Blechy jsou řád druhotně bezkřídlého, celosvětově rozšířeného ektoparazitického hmyzu, přizpůsobeného cizopasnému způsobu života. Velikost jednotlivce se pohybuje mezi jedním a osmi milimetry. Počet druhů blech na celém světě dosahuje přes 2 200, v Česku se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky, může naklást 50 vajíček denně, vajíčka blech měří 1 mm a jsou bílá.
Blecha psí
Blecha psí (Ctenocephalides canis) je druh blechy, která žije jako vnější parazit na široké škále savců, především však na domestikovaných psech a kočkách. Je blízce příbuzná bleše kočičí (Ctenophalides felis), která může žít na širokém okruhu zvířat a je více rozšířená.
Psí blecha je problematičtější, neboť může přenášet tasemnici psí (Dipylidium caninum). Blecha psí se obvykle živí krví psů a koček, občas pokouše i člověka. Může žít bez potravy mnoho měsíců, ale samičky potřebují konzumovat krev, aby mohly vytvářet vajíčka. Každá samice může umístit do srsti svého hostitele až 4 000 vajíček. Vajíčka procházejí při vývoji čtyřmi cykly: embryo, larva, kukla a dospělý jedinec. Celý životní cyklus od vajíčka po dospělého jedince trvá od dvou do tří týdnů v závislosti na okolní teplotě. Při nízkých teplotách může trvat i déle.
Prevence a zvládnutí zablešení je vícekrokový proces. Prevence při zablešení může být občas obtížná, ale je dost efektivních cest, jak dosáhnout toho, aby nedošlo znovu k zablešení psa. Zvládnutí zablešení však neznamená jenom zničení blech ve všech vývojových stadiích na psovi, ale i jejich odstranění z prostředí, kde pes žije. Blechy jdou nejlépe odstranit speciálními produkty určenými k odblešení, které se dají koupit. Každá samička blechy s oblibou klade vajíčka v prostředí, ve kterém žijí domácí mazlíčci. Potom efektivní likvidace spočívá v odblešení vnitřního i vnějšího prostředí a všech mazlíčků.
Odblešení vnitřního vybavení se většinou provádí mechanickým zničením. Toto může být uskutečněno prostřednictvím vysání, obzvláště na místech, kde se blechy obvykle nacházejí (například závěsy, psí pelíšky a prostory pod nábytkem). Vysavačem lze zlikvidovat přibližně 50 % blech. Po vysávání se doporučuje použít speciální přípravek proti blechám k usmrcení zbylých blech a k zabránění vývoji z vajíček. Dostupné produkty zahrnují prášek do koberce, spreje a rozprašovače, které obsahují insekticidy a růstové regulátory. Speciální péči je potřeba věnovat psímu pelíšku, který by měl být prán každý týden. Odblešení by potom mělo být provedenu souběžně ve vozidlech, garážích a všech dalších místech, kde je známo, že pes trávil svůj čas. Prevence zablešení musí zahrnovat odstranění blech ze dvora nebo chovatelské stanice. Dvě místa, kde s největší pravděpodobností budou blechy, jsou psí boudy a terasy či verandy, kde mohou psi odpočívat. Blechy se také mohou na psy přenést od divokých zvířat (například veverky). Je doporučováno odpudit tato zvířata od sídla lidí a hlavně je nekrmit.
Odblešení je snazší díky antiparazitickým produktům, jako jsou obojky, spreje, dipy, prášky, šampóny, a dokonce i injekce. Blechy lze snadno zabít nebo paralyzovat v závislosti na účinné látce. Je velmi důležité vydržet s opatřeními proti blechám tak dlouho, jak je to jen možné, neboť životní cyklus blech se může prodloužit až na šest měsíců, a ačkoliv bylo odblešení úspěšné, tak se blechy v různých vývojových stadiích stále vyskytují kolem domu.
V naší poradně s názvem CO SE NESMÍ JÍST A PÍT NA ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sirotková.
