. Dá se říci, že téměř každý člověk má alespoň jeden takový kožní útvar. Nejde tedy o nic mimořádného. U některých lidí se nejednou vyskytují stovky takových výrůstků. Někdy se fibromy mohou zanítit, či dokonce krvácet nebo zvětšovat. Jejich počet a velikost se zvyšuje postupně s přibývajícím věkem. Ačkoliv přesný mechanismus jejich vzniku není úplně jasný, za hlavní příčinu se považují tukové depozity a také působení některých druhů virů. Objevují se i v těhotenství.
Fibrom ovaria je samostatné onemocnění a jde pouze o shodný název. Jedná se o zhoubné onemocnění, které je zákeřné v tom, že se dokáže v těle dlouho skrývat bez výraznějších příznaků a narůstající nádor nemusí objevit ani lékař při běžné gynekologické prohlídce. Jedním z příznaků, který může naznačovat, že se něco ve vašem těle děje, je tlak v břiše, nadýmání, pocit plnosti a dlouhodobá bolest v oblasti břicha a podbřišku.
Propolis dokonale dezinfikuje, ničí nebo brzdí růst většiny bakterií, virů, kvasinek a plísní. Vůči propolisu není zatím rezistentní žádný bakteriální kmen. Je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být užíván dlouhodobě. Pokud chcete stopkový fibrom odstraňovat pomocí propolisu, tak přikládejte kousíček vaty namočený do propolisové tinktury po dobu 10 dnů 2x denně na fibrom, ten sám odpadne. Fibrom, který je na tenké stopce a visí, můžete klidně podvázat nebo odstřihnout. Tento postup není nebezpečný.
Fibromy ve většině případů odstraňuje dermatolog pomocí tekutého dusíku, laseru nebo chirurgicky. Tyto procedury se provádějí obvykle během zimních měsíců, kdy je menší výskyt slunečního záření a pocení. Po jejich odstranění se na ošetřované místo aplikuje lokálně antibiotikum, aby se předešlo infekcím. Po odstranění je vhodné se během 5 dní vyhýbat zvýšené fyzické námaze, aby se omezilo pocení a fyzická stimulace ošetřeného místa na pokožce. Odstranění fibromů se často musí opakovat, protože se po klasických lékařských procedurách mohou znovu objevit. Fibromy lze odstranit i alternativním způsobem.
1 díl propolisu se rozmíchá ve 2 dílech 96% etanolu (lze využít i méně procentní čistý bílý alkohol, například vodku). Ve vhodné nádobě s uzávěrem se vše maceruje neboli luhuje několik dní (ideálně týdnů či měsíců – čím déle, tím lépe) při pokojové teplotě a za občasného míchání. Nečistoty z tekutiny se scedí přes gázu či plátno, chcete-li mít tinkturu průzračnou, můžete ještě filtrovat přes filtrační papír a odstranit zbytek kalu. Takováto tinktura je roztokem propolisu. Lze ji využít přímo, anebo ji ředit vodou.
Povrch korunky je kryt 1–3mm vrstvou zubní skloviny (email, enamelum), tedy nejtvrdší látkou v těle. Sklovina je bílá, nažloutlá nebo namodralá hmota skládající se z 95 % z anorganických solí (především hydroxylapatit), ze 4 % z vody a zbylé 1 % tvoří organické složky (enameliny). Za fyziologických podmínek není v dutině ústní vidět celá, protože malou část (1–2 mm) překrývá dáseň.
Funkce
Funkcí skloviny je tvorba tvrdého zubního povrchu, který chrání zub před působením vnějších vlivů a odolává žvýkacím silám. Sklovina funguje jako částečně propustná membrána, která umožňuje průchod některých molekul ze zubní skloviny do jejího okolí a naopak. Sklovina je vůči vnějším vlivům velmi odolná, ale při poškození nemá schopnost regenerace. Na povrchu skloviny je tenká Nasmythova blanka (cuticula dentis, cuticula enameli). S věkem postupně mizí (od kousacích ploch). V podstatě chrání povrch zubu.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Barva skloviny se pohybuje od modravě bílé přes šedobílou až po žlutobílou. Sklovina je slabě průsvitná, proto u ní můžeme pozorovat typicky odstupňované zbarvení korunky. V místech, kde je sklovina tenčí, prosvítá žlutý dentin. Nejnápadnější rozdíl v barvě zubů můžeme pozorovat mezi dočasnými a stálými zuby. Sklovina dočasných zubů obsahuje méně minerálních látek, proto není tolik průsvitná a má mléčně bílý nádech. Barva stálých zubů není po celý život jedince stejná. S přibývajícím věkem se zuby zabarvují do žlutohněda, popřípadě do šeda. Změna barvy je způsobena ztenčováním skloviny vlivem abraze a s tím souvisejícím prosvítáním do žluta zbarveného dentinu, pigmenty přijímanými s „barevnou stravou“, které ulpívají na zubech, popřípadě kouřením, užíváním léků a dalšími vlivy.
Zubní kaz je nejrozšířenějším infekčním onemocněním lidstva. Vlivem civilizačních faktorů četnost výskytu kazivosti chrupu stále stoupá. Postihuje 80–90 % lidské populace. Na vzniku zubního kazu se podílí několik aspektů: vnímavá zubní tkáň (zub), mikroorganismy dutiny ústní (plak), častý přísun cukrů (cukr) a čas. Důkladným vyčištěním zubů dojde k obnovení neutrálního pH v dutině ústní. Minerální látky obsažené ve slinách jsou schopné drobná povrchová poškození skloviny opravit. Tento proces označujeme jako remineralizaci. Jsou-li demineralizační a remineralizační procesy v rovnováze, nedojde ke vzniku zubního kazu. Pokud ale remineralizační fáze nenastane, dojde ke stále většímu oslabování skloviny, až vznikne zubní kaz.
V místě, kde je sklovina oslabena demineralizačním procesem, se objeví křídově bílá skvrna, která signalizuje zahájení tvorby zubního kazu. V tomto stadiu je možné vznik zubního kazu ještě zvrátit pomocí minerálních látek,