Prosím o sdělení, která analgetika lze používat při léčbě přípravkem Eliquis 2,5 mg? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výčet volně prodejných analgetik, která můžete bezpečně užívat s lékem Eliquis je krátký. S Eliquisem můžete proti bolesti užívat pouze paracetamol (Paralen). Všechny ostatní volně prodejné léky proti bolesti zesilují účinky Eliquisu a může pak docházet k nebezpečnému krvácení například do zažìvacího traktu, o kterém nemusíte vědět, protože není zpočátku vidět.
Paracetamol je na tlumení bolesti velice účiný a není tedy žádný handicap, že je společně s Eliquisem jediným volně prodejným lékem proti bolesti.
Paracetamol nijak neovlivňuje Eliquis při jakýchkoliv dávkách. Přesto je třeba dávat pozor na jeho bezpečné dávkování. Při velmi vysokých dávkách může zcela a nevratně poškodit játra.
Bezpečné dávkování paracetamolu je 325 mg až 1000 mg každé 4 až 6 hodin, podle míry bolesti. Minimální dávkovací interval, při silné bolesti, jsou každé 4 hodiny s maximální jednotlivou dávkou 1000 mg, ale ne více, než 4000 mg za 24 hodin.
Z léků proti bolesti na předpis je možné společně s Eliquisem užívat tramadol, jenž patří mezi velmi silné opiáty. Tramadol je návykový, postupně ztrácí účinky a pro dosažení stejného terapeutického výskedku se musí zvyšovat jeho dávky.
Jsou to velmi neobvyklé a vzácné případy, a dermatologové jsou schopni je rozpoznat. Správná diagnostika je zde velmi důležitá. Může být zaměněna se stavy, jako je ekzém, svrab nebo alergická reakce na léky. Jakmile je známa správná diagnóza, pak se lépe volí vhodná léčebná strategie.
Lidé se mohou nakazit psím svrabem u psů z přímého kontaktu se zvířaty, jako jsou kočky, psi, lišky, krávy, prasata a další savci.
U zvířat je tento stav známý jako sarkoptický svrab. Původcem je roztoč, zvaný Sarcoptes scabiei var canis, což v překladu znamená sarcoptes = rod bělavých roztočů, scabiei = svrab, var = druh, canis = psí.
Lidé nejsou pro tyto roztoče přirozeným hostitelem a po přenosu roztoči mohou přežít maximálně 21 dní. Naštěstí se psí svrab mezi lidmi nepřenáší a organismus se na člověku nemnoží.
Příznaky u psů
Vývoj zákožky od vajíčka až po pohlavně zralého jedince trvá u samečků dva týdny a u samiček tři týdny. K přenosu dochází většinou tělesným kontaktem, při němž se přenášejí larvy pohybující se po pokožce napadeného jedince. Zákožky přednostně osídlují řídce ochlupená místa na spodní straně těla, ale také ušní boltce, okolí loketního a hlezenního kloubu a oháňku. Při generalizovaném průběhu onemocnění se zákožkami vyvolané změny mohou vyskytovat po celém povrchu těla nemocného zvířete. V pokročilém stadiu dochází k plošnému prořídnutí až vypadávání srsti. Objevují se oděrky a dochází k povrchovému krvácení. Postupně dochází ke ztluštění kůže, zvýšení sekrece lymfy, vznikají zánětlivá ložiska (papuly) s následnou tvorbou strupů. Průvodním znakem onemocnění je vysoká svědivost, zvířata se snaží postižená místa škrabat, olizovat či vykusovat. Nemocní psi hubnou a po několika měsících hynou. Často bývá vidět, jak si pes vykusuje srst. Zde jsou vidět psi postižení psím svrabem.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Existuje několik možností léčby, která dobře funguje na svrab u psů. Léčba zahrnuje topické, léčivé koupele a namáčení, injekce, perorální tekutiny, pilulky nebo ochucené žvýkačky. V závislosti na tom, jak závažné jsou příznaky, budou někteří psi potřebovat kombinaci léčby k účinnému odstranění svrabu.
Promluvte si se svým veterinářem o tom, která léčba nejlépe vyhovuje vašemu psovi a vašemu životnímu stylu. Mnoho produktů bude léčit svrab a zároveň bránit budoucím infekcím. Pamatujte, že psi se svrabem budou často potřebovat více než 1 nebo 2 ošetření k odstranění infekce. Vždy si promluvte se svým veterinářem, než svému mazlíčkovi podáte nebo aplikujete jakýkoli lék.
Příkladem produktu používaného k léčbě sarkoptových svrabů u psů je Bravecto. Je třeba dodržet všechny léčebné pokyny od vašeho veterináře. Ujistěte se, že je produkt označen pro psy a že je to dávka vhodná pro věk a váhu vašeho psa.
Pečlivě sledujte, zda se váš pes zlepší, což byste měli zaznamenat jako méně svědění, méně zarudnutí kůže a schopnost odpočívat. Psi mají často sekundární kožní infekce a budou potřebovat antibiotika na předpis a léčivý šampon. Zánětlivé reakci na svrab, způsobující intenzivní svědění, lze pomoci kortizonem nebo podobnými léky. Váš veterinář určí, jaké léky váš pes potřebuje k léčbě infekce a zmírnění svědění.
Pokud má váš pes stálé svědění a škrábe se i 4 až 5 dnů po zahájení léčby svrabu, kontaktujte svého veterináře.
Nezapomeňte ošetřit všechny psy v domácnosti, pokud je podezření na sarkoptový svrab nebo je diagnostikován pouze u 1 psa.
Prevence
Předcházet psímu svrabu lze tím, že udržíte svého psa mimo oblasti, kde by mohl být v kontaktu s potenciálně infikovanými psy, jako jsou toulaví psi nebo divoké lišky.
Pokud je u vašeho psa podezření na sarkoptový svrab, dodržujte správnou hygienu tím, že si po pohlazení pokaždé umyjte ruce, perte veškeré psí pelechy, vodítka a obojky pomocí zředěného roztoku chloru.
Ve svém příspěvku JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Psa mám venku v kotci. Vlezl mu tam ježek. Pes ježka zadávil a ten mu za odměnu předal své blechy. Psa vyvážím do lesa autem. Tím jsem si zablešil nejprve auto, a posléze celý dům. Nejdříve jsem se o odblešení snažil sám. 12 litrů Bio Kill (cca 2500 Kč), téměř litr frontline ( 2000 Kč), asi dvacet sprejů proti lezoucímu hmyzu (1500 Kč), každodenní vysávání bytu a praní ložního prádla, několikrát denně sprchování a převlékání. Odblešení psa (nový obojek Foresto - 700 Kč, dvě tablety proti blechám 2x 400Kč, spálení staré a stavba nové psí boudy a opakovaný postřik kotce). Asi po měsíci jsem hodil ručník do ringu a zavolal deratizátora. První ošetření celého domu 9 000 Kč a čekám na druhé, doufám že poslední. Teprve po zásahu deratizátora byl poznat výsledek boje. Mohl jsem se konečně vyspat. Do nedávna úsměvná scéna z filmu na Na samotě u lesa, "... to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou... ", už pro mne není úsměvná. Bilance do současnosti 16,5 tisíce + 9 tisíc za příští zásah deratizátora. K tomu si připočítejte elektřinu ( dvě až tři pračky denně po dobu téměř dvou měsíců). Cena jednoho zakouslého ježka se blíží čtyřiceti tisícům. Ne, blecha pro mne není úsměvný parazit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Endometrióza: Endometrióza se může projevovat bolestí a křečemi, jež mohou vystřelovat až do oblasti lopatek, a také nevolností. Endometrióza je stav, kdy endometrium (částečka výstelky dutiny děložní) roste mimo dělohu. Endometrióza má negativní vliv na plodnost ženy − snižuje ji. Endometrióza je velmi častá, 40−60 % žen, které trpí bolestivou menstruací, může být tímto onemocněním ohroženo. Pokud pacientka souhlasí, může jí lékař předepsat antikoncepci, s jejíž pomocí by se bolest měla zmírnit či úplně ztratit. Přetrvává-li však bolest, lze tkáň chirurgicky odstranit.
Infekce ledvin: Infekce ledvin se projevuje bolestí ve středu zad vystřelující pod lopatky, vysokými teplotami a nevolností. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy se infiltrované bakterie v močovém ústrojí dostávají do ledvin. Bolesti a dalším nepříjemnostem se lze vyhnout, pokud postižený řeší již první příznak infekce močových cest, což bývá bolestivé močení. Mnoho lidí tomu však nevěnuje pozornost a příznaky ignoruje, dokud už není příliš pozdě. Lékař vám pravděpodobně předepíše antibiotika, proto s jeho návštěvou neotálejte.
Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu: Bolesti vycházející ze srdečního svalu v důsledku těchto forem ischemické choroby mohou vystřelovat do zad a projevovat se jako bolest pod lopatkami nebo bolesti hrudní páteře, obzvláště je-li postižena jeho zadní stěna. Pro oba stavy je nicméně typičtější obecně známá bolest na hrudi.
Nervosvalové bolesti: Jedná se o nejčastější příčinu bolesti mezi lopatkami. Příčinou jsou degenerativní změny na páteři, zúžení meziobratlových plotének nebo nemoci svalového aparátu páteře. Bolest se zhoršuje při změně polohy, nezávisí na námaze a nebývá spojena s dušností. Někteří pacienti líčí své obtíže tak sugestivně, že mohou být takto popsané příznaky lehce zaměněny s plicní embolií nebo ischemickou chorobou srdeční.
Onemocnění jícnu: Bolest mezi lopatkami může být způsobena uvíznutím sousta v jícnu nebo záněty jícnu, z vážných příčin lze jmenovat pokročilou rakovinu jícnu. V každém případě si kromě vlastní bolesti v oblasti hrudní páteře bude nemocný stěžovat i na obtíže s polykáním.
Onemocnění páteře: Hlavním původcem bolestí zad jsou onemocnění páteře, v lékařské terminologii označovaná jako vertebrogenní onemocnění (latinské slovo vertebra znamená obratel). Při neopatrném pohybu může dojít k narušení rovnováhy páteře. Akutní bolest nás pak informuje o vzniklém problému. Během ní dochází ke stažení páteřních svalů kolem postiženého místa, ztuhnutí meziobratlových kloubů v nesprávném postavení či k jejich zablokování. Pacient zůstane v poloze, která neodpovídá normálnímu držení těla a která bývá obvykle
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bolesti kloubů v menopauze patří mezi nejčastější obtíže. Ženy si často stěžují na ztuhlost prstů, kolen, kyčlí nebo ramen, zejména po ránu. Klouby mohou být citlivé na změny počasí a zátěž. Pokles estrogenu ovlivňuje tvorbu kloubní tekutiny i stav chrupavky. To vede ke zvýšenému tření a nepříjemným pocitům při pohybu. Nejde nutně o artrózu, ale o funkční změny spojené s hormonální nerovnováhou. Pravidelný, ale šetrný pohyb bývá klíčem k úlevě. Dlouhé sezení potíže naopak zhoršuje.
Svalové bolesti a pocit ztuhlosti
Svalové bolesti v menopauze se mohou objevovat bez zjevné příčiny. Typický je pocit „rozlámaného těla“, napětí v šíji, zádech nebo lýtkách. Svaly se hůře uvolňují a rychleji unaví. Důvodem je změna metabolismu svalové tkáně a horší regenerace. Nedostatek kvalitního spánku tento stav ještě prohlubuje. Mnoho žen popisuje, že bolesti kolísají v průběhu dne. Ranní ztuhlost se může postupně zlepšovat. Pravidelné protahování má výrazný pozitivní efekt.
Bolesti zad v menopauze
Bolesti zad v menopauze jsou často kombinací svalových dysbalancí, hormonálních změn a zátěže páteře. Pokles estrogenu ovlivňuje i kvalitu kostní hmoty, což může vést ke zvýšené citlivosti páteře. Nejčastěji se objevují bolesti v bederní a krční oblasti. Sedavý způsob života tyto obtíže výrazně zhoršuje. Ženy si často všimnou, že záda bolí více při stresu. Správné držení těla a posílení hlubokého stabilizačního systému jsou zásadní. Bolesti zad nejsou v menopauze výjimkou, ale rozhodně nejsou neřešitelné.
Ve svém příspěvku BOLESTI KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den ,
můžete mi prosím poradit . Je mi 41 let a pracuji s tezkými břemeny až do 50 kg a teď jsem již delší dobu v pracovní neschopnosti z důvodu bolesti loktů (tenisový loket ) , zad , kyčelního kloubu a ještě se k tomu přidala bolest kolenou . Byla jsem na klinice nemoci z povolání kde mě odeslali na třífazovou gamagrafii skeletu která nepotvrdila ze se jedna o epikondylitidu . Bohužel jsou pro mě náročné i domací práce , odnést nákup apod.Podle všeho mi neuznají ani nemoc z povolání , můžete mi prosím poradit co ještě mohu udělat nebo na koho se ještě obrátit ? Opravdu si myslím , že tato práce mi zdraví zničila , ještě mohu uvést , že mé bmi je podle ortopeda 16,85 .
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Bez vyřešení skutečné příčiny bolestí kloubů nepřináší aplikace kortikoidů nebo léků a mastí na bolest trvalé výsledky. Ve skutečnosti jsme nemocní a otrávení z jídla, které jíme, a jen užíváme léky na potlačení příznaků takovéto otravy. Pro trvalé vyléčení je nezbytné odstranit příčinu této bolesti. Příčinou vzniku bolesti kloubů jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující chronické zánětlivé autoimunitní reakce těla, které poškozují naše vlastní tkáně, což se projevuje právě bolestí. Používám testy a měření, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto záněty v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste se bolestí kloubů sami trvale zbavili. Kontakt 608 155 338.
Svrab u zvířat se častěji nazývá prašivinou. Prašivina mnohem častěji než psy postihuje kočky, Svrab u nich způsobuje svrabovka kočičí. Svrabovka u kočky postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a krk. Stejně jako svrab u člověka provází prašivinu silný pocit svědění. Škrábáním postižených míst si kočka přenáší parazity i na zbytek těla. Postižené místo se u kočky pozná tím, že se tam vytvářejí šupiny a strupy, zároveň zde také vypadává srst. K léčbě tohoto onemocnění se u zvířat rozhodně neužívají prostředky určené pro lidi, řada z nich je pro kočky toxická. K přenosu svrabovky dochází přímým stykem koček a jednak sdílením stejných textilií (gauče, pelechy). Kočičí svrabovkou se mohou nakazit i králicí a v některých případech i psi. Stejně tak se od kočky může nakazit svrabovkou i člověk, dochází k tomu nejčastěji velmi těsným kontaktem nemocné kočky s člověkem, obvykle v teple postele. Onemocnění člověka svrabem chyceným od koček má stejné kožní projevy jako lidskou zákožkou. Na těle se objeví červené svědivé pupínky. Onemocnění tímto typem kočičího parazitu je ale přechodné, člověk se obvykle vyléčí samovolně po vyléčení kočky nebo po zabránění těsného kontaktu s ní (člověk si nemocnou kočku prostě nesmí pouštět lehnout k němu do postele). Toto onemocnění se na člověka rozhodně nerozšíří běžným kontaktem s kočkou, například pohlazením, nebo manipulací s jejím pelechem.
U psů svrab způsobuje zákožka svrabová. Projevuje se stejně jako u koček vytvářením šupinek a strupů na kůži a vypadáváním srsti. Nejčastěji se u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích, nejlépe poznatelná je ale u psa v místech, kde má pes nejméně srsti (břicho, vnitřní plocha stehen). I u psa provází prašivinu nepříjemný pocit silného svědění. Psí prašivina šíří se nejčastěji mezi psy přímým stykem, ale i prostřednictvím sdílených textilií či hřebenů k vyčesání jejich srsti. Psí zákožka je přenosná i na člověka. Přenáší se stejně jako u koček těsným kontaktem obvykle v posteli. A stejně jako u koček i psí prašivina nakonec vymizí poté, co se pes uzdraví, anebo se zruší jeho těsný kontakt s člověkem.
V naší poradně s názvem NATRŽENÝ STEHENNÍ SVAL - LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na účinnou léčbu natrženého stehenního svalu. Děkuji. Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje řada věcí, které můžete udělat, abyste si pomohl s natrženým stehenním svalem. Nejdůležitější a nezbytnou součástí vaší léčby a zotavení je udržování stehna v pohybu.
Jak se dostat do pohybu?
Během prvních 24 až 48 hodin po problému se stehenním svalem byste se měl pokusit omezit své aktivity, ale nepřestávejte se pohybovat. Pohyb vykonávejte jen tak, jak vám to příznaky dovolí. Jemně pohybujte nohou po dobu 10 až 20 sekund každou hodinu, když jste vzhůru, vyhněte se dlouhému stání na nohou.
Při použití schodů může pomoci, když při výstupu do schodů stoupáte jen svou zdravou nohu, abyste snížili namáhání stehna. Když scházíte dolů, sestupujte první svou problémovou nohu, abyste snížil zatížení stehna. Při chůzi nahoru a dolů používejte zábradlí (pokud je k dispozici).
Po 48 hodinách zkuste více používat nohu – cvičení vašemu stehnu opravdu pomáhá a může zmírnit bolest. Dělejte, co byste normálně dělal, a zůstaňte u toho, nebo se vraťte do práce – to je důležité a je to nejlepší způsob, jak se zlepšit.
Je užitečné dělat specifická cvičení, která vám mohou pomoci při zotavení. Na začátku mohou být náročná, takže udělejte, co můžete, a snažte se to časem vylepšovat.
Výhody udržení aktivity
Být aktivní je to nejlepší, co můžete pro své celkové zdraví udělat.
Když budete nadále aktivní, udržujte si tím aktuální úroveň kondice – i když musíte změnit to, co běžně děláte, jakákoliv aktivita je lepší než žádná.
Udržujte ostatní svaly a klouby silné a pružné a udržujte si zdravou tělesnou hmotnost.
Vyhněte se sportu nebo těžkému zvedání, dokud nebudete mít méně bolestí při pohybu. Před zahájením sportovních aktivit se nezapomeňte předně plně zahřát.
Léčba bolesti
- léky proti bolesti – to vám může pomoci pohodlněji se pohybovat, což může pomoci vašemu zotavení.
- ledové obklady.
Led může být prospěšný právě při léčbě muskuloskeletálních bolestí. Led je nejvýhodnější, pokud váš problém se stehny souvisí se zraněním. Nikdy nepokládejte led přímo na pokožku. K ochraně pokožky před spálením použijte bariéru, jako je igelit s ručníkem. Jak dlouho máte používat led jako léčbu, se může lišit. Obecně byste však měl led aplikovat po dobu až 15 minut. Mezi ošetřeními byste také měl nechat několik hodin. Pokud máte nějaké problémy s krevním oběhem, neměl byste používat led jako léčbu bolesti stehen.
Práce
Během rekonvalescence se doporučuje zůstat v práci nebo se do práce co nejrychleji vrátit. Abyste se mohl vrátit do práce, nemusíte být zcela bez bolesti a bez příznaků.